Úterý, 13 ledna, 2026
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 662

Automatický double-deep sklad pro výrobce limonád

Od
Michaela Drábková
-

Společnost Coca-Cola HBC Česko a Slovensko s hlavním výrobním závodem v pražských Kyjích investovala v posledních letech přibližně dvě miliardy korun do pořízení nebo renovace stáčecích linek či logistického zázemí. Završením rozsáhlých investic bylo podzimní spuštění automatizovaného paletového skladu včetně protihlukových opatření, mokřadu či zelených stěn. A tento moderní provoz navštívili na sklonku roku 2021 členové Klubu logistických manažerů.

Celý výrobní závod v Kyjích dnes tvoří tři hlavní části, resp. haly – výrobní linky, klasický sklad a nový automatizovaný sklad. Závod má nyní celkem šest stáčecích linek – dvě na PET, jednu aseptickou a po jedné na sklo, plechovky a bag-in-boxy. Nachází se zde rovněž výroba preforem pro výrobu PET lahví.

Investice za dvě miliardy

Letos na podzim společnost Coca-Cola HBC ČR a SR uzavřela přibližně čtyřletou etapu, ve které proinvestovala téměř dvě miliardy korun. V roce 2018 se uskutečnila rekonstrukce tehdy jediné PET linky v Kyjích a dále firma spustila moderní aseptickou linku. Tato investice a rozvoj aseptické linky vyšly na více než 300 milionů korun. V dubnu 2019 byla dostavěna zcela nová PET linka, díky níž bylo mj. možné odlehčit některé lahve sycených nápojů. V květnu 2019 byla zprovozněna nová tzv. mokrá část plechovkové linky a v březnu 2020 pak také paletizace i balení.

Nejaktuálnější investici představuje automatický paletový sklad, do kterého firma investovala 18 milionů eur. Samotná stavba začala na jaře 2020 a dokončena byla v zimě téhož roku. Vystrojení technologií trvalo od podzimu 2020 do června 2021, kdy byl sklad uveden do provozu. V červenci 2021 pak společnost uzavřela externí distribuční sklad v Horních Počernicích, kam do té doby vozila velkou část hotové produkce. Mezi klíčové benefity nového automatizovaného skladu patří výrazná redukce dopravy. „Zrušili jsme nadbytečnou kyvadlovou dopravu v podobě 22 kamionů denně. Celkem jsme tak ušetřili 65 000 kilometrů kamionové dopravy ročně,“ vypočítává Jan Turek, ředitel supply chain Coca-Cola HBC CZ/SK. Díky novému skladu mohla společnost snížit zásoby, zvýšit své ambice v oblasti servisní úrovně zákazníků a snížit hlukovou a emisní zátěž.

Sklad pro 21. století

Regálová hala má rozměry 100 × 71 m, distribuční hala pak 27 × 75 m, spojovací tunel ve výšce nad silnicí má plochu 370 m2. Nejvyšší bod nového skladu se nachází ve výšce 20,5 metru. Ačkoliv se podobná automatizovaná sila stavějí do větších výšek, zde byl investor limitován požadavky místní samosprávy a regulativem územního plánu.

Výstavba nové haly odstartovala v březnu 2020, do spuštění zkušebního provozu 12. července 2021 tak uplynulo 470 dní. „Během nich se podařilo za ztížených podmínek daných koronavirovou pandemií provést nejen výstavbu haly o ploše více než 9000 metrů čtverečních včetně všech potřebných technologií, ale i okolní komunikace, protihlukové stěny, nakládací přístřešky a vybudování mokřadu. Aby byla zajištěna efektivita přepravy palet, byl nový automatizovaný sklad propojen s původními skladovými prostory. Pro správnou funkčnost automatizovaných technologií byly po stavební stránce kladeny u tohoto projektu největší nároky na rovinnost podlah a dílčí plnění termínů umožňujících zahájení montáže technologií,“ popisuje Tomáš Rys, technický ředitel ze společnosti Strabag. Zmiňovaný mokřad zachycuje dešťovou vodu z areálu, která se pak nemusí odvádět do kanalizace.

Double-deep i pro naskladnění variabilních produktů

Podle dodavatele skladové technologie, italské společnosti System Logistics (nyní součást Krones Groups), je průměrná hodinová kapacita pro naskladnění 238 a pro vyskladnění 250 palet. Dosavadní zkušenosti ukazují, že při vyskladnění lze dosáhnout rychlosti až 280 palet za hodinu. Celý sklad řídí software Systore, který provozuje firma System Logistics a jenž dostává požadavky na zaskladnění nebo vyskladnění z SAP, resp. WMS společnosti Coca-Cola HBC. „Z důvodů omezení výšky skladu na 20 metrů, jsme museli jít do řešení dvojité hloubky. To však v běžných skladech neumožňuje užívat naskladnění variabilních produktů v rámci stejné uličky. Požadavkem klienta však právě tato variabilita byla. Proto jsme vyvinuli unikátní řešení, které umožňuje variabilitu i při dvojité hloubce skladu a které přispívá k vysoké efektivitě skladu,“ říká Luca Canali ze společnosti System Logistics.

Velkou výzvu pro automatizovaný sklad představuje kvalita palet. Téma je nyní velmi ožehavé, protože v poslední době významně vzrostly ceny palet a jejich dostupnost na trhu je velmi omezená. Zejména výrobci si stěžují, že posílají na trh nové nebo zánovní palety, ale dostávají zpět výrazně horší, až „céčkovou“ kvalitu. V Coca-Cole HBC je problém umocněn faktem, že do automatického paletového skladu musí jít jen kvalitně zabalené zboží, což předpokládá také vyšší jakost palet. V Kyjích mají pracoviště, kde dochází k částečně automatizované a částečně manuální kontrole palet a způsobu zabalení paletizovaného zboží. Na takzvaném seřadišti, kudy denně projede 2000–3000 palet, je u přibližně 100–200 palet potřeba upravit obal, úplně je přebalit nebo dát lepší paletu. Předchází se tak problémům s manipulací v automatizovaném skladu.

Klasický a automatický sklad

Firma v současnosti využívá dva typy skladování. V původním skladu se skladuje klasicky do bloku nebo do paletových regálů. Za skladem se nachází „stará“ expedice, kam najíždějí kamiony nebo rozvozová auta pro městskou logistiku. Tento typ skladování a expedice je určen především pro „áčková“ SKU, tedy produkty s vyšší obrátkovostí.

V druhém případě jde zboží do automatického skladu. Tomu ještě ve výrobní hale předchází tzv. nádraží neboli seřadiště. Zde jsou koncentrovány všechny palety pro nový sklad před vstupem do můstku spojujícího výrobní halu a paletový automat. Výrobní linka č. 1 je na seřadiště napojena přímo pomocí válečkového dopravníku. Zboží z dalších výrobních linek přiváží vysokozdvižná technika. Ze seřadiště palety putují výtahem a následně spojovacím krčkem do automatického skladu. Zde fungují vozíky typu monorail, které se pohybují na podlahové kolejnici a zavážejí zboží k celkem devíti jeřábům. Jejich úkol spočívá v uložení zboží do paletových regálů, které jsou řešeny jako double deep, ačkoliv jednotlivé zaskladnění proběhne vždy pouze s jednou paletou. Celkem může být ve skladu 21 168 v sedmi řadách nad sebou. Vzhledem k tomu, že automat palety přeskupuje a někdy také plně nevyužívá dvojitou hloubku dané skladové pozice, pohybuje se reálná kapacita kolem 20 000 palet, což byla požadovaná kapacita na začátku projektu.

Vyskladnění začíná už při příjezdu řidiče a jeho registraci na bráně (pro příští rok chystají v Kyjích projekt AYM – Automated Yard Management, který předpokládá check-in pomocí mobilního telefonu už před příjezdem). Ve skladu začíná automatické vyskladnění na spodní smyčku monorailu, odkud jsou palety dopraveny na předem danou pozici v expediční zóně. Ještě před přistavením vozu k vratům na řidiče, který si zboží sám nakládá, čekají vyskladněné palety.

Ačkoliv byl celý projekt automatického skladu naplánován dávno před covidovou krizí, podařilo se nám i přes veškerá omezení tuto velkou investici dotáhnout včas do konce a provoz spustit během 15 měsíců od startu výstavby.

Zdroj : Coca-Cola HBC CZ/SK

České dráhy loni přepravily 120,7 milionu pasažérů, meziročně o tři procenta víc

Od
Michaela Drábková
-

České dráhy loni ve svých vlacích přepravily 120,7 milionu cestujících. Meziročně jde o nárůst o tři procenta, proti období před krizí je to však stále téměř o třetinu méně. Provoz tak i loni výrazně omezovala pokračující pandemie koronaviru, zejména na jaře. ČTK to v tiskové zprávě sdělil státní dopravce.

„Dá se říci, že pandemie covid-19 nás zasáhla v uplynulém roce ještě více než v roce 2020. Další vlny nemoci a její mutace, lockdowny, distanční výuka, obava seniorů z nákazy během cestování nebo změna chování zákazníků v reakci na pandemii, kdy se řada kontaktů a jednání přesunula do virtuálního prostředí internetu, se přirozeně projevily i na železnici,“ uvedl dosluhující šéf dopravce Ivan Bednárik, který v závěru února v čele společnosti skončí. Největší pokles zájmu dráhy zaznamenaly loni na jaře, kdy poptávka proti normálu klesla až na desetinu.

I přesto ovšem v rámci celého roku zvýšily proti roku 2020 nejen počet přepravených cestujících, ale také přepravní výkony. Vlaky dopravce loni najezdili 5,4 miliardy tzv. osobokilometrů, tedy počet kilometrů, které cestující s vlaky ČD najezdily. Meziročně je to o pět procent více. Průměrná přepravní vzdálenost na jednoho cestujícího pak stoupla o 1,3 kilometru na 44,8 kilometru.

Podle dopravce růst přepravního výkonu naznačuje, že se cestující pomalu vrací zejména v dálkové a v mezistátní dopravě, ve které dráhy loni přepravily skoro o 400.000 cestujících víc, tedy celkem 2,25 milionu. „Přesto nám budou dlouhodobě chybět některé skupiny zákazníků, především turisté ze zámoří, kteří využívali vlaky pro cesty po Evropě i po samotném Česku,“ podotkl náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu Jiří Ješeta.

Dráhy loni pokračující pandemii přizpůsobily i svůj podnikatelský plán. „Na jedné straně byl realistický odhad příjmů a na druhé razantně osekané náklady. Osobní, režijní a další. Hledali jsme úspory všude. Díky tomu bude hospodaření osobní dopravy v řádu miliard korun lepší, než tomu bylo v roce 2020,“ zdůraznil Bednárik. V prvním pololetí loňského roku skončila osobní doprava Českých drah ve ztrátě 580 milionů korun. Meziročně to i tak bylo zlepšení o 1,3 miliardy korun. Tržby naopak klesly o více než 12 procent na 2,42 miliardy korun. Hospodářské výsledky za celý rok společnost představí na jaře.

Ve vlacích zároveň pokračovala ochranná opatření proti šíření nákazy koronavirem. Dráhy do nich investovaly kolem 160 milionů korun.

Letos čeká společnost řada změn. Končícího Bednárika, který v úterý na své vedoucí pozice v podniku rezignoval, nahradí od března dočasně v čele firmy dosavadní náměstek ČD a současně místopředseda představenstva Michal Kraus. Dráhy mezitím vypíšou výběrové řízení, ve kterém vyberou nového šéfa státního dopravce.

Zdroj : ČTK

České dráhy vypsaly tendr na pronájem až 23 motorových vlaků s tříletou opcí

Od
Michaela Drábková
-

České dráhy vypsaly tendr na pronájem až 23 motorových vlaků. Firma je hodlá vypravovat ve Středočeském a Pardubickém kraji. Dopravce chce pronájmem překlenout dobu do dodání už objednaných nových vlaků PESA, případně řešit provoz na modernizovaných tratích, kde se bude nákup nových vozů teprve řešit. Společnost to dnes oznámila v tiskové zprávě. Zakázka počítá s pětiletým pronájmem vlaků s možností prodloužení díky tříleté opci.

„Chceme nabídnout cestujícím komfort, který bude odpovídat požadavkům dnešní doby, co nejdříve. Nízkopodlažní vlaky, o které máme zájem, nabídnou pohodlnější a bezpečnější cestování osobám se sníženou pohyblivostí, seniorům, ale i cyklistům nebo maminkám s kočárkem. Pronájem nám umožní zvýšení kvality služeb ve velmi krátké době například ještě před dodáním úplně nových souprav od polského výrobce PESA,“ řekl dnes člen představenstva ČD a náměstek pro osobní dopravu Jiří Ješeta.

Dráhy poptávají pronájem až 20 motorových vlaků typu DMU 140 a tři jednotky nebo vozy typu DMU 70. Vozidla by měly být nízkopodlažní s kapacitou přibližně 140 míst k sezení, respektive 65 míst k sezení. Dále by měly mít univerzální prostor pro přepravu osob na vozíku, kočárků a jízdních kol a jejich rychlost by měla být alespoň 120 kilometrů za hodinu, respektive 90 km/h.

Pronajaté vlaky chtějí dráhy nasadit především ve Středočeském a Pardubickém kraji. Mohly by tak jezdit například na tratích Praha – Rudná u Prahy – Beroun – Rakovník, Praha – Kladno, Choceň – Litomyšl a Česká Třebová – Moravská Třebová. Přesné využití ale ještě dopravce projedná s dodavatelem vlaků.

Zdroj : ČTK

Slovenští autodopravci rozšířili protest na hranicích se sousedními zeměmi

Od
Michaela Drábková
-

Unie autodopravců Slovenska (UNAS) po částečné blokádě dálničního hraničního přechodu s Českou republikou Brodské/Břeclav rozšíří svou protestní akci na čtyři další přechody, a to s Maďarskem a Polskem. Unie dnes dopoledne uvedla, že osobní dopravu a průjezd vozidel záchranných složek blokovat nechce. UNAS později na sociální síti oznámila přerušení protestu na přechodu Brodské/Břeclav přibližně do dnešní půlnoci, a to kvůli přesunu vojenského konvoje. Američtí vojáci míří z Německa přes Česko na alianční cvičení na Slovensku. Z vyjádření ministrů financí a dopravy vyplynulo, že požadavky autodopravců splnit nehodlají.

UNAS a její partnerské organizace vybídly vládu zejména ke 30procentnímu snížení spotřební daně z pohonných hmot na období půl roku, dále stejný krok v případě sazeb mýtného a úlevy na silniční dani. Kabinet premiéra Eduarda Hegera požadavkům zatím nevyhověl. Úřady tvrdily, že se dopravci spojili se sympatizanty krajně pravicové strany Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko, dopravci ale politizaci svého protestu odmítli.

Kvůli protestu na hranicích s Českou republikou se už v úterý vytvořila na české straně dálnice D2 kolona kamionů. Výraznější dopravní komplikace tam ale nenastaly, autodopravci kamiony v pravidelných intervalech uvolňovaly a řidiči využívají i jiné přechody. UNAS později oznámila, že po dohodě s policií hodinu před polednem přechod Brodské/Břeclav uvolnila, a to kvůli chystanému přesunu vojenského konvoje. Po jeho průjezdu tam hodlá v protestu pokračovat.

Šéf UNAS Stanislav Skala ČTK řekl, že termín ukončení protestu na přechodu Brodské/Břeclav zatím nebyl stanoven. Nepotvrdil tak informaci Ředitelství silnic a dálnic, že protest autodopravců omezí provoz na tamním úseku české dálnice D2 zřejmě až do soboty. Skala rovněž uvedl, že má informace zatím jen o přesunu zmíněného konvoje, a nikoliv o případných dalších přejezdech vojáků přes hranice.

Ministr financí Igor Matovič novinářům řekl, že s protestujícími dopravci jednat neplánuje a nezvažuje ani snížení spotřební daně na pohonné hmoty. Ministr dopravy Andrej Doležal zase zmínil dřívější úlevy, které dopravci získali od státu. Řekl také, že nyní nevidí prostor na další slevy na mýtném a že s dopravci po schůzce minulý pátek nehodlá opět jednat, dokud budou protestovat na silnicích.

UNAS upřesnila, že blokádu rozšíří na tři silniční hraniční přechody Slovenska s Maďarskem a na jeden s Polskem. Auta během dne zablokovala také přechod Šahy/Parassapuszta s Maďarskem. Unie připravuje také protest na dalším hraničním přechodu s Českem, a to Drietoma/Starý Hrozenkov, jakož i na jednom z dalších přechodů s Maďarskem. Jiné sdružení silničních dopravců Česmad Slovakia se k nynějším protestům nepřipojilo.

Autodopravci ale nejsou jediní, kdo teď na Slovensku protestuje. Nespokojení slovenští farmáři, kteří žádají demisi ministra zemědělství Samuela Vlčana, už v úterý protestovali na jednom z důležitých silničních tahů na východním Slovensku. V protestu pokračovali i dnes.

Slovenští autodopravci blokovali hraniční přechody už před parlamentními volbami v roce 2020. Tehdejší vláda pak návrhům UNAS částečně vyhověla, a to ohledně úlev na mýtném. Nový kabinet, které vzešel z voleb, pak prosadil snížení sazeb silniční daně na autobusy, těžká nákladní vozidla, kamiony i návěsy.

Zdroj : ČTK

V roce 2022 budeme muset “znovu přemýšlet” o energii

Od
Michaela Drábková
-
solar-panels-w-wind-turbines-getty-539998802

Jedním ze způsobů, jak přemýšlet o budoucnosti energetiky a jak ji pochopit, je podívat se zpět do minulosti. Před vznikem centrálně řízené energie ze zdrojů, jako je uhlí, ropa a plyn, znamenal energetický pohon nějaké činnosti přímou interakci se zdroji energie. Od ohňů používaných k vaření jídel až po vodní kola, která poháněla továrny, bylo značné množství lidského úsilí vynaloženo nejen k rozhodování o tom, zda je energie vůbec potřeba, ale také o tom, kde ji lze získat, jak ji získat a jak ji využít co nejlépe.

Jedním z velkých příběhů dvacátého století je tedy příběh o tom, jak se poprvé stal přístup k energii “snadným” – alespoň pro uživatele. Centralizovaná výroba energie podporovaná enormními investicemi do průzkumu fosilních paliv, globálních logistických řetězců a národních energetických sítí znamenala, že koncový uživatel již nemusel zohledňovat, jak byla potřebná energie vytvořena. Rozhodování se výrazně zjednodušilo, zaměřilo se na odsouhlasení podmínek dodávek a sledování nákladů na spotřebu.

 

V poslední době byl tento způsob myšlení zpochybněn a spotřebitelé energie znovu hledají určitou míru soběstačnosti. Pandemie, zejména ve svých dřívějších fázích, vedla k výraznému poklesu poptávky, a když průmyslová odvětví začala později opět navyšovat výrobu, bylo jasné, že z různých důvodů dodávky energie nemohou poptávku plně uspokojit. Výsledkem byly prudké nárůsty cen, zmenšující se zásoby paliva a problémy s dodávkami energie, které své obchodní modely stavěly na dostupnosti levné energie na spotových trzích.

Vysoké ceny a nestálost cen na energetickém trhu představují pro spotřebitele a firmy skutečné problémy. Při pohledu do budoucna bychom neměli očekávat brzký návrat k nízkonákladové energii. Výrobci čelí obrovské výzvě v otázce dekarbonizace. Vedle toho rostou celkové dodávky elektřiny s cílem uspokojit potřeby elektrifikace uživatelů s vysokou spotřebou energie v odvětvích, jako je strojírenství a automobilový průmysl.

V důsledku toho se energetická ekonomika posune výrazněji než dosud ve prospěch distribuované výroby z obnovitelných zdrojů. Ve většině geografických oblastí je nyní cena za kWp fotovoltaické výroby nižší než náklady na srovnatelnou jednotku fosilního paliva. To znamená, že lokální výroba fotovoltaické energie v kombinaci s řešeními pro skladování energie může firmám přinést určitý stupeň energetické soběstačnosti, což jim umožní úspěšněji odolávat výkyvům na trhu s energií, a zároveň přispěje k flexibilnějšímu a odolnějšímu systému elektrické sítě.

Vzhledem k tomu, že obnovitelná energie je nyní dostupná za téměř nulové mezní náklady, můžeme tento jev vnímat jako přechod z trhu s energiemi na trh s elektřinou – trh, který se nesoustředí na hrubou produkci energie, ale na schopnost zpřístupnit energii na správném místě ve správný čas. Toto je samozřejmě situace, která odráží dobu před centralizovanými energetickými zdroji. Tato decentralizace ponese významné důsledky.

Spojení obnovitelné energie s lokálním úložištěm je pro firmy „win-win“, protože mohou ušetřit peníze tím, že ji použijí ke kompenzaci svých požadavků na energii ze sítě a část z ní prodají zpět do sítě (je-li tato možnost k dispozici) a také ji mohou použít k dekarbonizaci a zvýšení odolnosti svých provozních operací. Skladování energie coby nízkouhlíkového flexibilního aktiva pomáhá elektrickým sítím vyrovnávat rozdíly mezi výrobou a poptávkou při řízení přerušované větrné a solární energie, což jim nabízí potenciál výrazně snížit potřebu posilování sítě a stálé kapacity dodávek.

Tyto změny samozřejmě také umožní a posílí rostoucí digitalizace našich energetických systémů. Klíčovou součástí přechodu na čistou nulu bude flexibilita na straně poptávky, která sníží požadavky určitých průmyslových spotřebitelů v době nižší nabídky, aby byla zajištěna dostupnost energie pro kritické systémy a aplikace. Dosažení této flexibility bude vyžadovat vhled do „lokálních“ aktiv a interaktivitě s nimi, o kterých distribuční sítě tradičně nemají žádná podrobná data.

V důsledku toho bude elektrická síť důležitější než kdy jindy. Již nyní je to vysoce sofistikovaný systém pro monitorování a řízení energie, ale po většinu své existence byl tento tok jednosměrný, od relativně malého počtu míst výroby k mnoha místům spotřeby. V nové éře „prosumers“ (což znamená spotřebitelů, kteří také vyrábějí energii), se budeme při řízení obousměrného toku spoléhat na robustní a inteligentní elektrickou síť.

Je však zřejmé, že tato výzva je stejně tak o změně myšlení jako o technologii. Od spalování uhlí v místě, kde je potřeba energie, jsme z velké části ušli dlouhou cestu a moderní předpoklady o dostupnosti energie jsou v naší společnosti hluboce zakořeněny. Napříč průmyslem a vládami však vidíme rostoucí povědomí o mechanismu energetického trhu mezi spotřebiteli a též rostoucí akceptaci úlohy spotřebitele při podpoře stability elektrické sítě. Je však třeba udělat mnohem více, aby se přemýšlení o tom, „jak a kde“ se energie vyrábí, stalo organickou součástí podnikání a každodenního života.

Výsledky COP26 (konference OSN o změně klimatu 2021 v Glasgow) svědčí o obtížnosti tohoto posunu, protože navzdory intenzivnímu tlaku na dohodu o snížení emisí i hlasitému optimismu se mnozí domnívali, že jsou usnesení příliš slabá a kusá na to, aby přinesla smysluplnou změnu. Transformace politické vůle a veřejné podpory do hmatatelných výsledků bude vyžadovat inovaci politiky a konzistentnost, která firmám a jednotlivcům usnadní interakci se sítí chytřejšími způsoby. Rok 2022 by měl být rokem, kdy svět vezme na vědomí skutečnost, že energetická spotřeba stále častěji obnáší rozhodování na regionální a lokální úrovni. Spotřebitelé ve stále větším počtu volí elektrická vozidla a tato elektrifikace dopravy podnítí další změny v našem vztahu k energetické spotřebě. Firmy mezitím pocítí tlak na přijetí nových přístupů k řízení spotřeby v souladu se svými aspiracemi na udržitelnost.

Tyto posuny však nemohou nastat – a ani nenastanou – okamžitě. Radikální změna technologie a ekonomiky provozu kritické infrastruktury nebude jednoduchá. Plné výhody flexibility se projeví pouze tehdy, když budou chytré, obousměrné a distribuované systémy nasazeny ve velkém měřítku. Rozhodnutí o jejich přijetí musí tedy přijmout miliony zúčastněných stran – od nadnárodních společností až po jednotlivé spotřebitele. Aby byla elektrická síť spolehlivá, bezpečná a připravená na zcela odlišnou budoucnost, je zapotřebí co nejdříve jasná regulace zavádění a integrace aktiv pro větší flexibilitu.

Počet elektrických aut se podle studie do roku 2027 téměř ztrojnásobí

Od
Michaela Drábková
-

V roce 2027 by mělo ve světě jezdit zhruba 57 milionů hybridních a elektrických aut, což je téměř trojnásobek proti 21 milionům, které se očekávají na konci letošního roku. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti PwC. Nejrychleji se bude zvyšovat počet čistě elektrických aut, kterých by letos mohlo být přes šest milionů a na konci roku 2027 asi čtyřikrát tolik. Téměř tak doženou hybridy, které se za pět let posunou z letošních 12 na 30 milionů.

Loni se na nejvyspělejších světových trzích zvýšil prodej aut s elektrickým nebo hybridním motorem o 78 procent na 10,5 milionu. Téměř polovinu z nich už tvořila čistě elektrická auta. Na celkovém prodeji se tak loni elektrická a hybridní vozidla podílela 19 procenty.

„Největším tahounem zájmu o elektroauta zůstává Čína, kde se prodají téměř dvě třetiny všech čistě elektrických aut. Právě čínské automobilky se do elektromobility pustily ve velkém a už jasně deklarovaly, že se vydají dobýt i evropský trh,“ uvedl expert PwC na automobilový průmysl Pavel Štefek.

Poměrně pozitivní je i výhled na letošek, i když je podle Štefka obtížné odhadnout tempo růstu. „Na jedné straně budou pokračovat regulatorní tlaky, díky kterým je elektromobilita pro automobilky klíčová. Poroste také spontánní zájem spotřebitelů. Na druhé straně ale i letos přetrvá problém s nedostatkem čipů. A uvidíme, jak poptávku v některých zemích omezí snížení nebo omezení státních dotací,“ podotkl Štefek.

První velké země se totiž rozhodly dotace na elektromobilitu omezit. Ve Velké Británii nově dosahuje maximální podpora 1500 liber (asi 43.800 Kč), zatímco před rokem to byl dvojnásobek. Švýcarský kanton Valais pak zcela zastavil dotace na nákup plug-in hybridů, podle tamních úředníků není efekt snižování emisí u tohoto typu vozidel dostatečný. Německo zatím pokračuje ve stávající podpoře, ale už oznámilo, že zpřísní podmínky jejího poskytování a že zároveň omezí dotace na budování domácích dobíjecích stanic.

Naopak v České republice chce vláda nově elektromobilitu podpořit, zatím pouze ve firemním sektoru a pro živnostníky. Stát na podporu na letošní rok zatím vyčlenil téměř miliardu korun, kterou by se podpořilo asi 4500 nově prodaných elektromobilů. Český trh totiž stále výrazně zaostává. Loni se na něm prodalo jen 2600 čistě elektrických aut, což je na celkovém prodeji zhruba jednoprocentní podíl. Meziročně se prodej dokonce o pětinu snížil.

Zatímco ještě před dvěma lety tvořila plně elektrická nebo hybridní auta jen osm procent z celkového prodeje aut v Evropě, nyní je to 42 procent. Navzdory přetrvávajícím problémům s nedostatkem polovodičů a s vysokou inflací tak elektrická a hybridní auta budou i nadále podíl na trhu zvyšovat, očekávají experti.

Protest slovenských dopravců komplikuje provoz na dálnici D2 i dnes ráno

Od
Michaela Drábková
-

Na dálnici D2 u hranic se Slovenskem se i dnes ráno nárazově tvoří několikakilometrové kolony kamionů, informovala policie na twitteru. Osobní vozy místem projedou bez většího zdržení. Příčinou vzniku kolon je protest slovenských autodopravců, kteří požadují mimo jiné snížení spotřební daně z pohonných hmot.

Fronta nákladních aut se před hraničním přechodem Břeclav/Kúty začal tvořit v úterý večer, kdy slovenští dopravci zablokovali vjezd na dálnici z odstavného parkoviště, kam musejí vozidla zajíždět z důvodu pandemických opatření. „Situace trvá celou noc. Na dálnici D2 nárazově vznikají kolony, ta aktuální má přes čtyři kilometry,“ uvedli policisté dnes po 05:00.

Nákladní auta stojí v odstavném i v pravém jízdním pruhu dálnice D2. Na konci kolony se podle policie stala drobná kolize, která se ale obešla bez zranění.

Slovenští dopravci chtějí protestem docílit mimo jiné snížení spotřební daně z pohonných hmot na Slovensku. Pokud vláda nepozve dopravce během dneška k jednacímu stolu, plánují dopravci zablokovat hlavní hraniční přechody do Polska i Maďarska. Novinářům to v úterý večer na hranicích řekl předseda Unie autodopravců Stanislav Skala.

Slovensko na rozdíl od Maďarska či Polska nezavedlo opatření, která by vedla například ke zlevnění pohonných hmot. Právě kvůli levnějšímu benzinu či naftě začalo mnoho lidí ze Slovenska už dříve jezdit na čerpací stanice do Polska.

Unie autodopravců Slovenska (UNAS) a její partnerské organizace vyzvaly vládu ke 30procentnímu snížení spotřební daně z pohonných hmot na půl roku, dále žádají stejný krok v případě sazeb mýtného a úlevy na silniční dani.

Zdroj : ČTK

Americký regulátor si ponechá dohled nad kvalitou letadel Boeing 787 Dreamliner

Od
Michaela Drábková
-

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) si ponechá kontrolu nad kvalitou letounů Boeing 787 Dreamliner před jejich dodáním. Regulátor o tom dnes informoval v prohlášení. Dodávky letounu americký výrobce Boeing zastavil loni v květnu; kvůli problémům ve výrobě už předtím stály pět měsíců. Poprvé byly přerušeny, když úřad FAA začal důkladněji prověřovat výrobní vady těchto strojů.

Přerušení dodávek odstřihlo Boeing od důležitého zdroje hotovosti a zkomplikovalo plány jeho zákazníků. S postupem času bude mít čím dále více zákazníků na základě smluvních podmínek možnost využít prodlevy v dodávkách ke zrušení či úpravě kontraktů. Boeing vyrobil přes 110 těchto strojů, které jsou z velké části zhotoveny z uhlíkových vláken místo obvyklého hliníku. Než se problémy vyřeší, nemůže je dodat.

FAA trvá na tom, že kontrolu každého letounu před dodáním provedou jeho vlastní bezpečnostní inspektoři. To naznačuje, že úřad výrobním procesům Boeingu nedůvěřuje, napsala agentura Bloomberg.

„Respektujeme roli FAA jako regulačního orgánu a během jeho podrobných a přísných procesů budeme nadále transparentně spolupracovat,“ uvedla společnost.

Minulý měsíc Boeing spolu s výsledky hospodaření zveřejnil, že v souvislosti s opravami a kontrolami letadel 787 Dreamliner a kompenzacemi zákazníkům očekává celkové náklady 5,5 miliardy dolarů (bezmála 118 miliard Kč). Uvedl, že tak přijde o zisk z těchto strojů.

Boeing se v posledních letech potýká s různými problémy, mezi které patří například dřívější odstávka letadel 737 MAX po dvou tragických nehodách či negativní dopad koronavirové krize na poptávku po letecké dopravě. Tradičním konkurentem Boeingu je evropský výrobce letecké techniky Airbus.

Zdroj : ČTK

Bednárik skončil v čele ČD, dočasně povede firmu náměstek Kraus

Od
Michaela Drábková
-

Dosavadní šéf Českých drah (ČD) Ivan Bednárik ve funkci končí. Při dnešním mimořádném jednání dozorčí rady ČD rezignoval. Jeho nástupce vzejde z výběrového řízení, do té doby firmu povede dosavadní náměstek Michal Kraus. V představenstvu dnes skončili také jeho místopředseda Václav Nebeský a člen Petr Pavelec, novou členkou vedení se stala šéfka DVI, dcery ČD, Blanka Havelková. Dozorčí rada zároveň zvolila svým předsedou ekonoma Miroslava Zámečníka. Novinářům to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Změny by se naopak neměly týkat ČD Cargo.

Bednárik byl předsedou představenstva a generálním ředitelem ČD od prosince 2020, kdy v čele společnosti nahradil Václava Nebeského. Nyní končí k 28. únoru. Předtím Bednárik vedl ČD Cargo. Důvody odchodu z čela společnosti Bednárik nekomentoval s tím, že jsou mezi ním a radou. Zároveň však uvedl, že má výhrady vůči úsporám, které vláda při podnikovém hospodaření žádala. Jedním z důvodů neshod se současným vedením ministerstva zřejmě budou i spory ohledně plateb za pozemky ČD, které využívá Správa železnic, a vláda je zřejmě nepovolí. Dráhy, které hospodaří s vlastním kapitálem a na své podnikatelské riziko, podle Bednárika počítaly s penězi už v podnikatelském plánu dopravce pro tento rok, který vedení předložilo dozorčí radě. Plán tak zřejmě bude muset dopravce přepracovat.

„Z výběrového řízení musí vzejít silný manažer, který stabilizuje hospodaření Českých drah. Zároveň bude jeho úkolem vypořádat se s majetkovými vztahy, nastavit efektivnější strukturu řízení celé skupiny ČD. Zvýšit se má také kvalita poskytovaných služeb národního dopravce. Cestující musí vidět nové a čisté vlaky,“ popsal Kupka svá očekávání od nového šéfa drah.

Podle Zámečníka vypíšou dráhy výběrové řízení na nového předsedu představenstva do konce tohoto týdne. „Potřebujeme člověka evropského formátu,“ podotkl. Podnik po odchodu Bednárika zatím povede dosavadní náměstek pro servis Michal Kraus, který je ve vedení státního dopravce od září 2019 a v minulosti vedl například Plzeňské městské dopravní podniky. Kraus se zároveň v představenstvu nově posune na post místopředsedy. V představenstvu jsou dále Jiří Ješeta a nově Blanka Havelková. Po výběrovém řízení, které podle Zámečníka skončí nejdříve koncem března, by vedení dopravce mělo být opět pětičlenné. Další člen, který by měl mít na starosti finanční řízení, vzejde podle Zámečníka buď z výběrového řízení, nebo si jej přivede nový šéf představenstva ve svém týmu. „Tyto možnosti ještě posoudíme,“ dodal Zámečník.

Změny by se naopak neměly dotknout dceřiné společnosti drah ČD Cargo. Podle šéfa nákladního dopravce Tomáš Tótha dnes ministr sídlo firmy navštívil. „Zároveň mne ujistil, že neplánuje žádné změny v ČD Cargo, naopak plně podporuje naši obchodní strategii a plány další zahraniční expanze. Vnímám to jako silný signál důvěry nejen vůči zaměstnancům společnosti, ale především vůči našim obchodním partnerům a zákazníkům,“ podotkl Tóth. Předloni v čele nákladního dopravce vystřídal právě Bednárika, který přešel do čela mateřských Českých drah.

Skupina České dráhy, zahrnující osobního i nákladního dopravce a další dceřiné podniky, předloni hospodařila se ztrátou 4,1 miliardy korun. V prvním pololetí loňského roku pak skončila ve ztrátě 217 milionů korun. Vliv na to měla zejména pandemie koronaviru, kvůli které výrazně ubylo cestujících.

Zdroj : ČTK

Veletrhy Urbis a Future Mobility budou v Brně místo v červnu až v září

Od
Michaela Drábková
-

Veletrhy Brno změnily termín dalšího z letošních veletrhů. Akce s názvem Urbis Smart City Fair a Future Mobility se přesouvají z června na 20. až 22. září. Důvodem není covid a jeho dopady jako u ostatních přesunů, ale to, že v Brně bude od 16. do 22. září Evropský týden mobility, přičemž některé z konferenci budou součástí veletrhů, uvedly Veletrhy Brno ve zprávě na svém webu.

Evropský týden mobility je každoroční iniciativou Evropské unie, která vyzývá města k tomu, aby se zabývaly udržitelnou mobilitou ve městech, která jsou přehlcená auty. Termín souvisí i s tím, že Česko převezme ve druhém pololetí předsednictví Evropské unie. Na brněnských veletrzích se při těchto akcích scházejí představitelé samospráv ze střední Evropy a tvůrci inovací, které se ve městech používají. Jejich cílem je zlepšovat a zjednodušovat lidem život. Ve výstavní části letos návštěvníci uvidí chytrá řešení pro města, tedy takové nápady a projekty, které už fungují. Součástí bude i konference, která se bude zabývat životním prostředím ve městech a obcích, digitalizací a mobilitou.

Součástí je i projekt Future Mobility, na němž se budou předvádět moderní technologie určené pro dopravu ve městě. Jejich cílem je postupně měnit pohyb lidí po městě tak, aby byl rychlejší, bezpečnější a komfortnější. Do dopravy stále více pronikají jak alternativní bezemisní pohony, tak digitalizace a automatizace.

Zdroj : ČTK

1...661662663...1 171Strana 662 z 1 171

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253