Domů Blog Strana 760

Vietnam koupí 12 nových letounů L-39NG z Aera Vodochody

[quote]Vietnam koupí 12 nových letounů L-39NG, které vyrábí Aero Vodochody. Strategický partner Aera, společnost Omnipol, a vietnamské ministerstvo obrany podepsaly smlouvu. Dodání letounů je naplánované na roky 2023 až 2024. Společnost Omnipol o tom informovala na svém webu. Jde o první takzvaný efektivní kontrakt na nově vyvinutý letoun, který loni splnil oficiální podmínky pro mezinárodní letový provoz včetně bezpečnostních požadavků. Zájem o letouny potvrdil i Senegal, ale v tomto případě ještě není kontrakt v takové fázi účinnosti jako s Vietnamem.[/quote]

Smlouva s vietnamským ministerstvem zahrnuje kromě pořízení tuctu strojů také přeškolení pilotů, výcvik instruktorů, zaškolení mechaniků, dodávku náhradních dílů a další. Hodnotu smlouvy společnost nezveřejnila, jde ale řádově o jednotky miliard korun. Je to jeden z největších kontraktů českého obranného průmyslu v posledních letech. Na oznámení Omnipolu upozornily servery www.idnes.cz a E15. „Jsme hrdí na to, že můžeme veřejně oznámit tuto zásadní strategickou spolupráci, která je významným milníkem pro projekt letounu L-39NG. Kombinace moderních cvičných letounů L-39NG a vysoká profesionalita vzdušných sil Vietnamu přináší prohloubení a vzájemný rozvoj vztahů mezi Českou republikou a Vietnamem,“ uvedl prezident Omnipolu Jiří Podpěra.

Zakázka v regionu navazuje na dřívější dodávky českých letounů Zlín Z-226, AERO AE 45 a následně i letounů L-39 Albatros v 70. až 80. letech. Také dodávky více než 30 letounů L-39 do Vietnamu zprostředkovával Omnipol. Právě dobré zkušenosti s českými letouny byly podle Omnipolu důležitým kritériem pro nákup L-39NG. Omnipol v minulosti zajistil export více než 2800 letounů L-39 do celého světa.

Letoun L-39 NG je jednomotorový dvoumístný letoun s moderní avionikou a systémem pro virtuální výcvik pilotů. Nový motor Williams International a tzv. mokré křídlo s integrální palivovou nádrží umožňují větší dolet a delší výdrž pro operace ve vzduchu. Jako jeden z prvních letounů je certifikován podle nových nadnárodních vojenských standardů, což znamená, že jeho certifikaci uznávají všechny vojenské autority EU a NATO.

Majitel Aera Vodochody, skupina Penta Investments, loni v létě oznámil prodej výrobce letadel maďarské firmě Aero, kterou vlastní skupina Omnipol a maďarský podnikatel András Tombor. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) na podzim prodej povolil. Nyní se čeká na dokončení transakce.

 

Zdroj : ČTK

ÚOHS potrestal Sudop Praha pokutou 9,3 milionu za kartel

[quote]Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) potrestal pokutou 9,3 milionu korun projekční a inženýrskou společnost Sudop Praha za kartelovou dohodu při tendru na projekční práce vysokorychlostních tratí. Druhému účastníkovi kartelu, Výzkumnému ústavu železničnímu (VUŽ), byla pokuta odpuštěna na základě takzvaného leniency programu, protože spolupracoval s ÚOHS a poskytl mu informace o existenci této dohody. Úřad o tom dnes informoval v tiskové zprávě. Rozhodnutí je pravomocné.[/quote]

„Projekty vysokorychlostních železničních tratí jsou stěžejní pro modernizaci české dopravní infrastruktury a nemůžeme dopustit, aby se státu prodražovaly kvůli koluzivnímu jednání projektantů. Tuto oblast budeme nadále pozorně monitorovat,“ řekl k rozhodnutí předseda ÚOHS Petr Mlsna.

Sudop Praha a VUŽ podle zjištění úřadu od listopadu 2014 do května 2015 společně koordinovaly nabídky do tendru na vypracování technickoprovozní studie, zakázku vypsala Správa železnic. Takto sladěné nabídky nakonec společnosti podaly tak, aby výběrové řízení vyhrálo sdružení firem, ve kterém byl vedoucím členem Sudop Praha.

„Úřad tento případ řešil na základě oznámení soutěžitele VUŽ, který v rámci takzvaného leniency programu oznámil existenci a podrobnosti o kartelové dohodě, jejímž byl členem, a žádal o odpuštění pokuty za protisoutěžní jednání. Protože splnil všechny požadované podmínky, byla mu imunita v rozhodnutí také udělena,“ uvedl Mlsna.

Pokutovaná společnost Sudop Praha využila takzvané procedury narovnání a výměnou za přiznání nezákonného jednání mu byla pouta snížena o 20 procent na výsledných 9,3 milionu korun. Proti rozhodnutí, při kterém využil proceduru narovnání, také nemůže podat rozklad.

V letošním roce jde o třetí pravomocně potrestaný kartel. Na začátku ledna úřad pokutoval dvě firmy za kartel v zakázce na elektromontážní práce vyhlášené ČEZ Distribuce, celková výše pokuty byla 7,48 milionu korun, na konci ledna potvrdil rozhodnutí úřadu o kartelu nákladních železničních dopravců v projektu Carpathia se souhrnnou sankcí 8,4 milionu korun.

 

Zdroj : ČTK

Od neděle přestali jezdit České dráhy do Německa

[quote]České dráhy o tomto víkendu obousměrně přerušili provoz všech vlaků mezi Českou republikou a Německem, a to do odvolání. Kromě mezistátních expresů nebudou jezdit ani regionální spoje do Bavorska a Saska. Důvodem jsou protiepidemická opatření německých úřadů, uvedly dnes dráhy v tiskové zprávě. Německý dopravce Deutsche Bahn kvůli přísnějšímu epidemickému hodnocení Česka od neděle pozastaví dálkové spoje linky EC mezi Berlínem a Prahou.[/quote]

V dálkové dopravě se bude přerušení spojů týkat linky z Prahy do Berlína a Hamburku i linky z Prahy do Mnichova. Doprava na nich bude postupně utlumena v sobotu. Od neděle 14. února přestanou mezistátní vlaky jezdit úplně.

Regionální vlaky přestanou jezdit přes česko-německé hranice od neděle. Většina z těchto spojů ale bude zachována ve vnitrostátních úsecích.

Jak dlouho bude železniční spojení Česka s Německem přerušeno, není zatím jasné. „Přesný termín obnovení provozu bude záviset na vývoji ochranných opatření německé strany a vývoji epidemie covidu-19 v České republice,“ uvedly ČD. Dopravce zároveň přislíbil, že v koordinaci s ministerstvem dopravy posílí souběžné vnitrostátní dálkové linky, aby měly dostatečnou kapacitu.

Na lince Ex5 z Prahy přes Děčín do Berlína a Hamburku už v sobotu 13. února nepojedou spoje EC 176, 174 a 378. Vlak EC 172 Hungaria pojede pouze mezi Budapeští a Prahou. V českém hlavním městě skočí jízdu i vlak railjet 256 z rakouského Grazu. Ve směru z Německa v sobotu 13. února ještě přijedou do Česka vlaky railjet 257, EC 173, 379, 177 a 179.

Od neděle bude provoz linky Ex5 zcela přerušen, a to v celé trase. Cestující z Prahy do Ústí nad Labem a Děčína budou moci využít vlaky na linkách R15 a R20.

Od neděle nebudou jezdit do Německa ani spoje ČD na lince Ex6, a to v úseku mezi Plzní a Mnichovem. „V úseku Praha – Plzeň zůstanou v platnosti stávající omezení,“ uvádějí dráhy.

Kromě dvou expresních linek bude od neděle omezena rovněž rychlíková linka R29 z Chebu do Norimberka.

Německo s účinností od neděle považuje Českou republiku za oblast s vysokým výskytem mutací koronaviru. Dnes to oficiálně oznámil berlínský Institut Roberta Kocha, který je správcem německého seznamu epidemicky rizikových zemí. Od neděle zároveň obnoví Německo na pomezí s Českem stálé hraniční kontroly a ještě více zpřísní podmínky pro příjezd ze zahraničí. Týkat se to bude především pendlerů, překračovat hranice budou smět zřejmě jen pracovníci v kritické infrastruktuře, jako jsou zdravotníci či dopravci zboží.

 

Zdroj : ČTK

Bezobslužný systém výdeje pohonných hmot do autocisteren v Loukově

[quote]Společnost ČEPRO zavádí na skladu v Loukově převratnou novinku – bezobslužný režim výdeje pohonných hmot do autocisteren. Řidiči si úplně poprvé mohou, nyní v pilotním režimu, sami bez pomoci personálu naplnit autocisterny pohonnými hmotami.[/quote]

 

„Jedná se o velmi unikátní a efektivní způsob výdeje, jehož velikou výhodou za současné pandemické situace je možnost obsloužení se bez nutnosti dostat se do kontaktu se zaměstnanci skladu,“ uvádí Jan Duspěva, generální ředitel společnosti ČEPRO.

A jak průběh výdeje probíhá? Celý proces bezobslužného výdeje PHL je velmi jednoduchý a začíná u samotného zákazníka, který si vytvoří objednávku. Objednávka obsahuje informace o přepravci, jméno řidiče, číslo kary řidiče, SPZ tahače a návěsu, produkt a množství a informace o odběrateli. Pokud řidič přijede na terminál poprvé, musí se zúčastnit školení z technologie výdejních lávek a vnitřních předpisů a následně je podroben testu. To samé platí pro řidiče, kterým uplynula doba jednoho roku od posledního školení.

Po úspěšném složení testu se řidič na vstupním terminálu pomocí jemu vydané karty navolí, tzn. vloží svůj PIN, vybere SPZ návěsu a tahače, zvolí si konkrétní objednávku a vyplní místo určení a požadované množství do jednotlivých komor. Systém si sám pohlídá, aby nedošlo k přeplnění dané komory a celkovému přetížení automobilové cisterny. Poté terminál vydává kontrolní lístek s navolenými informacemi a řidič může pokračovat na určenou stopu, na které si řidič naplní automobilovou cisternu dle svého požadavku.

Informace o přiřazené stopě se zobrazí na informační tabuli a pokud řidič zadal svoje telefonní číslo, informace se mu odešle formou SMS na mobilní telefon. Po naplnění řidič přijíždí k výstupnímu terminálu a pokud je všechno v pořádku, vloží do něj kartu, opět zadá svůj PIN a překontroluje všechny údaje a data o plnění. Po odsouhlasení dochází k elektronickým podpisům příslušných dodacích listů a k jejich následnému odeslání na tiskárnu, která je přímo ve výstupním terminálu. Řidič si doklady odebere a odjíždí na výstupní kontrolu cisterny na vrátnici, čímž je proces odbavení ukončen.

„Operátor po celou dobu vidí v programu seznam navolených rozpisů ze vstupního terminálu a kdykoliv má možnost překontrolovat jakékoliv údaje. Pokud se vyskytne nějaký problém, řeší jej a případně má možnost odbavit daný rozpis plnění ručně a dodací listy předat řidiči. Kromě toho operátor po celou dobu sleduje plnění cisterny z hlediska technologie,“ říká Jiří Klenner, vedoucí skladu ČEPRO v Loukově.

 

Zdroj : ČEPRO

Boj o miliardy z eurodluhu začíná

[quote]Brusel zužitkoval koronavirovou krizi k prohloubení evropské integrace prostřednictvím dluhu. V Česku nyní začíná tuhý boj o desítky miliard z něj, na hlavním bojišti je ale v podstatě dobojováno: případný další „brexit“ od teď bude ještě obtížnější a ještě nákladnější než ten právě probíhající.[/quote]

Tak trochu ve stínu druhé vlny covidové pandemie započala hra o velké miliardy. V půli října 2020 přivezl premiér Andrej Babiš do Bruselu rozpracovaný plán toho, jak by Česko rádo naložilo s více než 222 miliardami korun evropských peněz. Zní to vzletně: Národní plán obnovy. Nicméně jde zatím jen o úvodní „výkop“. Míč je teď na straně Evropské komise. Po konzultacích (nejen) na lince Praha–Brusel pak do konce dubna příštího roku předloží Česko Evropské komisi finální podobu Národního plánu obnovy. A pak začne mimořádné čerpání.

Toto mimořádné čerpání jde nad rámec běžného čerpání evropských peněz, které probíhá v pravidelných sedmiletkách – programových obdobích. Letos v červenci lídři zemí EU schválili jak právě rozpočet EU na programové období let 2021 až 2027, tak spolu s ním i takzvaný Plán obnovy čili ono mimořádné čerpání. V rámci běžného i mimořádného čerpání si Česko v příštích letech přijde dohromady na zhruba jeden bilion korun evropských peněz. S penězi z rozpočtu EU Česko počítá delší dobu. Peníze související s Plánem obnovy, resp. s příslušným Finančním nástrojem oživení a odolnosti, jsou ale vskutku mimořádné a vlastně nečekané; jak říká Brusel, mají pomáhat obnovit jednotlivé evropské ekonomiky zasažené koronavirovou krizí. Česko by mělo do roku 2023 závazně rozdělit více než 182 miliard korun těchto mimořádných peněz přidělených ve formě grantů (nevratných plateb). K tomu bude moci čerpat mimořádné výhodné půjčky, až do výše zhruba 405 miliard korun. Národní plán obnovy, který nyní studují v Bruselu, nakonec rozděluje 222,5 miliardy korun.

Největší část tohoto balíku, přes 118 miliard korun, má jít podle nynější, úvodní verze Národního plánu obnovy na infrastrukturní projekty a takzvanou „zelenou tranzici“. Důvody jsou zřejmé.

Česku v rámci EU náleží nehezké 24. místo v žebříčku kvality silniční sítě. V posledních deseti letech ČR zaostává stále výrazněji třeba i za Polskem. Potíží tuzemské silniční a dálniční sítě tedy není jen nedostatečná kvantita – hustota –, ale právě i mdlá kvalita. V případě železniční sítě se sice Česko může pochlubit její největší hustotou v rámci zemí EU, ale o kvalitě jistě rádo pomlčí. Vždyť vysokorychlostní železnice zůstává přes čtvrtstoletí jen na papíře.

Vzhledem k tomu, že doprava v ČR dnes emituje o zhruba dvě třetiny oxidu uhličitého více než ještě v roce 2000, a představuje tak druhý největší zdroj emisí skleníkových plynů v zemi, propojení právě dopravy se „zelenou tranzicí“ se nabízí. Kvalitnější doprava prostě znamená také a především „zelenější“ dopravu. Jenže i když třeba národní plán čisté mobility předpokládá, že by v roce 2030 mohlo po českých silnicích jezdit až 500 tisíc elektromobilů, skutečnost je zcela jinde: letos to bude horko těžko 5 200 kusů. Což je jeden příklad za všechny, že se „zazeleňováním“ tuzemského hospodářství je třeba dost přidat.

I proto má jít v rámci Národního plánu obnovy na „zelenou tranzici“ (a infrastrukturu) největší balík peněz. Zelené cíle zastupuje zejména plán financování dekarbonizace a přípravy země na dopad klimatické změny. Emise skleníkových plynů sice v ČR v letech 1990 až 2016 poklesly o více než třetinu, ale v rámci EU jsou stále nadprůměrné. Důvodem je hlavně to, že Česko je prakticky nejprůmyslovější zemí EU. A také právě to, že vykazuje poměrně vysokou emisní náročnost dopravy. Dekarbonizace ale pochopitelně spočívá i v postupném nahrazování fosilních zdrojů energie těmi „zelenějšími“ a vůbec v hospodárnějším nakládání s energiemi. To vše Národní plán obnovy reflektuje. Otázkou však je, zda dostatečně. To napoví příští měsíce. Brusel totiž požaduje, aby na „zelenou tranzici“ šlo 37 procent využitého objemu evropských peněz. Například některá ekologická hnutí v ČR ale mají za to, že tento podíl plán nenaplňuje. Ostatně i Národní plán obnovy samotný ve své jedné části pracuje s číslem 35 procent směřujících na zelené iniciativy. Ovšem v jiné své části hovoří o tom, že 37procentní požadavek naplňuje.

Jde o jeden z náznaků, že o finální podobu Národního plánu obnovy se ještě svede tuhý boj. Na několika frontách. Přetahovaná se odehraje zcela jistě na lince Praha-Brusel. Ale také mezi vládou a právě třeba neziskovými organizacemi nebo akademickou sférou. A v neposlední řadě v rámci vlády samotné. Ostatně vláda jako celek úvodní verzi Národní plánu obnovu neschválila, takže premiér Babiš jej do Bruselu vezl bez jejího posvěcení. Důvodem bylo to, že požadavky ministerstev o zhruba sto miliard korun přesahovaly celkové finanční možnosti Národního plánu obnovy.

Brusel kromě 37procentního podílu peněz jdoucích na „zelenou tranzici“ požaduje ještě dvacet procent prostředků na „digitální tranzici“. Přímo na digitální transformaci má jít dle stávající verze Národního plánu obnovy jen lehce přes 25 miliard korun. Je ovšem pravda, že prvky digitalizace jsou obsaženy i v dalších čtyřech pilířích Národního plánu obnovy. Kromě „zelené tranzice“ (a infrastruktury) a digitální transformace se ještě jedná o pilíř vzdělávání a trhu práce (má na něj jít 20,1 miliardy korun), pilíř institucí, regulace a podpory podnikání v reakci na covidovou krizi (31,8 miliardy), dále o pilíř výzkumu, vývoje a inovací (12,5 miliardy) a konečně o pilíř zdraví a odolnosti obyvatel (15 miliard). Například na digitální přístup k justici (tedy jednu z položek zmíněného pilíře institucí, regulace a podpory podnikání v reakci na covidovou krizi) má jít 1,2 miliardy korun. Tyto prostředky tedy nejdou přímo na pilíř digitální transformaci, ale přitom nepochybně digitalizační iniciativu představují.

Desítky miliard korun tedy najednou létají vzduchem, přitom nebýt koronaviru, o žádných z naznačených přetahovaných by nemohla být řeč. V rámci Plánu obnovy EU chce přerozdělit 750 miliard eur. Jde o další zadlužení, nic jiného. Přitom EU již teď sdružuje státy v průměru 2,5krát zadluženější, než je Česko.

Plán obnovy ale nepochybně plní hlavně politický účel. Řeč se sice vede o miliardách, o zelené a digitální tranzici, ale především dochází k „evropskému uvzájemnění dluhu“, k ustavení eurodluhové unie. Ta pak snadno může být zárodkem unie fiskální neboli rozpočtové a daňové. Brusel tedy umně využívá koronavirové krize, aby jí zdůvodnil další zadlužení a zejména právě uvzájemnění dluhu, které v důsledku spoutává jednotlivé evropské národy k sobě a hlavně k Bruselu. To má nepochybně svá značná rizika, která ale nyní není příliš „in“ domýšlet. Ta se mohou zhmotnit hlavně tehdy, když nevyjde sázka Bruselu na to, že uvzájemnění dluhu dále evropské národy semkne a přimkne. S variantou, že by mohlo třeba jen v některých členských zemích EU vést naopak k zesílení odstředivých, nacionalistických tendencí, se prostě nepočítá. Digitalizace a zelená tranzice jako by to všechno měly přebít.

Přesto se nelze nezeptat. Odkud se vlastně všechny ty stovky miliard na Plán obnovy vezmou? Jde o půjčky. Půjčky na Plán obnovy se budou splácet minimálně do roku 2058. Za takřka čtyřicet let si, doufejme, na koronavirus nikdo ani nevzpomene, ale děti a vnuci i ti ještě nenarození budou Plán obnovy, jemuž se vir stal záminkou, stále splácet. Přitom nejde tak úplně o Plán obnovy EU jako spíše o Plán obnovy Itálie (Řím má dostat zhruba třicet procent celkové sumy) a hlavně o vytvoření zmíněné dluhové unie. Co když ale druhá, případně třetí, čtvrtá a další vlna pandemie zasáhnou jiné země než Itálii tak jako ji v rámci vlny první? Budou vznikat zase další plány obnovy? A pokud ne, nebude to vodou na mlýn nacionalistickým silám?

Dluhová unie členské státy EU dále vzájemně připoutává. Ovšem spíše v tom smyslu, v jakém jsou k sobě poutáni manželé společnou hypotékou – případný rozvod si pak rozmyslí důkladněji. Případný odchod kterékoli ze členských zemí EU bude po vzniku dluhové unie ještě obtížnější a nákladnější, než by byl předtím.

Ve stínu druhé vlny covidové pandemie se tedy přehazují miliardy. Přetahovaná právě začíná. To hlavní už se ale vlastně odehrálo. Proevropským politikům z celé EU se podařilo prosadit další zásadní pojistku proti nějakému dalšímu brexitu.

Což pochopitelně neznamená, že by Česko nemělo peníze, za něž se kupuje i jeho ochota podílet se na prohlubování evropské integrace, využít z hlediska své ekonomiky co možná nejúčinněji. O tom budou příští měsíce. Hlavní bitva už je ale dobojována. Možná až překvapivě snadno. Ale tak to s historickými milníky občas bývá; když se zrovna dějí, všímá si jich málokdo, jinak by se totiž zřejmě ani nikdy nestaly.

 

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom, Trinity Bank, Národní ekonomická rada vlády

Zdroj : LN

Dopravci při cestě z Německa do ČR budou muset mít test

[quote]Řidiči v mezinárodní nákladní dopravě, kteří pojedou do České republiky z Německa, budou muset od neděle předložit písemné potvrzení akreditované laboratoře o negativním výsledku antigenního nebo PCR testu na koronavirus. Provedený bude muset být maximálně 36 hodin před vstupem do ČR. Vyplývá to z ochranného opatření ministerstva zdravotnictví, které dnes zveřejnilo na webu. Reaguje tak na zpřísnění podmínek Německa, které od neděle zařadilo ČR mezi oblasti s vysokým výskytem koronavirových mutací. Opatření platí od půlnoci ze soboty na neděli.[/quote]

Od řidičů nákladní dopravy bude od stejného termínu podle ministerstva zdravotnictví německá strana požadovat písemné potvrzení o negativním výsledku antigenního nebo PCR testu. V tomto případě bude stačit, aby byl proveden nejpozději 48 hodin před překročením hranic do Německa. „V reakci na tuto skutečnost (…) zavádí se tomu odpovídající nové opatření před zavlečením vysoce nakažlivých infekčních onemocnění ze zahraničí,“ uvedlo ministerstvo zdravotnictví v odůvodnění.

Německo je na české cestovatelské mapě mezi zeměmi s vysokým rizikem nákazy. Při návratu do ČR musejí cestující podstoupit antigenní nebo PCR test. Pracovníci mezinárodní dopravy měli dosud výjimku, pokud důvod vstupu doložili odpovídajícím dokumentem. Opatření se nevztahovalo ani na tranzitující osoby.

Německo od půlnoci obnoví na hranicích s ČR stálé kontroly. Vstup do země budou mít povolen jen němečtí občané, lidé, kteří v Německu žijí, a vybrané skupiny pendlerů.

 

Zdroj : ČTK

Loňský rok byl ve znamení technologií a zefektivňování procesů

[quote]Kvůli koronavirové pandemii musely firmy v loňském roce řešit mnoho problémů spojených s tím, jak v nastalé situaci udržet efektivní fungování společnosti, dostát svým závazkům vůči odběratelům a zároveň reagovat na vzniklou situaci – nařízení vlády v souvislosti s ochranou zdraví, rozsáhlejší absence zaměstnanců z důvodu nemoci či karantény, výpadky dodávek materiálu od dodavatelů a mnoho dalšího. Říká se však, že „všechno zlé je pro něco dobré“ a právě krize nás nutí hledat nové cesty a nová řešení. A abychom nemluvili jen o tom špatném, co loňský rok přinesl, zajímalo nás, v čem byl naopak pro firmy přínosný. [/quote]

Některé firmy vsadily na rozšíření služeb pro zákazníka, jiné na vylepšení a zefektivnění interních procesů. Shodným prvkem bylo zajištění ochrany zdraví a přesun fungování jak v rámci firem, tak s klienty do online prostředí tam, kde to bylo možné. Dalším krokem pak bylo maximální využití technologií.

Ve společnosti Kiekert-CZ měli režim home-office již nějakou dobu zavedený, a tak jeho rozšíření a adaptace na novou situaci byla otázkou pár chvil. Po personální stránce je tudíž situace s epidemií COVID-19 nezastihla nepřipravené. Většina jejich odborníků, starajících se kvůli zavřeným školám o děti, tak mohla plnohodnotně pracovat z domova.

Oblastí, kde se Kiekert-CS výrazně posunul dopředu, jsou podle generálního ředitele společnosti Kiekert-CS Petra Kuchyni on-line audity. „Počátkem roku 2020 jsme začali uskutečňovat první z auditů a příchod koronaviru způsobil jejich masivní rozšíření. I pro takovou činnost, jako je zákaznické uvolnění nové výrobní linky, jsme byli schopni najít s našimi zákazníky společně akceptovatelné řešení a uskutečnit on-line video audit. Těch již máme za sebou úspěšně několik a počítáme s nimi i do budoucna. Ukázalo se, že úspora vynaloženého času i cestovních nákladů je nezpochybnitelná.“

Továrna P&G Rakona v Rakovníku se během své více než 145leté tradice dokázala vždy přizpůsobit náročným dobám a díky tomu rychle reagovala také na novou situaci i v roce 2020. I přesto byl pro společnost P&G rok 2020 extrémním rokem.

V Rakoně se mísí polotovary, které se plní do obalů značek jako Ariel, Jar, Lenor nebo Tide. Ze skladů jsou produkty dodávány velkoobchodníkům/maloobchodníkům po celé Evropě. Nejzajímavější je to, díky čemuž toto všechno funguje, a není to nic jiného než obrovský tok dat. Každodenní provoz je silně propojen s daty, která v Rakoně využívají k optimalizaci logistiky. Hlavním cílem je vždy sledovat plány a zároveň být flexibilní, aby výroba dokázala vyhovět rychle se měnícím potřebám externího prostředí, a jinak tomu nebylo ani v loňském roce.

„Když k nám pandemie dorazila, naši kvalifikovaní zaměstnanci, technologie a IT byli tím, o co jsme se mohli opřít,“ říká Yvette Krubl, manažerka korporátní komunikace Procter & Gamble, a pokračuje: „Nejprve jsme potřebovali zajistit bezpečnost našim zaměstnancům, partnerům, logistickým dodavatelům a zároveň pokračovat v provozu, protože naše výrobky byly najednou poptávány jako nikdy předtím. Potřebovali jsme se zaměřit na to, aby byla dodávka surovin a přeprava hotových výrobků co nejplynulejší, abychom je dostali na regály. Kvůli lockdownům v celé Evropě byla silniční doprava v prvních měsících chaotická a řidiči se ocitali v karanténě. Poté byly změněny předpisy, aby se dodávky produktů v každé zemi udržovaly.“

Vzhledem k tomu, že v Rakoně již 6 až 7 let vyvíjí veškeré úsilí, aby mohli vstoupit do nové éry kvality, inovací a dovedností lidí, tak s digitalizací a automatizací pomohli odborníci na IT systémy, několik startupů, ale také zaměstnanci a jejich vlastní nápady. Každý výrobní a logistický proces je propojen s kontinuálními systémy sběru gigabytů dat, které jsou okamžitě vyhodnoceny v automatizovaných procesech, ale také poskytují informace pro vizualizaci a následnou analýzu operátory a inženýry.

„V dnešní době je běžné, že zaměstnanci vytvářejí aplikace, které zefektivňují jejich práci a pomáhají zlepšovat výkonnost společnosti P&G Rakona ve všech oblastech, logistiku nevyjímaje. Několik let jsme byli součástí evropského pilotního projektu AEOLIX, jehož cílem bylo otestovat a implementovat elektronické nákladní listy (eCMR), díky nimž je proces transparentnější a bez papírů, usnadňují výměnu, ukládání a archivaci dat a také díky nim máme k dispozici údaje k vyhodnocení efektivity,“ vysvětluje Yvette Krubl.

Také ve společnosti Sony DADC se museli vloni kvůli COVID-19  vypořádat s naprosto neočekávanými, rychlými výkyvy v objemech vzhledem k tomu, že většinu výrobků distribuuji do maloobchodů po Evropě. „Jestliže například belgická vláda ohlásí ze dne na den uzavření některého typu prodejen, musíme na to okamžitě, v reálném čase reagovat. Ze začátku to pro nás bylo nepříjemné, ale teď už jsme to zvládli a bereme to jako svou nově objevenou výhodu: extrémní pružnost, z hodiny na hodinu se přizpůsobujeme změně poptávky,“ vysvětluje Petr Jahoda, General Manager Sony DADC Czech Republic.

„Dosáhli jsme toho mnoha drobnými procesními změnami a postupným výcvikem týmu. U každého důležitého procesu – od řízení došlých objednávek až po expedici zásilek – jsme zkracovali reakční dobu až na dřeň, což v součtu vydalo na velké zrychlení. Důležitá byla také dohoda s kmenovými pracovníky i s brigádníky: i jejich přizpůsobivost vrtochům poptávky nám pomůže zajistit místo na trhu v budoucím období plném nejistot,“ uvádí dále Petr Jahoda.

Tak, jak se v některých oborech musely firmy vyrovnat s propady objemů, byli online prodejci ti, kteří zažívali opačný extrém. Kvůli uzavření velké části prodejen a také obavám z nákazy zejména v prvních týdnech loňského jara přesunuli zákazníci své nákupy z kamenných prodejen do on-line prostředí.

„V loňském roce jsme s ohledem na vládní restrikce v několika vlnách zavřeli kamenné prodejny a on-line obchod se stal přes noc jediným prodejním kanálem. Navýšení objednávek prostřednictvím e-shopu tak způsobilo velký nápor na logistiku. Příjemným zjištěním pro nás byl fakt, že díky technologiím, které jsme zavedli v posledních třech letech, dokážeme bez velkých problémů reagovat na rychle se měnící potřeby našich zákazníků, a to i s ohledem na uzavření prodejen,“ popisuje situaci loňského roku Libor Křížka, ředitel logistiky skupiny HP TRONIC.

Nárůsty objednávek zaznamenal i e-shop Alza.cz, který díky jarní koronakrizi za prvních šest měsíců loňského roku rostl více než dvakrát rychleji oproti roku předchozímu. „I když se situace postupně stabilizovala, zájem o e-shop byl po celý rok vyšší než v tom předcházejícím. Zdá se tedy, že lidé si na on-line nakupování zvykli a zůstávají u něj. Od počátku pandemie jsme se naučili fungovat na dálku a potvrdilo se nám, že se vyplatí nepodcenit přípravu na krizové scénáře,“ vysvětluje Lukáš Baudyš, ředitel logistiky Alza.cz.

Bez větších či menších změn by se ale firmy s nastalou situací loňského roku jen těžko dokázaly vypořádat. Někde stačilo pouze „urychlit“ již dříve plánované změny, jinde bylo potřeba rychle hledat a nasadit zcela nová řešení.

Ve společnosti HP TRONIC řešili s nárůstem objednávek potřebu většího prostoru a zvýšení efektivity pro vychystávání zákaznických objednávek. „Významná změna, kterou jsme museli v loňském roce udělat mimo plán, se týkala prostoru balení B2C zakázek. Prostor jsme rozšířili a zvýšili počet balicích stolů na dvojnásobek,“ popisuje změny, které museli udělat ve společnosti HP TRONIC, Libor Křížka. „Ke zvýšení efektivity nám pomohla také úprava dopravníkové technologie pro B2C zakázky, která zefektivnila pohyb zboží po skladě, a umožnila nám tak bez větších problémů zvládnout i dvěstěprocentní navýšení zakázek.“

Novými technologiemi a novým systémem řízení skladových operací firma HP TRONIC vybudovala komplexní systém, který je schopen zvládat nárůsty objemů skladových operací. „Dá se říct, že jsme byli technologicky i procesně připraveni a potvrdilo se nám to i v praxi,“ uzavírá Libor Křížka.

Také ve společnosti Alza.cz/Alza.sk přinesl nárůst zakázek potřebu rozšíření skladových ploch. I zde v rámci zautomatizování činností došlo k rozšíření zejména dopravníkových technologií v logistických centrech.

Společnost Alza.cz/Alza.sk se zároveň zaměřila na vylepšování nabídky služeb na poslední míli, tzn. doručení zboží k zákazníkovi. Kromě rozšiřování vlastní dopravy AlzaExpres, kdy zákazník ví na hodinu přesně, kdy zboží bude doručováno, a jejíž součástí jsou například i doplňkové služby jako instalace velkých spotřebičů u zákazníka nebo namontování televize na zeď, byl pro Alzu.cz rok 2020 ve znamení skokového navyšování počtu Alzaboxů, které jsou ideálním řešením pro bezkontaktní, a díky tomu i bezpečný výdej objednávek. Vyzvednutí zásilky trvá zpravidla jen několik vteřin a při každém závozu je box dezinfikován. Tento způsob doručení zásilky se velmi osvědčil, i proto chce Alza jejich počet nadále zvyšovat. Ke konci roku jich bylo v provozu již více než 700 a letos chce Alza postavit dalších více než tisíc v ČR, na Slovensku i v Maďarsku.

Pro ještě větší časovou svobodu zákazníků při doručování objednávky Alza.cz rozšířila spolupráci se společností Liftago, její sdílenou logistiku využívá již téměř ve všech krajských městech a v Bratislavě. Při využití této přepravy zboží zná zákazník dokonce přesně na minuty čas příjezdu své objednávky.

Hned v prvních jarních týdnech Alza.cz zavedla opatření pro ochranu zaměstnanců i zákazníků, jako například bezkontaktní, samoobslužný příjem reklamací pro minimalizaci vzájemného kontaktu a zvýšení bezpečnosti. V TechZone v Holešovicích je například instalován reklamační AlzaBox, kam zákazníci reklamované zboží vloží a zaměstnanci si jej z druhé strany vyndají.

„Obecně se dá říct, že jsme zavedli takové procesy, které vedou k větší efektivitě, od příjmu přes skladování až po expedici/doručení,“ shrnuje zavedená opatření Lukáš Baudyš.

Ukazuje se, že navzdory nejisté době a omezeným možnostem se mnohé firmy nezalekly a nepozastavily svoje investice, ale naopak se pustily do nasazení nových technologií nebo alespoň rozšíření těch stávajících. Ve společnosti Kiekert-CZ se tak v prosinci loňského roku podařilo společně s dodavatelskou firmou realizovat rozšíření automatického skladu KLT. Jeho kapacita je nyní 82 000 KLT přepravek. Podle Petra Kuchyni bylo zcela zásadní, že celá přestavba proběhla bez přerušení provozu a výroba byla neustále plynule zásobována materiálem.

Na konci roku 2019 společnost Kiekert-CZ nastartovala tříletý program automatizace výroby a logistiky. A v jeho zavádění pokračovala i v loňském roce. „Přestože vlivem koronaviru došlo k dílčím zpožděním, podařilo se nám v loňském roce objednat robotická pracoviště za více než 5 milionů eur a ve stejném trendu pokračujeme i nadále. Postupně automatizujeme proces balení finálních výrobků, roboti manipulují s rozpracovanou výrobou a stále častěji provádí i montáž samotnou. Vzhledem k tomu, že na každé z linek vyrábíme kolem 50 druhů finálních výrobků, je vzájemná komunikace všech strojů opravdu důležitá. V současné době naše oddělení konstrukce strojů společně s nástrojárnou vyrábí první plně automatickou výrobní linku, která by měla být v provozu na konci letošního roku,“ vysvětluje Petr Kuchyňa.

Jakmile se v Evropě uvolní možnosti cestování, má společnost Kiekert v plánu implementovat automatické tahače pro přepravu materiálu a hotové výroby mezi centrálním skladem a výrobní halou. Po ní budou soupravy jezdit v manuálním módu, kdy řidič bude zajišťovat nakládku a vykládku materiálu, do skladu již tahače pojedou v plně autonomním režimu.

V P&G Rakona před pár měsíci spustili aplikaci, která řídí objednávání a vytěžování interní kamionové dopravy v rámci podniku a přilehlých skladů logistického partnera Anexia. Jak systém funguje, popisuje Yvette Krubl: „Máme on-line GPS informaci o geografické poloze kamionů, řidič definuje status vozu na ipadu v kabině a centrální systém pak přiřazuje interní „zakázky“ na základě aktuálních potřeb výrob, polohy a statusu ostatních kamionů konkrétnímu vozu. Je to takový malý interní UBER. Následně pak můžeme případně analyzovat vytížení jednotlivých vozů či doby nakládek a vykládek.“

V Sony DADC se zaměřili zejména na zajištění bezpečnosti před možnou nákazou svých zaměstnanců. Zavedli několik opatření ke snížení covidových rizik, například striktní fyzické oddělení pracovníků na dvě skupiny, které se nesmějí potkat (včetně neprovozních zaměstnanců). „I já nyní chodím do práce „na směny“, vtipkuje Petr Jahoda. Každý zaměstnanec při sobě na pracovišti nosí elektronickou „trasovací kartu“, která vibrací preventivně upozorňuje na příliš blízký kontakt s kolegy a v případě potvrzené nákazy databáze obratem poskytne přehled rizikových pracovních kontaktů za poslední dny. „Díky podobným opatřením a zásluhou zodpovědnosti našich pracovníků jsme v loňském roce –  na rozdíl od většiny našich zahraničních konkurentů – nemuseli kvůli covidu uzavřít náš provoz ani na jediný den! Na úvod roku 2021 jsme nově připravili program dobrovolného testování přímo na pracovišti,“ popisuje nově zavedená opatření Petr Jahoda.

 

Markéta Vojáčková

Zdroj : LN

ŠKODA ukázala první snímek nové generace modelu FABIA

[quote]ŠKODA zveřejnila první snímek čtvrté generace modelu FABIA. Silueta ukazuje linii střechy a nové proporce vozu, který poprvé využívá modulární platformu MQB-A0 koncernu Volkswagen. Platforma přináší více prostoru v interiéru, nejmodernější asistenční systémy a široké možnosti konektivity. Hnací ústrojí modelu je poháněno zážehovými motory nové generace a díky tomu je nová FABIA ideální pro mladé rodiny, čerstvé absolventy nebo jako druhý rodinný vůz. Světová premiéra nové generace modelu ŠKODA FABIA se uskuteční na jaře 2021.[/quote]

S využitím modulární platformy MQB-A0 koncernu Volkswagen vyrostla nová ŠKODA FABIA ve srovnání s předchozí generací ve všech směrech. Například objem zavazadlového prostoru, který patří k přednostem současné generace modelu, se navýšil o dalších 50 litrů. Díky pevnější tuhosti karoserie umožňuje platforma MQB-A0 také vylepšení v oblasti pasivní bezpečnosti  a stejně tak nabízí širokou škálu moderních asistenčních systémů, které byly dosud dostupné pouze pro vozy vyšší třídy.

Moderní benzinové motory zajišťují vysokou účinnost a dlouhý dojezd
ŠKODA se ve čtvrté generaci modelu FABIA spoléhá na nejmodernější benzinové motory. Všechny dostupné pohonné jednotky pochází z generace Evo koncernu Volkswagen a pyšní se vysokou účinností a nízkými emisemi. Nová ŠKODA FABIA je vybavena pohonem předních kol a zákazníci si mohou vybrat mezi manuální nebo automatickou sedmistupňovou převodovkou DSG. To znamená, že se tento nový malý vůz značky ŠKODA hodí jak pro jízdu ve městě, tak i dlouhé cesty.

Zdroj : ŠKODA

Potravinová logistika má za sebou přelomový rok

[quote]Potravinová logistika sama o sobě patří k jedné z nejnáročnějších logistických oblastí. V loňském roce kvůli koronavirové pandemii navíc došlo k mnoha  zásadním momentům v chování spotřebitelů. Ze začátku první vlny to byly zejména masové nákupy v kamenných prodejnách, později enormně vzrostly také nákupy zboží přes internet. To vše kladlo velké nároky na logistické společnosti zajišťující zásobení trhu potravinami. Zároveň se ukázalo, jak velký význam má logistika pro společnost a jak zásadní je dobře fungující logistika právě v období krize. Jaký vliv měl průběh loňského roku na oblast potravinové logistiky a k jakým zásadním krokům musely přistoupit společnosti zabývající se logistikou potravin, jsme se zeptali několika významných hráčů z oboru.[/quote]

Koronavirus přepsal doslova ze dne na den veškeré jistoty – změnil se trh, změnil se zákazník a jeho potřeby. A změnily se pochopitelně okolní podmínky. Na druhou stranu – většina služeb na to dokázala adekvátně a včas reagovat. Pro potravinovou logistiku byl loňský rok přelomový a právě díky mimořádné náročnosti a nutnosti rychle reagovat pomohl v mnoha případech výrazným způsobem urychlit vznik celé řady nových projektů.

Podle slov manažera marketingu ESA logistika Jindřicha Karase byl uplynulý rok pro logistické operátory v oblasti potravin doslova rokem velké zkoušky. „Dostali jsme se bez varování do velmi nestabilního období „turbulentní logistiky“,“ říká a pokračuje: „Požadavky trhu na přepravní a skladové kapacity se měnily v řádu dnů. Na jaře skokově vzrostla poptávka po distribuci potravin a oscilovala mezi 50-120 % nad normálním, tedy předvídatelným stavem. Následovalo pomalé uklidnění situace a postupný návrat k běžným hodnotám.“

Mimořádnou náročnost loňského roku potvrzuje také Kateřina Kačírková ze společnosti MD logistika. „Logistika potravin byla pod velkým tlakem, aby ustála nápor zákazníků, kteří po březnovém lockdownu vzali prodejny potravin doslova útokem. Vedle toho jsme museli komplexně řešit ochranu našich zaměstnanců (zajištěním ochranných pomůcek a dezinfekcí) a zajišťovat dostatečné personální obsazení našich provozoven při případném uvalení karantény na část pracovníků. Zvládat distribuci za těchto podmínek bylo možné jen s vypětím všech sil. Na významu tak nabyla pružnost firem a jejich schopnost reagovat na mimořádné výkyvy v poptávce po službách (i za pomoci externích dodavatelů).“

Ilustrační foto ESA logistikaV ESA logistika si z loňského roku odnesli ponaučení, že firmy se musí spolehnout především samy na sebe, a to dokonce i v takových situacích, jakou bylo zajištění ochranných pomůcek a dezinfekcí pro pracovníky zapojené do distribuce potravin. „Stát je na jaře nebyl schopen zajistit a podmínky na trhu s tímto zbožím byly značně nestandardní,“ připomíná situaci z jarních měsíců Jindřich Karas.

Kromě zajištění ochranných pomůcek a dezinfekčních prostředků pro vlastní potřeby se však řada logistických i jiných firem dokázala zapojit do pomoci nejvíce pandemií ohroženým skupinám, což hodnotí Jindřich Karas jako velké pozitivum. V případě ESA logistiky to bylo poskytnutí přepravních a skladových kapacit v ČR, SR a Polsku zdarma nekomerčním projektům v boji proti koronaviru. „Mimo jiné jsme například zajišťovali distribuci ochranných prostředků pro Český červený kříž,“ uvádí Jindřich Karas.

Pro společnost Albert je zásobování jednou z nejdůležitějších oblastí v situacích, jako byl uplynulý rok. Každá pozice v celém řetězci má svůj význam, jen tak může jako celek fungovat. K tomu, aby dokázali poskytovat efektivní logistické služby, považují v Albertu rozhodně za nejdůležitější sehraný tým včetně kolegů třetích stran a zajištění jejich bezpečnosti.

„Abychom zajistili bezproblémové fungování a ochránili naše zaměstnance, zavedli jsme hned na jaře bezpečnostně-hygienická opatření. Začali jsme měřit teplotu všem, kteří se pohybovali v našem areálu. K nám do distribučního centra jezdí spousta řidičů i z ciziny, toto opatření bylo nezbytné hlavně na jaře a pokračuje dodnes. V následujících měsících jsme instalovali automatické termokamery při vstupu do areálu,“ uvádí některá bezpečnostní opatření Marcela Varmužová, ředitelka distribučního centra Albert v Olomouci.

Toto vše nutí poskytovatele logistických služeb využívat všechny rezervy a zintenzivnit spolupráci s externími dodavateli. Zvládnutí takové situace a uspokojení požadavků klientů se proto neobešlo bez zvýšených nákladů.

Očekávaný ekonomický pokles způsobený omezením řady aktivit navíc ještě zvyšuje tlak zákazníků na snižování cen logistických služeb. Logistika potravin sice nebývá v krizích postižena významným poklesem, protože poptávka po potravinách zůstává poměrně stabilní, ale v odvětví se oproti jiným segmentům logistiky pracuje s nízkými maržemi, a proto zde prakticky není prostor pro jejich snížení.

 

On-line supermarkety vítězové koronakrize – ale za jakou cenu

V neposlední řadě pomohla korona změnit také přístup dodavatelů a části retailerů k online prodejům. V celé Evropě se ukázalo, že budoucností prodeje potravin je skutečně omnichannel nebo hybridní modely. Důkazem může být spolupráce Košíku s Kauflandem, který přes Košík vůbec poprvé v historii nabídl do prodeje své privátní značky prostřednictvím třetí strany.

Zpětně je až k neuvěření, jakým způsobem koronavirová krize dokázala posunout celý obor online FMCG kupředu. A přestože se o online supermarketech hovoří jako o vítězích, neznamená to, že by jejich úspěch byl „zadarmo“ – naopak.

„Proinvestovaných peněz a člověkohodin jsme měli za rok 2020 rekordní množství (milionové investice šly například do automatizace skladů). Samotná skutečnost, že jednotliví hráči pod extrémním náporem dokázali fungovat a inovovat, však byla mimo jiné také zúročením veškerých předchozích příprav a jasným důkazem vyzrálosti českého trhu,“ uvádí situaci na pravou míru Tomáš Jeřábek, CEO Košík.

Extrémní nárůst zájmu o online prodej potravin během koronakrize potvrzuje také Pavel Todt, provozní ředitel Rohlik.cz. „Přestože Rohlík rostl až o 70 procent už před koronakrizí, během jara se zdvojnásobily objemy objednávek, které jsme byli schopni odbavit. Poptávka převyšovala naše kapacitní možnosti a pro zákazníky jsme museli zavést dočasná omezení ve službě. Na podzim jsme otevřeli druhý sklad pro Prahu v Horních Počernicích a v Brně se přestěhovali do větších prostor. Rozšíření distribučních center nám umožnilo zvýšit kapacitu ještě o polovinu a daří se nám tak uspokojovat zájem zákazníků v plné kvalitě. To znamená doručení nákupu do 119 minut od objednání.“

Koronakrize posunula logistiku potravin kupředu

Nová situace urychlila v mnoha společnostech vývoj a zavádění nových technologií, kde společným jmenovatelem byla na prvním místě ochrana zdraví zaměstnanců a zákazníků, uspokojení nárůstu potřeb zákazníků a zároveň zajištění efektivity provozu i v mimořádných podmínkách.

Významným plusem při zvládnutí podobné situace je podle Jindřicha Karase dostatečná pružnost firmy. „Potvrdilo se, že tuto vlastnost, která nám v naší téměř třicetileté historii byla vždy vlastní, si stále udržujeme. Výhodou ESA logistiky se ukázala silná prozákaznická orientace, širší portfolio zboží s významným podílem potravin a také fungující spolupráce s dalšími logistickými společnostmi.

Změnili jsme systém ochrany našich zaměstnanců, kdy jsme je rozdělili do navzájem oddělených skupin, protiepidemická opatření jsme přijali v celé firmě včetně skladů, kde jsme pro omezení kontaktů například rozšířili online komunikaci a změnili způsob předávání dokumentů.“

Zároveň se v ESA logistika snažili minimalizovat počet zaměstnanců potřebných k některým úkonům. Příkladem je zavedení dronů pro provádění inventury v polském skladu.

Podtrženo a sečteno – minulý rok potvrdil význam maximálně efektivního fungování firmy, které se projeví právě v těchto mimořádných podmínkách.

V MD logistika považují za klíčové to, že neomezili investice do rozvoje. Během pandemie přišli s nabídkou dvou nových služeb – jednak jde o přípravu distribuce zboží pro e-shopy (čímž reagují na rostoucí podíl e-commerce), a další služba nabízí výhodné dopravní služby v podobě dovytěžování kamionů na pravidelných linkách do svých distribučních hubů. „Nakročili jsme tak do tržních segmentů mimo klasickou velkou logistiku, kde vidíme zajímavý potenciál,“ říká Kateřina Kačírková a pokračuje: „Průběžně pokračujeme v obnově naší dopravní flotily, do provozu jsme v minulém roce zařadili 18 nových tahačů DAF a chladicích návěsů Schmitz. Připravujeme současně výstavbu dvou nových skladů v naší centrále v Dašicích. Půjde o mražený sklad pro téměř 3 700 paletových míst a suchý sklad pro 40 000 paletových míst. Očekáváme, že budou pro zákazníky atraktivní především díky jejich výhodné geografické poloze a pokračující výstavbě dálnice D35.“

Nové služby zaváděli zároveň s odbavováním rostoucího počtu objednávek také v Rohlíku. Během první vlny pandemie to byl Suchý Rohlík pro doručení trvanlivého sortimentu v rámci celé ČR, Rohlík Turbo pro doručení nákupu do 90 minut a Rohlík Bistro pro pomoc restauracím a šéfkuchařům, aby mohli své speciality nabídnout zákazníkům alespoň ke konzumaci doma.

Aby mohl Rohlík lépe reagovat na nárůsty objednávek, otevřel nový sklad na východní straně Prahy, čímž dosáhl ideální polohy k již existujícímu skladu na Praze 6 v Liboci. Nový sklad v Praze v Horních Počernicích zahrnuje chlazené části, mraženou a suchou sekci na rozloze 11 000 m2.  „Díky umístění máme možnost obsluhu zákazníků v Praze rozdělit na dvě poloviny a z každého skladu doručit nákup jak více zákazníkům, tak v kratším čase, a to díky efektivnímu uspořádání a průchodu zboží skladem. Geografické umístění nám dává šanci nejen na zvýšení kapacity, ale i rozšíření míst, kam jsme schopni dojet dále do regionů. Přidali jsme na mapu rozvozu například Chlumec, Poděbrady, Nymburk, Čáslav, Kolín, Kutnou Horu a další města,“ vysvětluje Pavel Todt.

Nové distribuční centrum v Horních Počernicích disponuje třídící linkou, dopravníky, striktně oddělenými teplotními řetězci pro různý sortiment. Sklad zároveň umožňuje do budoucna další expanzi. „Dostali jsme se na sto procent plánované kapacity ve fázi jedna. Fáze dvě bude zahrnovat například vybudování dalšího patra pro položky s menší obrátkou a automatizaci provozu s cílem dalšího zdvojnásobení kapacity.
Brněnský sklad, který jsme před 3 lety otevřeli, se ukázal jako nedostatečný. Proto jsme vybudovali a v listopadu otevřeli nový sklad v Brně s dvojnásobnou plochou pro chlazený, mražený i trvanlivý sortiment ve fázi jedna. Získali jsme dostatečnou kapacitu minimálně do poloviny příštího roku. A máme plán druhé fáze, kdy přidáním technologií získáme dalších 60-70% kapacity navíc. Z pohledu logistiky jsme zvětšili výkon nejen distribučních center, ale i náboru stovek nových pracovníků na sklad, kurýrů a stovek dalších aut. Napříč všemi třemi sklady jsme byli schopni snížit dojezdovou vzdálenost mezi zákazníky až o 15 procent. Nákup zákazníkovi doručíme do 119 minut a od toho se odvíjí i všechny přípravy s vychystáváním objednávek. Ty zlepšujeme díky řízení dle produktivity a kapacity, zdokonalování „paperless“ aplikací a díky efektivnímu řízení skladových operací a procesů,“ popisuje Pavel Todt.

Rozšířenou kapacitu Rohlík otestoval na proběhlé vánoční sezóně, kdy dokázal obsloužit téměř trojnásobný počet zákazníků v porovnání s Vánocemi před rokem.

Za zásadní považují v Košíku první týdny loňského jara. V té době museli čelit extrémním panikářským nákupům o hmotnosti několika stovek kilogramů, které se nevešly ani do auta a nebylo v lidských silách je doručit. Sklad nebyl připraven na takto intenzivní provoz, který navíc zcela odporoval modelu, který Košík nabízí – pro takto velké nákupy nabízí totiž Košík sesterskou službu ProfiKošík.cz.

V první chvíli pomohlo především zastropování hmotnosti jednoho nákupu, které neomezí běžného zákazníka, ale zabrání „vykupování“. „Zároveň jsme začali pracovat se zcela novým modelem přístupu k zásobám – brzy bychom měli mít digitální dvojče všech položek v regálu, které nám umožní lépe a systematicky pracovat s prostorem uvnitř vozu,“ popisuje změny, které museli v Košíku provést Tomáš Jeřábek a pokračuje: „Zlepšili jsme také uspořádání položek ve skladu, který se výrazným způsobem rozrostl (i díky rozšíření závozu do celého Česka), investovali jsme do automatizace, především dopravníkových systémů, a výraznou efektivitu jsme našli i v detailech – souhrnně se nám podařilo zvýšit efektivitu práce o celou pětinu.“

V Košíku přijali také další opatření, aby nemuseli v krizových obdobích měnit dostupnost za kvalitu služby, ale ideálně zvládli obojí. Lépe rozprostírají nabídku časových slotů, zákazníkům dávají díky mobilní aplikaci přesné informace o tom, kdy kurýr dorazí. „Podporujeme velké nákupy prostřednictvím množstevních slev (takzvaný multibuy), který je možné využít u více než 2000 položek nebo dynamickou cenou za dopravu, která klesá přímo úměrně velikosti nákupu. Ekosloty zároveň zákazníky motivujeme, aby využívali termíny závozu, při kterých již bude kurýr v lokalitě – díky tomu jedno auto obslouží více adres,“ uvádí dále Tomáš Jeřábek.

V Albertu považují pro zvládnutí situace nutnou nejen schopnost pružně reagovat a zavádět změny, ale zejména disciplinovaný přístup a maximální nasazení zaměstnanců. Na tom se ostatně shodnou i zástupci ostatních společností. „Doba nás naučila využívat IT technologie jako důležitou součást denní práce. Zjistili jsme, že takto „na dálku“ se dá nejen scházet, vidět se, posouvat věci kupředu, ale také se školit. V obsazení směn nám pomohla i agentura a náš systém odměňování.

Tyto a spousta dalších aktivit by nám ale situaci nepomohly zvládnout, kdyby sami zaměstnanci nebyli disciplinovaní a nedodržovali všechny dané pokyny včetně základních hygienických pravidel. Po celý rok jsme naše prodejny Albert plynule zásobovali. A to i v době jara, kdy byl na trhu nedostatek mouky, droždí a těstovin. Také jsme reagovali na změnu v chování zákazníka, když se uzavřely školy a restaurace. Rodiny začaly více vařit doma a rostl zájem o čerstvé produkty. Aktuálně naopak reagujeme na pokles v nepotravinovém sortimentu, který nemůžeme prodávat. Rychlou reakci také vyžadovalo uzavření v neděli nebo zkrácení otevírací doby. Důležitou roli tady hraje flexibilita a týmovost. Naši zaměstnanci to zvládli a dále zvládají velmi dobře,“ uzavírá Marcela Varmužová.

 

Zdroj : LN, Markéta Vojáčková

Bombardier kvůli poklesu poptávky ve ztrátě, zruší 1600 míst

[quote]Americký výrobce menších letadel Bombardier zruší zhruba 1600 pracovních míst. Ukončí také letos výrobu svých letadel Learjet a zaměří se na ziskovější letadla řad Challenger a Global. Pandemie nemoci covid-19 prudce snížila poptávku po letadlech a firma se v posledním čtvrtletí loňského roku propadla do ztráty.[/quote]

Bombardier prodal svoji divizi výroby vlaků francouzské firmě Alstom a stal se pouze výrobcem letadlem. Zaměřuje se na tzv. business jet, tedy letadla určená pro přepravu malé skupiny osob, která využívají obvykle soukromé osoby nebo firmy. Loni dodávky letadel firmy klesly o 19,7 procenta na 114 letadel.

Očištěná ztráta před zdaněním a úroky ve čtvrtém čtvrtletí činila 165 milionů USD (3,5 miliardy Kč) ve srovnání se ziskem 168 milionů USD ve stejném období předloni. Výnosy se snížily o 3,1 procenta na 2,34 miliardy USD.

Propouštění je součástí širšího programu snižování nákladů. Celkem má firma v plánu do konce roku 2023 snížit náklady o 400 milionů USD ročně. Na konci loňského roku měl Bombardier podle svých internetových stránek 16.000 zaměstnanců.

Bombardier koupil výrobce letadel Learjet v roce 1990. Celkem se letadel Learjet od jejich uvedení do provozu v roce 1963 po celém světě prodalo více než 3000. Již několik let je však poptávka po těchto letadlech slabá a Bombardier v roce 2015 zrušil plánovaný vývoj nového modelu, napsaly agentury DPA a Reuters.

 

Zdroj : ČTK

Logistický kalendář