Kvůli problémům se šířením covidu-19 aerolinky po celém světě dál hromadně ruší lety. Podle webu FlightAware bylo zatím odvoláno asi 6000 letů, které se měly uskutečnit od pátku do dneška. Tisíce dalších leteckých spojů byly zpožděny. Vánoční svátky přitom bývají jedním z nejrušnějších období na letištích v roce, podotkla agentura AP.

Podle internetové stránky FlightAware bylo v sobotu (do půlnoci SEČ) zrušeno přes 2700 letů a v pátek asi 2400 spojů. Web přitom počítá s již zhruba 950 zrušenými lety během dneška. V pátek pak bylo zaznamenáno asi 11.000 zpoždění.

Dopravci Lufthansa, Delta nebo například United Airlines musely odvolat lety kvůli tomu, že jejich piloti a členové palubního personálu jsou v karanténě poté, co byli v kontaktu s někým nakaženým koronavirem. Americká společnost United Airlines musela v pátek a sobotu zrušit asi desetinu svých plánovaných letů, povšimla si agentura AFP.

„Nárůst počtu případů (koronavirové varianty) omikron po celé zemi měl tento týden přímý dopad na naše posádky a další zaměstnance, kteří řídí náš provoz,“ uvedla podle AFP United Airlines. Společnost zároveň sdělila, že pro cestující, kterých se tyto výpadky dotknou, se pokusí nalézt řešení.

Zdroj : ČTK

Úsek vysokorychlostní tratě (VRT) z Velké Bíteše do Brna připraví projektanti v podrobnosti dokumentace pro územní rozhodnutí. Jedná se již o osmou veřejnou zakázku na dodání těchto klíčových dokumentů pro síť nových vysokorychlostních železnic.

Správa železnic vyhlásila další veřejnou zakázku na dokumentaci pro územní rozhodnutí (DÚR) pro připravovanou síť vysokorychlostních tratí. Úsek VRT Vysočina fáze I je součástí nového železničního spojení z hlavního města do Brna a Břeclavi. Projektanti kromě zpracování DÚR připraví také veškeré podklady pro tuto dokumentaci, například inženýrskogeologické nebo přírodovědné průzkumy. Zpracují také podklady pro vydání kladného stanoviska v rámci procesu EIA nebo digitální model tratě ve standardu BIM.

Dokumentace pro územní rozhodnutí poskytne informace o konkrétním umístění stavby v dané lokalitě, o půdorysném a výškovém umístění stavby nebo vazbách na okolí stavby. DÚR také stanoví koncepci napojení stavby na stávající dopravní a technickou infrastrukturu a stanoví budoucí majetkoprávní vztahy pro výstavbu VRT. Správa železnic předpokládá vydání územního rozhodnutí pro tento úsek v roce 2025. Vlaky by měly na novou trať vyjet poprvé kolem roku 2031.

VRT Vysočina fáze I bude určena pouze pro osobní dopravu s maximální rychlostí 320 km/h. Novostavba vysokorychlostní tratě v úseku Velká Bíteš – Brno zahrnuje napojení na stávající železniční síť, její úpravy a výstavbu doprovodné infrastruktury. Projektanti rovněž navrhnou přestavbu zastávky Osová Bítýška a také úplně novou zastávku Velká Bíteš. Obě budou předmětem architektonicko-urbanistického návrhu.

Správa železnic plánuje přípravu a výstavbu tratí tak, aby mohli cestující a dopravci čerpat benefity této nové infrastruktury od samotného počátku provozu. VRT Vysočina fáze I, společně s úseky VRT Střední Čechy a VRT Polabí, zkrátí cestovní dobu mezi Prahou a Brnem na zhruba 1 hodinu a 45 minut. Takto zásadní snížení jízdní doby již umožní alespoň částečný přesun dálkových spojů z koridorů mezi těmito městy. Uvolněná kapacita může posloužit nejen intenzivní regionální dopravě v brněnské aglomeraci, ale také nákladní dopravě.

Zdroj : ČTK

Provoz pražské integrované dopravy (PID) vyjde hlavní město v příštím roce na území metropole na 19,15 miliardy korun, což je meziročně více. Vyplývá to ze schváleného rozpočtu města na příští rok. V systému PID je integrována pražská a středočeská veřejná doprava, které tak fungují jako jeden celek. Na jejím financování se podílejí oba kraje, každý ji financuje na svém území.

Celková suma, kterou bude město muset na veřejnou dopravu vynaložit, dosahuje meziročního nárůstu o více než 1,56 miliardy korun. Částka zahrnuje tzv. předfinancované státní dotace, které by měly být 297,94 milionu korun.

Největší část peněz půjde dopravnímu podniku (DPP) v rámci tzv. kompenzací. Na ně město vydá asi 16,76 miliardy korun, což je meziročně o zhruba 1,5 miliardy korun více. V příštím roce se zvýší počet odjetých kilometrů, které si město u podniku objednává. Bude to 180,229 milionu tzv. vozokilometrů, což je o asi 5,4 milionu meziročně víc. Počet kilometrů se zvýší u metra, tramvají i autobusů.

Na příjmy v MHD má vliv koronavirová pandemie, kdy kvůli ní klesl počet jak tuzemských cestujících, tak turistů. S úbytkem cestujících je spojen propad tržeb. „Do návrhu rozpočtu na rok 2022 jsou započteny předpokládané výnosy z jízdného ve snížené výši v porovnání s plánem 2021 a výsledkem prvního pololetí 2021… Podle současné situace se predikce ztrát na tržbách pohybuje až okolo 20 až 25 procent proti roku 2019,“ píše se v dokumentu.

Na běžných výdajích dá město v dopravě více než 24 miliard korun. Proti letošnímu roku jsou navýšeny o dvě miliardy. V investicích to bude 8,29 miliardy korun, nejvíc peněz půjde na stavbu metra D, a to přes čtyři miliardy. V obou částech patří doprava k nejnákladnějším rozpočtovým kapitolám.

Hlavní město bude v příštím roce hospodařit s příjmy a výdaji 92,6 miliardy korun, což je meziročně více. Na investice půjde přibližně 19,68 miliardy.

Zdroj : ČTK

Aero Vodochody jedná s Ghanou o dodávce šesti letounů L-39NG, hodnota tendru činí téměř tři miliardy korun. Závazná smlouva ještě není uzavřená, ale ghanský parlament už nákup schválil, uvedl dnes web Seznam Zprávy. Mluvčí Aera Vodochody Tobiáš Tvrdík na dotaz ČTK ohledně možného termínu podpisu smlouvy odpověděl, že jej společnost zatím nebude specifikovat. Aero letos uzavřelo kontrakt na dodání 12 letounů do Vietnamu, už dříve zájem projevil například také Senegal či Maďarsko.

„Můžeme potvrdit, že dlouhodobě jednáme s Ghanou o dodávce šesti letounů L-39NG ve vyzbrojené verzi. Schválením nákupu letounů parlamentem jsme o krok blíže k podpisu závazné smlouvy a možnosti navázat na naše dlouholeté partnerství v této africké zemi,“ řekl webu Seznam Zprávy Tvrdík.

L-39NG je cvičný proudový letoun, který může plnit i roli lehkého bitevníku. Ghanská média v souvislosti s nákupem letounů poznamenala, že jsou pro zemi potřebné i kvůli rostoucí aktivitě pirátů v Guinejském zálivu.

Aero očekává v příštích letech postupný růst produkce nejprve na 12 a později až na 24 letounů L-39NG ročně. V nejbližším roce by se také mělo rozhodovat o nákupu L-39NG pro českou armádu.

Zaměstnanci Aera Vodochody donedávna působili v Etiopii, kde spravovali letouny armády. V zemi se během posledního roku zhoršila bezpečnostní situace kvůli bojům mezi tigrajskými povstalci a vládními silami. „Momentálně nemáme v Etiopii žádné naše zaměstnance. Situaci v zemi ale samozřejmě velmi intenzivně sledujeme,“ uvedl na dotaz ČTK Tvrdík.

Většinový podíl v Aeru Vodochody patří od letošního září společnosti HSC Aerojet, v níž má většinu maďarský finančník Szalay-Bobrovniczky. Menší podíl vlastní česká skupina Omnipol.

Zdroj : ČTK

Stát v příštím roce zahájí stavbu více než 50 kilometrů nových dálnic. Mezi nimi by měl být například i poslední nedokončený úsek dálnice D1 u Přerova. Dokončeno pak bude dalších 25,5 kilometru dálnic. Zároveň by měla začít stavba téměř 93 kilometrů silnic první třídy. Na dnešní tiskové konferenci to řekl nový ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Vláda podle něj chce pokračovat v transformaci Ředitelství silnic a dálnic v novou státní organizaci, přičemž současný šéf ŘSD Radek Mátl má ministrovu důvěru.

V Česku je v současnosti rozestavěno přes 131 kilometrů nových dálnic, otevírat by se měly postupně v příštích letech. Jednou z největších staveb, kterou chce ŘSD zahájit v příštím roce, je poslední nedokončený úsek D1 mezi Říkovicemi a Přerovem. Přípravu úseku komplikovaly průtahy kolem stížností, které podávaly některé ekologické organizace. Připraveny jsou ke stavbě také úseky na dálnicích D3, D6, D7 nebo D35 u Vysokého Mýta. Ministerstvo podle Kupky také čeká na rozhodnutí jihočeského krajského úřadu, který řeší rozklad k územnímu rozhodnutí k úseku Pražského okruhu 511 u Běchovic.

Za letošní rok stát zprovoznil 46,5 kilometru dálnic, přibližně dvakrát více než loni. Řidiči začali letos nově jezdit po části dálnice D11 mezi Hradcem Králové a Jaroměří, dále po D35 mezi Opatovicemi a Časy, na obchvatu Otrokovic po D55, kolem Lubence na dálnici D6 a kolem Panenského Týnce na D7. Dalších téměř 23 nových kilometrů přibylo na silnicích první třídy.

V příštím roce má stát v plánu otevřít tři úseky. Řidiči budou moci nově využívat úseky mezi Časy a Ostrovem na dálnici D35, dále na obchvatu Frýdku-Místku na D48 a také po napojení této části k dálnici D56.

Podle Mátla nyní schází k dokončení dálniční sítě v Česku kolem 600 kilometrů dálnic, přičemž všechny zbývající úseky jsou v některé části přípravy. Kupka k tomu řekl, že v příštích letech by mělo tempo otevírání nových úseků dálnic zrychlit. Například v roce 2023 předpokládá zprovoznění více než 40 nových kilometrů, o rok později pak až přes 60 kilometrů.

Kupka také potvrdil, že vláda bude pokračovat v procesu transformace ŘSD, které je nyní příspěvkovou organizací, v novou státní organizaci. ŘSD by mělo nově fungovat po vzoru Správy železnic. Vláda i poslanci by se brzy měli věnovat zákonu, který s transformací počítá.

Kupka po svém nástupu do funkce uvedl, že chce v následujících čtyřech letech postavit až 200 kilometrů nových dálnic. Prioritou jsou dostavba Pražského okruhu, dálnice D1 a D35. Plánované investice do dopravní infrastruktury by měly podle ministra výrazně přesahovat 100 miliard korun za rok.

Zdroj : ČTK

Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení se společností Smartwings. Vyhlášení úpadku se domáhá pět zahraničních pilotů, podle nich jim letecká společnost dluží peníze za odstupné. Vyplývá to z informací zveřejněných v insolvenčním rejstříku. Piloti se v návrhu domáhají dlužné mzdy v rozmezí zhruba 66.000 až 157.000 eur (asi 1,5 až čtyři miliony korun) za různě dlouhé období, většinou v loňském roce po vypuknutí pandemie koronaviru. Mluvčí Smartwings Vladimíra Dufková ČTK sdělila, že společnost se stala předmětem šikanózního insolvenčního návrhu. Skupina pěti bývalých externích pilotů se podle ní domáhá zaplacení pohledávek, které Smartwings neuznává.

Dva piloti jsou z Dánska, po jednom z Itálie, Maďarska a Bulharska, létali ze základen ve Varšavě a v Budapešti. Piloti v textu návrhu upozornili na to, že pracovali pro Smartwings na občanskoprávní smlouvy, která nepodléhá povinným odvodům ze závislé činnosti. „Povaha činnosti věřitelů jakožto pilotů a jejich postavení dle těchto smluv však mělo zcela jednoznačně pracovněprávní povahu,“ uvádí se v textu návrhu. Podle pilotů Smartwings jednostranně přestaly smlouvy plnit. „Ze dne na den je zbavil jakýchkoliv příjmů a uvrhl do stavu hmotné nouze, kterou následně využil k nátlaku na věřitele, aby se svých práv a nároků vůči dlužníku pod příslibem pokračování spolupráce vzdali,“ píše se ve společném návrhu.

Piloti uvádí, že se Smartwings smluvně zaručily, že v případě ukončení smlouvy ze strany letecké společnosti bude pilotům vyplaceno „odstupné“ ve výši šesti měsíčních odměn. „Když nastala pandemie, nedostali piloti nic. Domáhají se proto odstupného,“ píše server.

„Společnost Smartwings, a.s. se skupinou pilotů opakovaně jednala a navrhovala smírné mimosoudní řešení, které však tato skupina pěti pilotů odmítla a místo toho se rozhodla vydírat společnost prostřednictvím návrhu na zahájení insolvenčního řízení. Společnost se hodlá bránit všemi dostupnými právními prostředky a v této souvislosti již podala trestní oznámení,“ uvedla Dufková.

Společnost Smartwings se kvůli koronavirové krizi a rušení letů ocitla v ekonomických problémech. Firma čerpá úvěr od čtyř bank za dvě miliardy korun. Celkově financování dopravce přesáhne sedm miliard korun, další peníze by měli zajistit čeští akcionáři, podpora leasingových firem a restrukturalizace. Naopak v úpadku je od března dceřiná společnost Smartwings České aerolinie. Smartwings jsou nyní pověřeny vypracovat jejich reorganizační plán.

Zdroj  :ČTK