Celková spotřeba zemního plynu v tuzemské dopravě vrostla za rok 2021 o 4,5 % na rekordních 97,112 milionu m3 . Důvodem je jak stabilní a zavedené využívání
stlačeného zemního plynu (CNG), tak výrazný nárůst spotřeby zkapalněného zemního plynu
(LNG) v sektoru nákladní dopravy. Značný zájem u motoristů zaznamenal rovněž zemní plyn s příměsí biosložky, tzv. BioCNG. Jeho spotřeba stoupla meziročně o 1 197 % na 14,91
milionu m3.
„Potvrzuje se, že plynová mobilita má jednoznačný potenciál postupně vytvořit nákladově
efektivní synergii s elektromobilitou a vodíkovou mobilitou a výrazně přispět k dekarbonizaci sektoru dopravy. Pro dosažení tohoto cíle je však nutné respektovat princip technologické neutrality, umožnit rovný přístup ke všem alternativním palivům a postupný přechod na jejich ekologičtější varianty,“ uvedla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu (ČPS).
V loňském roce jezdilo po českých silnicích celkem 29 610 vozidel poháněných CNG. K pohonu svých firemních flotil či vozových parků MHD právě tímto palivem se rozhodlo hned několik společností a měst. Například počet autobusů vzrostl o více než sto na celkových 1 830. Zájem o zemní plyn v dopravě dokládá i stále rostoucí počet veřejných CNG stanic. Přestože se v minulosti jako dostatečný počet pro ČR zmiňovala hodnota dvou set stanic, v loňském roce jich v tuzemsku přibylo dalších devět a jejich celkový počet dosáhl již 228.
„Ještě větší nárůst zájmu pozorujeme v sektoru těžké nákladní dopravy, kde LNG nabízí k
naftovým tahačům v současnosti jedinou dostupnou alternativu. Její výhodou jsou jak nízké
emise a provozní náklady, tak dostatečný výkon a dojezd,“ sdělila L. Kovačovská s tím, že
celková spotřeba LNG se meziročně zvýšila o 178 % na 3,8 milionu m3 a počet tahačů se
v tuzemsku ztrojnásobil.
Aktuálně jezdí na českých silnicích 106 nákladních vozů na zkapalněný zemní plyn a k dispozici mají tři veřejné plnicí stanice. Čtvrtá by měla být otevřena ještě v prvním čtvrtletí tohoto roku a do roku 2030 je v plánu vybudovat infrastrukturu o celkovém počtu tří desítek stanic LNG.
„Právě díky rozsáhlé infrastruktuře, rozvoji technologií a dostupnosti má zemní plyn klíčovou roli při naplňování cílů snižování emisí v dopravě. V dlouhodobém horizontu navíc význam a přínos plynové mobility ještě vzroste vlivem zvýšení podílu biometanu a vodíku z obnovitelných zdrojů. Díky tomuto ozeleňování paliv se bude emisní stopa plynů v dopravě dále snižovat, případně bude dokonce negativní, ať už jde namátkou o výrobu BioCNG a BioLNG z kejdy či bioodpadu,“ nastínila L. Kovačovská.
Zemní plyn s příměsí biometanu je českým řidičům k dispozici od roku 2020. Zájem o tzv.
BioCNG mezi motoristy od té doby neustále roste a aktuálně jej nabízejí všichni velcí hráči na trhu s plynem, jako je innogy Energo, E.ON Energie, Pražská Plynárenská či Bonett. Ti již v minulém roce vykazovali podíl BioCNG na celkové výtoči v desítkách procent a letos by se měli mnohdy blížit stoprocentnímu pokrytí spotřeby stlačeným biometanem.
„Několik českých měst také zahájilo projekty na výstavbu vlastních bioplynových stanic za
účelem využití získaného obnovitelného plynu pro potřeby městské hromadné dopravy.
V příštích měsících budou navíc zprovozněny také první české vodíkové plnicí stanice,
konkrétně na pražském Barrandově a v Litvínově. S výstavbou dalších čtyř stanic se počítá v Brně, Plzni, Ostravě a v pražských Horních Počernicích. A pro tuzemský trh jsou také připraveny již první vodíkové osobní vozy,“ uzavřela L. Kovačovská.
