Ruský prezident Vladimir Putin nařídil zahájit výstavbu železnice v arktických oblastech Ruska jako součásti nových dopravních koridorů, které by umožnily přeorientovat vývoz ruských energetických surovin ze západu na východ. Projekt této dráhy se přitom vláda podle tisku chystala odložit kvůli zhoršení ekonomické situace pod vlivem války na Ukrajině a západních sankcí.

Putin podle agentury TASS vyčetl Západu, že zřeknutí se normální spolupráce s Ruskem, včetně zřeknutí se části ruské ropy, plynu a uhlí, postihlo miliony Evropanů a vyvolalo „skutečnou energetickou krizi“, jejíž důsledky cítí i Spojené státy, a bezprecedentní inflaci v západních zemích.

Prezident zároveň připustil, že i Rusko se kvůli tomu potýká s problémy. Současně ale upozornil, že zemi se tak otvírají alternativní možnosti a nové příležitosti.

„Pokud jde o ruskou ropu, plyn a uhlí, můžeme zvětšit jejich spotřebu na domácím trhu, stimulovat důkladné zpracování surovin a také zvýšit dodávky energetických surovin do jiných částí světa, tam, kde jsou skutečně zapotřebí,“ řekl.

Zdůraznil, že k vyřešení tohoto problému je nutné rozvíjet dopravní koridory, včetně železnice vedoucí polárními končinami.

„Arktická stavba na této magistrále má začít ještě letos. Obracím na to pozornost vlády, ruských drah, Gazpromu a dalších společností podílejících se na projektu – a to je přímý rozkaz a podle toho k tomu přistupujte,“ prohlásil Putin podle TASS.

Zmiňovaná železnice měla být podle dřívějších plánů a projektů dokončená již v příštím roce, ale ve skutečnosti její stavba ještě nezačala. List Kommersant minulý měsíc napsal, že ruská vláda se chystá celý projekt odložit kvůli zhoršení ekonomické situace v důsledku vojenské operace na Ukrajině a západních sankcí.

Putin nyní zdůraznil, že uvedení severské železnice do provozu ulehčí břímě přepravy nákladů po Transsibiřské magistrále a Bajkalsko-amurské magistrále. „To je zásadně důležitě z hlediska přeorientování našich základních vývozních komodit na východ,“ prohlásil s tím, že po zmíněné magistrále v Amurské oblasti nyní „jede vlak každých pět minut“.

Spojené státy, Kanada, Británie a Austrálie zakázaly dovoz ruské ropy v reakci na ruskou invazi na Ukrajině, zatímco Evropská unie zůstává v této otázce rozdělena, připomněla agentura Reuters. Dodala, že tradiční klienti omezují ruské dodávky, a tak nutí Rusko omezovat těžbu. Moskva je nyní připravena prodávat ropu a ropné produkty „spřáteleným zemím v jakémkoli cenovém rozpětí“, řekl dnes listu Izvestija ministr energetiky Nikolaj Šulginov.

Rusko tvrdí, že jeho cílem je demilitarizovat a „denacifikovat“ Ukrajinu v operaci, která narazila na tvrdý odpor ukrajinských sil a vyvolala rozsáhlé západní sankce.

Zdroj  :ČTK

Příprava vysokorychlostních železničních tratí v Česku letos vyjde na více než půl miliardy korun, meziročně o 352 milionů více. V následujících čtyřech letech pak bude příprava stát dohromady dalších 3,8 miliardy korun. Samotná stavba prvních úseků by pak měla začít nejdříve v roce 2026, což je o rok později než se dosud plánovalo. Stavby budou stát desítky miliard korun. Vyplývá to z materiálu ministerstva dopravy, který ve středu prostuduje vláda.

Správa železnic při přípravě vysokorychlostních tratí vymezila prioritní úseky, které chystá v zrychleném režimu. Jde o úseky Praha Běchovice – Poříčany, který je zatím v přípravě nejdál, dále Poříčany – Světlá nad Sázavou, Velká Bíteš – Brno, Modřice – Šakvice, Prosenice – Ostrava Svinov, Praha Vysočany – Lovosice/Litoměřice a Ústí nad Labem západ – státní hranice ČR s Německem. Tyto části jsou ve fázi zpracovávání dokumentace pro územní rozhodnutí nebo výběrového řízení na jejich zpracovatele.

V letošním roce Správa železnic podle materiálu počítá s dalšími předprojektovými pracemi a aktivitami k získání územního rozhodnutí pro některé úseky. Celkem na to letos dá přes 508 milionů korun.

Výdaje na přípravu budou v následujících letech dál růst. V příštím roce by to podle současných plánů mělo být kolem 800 milionů korun, v roce 2024 už kolem miliardy Kč a v roce 2025 přes 1,2 miliardy korun. Materiál obsahuje také výhled financování přípravy po tomto období za přibližně 800 milionů korun.

Se samotnou stavbou prvních úseků se podle materiálu počítá nejdříve od roku 2026. Ještě nedávno Správa železnic uváděla rok 2025. Co vedlo k posunu termínu, dokument neuvádí. Jednotlivé úseky podle materiálu vyjdou na desítky miliard korun. Stát k tomu počítá s využitím peněz z evropských fondů.

Zdroj  :ČTK