Domů Blog Strana 1044

Zákaz kamionů v levém pruhu dálnic povede k úbytku šoférů

8.1.2019

Plošný zákaz jízdy kamionů v levém pruhu na dálnicích povede k dalšímu úbytku profesionálních řidičů, a tím i k celkovému poklesu tuzemské nákladní dopravy. Vyplývá to ze stanoviska Hospodářské komory ČR k poslaneckému návrhu, který prošel připomínkovým řízením. Zákaz by podle novely skupiny poslanců ANO, KSČM a ČSSD platil v pracovní dny od 06:00 do 22:00. Ministerstvo dopravy návrh podpořilo.

Restrikce by se podle předlohy vztahovala na řidiče nákladních automobilů nad 3,5 tuny a jízdních souprav delších než sedm metrů. Podle předkladatelů by se na dálnicích zvýšila plynulost a bezpečnost provozu.

„Zahnání kamionů do jednoho proudu bez možnosti předjetí pomalejšího naloženého vozidla způsobí jen další stres těmto řidičům a i pro řidiče pomalejších osobních vozidel nebo skútrů bude těžké a nebezpečné se zařazovat do souvislých dlouhých kolon kvůli odbočení nebo pro svou pomalejší jízdu,“ uvedla Hospodářská komora.

Podle podnikatelů navíc plošný zákaz prohloubí kritický nedostatek profesionálních řidičů v Česku, protože šoféři jej budou chápat jako šikanu. Tím podle stanoviska komory klesne i tuzemská nákladní doprava, kterou nahradí dopravci z východu. V Česku podle komory aktuálně chybí přes 20.000 šoférů.

Na kritických úsecích, zvláště na D1 v oblasti Vysočiny, by podle zástupců podnikatelů měl být spíše zaveden speciální režim zimní údržby a zákaz předjíždění kamiony by měl být vynucován pomocí dočasných dopravních značek.

Současná legislativa umožňuje zákaz jízdy kamionů v levém pruhu zejména prostřednictvím dopravních značek. Kamiony mají zakázán také vjezd do třetího jízdního pruhu a řidiči nesmí předjíždět v případě, že jejich vůz nedosahuje potřebné rychlosti.

Podle ministerstva vnitra by plošný zákaz jízdy kamionů v levém pruhu dálnic mohl způsobit zpomalení průjezdnosti pravého pruhu. Vnitro však zaujalo k novele neutrální postoj s tím, že rozhodující je postoj ministerstva dopravy, které návrh uvítalo. Podle úřadu je to další opatření, které povede ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu na dálnicích. O zavedení plošného zákazu hovořil v souvislosti s kolapsem na opravovaném úseku D1 na Vysočině ještě před uveřejněním poslaneckého návrhu ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) nebo komunisté.

Předlohu skupiny poslanců posoudí před projednáváním v zákonodárných sborech vláda. Předkladatelé navrhli, aby ji Sněmovna schválila zrychleně už v prvním čtení a byla účinná hned po případném přijetí, tedy vyhlášením ve sbírce zákonů.

Zdroj : ČTK

Stát loni v dopravě schválil projekty za 29,4 miliardy Kč z EU

Michal Drha

7.1.2019

Ministerstvo dopravy loni schválilo 75 projektů, které dostanou dotaci z evropských fondů. Z nich na ně poputuje 29,4 miliardy korun. ČTK to sdělila mluvčí ministerstva Lenka Rezková. V roce 2017 ministerstvo schválilo projekty s podílem evropských peněz za více než 50 miliard korun.

Největší část peněz určených na vloni schválené projekty je určena na železnici, například na modernizaci trati Rokycany – Plzeň nebo rekonstrukci železničního úseku mezi Sudoměřicemi a Voticemi.

Peníze na projekty, které ministerstvo schválilo v loňském roce, bude stát vyplácet průběžně. Loni stát vyplatil na dopravní akce zhruba 15 miliard korun.

V rámci celého dotačního programu zaměřeného na dopravu bylo dosud schváleno 173 projektů s dotacemi za celkem 88 miliard korun z evropských peněz. Proplaceno bylo zatím 43 miliard korun. Podle ministerstva se čerpání evropských peněz zatím daří plnit na 100 procent a žádné peníze z evropských fondů tak zatím nepropadly.

Celkově bylo na dopravní akce v rámci Operačního programu Doprava II vyčleněno z evropských fondů pro období 2014-2020 více než 4,5 miliardy eur (zhruba 118 miliard korun), nejvíce ze všech programů.

Systém čerpání evropských dotací je založen na principu předfinancování ze státního rozpočtu. Až po splnění určitých podmínek peníze proplatí Evropská komise. Ta proplácí maximálně 85 procent objemu dané dotace, u některých programů je tento podíl nižší. Česko má na programové období 2014 až 2020 k dispozici celkem 581 miliard korun.

Zdroj : ČTK

V dochvilnosti letů jsou nejlepší Copa Airlines a letiště Haneda

Michaela Drábková

7.1.2019

Panamské aerolinky Copa Airlines a tokijské letiště Haneda byly v loňském roce světovými jedničkami v dochvilnosti letů. Aerolinky dodržovaly plán na 89,8 procenta, letiště v Tokiu pak na 85,6 procenta. Vyplývá to z průzkumu analytické společnosti OAG Aviation Worldwide.

Mezi přepravci, kteří se od plánovaných termínů odchylovali maximálně o 15 minut, figuruje na druhé příčce lotyšská společnost Air Baltic. Na dalších místech jsou Hong Kong Airlines, Hawaiian Airlines a první pětici uzavírají Bangkok Airways.

Mezi velkými letišti, která za rok odbaví více než 30 milionů lidí, bylo z hlediska dochvilnosti loni na prvním místě tokijské letiště Haneda. Následují letiště v Atlantě, Singapuru, Denveru a Los Angeles.

Počet cestujících v letecké dopravě se podle předběžných dat Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) loni zvýšil o 6,1 procenta na 4,3 miliardy, přičemž obsazenost letadel činila 81,9 procenta.

Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA) očekává, že díky hospodářskému rozvoji a růstu střední třídy se počet cestujících v letectví do roku 2037 zdvojnásobí na 8,2 miliardy. Více než polovina z toho by měla připadnout na oblast Asie a Tichomoří, kde se zvyšuje poptávka zejména v Číně a Indii, uvedla agentura Bloomberg.

Zdroj : ČTK

Britský ministr brání smlouvu na lodní dopravu s firmou bez lodí

Michaela Drábková

4.1.2019

Britský ministr dopravy Chris Grayling včera obhajoval smlouvu, kterou vláda uzavřela s lodní společností, aby zajistila přepravu zboží přes Lamanšský průliv po odchodu Velké Británie z Evropské unie. Kritiku si kontrakt v hodnotě téměř 14 milionů GBP (téměř 400 milionů Kč) vysloužil především proto, že nová přepravní společnost nevlastní žádné lodě a přepravní služby nikdy nenabízela, informovala britská veřejnoprávní stanice BBC.

„Nehodlám se omlouvat za podporu nové britské firmy,“ uvedl ministr dopravy Chris Grayling. „Velmi důkladně jsme tuto firmu prověřili. Uzavřeli jsme přísnou smlouvu, abychom zajistili, že dodají, co chceme,“ vysvětlil člen vlády premiérky Theresy Mayové.

Britský kabinet uzavřel minulý týden tři smlouvy pro případ, že Británie odejde z Evropské unie na konci března bez dohody a bude třeba kvůli zmírnění očekávaných zácp na hranicích zajistit dodatečnou dopravu zboží z pevniny do jihoanglických přístavů. Podle odborníků by v případě brexitu bez dohody stály lodě ve velkých frontách kvůli celním kontrolám, a to především v přístavech Dover, Folkestone a ve francouzském Calais.

Firma Seaborne Freight, které se kontroverzní smlouva týká, získala nejmenší ze tří kontraktů s britskou vládou. Zajistit by měla nákladní přepravu mezi anglickým přístavem Ramsgate a belgickým městem Ostende. Kromě této firmy smlouvy s britskou vládou uzavřely také společnosti Brittany Ferries z Francie a DFDS z Dánska.

Britská veřejnoprávní stanice BBC zjistila, že firma Seaborne Freight nikdy dříve trajektovou dopravu nezajišťovala a nevlastní ani žádné lodě. Podle BBC navíc byla firma vybrána bez toho, aby bylo zveřejněno oznámení o výběrovém řízení. Za důvod tohoto postupu vláda označila „krajně naléhavou situaci“.

Firma Seaborn Freight uvedla, že se chystá začít provozovat nákladní dopravu přes Lamanšský průliv se dvěma loděmi, k nimž by měly na konci léta přibýt další dvě. Jaké lodě bude používat, odmítl ředitel Ben Sharp sdělit s odkazem na obchodní tajemství.

Británie by měla podle dosavadních plánů opustit Evropskou unii 29. března, tedy méně než za tři měsíce. Riziko, že nakonec odejde ze společenství bez dohody, je v posledních týdnech stále vyšší. V prosinci premiérka Theresa Mayová zrušila hlasování o dohodě dojednané v Bruselu a přesunula jej na leden. Všeobecně se očekává, že parlament dohodu odmítne. Hlasovat by mohl v týdnu od 14. ledna.

Ministr zahraničí Jeremy Hunt ale včera například v přednášce v Singapuru vyjádřil přesvědčení, že Mayová „najde způsob“, jak nakonec dosáhnout schválení dohody. Podle Jeremy Hunta se jí to podaří, až získá od EU záruky, že Británie nezůstane nastálo „polapena“ v celní unii.

Zdroj : ČTK

Stavba plavebních stupňů na Labi začne nejdřív za 4 roky

Michaela Drábková

4.1.2019

Stavba klíčových plavebních stupňů na Labi u Děčína a Přelouče začne nejdříve za čtyři roky. Obě stavby stále nemají platná povolení. ČTK to řekl šéf Ředitelství vodních cest (ŘVC) Lubomír Fojtů. Chybějící plavební stupně jsou podle rejdařů jedním z hlavních problémů vodní dopravy v ČR. O stavbě jezů se hovoří už přes 20 let.

Jez u Děčína, který má přispět k lepší splavnosti řeky pro nákladní lodě, měl být podle dřívějších předpokladů hotov kolem roku 2021. Stát se však při přípravě stavby potýká s problémy zejména okolo vyhodnocení dopadů na životní prostředí (proces EIA). V této souvislosti loni rozhodovala Správa národního parku České Švýcarsko o stanovení možných opatření, které měly kompenzovat nepříznivé vlivy stavby na životní prostředí. Správa ale došla k závěru, že dopady stavby na krajinu nelze v tuzemsku dostatečně kompenzovat.

Další postup v přípravě stavby je tak stále zablokován. Vláda proto zadala ministru životního prostředí Richardu Brabcovi (ANO), aby případná kompenzační opatření realizovatelná mimo ČR projednal s Evropskou komisí a s Německem.

Podobná je situace okolo stavby plavebního stupně u Přelouče, kde možný termín Fojtů odhadl stejně jako u Děčína na roky 2023 až 2025. Stavba přitom podle ředitele ŘVC již v minulosti stavební povolení získala, to však u soudu napadli aktivisté. Stavba v minulosti měla už i platnou EIA, ta však kvůli legislativním změnám propadla. V současnosti se proto zpracovávají podklady pro novou EIA, které zahrnují i nově vytvořené území Natura 2000 v oblasti, což je soustava chráněných evropských území. Podle ŘVC je tak třeba stavbu adaptovat na nové podmínky, což zabere další čas.

Rejdaři volají po urychlené stavbě obou jezů mnoho let. Nedostatečná dopravní infrastruktura na Labi má podle nich fatální dopady na tuzemskou lodní dopravu. Rejdaři tak převážejí každý rok méně zboží, na čemž tratí desítky až stovky milionů korun ročně. V roce 2017 rejdaři převezli 1,567.700 tun nákladu, meziročně o zhruba 210.000 tun méně. Pokles pokračoval i loni.

Plavební stupně u Děčína a Přelouče byly zařazeny do seznamu staveb, na které se vztahuje novela zákona o urychlení výstavby dopravní a jiné infrastruktury.

Zdroj : ČTK

Letos bude pokračovat příprava mýta nebo liberalizace železnice

Michaela Drábková

3.1.2019

K nejzajímavějším tématům v dopravě bude v roce 2019 patřit příprava na vybudování nového mýtného systému, který konsorcium CzechToll/SkyToll spustí od roku 2020. Zároveň se do letošního roku přesunou i spory kolem mýtného tendru. Pokračovat bude také liberalizace železniční dopravy, kraje vyberou nové provozovatele svých tratí. Další rekord očekává i pražské letiště. Řada událostí z roku 2018 bude mít dohru i v roce 2019.

Rok 2019 bude poslední, kdy bude provozovatelem mýta rakouská firma Kapsch. Nový systém už bude od roku 2020 zajišťovat konsorcium CzechToll/SkyToll, které dostane za celkem desetiletý provoz 10,75 miliardy Kč. Společnost avizovala, že v letošním roce se bude věnovat přípravám a budování nového satelitního systému.

Pokračovat bude ovšem také spor okolo mýtného tendru. Firma Kapsch je odhodlána uplatňovat své námitky vůči průběhu soutěže u soudu, případně i arbitráže nebo Evropské komise. Námitky rakouské společnosti loni zamítl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, podnik však s rozhodnutím nesouhlasí, stát podle něj při tendru pochybil.

Nový mýtný systém bude navíc rozšířen na dalších 900 kilometrů silnic první třídy. Na nich však podle dohody ministerstva dopravy a samospráv bude moci být uplatněná nulová sazba. O konkrétních úsecích, kde se tak stane, rozhodnou samotné kraje a obce v průběhu letošního roku.

Liberalizace železnic i změny legislativy

Do další fáze by měla pokročit také liberalizace železniční dopravy. Část tratí, které si objednávají stát a kraje, byla rozdělena mezi dopravce už loni, o většině regionálních tratí se však bude rozhodovat až letos. Už nyní je ovšem jasné, že České dráhy část tratí, kde dosud jezdí, opustí. Současné smlouvy vyprší na konci roku 2019.

Očekává se také řada legislativních změn. Jedna z nejdůležitějších by měla navázat na loňskou novelu zákona o urychlení dopravních staveb. Ministerstvo dopravy v ní nově navrhuje kauce za každé odvolání proti rozhodnutí o umístění nebo povolení stavby. Dopravní stavby by navíc mohly být nově umístěny a povoleny v jediném řízení. Loňská úprava kromě jiného už obsahuje seznam dopravních staveb, u nichž se má usnadnit vyvlastňování pozemků pomocí takzvaného mezitímního rozhodnutí. Zavedla také fikci souhlasu, která má úřady přimět k tomu, aby konaly rychleji.

Nákladní dopravci budou netrpělivě očekávat vývoj unijní legislativy v oblasti pravidel pro vysílání pracovníků. Tuzemské firmy kritizují postup západoevropských zemí, které na řidiče kamionů tato pravidla uplatňují, podle dopravců jde o protekcionismus. Česko prosazuje vyjmutí nákladní silniční dopravy z norem pro vysílání pracovníků. O přesné podobě unijních norem by se mělo rozhodnout v tomto roce.

Rekordní čísla znovu očekává Letiště Praha. To by se za loňský rok mělo poprvé přiblížit k hranici 17 milionů odbavených cestujících za rok, v letošním roce by se tento počet mohl podle odhadů ještě zvýšit o několik procent. Pomoci by k tomu podle letiště mohly i nové linky, k těm nejočekávanějším patří přímá linka United Airlines do Newarku v USA.

Zdroj : čtk

Pohonné hmoty opět zlevnily, od minulé středy o desítky haléřů

Michaela Drábková

3.1.2019

Pohonné hmoty v Česku osmý týden zlevňují. Průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 klesla proti minulé středě o 25 haléřů na 31,70 koruny za litr. Nafta zlevnila o 31 haléřů na 32,23 Kč/l. Vyplývá to z údajů firmy CCS, která ceny sleduje. Loni byly na začátku roku pohonné hmoty lacinější, benzin zhruba o korunu a nafta o více než dvě koruny.

Nafta je dražší než benzin od začátku loňského listopadu, předtím tomu tak bylo naposledy v březnu 2015. Za podobné ceny jako nyní se pohonné hmoty prodávaly loni v květnu. Podle analytiků budou ceny benzin a nafta klesat i nadále. „V dalším týdnu budou pohonné hmoty v ČR dále zlevňovat, i když pomalejším tempem než v uplynulých sedmi dnech. Ceny jak benzinu, tak nafty poklesnou o dalších 15 až 20 haléřů na litr,“ uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Důvodem je podle něj pokles cen ropy na světových trzích, způsobený nyní zejména obavou z letošního citelného zpomalení americké a potažmo světové ekonomiky. „Takové zpomalení by trvaleji oslabilo poptávku po ropě a působilo tudíž ve směru jejího dalšího zlevňování. Barel ropy Brent se přitom v posledním loňském čtvrtletí propadl až o 40 procent. Na začátku října se prodával za více než 86 dolarů, během Vánoc za ceny kolem 50 dolarů,“ dodal Kovanda.

Podle analytika Finlordu Borise Tomčiaka zaznamenala cena ropy největší kvartální pokles od roku 2014. „Důvodem je přebytek komodity na trhu, jelikož se významně zvýšila produkce kolem Perského zálivu, v Rusku a zejména v USA. Kartel OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu) se už před několika týdny domluvil spolu s Ruskem a dalšími nečlenskými zeměmi na opětovném snížení produkce o 1,2 milionu barelů ropy denně. To by mělo stačit na stabilizaci trhu a odstranění přebytku,“ míní Tomčiak.

Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček připomněl, že na začátku letošního roku přišel kartel OPEC o Katar, který z organizace vystoupil. „Katar se chce dle oficiálních informací soustředit na vývoz zemního plynu. Nicméně není žádným tajemstvím, že mezi Katarem a Saúdskou Arábií, která je dominantní zemí kartelu OPEC, panují dlouhodobé konflikty,“ uvedl.

Podotkl, že Saúdská Arábie dokonce obvinila Katar z podpory terorismu. „Přestože Katar tvořil jen zanedbatelnou část celkové produkce ropy v rámci členských zemí OPEC, jeho odchod není pro kartel dobrým signálem. Síla Organizace zemí vyvážejících ropu postupně klesá, což zřejmě povede k užší spolupráci s Ruskem,“ dodal.

Nejdražší paliva z celého Česka zůstávají nadále v Praze, kde za benzin řidiči zaplatí v průměru 32,84 koruny za litr a za naftu 33,09 koruny za litr. V žádném jiném kraji nestojí litr dieselu více než 33 korun. Naopak nejlevněji vyjdou pohonné hmoty v Jihočeském kraji. Tamní čerpací stanice prodávají benzin v průměru za 31 Kč za litr. Naftu tam lze pořídit za 31,50 Kč.

Zdroj : ČTK

Loď u Nizozemska ztratila desítky kontejnerů, zboží je na plážích

Michaela Drábková

3.1.2019

Zřejmě v důsledku nepříznivého počasí ztratila obří nákladní loď plující Severním mořem nejméně 270 kontejnerů s nákladem, které pak začal příboj odnášet k plážím ostrovů na severu Nizozemska. Informuje o tom dnes místní televize RTL, která se odvolává na informace pobřežní stráže. K břehům ostrovů Terschelling, Vlieland a Ameland donesly vlny tisíce předmětů – od hraček, přes velkoplošné televize až po součásti automobilů.

„Kam se podíváte, tam leží nějaké věci. Celá pláž je plná, jsou tady i nerozbalené výrobky IKEA. Všichni to všechno sbírají, na pláži je možná 200 džípů s vozíky,“ popsal situaci na Terschellingu Rimbaud Laperre, který je tam na návštěvě u rodiny.

Kontejnery převážela loď MSC ZOE plující pod panamskou vlajkou. V roce 2015, kdy byla výroba lodi dokončena, se plavidlo zařadilo mezi největší nákladní lodě na světě. Může vézt náklad až 19.000 kontejnerů. Alespoň 270 jich podle nizozemské pobřežní stráže spadlo z paluby nedaleko německého ostrova Borkum, mořské proudy a vítr pak některé z nich donesly až k nizozemským ostrovům.

Fotografie na webu RTL ukazují vyplavené dřevěné židle, boty, oblečení, hračky nebo komponenty aut. Je vidět i muž, jak odnáší na pevninu televizi zabalenou v polystyrenu. Nezvyklý úkaz podle místních médií přitáhl na pláže stovky lidí. „Na Terschellingu je to skutečná zlatá horečka, lidé tady šílí!“ řekl Laperre.

Pobřežní stráž ale před prozkoumáváním vyplavených kontejnerů varuje. Nejméně ve třech kovových boxech, které se odpoledne stále nacházely na hladině Severního moře, byly totiž v barelech převáženy chemikálie, které by pro člověka mohly být nebezpečné.

Zdroj : ČTK

Většina tuzemských řidičů si za mýto v Německu výrazně připlatí

Michaela Drábková

3.1.2019

Zavedení mýtného pro osobní automobily v Německu bude pro české motoristy znamenat velké zdražení cest do sousední země. Kvůli stáří vozového parku a vysokým emisím totiž bude velká část vozů spadat do skupiny s nejvyšším zpoplatněním. ČTK to dnes řekl mluvčí ÚAMK Igor Sirota. Průměrné staří tuzemských vozů se pohybuje okolo 15 let.

Spolkový ministr dopravy Andreas Scheuer (CSU) dnes oznámil, že mýtné pro osobní auta bude zavedeno od října 2020. Německo počítá s tím, že výše mýtného pro osobní auta se bude lišit podle objemu motoru a množství emisí, které produkuje. Desetidenní poplatek se bude pohybovat v rozmezí od 2,5 eura do 25 eur (64 až 644 Kč), nejdražší roční mýtné pro vozy s vysokou produkcí emisí bude stát 130 eur (3347 Kč).

Podle Siroty zatím není zřejmé, jestli se zpoplatnění bude týkat i příhraničních silnic první třídy. Ty často využívají zejména Češi, kteří jezdí do Německa za prací. Konkrétní úseky silnic prvních tříd, které budou zpoplatněny, Německo teprve vybere. V minulosti ovšem Německo podle Siroty zvažovalo, že právě příhraniční silnice by mohly být s ohledem na velký podíl řidičů ze zahraničí zdarma.

Pokud by však platilo mýtné i na příhraničních silnicích, může zavedení mýtného vést i k objíždění zpoplatněných tras po menších silnicích. To by podle Siroty využívali právě řidiči dojíždějící do Německa kvůli práce. Denně z Česka dojíždí za prací přes 10.000 řidičů.

Zpoplatnění německých dálnic v minulosti kritizovaly některé sousední státy včetně České republiky. Podle nich je mýtné nastaveno diskriminačně, Rakousko kvůli tomu Německo dokonce zažalovalo. Důvodem je to, že mýtné budou fakticky platit jen zahraniční řidiči. Majitelé aut registrovaných v Německu mýtné sice také zaplatí, posléze se jim ale o tuto částku sníží daň z motorových vozidel, kterou už nyní přispívají na rozvoj zdejší dopravní infrastruktury. Evropská komise však námitky Rakouska zamítla.

Německé ministerstvo dopravy si od zavedení poplatků slibuje čistý roční příjem kolem 500 milionů eur (12,8 miliardy Kč). Někteří odborníci to ale zpochybňují a tvrdí, že systém může být i ztrátový.

Zdroj : ČTK

Investice do komerčních nemovitostí letos klesly zhruba o pětinu

Michaela Drábková

2.1.2019

Investice do komerčních nemovitostí v Česku letos klesly meziročně zhruba o pětinu na 2,8 miliardy eur (72,5 miliardy korun). Podíl českých investorů činil dvě třetiny. Z celkového objemu se 60 procent proinvestovalo v Praze, zbytek v regionech. Vyplývá to z údajů realitní poradenské firmy Cushman & Wakefield, které má ČTK k dispozici.

„Přestože celkový objem uskutečněných transakcí v roce 2018 klesne, nelze to přisuzovat nedostatku zájmu o komerční nemovitosti v Česku. Naopak trh je velmi aktivní a zájem investorů neustupuje. Česko se stává mezinárodně vyspělým trhem, který je stabilní a pro investory dostatečně předvídatelný. Předešlé dva roky byly výjimečně bohaté na velké transakce,“ uvedl vedoucí investičního týmu Cushman & Wakefield Michal Soták.

Přestože objem investic klesl o 20 procent, počet transakcí byl podle něj i nadále vysoký. Čeští investoři proinvestovali dokonce dvakrát více než v roce 2017. „Silnému investičnímu trhu na poli komerčních realit nahrává také rekordně nízká neobsazenost kanceláří a skladů a rostoucí tržby v obchodních centrech,“doplnil Soták. Největší realitní transakcí roku je prodej tří průmyslových parků CTP německému investorovi Deka Immobilien za 460 milionu eur (11,9 miliardy korun).

Podíl volných kanceláří v Praze na konci září meziročně klesl o 1,6procentního bodu na 6,1 procenta. Ještě v polovině roku 2015 byl 16,8 procenta. Podíl volných průmyslových hal a skladů v Česku na konci třetího čtvrtletí sice mírně vzrostl na 4,3 procenta, za poslední tři roky se však drží přibližně na stejné úrovni.

Zatímco v roce 2017 dominoval investičnímu trhu maloobchod, letos se nejvíce obchodovaly kanceláře.„Retailové nemovitosti jsou momentálně v rukou dlouhodobých investorů, v nabídce je proto nějakou dobu investoři neuvidí. To je také důvodem, proč se tento rok neuskutečnilo více velkých transakcí. Vysoká poptávka po kancelářských nemovitostech v Praze se odrazila i v jejich cenách,“ sdělil Soták.

Také v příštím roce se budou podle něj na trhu realitních investic nejvíce obchodovat kanceláře, uskuteční se několik větších transakcí. „Do skladby kapitálu vedle českého a západního významně zasáhne kapitál asijský,“ dodal Soták

Zdroj: ČTK