[quote]Oxidem dusičitým je nejvíce znečištěno ovzduší v Praze, konkrétně v místě křížení Sokolské a Ječné ulice v centru metropole. Místo patří mezi 18 lokalit s nejvyššími hodnotami znečištění v Česku, další jsou například v Brně. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí, které od března do dubna měřilo hodnoty oxidu dusičitého na 200 místech v devíti krajských městech. Měřili také v Ostravě, Plzni, Ústí nad Labem, Olomouci, Karlových Varech, Pardubicích a Českých Budějovicích.[/quote]

„Nejvyšší hodnoty jsme naměřili v Praze také u jednoho z ramen tunelového komplexu Blanka v Dejvicích, u zámečku Vychovatelna, na Rokosce v Libni, na rohu ulic Ječná a Štěpánská a na Smíchově u Krajského úřadu Středočeského kraje,“ uvedl Šuta. Vysoké hodnoty naměřili vědci také na Spořilově, v Holešovičkách nebo v Evropské a Bělocerkevské ulici.

Hodnoty v těchto místech se podle studie pohybovaly od 50 do 80 mikrogramů na metr krychlový. Zdraví člověka přitom může být ovlivněno už při hodnotách nad 33,5 mikrogramu. Podle Radima Šráma z Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR může znečištění ovlivňovat centrální nervový systém, způsobit poruchy chování u dětí i pozornosti. „Je prokázán význam ovlivnění vývoje psychických funkcí a chování při vystavení více než 30 mikrogramům oxidu dusičitého v těhotenství. Ve vyšším věku dětí se snižuje rychlost neuropsychického vývoje a nad 40 mikrogramů zvyšuje výskyt Alzheimerovy choroby,“ řekl Šrám.

Znečištění může také způsobovat záněty dýchacích cest nebo i infarkt myokardu.

Měření se uskutečnilo ve spolupráci s německou asociací Deutsche Umwelthilfe, která poskytla 200 vzorkovačů. K vyhodnocení do švýcarské laboratoře jich bylo odesláno 192, osm bylo ukradeno nebo zničeno. Kromě Prahy dopadlo nejhůře Brno, Plzeň, Ústí nad Labem a Ostrava s hodnotami nad 40 mikrogramů na metr krychlový.

Oxid dusičitý vzniká při spalovacích procesech uhlí, dřeva, zemního plynu, benzunu a nafty. Hlavním zdrojem podle Martina Pechouta z Technické fakulty České zemědělské univerzity jsou spalovací motory a stacionární zdroje, například šachty nebo lomy. „Intenzita automobilové dopravy neklesá, mnohé automobily vypouštějí mnohonásobně více oxidu dusíku, než odpovídá emisním limitům. A vypouštějí je přímo uprostřed ulic. Máme jen dvě možnosti, buď si dát do pořádku motory a nekompromisně postihovat nadměrné emise, nebo omezit automobilovou dopravu a nahradit ji jinými způsoby,“ řekl Pechout.

Zdroj : ČTK

[quote]Zrušení povinnosti dálničních známek na obchvatech, vyšší poplatky za vjezd do částí měst a nové obchvaty by podle ministerstva životního prostředí (MŽP) měly přispět ke snížení emisí a splnění evropského závazku do roku 2030. Vyplývá to z návrhu aktualizace Národního programu snižování emisí (NPSE), který MŽP zaslalo do mezirezortního připomínkového řízení. Připomínková místa mají deset dní na zaslání svých komentářů, veřejnost může poznatky zasílat do 17. července.[/quote]

Sazba poplatku za povolení vjezdu motorovým vozidlům do vybraných částí měst a obcí činí do 20 Kč za den, což je podle MŽP výrazně méně než obvyklé sazby parkovného. Ministerstvo chce tak horní hranici poplatku zvýšit. „Současná výše poplatku nemá dostatečně velký odrazující charakter. Opatření je také vhodně pro uklidnění dopravy v centrech měst, památkových zónách a tak dále,“ uvedlo MŽP v návrhu aktualizace.

Opatření by mělo být vhodné pro místa, která nesplňují podmínky pro zavedení nízkoemisních zón. Ty dnes obce mohou vyhlásit ve zvláště chráněných územích, jako jsou lázně nebo na územích, kde došlo k překročení emisního limitu, což jsou především centra velkých měst. Zóny, jejichž zavádění chce MŽP více podporovat, mohou také přimět majitele starších aut k výměně za modernější.

Jednou z priorit MŽP je výstavba obchvatů, aby mohla být z měst a obcí odvedena tranzitní doprava z obytné zástavby do periferních částí. Především nákladní doprava, jejíž zdroj a cíl je mimo obec, je podle MŽP významným zdrojem znečištění ovzduší. Opatření by mohlo pomoci snížení celkového objemu dopravy ve městě. Nízkoemisní zóny pak mohou být zavedeny v prostoru ohraničeném obchvatem.

Zpoplatnění dálničních úseků, které jsou součástí obchvatu měst, by MŽP chtělo zrušit. „Úseky, které nejsou z důvodu zpoplatnění využívány pro místní přepravu, mohou vést ke zvýšenému provozu na místních komunikacích a někdy i překážkou ke vzniku nízkoemisních zón,“ stojí v návrhu. Zrušení poplatků by mohlo řidiče spíše přimět k využívání obchvatů místo vnitroměstských komunikací.

MŽP chce také podporovat větší využívání alternativních pohonů a nákup vozidel, které je využívají.

Zdroj : ČTK

[quote]Mezi krajskými městy vede v posledních 15 letech v bezpečnosti silnic Jihlava, mezi okresními je to Tachov. Na opačném konci žebříčku jsou České Budějovice a Náchod. Vyplývá to z žebříčku ČP Index bezpečnosti zpracovaného Českou pojišťovnou, která jej poskytla ČTK. ČP monitoruje 13 krajských a 59 okresních měst od roku 2004. Na základě údajů z policejních statistik o počtech nehod s vážným či smrtelným zraněním sestavuje žebříček bezpečnosti.[/quote]

Jihlava se na prvním místě žebříčku bezpečnosti objevila nejčastěji (šestkrát ) a za 15 let tam na silnicích vinou dopravních nehod zemřelo 13 lodí a 103 se vážně zraněnilo. To je suverénně nejlepší bilance. Do roku 2011 dosahovala dobrých výsledků i Plzeň, ta se však od roku 2012 stále častěji objevovala až v druhé polovině žebříčku, a v dlouhodobém žebříčku obsadila až osmé místo. V posledních letech se naopak zlepšila situace v Karlových Varech a v Hradci Králové.

Ze třinácti krajských měst jich během hodnoceného období na první příčce žebříčku bezpečnosti skončilo šest. Vedle Jihlavy a Plzně to byly čtyřikrát Karlovy Vary, v roce 2013 byly první Pardubice, v roce 2014 Hradec Králové a v roce 2018 Olomouc. Na poslední příčce jsou České Budějovice, předposlední místo drží Brno a o stupeň lépe skončilo Ústí nad Labem. Tato tři krajská města se na zadních příčkách žebříčku bezpečnosti umisťovala pravidelně.

Zatímco z krajských měst neudrželo čistý štít, tedy bilanci bez usmrcených a těžce zraněných při dopravních nehodách, ani jedno město, v okresních městech se to podařilo 24 z nich. Ve dvanácti městech jej udrželi opakovaně. Nejlépe si vedl Tachov, kde se to podařilo šestkrát, a za 15 let tam měly dopravní nehody za následek dva mrtvé a 11 těžce zraněných. To je nejlepší bilance ze všech okresních měst. Šestkrát udrželi čistý štít i v Rokycanech. Tam na silnicích zahynuli čtyři lidé a těžce zraněno jich bylo 15. V celkovém pořadí se Rokycany umístily na šestém místě. Pětkrát vykázali rok bez vážných nehod v Rakovníku a v Domažlicích, třikrát v Bruntále, Berouně a ve Svitavách.

Mezi 59 okresními městy skončila za Tachovem druhá Třebíč, na třetí příčce se umístily Louny. Zlepšení se týká například Svitav (29. místo), které v posledních pěti letech dvakrát zažily rok zcela bez závažných nehod. Situace se zlepšuje v Chebu (32. místo), Semilech (27. místo), Jablonci nad Nisou (40. místo), Prostějově (33. místo), Jičíně (18. místo), Táboře (22. místo) nebo Kroměříži (36. místo). Naopak nejhorší byla bezpečnost na silnicích v Náchodě. Za 15 let se umístil na posledním či předposledním místě celkem sedmkrát. Druhé od konce skončilo Ústí nad Orlicí.

Nejvíce vážných nehod se stalo v Praze. Od roku 2004 na území hlavního města zemřelo při dopravních nehodách 521 osob a 4148 se jich vážně zranilo. Po přepočtu na obyvatele je Praha celkově sedmá, tedy přesně v polovině žebříčku. V ČR jsou také tři okresní města, kde za posledních patnáct let na silnicích zahynul jediný člověk. Jsou jimi Sokolov (8. místo), Beroun (11. místo) a Prachatice (15. místo).

Zdroj :ČTK