[quote]Covid-19 v populaci setrvale slábne, potvrzují data z plošného testování zaměstnanců ve firmách. Podniky se proto už připravují, aby zkušenosti z testování využily také pro očkování svých zaměstnanců. Od ledna roste podíl firem, které se chtějí do očkování aktivně zapojit. V dubnovém průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR uvedlo 86 procent ze 190 zúčastněných firem, že se hodlají podílet na očkování. Podle odhadů Svazu průmyslu a dopravy ČR by se díky aktivitě firem mohl naočkovat až milion lidí.[/quote]

Jak se blíží doba, kdy se očkování proti Covid-19 otevře širším skupinám populace, roste zájem firem podílet se na očkování svých zaměstnanců, případně jejich rodinných příslušníků a veřejnosti. Potvrzují to data z průzkumů Svazu průmyslu a dopravy ČR. V tom posledním z poloviny dubna uvedlo 86 procent firem, že se chtějí do očkování aktivně zapojit. O měsíc dříve mělo o očkování zaměstnanců zájem 70 procent podniků. V lednu o očkování svých zaměstnanců uvažovala zhruba třetina podniků.

„Očkování ve firmách dává velký smysl. Pro zaměstnance bude očkování na pracovišti komfortní, nebudou  za ním muset nikam jezdit. Věříme, že snadnější přístup k očkování zajistí i vyšší proočkovanost v populaci.  Stát by měl tuto nabídku podniků využít a zajistit pro ně dostatek vakcín,“ říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Ve firmách už druhý měsíc běží plošné testování zaměstnanců. Výsledky testování z dvou týdnů po Velikonocích ukazují, že rozsah epidemie v pracující populaci slábne. Firmy, které se zúčastnily dubnového průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR, otestovaly v každém týdnu zhruba 130 tisíc zaměstnanců. V prvním povelikonočním týdnu zachytily 369 zaměstnanců s pozitivním testem, což odpovídá 0,28 procenta ze všech testovaných. O týden později se podíl pozitivních záchytů dál snížil na 0,17 procenta.

„Data z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR ukazují, že testování ve firmách funguje. Je to vidět na výsledcích ve středních firmách. Ty  s testováním začaly o něco později než velké podniky, z nichž řada dobrovolně testovala zaměstnance už dříve. V polovině dubna se střední firmy dostaly na stejně nízký podíl pozitivních testů jako velké firmy, a to na 0,17 procenta pozitivních testů,“ dodává Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Podíly pozitivních testů ve firmách podle průzkumů Svazu průmyslu a dopravy ČR klesly od začátku března do poloviny dubna z 0,77 procenta na 0,17 procenta.

„Firmy nyní potřebují, aby stát jasně řekl, jak dlouho plošné testování v podnicích ještě potrvá. Požaduje to podle našeho průzkumu 99 procent firem, aby věděly, jak dlouho budou muset testování věnovat své finanční a personální kapacity,“ uvádí Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Ceny samovyšetřovacích testů za měsíc a půl pomalu klesají. Zatímco na začátku března 80 procent firem kupovalo testy za více než 100 korun za kus, v polovině dubna jich bylo 37 procent. Polovina firem nyní kupuje testy za cenu v rozmezí od 60 do 100 korun. Ministerstvo zdravotnictví ovšem stále nevyslyšelo požadavky Svazu průmyslu a dopravy ČR, aby sestavilo seznam doporučených testů podle jejich kvality a citlivosti. Takové doporučení firmám stále chybí, aby se mohly lépe orientovat v nabídce testů na trhu.

Pokud by stát zajistil dostatečné laboratorní a logistické kapacity pro PCR testy a přišel také s dostatečnou finanční kompenzací těchto testů, bylo by ochotno na tuto metodu přejít převážná většina firem. „Smysl přechodu na PCR testování ve firmých by ještě vzrostl, pokud by tyto testy mohli zaměstnanci používat také k prokazování bezinfekčnosti například při návštěvách kulturních a společenských akcí nebo pro využívání služeb, u nichž by stát vyžadoval negativní test. Do té doby by pro vybrané služby mohl sloužit i negativní výsledek antigenního testu prováděný na pracovišti,“ říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu a dopravy ČR dosud provedl tři průzkumy, v nichž monitoroval průběh a výsledky testování na Covid-19 ve firmách. Firmy poskytly údaje s výsledky testů za první tři březnové týdny a první dva dubnové týdny. V každém týdnu firmy, které se účastnily průzkumů, otestovaly více než 100 tisíc zaměstnanců.

Zdroj : SP

[quote]Německo, země dálnic a silného automobilového průmyslu, chce po svých občanech, aby trávili méně času za volantem a začali více jezdit na kole. Spolková vláda dnes za tímto účelem schválila strategii rozvoje cyklistické dopravy do roku 2030. Podle ministra dopravy Andrease Scheuera plán učiní z Německa „zemi jízdních kol“, informovala agentura AP.[/quote]

Strategie má za cíl zvýšit o polovinu v příštích deseti letech počet cest na kole každého obyvatele Německa – z průměrných 120 na 180 ročně. Podle mluvčí německé vlády Ulrike Demmerové tento rozdíl představuje tři až čtyři miliony tun kysličníku uhličitého, který se tímto neuvolní do atmosféry.

Obavy z klimatických změn se v posledních letech umísťují v průzkumech veřejného mínění mezi nejpalčivějšími problémy, jimž Německo čelí. Strana Zelených se tento týden poprvé dostala do čela průzkumu volebních preferencí, což z ní učinilo favorita zářijových parlamentních voleb.

Aby se ježdění na kole stalo atraktivnější, plánují úřady rozšířit v zemi počet páteřních „cyklodálnic“, vytvořit více vyhrazených cyklostezek a stojanů na kola a zohlednit potřeby rostoucího počtu uživatelů nákladních kol.

Plán má rovněž za cíl snížit v příštích deseti letech počet usmrcených cyklistů na německých silnicích o 40 procent oproti roku 2019, kdy při dopravních nehodách zemřelo 445 lidí na kole.

Jen v příštích dvou letech hodlá německá vláda na realizaci strategie rozvoje cyklistické dopravy vyčlenit téměř 1,5 miliardy eur (téměř 39 miliard korun).

Zdroj : ČTK

[quote]Letecký provoz bude oživovat z pandemie nemoci covid-19 pomaleji, než se doposud čekalo. Otevírání trhu brzdí pomalejší očkování a nechuť vlád vytvořit plány pro uvolnění cestování a otevírání hranic, uvedlo dnes Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA). Celosvětový letecký provoz na základě počtu cestujících a proletěné vzdálenosti bude letos na 43 procentech úrovně před krizí. Koncem loňského roku IATA čekala, že bude na 51 procentech předkrizové úrovně.[/quote]

IATA rovněž předpokládá, že ztráty odvětví za letošní rok dosáhnou 47,7 miliardy USD (jeden bilion Kč). To je sice výrazně zlepšení proti loňské ztrátě 126,4 miliardy USD, IATA však dodala, že aerolinky budou nadále potřebovat od vlád podporu na vyplácení mezd.

„Tato krize je delší a hlubší, než kdokoliv mohl očekávat,“ řekl generální ředitel IATA Willie Walsh.

Nejnovější výhled pro odvětví také ukazuje, jak je oživení nerovnoměrné. Rostou hlavně velké domácí trhy v USA a Číně. Naopak Evropa bude letos jen na třetině provozu z roku 2019, odhadla IATA.

Tržby letos pravděpodobně stoupnou o 23 procent na 231 miliard USD. Stále však budou hluboko pod tržbami z roku 2019, kdy činily 607 miliard USD.

Světlým bodem nadále zůstane poptávka po nákladní přepravě. Ta se má letos zvýšit o 13,1 procenta a překoná úroveň z roku 2019. Celkový objem nákladu má činit 63,1 milionu tun a dostane se do blízkosti předkrizového vrcholu z roku 2018, napsala agentura Reuters.

IATA podle svých internetových stránek sdružuje zhruba 290 leteckých společností, které se na celosvětové letecké přepravě podílejí přibližně 82 procenty. Mezi členy sdružení patří také České aerolinie.

Zdroj : ĆTK

[quote]Přes současný mírný pokles české průmyslové produkce rostl meziročně za první tři měsíce letošního roku zájem o služby odvětví logistiky a přeprav. „Trh přeprav se v prvním čtvrtletí vyvíjí poměrně příznivě. V segmentu e-commerce registrujeme u Gebrüder Weiss růst obratu ve výši 27 %, počet zásilek v tomto segmentu za první dva měsíce v porovnání s loňským rokem se zvýšil dokonce o 79 %,“ uvádí Jan Kodada, ředitel obchodu a marketingu Gebrüder Weiss ČR.[/quote]

Celkový vývoj obchodní bilance České republiky za rok 2020 byl ovlivněn zejména skokovým poklesem ve druhém čtvrtletí loňského roku. V současnosti je v přepravách vidět oživení nejen v oblasti e-commerce. „Vedle e-commerce vidíme v porovnání prvního čtvrtletí 2020 a 2021 u Gebrüder Weiss nárůst obratu v přepravách spotřebního zboží (14 %), automotive (11 %) i stavebného průmyslu,“ říká Jan Kodada.

Zahraniční obchod České republiky vykazuje na začátku roku i přes probíhající pandemii mírný růst. Celkový objem exportu z ČR, který se kladně vyvíjel již na konci roku 2020, dosáhnul v prvních dvou měsících roku 2021 meziročního nárůstu ve výši 3,8 %. V případě Gebrüder Weiss se k nejčastěji poptávaným exportním destinacím ze strany jeho zákazníků řadí Německo, Rakousko, Velká Británie, Slovensko a Švýcarsko. Na třetím místě v obejmu exportu z ČR stojí nově Velká Británie. „Český vývoz do Velké Británie dlouhodobě, už pět let v řadě převyšuje hodnotu 200 miliard korun. Do Británie putují z České republiky hlavně osobní automobily, stroje a přístroje, výrobky ocelářských firem nebo potraviny. Po komplikacích s celním odbavením a novými systémy přechodu hranic po Brexitu 1. ledna se situace postupně stabilizuje. Velká Británie se v prvním čtvrtletí významně posunula na našem žebříčku zemí, do kterých našim zákazníkům zajišťujeme přepravy. V prvním čtvrtletí 2021 byla třetí nejpoptávanější destinací,“ vysvětluje Jan Kodada.

Zdroj : GW

[quote]Správa železnic znovu začala připravovat aktualizaci dokumentace pro územní řízení stavby nové trati mezi pražským Smíchovem a Berounem, jejíž součástí bude více než 24kilometrový tunel. Vypsala proto nyní opakovaný tendr. Informovala o tom dnes Správa železnic. Organizace na zakázku vypsala soutěž už loni, po zásahu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) ji však zrušila. Tehdy se její odhadovaná cena pohybovalo kolem 160 milionů korun.[/quote]

Nová dvoukolejná trať, která bude součástí třetího koridoru, začne úpravou výjezdu ze stanice Praha-Smíchov, kde ke dvěma stávajícím kolejím přibudou další dvě. Trať povede převážně v tunelu, který začne pod Barrandovem a vyústí u Berouna. Dále bude nový koridor pokračovat estakádou přes údolí Berounky. Na pražské straně tunelu bude vybudována odbočka na Branický most ve směru Praha-Krč a na berounské straně tunelu bude připravena odbočka pro navazující novou vysokorychlostní trať ve směru na Plzeň. Nový tunel bude navržen na maximální rychlost 200 km/h. Samotná stavba by měla začít v roce 2028 a trvat zhruba sedm let.

Po dostavbě trati by se podle správy měla zkrátit jízdní doba ze Smíchova do Berouna ze současné více než půlhodiny na 12 minut. Zrychlí tak mezinárodní doprava mezi Prahou, Plzní a Mnichovem či Norimberkem. Zkvalitnění čeká i regionální dopravu mezi hlavním městem a Berounem a jihozápadní částí Středočeského kraje ve směru do Prahy. Odlehčení současné přetížené železnice podél Berounky od dálkové osobní a nákladní dopravy umožní zvýšit frekvenci provozu příměstských vlaků na této trati.

Většina ražby tunelů bude v hloubce zhruba 150 metrů pod povrchem. V současné době existuje na světě 13 delších železničních tunelů a obdobné množství se staví nebo připravuje.

Jde o první větší veřejnou zakázku související s plánovaným vybudováním tunelu mezi Prahou a Berounem, které by ve výsledku mělo přijít předběžně na 50 miliard korun. Správa železnic zakázku vypsala loni. V závěru roku tendr napadla u ÚOHS společnost Sudop Praha a úřad zakázal uzavření smlouvy. Správa následně soutěž zrušila s odůvodněním, že chce postupovat při zadávání veřejných zakázek způsobem, který je absolutně transparentní. Zrušením soutěže ztratila Správa železnic asi půl roku.

Zdroj : ČTK

[quote]Počet obětí dopravních nehod v zemích Evropské unie se loni výrazně snížil, oproti roku 2019 zemřelo o skoro o 4000 lidí méně. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Evropská komise (EK). Podstatný, i když ne přesně měřitelný vliv, měla pandemie covidu-19, kvůli níž se značně zmenšil provoz.[/quote]

V roce 2020 zemřelo při nehodách na 18.800 lidí, což je ve srovnání s předchozím rokem o 17 procent méně. EK upozornila, že mezi lety 2010 a 2020 se počet mrtvých na silnicích snížil o 36 procent, čímž unie zaostala za svým závazkem snížit v tomto období množství obětí o polovinu.

„Naše silnice patřím k nejbezpečnějším na světě… Za společným cílem ale zaostáváme a potřebujeme přijmout kroky, aby se čísla nevrátila na úroveň před pandemií,“ uvedla eurokomisařka pro dopravu Adina Valeanová.

V EU nyní připadá asi 42 obětí dopravních nehod na milion obyvatel, ve světě je to kolem 180 obětí na milion lidí.

Statistici uvedli, že 18 členských zemí loni vykázalo nejnižší počet obětí nehod za dobu sledování. Největší pokles zaznamenaly Malta (o 31 procent), Bulharsko (o 26 procent) a Itálie s Maďarskem (o 25 procent). V Česku se počet mrtvých na silnicích snížil o 16 procent, na Slovensku o devět. Nejbezpečnější silnice má dlouhodobě Švédsko, které vykazuje 18 obětí nehod na milion obyvatel. Na opačném konci žebříčku stojí Rumunsko, které má 85 obětí na milion lidí.

Zdroj : ČTK

[quote]V Plzni se 17. května otevře první část východního městského okruhu, nazvaná Plaská – Na Roudné – Chrástecká, největší silniční stavba ve městě za posledních pět let. Jde o 1,8 kilometru nové čtyřproudé silnice, která přijde zhruba na 650 milionů Kč s DPH. Odlehčí přetížené Karlovarské třídě i frekventované silnici u Boleveckého rybníka, největší rekreační oblasti Plzně. Kompletně dokončena by měla být stavba pravděpodobně 11. září, řekl dnes ČTK Zdeněk Kuťák, ředitel plzeňské oblasti Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). ŘSD je s krajem a městem investorem akce, která zahrnuje včetně propojek téměř tři kilometry silnic.[/quote]

Řidiči směřující z největšího sídliště Lochotín po ní budou moci jezdit z Plaské ulice od Fordu Hornát na Prahu, ale také na jih Plzeňska. „Už 17. května by tam měla auta projíždět ve všech pruzích, poté se budou dodělávat jen vegetační úpravy, chodníky a další,“ uvedl Kuťák. Podle něj nyní stavbaři dokončují práce na zabezpečení svahu, na kruhovém křížení pod dvěma novými železničními estakádami a na propojení obou okružních křižovatek – nově s tou již existující na Bílou Horu.

Silnice vede podél tratě Plzeň – Žatec a zástavby u Velkého Boleveckého rybníka a v poli pod kopcem Mikulka, kde navazuje na provizorní dvouproudou propojovací silnici, kterou staví město. Ta se napojuje na nový most přes Berounku, tedy na krajskou silnici druhé třídy II/231. Díky posunu do pole přestanou jezdit tisíce aut u domků a bytovek. Nejsložitějším stavebním objektem je kvůli blízkému železničnímu i silničnímu mostu nová velká okružní křižovatka, která nahradí nepřehledné křížení ulic Na Roudné a Jateční. Plzeň dá na stavbu asi 160 milionů Kč a kraj zhruba 60 milionů Kč.

Stavby navazujících úseků silnice I/20 – Na Roudné-Jateční, který se napojí na novou silnici pod kopcem Mikulka, a dále nejdelšího úseku Jasmínová-Jateční mají začít v letech 2024 a 2025. Celý východní okruh kolem Plzně, který povede z dálničního přivaděče D5 v Černicích k výpadovce na Karlovy Vary, by měl být hotový v roce 2032. Bude součástí mezinárodního tahu E49 Vídeň – České Budějovice – Plzeň – Karlovy Vary – Magdeburg.

Zdroj : ČTK

[quote]Královéhradecká letecká společnost DSA rozšíření letecké záchranné služby (LZS) ze tří na šest základen od 1. ledna zvládla bez větších potíží. Potýkala se ale s komplikacemi spojenými s pandemií koronaviru, například při společném výcviku pilotů. ČTK to dnes řekl místopředseda představenstva DSA Daniel Tuček. DSA uspěla v tendru na zajištění letecké záchranné služby pro roky 2021 až 2028. Počet pěti vrtulníků a 16 pilotů firma loni koncem roku rozšířila na osm vrtulníků a 27 pilotů.[/quote]

„Situace kolem koronaviru komplikoval jednak společné výcviky, tak i přebírání nových vrtulníků v zahraničí. Podařilo se to ale vše zvládnout včas, se začátkem zimy jsme byli připraveni,“ řekl Tuček. Firma podle něj rovnou od 1. ledna nasadila technologii pro noční vidění a vycvičené piloty pro speciální činnosti, a to i přesto, že kontrakt to umožňoval až později. „Od 1. ledna 2021 jsme najeli na plný provoz. Splnili jsme i věci navíc, co jsme měli v kontraktu,“ řekl Tuček.

DSA má na každé základně po jednom vrtulníku, dva jsou záložní. DSA létá z Hradce Králové, Liberce, Ústí nad Labem a od 1. ledna nově ze základen v Českých Budějovicích, Jihlavě a Brně. V minulosti DSA provozovala leteckou záchranou službu také v Ostravě a Brně. Podle Tučka se vlivem pandemie v roce 2020 změnila struktura zásahů, v zimě výrazně ubylo případů na horách. „Lidé méně sportovali, lyžovali, a to bylo znát. Stouply ale zásahy u jiných vážných stavů,“ řekl ČTK Tuček.

Do přepravy pacientů mezi nemocnicemi v krajích se DSA příliš nezapojila. Policie a armáda pro tyto účely vyčlenila samostatné stroje. „Například převoz z Hradce Králové do Českých Budějovic, což bylo obvyklé, by nám vyblokovalo záchranářský vrtulník na tři hodiny, což jsme si nemohli dovolit,” řekl Tuček.

Podle něj má práce pilotů záchranářských vrtulníků v jednotlivých oblastech svá specifika. Například v Královéhradecké kraji hrají roli Krkonoše a skalní města. V Krkonoších letos letečtí záchranáři zasahovali u dvou lavinových neštěstí, při nichž zahynuli dva lidé. Sedmnáctiletý skialpinista zemřel 15. února v lavině, kterou strhl od Slezského domu do žlabu Úpičky v Obřím dole. V neděli 14. března skončila v lavině v oblasti Mužských kamenů na polské straně hor pětatřicetiletá skialpinistka z Mělnicka. Po převozu do nemocnice zemřela.

„Například v Krkonoších je často problémem počasí, které se rychle mění. V zimě za zhoršených podmínek si musí pilot dávat velký pozor, aby mu sníh nesplynul s oblačností. Náročné je třeba to, když vrtulník vysazuje záchranáře do svahu, aniž by dosedl,“ řekl Tuček.

Specifické je z pohledu LZS také třeba Českosaské Švýcarsko v Ústeckém kraji, Šumava nebo Českomoravská vrchovina. „Každý zásah je složitý, každý zásah je jiný. Třeba na Vysočině se mění počasí tak rychle a tak zákeřně, že to může být složitější než někde na horách. Proto se snažíme, aby piloti létali maximálně na dvou základnách a měli dokonalou znalost prostředí,“ dodal Tuček.

Kromě LZS firma DSA provozuje aerotaxi, leteckou školu, v níž absolvují výcvik profesionální piloti až po kvalifikaci dopravního pilota, dělá servis letecké techniky a další letecké služby.

Zdroj : ČTK

[quote]Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) připravil způsob, jak si řidiči, kteří při nákupu dálniční známky omylem zadali neexistující SPZ, mohou zažádat o vrácení úhrady. Od 19. dubna 2021 tak mohou požádat o vrácení peněz ti, kteří chybně zadali stát registrace vozidla nebo třeba zaměnili nulu za písmeno O. Nárok mohou uplatnit i zahraniční řidiči.[/quote]

„Pokud jste se při nákupu nové elektronické dálniční známky spletli a zadali jste omylem neexistující kombinaci znaků v SPZ nebo jste uvedli jiný stát registrace vozidla, než odpovídá skutečnosti, můžete si od 19. dubna požádat o vrácení peněz,“ říká Lucie Bartáková, ředitelka sekce pro správu finančních zdrojů Státního fondu dopravní infrastruktury, a dodává: „Nárok lze uplatnit na elektronické dálniční známky prodané kdykoliv v minulosti, které obsahují prokazatelně neexistující SPZ, zakoupené jak v e-shopu, tak na fyzickém obchodním místě. Pokud si však řidič zakoupil dálniční známku na SPZ vozidla, které existuje, ale patří někomu jinému, v takovém případě peníze vrátit nelze. Chráníme se tak před zneužitím systému.“

A jak to bude fungovat? 

• Vyplníte žádost (Žádost o vrácení uhrazeného časového poplatku) na webu edalnice.cz.
• K žádosti přiložíte Potvrzení o úhradě dálniční známky. V případě chybně uvedené země registrace vozidla ještě přiložíte prostou kopii technického průkazu daného vozidla.
• Zahraniční řidiči musí navíc dodat výpis z registru vozidel státu, který byl uveden jako stát registrace vozidla, s úředním překladem do českého jazyka (s výjimkou Slovenské republiky).

Vyplněnou žádost je potřeba doručit na SFDI. To lze provést:

• on-line s elektronickým podpisem (elektronický podpis, ID datové schránky, autorizovaná konverze úředně ověřeného podpisu),
• poštou, případně osobně, doručením na adresu SFDI (žádost musí obsahovat úředně ověřený podpis kvůli ověření totožnosti žadatele).

Státní fond dopravní infastruktury následně prostřednictvím Ministerstva dopravy ověří, zda je nárok oprávněný, tedy že vozidlo s takovou SPZ neexistuje. V případě, že se prokáže neexistence dané SPZ, peníze vrátí žadateli na účet, ze kterého byla provedena úhrada. Pokud žadatel za známku zaplatil v hotovosti, je potřeba v žádosti uvést číslo bankovního účtu, kam chce peníze poslat.

Od zahájení prodeje elektronických dálničních známek v prosinci 2020 se jich prodalo více než 2 335 264. Z toho více než 82 % procent ve státním e-shopu.

Zdroj : CENDIS

[quote]Konec prvního čtvrtletí po brexitu přinesl další pokles česko-britského obchodu. Ten podkopávají i cla na produkty, které nejsou celé vyrobené v EU či Británii. Prohlášení o původu zboží musí exportéři získat od svých dodavatelů do konce letošního roku. Možnost půlročního odkladu vyclení by měli využívat opatrně.[/quote]

Obchod České republiky s Británií se letos v porovnání s loňským rokem propadl o 11 procent, upozornil místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Podle něj byla Británie předloni pro Česko pátým největším exportním trhem, loni ale sestoupila na sedmé místo a letos může v žebříčku klesnout ještě níž.

Propad vedle koronaviru způsobil i brexit a s ním spojená cla, míní Luděk Procházka, ředitel společnosti Gerlach, která je největším českým poskytovatelem celních služeb. Nulové clo je totiž vyhrazeno pouze pro zboží s preferenčním, tedy unijním nebo britským původem. Obchodníci si proto musí dát pozor na produkty, jejichž jen některé součásti mají preferenční původ.

„Pro ilustraci: česká firma dodává do Británie oblečení, ale látku na něj pořizuje v Asii. Teď musí vypočítat a porovnat, kolik stálo šití v Česku a kolik asijská surovina. Tak se určí, zda oblečení má preferenční původ,“ vysvětlil Procházka.

U různých skupin produktů je povolen jiný podíl prvků s nepreferenčním původem. „Obvykle smí dosahovat 50 procent, u aut a jejich dílů ale jen 45 procent. A někdy ještě méně – u některých textílií 40 procent, u části zemědělské produkce 30 procent a u několika chemických výrobků 20 procent,“ upřesnil Procházka.

Podle něj může vývozce vystavovat prohlášení o původu zboží, i když ještě nedostal prohlášení o původu od všech svých dodavatelů. Veškeré dokumenty ale musí mít nejpozději do konce letošního roku.

Londýn povoluje více možností celního odbavení dovozu a část firem využívá nabídky půlročního odkladu vyclení. „Tato varianta je lákavá, ale nese s sebou i rizika. Není jasné, co nastane, když se případné problémy odhalí se šestiměsíčním zpožděním. Clo platí konečný příjemce, takže chybami mohou čeští vývozci uvalit dodatečné náklady na své britské odběratele a ohrozit tak vzájemné obchodní vztahy,“ upozornil advokát Jakub Honzík, předseda Asociace pro anglické právo.

V únoru 2021 měl český vývoz do Británie hodnotu přibližně 11 miliard korun, zatímco v únoru 2020 dosáhl hodnoty kolem 12,5 miliard a v únoru 2019 necelých 14,9 miliard. Vyplývá to z posledních dat Českého statistického úřadu.