[quote]Moskevské metro ve svých více než 240 stanicích spustilo systém placení jízdného pomocí technologie rozpoznávání obličeje. Podle místních úřadů je moskevské metro první na světě, které takový systém má.[/quote]

Dojíždějící budou mít možnost zaplatit jízdné pomocí obličeje u turniketů vybavených kamerami. Před použitím systému musí cestující poskytnout svoji fotografii a propojit ji se svými dopravními a bankovními kartami prostřednictvím aplikace moskevského metra. Pokud bude chtít cestující registrovaný v systému jet metrem, stačí mu pak se jen podívat do kamery u určeného turniketu.

Dopravní odbor města uvedl, že údaje o cestujících budou bezpečně šifrovány. Skupiny zabývající se digitálními právy však varují, že tento systém by mohl narušit soukromí nebo lidská práva. Skupina Roskomsvoboda zaměřená na ochranu digitálních práv a svobodu informací varovala, že systém může být zneužit ke sledování.

„Moskva je prvním městem na světě, kde tento systém funguje v takovém měřítku,“ uvedl v prohlášení vedoucí odboru dopravy ruského hlavního města Maxim Liksutov. Dodal, že použití systému je dobrovolné a ostatní platební metody budou i nadále fungovat.

Moskva má 12,7 milionu obyvatel a jeden z největších kamerových systémů na světě. Technologii rozpoznávání obličejů použila také pro vynucování koronavirové karantény a podle účastníků protestních politických shromáždění policie tuto technologii využívá k preventivnímu zatýkání a zadržování. V roce 2018, kdy Rusko hostilo mistrovství světa ve fotbale, úřad moskevského starosty oznámil, že zavádí v metru systém rozpoznávání obličejů, který má odhalit hledané zločince, napsala agentura Reuters.

Zdroj : ČTK

[quote]V Itálii oficiálně začala fungovat letecká společnost Italia Trasporto Aereo (ITA), která je nástupcem kdysi věhlasných aerolinek Alitalia. Ty po více než 74 většinou ztrátových letech a po neúspěšné snaze o záchranu ukončily činnost. ITA je ve vlastnictví státu.[/quote]

První let nového dopravce se uskutečnil už v ranních hodinách z milánského letiště do města Bari na jihu země, uvedla agentura Reuters. Nová společnost je štíhlejší, ponechala si ale hlavní rozpoznávací znaky Alitalie, což je flotila v barvách italské vlajky, tedy v zelené, bílé a červené.

Alitalia v minulosti bývala symbolem italského stylu. Na cesty si ji ale vybírali i papežové, italské primadony či politická elita. Kvůli finančním potížím ji ale od roku 2017 řídili správci, které vybral stát. Pokud by tak neučinil, skončila by firma v likvidaci.

Společnost Alitalia byla založena v září 1946, létat ale začala až v květnu 1947. Po roce 2000 byla jen v jednom roce účetně v zisku a vláda jí mnohokrát musela přispěchat na pomoc. Aby zabránila kolapsu Alitalie, jen za poslední tři roky vynaložila přes osm miliard eur (více než 203 miliard Kč).

ITA převzala aktiva i činnost Alitalie za cenu 90 milionů eur (2,3 miliardy Kč), což je méně než třetina toho, co Alitalia chtěla získat. Jak už se stalo za fungování Alitalie typické, i poslední týdny před touto změnou byly obestřeny mnoha politickými spory. Krajněpravicová opoziční formace Bratři Itálie vládu premiéra Maria Draghiho obvinila, že za pád Alitale nese odpovědnost.

„Dnes přicházíme o další klenot. O firmu, která formovala historii našeho státu a … díky níž jsme byli hrdí na to, že jsme Italové,“ řekla šéfka strany Giorgia Meloniová.

Zdroj : ČTK

[quote]Ještě v nedávné minulosti byl vodík coby zdroj čisté energie používaný pouze v laboratorních aplikacích. Přestože jde o velmi perspektivní a ekologické palivo, jeho rozšíření bránily nákladné či neexistující technologie, nízká poptávka nebo nedostatečná infrastruktura. Tento trend se však postupně mění a vodík se nezadržitelně dostává do popředí jako alternativa fosilních paliv a jako zdroj uchovávání energie – a to i v České republice.[/quote]

Vodíková strategie ČR jako impuls pro další rozvoj

Jedním z důležitých impulsů roku 2021 bylo schválení takzvané Vodíkové strategie ČR, kterou v polovině července představilo Ministerstvo průmyslu a obchodu.

„Strategie se zaměřuje na vodíkové technologie, které mají potenciál přispět k hospodářskému růstu České republiky. Vzhledem k tomu, že vodík v budoucnu sehraje roli paliva, suroviny a uložiště energie, je strategie určena zejména pro aktéry z oblasti dopravy, chemického průmyslu, energetiky, výrobce vodíkových technologií, uživatele vodíkových technologií a občany,“ vysvětluje Jan Sochor, analytik z České vodíkové technologické platformy (HYTEP).

V příštích 10 letech strategie vidí hlavní nasazení nízkouhlíkového vodíku zejména v chemickém průmyslu, kde dopomůže ke snižování emisí skleníkových plynů. V oblasti dopravy pak v městské autobusové, železniční, nákladní i osobní přepravě.

Autobusy pro Ústí, Ostravu či Karvinsko. Přibývá i plnicích stanic

O tom, že použití vodíku třeba ve veřejné dopravě přichází ke slovu, svědčí i zájem řady měst o vozidla na tento typ pohonu. „Například Dopravní podnik v Ústí nad Labem nedávno vysoutěžil dodávku 20 autobusů na vodík a město má již stavební povolení na vodíkovou plnicí stanici. O autobusy tankující vodík usiluje i Ostrava, která jich do roku 2023 poptává deset. Další vodíkové autobusy mají od roku 2024 jezdit i na Karvinsku,“ podotýká Jan Sochor.

Ruku v ruce s rozšiřováním počtu vozidel na vodík logicky roste a nadále má růst i počet plnicích stanic. „Jen rafinérská skupina Orlen Unipetrol staví již letos na našem území dvě nové plnicí stanice na tankování vodíku. Jednu na pražském Barrandově a druhou v Litvínově. Celkem jich jen Orlen do roku 2030 plánuje na našem území postavit celkem 22,“ upozorňuje Jan Sochor.

Česká republika by se v budoucnu navíc měla stát místem, kde se budou vodíkové autobusy i vyrábět. To ostatně plánuje společnost Iveco. ‚‚Společnost Iveco momentálně ve Vysokém Mýtě vyrábí autobusy na dieselový pohon a zemní plyn, dalším logickým krokem je pro ně výroba autobusů na elektrický a vodíkový pohon. Pro Českou republiku by to znamenalo výrobu vysoce inovativních autobusů s mezinárodním přesahem,‘‘ sděluje Jan Sochor.

Balíky rozvezou bezemisní dodávky, prototyp „Tatrovka“ na vodík již v roce 2023

Podle výše zmíněné české vodíkové strategie má být hlavním tahounem spotřeby vodíku v České republice doprava, zejména ta nákladní. Nákladní automobily by měly v roce 2050 spotřebovávat zhruba 700 tisíc tun vodíku ročně, dalších 145 tisíc tun pak má připadat na spotřebu osobních automobilů. Těch by mohlo po českých silnicích podle vodíkové strategie v roce 2030 jezdit 45 tisíc a v roce 2050 již 600 tisíc. A už nyní přicházejí dopravci se zapojením vodíkových automobilů do svých flotil.

„Těší nás, že se novým členem České vodíkové technologické platformy (HYTEP) přednedávnem stala i logistická společnost Zásilkovna, která má ambice stát se lídrem využití vodíku v logistice a provozu,“ říká Aleš Doucek, předseda představenstva platformy HYTEP. Kromě samotné dopravy pomocí vodíkových vozidel chce Zásilkovna vybudovat vlastní plnicí stanici i vyrábět vodík elektrolýzou vody z energie ze solárních panelů, které mají být umístěny na střechách jejích distribučních center.

Zajímavým a aktuálním českým příspěvkem do vodíkové nákladní mobility je rovněž vývoj inovativního bezemisního nákladního vozidla, na kterém se podílí konsorcium pěti českých vědeckých institucí a firem, pod vedením společnost ÚJV Řež. „Prototyp elektromobilu s vodíkovým palivovým článkem bude postaven na robustním podvozku Tatra a vybaven řadou podpůrných technologií, které umožní provoz vozidla v náročných podmínkách. Projekt, podpořený Technologickou agenturou ČR, představí nový vůz už v závěru roku 2023,“ zakončuje Aleš Doucek.

Zdroj : HYTEP