Domů Blog Strana 734

Nová pravidla silničního provozu v Británii upřednostní chodce a cyklisty

[quote]Chystaná novela pravidel silničního provozu v Británii má na křižovatkách a přechodech dát větší přednost chodcům a cyklistům před auty. Informoval o tom dnes server BBC s odvoláním na ministra dopravy Granta Shappse. Jeho úřad si od kroku slibuje, že pomůže udržet oblibu chození a ježdění na kole z dob pandemie covidu-19.[/quote]

Podle dosavadních pravidel musejí dávat motoristé přednost pouze v případě, když chodci vkročí na přechod. Nyní tak budou řidiči muset učinit ještě předtím, než chodci na přechod vstoupí. Přednost před auty budou mít také cyklisté, kteří na křižovatkách pojedou rovně. Novela nadto stanoví nejmenší vzdálenost a nejvyšší rychlost při předjíždění cyklistů.

Změny pravidel by měly začít platit na podzim v Anglii, Skotsku a Walesu. Severní Irsko se řídí vlastními normami.

Celkově bude „hierarchie účastníků provozu“ ukládat větší zodpovědnost za bezpečnost na silnicích těm dopravním prostředkům, které představují větší nebezpečí. Bude tak na řidičích osobních aut, dodávek a kamiónů, aby na silnicích snížili riziko, které mohou představovat pro druhé.

Na podporu cyklodopravy a chození chce kabinet vyčlenit dalších 338 milionů liber (10,1 miliardy korun), které by měly pomoci zachovat zvýšené využívání těchto způsobů dopravy za pandemie covidu-19, oznámilo ministerstvo. Vzniknout by tak měly mimo jiné stovky kilometrů nových cyklostezek.

Krok ministerstva přivítala organizace Living Streets, která propaguje snazší možnost chození po městech a obcích. „Současná pravidla považují děti jdoucí do školy za stejně zodpovědné za bezpečnost svou i jiných osob jako řidiče náklaďáků,“ řekl šéf sdružení Stephen Edwards s tím, že novela tuto „rovnost“ odstraňuje. Podle něj jsou chodci nejméně nebezpeční účastníci provozu, kteří však „často musí zaplatit cenu“ za počínání jiných lidí.

Loni se celkový počet mil najetých na kole po britských silnicích zvýšil o 46 procent na pět miliard, což byl podle ministerstva větší nárůst než za posledních 20 let dohromady.

 

Zdroj : ČTK

Elektromobilita má zelenou, ale naráží na bariéry

[quote]

Elektromobilita je trend, který silně rezonuje automobilovým průmyslem. I přes podporu ze strany vlád však naráží na řadu bariér. Podle analýzy Coface je to například obrovská poptávka po kovech nezbytných pro výrobu baterií i samotných elektromobilů, která tlačí jejich ceny vzhůru. To se odráží i v ceně samotných elektromobilů, jejichž prodej se v řadě zemí neobejde bez dotačních programů. V neposlední řadě je to i otázka recyklace a udržitelnosti. „Cena elektromobilů zůstane minimálně v příštích dvou letech pravděpodobně vysoká. Neočekáváme žádné zásadní změny v cenovém vývoji,“ říká Ján Čarný, generální ředitel pojišťovny Coface pro Českou republiku a Slovensko, který je globálním lídrem v pojištění pohledávek firem a obchodních rizik.

 

[/quote]

 

„Důvodem vysokých cen je zvýšená poptávka po kovech, které jsou nezbytné pro výrobu baterií, zejména po lithiu, kobaltu a mědi. Jejich nabídka však vzhledem k celosvětové podpoře elektromobility nestačí pokrýt poptávku,“ říká Ján Čarný, generální ředitel pojišťovny Coface pro Českou republiku a Slovensko.

 

Nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou tak zvyšuje ceny těchto kovů, přestože podíl elektromobilů na trhu je stále malý. Různé konfigurace baterií nebo možné využití vodíku jako zdroje energie prozatím tlak na používání těchto kovů nesníží. Vysoké náklady na ně však přispívají k podpoře výzkumu a vývoje alternativních technologií. Tyto snahy by mohly v dlouhodobém horizontu situaci změnit, a to i s ohledem na silnou konkurenci zemí, které chtějí získat výhodu v nové generaci vozidel.

 

„Pro Českou republiku je automobilový průmysl klíčovým odvětvím ekonomiky. Proto je logické, že si nechce v oblasti výroby elektromobilů nechat ujet vlak. Svědčí o tom i státní podpora projektu továrny na výrobu baterií, na němž se dohodlo ministerstvo průmyslu a ČEZ. O projekt se už zajímají i Volkswagen nebo LG,“ uvedl Ján Čarný.

 

Elektromobilita roste, ale její podíl je malý

Segment elektromobilů celosvětově neustále roste. Zatímco v roce 2019 činil podíl e-aut 8 %, v roce 2020 to bylo již 13 %. V roce 2020 přitom prodej automobilů s konvenčním pohonem poklesl o 6 %, ale v důsledku vládních pobídkových programů a zvýšeného zájmu o tento segment v Evropě vzrostl prodej elektromobilů o 41 %. „Podle dostupných údajů vzrostl prodej elektromobilů v prvním čtvrtletí roku 2021 meziročně o 41 %. V letošním roce se očekává růst až o 70 %,“ říká Ján Čarný.

 

„V Česku se loni počet registrovaných osobních elektromobilů zvýšil téměř o 90 % na 7103 vozů. Nicméně jejich podíl je stále malý – ke konci loňského roku bylo v ČR celkem 6,13 milionu osobních aut. Za malým podílem elektromobilů v Česku je vyšší pořizovací cena v porovnání s automobily se spalovacím motorem. Tento cenový rozdíl je umocněn absencí dotačních programů motivující jednotlivce a firmy k pořízení elektromobilů. Tyto program jsou přitom obvyklé v řadě evropských zemí. Rozvoj elektromobility u nás brzdí i špatná infrastruktura dobíjecích stanic. Elektromobilita je však jasný trend a toto téma rezonuje i na úrovni EU a my budeme muset reagovat,“ říká Ján Čarný, generální ředitel pojišťovny Coface pro Českou republiku a Slovensko.

 

Konkurenci elektromobilům odstraní i zákaz prodeje spalovacích motorů na některých trzích včetně Evropy do roku 2035. Tento trend vytváří tlak na poptávku po kovech potřebných k výrobě baterií do vozidel. Jde například o lithium, kobalt, grafit, nikl, prvky vzácných zemin, hliník a měď. V bateriích se používá několik desítek kilogramů kovů, ne-li stovek. Například hliník tvoří přibližně polovinu celkové hmotnosti, následuje měď, grafit a nikl. „Hliník se používá nejen v bateriích, ale i v dalších částech vozidel, jako jsou podvozek nebo vnitřní panely, a to díky své výhodné hmotnosti a schopnosti účinně chránit před nárazy,“ poznamenává Ján Čarný. Důležitá je pro elektromobily i měď: „Je nezbytná pro výrobu baterií, ale využívají ji také dodavatelé elektřiny, kteří musí rozvíjet nové sítě, aby se přizpůsobili elektrifikaci vozového parku a nové poptávce po energii,“ upozorňuje Ján Čarný.

 

Poptávka po kovech tlačí na ceny

Společnost Coface očekává, že v letech 2020 až 2021 vzrostou ceny niklu o 34 %, hliníku o 25 % a mědi o 47 %. Kromě toho očekává, že dále v letech 2020 až 2050 poptávka vzroste ještě výrazněji. Poptávka po mědi pro elektromobily se bude v tomto období zvyšovat o 9,9 % ročně, zatímco poptávka po niklu pravděpodobně poroste tempem 11,8 % ročně.

 

Hlavními producenty těchto vysoce žádaných kovů jsou Demokratická republika Kongo, Austrálie, Indonésie, Chile a Rusko, což přimělo vlády těchto zemí k úpravě těžebních zákonů s cílem získat větší podíl na výnosech z těžby, ale také k posílení environmentálních předpisů na ochranu místních komunit. Tlak na těžební a metalurgické společnosti, aby zlepšily nabídku a reagovaly na tyto trendy, bude intenzivní.

 

Vodík s otazníkem

Výrobci baterií a jejich zákazníci se snaží snížit svou závislost na kobaltu, ale také současně najít alternativní zdroje energie. Vodík je obecně považován za silnou alternativu, která dokáže snížit celkové náklady průmyslu a zátěž pro životní prostředí. Společnost Coface však neočekává, že by vodík v tomto desetiletí změnil pravidla hry bez silných pobídek ze strany vlád.

 

„Neočekáváme, že by i samotní výrobci automobilů v krátkodobém horizontu upřednostňovali vodík, protože investovali velké prostředky do baterií, aby splnili přísné předpisy zavedené v řadě zemí jejich státními orgány,“ říká Ján Čarný, generální ředitel pojišťovny Coface pro Českou republiku a Slovensko.

 

Recyklace a udržitelnost je výzva

Poptávka po recyklaci a důraz na oběhové hospodářství jsou dalšími reakcemi na rostoucí poptávku po kovech důležitých pro výrobu elektromobilů a snížení dopadu na životní prostředí. „Snaha rozvíjet používání elektromobilů vychází z cílů Pařížské dohody a snahy bojovat se změnou klimatu. Těžba kovů má stejně však jako každý těžební proces významný dopad na životní prostředí a komunity,“ říká Ján Čarný, generální ředitel pojišťovny Coface pro Českou republiku a Slovensko V Demokratické republice Kongo je problémem například odlesňování a dětská práce. Tyto problémy je třeba řešit, aby revoluce v oblasti elektromobilů získala zasloužený kredit.

 

Recyklace může být v nadcházejících letech klíčovým tématem. Mnoho společností se již snaží rozvíjet své vlastní aktivity tímto směrem. Recyklace kobaltu a niklu je poměrně vyspělá a dosahuje až 60 %, ale lithium se recykluje pouze z 1 %.

Metro loni přepravilo 251,4 milionu lidí, meziročně o 44 procent méně

[quote]Pražské metro loni přepravilo 251 423 milionu cestujících, což je meziročně asi o 44 procent méně. Důvodem poklesu je pandemie onemocnění covid-19. Stejně jako předloni nejvytíženější byla přestupní stanice Můstek mezi linkami A a B a nejvytíženější úsek byl na trase C mezi stanicemi I. P. Pavlova a Vyšehrad. Vyplývá to z dopravní ročenky Technické správy komunikací (TSK), kterou má ČTK k dispozici. Metro má tři linky s 61 stanicemi a provozuje jej městská firma Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP).[/quote]

„Při zahrnutí přestupu do jedné jízdy vykonali cestující metrem v říjnu 2020 zhruba 680 000 cest za den, bez přestupů asi 828 000 cest, tj. o asi 44 procenta méně než ve stejném období o rok dříve. Rozsah provozu byl ve stejný okamžik omezen o asi devět procent,“ píše se v dokumentu.

Z celkového počtu cestujících v pražské integrované dopravě jich metro využilo přes 31,4 procenta. Soupravy metra loni najezdily 56,66 milionu kilometrů, přičemž předloni to bylo 60,894 milionu kilometrů. Ve špičce bylo v provozu v průměru 90 souprav, což je meziročně o 13 méně. Nejvíc souprav vyjelo na linku C, která měla rovněž nejkratší intervaly.

Nejvytíženějším úsekem metra mezi Vyšehradem a I.P. Pavlova na trase C se denně svezlo 277 300 lidí. Nejvytíženější stanicí Můstek prošlo každý den 178 100 cestujících.

Provoz metra byl v loňském roce omezený kvůli pandemii koronaviru, kdy se prodlužovaly intervaly a zkracoval provoz. Lidé museli mít v metru nasazené respirátory či roušky. Toto pravidlo platí dosud.

Metro nejezdilo také kvůli opravám. Například loni v dubnu a v září byl zastaven provoz mezi stanicemi linky C Pražského povstání a Kačerov, kdy bylo v okolí stanice Pankrác vyměněno více než 400 pražců. Ty byly měněny také v červenci mezi Muzeem a I.P. Pavlova. Rozšířeno bylo pokrytí internetovým signálem na všech trasách. V listopadu začala oprava výstupu ze stanice linky B Anděl směrem Na Knížecí. Opravená byla stanice linky C Opatov.

Pražské metro má na třech linkách 61 stanic, z nichž je 45 bezbariérových. Provozní délka sítě je 65,1 kilometru a průměrná vzdálenost mezi stanicemi 1,122 kilometru. Průměrná cestovní rychlost je 35,7 kilometru za hodinu.

 

Zdroj : ČTK

Papír místo folie!

[quote]Známý výrobce nápojových linek, skupiny KHS, uvedla na trh nový ekologický systém balení plechovek, kterým rozšířila své portfolio o další systém šetrný k životnímu prostředí.Systém je založen již na osvědčené technologii Innopack Kisters, která nyní nově umožňuje balení plechovek s potravinami a nápoji do papírového přebalu.[/quote]

 

Nová technologie poskytuje alternativu ke smršťovací fólii nebo k obalovým kartonům. Pokud jde o stabilitu, výsledky jsou stejné, ale ve srovnání s lepenkou jsou náklady nižší, protože se spotřebuje méně energie i méně materiálu. Na nový typ sekundárních přebalů lze využít s několika drobnými úpravami i stávající stroje.

 

Myšlenka použití papíru jako sekundárního obalu není nová. KHS s tímto koceptem poprvé experimentovala asi před 20 lety. „V té době se však tato technologie neuchytila, protože papír byl nákladnou surovinou a spotřebitelské obaly ve fóliovém přebalu přinesly lepší výsledky, pokud jde o stabilitu,“ vysvětlil Karl-Heinz Klumpe, produktový manažer pro obaly ve společnosti KHS. „Nyní však chtějí zákazníci spíše udržitelné alternativy k obvyklým balicím systémům, jako jsou fólie. A měly by být co nejšetrnější k životnímu prostředí, “pokračuje. Za tímto účelem byl nyní vyvinut papírový obal společně s mezinárodním výrobcem nápojů. Tento typ balení může nahradit smršťovací fólii nebo obalový kartonový obal pro přepravu nebo prodej na balení po 12 nebo 24 plechovkách ve velkokapacitním rozsahu až 90 000 plechovek za hodinu.

 

Několik úprav procesu díky modulární konstrukci stroje

Aby bylo možné zabalit plechovky do papíru místo na fólii, je třeba provést několik úprav u balicího stroje Innopack Kisters, což je zařízení, které na trhu řada nápojářů používá. Protože KHS stále více dodává modulární systémy a řešení, která umožňují a usnadňují příslušnou konverzi na nové stroje, došlo v tomto případě k jednoduchému přepracování procesního modulu pro skládání a balení. To výrobcům nápojů umožňuje převést balicí stroje, které jsou již v provozu u nich v závodech, na nový typ balení, aniž by došlo k nějaké výraznější investici.

Enviromentální i ekonomické výhody

Balení plechovek do papíru má oproti jiným materiálům mnoho výhod. Spotřebitel vnímá papír jako šetrnější k životnímu prostředí oproti plastové folii, například i pokud jde o znečištění oceánu. Papír se biologicky odbourává v životním prostředí po několika týdnech. Navíc jeho spotřeba je u skupinového balení nižší než je v případě, rovněž ekologicky dobře vnímané lepenky, až o 15%. Režijní náklady jsou také výrazně sníženy nízkou spotřebou energie kolem 14 kWh za hodinu při 80 cyklech za minutu.

 

Zdroj : SYBA

Firma nabízí městským částem zastávky s nájmem 100.000 Kč ročně za každou

[quote]Některé pražské městské části obdržely nabídku firmy RailReklam na dodání nových přístřešků pro MHD namísto těch, které vlastní společnost JCDecaux. Jak ČTK potvrdili zástupci radnic a firmy, společnost nabízí za každý přístřešek nájemné samosprávám 100.000 korun ročně. JCDecaux na konci června skončila smlouva s magistrátem na provoz přístřešků v metropoli, těch na pozemcích městských částí se to však netýká a radnice v jejich případě uzavřely s firmou smlouvy na zachování stávajících do doby, než je město vymění za vlastní.[/quote]

Firma JCDecaux na základě smlouvy s městem z roku 1994 provozuje asi 900 přístřešků, platí za to magistrátu nájem a výměnou na nich může prodávat reklamu. Minulé vedení města smlouvu označilo za nevýhodnou, což firma odmítla. Současná reprezentace rozhodla, že mobiliář po konci smlouvy 30. června letošního roku postupně nahradí vlastním.

To potrvá zhruba dva roky, netýká se to však přístřešků, které jsou na pozemcích městských částí. Velká část radnic podepisuje s JCDecaux smlouvy na pronájem parcel do doby, než budou její přístřešky vyměněny za městské. Smlouvy jsou podle dřívějších informací uzavírány bez nájemného, případně s platbou několika tisíc ročně.

Nabídku od firmy RailReklam dostaly podle zjištění ČTK například radnice Prahy 1, 2, 4, 8 či 11. Mluvčí Prahy 1 Petr Bidlo uvedl, že si radnice od firmy vyžádala další podrobnosti. „Čekáme na požadované doplňující informace, včetně třeba odpovědi na naše požadavky na větší přístřešky, což by se týkalo například zastávky Malostranská,“ uvedl. Nabídkou se bude podle mluvčího Martina Šalka zabývat i vedení Prahy 8, přičemž bude srovnávat podmínky s již uzavřenou smlouvou s JCDecaux.

Naopak Praha 4 podle mluvčího Jiřího Bigase nabídku odmítla, důvody blíže nekomentoval. Negativní postoj k ní zaujala také Praha 2, která by podle nabídky získala za přístřešky na Karlově náměstí a v Bělehradské ročně půl milionu korun. Podle jejího místostarosty Václava Vondráška (ODS) by však případná výměna byla komplikovaná a navíc by ji neměla řešit městská část. Pozemky pod zastávkami podle něj radnice plánuje převést na magistrát. „Praha 2 neprovozuje a nehodlá provozovat MHD v Praze, ani její součásti, jako jsou přístřešky,“ napsal firmě v reakci na nabídku.

JCDecaux dosud ročně platila za všech 900 přístřešků a další mobiliář městu asi 12,5 milionu korun a na starosti měla jejich údržbu. Podle dřívějšího vyjádření mediálního zástupce JCDecaux Jiřího Chvojky je přístřešků na pozemcích městských částí asi 200, radnice by tak v případě akceptace nabídky RailReklam mohly získat celkem až 20 milionů korun ročně.

„Nabídka konkurence asi nebude mít příliš šanci na úspěch, protože firmy by nedostaly stavební povolení. Podle současného stavu přípravných prací na výměnu mobiliáře chce hlavní město Praha v daných lokalitách mít své přístřešky a žádné jiné nepovolovat. Zároveň také s odůvodněním vizuálního smogu neumožňuje stavět nové reklamní plochy,“ komentoval Chvojka nabídku konkurenční firmy.

Město, respektive jeho firma Technologie hlavního města Prahy, dokončilo tendr na pořízení vlastních přístřešků, které nahradí ty vlastněné firmou JCDecaux a jejichž podoba vzešla z designérské soutěže. První by se v ulicích měly objevit koncem roku, zatím je k vidění na Palackého náměstí prototyp.

 

zdroj : ČTK

Neobsazenost průmyslových hal klesla na historické minimum, nájmy dále rostou

[quote]Industrial Research Forum oznamuje údaje o trhu se skladovými a výrobními nemovitostmi ve 2. čtvrtletí 2021.[/quote]

 

CELKOVÁ NABÍDKA PRŮMYSLOVÝCH PROSTOR V ČR

Celková plocha moderních průmyslových prostor určených k pronájmu v České republice vzrostla ve druhém čtvrtletí roku 2021 na 9,28 milionů m2. Dokončeno bylo v Česku celkem 113 200 m2 skladových ploch v 11 průmyslových parcích. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku se jedná o 46% pokles a mezičtvrtletně o 66% nárůst. V době svého dokončení bylo přibližně 89 % projektů již předpronajato.

Největší dokončenou průmyslovou halou je budova o celkové velikosti 19 000 m2, která se nachází v areálu Ostrava Airport Multimodal Park. Hala byla v době dokončení plně obsazena výrobní společností Continental Barum. Druhá největší dokončená budova o velikosti 17 500 m2, která se nachází v parku CSPP Planá Nad Lužnicí, byla plně pronajata logistické firmě C.S.Cargo. Třetí největší dokončený projekt představovala hala v CTParku Žatec (11 800 m2), kterou si pronajala výrobní společnost Nexen Tire Europe.

PROJEKTY VE VÝSTAVBĚ

Na konci druhého čtvrtletí roku 2021 bylo ve výstavbě téměř 690 000 m2 skladových a výrobních prostor, což představuje nárůst o 21 % v porovnání s minulým čtvrtletím. Z celkového objemu ploch ve výstavbě se 22 % nachází v Plzeňském kraji, 21 % v Praze a nejbližším okolí a dalších 21% v Moravskoslezském kraji. Ve druhém čtvrtletí roku 2021 byla zahájena výstavba hal o celkové rozloze 226 700 m2, z toho 98 000 m2 v Moravskoslezském kraji. Podíl industriálních prostor ve výstavbě bez předem zajištěného nájemce, tedy podíl spekulativní výstavby, klesl během druhého čtvrtletí o jeden procentní bod na 24 %. Meziročně se jedná o pokles o 17 procentních bodů.

REALIZOVANÁ POPTÁVKA

Hrubá realizovaná poptávka (včetně renegociací) činila ve druhém čtvrtletí roku 2021 celkem 529 300 m2, což sice představuje 31% pokles oproti minulému rekordnímu čtvrtletí, ale v meziročním srovnání se jedná o 44% nárůst.

Podíl renegociací oproti minulému čtvrtletí klesl o 34 procentních bodů z 61 % na 27 %, v meziročním srovnání činil pokles 24 procentních bodů.

Čistá poptávka byla ve druhém čtvrtletí roku 2021 nejvyšší v historii a čítala celkem 387 700 m2. Oproti minulému čtvrtletí jde o 29% nárůst, v porovnání se stejným obdobím minulého roku došlo k nárůstu o 107 %. Hlavním tahounem nové poptávky byly ve druhém čtvrtletí 2021 distribuční společnosti (zejména maloobchod a e-commerce), které se na objemu nově podepsaných smluv podílely ze 34 %, následované logistickými společnostmi s 31% podílem.

VÝZNAMNÉ PRONÁJMY V RÁMCI POPTÁVKY

Největší celkovou transakcí ve druhém čtvrtletí 2021 byla renegociace společně s expanzí, kterou podepsala logistická firma FM ČESKÁ v industriálním parku P3 Lovosice, o celkovém objemu 60 600 m2. Druhou největší nájemní transakcí byla renegociace a expanze o celkové velikosti 35 000 m2 v parku CTPark Brno, kterou uzavřela výrobní společnost Kompan Czech Republic s.r.o. Třetím největším realizovaným pronájmem se stal předpronájem v parku VGP Park Prostějov, kde si maloobchodní společnost OKAY předpronajala halu o celkové velikosti 25 000 m2.

NEOBSAZENOST

Ve druhém čtvrtletí 2021 míra neobsazenosti opět klesla a dostala se na úroveň 3 %, což představovalo pokles o 53 bazických bodů oproti předchozímu čtvrtletí a pokles o 170 bazických bodů v porovnání se stejným obdobím minulého roku. Ke konci druhého čtvrtletí 2021 bylo na trhu celkem 280 200 m2 moderních průmyslových prostor připravených k okamžitému nastěhování. Neobsazenost průmyslových prostor v Praze a nejbližším okolí klesla na 1,4 %.

NÁJEMNÉ

Nejvyšší dosahované nájemné průmyslových a logistických nemovitostí (tzv. prime headline rent) v České republice v průběhu druhého čtvrtletí roku 2021 mírně vzrostlo na úroveň 5 eur/m2/měsíc, v Praze a okolí i na 5,20 eur/m2/měsíc. Výše nájemného za kancelářské vestavky dosahovala 8,50 –9 eur/m2/měsíc. Obvyklá výše servisních poplatků se pohybovala mezi 0,50–0,65 eur/m2/měsíc.

PPF vstupuje do partnerství s francouzským výrobcem lodí Beneteau

[quote]Skupina PPF vytvoří společný podnik s francouzským výrobcem menších rekreačních plavidel a plachetnic Groupe Beneteau. Ve společném podniku zaměřeném na pronájem rekreačních lodí bude mít česká finanční skupina podíl 59 procent. Transakce by měla být vypořádaná do konce září po splnění obvyklých regulatorních a právních podmínek, uvedla dnes PPF. Hodnotu transakce nezveřejnila.[/quote]

Společný podnik PPF a Groupe Beneteau spojí aktiva charterových společností Dream Yacht a Navigare. „Obě charterové společnosti a jejich dceřiné firmy, včetně rychle rostoucí platformy on-line objednávání (SamBoat), provozují největší světovou flotilu čítající kolem 1200 plachetnic,“ uvedla PPF.

Společný podnik bude mít základny ve více než padesátce kotvišť po celém světě. Nejsilnější pozici bude mít zejména v Karibiku a dalších exotických destinacích, jako jsou Seychely a Francouzská Polynésie.

„PPF se rozhodla investovat do nového byznysu ve specifickém segmentu trhu, protože v něm vidí zajímavou a svým způsobem unikátní příležitost v rámci odvětví cestovního ruchu,“ uvádí skupina v tiskové zprávě. Pronájem rekreačních plavidel je podle ní odvětvím, které se bude v pozitivním smyslu odlišovat od ostatních segmentů globální turistiky.

Skupiny PPF a Beneteau získaly společně 87procentní podíl ve společnosti Dream Yacht, kterou v roce 2000 založil na Seychelách Loic Bonnet. Ten nadále zůstává minoritním akcionářem firmy. Dream Yacht vlastní více než tisícovku lodí, které kotví v 60 lokalitách po celém světě.

PPF a Beneteau rovněž získají poloviční podíl ve firmě Navigare, kterou PPF v nedávné době koupila od firmy ovládané spoluzakladatelem Navigare Yachting Jesperem Rönngardem. Společný podnik PPF a Beneteau má navíc opci na získání 100procentního podílu v Navigare.

Flotila společnosti Navigare zahrnuje téměř 200 plavidel kotvících v evropských přístavech, Karibiku, Indickém či Tichém oceánu. Firma nabízí pronájmy plavidel s posádkou či bez a také související služby, jako je zprostředkování nebo investiční příležitosti do plachetnic. Objednávkové kanceláře firmy jsou ve Švédsku, v Chorvatsku a ve Spojených státech amerických.

Skupina Groupe Beneteau, která bude mít ve společném podniku s PFF podíl 41 procent, nabízí 180 modelů lodí od plachetnic po motorové lodě pro osobní, sportovní či odpočinkové využití. Je rovněž významným výrobcem montovaných domů. Skupina zaměstnává 7500 lidí, zejména ve Francii, v USA, Polsku, Itálii a Číně.

Česká finanční skupina PPF je aktivní ve 25 zemích v Evropě, Asii a Severní Americe. Investuje do řady odvětví, od finančních služeb přes telekomunikace, média, biotechnologie, nemovitosti až po strojírenství. Skupina vlastní aktiva ve výši 39,7 miliardy eur (přibližně jeden bilion Kč) a zaměstnává celosvětově 94.000 lidí.

 

Zdroj : ČTK

Praha chce po státu garanci peněz na okruh formou zákona

[quote]Vedení Prahy požaduje po vládě, aby garantovala přislíbené financování dostavby vnitřního okruhu města formou zákona. Novinářům to po dnešní schůzce zástupců Prahy a vlády řekl primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Premiér Andrej Babiš (ANO) podle něj dříve změnil názor ohledně pozemků ve vinohradské nemocnici, kde mělo být podle dohody traumacentrum, ale nyní stát počítá se střediskem pro onkologické pacienty. Babiš řekl, že otázka traumacentra s jednáním nijak nesouvisí a že schválení zákona není za stávající Sněmovny možné.[/quote]

Stát a Praha nyní jednají o znění memoranda, které má zakotvit spolupráci ohledně financování dopravních staveb a rozvoje městských pozemků v Letňanech, kde chce Babiš postavit areál pro státní úředníky. Hřib i Babiš dnes uvedli, že Praha do konce srpna vládě předloží upravený text memoranda, který bude zahrnovat garanční zákon.

„Požadujeme skutečně neprůstřelnou garanci,“ uvedl Hřib. Důvodem je podle něj změna plánovaného využití pozemků v areálu Vinohradské nemocnice, které město státu přenechalo. Podle premiéra to nicméně s jednáním o Letňanech a okruhu nesouvisí a dnes o vinohradské nemocnici nebyla vůbec řeč. „Jim to může být jedno, co tam bude, ty nemocnice patří státu,“ řekl po jednání novinářům.

Premiér dále řekl, že stát nyní vyčká na předložení memoranda ze strany města. K možnému garančnímu zákonu uvedl, že stát financování přislíbil. „Pan primátor tomu moc nevěří, tak on to chce mít zákonem, ale to samozřejmě není možné za stávající Sněmovny,“ řekl.

Obě strany nyní jednají o dvou možnostech financování vnitřního okruhu státem. Město dříve požadovalo a stále preferuje, aby mu stát dal dotaci 60 miliard korun a projekt dostavby by zůstal pod kontrolou samosprávy. Po poslední schůzce v červnu nicméně obě strany začaly mluvit o možnosti, že by magistrát pouze dokončil projektovou dokumentaci dostavby a poté by samotnou výstavbu zajistil stát, pravděpodobně formou PPP projektu, tedy ve spolupráci se soukromým investorem.

V obou případech bude nicméně podle dnešního vyjádření vedení města vyžadovat garanci zákonem. Zástupci magistrátu se navíc k možnosti stavby formou PPP projektu s ohledem na komplikovanost stavby vyjádřili skepticky. „Je otázka, jestli se na trhu vůbec najde tak silný partner,“ řekl radní Jan Chabr (TOP 09). Dodal, že zásadní je také dokončit další majetkové směny města se státem, například v areálu Nemocnice na Bulovce nebo Všeobecné fakultní nemocnice.

Vnitřní okruh dosud financovalo město, vnější spadá pod dálniční síť a staví ho stát. Z vnitřního okruhu zbývá dokončit asi desetikilometrový úsek mezi vyústěním tunelu Blanka v Pelc-Tyrolce a Štěrboholy. Projekt současné vedení města oproti původnímu plánu upravilo a rozšířilo délku úseku, který má vést tunely. Oproti dřívějšímu plánu na 4,2 kilometru tunelů se nyní počítá s tím, že zahlouben bude dvojnásobek. Kdy se začne stavět, zatím není jasné.

 

Zdroj : ČTK

Sedm z deseti dobíjecích stanic se nachází jen ve třech zemích EU, Česko jich má pouze půl procenta

[quote]Sedm z deseti dobíjecích stanic v EU je rozmístěno pouze ve třech státech – Nizozemsku, Francii a Německu. Ty přitom pokrývají méně než čtvrtinu území sedmadvacítky. Vyplývá to z interaktivní mapy Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA). Nabíječky v ČR tvoří jen 0,5 % z jejich celkového počtu v EU a Česku tak patří místo v polovině žebříčku. Nejhorší je situace na Kypru, Maltě a v Litvě. Vyššímu budování infrastruktury nepřispívá nízký zájem českých firem o elektromobily, podle průzkumu Arval Mobility Observatory je v Česku využívají firmy zhruba třikrát méně, než je průměr zemí EU.[/quote]

Budování dobíjecích stanic v Česku ovlivňuje nízký zájem firem o elektromobily

Hustota nabíječek v Česku je podle odborníků významně ovlivněna zájmem firem o vozidla na elektrický pohon. Nové registrace vozidel totiž v tuzemsku tvoří převážně vozy ve firemních flotilách. „Vzhledem k tomu, že v současnosti tvoří téměř tři čtvrtiny registrací nových vozidel firemní flotily, ovlivňují počty elektromobilů ve fleetech významně budování dobíjecí infrastruktury v Česku. Bateriové elektromobily najdeme dle průzkumu Arval Mobility Observatory jen v  8 % firemních autoparků, oproti cca 24 % v ostatních zemích EU. Popularita elektromobilů však i v Česku zvolna stoupá a souběžně s tím se rozvíjí také síť veřejných dobíjecích stanic,“ vysvětluje Tomáš Kadeřábek, konzultant společnosti Arval, která poskytuje operativní leasing elektromobilů.

V počtu dobíječek vede Nizozemsko, Česko je čtrnácté

Zpráva ACEA  také ukázala, že dobíjecí stanice jsou v EU nerovnoměrně rozloženy. Přes 66 tisíc, tj. 30 % z celkového počtu, je jen v Nizozemsku. V Česku je to 1 125 dobíjecích míst. „Počet dobíjecích stanic odpovídá mimo jiné zájmu firem o využívání bateriových elektromobilů ve flotilách. Nizozemsko je v jejich počtu ve fleetech na špičce Evropy, najdeme je u 34 % firem, což je oproti Česku více než čtyřnásobek,“ konstatuje Tomáš Kadeřábek ze společnosti Arval.

Počet dobíječek ovlivňuje cenu elektromobilů, mohly by stát podobně jako běžná auta

Podle zprávy ACEA se počet elektromobilů prodaných v EU za poslední tři roky zvýšil o 110 %, počet nabíjecích stanic však vzrostl pouze o necelých 60 %, tedy na celkových 225 tisíc. Jak navíc upozorňuje Tomáš Kadeřábek: „Konkurenceschopnost elektromobilů je dána primárně jejich cenou. Ta by mohla být snížena nejen díky podpoře ze strany státu. Pokud bude síť dobíjecích stanic napříč EU dostatečně hustá, budou moci automobilky do elektromobilů v budoucnu montovat baterie s optimální kapacitou, což může ve výsledku přiblížit jejich cenu běžným vozům se spalovacími motory“.

CZ LOKO finišuje s přípravami na získání certifikátu ECM

Společnost CZ LOKO intenzivně pracuje na získání certifikátu ECM (Entity in Charge of Maintenance). Společnosti, které získají tento certifikát jsou oprávněny stát se tzv. „subjektem odpovědným za údržbu kolejových vozidel“ což v praxi znamená, že odpovídají za řádnou a včasně provedenou údržbu jednotlivých vozidel ve sféře jejich působnosti.

 

„Sice je to do jisté míry administrativní komplikace, nicméně jedná se o nutnou legislativní úpravu, která prospěje ke zkvalitnění provozu a zvýšení bezpečnosti na železnici obecně. Situaci se snažíme vnímat také jako obrovskou tržní příležitost a již několik měsíců se plně věnujeme přípravám napříč společností. ECM zasahuje prakticky do všech procesů a systémů fungování firmy. Od 1.7. jsme otevřeli nové oddělení Zákaznického servisu a intenzivně pracujeme na přípravě aplikace MyLoko, která převede celou problematiku poprodejních služeb do přehledného, intuitivního a moderního online prostředí. “ říká Ing. Jan Kutálek, obchodní ředitel a člen představenstva CZ LOKO.

 

Novou povinnost požaduje IV. železniční balíček Evropské unie, který do nutné certifikace systému údržby, týkající se dosud jen nákladních vozů, zařadil všechna železniční vozidla. Tedy i lokomotivy, ucelené jednotky, osobní vozy a speciální vozidla. Evropská unie tím chce sjednotit kvalitu prováděné údržby železničních vozidel provozovaných na veřejné železniční síti. Každé pak bude mít od poloviny června 2022 svou registraci a tedy garanci, že je v bezpečném a provozuschopné stavu.

 

Společnost CZ LOKO vyvíjí, již zmiňovanou, desktopovou aplikaci MyLoko, kterou spustí od ledna 2022. Již od letošního října ale bude k dispozici pilotní verze pro vybrané zákazníky. „Všechny procesy spojené s managmentem fleetu, převedeme přehledně do online prostředí. Klienti pak mohou být v kontaktu s pracovníky našeho zákaznického servisu prakticky nonstop. Součástí prostředí bude také on-line monitoring a sledování jednotlivých vozidel pomocí systému našeho dlouhodobého partnera společnosti GX Corpfin, který bude do MyLoko plně implementován. Jsem přesvědčen, že tato služba přinese všem uživatelům značnou finanční úsporu, a to nejen v nákladech na plánování a zajišťování pravidelné údržby svých vozidel.,“ dodal Ing. Jan Kutálek.

 

Zdroj : CZ LOKO

Logistický kalendář