[quote]Slovinsko plánuje uzavřít svou hranici s Itálií pro osobní dopravu. Na twitteru to dnes oznámil slovinský premiér Marjan Šarec. Kdy přesně začne nařízení platit, ale podle Reuters zatím není jasné.[/quote]

Vláda nyní jen uvedla, že rozhodnutí vejde v platnost po splnění „technických a administrativních“ podmínek. „Neuzavřeme hranici pro nákladní dopravu, jelikož by to představovalo další ekonomické škody,“ uvedla vláda na twitteru s tím, že se dosud ve Slovinsku potvrdilo 34 případů nákazy koronavirem.

Slovinské ministerstvo zahraničí už dnes doporučilo návrat všem občanům země, kteří se nyní nachází v Itálii.

Ta se potýká s největší epidemií koronaviru v Evropě, nejméně 10.149 lidí se nemocí nakazilo a 631 zemřelo. Slovinsko rovněž zakázalo akce s účastí převyšující 100 lidí a rozhodlo, že sportovní utkání se budou do odvolání konat bez diváků.

V noci na dnešek italská vláda přistoupila k razantnímu opatření, když karanténu, která od neděle platila v regionu Lombardie a 14 provinciích, rozšířila na celou zemi.

Pohyb Italů je tak nyní výrazně omezen. Cestovat mohou jen z výjimečných pracovních důvodů a v naléhavých zdravotních případech. V zemi byly zrušeny všechny sportovní akce, zavřeny školy, kina či divadla a restaurace mohou být otevřené jen od šesti ráno do šesti večer pod podmínkou, že hosté budou udržovat mezi sebou nejméně metrovou vzdálenost.

[quote]Ceny ropy dnes na světových trzích prudce klesaly a uzavřely s největší ztrátou od války v Perském zálivu v roce 1991. Ceny se ocitly ve volném pádu, když Saúdská Arábie de facto vyhlásila cenovou válku Rusku a firmám, které těží ropu z břidlic v USA. Rijád tím reaguje na krach jednání členů Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejich spojenců ve Vídni.[/quote]

Cena severomořské roby Brent klesla o 24,1 procenta na 34,36 dolaru za barel, když během dne se propadla až o 31 procent na 31,02 dolaru za barel, což byla nejnižší hodnota od února 2016. Americká lehká ropa WTI zlevnila o 24,6 procenta na 31,13 dolaru za barel. Během dne se snížila až o 33 procent na 27,34 dolaru za barel, také nejníže od února 2016.

„To je neuvěřitelné, trh byl hned na začátku naprosto zahlcen prodejními pokyny,“ upozornil šéf společnosti Lipow Oil Associates Andy Lipow. Jeho firma poskytuje konzultační služby v Houstonu, v oblasti s vysokou koncentrací těžby a zpracování ropy.

Minulý týden ve Vídni jednala skupina OPEC+. Tedy členové OPEC a jejich spojenci, kteří stojí mimo uskupení, ale s nimiž se kartel snaží koordinovat postup. Zejména Saúdská Arábie navrhovala, aby se skupina dohodla na společném snížení těžby o 1,5 milionu barelů denně, Rusko to však odmítlo. Saúdská Arábie podle zdrojů agentury Reuters proto v sobotu rozhodla, že sníží prodejní cenu pro všechny odběratele, a to nejvíce v historii.

Páteční schůzka skupiny OPEC+ ve Vídni měla za cíl dohodnout další koordinované snížení těžby v reakci na klesající poptávku. Ta byla slabší už vlivem hospodářského útlumu ve světě na konci loňského roku a nyní ji dál snižují problémy kolem šířícího se koronaviru. Na trh se po rozhodnutí Saúdské Arábie zvýšit těžbu a zahájit cenovou válku dostane další surovina, o kterou patrně nebude zájem.

Vyhlídky na další cenovou válku značně znervózňují obchodníky, kteří si ještě pamatují krach cen z roku 2014. Výrazný nárůst těžby z břidlic v USA tehdy donutil OPEC, aby zvýšil těžbu a přes pokles ceny vytlačil novou konkurenci z trhu. Ukázalo se ale, že těžaři z USA jsou mnohem odolnější a že se nižším cenám umějí přizpůsobit. Během tehdejší války cena ropy spadla také pod 30 dolarů. Právě v té době začal OPEC více spolupracovat s Ruskem, jehož ekonomika je na příjmech z prodeje ropy závislá podobně, jako například ekonomika saúdská.

„Je to poprvé, co si vzpomínám, že je zde výrazná nadprodukce a zároveň poptávkový šok,“ řekl agentuře Bloomberg šéf výzkumu trhu komodit ze společnosti Citigroup Ed Morse. Taková kombinace je skutečně neobvyklá a ještě více komplikuje možnosti, jak se z toho dostat,“ dodal. Poptávkový šok vznikl v reakci na šíření koronaviru, kvůli němuž zejména Čína a pak i další země omezily ekonomickou aktivitu, a tím i poptávku po ropě.

Ceny ropy zažily výrazný propad vždy, kdy Saúdská Arábie sáhla k cenové válce ve snaze vytlačit z trhu konkurenci. Od konce roku 1985 do března 1986 cena americké ropy WTI klesla o 66 procent, když Saúdové pumpovali ropu na maximum, aby zastavili růst těžby v USA. Na konci 90. let, kdy se Saúdové podobně utkali s Venezuelou, tedy dalším významným producentem ropy, cena Brentu klesla dokonce pod deset dolarů. V roce 2008, ještě před globální krizí, cena vystoupila až ke 150 dolarům, ale ještě na konci téhož roku spadla ke 40 dolarům.

V celém světě se nyní spotřebovává zhruba 100 milionů barelů ropy denně, na OPEC připadá méně než třetina. Saúdská Arábie chce nyní těžbu zvýšit vysoko nad deset milionů barelů denně. Srovnatelný objem suroviny těží i Rusko a Spojené státy.

Analytici: Kolaps cen ropy sníží cenu pohonných hmot v Česku

Aktuální kolaps cen ropy sníží cenu pohonných hmot v Česku, a to velice pravděpodobně pod 30 korun za litr. Shodli se na tom analytici, které dnes oslovila ČTK. Cena ropy dnes na světových trzích klesla zhruba o 30 procent, severomořský Brent se prodává asi za 32 dolarů za barel. Jde o největší propad od války v Perském zálivu v roce 1991.

Ceny ropy se ocitly ve volném pádu, když Saúdská Arábie oznámila, že odběratelům sníží cenu a naopak výrazně zvýší těžbu. Jde o reakci na krach jednání členů Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejich spojenců ve Vídni.

„Tři se perou, čtvrtý se směje. V příštích týdnech totiž pravděpodobně citelně klesne nejen cena ropy, ale také pohonných hmot u českých čerpacích stanic. Rozhodně nelze vyloučit, že jak benzin, tak nafta budou už v dubnu stát opět méně než 30 korun na litr, což se stalo naposledy v létě 2017,“ uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Míní, že pokud by cena ropy trvaleji klesla k úrovni kolem 30 dolarů za barel, nelze vyloučit postupné zlevňování pohonných hmot v ČR až k úrovním kolem 25 korun za litr, či dokonce pod tuto úroveň.

Z údajů firmy CCS, která ceny paliv sleduje, vyplývá, že benzin Natural 95 se aktuálně v Česku prodává průměrně za 31,31 koruny za litr, nafta pak za 30,89 koruny za litr. Průměrné ceny pohonných hmot v Česku klesají od poloviny ledna. Natural 95 je nyní nejlevnější od loňského dubna a cena nafty je nejnižší od loňského února.

Analytik ČSOB Dominik Rusinko dnes ČTK řekl, že v prvním pololetí letošního roku hrozí na ropném trhu nevídaný přebytek v řádu několika milionů barelů denně. „To je řádově více, než v letech 2014 až 2016, kdy ceny zkolabovala pod hranici 30 dolarů za barel,“ uvedl. „Ropný trh vstupuje do extrémně turbulentního období, kdy přestávají platit zavedené pořádky,“ podotkl.

Výrazné pokles cen v řádu korun podle něj bude u českých čerpacích stanic především v druhé polovině března a v dubnu. Pohyby ceny ropy se obecně projevují v cenách pohonných hmot v Česku se zpožděním jednoho až dvou týdnů. „Jak průměrná cena benzinu, tak nafty by měla v reakci na současný kolaps cen ropy na světových trzích klesnout výrazně pod hranici 30 korun na litr,“ dodal Rusinko.

Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák uvedl, že nyní je těžké říci, jakým směrem se bude cena ropy v nejbližších dnech a týdnech vyvíjet. „S čím je naopak nutné počítat je výrazná rozkolísanost na trhu s ropou a pro nadcházející měsíce pravděpodobně o hodně nižší ceny, než jsme viděli na začátku letošního roku či v roce loňském. Jedná se o příznivou zprávu pro motoristy, kdy během března můžeme na čerpacích stanicích v ČR očekávat výrazný pokles cen pohonných hmot hluboko pod hladinu 30 korun za litr,“ dodal.

Podle hlavního ekonoma společnosti Natland Petra Bartoně zlevní díky levnější ropě výroba například v průmyslových podnicích. Pro Evropskou unii bude proto naopak těžší prosadit cíle evropské zelené dohody (European Green Deal), tedy plánu nové Evropské komise, jak do roku 2050 udělat z Evropy „první klimaticky neutrální kontinent“.

„Když nyní ropa zlevnila, bude dražší než předtím pro státy uplatit soukromé subjekty, aby přešly na alternativní energetické zdroje. Pokud už minulý týden nebylo jasné, kde na změnu vzít, nyní je uhlíková neutralita v EU do roku 2050 ještě méně pravděpodobná,“ dodal Bartoň.

IEA: Poptávka po ropě letos po více než deseti letech klesne

Světová poptávka po ropě letos poprvé za více než deset let klesne, předpověděla dnes Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Pokles přičítá zejména snížení globální ekonomické aktivity kvůli šíření nového koronaviru. Už na příští rok nicméně očekává výrazné oživení poptávky. Snížení výhledu předcházel prudký propad suroviny o více než 30 procent, který do tohoto výhledu není zahrnutý.

IEA očekává, že letošní poptávka bude činit 99,9 milionu barelů denně. Svůj původní roční výhled snížila o jeden milion barelů denně, což značí mírný meziroční pokles poptávky o 90.000 barelů denně. Bylo by to poprvé od roku 2009, co poptávka po surovině klesne.

V krajním scénáři – kdy by se vládám nepodařilo zastavit šíření koronaviru, jímž se dosud nakazilo přes 100.000 lidí – klesne poptávka podle IEA až o 730.000 barelů denně.

Šíření nákazy vedlo ke snížení průmyslové aktivity zejména v Číně, dalších asijských ekonomikách a v Itálii, která je po Číně a Jižní Koreji nejvíce zasaženou zemí. Koronavirus mimo jiné způsobil pokles poptávky po pozemní i letecké dopravě.

„Krize vyvolaná koronavirem ovlivňuje celou škálu energetických trhů, včetně těch s uhlím, plynem a obnovitelnými zdroji energie. Dopad na ropné trhy je obzvláště tvrdý, protože (nákaza) brání v pohybu lidem i zboží,“ uvedl výkonný ředitel IEA Fatih Birol.

Na příští rok nicméně IEA očekává výrazné oživení poptávky po surovině a předpokládá, že se zvýší o 2,1 milionu barelů denně. Do roku 2025 agentura prognózuje roční nárůst poptávky jen o 800.000 barelů denně. Vysvětluje to změnou energetické politiky vlád, které se zasazují o zvýšení účinnosti spalovacích motorů, a tím o snížení emisí skleníkových plynů.

Zdroj : ČTK

[quote]Podle aktuálních dat Evropské komise (EK) stojí v Česku litr nafty 31,08 korun. Ceny pohonných hmot strmě klesají přibližně od půlky ledna. V současnosti jsou na nejnižší úrovni za poslední rok, přičemž vývoj plošných cen paliv, které vyhlašují petrolejářské společnosti pro firemní zákazníky, naznačují další pokles cen u čerpacích stanic. Například plošná cena nafty v síti Shell v tomto týdnu klesla o 70 haléřů na 29,19 Kč/l, v síti EuroOil dokonce na 28,49 Kč/l. Ve srovnání s cenově extrémním rokem 2012 je dnes litr nafty více než o 6 korun levnější. Vezmeme-li v úvahu rostoucí příjmy, za průměrnou mzdu si dnes koupíte skoro 1100 litrů nafty, v roce 2012 to bylo necelých 660.[/quote]

Ceny pohonných hmot v Česku od ledna klesají, nafta aktuálně stojí podle nejnovějších údajů EK ze dne 5. 3. v průměru necelých 31,08 Kč/l, litr benzínu pak 31,31 korun. Ze všech sousedních zemí je ale nafta v Česku nejdražší, např. v Rakousku stojí litr nafty 29 korun, v Polsku 29,40. Průměrná cena v rámci EU je přitom 32,60 Kč/l.

Plošné ceny paliv indikují další pokles cen na čerpacích stanicích

Výrazný pokles v tomto týdnu vykazují takzvané plošné ceny paliv, které jsou na týdenní bázi vyhlašovány petrolejářskými společnostmi pro firemní zákazníky. Plošné ceny odrážejí okamžitý vývoj na trzích a jakoukoliv kurzovou změnu nebo pohyb ceny ropy okamžitě reflektují, na rozdíl od běžných stojanových cen na čerpacích stanicích, které obvykle mají určitou setrvačnost.

„Plošná cena nafty se v prvním prosincovém týdnu přiblížila ke 32 korunám, ale od té doby už po většinu týdnů klesá,“ uvádí Damir Duraković, generální ředitel nákupní aliance Axigon, jež umožňuje využívat plošné ceny paliv i malým firmám a živnostníkům. „Aktuálně klesla plošná cena nafty v síti Shell o výrazných 70 haléřů na litr, který tak stojí 29,19 Kč. Plošná cena v síti EuroOil dokonce na 28,49 Kč/l, což je méně než u nejlevnějších sítí čerpacích stanic. Na D1 přitom stojí litr benzínu i nafty 34,90 Kč. Při tankování v režimu plošné ceny tak lze bez ohledu na stojanové ceny ušetřit 6 korun na jednom litru nafty,“ dodává Damir Duraković.

Zajímavá čísla nabízí srovnání aktuálních relativně nízkých cen pohonných hmot a ceny, které v Česku byly před 8 lety. V té době se totiž litr benzínu či nafty cenou blížil až k úrovni 40 korun. Průměrná cena nafty byla v září 2012 dle údajů EK v Česku průměrně 37,23 Kč/l. Aktuálně je tak litr nafty o 6 korun levnější. „Česko uzavírá šestici zemí, kde od roku 2012 klesla cena nafty nejvíc. Vyjma Polska zaznamenaly ještě větší pokles všechny sousední země. Největší pokles – skoro 9 korun na litru nafty – pak nastal v Maďarsku,“ popisuje Damir Duraković.

Za průměrnou mzdu o 426 litrů nafty více

Srovnáme-li ceny paliv rovněž ve vztahu k ekonomické situaci spotřebitelů, dojdeme k závěru, že dnešní ceny paliv jsou ještě příznivější. Ve třetím čtvrtletí 2012 činila průměrná mzda dle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) 24 514 korun. Nejnovější statistiky ČSÚ za třetí kvartál roku 2019 ukazují, že průměrná mzda narostla na 33 697 korun. „V roce 2012 tak bylo možné za průměrnou mzdu natankovat asi 660 litrů nafty. Díky dnešním příznivějším cenám i vyšším příjmům lidé nakoupí za jednu průměrnou mzdu 1084 litrů nafty, tedy o skoro 65 % více než před 8 lety,“ uzavírá Damir Duraković.

Tabulka: Porovnání vývoje cen nafty ve vybraných zemích řazené dle % změny

Zdroj: Evropská komise a vlastní výpočty AXIGON, a. s.

[quote]Komplikace ve vzduchu, na moři i na zemi. Neplánované prodloužení volna po svátcích čínského lunárního roku dělá logistikům a speditérům těžkou hlavu. Podle ředitele Svazu spedice a logistiky České republiky došlo k citelnému poklesu přepravy zboží, firmy v oboru kvůli nenadálé situaci musí řešit své cash flow. Statistiky Generálního ředitelství cel vykazují poklesy zásilek v desítkách procent. [/quote]

Váznoucí dodávky z Číny způsobily propad v dopravě zboží. Citelný pokles je zejména v přepravě zboží vzduchem, kde se efekt odložených dodávek odrazil nejrychleji. Důvodů je hned několik. Jednak je na vině pokles poptávky po hotových výrobcích, například pro automotive, ale také opožděný náběh výroby po skončení oslav Lunárního nového roku v některých čínských podnicích.

Jak ukazuje souhrnná statistika podaných dovozních přihlášek k celnímu řízení, nastal v únoru 2020 viditelný pokles jak oproti měsíci lednu (19.088 vs 31.690, tedy prakticky 60 % předchozího stavu), ale především vůči stejnému měsíci předchozího roku (19.088 vs 25.784, tedy necelých 75 % předchozího stavu). „Ze statistiky a v porovnání období loňského a letošního ledna a února je patrný pokles vývozu i dovozu zboží mezi Českou republikou a Čínou,“ říká Martina Kaňková, tisková mluvčí Generálního ředitelství cel.

„S ještě výraznější schodek v počtu zásilek bude určitě v březnu, což je již alarmující,“ říká řekl Petr Rožek, ředitel Svazu spedice a logistiky České republiky. Vysvětlil, že teprve nyní přichází vlna poklesu u přeprav po moři. Ta je vzhledem k délce přepravy až 6 týdnů mnohem pomalejší, ale bude o to mohutnější. „Situaci bude komplikovat i obvyklé řešení ze strany námořních dopravců, tedy rozředění jízdních řádů, rušení odjezdů, častější překládky po cestě a podobně,“ řekl Petr Rožek. Dodal, že pyramida výroby pro výrobu hotových výrobků je u nás natolik mohutná, že efekt nedostatku dílů bude prostupovat až na vrchol a může vést k poklesu průmyslové produkce obecně.

Vliv situace na finanční kondici logistických a spedičních firem vykresluje jedna z největších nebankovních společností u nás. „V posledních 14 dnech se na nás logistické firmy obracejí ve zvýšené míře, některé dny tvoří i 60 % našich poptávek. Hodně z nich řeší, že nemají aktuálně dostatek peněz na svůj provoz. Částky, které nyní potřebují, se pohybují ve statisících korun,“ řekl Michal Petřek, šéf komunikace společnosti Acema a dodal, že druhou nejčastější poptávkou ze stran speditérů a logistiků je konsolidace jejich dosavadních úvěrů, aby zlevnili celkové náklady.

Finance momentálně scházejí

Ve vysoce průmyslové České republice existuje málo odvětví, které by nebyly závislé buď na dodávkách z Číny a Dálného východu, anebo by na tyto trhy naopak nevyvážely. Členové Svazu spedice a logistiky navázaní na hlavní průmyslové odvětví, tedy výrobu strojů a dopravních prostředků, vysílají signály jistého znepokojení. Například i proto, že jsou v podstatné míře smluvně vázáni ke splnění dodávek dílů ve stanoveném čase, což se jim v době turbulencí na světovém dopravním trhu nemusí vždy podařit dodržet.

„Nastupující problém poklesu objednávek zatím nevidíme tak palčivě, navíc se můžeme opřít o zatím robustní objemy přeprav v jiných relacích, jako jsou například dovozy spotřebního zboží či vývozy řeziva, přesto však situaci nepodceňujeme a doporučujeme našim členům maximální obezřetnost při přijímání objednávek se zárukou dodání v čase pod pokutou,“ upozornil Petr Rožek. Dodal, že pokud jde o logistický byznys obecně, je v Česku dokonce cítit jistá úleva z dvouletého hektického růstu, který obor zažil.