Domů Blog Strana 306

Brno za 99 milionů korun opraví Kroftovu ulici v Žabovřeskách

Kroftovu ulici v brněnských Žabovřeskách čeká rekonstrukce odhadem za 99 milionů korun. Investice zahrnuje úpravu zastávek, chodníků a jejich doplnění o bezpečnostní prvky, také zásahy do silnice nebo rekonstrukci vodovodu a kanalizace. Za téměř 20 milionů korun město opraví také ulici Palcary v Komíně. Radní Brna schválili investiční záměry na obě opravy na svém středečním jednání, vyplývá z informací na webu magistrátu.

„Kroftova ulice je důležitou spojnicí mezi Žabovřeskami a Komínem. Silnice i chodník při jižní straně vozovky vyžadují v celé délce rozsáhlou rekonstrukci. Obojí totiž místy vykazuje havarijní stav. Objevují se trhliny postupně přecházející ve výtluky, v místech zastávkových zálivů jsou vyjeté koleje. Pěší se zase potýkají s velmi úzkým a někde dokonce zcela chybějícím chodníkem,“ řekl radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS). Projekční práce by mohly podle odhadů začít na začátku příštího roku.

Úpravy magistrát plánuje také v ulici Palcary v Komíně. „Cílem je vybudovat plně funkční a bezpečnou cestu k útulku pro opuštěná zvířata a navázat tak na rozšíření zmíněné ulice, které v současnosti připravuje společnost Brněnské komunikace. Také tato cesta se potýká s výtluky a havarijním stavem. Předpokládaná cena je 19,6 milionu korun,“ dodal Kratochvíl. I v tomto případě magistrát odhaduje zahájení projekčních prací na začátek roku 2025.

Zdroj: ČTK

Lidé mohou v Praze využít všechny přívozy, do provozu se vracejí sezonní linky

Lidé mohou opět využít při cestování všechny pražské přívozy, které jsou součástí MHD. Do provozu se dnes po zimní přestávce vrací čtveřice sezonních linek P3 až P6, které doplní celoroční přívozy P1 a P2. Sezonní přívozy budou v provozu do 28. října. Oproti loňskému roku nenastávají žádné změny. Na přívozech platí běžný tarif pražské MHD.

Sezonní přívozy plují o víkendech od 08:00 do 21:00. Ve všední dny pak lodě na lince P3 mezi Lihovarem a Dvorci a P6 z Lahoviček k nádraží v Modřanech vyplouvají o hodinu dříve. Celoroční přívozy P1 a P2 vyplouvají ve všední dny v 05:35 a o víkendech prvý v 06:45 a druhý o čtvrt hodiny dříve. P1 pak končí ve 20:00 a P2 o dvě hodiny později.

Přívozy P3 a P4 letos poslouží rovněž cyklistům, kdy je uzavřen průjezd v okolí opravovaného Barrandovského a budovaného Dvoreckého mostu. Přívoz P2 potom nabízí alternativu spojení do zoologické zahrady v Troji, konkrétně ke vstupu Sklenářka u nového pavilonu goril. Přívoz pluje každou čtvrthodinu, tedy stejně často jako tam jezdí autobusová linka 234 z Holešovic od metra.

Přívozy v metropoli loni přepravily téměř 600.000 cestujících. Nejoblíbenější byla linka P2 z Podbaby do Podhoří, která převezla přes 232.000 lidí a 22.000 kol.

Zdroj: ČTK

Letiště Praha do března odbavilo 1,8 milionu pasažérů. Meziročně o třetinu víc

 Pražské Letiště Václava Havla do konce února odbavilo 1,8 milionu cestujících, meziročně téměř o 33 procent více. V únoru využilo pražské letiště 956.262 cestujících, oproti loňskému roku je to 37procentní nárůst. Vyplývá to ze zveřejněných statistik Letiště Praha. Cestující z ruzyňského letiště v únoru nejčastěji odlétali do Londýna, Paříže, Milána a Říma.

Ke konci února letiště evidovalo 16.164 vzletů a přistání, tedy téměř o 24 procent více než loni. V únoru také meziročně vzrostlo množství přepraveného nákladu, a to téměř o 43 procent na více než 4293 tun.

Nejvíce se z Prahy létalo tradičně do Londýna, ve druhém měsíci v roce to bylo 92.513 cestujících. Následovala Paříž s 53.289 cestujícími, dále Milán, Řím a Istanbul. Více než 143.986 cestujících v únoru letělo do Británie, následovala Itálie se 123.474 cestujícími, pak Španělsko, Francie a Německo.

V neděli 31. března začíná na ruzyňském letišti platit letní letový řád, který letos nabídne 167 destinací, o 15 více než loni. Letošní letní sezona se počtem destinací stále nevyrovná letnímu letovému řádu z předcovidového roku 2019, kdy se létalo do 190 destinací. Nově se cestující z Prahy dostanou například do Verony a Florencie, portugalské Ponta Delgady, Tallinnu, Poznaně nebo kazachstánské Astany. Kromě počtu nových destinací navýšilo letiště také počet letů na více než 30 linkách.

Ve stávajícím zimním letovém řádu, platném od loňského listopadu, se létá se 46 leteckými společnostmi do 111 destinací, což je o čtvrtinu více než loni. Přibyla nová spojení, například do Bilbaa či Káhiry. Ani zimní letový řád se nevyrovnal roku 2019, kdy se létalo do 121 destinací.

V minulém roce letiště odbavilo 13,8 milionu cestujících, což však bylo stále pod úrovní čísel z roku 2019. Tehdy pražské letiště odbavilo 17,8 milionu pasažérů. S návratem k těmto číslům letiště počítá v roce 2026. Pro letošní rok Letiště Václava Havla předpokládá 16 milionů odbavených cestujících, uvedl ve čtvrtek ředitel rozvoje leteckého obchodu Letiště Praha Jiří Vyskoč. Kvůli válce na Ukrajině letišti podle něj chybí 16 destinací a přes 1,5 milionu cestujících z Ruska, Ukrajiny a Běloruska. Má také nedostatek letadel.

Zdroj: ČTK

Evropská komise navrhla zvýšení cel na ruské a běloruské obilí

Evropská komise navrhla zvýšení cel na obiloviny, olejnatá semena a další odvozené produkty z Ruska a Běloruska, včetně pšenice, kukuřice a slunečnicového šrotu. EK to dnes oznámila ve svém prohlášení. Zvýšení cel musí ještě kvalifikovanou většinou schválit členské státy, což se očekává brzy; souhlas Evropského parlamentu není třeba. Návrh EK uvítal mimo jiné český ministr zemědělství Marek Výborný. ČR společně s Polskem a třemi pobaltskými státy prosazovala zavedení podobných opatření. Podle Moskvy krok postihne evropské spotřebitele.

Nová cla jsou navržena tak, aby byla dostatečná vysoká a odrazovala od současného ruského dovozu do EU. Zároveň ale nemají ovlivnit vývoz do třetích zemí, uvedla Evropská komise. V závislosti na konkrétním produktu se mají dosud nízká cla zvýšit na 95 eur za tunu, nebo má jít o clo ve výši 50 procent hodnoty zboží.

„Opatření mají zabránit destabilizaci trhu EU prostřednictvím jakéhokoli budoucího významného přesměrování ruských obilných produktů na trh EU,“ stojí v prohlášení Evropské komise. Uvalení vysokých cel má rovněž zabránit i tomu, aby se do Evropské unie dostávalo obilí ukradené z Ruskem okupovaných oblastí Ukrajiny. „Tato metoda nezákonného vývozu již nebude zisková,“ dodala komise. Třetím cílem je neumožnit Rusku využívat příjmy z vývozu k financování své agrese vůči Ukrajině, která trvá již více než dva roky.

„Navrhujeme uvalení cel na ruský dovoz, abychom zmírnili rostoucí riziko pro naše trhy a naše zemědělce. (Opatření) sníží schopnost Ruska využívat EU ve prospěch své válečné mašinérie,“ uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zvýšení cel se vztahuje také na Bělorusko s ohledem na úzké politické a ekonomické vazby této země s Ruskem. Zahrnutí Běloruska do nového opatření má navíc zabránit tomu, že bude Rusko využívat Minsk k obcházení nových cel. Tranzit obilovin, olejnatých semena a odvozených produktů do třetích zemí není podle Evropské komise plánem dotčen.

„Dnešní návrh je včasným a nezbytným krokem: ruské a běloruské obilí a produkty související s obilím mohly až dosud vstupovat na unijní trh s nízkými nebo žádnými cly a v roce 2023 jsme byli svědky výrazného nárůstu tohoto dovozu,“ uvedl eurokomisař pro obchod Valdis Dombrovskis. „Dbali jsme na dodržování celosvětové potravinové bezpečnosti, toto opatření neovlivní tranzit ruských a běloruských produktů do třetích zemí,“ dodal.

„Vítám návrh Evropské komise na zvýšení cel na obiloviny, olejniny a další produkty z Ruska a Běloruska. Právě k tomu jsem ji spolu s některými kolegy z EU opakovaně vyzýval. Cla by měla být dostatečně vysoká na to, aby prakticky zamezila dovozu obilovin, což byl náš cíl,“ napsal ministr Výborný na sociální síti X.

Ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov dnes podle agentury TASS prohlásil, že omezením dovozu z Ruska a Běloruska jednoznačně utrpí evropští spotřebitelé. Naopak Rusko má podle něj mnoho alternativ, kam vyvážet.

Za rok 2023 vyvezlo Rusko 4,2 milionu tun obilí, olejnin a odvozených produktů za 1,3 miliardy eur (32,8 miliardy Kč). Z Běloruska to bylo 610.000 tun o hodnotě 246 milionů eur (6,2 miliardy Kč).

K zavedení restrikcí na dovoz obilí z Ruska a Běloruska do EU vyzýval tento týden i dopis, který komisi poslalo pět zemí včetně České republiky. „Tímto dopisem se snažíme řešit společný a naléhavý problém, který nás všechny spojuje – dovoz obilí z Ruska do EU,“ píše se v dopise, který byl adresován eurokomisařům Valdisi Dombrovskisovi a Januszi Wojciechowskému. „Zatímco Ruská federace nadále vede brutální, nezákonnou a neopodstatněnou útočnou válku proti Ukrajině, její obilí dál vstupuje na trh Evropské unie,“ stálo dále v dokumentu, který podepsali ministři zemědělství Estonska, Litvy, Lotyšska, Polska a za Českou republiku ministr Marek Výborný.

Zdroj: ČTK

Benzin i nafta v Česku v uplynulém týdnu mírně zlevnily

Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu mírně zlevnily. Cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 klesla v průměru o tři haléře na 38,40 koruny za litr a cena nafty o pět haléřů na 38,41 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Podle analytiků se v příštích dnech ceny příliš měnit nebudou, výraznější zdražování hrozí v dubnu.

Ceny paliv nejprve od začátku letošního roku výrazně stoupaly. Od začátku ledna do konce února se zvýšily skoro o tři koruny. Poté ceny stagnovaly, či mírně klesaly. V meziročním srovnání jsou nyní pohonné hmoty o několik korun dražší. Podle údajů CCS byl benzin loni ve stejnou dobu o 1,28 koruny na litru levnější a nafta tehdy stála o 2,95 koruny méně.

Podle analytika XTB Jiřího Tylečka se v současné době projevují známky napjaté situace na trhu s palivy, zvláště pak v případě benzinu. „Jeho velkoobchodní cena je nejvyšší od poloviny září,“ upozornil. Zdražování tak zatím zabránilo posilování koruny z posledních dnů.

Výhled na následující týden se podle analytiků zatím příliš neliší od toho uplynulého. Podle Tylečka mírné zvyšování cen ropy, velkoobchodních cen paliv a slabší české koruny neukazují na pozitivní vývoj pro motoristy. „Výrazný růst cen na čerpacích stanicích však není na pořadu dne. Situace zůstává nadále napjatější v případě benzinu. Zde čekám mírný nárůst ceny do 20 haléřů za litr. Nafta by mohla nadále stagnovat v širším pásmu,“ míní Tyleček.

Výraznější zdražování ovšem zřejmě hrozí v dubnu. Podle šéfa společnosti 4Trans Jaroslava Tona by v případě zachování současného vývoje na trhu s ropou mohly v příštím měsíci paliva v tuzemsku zdražit o 1,5 až 2,5 koruny za litr, případně i více. Tyleček připomněl také tradiční nárůst poptávky motoristů na jaře, který by mohl vést k dalšímu zdražování.

Nejlevněji paliva aktuálně natankují řidiči v Ústeckém kraji, kde litr benzinu stojí v průměru 37,85 koruny a litr nafty 37,71 koruny. Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu koupí řidiči za 39,41 koruny a litr nafty za 39,41 koruny.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 20. březnu 2024 (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta
ČR 38,40 38,41
Praha 39,41 39,41
Středočeský 38,73 38,78
Jihočeský 37,95 37,93
Plzeňský 38,45 38,65
Karlovarský 38,25 38,32
Ústecký 37,85 37,71
Liberecký 38,20 38,19
Královéhradecký 38,12 38,04
Pardubický 38,20 38,08
Vysočina 38,73 38,77
Jihomoravský 38,76 38,76
Olomoucký 38,65 38,75
Zlínský 38,24 38,14
Moravskoslezský 38,12 38,25

Zdroj: ČTK

Výroba aut v Česku do února stoupla o 22 procent na 263.028 vozů

Výroba osobních vozů v Česku vzrostla do konce února meziročně o 22,3 procenta na 263.028 aut. Překonala tak nejvyšší hodnoty před krizí způsobenou covidem-19. Automobilky vyrobily za leden a únor 18.536 elektrických vozidel. Jejich podíl na tuzemské produkci dosahoval sedmi procent. Oznámilo to Sdružení automobilového průmyslu.

Největší domácí automobilka Škoda Auto vyrobila ve svých závodech v ČR 161.733 osobních automobilů, což je meziroční nárůst o 14,1 procenta. Z toho bylo 7015 elektromobilů a 1590 plug-in hybridů. Podíl bateriových aut tak byl okolo pěti procent. Hyundai zvýšil produkci o 8,7 procenta na 58.000 vozů, z toho 16,9 procenta tvořila auta na baterie. Toyotě vzrostla výroba o 120 procent na 42.495 aut. Téměř 47 procent produkce představoval hybridní Yaris HV.

„Nejen lednové, ale i únorové údaje výroby vozidel překonávají v absolutních číslech ty nejlepší výsledky z doby před krizí. Navzdory výpadkům některých komponent či zprávám o ekonomickém ochlazení tak autoprůmysl i nadále podporuje českou ekonomiku. Vozidlům tuzemských značek se totiž daří jak na domácím, tak na evropském trhu. To potvrzují údaje nejprodávanějších značek v Evropě podle počtu prodaných vozidel, kde se Toyota a Škoda Auto umístily mezi prvními třemi,“ uvedl výkonný ředitel sdružení Zdeněk Petzl.

V lednu a únoru 2024 bylo v Česku vyrobeno 678 autobusů, tedy o 45 vozidel více než ve stejném období loňského roku. Iveco CR ve Vysokém Mýtě zvýšilo produkci o desetinu na 642 autobusů, SOR vyrobil 31 vozidel, tedy o 14 méně než loni. Zbytek připadá na výrobce minibusů KHMC.

Tuzemský výrobce motocyklů Jawa Moto zvýšil produkci o 39 procent na 152 strojů.

Zdroj: ČTK

Z Letiště Praha se bude v letní sezoně létat do 167 destinací, o 15 víc než loni

Z pražského Letiště Václava Havla se bude v letošní letní sezoně létat do 167 destinací. Proti loňsku letiště nabídne o 15 přímých spojení více, jejich provoz zajistí 68 dopravců. Letní letový řád, který bude platný od 31. března do 26. října, se ale stále nevyrovná počtu linek z roku 2019, kdy se létalo do 190 destinací. Nově se cestující přímým letem z Prahy dostanou například do italské Verony a Florencie, portugalské Ponta Delgady, estonského Talinnu, polské Poznaně nebo kazašské Astany. Novináře o tom informovali zástupci Letiště Praha.

Kromě počtu nových destinací navýšilo letiště podle předsedy představenstva Letiště Praha Jiřího Pose také počet letů na více než 30 linkách. Z Prahy do Londýna bude letiště v letní sezoně vypravovat až 93 letů týdně, do turecké Antalye 59, do Paříže až 57, do Amsterdamu až 54 a do Milána 40 spojů týdně. Lepší spojení čeká také například Barcelonu, Oslo, Marseille nebo Kodaň.

Letiště za loňský rok eviduje provozní zisk EBITDA ve výši 3,1 miliardy korun, což je o 900 milionů Kč více než podle Pose bylo v plánu. Hospodářské výsledky však bude firma detailněji komentovat na začátku dubna po obdržení výroku auditora a schválení účetní uzávěrky.

Podle ředitele rozvoje leteckého obchodu Jiřího Vyskoče v letní sezoně bude v nabídce dopravců více než 12,8 milionu míst pro cestující, o 16 procent více než v loni. Navýšení kapacit je podle něho možné díky zařazení větších letounů na některé linky. Například společnost Qatar Airways na pravidelnou linku do Dauhá nasadí letadlo Boeing 787 Dreamliner a navýší počet letů na lince na deset týdně. Dreamliner nasadí i dopravce Korean Air na lety do Soulu, kam bude od dubna létat čtyřikrát týdně.

Nejvíce destinací podle Vyskoče nabídne letiště v letní sezoně do Španělska. Praha bude mít se zemí 23 přímých spojení. Následují Itálie a Řecko s 20 spojeními, Británie s 12 přímými linkami a Francie s osmi spoji z Prahy.

Linky bude z ruzyňského letiště obsluhovat také pět nových dopravců, řekl Vyskoč. Letecká společnost Qanot Sharq Airlines spojí Prahu s uzbeckým Taškentem, dopravce SCAT Airlines po covidové pauze nabídne přímé lety do Astany v Kazachstánu, aerolinka FlyOne spustí lety do moldavského Kišiněva, společnost Arkia do izraelského Tel Avivu a KM Malta na Maltu.

Loni letiště odbavilo 13,8 milionu cestujících, což je proti roku 2022 asi o 29 procent více a o 22 procent méně než v roce 2019. V končícím zimním letovém řádu mělo ruzyňské letiště lety do 111 destinací, což bylo meziročně o čtvrtinu více. V roce 2019 se z něj v zimě létalo do 121 destinací. Čísel z roku 2019 by mělo letiště podle Vyskoče dosáhnout na konci roku 2025 nebo na začátku roku 2026. Pro letošní rok Letiště Václava Havla předpokládá 16 milionů odbavených cestujících. „Nicméně nám kvůli válce na Ukrajině stále chybí přes jeden a půl milionu cestujících a 16 destinací konkrétně z Ruské federace, Ukrajiny a Běloruska,“ dodal Vyskoč.

Kromě války na Ukrajině letiště podle Pose čelí také nedostatku letadel, jejich opožděným dodávkám a technickým problémům některých typů letadel. Podle Pose roste poptávka po letecké dopravě rychleji, zejména poptávka Čechů po cestách do zahraničí na dovolené. Do konce roku bude letiště podle Pose usilovat o rozvoj leteckých spojení zejména do Asie a Severní Ameriky. „Konkrétně jednáme s dopravci o pravidelných spojeních s Hanojí, Pekingem, Dillí, Bangkokem nebo New Yorkem,“ řekl. Doufá, že se linky podaří zahájit do začátku letní sezony 2025.

Pražské letiště se zahájením letního letového řádu zvýší sazbu letištního poplatku za cestujícího zhruba o pět procent. Loni poplatky zůstaly na stejné úrovni jako v roce 2022. „Podařilo se nám také obsadit téměř všechny komerční prostory,“ řekl dále Pos. Letiště cestujícím v letní sezoně nabídne 11 nových provozoven s občerstvením a devět maloobchodních provozoven. Pos plánuje i kompletní obnovu parkovacího systému a přístavby terminálů 1 a 2. Letiště podle něj nedávno dokončilo výběrová řízení na projektanty přístaveb a v současnosti zahajuje stavební práce.

Letiště také spolupracuje s pražským dopravním podnikem na odstranění problémů na nové trolejbusové lince na letiště. Pos doufá, že se technické nedostatky trolejbusů podaří vyřešit ještě do začátku letní sezony. Pozitivně však hodnotí jejich kapacitu, komfort a produkci emisí.

Zdroj: ČTK

Obnovení protihlukových stěn trasy na Slovensko

Po zimní přestávce může díky počasí opět pokračovat revitalizace protihlukového opatření u silnice I/68 (dříve I/11) v katastru obcí Návsí, Bocanovice a Jablunkov.

Obnova či modernizace více než kilometru odhlučnění nově označené silnice na Slovensko proběhne mezi kilometry 19,955 – 22,318 provozního staničení, termín byl stanoven přibližně na tři měsíce se začátkem v pondělí 25. 3. 2024. Zakázku zajišťuje společnost Skanska, která mezi šesti kandidáty podala nejnižší nabídkovou cenu cca 34,9 milionu Kč.

 

Během revitalizace protihlukových stěn bude obousměrný provoz sveden do kyvadlového režimu řízeného semafory. V případě dostupných možností či dostatečného prostoru na silnici I/68 bude střídavý provoz nahrazen plynulejším režimem 1+1 (1 pruh pro každý směr dopravy).

Zdroj: ŘSD

Has the Czech industrial property market reached its peak?

  • In most parameters the market development slowed down last year
  • However, the values are still favourable, the market is doing well
  • It is a return to normal rather than a deterioration
  • There has been a decline across the region, with the Czech Republic still having the lowest vacancy rate and the most space per capita

 

 

PRAGUE, 20th March 2024 – The Czech industrial market‘s development slowed down to some extent last year after years of growth, but it is rather returning to normal after the record activity of 2021 and 2022. 2023 saw industrial and logistics vacancy rates double year-on-year to 1.8%, with total demand down 31% year-on-year. Construction of new halls slowed down compared to 2022 and rents grew only slightly by 3% year-on-year. However, the Czech Republic is doing well within the CEE region[1]: the market slowdown is occurring in all CEE countries and vacancy is the lowest in the Czech Republic, which also has the most space per capita. A detailed overview of the industrial market in the Czech Republic is offered by the new interactive industrial map of the real estate consultancy Cushman & Wakefield.

 

Czechia: one fifth of the CEE area and the lowest vacancy rate

The total area of industrial (i.e. manufacturing and logistics) space in the CEE region at the end of 2023 was almost 61.5 million sq m. The Czech Republic accounts for 19% of this area, i.e. 11.7 million sq m. In terms of per 1,000 inhabitants, we have 1,104 sq m of such space, the highest number in the region.

 

Industrial halls in the Czech Republic continue to be very well occupied: the vacancy rate has been around 1% in recent years, rising slightly to 1.8% at the end of last year – this still being a very good ratio and the best result among the countries compared.

Jiří Kristek, Head of the Industrial and Retail Warehousing Team, Cushman & Wakefield:

„The reason for the increase in vacancy in the Czech Republic is mainly due to the correction of certain sectors which, after rapid growth, are experiencing stagnation or even decline, as can be very well observed, for example, in the e-commerce segment. Other causes may be the streamlining of warehousing processes, the merging of multiple warehouses into one location or the transfer of capacity to other countries.“

 

Table 1: Total area and vacancy rate of industrial space in CEE countries (Q4 2023)

Counrty Total area  (sq m) Vacancy rate Share on total CEE area Area per 1,000 ihnabitants
Czech Republic 11,707,500 1.8% 19% 1,104
Poland 31,695,300 7.4% 52% 862
Hungary 5,090,600 7.7% 8% 522
Slovakia 3,999,100 3.6% 7% 735
Romania 7,003,500 4.9% 11% 367
Bulgaria* 1,991,800 2.3% 3% 287
CEE total 61,487,800 5.7% 694
* only Sofia

Source: Cushman & Wakefield

 

Less construction than last year

The volume of newly completed industrial space in the Czech Republic fell slightly year-on-year last year, but 2022 was a record year in this respect. In a long-term comparison, with 921 thousand sq m last year, we are still above the ten-year and five-year average (623 and 722 thousand sq m respectively). Other CEE countries, except Hungary and Bulgaria, also recorded a year-on-year decline in construction last year.

There was also less space under construction in the Czech Republic at the end of the fourth quarter of last year than in the previous year – 981 thousand sq m. However, similarly to the space completed, the figure is still above the long-term and five-year average (550 and 752 thousand sq m respectively), and most countries in the region, except Slovakia and Romania, recorded a decline. The largest volume of construction is taking place in Poland, but even there the amount of space under construction has been gradually decreasing since 2021.

 

Demand fell by a third

Gross realised demand for industrial space fell year-on-year in most countries in the region last year, with the Czech Republic showing the largest drop of 31%.

 

Jiří Kristek, Head of the Industrial and Retail Warehousing Team, Cushman & Wakefield: „The significant drop in demand is mainly due to its unusually high volume in 2021 and 2022, when the market reacted to the increase in e-commerce related to the pandemic. However, compared to the five-year average in the pre-covid period, 2023 demand is still higher: 1.52 million sq m compared to 1.46 million sq m in 2015 to 2019. It is therefore a return to normal from previous extremes rather than a decline.“

 

In the record years of 2021 and 2022, e-commerce accounted for 10% of gross realised demand, compared to less than 3% last year. It seems that this segment has already reached its peak, and so its need for warehouse space will be rather stagnant in the future, depending on retail demand from end consumers.

 

Rents rose only slightly

The two largest industrial markets in CEE have seen very strong increases in prime rents over the last five years: 71% in Poland and as much as 82% in the Czech Republic. However, last year rental growth already slowed down in the Czech Republic, with rents reaching EUR 7.75 per sq m per month, an increase of only 3% year-on-year.

 

Jiří Kristek, Head of the Industrial and Retail Warehousing Team, Cushman & Wakefield: „In Poland, for example, rent growth is still significant, most recently by 20%. This is because the market there had been at very low levels for a long time, mainly due to strong expectations for investment property appreciation, low construction costs and different building standards, sufficient supply of land and a simpler permitting process.“

 

The Czech market remains attractive and promising

The Czech industrial property market is now set to stabilise. However, it is still a very healthy sector within the commercial real estate industry. Demand is gradually changing, remaining strong in logistics, with interest from manufacturing companies newly interested in locating their operations in our region. Typically, these are plants that need skilled labour and thus offer interesting jobs. Companies are looking around for regions where similar facilities are already in operation and they can build on them. In terms of demand, these are areas that are close to the final markets (Germany, Austria), or traditionally the north of Moravia.

From the investors‘ point of view, industrial properties are an attractive product that can diversify the level of risk of investments into other sectors of commercial real estate. However, there are very few suitable industrial projects for investment in our country, as ownership is concentrated in the hands of long-term owners who are reluctant to sell these properties.

 

Jiří Kristek, Head of the Industrial and Retail Warehousing Team, Cushman & Wakefield: „A complete and up-to-date overview of the Czech industrial market is provided by the new edition of our interactive digital map, which will help commercial real estate players to navigate through the Czech Republic’s 18 main industrial zones and 219 parks and monitor how the market is evolving.“ 

 

The map, with dynamic features and quarterly updates, can be obtained via the www.czech-industrial.cz website.

It is also available in a printed version which Cushman & Wakefield exclusively provides to those who are interested at personal meetings, together with strategic and detailed information about tenants, size and future development of specific locations.

[1] For the purposes of this comparison, the CEE region includes Bulgaria, the Czech Republic, Hungary, Poland, Romania and Slovakia.

Source: CUSHMAN & WAKEFIELD

Dosáhl český trh industriálních nemovitostí již svého vrcholu?

  • Ve většině parametrů se vývoj trhu loni zpomalil
  • Hodnoty jsou však stále příznivé, trhu se daří
  • Spíše než o zhoršení jde o návrat k normálu
  • K poklesu došlo v celém regionu, Česko má však
    nejnižší neobsazenost a nejvíce plochy na obyvatele

 

Vývoj industriálního trhu v Česku loni po letech růstu do určité míry zpomalil, jedná se však spíše o návrat k normálu po rekordní aktivitě z let 2021 a 2022. Rok 2023 přinesl meziroční zdvojnásobení hodnoty neobsazenosti průmyslových a logistických prostor na 1,8 %, celková poptávka meziročně klesla o 31 %. Výstavba nových hal oproti roku 2022 zpomalila a nájmy meziročně rostly již jen mírně, o 3 %. V rámci regionu střední a východní Evropy[1] je na tom však Česko dobře: ke zpomalení trhu dochází ve všech zemích CEE a například neobsazenost je u nás nejnižší, ploch na obyvatele máme nejvíce. Podrobný přehled o industriálním trhu v Česku nabízí nová interaktivní industriální mapa realitněporadenské společnosti Cushman & Wakefield.

 

V CEE máme pětinu plochy a nejnižší neobsazenost

Celková rozloha industriálních (tedy výrobních a logistických) prostor v regionu střední a východní Evropy ke konci roku 2023 činila téměř 61,5 milionu m2. Česko se na této ploše podílí 19 %, tedy 11,7 milionu m2. V přepočtu na 1 000 obyvatel máme těchto ploch 1 104 m2, z celého regionu nejvíce.

 

Industriální haly jsou v Česku nadále velmi dobře obsazené: míra jejich neobsazenosti se v posledních letech pohybovala kolem jednoho procenta, na konci loňského roku mírně vzrostla na 1,8 % – což je však stále velmi dobrý poměr a nejlepší výsledek ze srovnávaných zemí.

Jiří Kristek, vedoucí pronájmu průmyslových ploch a nákupních parků, Cushman & Wakefield:  „Důvodem nárůstu neobsazenosti v Česku je především korekce určitých sektorů, které po překotném růstu zaznamenávají stagnaci, či dokonce pokles, jako to lze velmi dobře pozorovat například v segmentu e-commerce. Dalšími příčinami mohou být zefektivňování skladovacích procesů, slučování více skladů do jednoho místa nebo přesouvání kapacit do jiných zemí.“

 

Tabulka 1: Celková plocha a míra neobsazenosti industriálních ploch v zemích CEE (Q4 2023)

Země Celková plocha (m2) Míra neobsazenosti Podíl na celkových plochách v CEE Plocha na 1 000 obyvatel
Česká republika 11 707 500 1,8% 19 % 1 104
Polsko 31 695 300 7,4% 52 % 862
Maďarsko 5 090 600 7,7% 8 % 522
Slovensko 3 999 100 3,6% 7 % 735
Rumunsko 7 003 500 4,9% 11 % 367
Bulharsko* 1 991 800 2,3% 3 % 287
Celkem v CEE 61,487,800 5.7% 694
* pouze Sofie

Zdroj: Cushman & Wakefield

 

Staví se méně než loni

Objem nově dokončených industriálních ploch u nás loni meziročně mírně klesl, rok 2022 byl v tomto směru ale rekordní. V dlouhodobém srovnání se s loňskými 921 tisíci m2 stále pohybujeme nad desetiletým i pětiletým průměrem (623, respektive 722 tisíc m2). Meziroční pokles výstavby loni zaznamenaly i další země CEE, s výjimkou Maďarska a Bulharska.

Ve výstavbě bylo v České republice na konci loňského čtvrtého čtvrtletí také méně ploch než v roce předchozím, šlo o 981 tisíc m2. Podobně jako u ploch dokončených je údaj ale stále nad dlouhodobým i pětiletým průměrem (550, respektive 752 tisíc m2) a pokles zaznamenala většina zemí regionu kromě Slovenska a Rumunska. Nejvíce se staví v Polsku, ale i tam od roku 2021 objem ploch ve výstavbě postupně klesá.

 

Poptávka klesla o třetinu

Hrubá realizovaná poptávka po industriálních prostorách loni meziročně klesla ve většině zemí regionu, v Česku nejvíce: o 31 %.

Jiří Kristek, vedoucí pronájmu průmyslových ploch a nákupních parků, Cushman & Wakefield:  „Výrazný pokles poptávky je způsobený hlavně jejím nezvykle vysokým objemem v letech 2021 a 2022, kdy trh reagoval na nárůst e-commerce související s pandemií. Ve srovnání s pětiletým průměrem v předcovidovém období je však poptávka roku 2023 stále vyšší: 1,52 milionu m2 oproti 1,46 milionu m2 v letech 2015 až 2019. Spíše než o pokles jde tedy o návrat k normálu z předchozích extrémních hodnot.“

V rekordních letech 2021 a 2022 se e-commerce na hrubé realizované poptávce podílela 10 %, loni to byla necelá 3 %. Zdá se, že tento segment již dosáhl svého vrcholu, a tak i jeho potřeba skladovacích prostor bude do budoucna spíše stagnovat, a to v závislosti na maloobchodní poptávce od koncových spotřebitelů.

 

Nájemné rostlo už jen mírně

Na dvou největších industriálních trzích v CEE došlo za posledních pět let k velmi výraznému nárůstu nejvyššího dosahovaného nájemného: v Polsku o 71 %, v Česku dokonce o 82 %. Loni se u nás růst nájmů již ale zpomalil: jeho hodnota dosáhla 7,75 eur za m2 a měsíc, což je meziroční zvýšení pouze o 3 %.

Jiří Kristek, vedoucí pronájmu průmyslových ploch a nákupních parků, Cushman & Wakefield:  „Například v Polsku je růst nájemného stále výrazný, naposledy šlo o 20 %. Tamní trh se totiž dlouhodobě pohyboval na velmi nízkých hodnotách, které byly dány především výrazným očekáváním při investičním zhodnocení nemovitostí, nízkými stavebními náklady a odlišnými stavebními normami, dostatečnou nabídkou pozemků a jednodušším povolovacím procesem.“

 

Český trh je nadále atraktivní a perspektivní

Český trh s industriálními prostory nyní čeká stabilizace. Stále se však v rámci odvětví komerčních nemovitostí jedná o velmi zdravý sektor. Poptávka se postupně mění, nadále silná zůstává v oblasti logistiky, nově se začíná prosazovat zájem výrobních společností o umístění svých provozů do našeho regionu. Obvykle se jedná o závody, které potřebují kvalifikovanou pracovní sílu, a nabízí tak zajímavá pracovní místa. Firmy se rozhlíží pro regionech, kde již podobné areály fungují a mohou na ně navázat. Z hlediska poptávky se tak jedná o oblasti, které jsou blízko finálním trhům (Německo, Rakousko) či již tradičně o sever Moravy.

Z pohledu investorů jde o atraktivní produkt, který dokáže vhodně diverzifikovat míru rizika investic do dalších odvětví komerčních nemovitostí. Vhodných industriálních projektů k investici se však u nás nabízí velmi málo, jelikož se vlastnictví soustředí v rukou dlouhodobých majitelů, kteří tyto nemovitosti jen neradi prodávají.

Jiří Kristek, vedoucí pronájmu průmyslových ploch a nákupních parků, Cushman & Wakefield:  „Kompletní a aktuální přehled o českém industriálním trhu přináší nové vydání naší interaktivní digitální mapy, která hráčům na trhu komerčních nemovitostí pomůže zorientovat se ve zdejších 18 hlavních industriálních zónách a 219 parcích a sledovat, jak se trh průběžně vyvíjí.“  

Mapu s dynamickými prvky a čtvrtletně aktualizovanými údaji lze získat prostřednictvím webové stránky www.czech-industrial.cz

Je k dispozici také v tištěné podobě, kterou Cushman & Wakefield zájemcům exkluzivně poskytne na osobních schůzkách spolu s detailními a strategickými informacemi o nájemcích, velikosti a budoucí výstavbě v konkrétních lokalitách.

[1] Pro účely tohoto srovnání zahrnuje region CEE Bulharsko, Českou republiku, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko.

Zdroj: CUSHMAN & WAKEFIELD

Logistický kalendář