Domů Blog Strana 948

Členové ČLFA poskytli v 1. čtvrtletí firmám a domácnostem 49,19 mld. Kč, meziročně o 1,6 % více

[quote]Členské společnosti České leasingové a finanční asociace (ČLFA) poskytly klientům v prvním čtvrtletí letošního roku prostřednictvím leasingu, úvěrů a factoringu 49,19 miliardy korun, tedy o 1,6 % více peněz než ve stejném období roku 2018. Souhrnné pohledávky členů ČLFA z běžících leasingových a úvěrových kontraktů dosáhly na konci letošního března 253,07 miliardy korun.[/quote]

„Zatímco v oblasti financování firem jsme zaznamenali meziroční růst, v kategorii spotřebitelského financování došlo naopak ke snížení celkových objemů. Hlavní příčinou je vývoj na automobilovém trhu, který se potýká s poměrně výrazným poklesem prodejů,“ říká Jiří Matula, předseda představenstva ČLFA, která sdružuje 44 předních tuzemských poskytovatelů leasingu, podnikatelských i spotřebitelských úvěrů a factoringu.

Z celkových 49,19 miliardy korun bylo 43,08 miliardy určeno na financování firemních investic a provozu a 6,11 miliardy na financování zboží, služeb a investic pro domácnosti.

Oblast financování podnikatelských investic vykázala růst o 1,8 % při celkovém objemu 22,52 miliardy korun. Čtvrtina firemních investic byla realizována pomocí operativního leasingu.

Hodnota pohledávek postoupených v rámci factoringu na členské firmy ČLFA se meziročně zvýšila o 2,9 % na 36,95 miliardy korun, objem prostředků poskytnutých klientům v rámci factoringu vzrostl o 5,2 % na 20,56 miliardy.

Meziroční pokles o 9,7 % na 6,11 miliardy korun asociace zaznamenala v oblasti financování domácností. Objem spotřebitelských úvěrů poskytnutých členy ČLFA se v prvním čtvrtletí meziročně snížil o 8,5 % na 5,96 miliardy korun, objem spotřebitelského leasingu o 40,1 % na 0,15 miliardy korun.

Nejvíce kontraktů členské firmy ČLFA jako obvykle uzavřely na financování automobilů. Na silniční dopravní prostředky poskytly v prvním čtvrtletí letošního roku 16,98 miliardy korun, z toho bylo 7,31 miliardy určeno na pořízení 16 367 nových osobních vozů. Prostřednictvím produktů členů ČLFA bylo financováno 27,5 % všech nových osobních aut prvně registrovaných v České republice během úvodního čtvrtletí roku.

Tabulka č. 1: Rozložení prostředků poskytnutých členy ČLFA v prvním čtvrtletí roku 2019 podle účelu investování (srovnání se stejným obdobím roku 2018)

  celkový objem v mld. Kč(1. čtvrtletí 2019) celkový objem v mld. Kč(1. čtvrtletí 2018) změna v %
 financování podnikatelských investic

(finanční a operativní leasing,

podnikatelské úvěry, leasing nemovitostí)

22,52 22,12 +1,8 %
 financování firemního provozu

(factoring)

20,56 19,55 +5,2 %
 financování domácností

(spotřebitelské úvěry,

spotřebitelský leasing)

 

CELKEM

6,11

 

 

 

49,19

6,77

 

 

 

48,44

-9,7 %

 

 

 

+1,6 %

 

Pozn.: Výsledky za první čtvrtletí 2018 byly pro potřeby meziročního srovnání a objektivního zmapování trendů na trhu přepočítány tak, aby odpovídaly aktuální členské základně asociace.

Zdroj :  ČLFA

Košík.cz dokázal, že bezobalová budoucnost může fungovat.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

[quote]E-shop s potravinami Košík.cz pokračuje v rozšiřování svého bezobalového sortimentu. Necelý půlrok od startu projektu nabízí 80 položek, které si lidé mohou objednat odvážené do papírových sáčků. Nově představil prémiovou kávu od MamaCoffee, sušenky z pekařství Zemanka nebo granoly Country Life. Chystá se zároveň na vyhodnocení pilotního provozu celého projektu, ze kterého vzejdou podněty pro jeho další směřování.[/quote]

Od startu projektu si zákazníci Košíku koupili již více než deset tun potravin na váhu. Díky plnění zásobníků z velkoobjemových balení ušetřili skoro 30 000 plastových obalů, ve kterých se jednotlivé suroviny běžně prodávají. Tímto tempem se za rok podaří ušetřit skoro 700 kg plastového odpadu, jehož spálením by se do ovzduší uvolnily více než čtyři tuny CO2.

Vzhledem k tomu, v jakém množství se suroviny na váhu prodávají, rozhodl se Košík podruhé rozšířit nabídku. Ve spolupráci s MamaCoffee nabízí ve třech variantách kávu na váhu, doplnil také několik druhů sušenek od biopekárny Zemanka nebo bio granolu od Country Life. Právě müsli a cornflakes totiž patří po rýži a luštěninách k nejčastěji nakupovaným položkám. Bezobalové portfolio se tak dostalo na osm desítek druhů potravin.

„Nadále testujeme, jaké suroviny jsou pro prodej na váhu vhodné. Ukazuje se, že prodej na váhu má předpoklady nabídnout nejvyšší možnou kvalitu a čerstvost. S ohledem na množství denně odsypaného množství totiž zákazník dostane vždy dávku z nově otevřeného balení, neboť zásobníky se doplňují několikrát denně. Proto se nebojíme prodávat ani kávu, u které je maximální čerstvost opravdu důležitá a kterou si nyní mohou zákazníci objednat přesně v takovém množství, aby ji nemuseli zbytečně skladovat,“ uvádí Tomáš Jeřábek, CEO Košík.cz.

Na konci června Košík plánuje vyhodnocení půlročního pilotního provozu s garanty ze společnosti MIWA, která se dlouhodobě věnuje vývoji systémů pro nakupování s opakovaně využitelnými obaly.

„Pilotní projekt již nyní hodnotíme kladně a poznatky, které jsme nasbírali a předáme odborníkům z MIWA, mohou výrazným způsobem posunout budoucnost retailu v podobě nástupu opakovaně využitelných obalů. Naší sekci proto chceme věnovat výrazně více místa v rámci skladu Košíku, zařadit nové položky a začít testovat také další typy obalů nad rámec současných papírových sáčků,“ zmiňuje Jeřábek. „Řešení budeme hledat mimo jiné spolu se zákazníky. Jejich zájem o bezobalovou budoucnost a zpětná vazba jsou pro nás nedocenitelné.“

Košík.cz je e-shop s potravinami, drogerií a potřebami pro domácnost. Z více než 15 000 položek včetně těch z výběrových marketů Delmart a Wine Food či britského supermarketu Iceland si mohou vybírat čtyři miliony zákazníků v Praze a středních Čechách, na Plzeňsku, Liberecku, Ústecku, v Hradci Králové a na Pardubicku, ale také v okolí Teplic, Mostu a Chomutova.

 

Jak je možné vypočítat ušetřené CO2?

  • 8 gramů = váha jednoho plastového obalu
  • 1 obal průměrně na 350 gramů potraviny
  • 10 tun sypaných potravin = 28 571 ušetřených plastových obalů
  • 28 571 obalů = 229 kg plastů
  • 229 kg plastů = 458 kg ropy na výrobu
  • 229 kg plastů = 1374 kg CO2 ze spálení

 

Zdroj : Košík.cz

Lidé se mohou v neděli projet tzv. válečnou tramvají

[quote]Lidé budou mít v neděli, den před výročím atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, ojedinělou šanci vyzkoušet si, jak se v Praze cestovalo tramvají za druhé světové války. Z Vozovny Střešovice vyrazí historická souprava složená z motorového a vlečného vozu upravená do podoby, jakou tyto vozy měly za protektorátu, tedy i s typickým zatemněním proti leteckým útokům.[/quote]

Takzvaná válečná tramvaj vyjede na okružní jízdu v 10:00 a ve 13:15, jízdenka stojí 100 Kč a lze jí koupit předem přes fanshop dopravního podniku. Cestující pojedou přes Královku, Pražský hrad a Malostranskou k Národnímu divadlu, dále na Karlovo a Palackého náměstí a přes nábřeží, Právnickou fakultu, Strossmayerovo náměstí a Špejchar se vrátí do střešovické vozovny, kde sídlí muzeum pražské MHD.

Začátkem září 1939 bylo kvůli protiletecké obraně nařízeno na území tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava zatemňování, což se nevyhnulo ani tramvajím. Zpočátku řidič a průvodčí připevňovali přenosné zatemnění na reflektory vozu od soumraku do svítání, později během celého dne. Zacloněna byla vnější i vnitřní světla tak, aby ven nezářila přímým světlem, uvedl pražský dopravní podnik na svém facebooku. Okna vozů byla s výjimkou čelních natřena průhlednou modrou barvou kromě dvanácticentimetrového proužku jdoucího přes celou šíři okna.

Ve výbavě vozů byly za války i dvě výstražné olejové svítilny. Při leteckém poplachu, při němž se do tří minut vypnul proud v troleji, se jimi označilo přední i zadní čelo odstaveného vlaku soupravy. Po roce 1945 bylo zatemnění vozů odstraněno. Dochovaný vlečný vůz z roku 1908, zvaný dlouhý vamberák, byl z provozu vyřazen v roce 1958. Motorový vůz, vyrobený v roce 1932, sloužil až do roku 1974.

Atentát na Heydricha provedli 27. května českoslovenští parašutisté Jan Kubiš a Jozef Gabčík v zatáčce v Kobylisích. Nejvyšší představitel takzvané Třetí říše v protektorátu zemřel na následky atentátu 4. června. Okamžitě po činu bylo vyhlášeno stanné právo, začaly masové popravy a nacistický teror vyvrcholil vyhlazením Lidic a Ležáků. Parašutisté z výsadku Anthropoid se přes tři týdny skrývali, nakonec je v kryptě chrámu svatého Cyrila a Metoděje nedaleko Karlova náměstí Němci vypátrali na základě zrady jednoho z nich, Karla Čurdy. Následný boj 18. června 1942 nepřežil ani jeden z parašutistů. V kryptě padli Gabčík, Kubiš, Josef Valčík, Adolf Opálka, Josef Bublík, Jan Hrubý a Jaroslav Švarc.

 

Zdroj : ČTK

Ministři dopravy zemí V4 podpořili vysokorychlostní železnici

[quote]Ministři dopravy nebo jejich zástupci ze čtyř středoevropských zemí včetně Česka na dnešní schůzce v Bratislavě podpořili projekt propojení České republiky, Slovenska, Maďarska a Polska vysokorychlostní železnicí. Novinářům to po jednání řekl slovenský ministr dopravy Arpád Érsek. Vysokorychlostní trať označil za prioritu i český ministr Vladimír Kremlík, který se schůzky zúčastnil. Ministři se také vyslovili proti krácení peněz na silniční infrastrukturu v příštím rozpočtovém období EU.[/quote]

„Všechny čtyři země jsou s tím (projektem vysokorychlostní železnice) ztotožněny. Odborné komise už začaly konat. Dalším krokem je studie proveditelnosti projektu,“ uvedl Érsek. Dodal, že plánovaná vysokorychlostní železnice by měla spojit Budapešť, Bratislavu, Brno a Varšavu.

Připravovaná trať podle Érseka umožní jízdu vlaků o rychlosti 300 kilometrů v hodině, což by výrazně zrychlilo vlakovou dopravu mezi zmíněnými zeměmi. „Budeme konkurovat letecké dopravě. Půjde o zcela novou trať,“ řekl Érsek. Odhad nákladů na vybudování nového železničního propojení stanoví studie proveditelnosti, zúčastněné země chtějí na projekt žádat příspěvek z evropských fondů.

„Problematika vysokorychlostních tratí je i pro mě v České republice prioritou,“ uvedl na tiskové konferenci Kremlík.

Zástupci zúčastněných zemí se rovněž vyslovili proti snížení objemu peněz na silniční infrastrukturu v evropských fondech na příští sedmileté rozpočtové období EU, tedy na roky 2021 až 2027. „Budeme bojovat za to, abychom dostali peníze alespoň na úrovni současného období,“ řekl Érsek po jednání s kolegy ze zemí visegrádské čtyřky, které Slovensko nyní předsedá.

Slovenský ministr dopravy se také vyslovil pro urychlení možnosti přeshraničního vymáhání pokut za nezaplacené poplatky za použití silniční sítě. V EU současnosti neexistuje společný postup při trestání například řidičů osobních vozidel, kteří v jiné členské zemi unie jezdili po dálnici bez zakoupené dálniční známky.

 

Zdroj : ČTK

Tisíce výpravčích se do dvou let převlečou do nových uniforem

[quote]Tisíce výpravčích a dalších zaměstnanců na české železnici se nejpozději do dvou let převlečou do nových uniforem. Cestující je budou moci dál poznat podle dominantních tmavě modrých a bílých barev, které budou doplňovat nové barvy správy železnic, tedy tyrkysová a oranžová. Zůstávají také červené čepice. Nové stejnokroje pro přibližně 4600 svých provozních zaměstnanců dnes představila Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). Kompletní obměna uniforem bude SŽDC stát kolem 70 milionů korun.[/quote]

Správa železnic pro výrobu nového oblečení uspořádala veřejnou zakázku, ve které zvítězila firma Blažek Holding. Uniformy jsou určeny pro provozní zaměstnance. Průměrné náklady na kompletní výstroj jednoho zaměstnance by podle organizace neměly přesáhnout 16.000 korun.

„Naši zaměstnanci si zaslouží kvalitní a plně funkční oblečení. Výpravčí se totiž při pracovním výkonu pohybují uvnitř i vně budov ve všech ročních obdobích,“ uvedl generální ředitel SŽDC Jiří Svoboda. Obměna uniforem by se podle něj měla uskutečnit najednou.

Nové stejnokroje budou podle SŽDC kvalitnější a komfortnější než současné. Při výběru byl pro organizaci podstatný také způsob údržby a životnost použitého materiálu. Barevné prvky na oblečení by mělo zvýrazňovat firemní barvy včetně nového loga, které SŽDC používá od letošního roku.

SŽDC, pro kterou pracuje asi 17.000 lidí, spravuje celostátní i regionální tratě, jež vlastní stát. Od roku 2016 se stará také o nádraží, která koupila od Českých drah.

 

Zdroj : ČTK

Navzdory poklesu výstavby nových ploch obchodních center v Evropě čeká Česko výraznější přírůstky

[quote]V České republice letos přibude 29 000 m2 nových ploch obchodních center. Nové plochy zahrnují Centrum Stromovka v Praze 7 a rozšíření jednoho z nejstarších obchodních center v České republice Avion Shopping Park Brno o plochu 14 000 m2, což ho přivede i s Ikeou na celkovou plochu 94 000 m2. Největší přírůstky však trh doručí až v následujících letech, kdy dojde k otevření hned několika významných projektů.[/quote]

 

„Potřeba nových prostor nákupních center ve střední a východní Evropě je ve velké míře ovlivňována makroekonomickými trendy, například v Polsku byl růst poháněn silnou ekonomikou a staví se tu v hojné míře. Vzrůstající roli však také hrají měnící se zvyklosti spotřebitelů a vzestup online nakupování, které výrazněji dopadá zvláště na západní trhy,“ říká Jan Kotrbáček, mezinárodní partner a vedoucí týmu pronájmu maloobchodních prostor ve společnosti Cushman & Wakefield a dodává: „Trendem poslední doby jsou především revitalizace stávajících center, u nás se nedávno otevřelo nově zrevitalizované Nákupní centrum Fénix v Praze, OD Prior ve Zlíně nebo OC Galerie Butovice, kde se otevřela i nová Kika“.

Nejvíce nových ploch uvidíme v České republice po roce 2020, pokud nedojde k výrazným posunům termínů dokončení. V centru Prahy vznikne zatím nejvýznamnější multifunkční projekt Savarin, který propojí Václavské náměstí s ulicí Na Příkopě a Jindřišskou. Jeho celková maloobchodní plocha bude dosahovat přes 35 000 m2. V Brně se dočká rozšíření Nákupní centrum Královo pole a kompletní revitalizace se plánuje pro území Tesca Dornych, kde vznikne multifunkční projekt s maloobchodní plochou přes 33 000 m2. V Plzni pak vyroste nový multifunkční projekt podél ulice Americká a v centru Zlína projekt Fabrika. Do budoucna rozšíření plánuje také pražské obchodní centrum Zličín. Zároveň dochází k mnoha revitalizacím.

Jedním z hlavních nájemců projektu Savarin bude vůbec první food hall svého druhu ve střední Evropě  společnosti Time-out. „Příchod tohoto velkého hráče potvrzuje trend, že gastronomie hraje v maloobchodu stále větší roli,“ říká Jan Kotrbáček, který se podílel na příchodu této značky do Česka.

Významné maloobchodní projekty

Město Název Typ projektu Rok otevření Velikost projektu (m2) retailová část
Praha Centrum Stromovka Nový 2019 15 000
Brno Avion Shopping Park Brno Rozšíření 2019 14 000
Olomouc Šantovka Olomouc Rozšíření 2021 23 300
Praha VN47 Nový 2020 7000
Praha Bořislavka Centrum Nový 2021 10 135
Praha Savarin- mixed used redevelopment Nový 2022 39 000
Plzeň Ameside- mixed used redevelopment Nový 2023 65 000
Brno NC Královo Pole Rozšíření 2023 30 500
Brno Dornych -mixed used redevelopment Rekonstrukce 2023 26 500
Zlín Fabrika Nový 2023 30 000

S postupujícím vyzráváním trhů obchodních center ve většině evropských zemí bude docházet ke stále výraznější polarizaci mezi úspěšnými špičkovými objekty a neúspěšnými druhotnými lokalitami, které boj o přežití donutí k diverzifikaci, říká nová výzkumná zpráva společnosti Cushman & Wakefield. V České republice je trh téměř saturovaný. Prostor pro unikátní smíšené projekty ve špičkových lokalitách s přirozeně vysokou frekvencí lidí tu ovšem stále je. Velký důraz je pak kladen na architekturu a design. Své místo si také najdou malé projekty, pokud mají správně nastavený mix nájemců a jsou na vysoce frekventovaných místech. Stále důležitější roli hraje také proaktivní správa projektů.

 

 

Studie European Shopping Centre: The Development Story (Evropská obchodní centra: zpráva o výstavbě) dále uvádí, že v roce 2018 bylo dokončeno přibližně 2,6 mil. m2 nových prostor obchodních center, což je o 28 % méně než v roce 2017. Číslo za rok 2018 představuje nejmenší objem dokončených projektů za posledních 24 let a je srovnatelné s údaji z počátku 90. let 20. století, kdy se ve střední a východní Evropě otevírala první tradiční obchodní centra.

 

Navzdory skutečnosti, že tempo nové výstavby v posledních pěti letech zpomaluje, celková velikost evropského trhu stále roste a v současnosti dosahuje 168,1 mil. m2, v důsledku čehož se mezi obchodními centry zostřuje konkurence. Developeři se snaží udržet si pozice na trhu, a proto se zaměřují na projekty přestaveb a rekonstrukcí, jejichž cílem je vybudovat kultivované, moderní a esteticky působivé prostory pro nákupy a trávení volného času.

 

Deset zemí s největším přírůstkem prostor v obchodních centrech za rok 2018 (zdroj: výzkum společnosti Cushman & Wakefield)

 

Autorka zprávy Silvia Jodlowski, senior analytička průzkumu trhu ve společnosti Cushman & Wakefield, uvedla: „Příležitosti k výstavbě nových obchodních center vidíme především u dvou druhů projektů. Dominantní moderní projekty s výrazným volnočasovým prvkem namísto zastarávajících neatraktivních center, anebo menší komunitní maloobchodní projekty „vše pod jednou střechou“, kde jsou hlavními faktory úspěchu konkrétního centra jeho vzdálenost, přítomnost prodejny potravin a správný mix nájemců.“

 

Západní Evropa

Rostoucí obavy ze vzestupu elektronického obchodování a výrazný růst maloobchodu na hlavních obchodních ulicích měst potlačovaly výstavbu nových obchodních center v celé západní Evropě. Čtvrtý rok po sobě byla z hlediska přírůstku nových ploch nejaktivnější Francie, kde jich na trhu přibylo 237 000 m2.

 

Ve Velké Británii sice pokračující posun směrem k internetovému obchodování způsobil uzavření některých prodejen, avšak převis nabídky nebrzdí rozvoj obchodních center. Developery od další výstavby neodradil – spíše je pouze přiměl usilovat o přilákání většího počtu návštěvníků nabídkou jedinečných a interaktivních nákupních zážitků v centrech rozšířených o volnočasové prvky a smíšené využití. Spojené království bylo v roce 2018 třetím nejaktivnějším trhem výstavby v západní Evropě – bylo zde vybudováno 147 000 m2 nových prostor, z čehož 74 % připadá na dva projekty. Oproti roku 2017 se jedná o 8% nárůst.

 

Ve Finsku výstavbě obchodních center nahrává výrazná migrace do měst, přičemž 80 % veškerých vybudovaných připadá na tři největší regiony: Helsinky, Tampere a Turku. V jižní Evropě si pak prvenství z hlediska výstavby obchodních center udrželo Španělsko.

 

V letech 2019 a 2020 se v západní Evropě očekává výstavba 2,1 mil. m2 nových prostor v obchodních centrech.

 

Prvních pět západoevropských měst z hlediska rozpracovaných projektů na léta 2019-2020 (zdroj: výzkum společnosti Cushman & Wakefield)

Střední a východní Evropa

Ve střední a východní Evropě bylo nejaktivnější Turecko, kde bylo vybudováno 525 000 m2 nových prostor. Na straně nabídky nových prostor došlo k téměř 50% poklesu oproti roku 2017, jelikož developeři se začínají zaměřovat na menší projekty a také na rekonstrukci a optimalizaci stávajících center. V Rusku, které bylo z hlediska nové výstavby v roce 2018 druhým nejaktivnějším evropským trhem, bylo dokončeno 436 000 m2 nových prostor. Jedná se sice o nejnižší číslo za posledních 15 let, v letech 2019/20 se však očekává jeho zvýšení, protože ve výstavbě je nyní 1,8 mil. m2 nových prostor.

 

Příznivé hospodářské prostředí v Polsku poskytlo výstavbě maloobchodních prostor pevné základy. V roce 2018 na trhu přibylo zhruba 300 000 m2 nových prostor, což je třetí nejvyšší číslo v Evropě. Stejně tak jako v západní Evropě zde platí, že růst elektronického obchodování znamená zesilování konkurence, což pronajímatele nutí se zaměřit na zatraktivnění svých projektů pro návštěvníky.

 

Jinde ve střední Evropě byla výstavba stabilní. V Bulharsku, České republice, na Slovensku a v Maďarsku se trhy přibližují zralosti. Potenciální nové příležitosti skýtají projekty pro smíšené využití, centrální oblasti měst a uzly veřejné dopravy. Na léta 2019 a 2020 se ve střední a východní Evropě očekává přírůstek 4,4 mil. m2 nových prostor v obchodních centrech.

 

Prvních pět měst střední a východní Evropy z hlediska rozpracovaných projektů na léta 2019-2020 (zdroj: výzkum společnosti Cushman & Wakefield)

 

Silvia Jodlowski dodává: „Pronajímatelé a investoři se budou muset polarizaci trhu obchodních center přizpůsobit. Domníváme se, že další výstavba obchodních center v tradičním slova smyslu již nebude v takovém rozsahu pokračovat. Namísto toho předpokládáme rostoucí počet projektů přestaveb a rekonstrukcí, jejichž cílem bude vyhovět rostoucí poptávce po flexibilních prostorách.

 

Popularita projektů pro smíšené využití rychle stoupá s tím, jak se investorům daří realizovat jejich skutečný potenciál. Jak je vidět v některých částech Evropy – především například ve Francii – developeři obchodních center se snaží diverzifikovat pomocí nových formátů, jako jsou například nákupní parky, i hybridních formátů zahrnujících v sobě kanceláře, hotely i bytovou výstavbu.“

Tetra Pak uvádí obalové řešení pro vyšší efektivitu distribuce

Tetra Classic® Aseptic 65ml Cube Spreadable cheese

[quote]Společnost Tetra Pak představila obaly Tetra Classic® Aseptic 65ml Cube, které nabízí účelné řešení pro balení mléčných výrobků, džusů a dalších tekutých potravin. Rozměry obalu byly navrženy tak, aby šest balení mohlo vytvořit krychli. Tím se ideálně využije prostor při distribuci a skladování. Došlo tak ke snížení dopadu na životní prostředí a současně klesly i vynaložené náklady.[/quote]

 

Na rozdíl od klasických obalů Tetra Classic Aseptic o objemu 65 ml, je potřeba pro nové balení méně sekundárního balení. Spotřeba surovin je až o 28 % menší v porovnání s podobnými obalovými řešeními. Současně potřebuje přibližně o 40 % méně prostoru pro převoz stejného množství produktů a na jednu paletu se tak vejde až 9 600 kusů. Tím se snižují emise CO2, které se dostávají do atmosféry a dopad na životní prostředí. To znamená, že potraviny mohou být nyní dodávány bezpečně na delší vzdálenosti, za nižší náklady a za dostupnou cenu pro koncové spotřebitele.

 

„Nové balení bude výhodné nejen pro spotřebitele, ale také pro obchodní řetězce. Pomůže jim ušetřit náklady za dopravu i skladování. Krychlové 65ml balení Tetra Classic Aseptic poskytuje maximální ochranu produktu, minimální využití materiálů a efektivitu při distribuci. Tetra Pak tak reaguje na rostoucí požadavek po udržitelných obalech, které jsou šetrné k životnímu prostředí,“ řekla Aleksandra Jedrzejewska, ředitelka marketingu společnosti Tetra Pak.

 

Zdroj : Tetra Pak

Čína a EU podepsaly důležité smlouvy v leteckém sektoru

[quote]Regulační úřady z Číny a Evropské unie podepsaly dvě důležité dohody týkající se leteckého sektoru, které posilují vzájemnou spolupráci v sektoru. Oznámily do dnes čínská státní televize CCTV a Evropská unie. Dohody usnadní úřadům pro civilní letectví vzájemné uznávaní certifikace leteckých výrobků, zatímco aerolinkám z EU a Číny usnadní létání mezi členskými zeměmi unie a Čínou.[/quote]

Předseda Evropské komise (EK) Jean-Claude Juncker uvedl, že dohody jsou významným krokem k tvorbě pracovních míst, zvýšení obchodu a zrychlení ekonomického růstu. „Ve stále více nestabilním světě je evropské partnerství s Čínou důležitější, než kdy jindy,“ uvedl Juncker v prohlášení.

V rámci takzvané dvoustranné dohody o bezpečnosti v civilním letectví BASA se EU a Čína dohodly na omezení duplicity v certifikaci a hodnocení výrobků, uvedla unie. BASA také podpoří spolupráci v bezpečnosti civilního letectví a vlivu na životní prostředí.

Druhá dohoda o takzvaném horizontálním letectví má nahradit dvoustranné dohody, které dosud regulovaly lety mezi EU a Čínou. Jakmile tato dohoda vstoupí v platnost, budou evropské aerolinky moci létat do Číny z kteréhokoliv z členských států unie. V současnosti mohou létat jen z těch zemí EU, které mají bilaterální dohodu s Pekingem.

Dohody musejí ještě formálně přijmout Evropská komise a čínský úřad pro letectví. Pak vstoupí v platnost, uvedla agentura Reuters.

 

Zdroj : ČTK

Zastupitelé Plzně v červnu rozhodnou o křižovatce Rondel

[quote]O budoucnosti velké a velmi vytížené mimoúrovňové kruhové křižovatky Rondel budou v červnu rozhodovat plzeňští zastupitelé. Mosty křižovatky na trase mezi centrem a nejlidnatějšími sídlišti na severním okraji Plzně jsou ve špatném technickém stavu. Vedení města chce zároveň zlepšit obslužnost lokality, ve které se nyní staví řada nových domů.[/quote]

Návrh počítá s tím, že současný kruhový objezd a mimoúrovňovou silnici nahradí úrovňová křižovatka. Pokud tuto variantu zastupitelstvo schválí, s úpravami se začne až po dokončení západní a severovýchodní části městského okruhu, tedy za zhruba čtyři roky, řekl dnes ČTK primátorův technický náměstek Pavel Šindelář (ODS).

Návrh počítá s úrovňovou komunikací se třemi dopravními pruhy v obou směrech. Některé pruhy budou pro auta a některé pouze pro MHD. Tramvajová trať má vést středem a bude oddělena travnatým pásem se stromy. Dopravu budou řídit tři světelné křižovatky. Podél jsou navrženy cyklostezky a chodníky, které jsou od silnice i mezi sebou odděleny alejemi stromů. Počítačová simulace zatížení provozu potvrdila, že toto navržené řešení má dostatečnou kapacitu a zajistí plynulý a bezpečný průjezd aut i MHD.

Město vedlo k řešení budoucnosti Rondelu několik důvodů, uvedl náměstek pro dopravu Michal Vozobule (TOP 09). „Kromě špatného technického stavu mostů, které je zapotřebí buď znovu postavit, nebo nahradit zcela jiným dopravním řešením, je nutné zajistit lepší dopravní obslužnost nové městské čtvrti, která zde v souladu s územním plánem začíná vznikat,“ uvedl. Za současného stavu je problémem také to, že na více než kilometrovém úseku tramvajové trati chybí zastávka. Byla by potřeba pro obyvatele přilehlé oblasti, pro návštěvníky obchodního centra i pro budoucí zástavbu.

Kromě toho, že navrhované řešení by nahradilo mosty kruhové křižovatky, také by mohlo pro nově vznikající obytnou čtvrť vzniknout nové náměstí se zelení a s prvky pro smysluplné hospodaření s dešťovou vodou, popsal architekt Jaroslav Holler z Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně. Se zásahy do současné křižovatky bude možné začít nejdříve v roce 2023 po dokončení západní a severovýchodní části městského okruhu, který této lokalitě výrazně dopravně odlehčí. Kvůli špatném stavu mostů ale nelze věc příliš odkládat.

 

Zdroj : ČTK

DPP zahájí geologický průzkum, kterým začne stavbu trasy metra D

[quote]Pražský dopravní podnik (DPP) zahájí 27. května geologický průzkum, kterým začne stavba trasy metra D z Pankráce do Písnice. Rozhodli o tom dnes pražští radní. Zároveň schválili záměr výstavby nové trasy. Průzkum vyjde na 1,58 miliardy korun. Stavby, které při něm vzniknou, budou součástí nové trasy. DPP musí ještě vyřešit problém s některými chybějícími pozemky, například v Písnici.[/quote]

V první fázi vznikne trasa mezi Pankrácí, Novými Dvory a pokračovat bude do Depa Písnice, budou na ní jezdit vlaky bez řidiče. Náklady se odhadují na 57 miliard korun. V budoucnu má vzniknout úsek z Pankráce na náměstí Míru. Investorem stavby bude DPP.

„V pondělí (27. května) tam začnou najíždět bagry a začnou se oplocovat pozemky. Slavnostní zahájení stavby metra bude 20. června, sám si vezmu lopatu. Geologický průzkum děláme z toho důvodu, abychom předešli problémům, které se vyskytly při stavbě tunelu Blanka, kdy došlo ve Stromovce k propadům půdy,“ řekl náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě).

Tento týden ve čtvrtek pražští zastupitelé projednají výstavbu linky metra D, budou schvalovat financování stavby. Poté DPP a město uzavřou smlouvu s dodavateli geologického průzkumu.

„Oblast Pankráce je geologicky velmi složitá, bývala tam sopka, a my musíme mít jistotu, že bude vše v pořádku, už jen proto, že se trasy kříží,“ řekl generální ředitel DPP Petr Witowski.

Provoz na trase metra C nebude přerušen, soupravy budou po dobu průzkumu pouze stanicí projíždět pomaleji.

Průzkum se uskuteční na Pankráci na několika místech. Šachty, štoly a další podzemní prostory, které při průzkumu vzniknou, nebudou zasypány, ale využity pro metro. Vytěžené šachty a štoly jsou naplánovány v místech, kde se budou nacházet traťové tunely, přestupní chodby nebo poslouží pro vzduchotechniku.

Z celkové částky půjde podle přehledu nákladů průzkumu, který má ČTK k dispozici, na samotný průzkum zhruba 1,28 miliardy korun. Dalších 145 milionů bude stát monitoring. Zbylé peníze půjdou mimo jiné na pasportizaci a část z nich je vyčleněna jako rezerva.

Vedení Prahy a DPP stále řeší problém s chybějícími pozemky nutnými pro stavbu. V současné době jednají například s majiteli pozemků v Krči. S nimi již byla podepsána tzv. iniciální dohoda týkající se pozemků u Nádraží Krč. Problémy má město kolem budoucích stanic Libuše, Písnice a Depo Písnice, kde jej čekají pravděpodobně rozsáhlejší směny pozemků.

Pražští radní na začátku dubna rozhodli, že Praha nechá pro každou stanici z Pankráce do Písnice vypracovat návrhy výtvarných řešení. Upraví původně navrženou podobu některých prvků ve stanicích. Z nich pak speciální komise vybere vítěze. Pro stanici Náměstí bratří Synků, která je součástí úseku z Pankráce na náměstí Míru, město rozhodlo, že uspořádá architektonickou soutěž na její podobu.

Bývalé vedení města zamýšlelo vytvořit se soukromou společností podnik, který by výstavbu řešil. Důvodem bylo zejména náročné získávání pozemků, kdy soukromá společnost je může vykupovat za tržní ceny, což veřejná správa nemůže. Současní radní vznik podobných společností nyní ale nechystá. Scheinherr již dříve ČTK řekl, že se vzniku podniků nebrání, musí ale jejich založení být pro město a DPP výhodné.

Vedení města také rozhodlo, aby Institut plánování a rozvoje připravil strategii rozvoje metra, v němž se rozhodne o případném dalším rozšiřování.

 

Zdroj : ČTK

Logistický kalendář