Domů Blog Strana 776

Na 300 autobusových dopravců protestovalo kvůli malé podpoře vlády

Zhruba 300 autobusových zájezdových dopravců v neděli na parkovišti PVA EXPO Praha Letňany protestovalo proti postupu vlády při řešení podpory sektorů zasažených krizí způsobenou pandemií koronaviru. Dopravci se začali v 10:00 sjíždět na parkoviště letňanského výstaviště. Původně měli v 15:00 vyrazit na protestní jízdu k Letišti Václava Havla, ale po domluvě s policisty nechtějí komplikovat dopravu v okolí letiště, a pojedou tedy rovnou domů.

Dopravcům se nelíbí postup vlády, která podle iniciativy Za autobusy jejich obor přehlíží. „Ztráty jednotlivých dopravců činí letos 80 až sto procent tržeb,“ řekl novinářům předseda iniciativy Jiří Vlasák. Zakázky nyní klesly dopravcům téměř na nulu, obnovení provozu většina z nich očekává až v polovině příštího roku. Stát na podzim rozdělil mezi dopravce miliardu korun, podle firem to však kvůli pokračující krizi na záchranu oboru nestačí. Bez další pomoci podle nich může zájezdová doprava zkolabovat.

Dopravci na dnešní akci zvali i ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO), podle iniciativy však odmítl a s dopravci bude jednat v lednu. Téměř miliardové kompenzace, které stát v listopadu rozdělil mezi zájezdové dopravce v programu COVID Bus, by měly podle pátečního vyjádření ministerstva dopravy autobusovým firmám pomoci se přizpůsobit situaci až do konce prvního čtvrtletí příštího roku.

Ministerstvo v programu dostalo 1054 žádostí o kompenzaci. Většina žadatelů uspěla a peníze by již měli mít na svých účtech, řekl Havlíček. Ministerstvo rozdělilo 932,5 milionu korun pro 3486 vozidel. Zmítnuto bylo 27 žádostí, podle úřadu šlo o dopravce, kteří nebyli držiteli koncese nebo jejich autobusy nesplňovaly podmínky pro dotace, jako je například nízká emisní třída.

Dotace však podle iniciativy stačily podnikatelům jen na zaplacení dluhů za leasing z jara. Autobusy ovšem stojí stále. „Většinu zájezdových autobusů přitom provozují malí živnostníci, kteří nemají úspory na další půlrok bez příjmů. Z aktuální situace přitom jasně vidíme, že naši klienti si neobjednávají jízdy na jaro, přitom už touto dobou běžně plánují minimálně jarní prázdniny,“ dodal Vlasák. Podle něj bez další státní pomoci může celý obor zkolabovat. Krize v Česku zasáhla až 2000 zájezdových dopravců provozujících dohromady asi 9000 autobusů.

 

Zdroj  :ČTK

Dotace měly dopravcům pomoci i pro úvod roku 2021

Téměř miliardové kompenzace, které stát během listopadu rozdělil mezi zájezdové dopravce v programu COVID Bus, by měly autobusovým firmám pomoci se přizpůsobit situaci až do konce prvního čtvrtletí příštího roku. Uvedlo to dnes ministerstvo dopravy. Podle zájezdových dopravců je dosavadní podpora nedostatečná a na neděli kvůli tomu plánují protestní jízdu Prahou.

Ministerstvo v programu dostalo 1054 žádostí o kompenzaci. „Většina žadatelů uspěla a peníze by již měli mít na svých účtech,“ řekl ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). Celkem ministerstvo rozdělilo 932,5 milionu korun pro 3486 vozidel. Zmítnuto bylo 27 žádostí, podle úřadu šlo o dopravce, kteří nebyli držiteli koncese nebo jejich autobusy nesplňovaly podmínky pro dotace jako je například nízká emisní třída.

„V případě zamítnutí žádosti jsme vždy vysvětlili další postup a upozornili na možnost podání nové žádosti po odstranění nedostatků. Proto je počet zamítnutých žádostí tak extrémně nízký, všichni, kdo mohli nedostatky odstranit, byli úspěšní po podání nové žádosti,“ uvedl ředitel Odboru silniční dopravy ministerstva Pavol Baran.

Podpora by podle ministerstva měla dopravcům pomoci se přizpůsobit trhu do konce prvního čtvrtletí roku 2021. Podle dopravců však dosavadní dotace pomohly uhradit pouze dluhy z jarní krize a nyní jsou opět bez zakázek. Stát podle nich nyní dopravce přehlíží a nedostatečně zohledňuje pokračující problémy. Iniciativa Za autobusy kvůli tomu na neděli plánuje protest, kdy by se do Prahy mělo sjet přes 220 dopravců. Ti by se během dopoledne měli setkat na parkovišti letňanského výstaviště a odpoledne následně vyrazit na protestní jízdu k Letišti Václava Havla.

 

Zdroj : ČTK

EIB půjčí českým firmám téměř devět miliard korun

Evropská investiční banka (EIB) podepsala dohodu o půjčce 3,42 miliardy korun se společností ČSOB Leasing, dalších 1,8 miliardy korun půjčí bance Moneta Money Bank. Půjčky jsou určené na podporu malých a středně velkých podniků, které zasáhla pandemie covid-19. EIB dalších 3,42 miliardy korun půjčí společnosti ČD Cargo na modernizaci služeb. EIB to dnes sdělila ČTK v tiskových zprávách.

„Půjčka ČSOB Leasing je součástí okamžité reakce EIB na ekonomickou krizi způsobenou pandemií, která má za cíl zmírnit systémové dopady, udržet zaměstnanost a vytvořit nezbytné podmínky pro budoucí růst po pandemii. Včasná podpora EIB řeší finanční potřeby malých a středně velkých firem a společností se střední kapitalizací, aby zabránila vzniku dalších škod na ekonomice jako celku,“ uvedla viceprezidentka EIB Lilyana Pavlová.

Úvěr ČD Cargo má jít na financování 50 nových elektrických lokomotiv a 140 intermodálních nákladních vozů a dovybavení 310 lokomotiv evropským systémem řízení železniční dopravy. ČD Cargo je největším českým poskytovatelem železniční nákladní dopravy. Je dceřinou společností Českých drah, státem vlastněného osobního železničního dopravce.

Půjčky jsou součástí Programové půjčky EU v reakci na krizi covid-19 pro malé a středně velké podniky a firmy se střední kapitalizací 2020 – 2025 v hodnotě pěti miliard eur (cca 131 miliard korun), kterou uskutečňuje EIB v odpovědi na ekonomickou krizi způsobenou pandemií v celé EU.

„Naše spolupráce s EIB je dlouhodobým projektem, v jehož rámci jsou financovány dílčí investiční potřeby malých a středních podniků v ČR. Těší nás, že jeho účelem je podpora pořízení nových nebo ekologicky šetrnějších strojů, zařízení a technologií výrobního charakteru českým podnikatelům, které nahrazují starou a k životnímu prostřední již ne moc přátelskou infrastrukturu,“ uvedl ředitel ČSOB Leasing Pavel Prokop.

ČSOB Leasing poskytuje kompletní nabídku financování aktiv pro vozidla, stroje a zařízení. Prostřednictvím své celorepublikové sítě obsluhuje korporátní i retailové zákazníky. Moneta Money Bank je jednou z největších bank pro domácnosti a živnostníky v ČR.

Evropská investiční banka je úvěrová instituce Evropské unie, kterou vlastní členské státy EU. Poskytuje dlouhodobé financování pro zdravé investice s cílem přispět k plnění politických cílů EU v Evropě i mimo ni. S ČR spolupracuje od roku 1992 a investuje zde do infrastruktury, malých podniků, životního prostředí a inovací. Od zahájení činnosti v Česku zajistila EIB financování pro 185 projektů za 22,51 miliardy eur (zhruba 590 miliard korun).

 

Zdroj : ČTK

Zásobení se před brexitem působí kolaps nákladní dopravy u hranic

Dlouhé kolony nákladních automobilů čekajících na trajekt přes Lamanšský průliv či na možnost využít tunelu pod ním jsou důsledkem snah řady britských firem dostatečně a včas se zásobit před začátkem nového roku. Důvodem je především nejistota související s tím, že pokud se obě strany v několika příštích dnech nedohodnou na nové obchodní smlouvě, může se od 1. ledna vzájemný obchod výrazně zkomplikovat. O situaci píší britské Financial Times.

„Na konci minulého týdne jsme měli na francouzské straně zpoždění až sedm nebo osm hodin. Jsme na konci (přechodného období po) brexitu, ale na začátku potíží s překročením Lamanšského průlivu,“ uvedl Loic Chavaroche z logistické firmy ATS.

Důvodem pro dlouhé fronty jsou vánoční svátky a epidemie koronaviru, ale zejména blížící se konec roku a s ním i přechodného období po brexitu, tedy britském odchodu z EU, na konci letošního ledna. V případě, že se politici nedohodnou, začne se od 1. ledna 2021 obchod mezi Británií a Evropskou unií řídit pravidly Světové obchodní organizace (WTO). U zboží, které proudí z Británie do EU, budou vyžadovány celní, bezpečnostní a zdravotní doklady bez ohledu na to, zda obě strany na poslední chvíli dosáhnou dohody o budoucích obchodních vztazích.

Na francouzské straně je některé dny provoz o 30 až 50 procent vyšší, než byl v předchozích letech, důkaz britské snahy zásobit se dopředu, píší Financial Times s odvoláním na čísla úřadů v Calais. Na začátku ledna se naopak očekává propad objemu přepravovaného zboží. Podle britské Federace pro potraviny a nápoje (FDF) téměř polovina jejích členů zaznamenala významný dopad snahy o předzásobení na své podnikání ve třetím čtvrtletí.

„Důvodem pro hromadění zásob je obava z vážného narušení dodávek v případě neexistence nové obchodní smlouvy, což by mělo dopad na dostupnost a výběr produktů. Je také možné, že stoupnou ceny potravin, ale jídlo nám jistě nedojde,“ uvedl Ian Wright z FDF.

Z průzkumu sdružení MakeUK vyplynulo, že 23 procent výrobců si dělá zásoby, ale dalších 25 procent nikoliv, protože si to kvůli výdajům spojeným s pandemií nemohou dovolit. Dalších 34 procent dotázaných nevidí důvod, proč by měli zásoby hromadit. Část dotazovaných se předzásobila v loňském roce, ale letos nakupovat předem nechtějí. Poslední skupina firem počítá s tím, že se nakonec Brusel a Londýn dohodnou a zásoby nebudou potřeba.

Podle Tima Reardona, který má v přístavu v Doveru tyto otázky na starosti, je počet nákladních automobilů v přístavu v posledních týdnech o 24 procent vyšší, než byl ve stejném období v předchozích letech. Ve středu a čtvrtek Doverem projelo na 10.000 nákladních aut, což se blíží dosavadnímu rekordu 10.500 aut z listopadu 2017.

 

Zdroj : ČTK

Za zmanipulování dvou tendrů SŽDC rozdal soud podmíněné tresty

Soud dnes uznal vinnými všech šest obviněných lidí v kauze zmanipulování dvou tendrů vypsaných Správou železniční dopravní cesty (SŽDC). Oproti tomu projektovou firmu SUDOP Praha osvobodil. Obžalovaní dostali podmíněné tresty v rozsahu od šesti měsíců do dvou let. Nejpřísněji soud potrestal inženýra staveb SŽDC, předsedu hodnotící komise Pavla Suka. Verdikt není pravomocný, sdělila na dotaz ČTK mluvčí pražského městského soudu Markéta Puci.

Suka soud shledal vinným ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky. Ostatní obžalované – bývalého obchodního ředitele SUDOP Petra Lapáčka, jeho podřízenou Helenu Mazancovou, jednatele liberecké firmy Valbek Lukáše Hruboně, někdejšího generálního ředitele Výzkumného ústavu železničního Antonína Blažka a člena představenstva ústavu Petra Kavána – pak z porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže. Lapáčkovi uložil vedle podmíněného trestu ještě tříletý zákaz působení ve statutárních orgánech firem.

Kauza se týká tendrů „Technicko-provozní studie – Technická řešení VRT“ a „Revitalizace trati Chlumec nad Cidlinou – Trutnov“ z roku 2015. Kritériem pro získání zakázek bylo nabídnout nejnižší cenu. Obžaloba tvrdí, že úspěšní zájemci – mezi nimiž pokaždé figurovala SUDOP – se u obou zakázek se svými konkurenty předem dohodli na ceně, jakou ve výběrovém řízení nabídnou.

První zakázku zájemci získali s nabídkovou cenou 34,4 milionu korun bez DPH, druhý s cenou 18,8 milionu. Podle obžaloby byl v obou případech porušen zákon o ochraně hospodářské soutěže a ve druhém navíc šlo o pokus o poškození finančních zájmů EU, která měla projekt dotovat.

Obžalovaní vinu odmítli. Lapáček mimo jiné vypověděl, že se Sukem se zná už od 90. let a že jejich pravidelná komunikace vyplývala z profesních vztahů. Připustil, že hovory zachycené v policejních odposleších mohou působit nestandardně, podle něj je to však kvůli neznalosti kontextu.

 

Zdroj : ČTK

Komise pro životní prostředí AV odmítá stavbu dráhy na letišti

Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR (AV) nesouhlasí se záměrem výstavby nové paralelní dráhy na Letišti Václava Havla v Praze. Podpořila tak stanovisko Rady hlavního města Prahy, která plán opakovaně odmítla. Komise uvedla, že výstavba představuje významná rizika v životním prostředí, turismu, dopravě, ale i v kvalitě života v Praze. O dnes přijatém stanovisku za AV ČTK informovala Markéta Růžičková. Komise pro životní prostředí je pomocný orgán AV, více než 20 vědcům předsedá ekotoxikolog Radim Šrám.

Podle komise nedává smysl rozšířit letiště v době, kdy se očekává spíše pokles letecké přepravy v Evropě. Odborníci upozornili, že přeplněný evropský vzdušný prostor může stěží absorbovat další linky a také že dopady koronakrize způsobí spíše omezení než nárůst letecké přepravy.

„Navíc vyvolané investice by zle rezonovaly v již destruovaných veřejných financích. V této souvislosti je třeba upozornit na rostoucí evropský trend zakazovat či omezovat lety na krátké vzdálenosti a nahrazovat je zejména železniční dopravou,“ uvádí komise ve stanovisku, které má ČTK k dispozici.

Odborníci také upozornili, že Praha by měla řešit spíše spojení s letištěm. „Pro Prahu se jeví jako prvořadé, namísto rozšiřování letiště, její mimo-silniční spojení (rychlodráha, regionální železnice, případně metro) s letištěm. Tyto možnosti zcela chybějí, což je v porovnání nejen s vyspělými, ale i s mnoha méně vyspělými zeměmi raritou popírající principy integrované dopravy,“ uvedla komise.

Jako další důležitý argument proti rozšíření letiště komise uvedla, že je plán v rozporu s klimatickými závazky hlavního města. Připomněla, že Praha se zavázala činit kroky pro snížení emisí CO2 o 45 procent do roku 2030 a stát se do roku 2050 uhlíkově neutrální. Nárůst odbavených letadel je však podle komise s takovým plánem v přímém rozporu – mimo jiné proto, že právě letecká doprava je velkým zdrojem emisí CO2.

Komise také uvedla, že rozšíření letiště sice vyplývá z dokumentu Koncepce letecké dopravy ČR, ta však není v souladu například s aktuálními klimatickými cíli Evropské unie. Proto se o ní nelze opřít. Komise doporučila koncepci aktualizovat. V závěru také konstatuje, že se záměr paralelní dráhy jeví jen jako „partikulární byznys“, který Praze ani zemi neprospěje a jeho přínosy nevyváží újmu.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později.

Letiště už zažádalo o územní rozhodnutí ke stavbě, to je však nyní přerušené kvůli tomu, že soud na návrh městských částí Nebušice a Suchdol zrušil aktualizaci zásad územního rozvoje Středočeského kraje, v nichž se vymezovala plocha pro stavbu. I na tento aspekt Komise pro životní prostředí upozornila.

Letiště podalo spolu s Ředitelstvím silnic a dálnic proti rozhodnutí kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, o které zatím nebylo rozhodnuto.

 

Zdroj : ČTK

Další krok k vlaku na letiště: Správa železnic a Letiště Praha koordinují společné záměry

Správa železnic v rámci přípravy projektu modernizace trati Praha – Kladno s připojením na Letiště Václava Havla Praha úzce spolupracuje a koordinuje své záměry s letištěm. V prosinci za tím účelem společnosti uzavřely dvě důležité smlouvy. Konkrétně byly podepsány Smlouva o společném záměru a Smlouva o sdružení sektorových zadavatelů, které umožní společně připravovat a koordinovat jednotlivé projekty výstavby kolejového napojení na území Letiště Praha s ohledem na specifika infrastruktury letiště. 

Smlouvy se konkrétně týkají koordinace projektu výstavby Zaokruhování železničního spojení na letiště do trati Praha – Letiště Václava Havla Praha – Kladno, který zajišťuje Správa železnic, s projektem rozšíření Terminálu 2 a příslušných pojezdových letištních ploch (tzv. APRON D2), který připravuje Letiště Praha. V případě společného postupu Správy železnic a Letiště Praha se jedná zejména o koordinaci plánované tunelové trasy zaokruhování pod objekty Terminálu T2 včetně přilehlých pojezdových ploch.

 

„Uzavření smluv umožní technickou i časovou souslednost při přípravě a následné realizaci staveb. Tento postup navíc zajistí oběma stranám i úsporu finančních nákladů,“ uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

 

„Nově uzavřené smlouvy mezi Správou železnic a Letištěm Praha jsou dalším krokem na cestě ke zprovoznění kolejového napojení letiště s centrem Prahy, na kterém se Správou železnic úzce spolupracujeme. Praha je momentálně vedle Dublinu jediným hlavním městem v Evropě, které nemá kolejové napojení centra na letiště. Zprovoznění vlaku je také podmínkou pro další rozvoj letiště. Obojí je nezbytné pro zvýšení komfortu pro cestující a rozvoj dalších leteckých spojení. Bez vlaku a rozvoje se pražské letiště nemůže stát moderním letištěm 21. století,“ říká Václav Řehoř, předseda představenstva Letiště Praha.

Audit ve firmě Silnice LK odhalil předražení nákupů o 27 mil.Kč

Nákupy předražené až o 15 procent odhalil audit krajské společnosti Silnice LK. Způsobená škoda dosahuje 27 milionů korun, Liberecký kraj, který je vlastníkem, proto připravuje další trestní oznámení. O rozhodnutí krajských radních dnes novináře informoval náměstek hejtmana pro dopravu Jan Sviták (Starostové pro Liberecký kraj). Už dříve auditoři ve firmě odhalili špatné hospodaření, zkreslování účetnictví a zadávání zakázek v rozporu se zákonem.

Kraj už v srpnu kvůli dlouhodobé nespokojenosti a špatné komunikaci odvolal předsedu představenstva Petra Šéna a s ním skončil i místopředseda představenstva Josef Rechcígl. Silnice LK teď vedou krizoví manažeři. Podle auditorů docházelo ve firmě mimo jiné ke zkreslování účetních dat a účetních závěrek, k nákupu techniky v rozporu s platnou legislativou, nezákonnému nákupu pohonných hmot, nebylo předloženo daňové přiznání za rok 2019 a personální náklady na některé zaměstnance byly neúměrné.

Kvůli nevýhodnému nákupu pohonných hmot podal kraj už v listopadu trestní oznámení na neznámého pachatele, teď podle Svitáka připravuje další. „Trestní oznámení bude podávat představenstvo společnosti v pondělí a Liberecký kraj se k němu připojí. Opět budou podána na neznámého pachatele,“ dodal hejtmanův náměstek. Se závěry auditu kraj v pondělí seznámí zastupitele a zveřejní ho také na krajském webu. „Nebude to v celé 160stránkové verzi, protože obsahuje data, která nemohou být zveřejněna,“ řekl Sviták.

Vedením Silnic LK pověřil kraj už v létě krizové manažery Petra Šimoníka a Petra Správku. „Hospodaření firmy se podařilo stabilizovat, ze ztráty 54 milionů korun bude podle predikcí na konci letošního roku zůstatek na běžném účtu společnosti v plusových hodnotách ve výši přibližně tři miliony korun,“ doplnil náměstek. Krizové vedení zastavilo nákup nakladačů, na něž neměla firma peníze, společnost zeštíhlela. V soutěži byl vybrán nový dodavatel pohonných hmot, díky tomu firma ušetří zhruba 1,4 milionu korun ročně. Kraj vypsal výběrové řízení na nového předsedu představenstva, přihlášky je možné podávat do 15. ledna.

 

Zdroj : ČTK

GEFCO FORMUJE NOVÝ STRATEGICKÝ GEO-REGION ČESKO-SLOVENSKO-MAĎARSKO

Společnost GEFCO, světový lídr v oblasti multimodálních řešení dodavatelských řetězců a přední evropský poskytovatel logistiky pro automobilový průmysl, formuje nový strategický klastr. Ke stávajícímu uskupení Česko-Slovensko přibude od 1. prosince 2020 nově Maďarsko. Vedení nového celku přebírá Aleksander Raczynski, dosavadní generální ředitel GEFCO Česká republika a Slovensko.

 

Tři roky po vytvoření geo-regionu Česko-Slovensko rozšiřuje opět GEFCO nadnárodní celky, ke stávajícímu uskupení přibylo od 1. prosince 2020 nově Maďarsko. „Propojení českého a slovenského vedení a vytvoření strategie pro jeden nadnárodní celek se nám osvědčilo, a proto jsme nyní přistoupili k připojení dalšího trhu,“ uvádí Aleksander Raczynski, generální ředitel nového klastru.

 

Zatímco propojení české a slovenské pobočky bylo logické i z pohledu společné historie obou zemí, jejich téměř totožné obchodní kultury a pozice na lokálních trzích, Maďarsko do uskupení přichází jako nejmladší a nejmenší pobočka s užším portfoliem aktuálně nabízených služeb. „Hlavním důvodem pro připojení Maďarska je vysoký podíl spolupráce s klienty na nadnárodní bázi na všech třech trzích. Ti budou mít nyní, v rámci celého geo-regionu k dispozici unifikované služby, a především také jednu kontaktní osobu zaštiťující kompletní servis v celém klastru,“ popisuje benefity pro stávající zákazníky Aleksander Raczynski.

 

Cílem nového nadnárodního celku je, kromě sdílení know-how a šíře portfolia poskytovaných služeb na všech třech trzích, také posílení pozice celku v mezinárodních tendrech a zvýšení nákupní síly, což se promítne do zvýšení konkurenceschopnosti jednotlivých logistických řešení našich klientů.

 

Replikace služeb na maďarský trh

 

Díky klastru budou v následujících měsících na maďarském trhu představeny nové služby. „Tato pobočka je nejmladší, GEFCO zde funguje teprve deset let a specializuje se primárně na služby pozemní přepravy a skladové logistiky. Zároveň jde ale o trh s velkým potenciálem a dosud nevyužitými příležitostmi, na který plánujeme v krátkém časovém horizontu replikovat naše komplexní know-how a posílit tak naši pozici v Maďarsku,“ říká Aleksander Raczynski.

 

Efektivní vedení nadnárodního celku

 

Rozšířený klastr, který čítá celkem 1 500 logistických profesionálů, bude v dobrých rukou. Aleksander Raczynski, který doposud řídil aktivity v České republice i na Slovensku, má zkušenosti i s rozvojem aktivit na dalších evropských trzích. Podílel se také na úspěšném založení dceřiných společností v Bulharsku v roce 2011 a v Rusku v roce 2008.

 

K personálním změnám dojde i na dalších klíčových pozicích. Za nastavení a implementaci strategie divize Air & Sea  na maďarském trhu bude nově odpovídat Ladislav Balogh, současný Air & Sea manažer GEFCO Slovensko. Obchodní aktivity celého clusteru přebírá dosavadní generální ředitel GEFCO Maďarsko Zafer ÖZKÖK, který bude novým obchodním ředitelem pro celý geo-region. Logistice hotových vozů pak bude v celém geo-regionu velet dosavadní ředitel FVL pro Česko a Slovensko, Miloš Mrázek.

 

„Změny v top managementu se nám osvědčily již před třemi roky, při vzniku uskupení Česko-Slovensko. Výsledkem je schopnost užší kooperace trhů, vyšší efektivita a schopnost nabízet sofistikovanější logistická řešení. Z toho pak profitují především naší klienti a partneři,“ uzavírá Aleksander Raczynski.

 

Zdroj  :Gefco

Škoda Vagonka v Ostravě slaví 120 let

V sobotu 12. prosince uběhlo přesně 120 let od založení nynější Škody Vagonky Adolfem Schustalou ve Studénce. Za tu dobu se toho samozřejmě hodně změnilo a došlo k mnoha inovacím. Firma postupem času přesunula své sídlo do Ostravy, kde nyní, její současný majitel Škoda Transportation, buduje další výrobní kapacity v rámci projektu nazvaného Nová Vagonka za 1 miliardu korun. Zároveň plánuje zaměstnat až dvojnásobek lidí ze svého regionu, který tak vzroste na 900.

 

Je až obdivuhodné, že stále pokračujeme v úspěšné výrobě nastolené Adolfem Schustalou v roce 1900. Asi by se sám divil, kam se nyní Škoda Vagonka posunula. Je to krásný věk, plný nejrůznějších příběhů, bohaté tradice a odpovědnosti k budoucnosti. Celému našemu týmu blahopřeji, děkuji a držím palce v příběhu a budoucnosti, kterou nyní spolu tvoříme,“ řekl Martin Bednarz, generální ředitel společnosti Škoda Vagonka

 

Stručná historie Škody Vagonky:

Vagonku založil ve Studénce Adolf Schustala v roce 1900 pod názvem „Staudinger Waggonfabrik A.G.“. Výroba prvních železničních vagonů byla zahájena v roce 1901. V letech 1916 až 1932 se ve Vagonce vyráběly i lokomotivy a v roce 1935 bylo ve společnosti zřízeno dokonce letecké oddělení. Vyrobily se tady známé kousky jako: Hurvínek, Orchestrion a mnoho dalších. Na přelomu let 1995 a 1996 byl zahájen vývoj zcela nové koncepce jednotek řady 471 CityElefant. Významným mezníkem v životě společnosti byl přelom let 2000 a 2001, kdy došlo k přemístění výroby ze Studénky do nových prostorů v Ostravě. Ostravská Vagonka navázala na stoletou tradici výroby kolejových vozidel ve Studénce a stala se přímým pokračovatelem tradice výroby osobních kolejových vozidel. Nosným produktem společnosti, která je od roku 2005 součástí skupiny Škoda Transportation, jsou v současnosti elektrické jedno a dvoupodlažní jednotky. Z Vagonky putují výrobky nejen do Česka, ale můžete je najít v mnoha městech Evropy.

 

  1. února 2020 se však ve Škodě Vagonce začal psát další příběh. Společnost se totiž rozhodla pro velkou investici a rozšiřování výroby. Během dvou let bude celkově do Škody Vagonky investována jedna miliarda korun. Konkrétně se bude jednat o novou lakovnu za 300 milionů korun, obráběcí centrum za 100 milionů korun, nové výrobní linky za 200 milionů korun, další stroje za 70 milionů korun, výkup pozemků, zateplení budov, zázemí pro zaměstnance, vybavení skladů a další. V současnosti má Škoda Vagonka 30 tis. m2. Díky odkupu nových pozemků a pronájmu hal ve Vítkovicích získá dvakrát větší plochu celkem 60 tis. m2.

 

Díky rozšíření areálu a rozsáhlým investicím dojde ve společnosti Škoda Vagonka také k výraznému nárůstu produkce. Výrazně vzroste počet smontovaných vozů za měsíc a pětinásobně vzroste výroba hrubých hliníkových staveb. Pracovat budeme především na jednopodlažních elektrických jednotkách pro zákazníky v České republice, Slovensku nebo Lotyšsku a push-pull soupravách pro Moravskoslezský kraj.

 

Pod novým vlastníkem, skupinou PPF se nám skutečně daří a i proto jsme také zahájili masivní investice do naší ostravské Škodovky. Zdvojnásobíme nejen výrobní plochu, ale také počet zaměstnanců, který vzroste ze 450 na 900. Výrazně tím navýšíme kapacitu výroby a zefektivníme produkci nových vlaků. Do Ostravy se navíc bude koncentrovat technologické know-how v oblasti řídících, multimediálních a diagnostických systémů naší dceřiné společnosti Škoda Digital,“ říká předseda představenstva a Prezident skupiny Škoda Transportation Petr Brzezina.

 

Na kompletní historii Škody Vagonky se můžete podívat na https://120letskodavagonka.cz/.

Logistický kalendář