[quote]Zatím 2487 věřitelů přihlásilo své pohledávky v insolvenčním řízení s ČSA, sdělil dnes ČTK insolvenční správce Michael Šefčík ze společnosti Inskol. Očekává se přitom, že celkový počet věřitelů ještě vzroste o stovky až tisíc dalších. Velkou část z nich tvoří cestující, kteří žádají vrácení platby za letenky zrušených letů. Řadu klientů hromadně zastupují některé společnosti nebo advokátní kanceláře, což zvyšuje náklady těchto zákazníků. Míra proplacení zakoupených letenek je však nejistá. Většina cestujících tak podle prodejců využívá výměnou za zrušené letenky spíše náhradní vouchery. Vyplývá to z dnešních informací ČTK.[/quote]

ČSA jsou v úpadku od března. Důvodem jsou nesplacené pohledávky, které podle údajů firmy dosahují přibližně 1,8 miliardy korun. Asi miliardu korun z pohledávek tvoří podle údajů společnosti v insolvenčním návrhu neproplacené nebo neprojeté letenky u zrušených letů.

Cestující místo zrušených a neproplacených letenek ČSA mají v současnosti na výběr se buď přihlásit do insolvenčního řízení nebo využít za letenku náhradní voucher. Na tyto možnosti odkazují klienty i letenkové agentury. Podle Student Agency se přes agenturu podle odhadů přihlásilo zhruba 40 procent jejich klientů s letenkami ČSA. Kromě toho se ovšem mnoho zákazníků přihlásilo přímo, aniž by o tom prodejce informovali.

Nároky řady cestujících hromadně uplatňují některé společnosti nebo advokátní kanceláře, jejich služby stojí v průměru kolem tisíce korun. Například Student Agency nabízí svým klientům možnost podání přihlášky právě přes advokátní kancelář. Její zástupce Zdeněk Hrouzek k tomu dnes ČTK řekl, že klienty zajímá především možná míra uspokojení jejich přihlášených pohledávek, tedy zda dostanou 100 procent ze zaplacené ceny letenek. To však podle Hrouzka zatím není jasné, protože ČSA dosud nezveřejnily výši svého majetku. „Každopádně mne jako zástupce věřitelů bude zajímat, zda a jaký majetek byl sepsán do majetkové podstaty, jak bude takovýto majetek zpeněžen a za jakých podmínek,“ podotkl.

Právě nejisté vyhlídky při proplacení letenek přes insolvenční řízení přiměly velkou část cestujících k využití náhradních voucherů ve stejné hodnotě zrušeného letu od dopravce. ČSA totiž i přes vyhlášení úpadku dál létají. Náhradní poukaz nabízí za zrušené letenky na lety, které byly koupené u ČSA, také jejich mateřská společnost Smartwings.

„Zájem o vystavování voucherů je ze strany klientů velký. Klienti věří, že v létě vycestují a Smartwings operují řadu letních destinací, ze kterých si klienti mohou vybírat,“ uvedl pro ČTK mluvčí Student Agency Aleš Ondrůj. Zájem o proměnu nevyužité letenky na voucher nebo novou letenku potvrzuje i Josef Trejbal s letenkového portálu Letuška.cz. Podle něj se výměna jeví pro cestující v současné situace jako nejlepší řešení, a prodejce proto toto řešení svým zákazníkům i doporučuje.

Leteckou společnost zasáhly dopady epidemie koronaviru, během krize musela zrušit velké množství spojů. Společnost v závěru února podala návrh na vlastní insolvenci. ČSA v této souvislosti upozornily na to, že jde o jeden z kroků v připravované reorganizaci. Soud všechny přihlášené pohledávky posoudí v červnu. Okamžitě poté by se měla uskutečnit schůzka všech věřitelů. Na ní by se mělo rozhodnout o dalším řešení úpadku ČSA.

Zdroj : ČTK

[quote]Gebrüder Weiss Česká republika si odnáší nejcennější trofej z každoroční korporátní celosvětové soutěže marketingových a komunikačních aktivit MAKOM.days 2021. „Ze zisku prvního místa MAKOM.excellence Award 2020 za nejlepší marketingové inovace a inspirace máme ohromnou radost. Ocenění naší práce od těch, kdo dobře znají problematiku marketingu a komunikace v logistickém průmyslu, má pro nás mimořádnou hodnotu,“ říká Jan Kodada, ředitel obchodu a marketingu Gebrüder Weiss ČR.[/quote]

MAKOM.days je každoroční událostí a zároveň platformou pro všechny marketingové pracovníky ze sítě Gebrüder Weiss. Vnitropodniková soutěž nejstarší logistické společnosti světa proběhla s ohledem na přetrvávající protiepidemická opatření formou videokonference, kterou sledovalo více než 200 účastníků. Vedle specialistů z oboru marketingu a komunikace se MAKOM.days i letos zúčastnily desítky oblastních, country a regionálních manažerů, kteří v souladu s principem formátu vystupují zároveň jako odborná porota.

Kromě prezentací postupů a projektů, které se osvědčily v nejrůznějších koutech světa, poskytuje MAKOM informace o kampaních, nových nástrojích a trendech v podnikové komunikaci a marketingu. „Tato konference je obvykle dvoudenním setkáním s kolegy ze všech kontinentů, kde Gebrüder Weiss působí. I letos v online podobě se podařilo představit rozsáhlou řadu inspirativních projektů, aktivit a témat nebo upozornit na dosud nevyužité možnosti a formy komunikace,“ vysvětluje Jan Kodada.

Důležitost konference Gebrüder Weiss dokládá také účast nejvyššího vedení společnosti, ani na letošním ročníku nechyběl CEO Wolfram Senger-Weiss, který celou událost zahajoval a vzal si rovněž závěrečné slovo. 

Hodnocení soutěžních projektů probíhá formou hlasování všech účastníků konference. Každý ze zástupců poboček má jeden hlas, ten přiděluje projektu, který považuje za nejlepší. Součtem hlasů potom vzniká žebříček nejlepších prací a výsledků, respektive jednotlivých soutěžících poboček.

Komplexní a konzistentní přístup, který i v oblasti marketingu a komunikace aplikuje Gebrüder Weiss Česká republika, získal celkem 33 % všech přítomných hlasů, a tím také prvenství MAKOM.days 2020. Marketingové a komunikační projekty pobočky v USA obsadily druhé místo, třetí příčku obsadil marketingový tým pobočky Gebrüder Weiss v Německu. „Tento mimořádný úspěch vnímám jako veliké ocenění za skvělou a kvalitní práci celého našeho týmu. Jedná se o cílevědomou, systematickou a různorodou činnost, která si každý rok žádá nové nápady, soustředěný přístup a pečlivost. Věřím, že se nám podaří držet se na předních pozicích i v dalších letech,“ uzavírá Jan Kodada.

Zdroj : ČTK

[quote]Plzeň začíná za 34 milionů korun budovat parkoviště pro 320 aut u nového dopravního terminálu v městské části Bory, kde končí některé autobusy mířící od jihu a jihozápadu regionu a je tam točna nejvytíženější tramvajové linky číslo 4. Parkoviště typu P+R, tedy „zaparkuj a jeď“, vybuduje mezi ulicemi Dobřanská a Kaplířova. Bude dokončeno do prosince 2021, řekl dnes ČTK náměstek primátora Pavel Šindelář (ODS).[/quote]

Půjde o první parkoviště tohoto typu na okraji Plzně, které by mělo pomoci vytěsnit část dopravy z přetíženého centra. Řidiči směřující hlavně z východní strany z Rokycanska a od Prahy využívají jako plochy tohoto typu parkoviště u Teska a u Baumaxu na Rokycanské, které nejsou oficiálně značené. „Ale tohle bude takové první ‚plnotučné‘ se vším všudy včetně toho, že bude mít přesah na MHD. Člověk, který si tam zaplatí parkovací lístek, tak ho bude mít na celý den na veřejnou dopravu,“ řekl náměstek primátora Michal Vozobule (TOP 09). Předběžná domluva o ceně parkování je 60 Kč/den, přitom celodenní jízdenka v MHD přijde na 66 korun. Lidé, kteří mají předplatné na MHD (Plzeňskou kartu), by platili jen dvacetikorunu. Zpočátku zřejmě nebude parkoviště tolik využívané, protože podle Vozobule město zatím nevytvořilo parkovací zóny až na Bory. „Ale určitě je dobré to udělat, protože na tramvaji P+R fungují dobře,“ řekl.

Stavět se začne v první polovině května. „Vznikne 318 parkovacích stání, z nichž 18 míst bude podélných s využitím v nouzi i pro autobusy. Ostatní stání budou kolmá, z nichž devět bude rezervováno pro osoby ZTP,“ řekl Šindelář. Po dokončení stavby tam město vysadí 130 stromů a zatravní okolní plochy. „Podél Dobřanské vzniknou chodníky s cyklostezkami. Od parkoviště povede spojovací chodník s cyklostezkou k mostu přes přivaděč na dálnici D5,“ řekl šéf odboru investic Pavel Grisník. Parkoviště bude mít kamerový dohled dvou statických kamer a jedné otočné.

„Další parkoviště P+R v Plzni posunujeme pomalu, například na konečné tramvaje číslo 1 na Lochotíně, kde je výhoda, že je městský pozemek. A na Světovaru, což je složitější pozemkově,“ uvedl Vozobule. Obě budou ale menší než zahájená stavba na Borech.

Plzeň teď intenzivně připravuje také několik parkovišť Park & Go („zaparkuj a jdi“), například na náměstí Emila Škody.

Historické jádro Plzně teď obklopují tři městské záchytné Park & Go objekty o celkové kapacitě 725 míst. Jde o parkovací dům Rychtářka, kde je 447 stání s tarifem deset Kč/h, nejvíce 60 Kč při nepřetržitém stání. Stejné sazby má dům Nové divadlo se 166 stáními. Parkoviště v sadech Pětatřicátníků má 112 míst s tarifem 20 Kč/h. V soukromém parkovacím domě u obchodního centra Plaza jsou první tři hodiny zdarma a poté 30 Kč/h. Po dokončení parkoviště na Borech bude město zvažovat zdražení parkovného na Rychtářce.

Zdroj : ČTK

[quote]Dánská společnost A.P. Moller-Maersk, která je světově největším kontejnerovým přepravcem po moři, má díky růstu zájmu o nákladní dopravu za čtvrtletí rekordní čistý zisk 2,7 miliardy dolarů (580,5 miliardy Kč). To je meziročně třináctkrát více a téměř stejně jako za celý loňský rok poznamenaný pandemií. Firma se sídlem v Kodani to uvedla ve svém dnešním sdělení a dodala, že očekává stejně silnou poptávku po celý letošní rok.[/quote]

Ve stejném období loni činil čistý zisk Maersku 200 milionů dolarů. Za celý rok 2020 se vyšplhal na 2,96 miliardy dolarů. Firma už koncem dubna uvedla, že tržby se v období od ledna do března meziročně zvýšily o 30 procent na 12,4 miliardy dolarů.

Maersk v reakci na prudký růst poptávky z Číny a ze Spojených států už minulý týden zvýšil celoroční výhled očištěného zisku před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací (EBITDA) na 13 až 15 miliard dolarů z 8,5 až 10,5 miliardy USD. Zvedl také výhled růstu globální kontejnerové dopravy na pět až sedm procent z dříve uváděných tří až pěti procent.

Poptávka po převozu zboží po moři se začala vzpamatovávat už ve druhé polovině loňského roku a zvláště ke konci roku. Nejvíce zboží putuje z Asie do USA a do Evropy. Podle analytiků lidé nakupují více zboží, protože zatím neutrácejí peníze za cestování nebo posezení v restauraci.

Akcie Maersku po zveřejnění hospodářských výsledků posilují o téměř šest procent. Od dubna 2020 se jejich cena téměř ztrojnásobila.

Maersk podniká asi ve 130 zemích a na celém světě zaměstnává více než 80.000 lidí.

Zdroj : ČTK

[quote]Počet srážek aut se zvěří od října 2020 do konce března 2021 klesl. Zatímco o rok dříve se v tomto období na českých silnicích stalo 6980 nehod se zvěří, nyní to bylo 5776 srážek. Vyplývá to z dat SRNA indexu, který vydává dvakrát ročně Generali Česká pojišťovna. Za snížením je pandemická situace a s ní spojený nižší provoz.[/quote]

Podobně jako při první vlně koronavirové pandemie se i mezi loňským podzimem a letošním jarem vlivem vládních opatření na silnice vydalo výrazně méně aut než obvykle. To mělo za následek citelný úbytek střetů se zvěří. Potvrzují to data z Centra dopravního výzkumu, která jsou podkladem pro SRNA index.

„Už loni na jaře data prokázala, že kvůli epidemickým opatřením došlo ke snížení počtu srážek se zvěří na českých silnicích. To se opakovalo i na podzim a v zimě, kdy se vlivem vládních opatření intenzita dopravy opět snížila, ačkoliv už ne tak významně, “ komentoval situaci expert na problematiku srážek se zvěří z Centra dopravního výzkumu Michal Bíl.

Ačkoliv se číslo meziročně snížilo, stále zůstává vysoké. Jasně tak potvrzuje, že střety se zvěří jsou na českých silnicích trvale přítomným problémem, jehož následky přináší škody v řádech stovek milionů korun, upozornil manažer likvidace pojistných událostí motorových vozidel v Generali České pojišťovně Patrik Nauš. Roli i nadále bude podle něj hrát fakt, že spárkatá i další zvěř je v české krajině de facto na většině míst významně přemnožená.

Ačkoliv počet srážek se zvěří meziročně klesl, škoda za střet vozidla se zvěří v čase roste. „Výše škod se zvyšuje pravidelně, spolu s tím, jak Češi jezdí novějšími a dražšími vozy. Průměrná škoda činila 41.000 korun. Evidujeme však i takové střety, za jejichž opravu pojišťovna vyplatila i 800.000 korun,“ podotkl Nauš.

Počet nehod znamená, že zhruba na každém 7,7 kilometru českých silnic došlo ke střetu se zvěří. Škoda na zdraví a životě na jeden kilometr silnic je nejvyšší v Praze. S odstupem následují Ústecký kraj a Vysočina. Nejvíce nehod eviduje Středočeský kraj. Z hlediska délky silniční sítě je nejpravděpodobnější srážka se zvěří v Praze a v Ústeckém kraji.

Nejrizikovější úsek pro srážku se zvěří v ČR je v Ústeckém kraji. Mezi Janovem a Horním Jiřetínem se ve sledovaném období na úseku dlouhém 304 metrů událo 14 srážek se zvěří.

Zdroj : ČTK

[quote]Podle upozornění Security Clubu dochází při výběrových řízeních v oblasti bezpečnostních služeb k nekalosoutěžním praktikám za účelem odstranění konkurence. V praxi se to projevuje tak, že bezpečnostní firmy nabízí své služby za ceny pod hranicí mzdových nákladů, načež na tyto podmínky přistupují i zadavatelé z oblasti státní správy, pro které je právě cena určujícím faktorem při postoupení zakázky třetí straně.[/quote]

V roce 2021 byla minimální odměna za práci v ČR navýšena na 15 200 Kč z 14 600 Kč za rok předchozí. Druhý stupeň zaručené mzdy určené mimo jiné pro fyzickou ostrahu objektů šel z 16 100 Kč na 16 800 Kč.  Velký zásah tento nárůst představuje pro hospodaření firem, jejichž mzdové náklady představují většinovou část výdajové položky; řeč je například o úklidových a bezpečnostních službách.  Nejmarkantnější je tento jev v zadávacích řízeních, kde je soutěž podmíněna nejnižší cenou.

„Problém nepředstavuje zvyšování minimální a zaručené mzdy, ale způsob, jak se s ním některé bezpečnostní agentury vyrovnávají. V praxi jsme velmi často svědky nabídky neúměrně nízkých cen při výběrových řízeních, které se pohybují hluboko pod hranicí nejen zaručené, ale i minimální mzdy. Je zajímavé, že na kritérium nejnižší ceny při vyhodnocení nabídek přistupují i orgány státní správy a samosprávy nebo státní podniky, které by si měly jako první uvědomit, že evidentně dochází k porušování českých i unijních právních předpisů. V poslední době například Městská část Praha 3 postoupila veřejnou zakázku na bezpečnostní služby s fyzickou ostrahu pro objekt DPS Krásova firmě SaS security service za cenu 88,8 Kč za hodinu služby. Ještě více zarážející je veřejná zakázka Úřadu práce ČR, který za ostrahu krajské pobočky v Ostravě zaplatí firmě ASF jobs s. r. o. hodinovou sazbu 67,50 Kč,“ říká Radek Zapletal ze Security Clubu.

 „Predátorské“ ceny a novodobé otrokářství

Ten dále dodává, že dlouhodobé nabízení a prodej zboží či služeb za nepřiměřeně nízké ceny má za následek narušení hospodářské soutěže. Cílem takové praktiky, pokud je prováděna dlouhodobě, je odstranění konkurence a posílení pozice na trhu, která pak této firmě umožní vyrovnat si ztráty z této cenové politiky stanovením vlastních vyšších cen.

„Tento způsob zneužití „dominantního postavení“ skupiny specifických firem by měl být vykládán ve smyslu komunitární rozhodovací praxe, kdy účelem takového nedovoleného jednání dominantní firmy je odstranění konkurence, která není schopná takovému cenovému nátlaku po delší dobu čelit. Odstraněním takových konkurentů však dochází ke změně struktury trhu a k narušení hospodářské soutěže,“ říká Zapletal.

Podle Zapletala většina firem s nekalosoutěžními cenami ve veřejných zakázkách využívají státních příspěvků na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a nahrazují tak vynaložené prostředky na mzdy nebo platy v měsíční výši 75 % skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance v pracovním poměru. „V Registru smluv lze dohledat konkrétní příklady veřejných zakázek, kdy sami zadavatelé ze státní správy a samosprávy přímo do zadávací dokumentace požadovali nejnižší cenu a současně poskytnutí náhradního plnění v určeném objemu, vzniká tedy druhá otázka, zda se nejedná o nedovolenou veřejnou podporu ve smyslu unijních předpisů, kdy veřejný sektor poskytuje dotaci a zároveň tím deformuje trh, když díky této dotaci cíleně akceptuje podnákladovou cenu v případě, kdy zaměstnanci by stejně i bez dotace zaměstnání v dané oblasti měli“ upozorňuje Radek Zapletal.

[quote]Bývalé berlínské letiště Tegel, ze kterého poslední letadlo odstartovalo loni v listopadu, se včera definitivně rozloučilo se svým leteckým statusem. Pro Tegel, který se u Berlíňanů díky poloze blízko centra metropole těšil značné popularitě, je to změna tichá, řada obyvatel jeho konec oželela již na podzim, kdy se na letišti symbolicky zhasla světla.[/quote]

To, že Tegel byl až do půlnoci z noci na středu veden v letové záloze, mnozí obyvatelé města neví. Nevěděla to ani Birgit, která se v neděli za deštivého počasí otužovala v jezeře nedaleko vzletové dráhy. „Provoz skončil už loni,“ řekla. Na Tegel však vzpomíná s nostalgií stejně jako další Berlíňané, neboť letiště bylo jedním ze symbolů západní části kdysi rozděleného města.

„Rychle jsem si ale zvykla na ten klid tady u jezera, kdysi jsem přitom burácení motorů ani nevnímala. Také mi přijde, že voda v jezeře je od uzavření Tegelu průzračnější, zřejmě starty a přistání letadel vibracemi ovlivňovaly zakalení vody,“ řekla Birgit o jezeře.

Novou vstupní branou do německého hlavního města se stalo Letiště Willyho Brandta Berlín Braniborsko (BER), které stojí ve spolkové zemo Braniborsko u hranice s Berlínem. Nový vzdušný přístav, který se loni na podzim otevřel po letech zpoždění, k sobě jako terminál 5 začlenil rovněž i bývalé letiště Schönefeld. Tento terminál je ale dočasně uzavřen, protože kvůli koronaviru se prakticky zastavily lety s pasažéry.

Letištěm Willyho Brandta jihovýchodně od Berlína prošlo v dubnu 265 000 cestujících. To bylo sice o 44 000 více než v březnu, ve srovnání s dubnem 2019 to byl ale jen zlomek. Tehdy letiště Tegel a Schönefeld společně odbavila 3,1 milionu pasažérů.

Nové letiště se kvůli úbytku cestujících nedostalo po otevření do žádné provozní tísně, a proto nebyl důvod Tegel aktivovat za zálohy. A o prodloužení této výjimky rovněž nebyl zájem, proto Tegel v noci na středu definitivně ztratí status letiště.

„Letiště BER funguje bez problémů, je moderní, účelné a pasažéři ho dobře přijali. Proto nyní otevíráme Tegelu cestu do nové éry,“ prohlásil šéf Brandtova letiště Engelbert Lütke Daldrup. Dodal, že převodu pozemků a budov Tegelu na spolkovou zemi Berlín již nic nebrání.

Pro Tegel, pro který byla typická šestihranná odbavovací hala, konec leteckého provozu znamená začátek nové kapitoly. Terminál se stane součástí berlínské technické vysoké školy Beuth Hochschule, v plánu je vybudování vědeckotechnického a průmyslového parku a také výstavba dřevěných domů, ve kterých vznikne 5000 bytů. Bez užitku není Tegel ani nyní, je zde jedno z berlínských center, kde se lidé mohou nechat očkovat proti nemoci covid-19.

Zdroj : ČTK