Domů Blog Strana 885

Cestování vlakem od sametové revoluce zrychlilo až o třetinu

[quote]Jízdní doby při cestování vlakem na hlavních tratích v Česku se od sametové revoluce zkrátily téměř o třetinu. Například cestu mezi Prahou a Ostravou, která před 30 lety trvala přes 4,5 hodiny, jsou vlaky nyní schopné stihnout za tři hodiny. Zvýšila se především rychlost železničních souprav. Vyplývá to z údajů Českých drah. Ještě více by cestování vlakem měly zrychlit vysokorychlostní tratě, první úsek se ovšem začne stavět nejdříve v roce 2025.[/quote]

Podle státního dopravce trvala cesta vlakem v roce 1989 po většině českých železničních koridorů stejně dlouho jako na začátku 50. let. Z Prahy do Ostravy jel nejrychlejší vlak 4,5 hodiny a do Brna se jezdilo za přibližně 3,5 hodiny. Dlouhé jízdní doby byly i na mezistátních linkách.

Nejvíce se na zavedených tratích zkrátilo cestování mezi Prahou a Košicemi. Cesta na trati se za posledních 30 let zkrátila zhruba o tři hodiny na 7,25 hodiny. O více než třetinu se jízdní doby zkrátily i z Prahy do Berlína, Budapešti, Vídně a dalších měst.

Ke zkrácení časů přispěly zejména rychlejší vlaky. Nejrychlejší soupravou, která jezdila po tuzemských železnicích v roce 1989, byla Slovenská strela s průměrnou rychlostí těsně nad 80 km/h. Nyní například Pendolino, které zvládá trasu z Prahy do Ostravy ze všech souprav nejrychleji, a to za tři hodiny, jede průměrnou rychlostí kolem 120 km/h. Rychlé vlaky mají ve svých flotilách i RegioJet a Leo Express. Řada vlaků je schopna jezdit i rychleji, to jim však nedovoluje legislativa a stav tratí.

Další zrychlení na železnici by mělo nastat po vybudování vysokorychlostních tratí. Ty by měly vedle vyšší rychlosti výrazně navýšit kapacity a uvolnit tak místo na v současnosti přetížených koridorech. Maximální rychlost, která je nyní na koridorech stanovena na 160 km/h, bude na rychlodráhách stanovena různě podle specifikace trati. Většina z nich by ovšem měla umožňovat rychlost nad 250 km/h.

Správa železnic vybrala pět úseků, jejichž příprava bude postupovat ve zrychleném režimu. Jde o úseky Praha Běchovice – Poříčany, dále Přerov (Prosenice) – Ostrava – Svinov na páteřním tahu mezi Prahou, Brnem a Ostravou a úsek Brno (Modřice) – Vranovice na tahu Brno – Vídeň/Bratislava a dva úseky trati mezi Prahou a Drážďany.

Příklady zkrácení jízdních dob v roce 1989 a 2019:

Relace
Přibližná doba jízdy 1989 Přibližná doba jízdy 2019
Praha – Ostrava 4,5 hod. 3 hod.
Praha – Ústí nad Labem 1,5 hod. 1 hod.
Praha – Bratislava 5,5 hod. 4 hod.
Praha – Vídeň 5,3 hod. 4 hod.
Praha – Berlín 6,5 hod. 4 hod.
Praha – Budapešť 8,5 hod. 6,5 hod.
Praha – Košice 10 hod. 7,25 hod.

 

USA mají uvalit dovozní cla na evropské automobily. Rozhodnutí výrazně postihne český autoprůmysl

[quote]Americký prezident Donald Trump má rozhodnout, zda na evropské automobily uvalí dovozní cla ve výši až 25 %. Evropská auta podle zprávy amerického ministerstva obchodu ohrožují národní bezpečnost USA. Evropská unie toto tvrzení popírá. Rozhodnutí bylo už v květnu odloženo právě na polovinu listopadu s tím, že obě strany dospějí k dohodě. To se zatím nestalo. „Případné zvýšení cel by mělo významný dopad zejména na německý export, takže je potenciálně ohrožen i český automobilový průmysl, který je významným subdodavatelem německých značek. České firmy vyrábějí až pětinu součástek pro ty automobilky, na které by nové opatření dopadlo nejtvrději,“ upozorňuje Luděk Procházka ze společnosti Gerlach a odborník na clo. [/quote]

Cla nejvíce zasáhnou německé výrobce automobilů

Nejvíce by nové celní sazby zasáhly německé prémiové značky, jako Mercedes – Benz, BMW nebo Volkswagen. „Více než polovina jejich výrobků míří do Spojených států. Firmy mají na území USA i vlastní továrny, odkud vyvážejí automobily do Číny, která nedávno také zvýšila dovozová cla. Tyto značky by se tak ocitly pod dvojím tlakem. Jak vyplývá z údajů americké profesní organizace Atlantic Council, takto masivní zvýšení cel by mohlo ohrozit až 131 tisíc pracovních míst na obou kontinentech,“ říká Luděk Procházka ze společnosti Gerlach a dodává: „Výše dovozního cla pro evropská auta je v současné době 3,4%. Navrhované masivní zvýšení bude znamenat nárůst cen a snížení poptávky po těchto vozech.“ Kvůli vysoké provázanosti českého automobilového průmyslu s německým je potenciálně v ohrožení až 25 tisíc pracovních míst, varuje navíc Sdružení automobilového průmyslu.

Česko by patřilo mezi čtyři nejpostiženější země

Americký trh je pro auta z EU největším odbytištěm, na prodejích se podílejí ve výši 29%. Přestože americké ministerstvo obchodu usilovně jedná se zástupci evropských států i významných automobilek, k jednoznačné dohodě zatím nedošlo. Státy eurozóny vytrvale popírají, že je dovozem evropských aut ohrožována národní bezpečnost Spojených států. „Česká republika by v případě, že by k dohodě nedošlo, patřila ke čtyřem nejvíce postiženým zemím. Ačkoli se od nás, na rozdíl od Slovenska, automobily do USA přímo nevyvážejí, ztráta ze subdodávek do německých značek by mohla činit až 12 miliard korun,“ uzavírá Luděk Procházka ze společnosti Gerlach.

Plzeňské Karkulky, sdílené osobní vozy, využívá přes 600 lidí

[quote]Devět sdílených osobních aut označovaných Karkulka, která přesně rok provozuje v Plzni dopravní podnik, využívá přes 600 lidí a ujela už více než 150.000 kilometrů. Zklidňují individuální dopravu v centru a zlepšují situaci s parkováním, řekl ČTK vedoucí projektu Milan Šot z Plzeňských městských dopravních podniků (PMDP). Firma zavádí od soboty novou víkendovou posilu, kdy se do takzvaného carsharingu zapojí jeden z jejích služebních vozů.[/quote]

„O víkendech zaznamenáváme největší zájem o rezervace a počet aut někdy nestačí poptávce. A naše služební vozy o víkendech, až na pohotovostní vozidla, využívány nejsou,“ řekl Šot.

PMDP nejprve vyzkouší zapojení jednoho služebního auta, a pokud budou výsledky dobré, rychle jejich počet rozšíří. „Musí být primárně k dispozici pro zajištění provozních potřeb veřejné dopravy. Pokud při testovacím provozu zjistíme, že služební automobily mohou být k užitku sedm dní v týdnu, tak to dává smysl,“ řekl generální ředitel PMDP Jiří Ptáček. Firma službu vnímá jako obrovský potenciál pro mobilitu města.

Červené vozy Ford KA+ a Ford Focus combi využívají hlavně Plzeňané k cestám po městě i mimo něj včetně zemí EU. Uživatelé se zatím k devíti Karkulkám chovají zodpovědně a auta jsou po roce provozu v dobrém stavu. Desátým vozidlem bude Škoda Roomster.

Podle odborných studií může jedno sdílené auto nahradit až deset vozů v osobním vlastnictví. Lidé svá auta využívají jen zlomek času, většinou stojí na parkovišti. Rezervace Karkulek je možná pomocí internetového portálu nebo mobilní aplikace. Každý vůz má domovskou zónu v několika plzeňských čtvrtích. Lidé se sami zaregistrují, zarezervují si auto, klíčky najdou ve voze, který si odemknou mobilní aplikací nebo Plzeňskou kartou. Řidičům, kteří najedou ročně do 10.000 kilometrů, přináší městská služba úspory, protože nemusí hradit náklady na opravy, servis, povinné ručení a technické kontroly. Nejlevnější taxa je 35 korun za hodinu plus 3,5 koruny za ujetý kilometr. PMDP plánují pořídit další vozy. Podle Ptáčka by jich na velikost Plzně bylo třeba 40 až 60.

Cirkulární obal. Fake? Joke?

[quote]Potravinářská komora ČR uspořádala koncem října odborný seminář tematicky zaměřený na problémy obalů a odpadů. Takováto akce je dobrou platformou pro výměnu názorů poznatků, náhledů i vizí a trendů. Prezentace paní Soni Jonášové, Institut Cirkulární Ekonomiky, z.ú., na tomto semináři byla veselá i smutná zároveň. Cirkulární obal, klíčový pojem, který na seminář přinesla, nedokázala definovat, uchopit. Bulvár.[/quote]

Cirkulární obal = každý obal

Na otázku, zda je cirkulárním obalem obal prodejní, jak je definován zákonem o obalech, odpověděla: Ano.

Na otázku, zda je cirkulárním obalem obal skupinový, jak je definován zákonem o obalech, odpověděla: Ano.

Na otázku, zda je cirkulárním obalem obal přepravní, jak je definován zákonem o obalech, odpověděla: Ano.

Nevím, zda paní Jonášová má maturitu z matematiky (tato byla v posledních letech prosazována i důvodů osvojení si základů logiky), ale z výše uvedeného plyne, že každý obal, jak jej chápe naše základní obalová environmentální právní norma (zákon o obalech) je cirkulárním obalem. Tudíž všechny obaly jsou cirkulární, není co řešit a samotný pojem cirkulární obal je nadbytečný.

Nezájem o znalosti

Je charakteristické, že paní Jonášová nezůstala na ostatní přednášející. Je to nejen pohrdání k těmto lidem, ale dobrovolná izolace od znalostí, jiných pohledů na problémy a možnosti porozumění souvislostí.

Cirkulární

Cestu autem z Goudy na letiště Schiphol, kde bylo jednání European Packaging Institutes Consortium, mně holandský kolega Michael Niuewesteeg názorně vysvětloval jeho pojetí cirkulární ekonomiky: jezdili jsme na kruhovém objezdu několik koleček, nikam jsme se neposunuli… Cirkulární evropská kampaň se mi čím dál, tím více jeví jak skvělá ruská diverzní akce. Číňané si mnou ruce a kolonizují Afriku. A USA jdou za vůdcem, který jim slibuje, že budou The First.

 

zdroj : SYBA

Provoz metra bude možný i bez strojvůdců

[quote]Provoz metra bude možný i bez strojvůdců. Prezident Miloš Zeman dnes podepsal drážní novelu poslance ČSSD Petra Dolínka, která variantu automatického provozu podzemní dráhy bez řidiče uzákoní. O Zemanově podpisu informoval Hrad. Bezobslužné metro plánuje město Praha u chystané linky D.[/quote]

Dopravce musí podle nyní platného zákona zajistit, aby drážní vozidla řídily osoby, které mají platný průkaz způsobilosti. Novela stanoví výjimku pro metro s automatickým provozem.

Automatizovaný provoz metra si sice podle důvodové zprávy vyžádá vyšší prvotní investici, výrazně nižší by ale byly provozní náklady. Vyšší bude i bezpečnost, když autonomní provoz vylučuje lidskou chybu.

Praha chce v první fázi stavět linku D mezi Pankrácí a Depem Písnice. Dopravní podnik hlavního města Prahy nedávno zahájil geologický průzkum. Náklady na vybudování úseku mají být předběžně 57 miliard korun. V budoucnu by se měla trasa prodloužit z Pankráce do stanice Náměstí Míru.

Za první plně automatizovanou trasu metra, která jezdí bez řidiče, je považována pařížská linka číslo 14, dříve nazývaná Météor, která byla otevřena v říjnu 1998. Trasa původně měřila přes sedm kilometrů a měla sedm stanic. Nyní má devět stanic a délku přes devět kilometrů.

Devadesát metrů dlouhé průchozí soupravy projíždějí na gumových kolech dvojnásobnou rychlostí než nynější metro – bez řidiče a průvodčích. Koleje jsou oddělené od nástupišť plexisklovým tunelem, který má zabránit nehodám a sebevraždám. Přístup k vlaku se otevírá, jen když je souprava ve stanici.

Partnerem pro společný podnik DPP má být jen Karlín Group

[quote]Společnost Nové Holešovice Development, se kterou chce pražský dopravní podnik (DPP) založit společný podnik k rozvoji stanice metra Nádraží Holešovice a jejího okolí, bude vlastnit pouze developerská společnost Karlín Group. Náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha Sobě) na dnešním zastupitelstvu řekl, že v ní nebude figurovat americký podnikatel Thomas Samii, jak bylo původně v plánu. Změnu ČTK potvrdila ředitelka komunikace Karlín Group Hana Samuelová. Plán podniku kritizuje pražská opozice a koaliční Spojené síly pro Prahu (TOP 09 a STAN).[/quote]

Plánovaný společný projekt počítá s opravou severního vestibulu stanice metra a výstavbou administrativních a bytových domů v okolí. DPP má u stanice pozemky, které jsou podle zástupců města a podniku bez dohody s vlastníky okolních parcel nezastavitelné. Okolní pozemky vlastní skupina Karlín Group, dohoda s ní je proto podle zástupců podniku logickým krokem.

Firmu Nové Holešovice Development původně měl s Karlín Group spoluvlastnit Samii, a to i přes subjekt registrovaný na Kypru, což vyvolalo kritiku. Karlín Group nyní uvedla, že zůstane jediným majitelem. „Karlín Group tak vychází vstříc žádosti vedení hlavního města Prahy z posledního společného jednání,“ uvedla firma v prohlášení. Dosavadním partnerem byla společnost Capital Aley z developerské skupiny Ungelt Group, ve které figuruje právě Samii.

Opoziční zastupitelé dnes neúspěšně navrhli zařadit bod o společném podniku na jednání zastupitelstva. Vedení města a DPP podle šéfa klubu ODS Tomáše Portlíka nedodala zastupitelstvu dostatek podkladů. „Já rád všechny dokumenty předložím, ale předložím je v momentě, kdy budou finalizované,“ reagoval Scheinherr. Dodal, že nyní jsou stále předmětem obchodních jednání. Připomínkování dohody podle něj přijde na řadu po dokončení jejích podmínek. Dodal, že i když se podepíše smlouva, DPP od ní bude moci do půl roku bez sankcí odstoupit.

Plán DPP způsobil v uplynulých týdnech spory v koalici Prahy Sobě, Pirátů a Spojených sil. Předseda klubu Spojených sil Jiří Pospíšil a radní Hana Marvanová (za STAN) plán kritizovali. Radní hlavního města na návrh Marvanové v pondělí schválili požadavek, aby jim DPP poskytl veškeré informace k založení podniku. Scheinherr dostal za úkol k tomu na další jednání připravit materiál. DPP je největší městskou firmou a rada hlavního města působí jako její valná hromada.

Pražské letiště rozšíří druhý terminál za 16 miliard korun

[quote]Pražské letiště bude rozšiřovat druhý terminál, hotovo by mělo být do roku 2028. Investici za 16 miliard korun schválilo ministerstvo financí. Další rozvojové projekty, včetně nové paralelní dráhy, bude stát řešit později podle aktuální situace na trhu. Na dnešní tiskové konferenci to řekli zástupci vlády v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Letiště do budoucna plánuje investice za přibližně 55 miliard korun.[/quote]

Letiště je už teď na hraně své maximální kapacity, loni odbavilo 16,8 milionu cestujících. V exponovaných časech kvůli tomu musí část žádostí o lety odmítat. Rozšíření terminálu by tak mělo přispět k navýšení kapacity letiště, která by se po plánovaných investicích měla zvýšit postupně až k 30 milionům odbavených pasažérů za rok.

„Chceme, aby Letiště Praha jelo v čele pelotonu, ne jen pasivně reagovalo na trendy v okolních zemích, a proto jsme schválili první etapu dlouhodobého rozvojového plánu. Rozvoj bude financován z vlastních zdrojů letiště a nijak nezatíží státní rozpočet. Projekty povedou k modernizaci letiště a zefektivnění přepravy tak, aby byl zachován vysoký komfort cestujících,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Rozšíření terminálu by mělo stát kolem devíti miliard korun. Zbylých sedm miliard jsou investice do přidružených staveb, například pojezdových drah, parkovacího domu nebo estakády a jiných komunikací před terminálem. Po dokončení přibude na pražském letišti devět nových kontaktních letadlových stání s nástupními mosty a bránami pro letadla na krátké a střední tratě. V rámci toho však vznikne také pět alternativních letadlových stání využitelných pro odbavení dálkových letů.

Šéf pražského letiště Václav Řehoř rozhodnutí ministerstva uvítal. „Realizace tohoto prvního kroku dlouhodobých rozvojových plánů Letiště Praha přispěje k rozvoji letecké dopravy v České republice, včetně možnosti otevírání nových leteckých spojení,“ uvedl.

Další rozvojové plány, které by měly navýšit kapacity letiště, bude stát řešit později, a to podle aktuálního vývoje na trhu. K největším projektům patří především stavba nové paralelní dráhy. Její stavba by podle dřívějších plánů měla začít v roce 2025 a trvat by měla zhruba tři roky. Její odhadovaná cena je devět miliard korun. Podle letiště bude více než tři kilometry dlouhá paralelní dráha primárně sloužit pro přistávání letadel. Kapacity pohybů letadel na letišti, tedy vzletů i přistání, by se díky ní měly zvýšit až na 72 pohybů za hodinu. Po její dostavbě by se měl také zcela omezit noční provoz.

K dlouhodobým projektům patří mimo jiné zužitkování nevyužitých pozemků u letiště. Na nich by mohl vzniknout hotel, vývojové centrum, sportoviště nebo například zdravotní středisko pro turisty.

Letiště Václava Havla v Praze v letošním prvním pololetí odbavilo víc než 7,84 milionu cestujících, což je meziroční nárůst o pět procent.

Ejpovický tunel zrychlil cestu z Rokycan do Plzně, lidé jezdí

[quote]Ejpovický tunel, dosud nejdelší v ČR, zrychlil příměstskou dopravu vlakem z Rokycan do Plzně. Na nové trati, která je součástí linie z Prahy do Plzně, přibyli cestující v rychlících i v osobních a spěšných vlacích. Více než čtyřkilometrový tunel se dostal do plného provozu před rokem. Právě na Rokycansku jsou letos nejvyšší nárůsty cestujících, řekl ČTK Martin Fencl z krajské firmy POVED, která organizuje veřejnou dopravu v Plzeňském kraji. Od nového grafikonu navíc na trati na Prahu přibudou vlaky.[/quote]

„V osobních a spěšných vlacích vzrostl počet cestujících o deset až 15 procent,“ uvedl náměstek hejtmana Pavel Čížek (STAN). Podle něj je trend pozitivní hlavně proto, že se v oblasti zrušily souběžné autobusové spoje a cestující nevyměnili autobus za automobil. Podle Čížka se Rokycany staly předměstím Plzně a čeká je masivní rozvoj.

Rychlíky, které mohou jet po nové trati až 160kilometrovou rychlostí, zvládnou trasu Rokycany – Plzeň za 11 minut, o devět minut méně než před rokem a dvakrát rychleji než nejrychlejší autobus. Doba cestování rychlíkem mezi Plzní a Prahou se snížila na hodinu a 20 minut. Je rychlejší než autobus z Plzně na Prahu-Florenc i z Plzně na Zličín spolu s cestou metrem do centra.

Celou trať mezi Rokycany a Plzní, která se díky tunelu zkrátila o šest kilometrů na 14 km, modernizovala Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) za téměř 6,8 miliardy Kč. Zkušební provoz tunelu potrvá nejméně do konce roku. SŽDC musí do té doby požádat Drážní úřad o kolaudaci, ale může si nechat zkušební provoz prodloužit.

Kolejnice v tunelu jsou ve speciálních panelech, což umožní průjezd záchranářům. Po stranách vedou bezpečnostní chodníky, pod nimiž jsou kabely a suchovod pro případ požáru. Tunel s vnitřním průměrem 8,7 metru je velmi bezpečný, řekl ČTK při zprovoznění Milan Majer ze SŽDC. Například ochrana portálů a kamery v běžných evropských tunelech nejsou. Má laserový systém, který detekuje pohyb. Kamery pak vyhodnotí, co to je. „Cokoliv se tam dostane od velikosti lišky, tak automaticky vyvolá poplach a posílá informace do Rokycan, Prahy, na drážní hasiče a výhledově i na budované dispečerské pracoviště v Plzni,“ řekl.

Koncem loňského prosince ale v tunelu zemřela nezletilá dívka, která se večer pohybovala po kolejích. Policie v srpnu případ odložila, protože se neprokázalo protiprávní jednání. Podle SŽDC z vyšetřování vyplynulo, že zabezpečovací i kamerové systémy byly v době události funkční; zařízení byla v testovacím provozu. Podle správce železnice nemůže ani špičková technika plně zabránit nedovolenému vstupu člověka do kolejiště a tunelu. Od té doby tam nikdo neoprávněně nevstoupil.

V prosinci po spuštění mýta hrozí na dálnicích kolony až 40 km

[quote]Po spuštění nového mýtného systému, který začne fungovat 1. prosince, se na některých dálnicích mohou tvořit kolony dlouhé desítky kilometrů. Kritická situace bude především u hranic, kde fronty mohou dosahovat až ke 40 kilometrům. Důvodem jsou pomalé registrace dopravců, dosud bylo přihlášeno do systému 196.000 vozů, což je zhruba 43 procent z celkového očekávaného počtu. Po spuštění mýta se pak na nové palubní jednotky bude čekat i desítky hodin. Na dnešní tiskové konferenci to oznámil budoucí správce mýtného systému, společnost CzechToll. Firma také uvedla, že nové mýto je hotové.[/quote]

Podle dopravního modelu, který si CzechToll nechal vypracovat, hrozí nejhorší situace na česko-slovenském hraničním přechodu Lanžhot na Břeclavsku na dálnici D2, kde se mohou tvořit fronty až 44 kilometrů. Kritická situace bude také v Bohumíně na D1 (40 kilometrů) a dále v Českém Těšíně (22 kilometrů), v obou případech u česko-polských hranic. Desetikilometrové kolony lze očekávat také v Mostech u Jablunkova na česko-slovenské hranici, v Náchodě u česko-polských hranic a Krásném Lese na D8 u česko-německé hranice. Komplikace nelze vyloučit ani u obchodních míst ve vnitrozemí a na dalších hraničních přechodech.

„Mizivá aktivita malých dopravců může způsobit 1. prosince na hranicích ČR zásadní dopravní komplikace nejen pro nákladní dopravu, ale i pro řidiče osobních vozidel. Pouze dopravci, kteří si již zajistili palubní jednotku nebo to udělají v příštích dvou týdnech, se vyhnou dlouhému čekání v kolonách na státní hranici,“ uvedl generální ředitel CzechTollu Matej Okáli. Situaci označil za vážnou, tvorba kolon je podle něho jistá. „Je na místě zvážit cesty přes hranice na začátku prosince 2019,“ dodal.

Společnost teď připravuje několik opatření, které by měla situaci zmírnit. Představit by je měla v příštím týdnu. Okáli však upozornil na to, že tato opatření už kolony mohou jen zkrátit. Fronty se podle něj budou tvořit zejména v prvních dvou prosincových týdnech, přes Vánoce by mělo nastat uklidnění, další kolony se pak mohou tvořit zase na začátku ledna.

Problémy jsou především u malých dopravců, kteří zatím přihlásili 25.000 vozidel, což je asi osm procent z jejich plánovaného počtu. Malí dopravci s vozovým parkem do deseti aut přitom tvoří většinu. Pomalu se přihlašují také zahraniční dopravci, zejména z Polska.

Registrace do nového systému začala 22. září. Přihlášení je možné prostřednictvím provozovatelů palivových karet, dále na 200 obchodních distribučních místech, na pobočkách Hospodářské komory nebo přes internet. Dopravci po zaevidování údajů o vozidle a firmě musí složit vratnou kauci za palubní jednotku v hodnotě 2468 korun. Při přihlašování na obchodních místech ji dostanou ihned, při registraci přes internet v průměru do dvou až tří dnů. Registrace v systému trvá několik minut.

Konsorcium firem CzechToll ze skupiny PPF podnikatele Petra Kellnera a slovenské SkyToll zvítězilo v tendru na nový mýtný systém a jeho provozovatele loni. Uspělo s nabídkou 10,75 miliardy korun za desetiletý provoz. Proti průběhu tendru i platnosti mýtné smlouvy protestoval současný provozovatel Kapsch, který v soutěži neuspěl s původní nabídkou přes 13 miliard korun.

Za 13 let vybírání mýta v Česku zůstává rekordním loňský říjen s 1,03 miliardy korun. Od začátku fungování mýta v Česku stát vybral více než 107 miliard korun.

Země Zbývající odhadovaný počet vozidel k registraci Počet už registrovaných automobilů Podíl zaregistrovaných vozů
Polsko 75.000 42.000 36 procent
Česká republika 44.000 85.000 66 procent
Rumunsko 24.000 10.000 30 procent
Německo 23.000 5000 17 procent
Maďarsko 10.000 13.000 56 procent
Slovensko 11.000 14.000 56 procent
Litva 9.000 6000 40 procent

 

Nejkrásnějším nádražím jsou letos Rozsochy na Vysočině

[quote]Titul Nejkrásnější nádraží letos získala stanice Rozsochy v kraji Vysočina. Z deseti finalistů vybrala veřejnost na druhé místo Čelákovice ve Středočeském kraji, na třetím místě je nádraží ve Slezských Rudolticích v Moravskoslezském kraji. Výsledky 13. ročníku soutěže dnes v sídle Senátu vyhlásili pořadatelé ankety z Asociace Entente Florale CZ – Souznění. Loni se nejkrásnějším nádraží staly Blíževedly na Českolipsku.[/quote]

Tento rok lidé navrhli na titul Nejkrásnější nádraží 67 stanic. Do finále postoupily Božejovice, Čeladná, Čelákovice, Frýdlant nad Ostravicí, Harrachov, Kouty nad Desnou, Kynšperk nad Ohří, Rozsochy, Slezské Rudoltice a Železná Ruda-Alžbětín.

O oceněných rozhodlo 11.457 platných hlasů. Rozsochy vyhrály se ziskem 2578 hlasů, Čelákovice dostaly 1882 a Slezské Rudoltice 1758 hlasů.

Rozsochy jsou podle pořadatelů představitelem typického vesnického nádraží v malebné krajině Vysočiny. Leží na trati ze Žďáru nad Sázavou do Tišnova. Do soutěže nádraží přihlásil Miloš Stloukal, který v budově přes deset let bydlí. „Ocenění je poděkováním všem za ty činnosti, co jsme na nádraží udělali a změnili. Jsem rád, že i takové nádraží, které nebývá běžně k vidění, kde není mnoho moderních prvků ale krásná příroda v okolí, dostalo takové ocenění,“ řekl ČTK. K vítězství podle něj přispěly i fotografie, které roky sbírá a jež poslal do soutěže. Podle něj z nich vyzařuje klid oproti stereotypu a uspěchanosti klasických městských nádraží. „Myslím, že lidé ocenili, že to nádraží je ještě tak trochu jako ze starých časů,“ dodal.

Výpravní budova nádraží v Čelákovicích nabízí po nedávné rekonstrukci nové provozovny, dva podchody spojující město i cyklověž. Stanice Slezské Rudoltice je na osoblažské úzkokolejce z Třemešné do Osoblahy. V minulém roce byla budova rekonstruována, díky tomu získala svou prvorepublikovou podobu pamatující vznik této trati.

Cenu generálního ředitele Správy železniční dopravní cesty dnes převzali zástupci stanice Karlštejn ve středních Čechách. Letos byla poprvé udělena cena Osobnost ročníku. Získala ji výpravčí Milena Vyčítalová za mnohaletou péči o květinovou výzdobu středomoravských stanic, kde působila.

Pořadatelé předali také Cenu souznění za spolupráci a výjimečné počiny při obnově nebo provozu objektů. Získaly ji zastávka Černošice a stanice Nižbor a Podbořany.

Soutěž, která je prezentací dobrých příkladů péče o železniční nádraží, stanice a zastávky, se koná od roku 2007. „Prostředí je totiž jedním ze základních limitů, které určují oblíbenost tohoto druhu cestování. Ani nejkrásnější vlaky nebudou oblíbené, pokud nechají své cestující vystupovat na nevzhledných a neútulných stanicích,“ uvedla ředitelka Asociace Entente Florale CZ – Souznění Drahomíra Kolmanová.

Logistický kalendář