[quote]Na cestu kolem světa trolejbusem se v červnu z Brna vydají dobrodruzi z organizace nazvané Sir Fogg. První úsek do zhruba 10.000 kilometrů vzdáleného ruského Vladivostoku potrvá 90 dní. ČTK to řekl zakladatel organizace Albert Fikáček. K cestě se mohou přidat i zájemci. Podle Fikáčka je smyslem akce ukázat, že lze cestovat i v době koronaviru a trolejbusem kolem světa, což se může zdát nereálné.[/quote]

Organizace odkazující na cestovatele Willyho Foga z kresleného seriálu vznikla před více než rokem a pohybuje se kolem ní asi 200 lidí různých profesů od manažerů přes programátory až po dělníky. „Od opavského dopravního podniku jsme koupili vyřazený trolejbus na cestu kolem světa. Je pojízdný na elektřinu, s dieselagregátem jsou drobné problémy, ale to doladíme. Sbíráme také baterie, abychom mohli jet co nejvíce času na elektřinu,“ uvedl Fikáček.

Podle něj se navíc chystají úpravy interiéru, aby cesta byla pohodlnější. V plánu je výměna sedaček, instalace gauče a podobně. Výprava bude mít vždy od osmi do 14 lidí. „Kdokoliv se může přidat na jakýkoliv úsek. Cesta je nákladná, ale je rozpočítaná na jednotlivé lidi, kteří se chtějí zúčastnit. Vychází to na něco přes tisíc korun za den,“ řekl Fikáček. Více informací najdou lidé na webu.

Trasa povede přes Polsko, Ukrajinu, Bělorusko až do ruského Vladivostoku. „Stavíme se k jezeru Bajkal, v Minsku, v Černobylu. A ve Vladivostoku bude trolejbus v celním skladu a pak na lodi poputuje do Severní Ameriky,“ uvedl Fikáček. Další úsek cesty se podle něj naplánuje později, zpět se trolejbus dostane do Evropy přes oceán lodí. Organizace Sir Fogg si podle Fikáčka klade za cíl řešit vše jiné než koronavirus. „Chceme bořit hranice a ukázat, že jde cestovat a hlavně trolejbusem kolem světa, což by se mohlo zdát nemožné,“ řekl Fikáček

Zdroj : ČTK

[quote]Americký výrobce letadel Boeing požádal 16 svých zákazníků, aby kvůli možnému problému s elektřinou dočasně odstavili z provozu některé verze letadla 737 MAX, dokud je nepřekontroluje a případně neopraví. Podle Boeingu je závada výrobním problémem a týká se jen konkrétní skupiny letadel, nikoliv celé flotily. Závada přichází jen několik měsíců poté, co tento model získal povolení vrátit se po téměř dvouleté vynucené přestávce do vzduchu.[/quote]

Letoun 737 MAX je neprodávanějším letadlem Boeingu a významně se podílel i na tvorbě zisku celé skupiny. V březnu 2019 byl však po dvou smrtelných nehodách zhruba na 20 měsíců odstaven z provozu. Loni v listopadu získal povolení obnovit lety v USA a poté i v dalších zemích, včetně Evropské unie a Kanady. Se závadou, kvůli které byly před dvěma lety tyto boeingy odstaveny z provozu, současný problém nesouvisí, uvedla mluvčí firmy Jessica Kowalová.

Boeing neupřesnil, kolik ze 183 letadel, která už byla vrácena do provozu, bude nutné překontrolovat. Informovaný zdroj agentuře Reuters řekl, že to bude 90 letadel. Agentura Bloomberg uvedla, že v současnosti zhruba 20 leteckých společností uskuteční s těmito letadly kolem 400 letů denně. Jsou mezi nimi aerolinky American Airlines, United Airlines či Southwest.

Mluvčí Boeingu dodala, že odstranění problému bude záležitostí hodin nebo několika dnů, bližší informace neuvedla.

Americké aerolinky doposud oznámily přerušení letů s téměř 70 letadly. Aerolinky Southwest stáhly z provozu 30 ze svých 58 letadel 737 MAX a American Airlines 17 z 41 letadel, uvedla agentura Reuters.

Zdroj : ČTK

[quote]Průmysl cestovního ruchu kritizuje plány britské vlády na obnovení mezinárodního cestování. Kabinet požaduje, aby se Britové před cestou do zahraničí i po návratu nechali otestovat – nehledě na to, zda cílovou destinaci Spojené království považuje z hlediska šíření nákazy za vysoce či nízce rizikovou. Podle kritiků je takové opatření příliš nákladné a dostupné jen pro turisty z vyšších příjmových skupin, píše agentura Reuters.[/quote]

Mezinárodní cestování má být pro Brity dostupné od 17. května, přičemž vláda toto datum hodlá potvrdit na začátku května.

Kabinet premiéra Borise Johnsona pro obnovení cestování navrhl systém, který řadí země do tří kategorií na základě možného rizika šíření nákazy. Opatření, která se k nim vážou, zahrnují například povinnou karanténu doma či v hotelu. Otestovat se lidé budou muset před odjezdem a po návratu a to i v případě zelených států, tedy těch nejméně rizikových. Požadované PCR testy v Británii stojí okolo 100 liber (bezmála 3000 korun).

„To neodpovídá otevření cestovního průmyslu, jak nám ministři slíbili,“ uvádí asociace britských aerolinek, která mimo jiné zastupuje společnosti British Airways, EasyJet či Ryanair. „Je to další krok zpátky pro odvětví, které je na pokraji zhroucení,“ dodalo sdružení.

EasyJet, největší britské aerolinky co do počtu přepravených cestujících, upozorňují, že testy PCR mohou jejich zákazníky přijít na víc, než samotné letenky. Společnost po vládě požaduje, aby svůj plán upravila.

„Riskujeme návrat v čase a létání jen pro bohaté,“ uvedl šéf letecké společnosti Johan Lundgren.

Britský ministr dopravy Grant Shapps dnes stanici BBC řekl, že vláda chce do budoucna cenu testů snížit a časem zvážit i jiné typy testů než PCR.

Zdroj : ČTK

[quote]Obrat mezinárodní skupiny společností v loňském roce dosáhl 370 milionů eur, což překonalo výsledky roku 2019 o 7,5%. V roce 2020 se společnost zaměřila na rozvoj projektové logistiky: otevřely se divize společnosti AsstrA Project Logistics v Londýně, Kotce a Houstonu. Nárůst nových klientů v oblasti projektu činil 37% a hrubý zisk se oproti roku 2019 zvýšil o 12%.[/quote]

Klientské portfolio se zvýšilo o 500 společností. V roce 2020 tak skupina společností poskytla logistické služby více než 5 700 zákazníkům z dřevozpracujícího, papírenského, hutního, automobilového a dalších odvětví průmyslu.

Zákazníci AsstrA byli žádáni o zásilky na následujících trasách: „Rusko – Bělorusko“ – 8 500 zásilek, „Polsko – Rusko“ – 6 500, „Německo – Rusko“ – 5 900.

Vedoucí pozice v komoditní nomenklatuře přepravy společnosti se ve srovnání s předchozím rokem nezměnily. Největší objem klesl u zásilek suchých a nepotravinářských výrobků – 18% z celkového množství nákladu. Na čele v objemu uskutečněných dodávek byly navíc módní a kosmetické výrobky – 14% a také odvětví chemického průmyslu – 10%.

Síť tras AsstrA-Associated Traffic AG zahrnuje 1 300 obchodních cest pro každý typ dopravy. Počet přeprav v roce 2020 vzrostl o 11% na 181 tis. Největší podíl měla silniční doprava. Podle výsledků roku 2020 činil celkový počet 160 tisíc FTL.

Během tohoto období zaměstnanci AsstrA provedli také 10 tisíc námořních zásilek (26 tisíc TEU), železniční doprava – 7 tisíc a také zpracovali 4 tisíce leteckých přepravních transakcí. Největší příjmy za sledované období pro skupinu společností přinesla silniční doprava – 195 milionů EUR, následovaná železniční dopravou – 25 milionů EUR a námořní dopravou – 22 milionů EUR.

„Loňský rok se stal rokem výzev a zkoušek síly pro společnost a podnikání. Pandemie ukázala, že nepřežije nejsilnější, ale ten, kdo je připraven okamžitě se přizpůsobit rychle se měnící realitě. Na konci roku mohu konstatovat, že tým AsstrA zvládl audit roku 2020 se znaménkem plus a bez hmatatelných ztrát a otřesů. Podařilo se nám vyhnout se snižování počtu zaměstnanců a pokračovat v geografické expanzi, – řekl Dmitry Lagun, generální ředitel mezinárodní logistické skupiny společností AsstrA-Associated Traffic AG. – Strategické plány na rok 2021 – digitalizace obchodních procesů a zlepšení kvality nabízených služeb. Pokud mluvíme o geografii naší přítomnosti, plánujeme pokračovat ve vývoji kancelářské sítě a otevřít místní kanceláře v Bulharsku a Španělsku.“

V roce 2020 se zastoupení společnosti AsstrA-Associated Traffic AG objevily v New Yorku, Taškentu, Budapešti, Londýně a Kotce. Síť skupiny společností se dnes skládá z poboček v zemích SNS, Evropě, Asii a Spojených státech a počet členů společnosti přesáhl 1100 lidí.

Zdroj : ČTK

[quote]Kraje žádají od ministerstva dopravy kompenzace za ušlé tržby v regionální dopravě kvůli koronaviru v loňském roce. Celkově jde o částku přes 3,6 miliardy Kč. Kraje zatím musely ztráty uhradit ze svých peněz. ČTK to řekl předseda rady Asociace krajů ČR a hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS).[/quote]

„Je to pro nás důležitá věc. Navíc chceme, aby s podobným opatřením vláda počítala i pro letošní rok. Například v našem případě jsme museli za loňský propad v dopravě doplatit 100 milionů korun, což je významně vysoká částka,“ uvedl. Převážně jde o kompenzaci za linkovou autobusovou dopravu, kde byl výpadek tržeb největší. Kvůli omezením souvisejícím s pandemií využívalo dopravu méně lidí než v předchozích letech.

Podle Kuby zatím kraje nemají od vlády příslib, že kompenzace za dopravu dostanou. „Ministerstvo dopravy tvrdí, že ty peníze nemá, což je nepříjemná věc,“ uvedl jihočeský hejtman. O kompenzace ztrát z jízdného žádají dlouhodobě stát i samotní dopravci. Podle posledních plánů by si měli od státu rozdělit až 1,5 miliardy korun. Podporu však musí schválit Evropská komise.

Zdroj : ČTK

[quote]Jediným vlastníkem společnosti DAKO-CZ, která vyrábí brzdné systémy a komponenty pro kolejová vozidla, se stala skupina Czechoslovak Group (CSG). Skupina oznámila v tiskové zprávě, že koupila 49procentní podíl od Tatravagónky Poprad. Firmy přesnou cenu transakce za stovky milionů korun nesdělily. Průmyslově technologická skupina podnikatele Michala Strnada dosud vlastnila 51 procent firmy z Třemošnice. V podniku pracuje více než 500 lidí. DAKO-CZ loni utržila 1,26 miliardy korun, o rok dříve měla tržby 1,14 miliardy korun.[/quote]

„Cenu transakce jsme se rozhodli nezveřejnit, ale byla kalkulována na principu násobků EBITDA a pohybuje se tedy v řádech stovek milionů korun. Jedná se optikou naší skupiny o velmi významnou akvizici,“ uvedl v tiskové zprávě místopředseda představenstva CSG David Chour.

Z managementu společnosti odchází generální ředitelka Dagmar Matúšová, která se nově stala personální ředitelkou Tatravagónky. Do čela podniku nastupuje podle CSG dosavadní provozní ředitel Lukáš Andrýsek.

Slovenská firma vyrábí podle CSG nákladní vagony se zhruba 30procentním podílem na evropském trhu. „Obě skupiny se chtějí v železničním průmyslu soustředit na svůj core business, kterým je pro CSG výroba brzdových systémů pro kolejová vozidla a pro Tatravagónku výroba nákladních vagonů. Odchodem z DAKO-CZ zároveň končí majetkové propojení mezi oběma firemními skupinami,“ uvedl Chour.

DAKO-CZ vyrábí brzdy a komponenty pro tramvaje, metro či železniční vozidla. Její produkty odebírají například Siemens, Stadler a Bombardier, z českých například Škoda Transportation. Podíly od akcionářů DAKO-CZ Jaroslav Strnad koupil v roce 2008. Později získal většinový podíl v kopřivnické automobilce TATRA TRUCKS a založil skupinu CSG. V roce 2018 převedl Jaroslav Strnad vlastnictví CSG na syna Michala. Tatravagónka vstoupila do DAKO-CZ v roli menšinového akcionáře s 49procentním podílem na jaře 2014.

Holding CSG se věnuje obranné i civilní průmyslové výrobě a obchodu. V podnicích začleněných do holdingu CSG loni utržily 25,7 miliardy korun a pracuje v nich přes 8200 zaměstnanců. Hlavními obory holdingu jsou strojírenství, automobilový, železniční, letecký průmysl a obranný průmysl.

Zdroj : ČTK

[quote]Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna potvrdil pokutu 550 milionů korun pro ministerstvo obrany za tendr na armádní vrtulníky. Ministerstvo je za 17 miliard koupilo od firmy Bell. Pokuta je pravomocná a ministerstvo ji musí zaplatit, uvedl úřad v tiskové zprávě. Stanovisko ministerstva ČTK zjišťuje.[/quote]

Podle rozhodnutí úřadu se ministerstvo dopustilo přestupku tím, že v rozporu se zákonem uzavřelo smlouvu na nákup víceúčelových armádních vrtulníků s vládou Spojených států amerických dříve, než rozhodlo o námitkách italské společnosti Leonardo, která je výrobcem mimo jiné armádních vrtulníků.

„V rozhodnutí o rozkladu jsem provedl drobnou korekci výroku prvostupňového rozhodnutí, když jsem upřesnil, že ministerstvo nedovoleně uzavřelo smlouvu před doručením rozhodnutí o námitkách, nikoliv před rozhodnutím o námitkách, jak bylo původně uvedeno v prvoinstančním rozhodnutí,“ uvedl Mlsna.

Úřad v podobných případech může zakázat uzavřít smlouvu s vítězem tendru. V tomto případě to neudělal. „V daném případě bylo prokázáno, že by uložením zákazu plnění k ohrožení existence širšího obranného nebo bezpečnostního programu mohlo dojít, proto nebyl zákaz plnění uložen,“ vysvětlil Mlsna.

Mimořádnou výši pokuty ovlivnila cena zakázky. Podle zákona může ÚOHS uložit pokutu maximálně deset procent hodnoty zakázky, což by v tomto případě při ceně vrtulníků 17 miliard korun bylo přibližně 1,5 miliardy korun. Úřad tedy uložil přibližně třetinu možné maximální pokuty.

Ministerstvo obrany už dříve uvedlo, že se sankci bude bránit soudně, to ale neodkládá povinnost pokutu zaplatit. Rozhodnutí může napadnout správní žalobou u Krajského soudu v Brně.

Ministerstvo se loni rozhodlo koupit 12 vojenských vrtulníků, které nahradí ve výzbroji české armády ruské bitevní vrtulníky Mi-24/35. Americká firma Bell českým vojákům dodá za 646 milionů dolarů, tedy 17,6 miliardy korun, osm víceúčelových vrtulníků UH-1Y Venom a čtyři bojové vrtulníky AH-1Z Viper.

Italská nabídka na stroje Agusta AW 139M byla levnější, měla ale podle ministerstva nedostatky. Stroje například nesplňovaly armádní požadavek na odzkoušení v operacích.

Zdroj : ČTK