Domů Blog Strana 947

FAA nemá harmonogram na povolení letounů Boeing 737 MAX

[quote]Šéf amerického Federálního úřadu pro letectví (FAA) Dan Elwell nemá žádný harmonogram toho, kdy by jeho úřad mohl opět uvést do provozu letouny Boeing 737 MAX, jejichž byly pozastaveny po tragických nehodách v Indonésii a Etiopii. V noci na dnešek o tom informovala agentura Reuters. Americká společnost Boeing před týdnem ohlásila dokončení vývoje vylepšeného softwaru, jehož funkčnost FAA prověřuje.[/quote]

„Nejsem vázán žádným harmonogramem,“ řekl Elwell novinářům před dnešním setkání s regulátory letecké dopravy z celého světa včetně Evropské unie, číny či Kanady, které chce FAA seznámit s aktuálními bezpečnostními analýzami. Společnost Boeing chce schůzky využít k debatě o hodnoceních softwarových úprav letounu 737 MAX a novém výcviku pilotů.

Elwell poznamenal, že FAA stále očekává formální softwarový upgrade od Boeingu. Zdůraznil také, že FAA ještě nerozhodla o opravených výcvikových požadavcích.

Na dotaz, zda je realistické, že 737 MAX budou do srpna opět létat, odmítl být Elwell konkrétní. „I kdybyste zmínil říjen, tak bych to neřekl, protože jsme ještě nerozhodli, jaké přesně budou výcvikové požadavky,“ uvedl s tím, že je nutné nejdříve získat důvěru, aby bylo možné zákaz provozu zrušit.

 

Zdroj : ČTK

Železniční dopravci letos investují stovky milionů korun do vlaků

[quote]Železniční dopravci letos plánují vložit do modernizace vozových parků stovky milionů korun. Investice Českých drah (ČD), RegioJetu i Leo Expressu by se měly projevit na dálkových i regionálních linkách. Většina peněz bude mířit do nákupu nových vlaků, část na rekonstrukce. Vyplývá to z informací dopravců pro ČTK. Soukromí dopravci začnou na konci roku poprvé jezdit na lokálních tratích.[/quote]

Investice ČD v řádech až miliard korun směřují zejména do příštích let. Dráhy mají nyní ve výrobě 21 elektrických souprav RegioPanter, které za dva roky nasadí v západních Čechách. ČD se nedávno dohodly s plzeňskou Škodou na koupi celkem 50 těchto vlaků a také pěti souprav pro Moravskoslezský kraj. Ve výrobě je také 50 dálkových vozů, které budou mít dráhy pro jízdní řád 2021/2022. Podnik v současnosti také vypsal soutěž na 90 vozů pro linku Praha-Hamburk a také další jednotky pro regionální dopravu.

Vedle nových vlaků letos dráhy pokračují v rekonstrukci starších vozů. Týká se to zejména jídelních vozů, které přestavují na bistrovozy. Celkem dráhy nyní mají 33 restauračních a 23 bistrovozů, první tři přebudované vozy už jsou v provozu. Letos by měla začít také modernizace 12 starších jednotek Stadler, které dráhy koupily v Německu pro dopravu v Olomouckém kraji.

Také RegioJet bude letos investovat do dálkových i regionálních vlaků, na konci roku totiž poprvé v Česku začne jezdit na nekomerčních tratích, konkrétně na trati Brno-Bohumín a v Ústeckém kraji. Celkem by mělo jít o 50 vozidel za přibližně čtvrt miliardy korun. Společnost letos nasadí do provozu 16 nových vozů Astra z Rumunska. Dopravce s nimi chce navýšit kapacity na trasách Praha-Ostravsko-Košice a Praha-Brno-Vídeň/Bratislava, kde letos registruje navýšení počtu cestujících o 13 procent. RegioJet v současnosti pořizuje vozy také pro regionální dopravu, a to v Česku i na Slovensku.

Leo Express letos přiveze tři nové vlaky CRRC z Číny. Dopravce v nejbližší době plánuje jejich homologaci pro tuzemskou železnici, do provozu je nasadí nejspíš v příštím roce. Nové vlaky budou mít s 310 místy větší kapacitu, než stávající vozy Stadler, které mají zhruba o 80 míst méně. Společnost má zároveň opci na koupi dalších 30 vlaků z Číny.

Leo Express nové vlaky nasadí na nové i stávající linky. Od prosince bude zajišťovat spoje v Pardubickém a Zlínském kraji. Nové vlaky však bude nasazovat i na současné přeplněné spoje. Podle šéfa dopravce Petera Koehlera se bude chtít přesunout i na další tratě, a to v Česku i v zahraničí. Zatím tomu podle něj brání monopoly státních dopravců.

Dopravci investují i kvůli dlouhodobému růstu přepravy. ČD loni přepravily 179 milionů cestujících, nejvíce za deset let. Meziročně více lidí cestovalo také vlaky RegioJetu. Jeho dálkové soupravy loni přepravily 5,9 milionu cestujících, meziročně o 1,2 milionu více. Navýšení počtu cestujících o 20 procent na 1,8 milionu ohlásil i Leo Express.

 

Zdroj : ČTK

Administrativní zánik vozidel v „polopřevodu“ nebyl protiústavní

[quote]Právní úprava, kvůli které vozidla v takzvaném polopřevodu administrativně zanikla, není protiústavní. Krajský soud v Hradci Králové neuspěl u Ústavního soudu (ÚS) s návrhem na zrušení sporného přechodného ustanovení. Polopřevod byl stav, kdy původní majitel odhlásil vozidlo z registru a nový je už nenechal řádně zapsat.[/quote]

Zákonná úprava dala podle ÚS majitelům dost času, aby nesrovnalosti napravili, a mohli tak auta dál používat. Zákon konkrétně stanovil, že pokud k 1. lednu 2015 nebyl u vozidla zapsaný v registru nový vlastník a do šesti měsíců nepodal žádost o zápis, nesmělo už vozidlo do provozu. O nové povinnosti ale věděli vlastníci už v předešlém roce.

Plošné řešení označili ústavní soudci za přijatelné. „Vzhledem k tomu obrovskému množství vozidel, která neměla řádně registrovaného vlastníka, jsme dospěli k závěru, že vést statisíce individuálních správních řízení je v podstatě vyloučené,“ řekl soudce zpravodaj David Uhlíř.

Krajský soudu v Hradci Králové měl na stole konkrétní případ motocyklisty. Lhůtu pro „doregistraci“ opomenul, a s motorkou nemohl dál jezdit. Krajský soud v tom spatřoval znehodnocení vlastnického práva, „faktické vyvlastnění“.

ÚS konstatoval, že právní úprava měla jasný a legitimní cíl, aby registr byl přehlednější a vždy obsahoval záznam o aktuálním vlastníkovi vozidla. Sporné ustanovení podle soudu nevedlo k úplnému odnětí vlastnického práva k vozidlu ani k definitivnímu znemožnění jeho užívání. Zůstala teoretická možnost opětovně požádat o jeho zápis do registru na základě schválení technické způsobilosti vozidla. Veterány bylo možné zapsat do registru historických a sportovních vozidel.

V polovině roku 2015 bylo formálně v polopřevodu asi 700.000 aut či motorek, většina jich patrně už neexistovala. Zákon ale podle kritiků tvrdě dopadl také na vlastníky normálně provozovaných vozidel, kteří na svou povinnost jednoduše zapomněli. Podle ústavních soudců ale takových případů bylo maximálně několik desítek. „Vycházeli jsme z informací od veřejné ochránkyně práv,“ uvedl Uhlíř.

 

Zdroj : ČTK

Vysokorychlostní vážení silnice nezlepší

[quote]Hodně se mluví o masovém instalování vysokorychlostních vah na našich komunikacích. Tato velmi nákladná technologie má zlepšit stav infrastruktury. Silný tlak na vysoké investice z veřejných peněz je podezřelý už jenom proto, jaké argumenty jsou používány.[/quote]

V ČR je údajně přetíženo 6 kamionů z 10 a každý takový prý zničí silnice jako 10 tisíc osobních aut. Druhé číslo patří již k mediálnímu koloritu a nikdo neumí vysvětlit, kde se vzalo. Objevil se také údaj 3 tisíce, ale i 30 tisíc, takže to bude asi pokus o průměr. Nesmyslem je ovšem 6 přetížených kamionů z 10. Podle statistik z již provozovaných vah nepřekračuje počet přetížených nákladních vozidel ani 1 %. A to ještě systém neumí vyloučit schválené nadrozměrné přepravy, jichž bude v době boje s kůrovcem dramaticky přibývat.

Zásadní vadou je, že budou postiženi pouze čeští dopravci a jejich řidiči.  Ano, ti zahraniční se pokutám vyhnou, přetížení nespadá pod směrnici 2015/413  ze dne 11. března 2015 o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu a ostatní členské státy nemají povinnost českým úřadům oznámit provozovatele vozidla. Trestáni tak jsou a budou jen domácí provozovatelé, a to je neakceptovatelné, když je z mýtného systému vidět, že cizích vozidel je v něm už většina.

Jak uchrání vysokorychlostní váhy silnice od přetížených vozidel? Nijak, vozidlo totiž přetížené pokračuje v jízdě a naši dopravci v současnosti dostávají příkazy k zaplacení pokut třeba s dvouletým odstupem od spáchání přestupku, bez možnosti obrany ve správním řízení, protože mají povinnost uchovávat doklady o přepravě jen 12 měsíců.

Speciálním problémem je technický stav váhy, který není snadné udržet. Vážení ovlivňují i klimatické podmínky a především stav vozovky před váhou.

Vysokorychlostní vážení má sloužit pouze jako nástroj pro předvýběr k řádnému vážení příslušnými odborníky, jako to mají ve všech ostatních evropských zemích. Pak je přetížené vozidlo odstaveno, neničí dál vozovku a nezáleží na tom, z jaké země pochází.

 

Zdroj : ČESMAD

Členové ČLFA poskytli v 1. čtvrtletí firmám a domácnostem 49,19 mld. Kč, meziročně o 1,6 % více

[quote]Členské společnosti České leasingové a finanční asociace (ČLFA) poskytly klientům v prvním čtvrtletí letošního roku prostřednictvím leasingu, úvěrů a factoringu 49,19 miliardy korun, tedy o 1,6 % více peněz než ve stejném období roku 2018. Souhrnné pohledávky členů ČLFA z běžících leasingových a úvěrových kontraktů dosáhly na konci letošního března 253,07 miliardy korun.[/quote]

„Zatímco v oblasti financování firem jsme zaznamenali meziroční růst, v kategorii spotřebitelského financování došlo naopak ke snížení celkových objemů. Hlavní příčinou je vývoj na automobilovém trhu, který se potýká s poměrně výrazným poklesem prodejů,“ říká Jiří Matula, předseda představenstva ČLFA, která sdružuje 44 předních tuzemských poskytovatelů leasingu, podnikatelských i spotřebitelských úvěrů a factoringu.

Z celkových 49,19 miliardy korun bylo 43,08 miliardy určeno na financování firemních investic a provozu a 6,11 miliardy na financování zboží, služeb a investic pro domácnosti.

Oblast financování podnikatelských investic vykázala růst o 1,8 % při celkovém objemu 22,52 miliardy korun. Čtvrtina firemních investic byla realizována pomocí operativního leasingu.

Hodnota pohledávek postoupených v rámci factoringu na členské firmy ČLFA se meziročně zvýšila o 2,9 % na 36,95 miliardy korun, objem prostředků poskytnutých klientům v rámci factoringu vzrostl o 5,2 % na 20,56 miliardy.

Meziroční pokles o 9,7 % na 6,11 miliardy korun asociace zaznamenala v oblasti financování domácností. Objem spotřebitelských úvěrů poskytnutých členy ČLFA se v prvním čtvrtletí meziročně snížil o 8,5 % na 5,96 miliardy korun, objem spotřebitelského leasingu o 40,1 % na 0,15 miliardy korun.

Nejvíce kontraktů členské firmy ČLFA jako obvykle uzavřely na financování automobilů. Na silniční dopravní prostředky poskytly v prvním čtvrtletí letošního roku 16,98 miliardy korun, z toho bylo 7,31 miliardy určeno na pořízení 16 367 nových osobních vozů. Prostřednictvím produktů členů ČLFA bylo financováno 27,5 % všech nových osobních aut prvně registrovaných v České republice během úvodního čtvrtletí roku.

Tabulka č. 1: Rozložení prostředků poskytnutých členy ČLFA v prvním čtvrtletí roku 2019 podle účelu investování (srovnání se stejným obdobím roku 2018)

  celkový objem v mld. Kč(1. čtvrtletí 2019) celkový objem v mld. Kč(1. čtvrtletí 2018) změna v %
 financování podnikatelských investic

(finanční a operativní leasing,

podnikatelské úvěry, leasing nemovitostí)

22,52 22,12 +1,8 %
 financování firemního provozu

(factoring)

20,56 19,55 +5,2 %
 financování domácností

(spotřebitelské úvěry,

spotřebitelský leasing)

 

CELKEM

6,11

 

 

 

49,19

6,77

 

 

 

48,44

-9,7 %

 

 

 

+1,6 %

 

Pozn.: Výsledky za první čtvrtletí 2018 byly pro potřeby meziročního srovnání a objektivního zmapování trendů na trhu přepočítány tak, aby odpovídaly aktuální členské základně asociace.

Zdroj :  ČLFA

Košík.cz dokázal, že bezobalová budoucnost může fungovat.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

[quote]E-shop s potravinami Košík.cz pokračuje v rozšiřování svého bezobalového sortimentu. Necelý půlrok od startu projektu nabízí 80 položek, které si lidé mohou objednat odvážené do papírových sáčků. Nově představil prémiovou kávu od MamaCoffee, sušenky z pekařství Zemanka nebo granoly Country Life. Chystá se zároveň na vyhodnocení pilotního provozu celého projektu, ze kterého vzejdou podněty pro jeho další směřování.[/quote]

Od startu projektu si zákazníci Košíku koupili již více než deset tun potravin na váhu. Díky plnění zásobníků z velkoobjemových balení ušetřili skoro 30 000 plastových obalů, ve kterých se jednotlivé suroviny běžně prodávají. Tímto tempem se za rok podaří ušetřit skoro 700 kg plastového odpadu, jehož spálením by se do ovzduší uvolnily více než čtyři tuny CO2.

Vzhledem k tomu, v jakém množství se suroviny na váhu prodávají, rozhodl se Košík podruhé rozšířit nabídku. Ve spolupráci s MamaCoffee nabízí ve třech variantách kávu na váhu, doplnil také několik druhů sušenek od biopekárny Zemanka nebo bio granolu od Country Life. Právě müsli a cornflakes totiž patří po rýži a luštěninách k nejčastěji nakupovaným položkám. Bezobalové portfolio se tak dostalo na osm desítek druhů potravin.

„Nadále testujeme, jaké suroviny jsou pro prodej na váhu vhodné. Ukazuje se, že prodej na váhu má předpoklady nabídnout nejvyšší možnou kvalitu a čerstvost. S ohledem na množství denně odsypaného množství totiž zákazník dostane vždy dávku z nově otevřeného balení, neboť zásobníky se doplňují několikrát denně. Proto se nebojíme prodávat ani kávu, u které je maximální čerstvost opravdu důležitá a kterou si nyní mohou zákazníci objednat přesně v takovém množství, aby ji nemuseli zbytečně skladovat,“ uvádí Tomáš Jeřábek, CEO Košík.cz.

Na konci června Košík plánuje vyhodnocení půlročního pilotního provozu s garanty ze společnosti MIWA, která se dlouhodobě věnuje vývoji systémů pro nakupování s opakovaně využitelnými obaly.

„Pilotní projekt již nyní hodnotíme kladně a poznatky, které jsme nasbírali a předáme odborníkům z MIWA, mohou výrazným způsobem posunout budoucnost retailu v podobě nástupu opakovaně využitelných obalů. Naší sekci proto chceme věnovat výrazně více místa v rámci skladu Košíku, zařadit nové položky a začít testovat také další typy obalů nad rámec současných papírových sáčků,“ zmiňuje Jeřábek. „Řešení budeme hledat mimo jiné spolu se zákazníky. Jejich zájem o bezobalovou budoucnost a zpětná vazba jsou pro nás nedocenitelné.“

Košík.cz je e-shop s potravinami, drogerií a potřebami pro domácnost. Z více než 15 000 položek včetně těch z výběrových marketů Delmart a Wine Food či britského supermarketu Iceland si mohou vybírat čtyři miliony zákazníků v Praze a středních Čechách, na Plzeňsku, Liberecku, Ústecku, v Hradci Králové a na Pardubicku, ale také v okolí Teplic, Mostu a Chomutova.

 

Jak je možné vypočítat ušetřené CO2?

  • 8 gramů = váha jednoho plastového obalu
  • 1 obal průměrně na 350 gramů potraviny
  • 10 tun sypaných potravin = 28 571 ušetřených plastových obalů
  • 28 571 obalů = 229 kg plastů
  • 229 kg plastů = 458 kg ropy na výrobu
  • 229 kg plastů = 1374 kg CO2 ze spálení

 

Zdroj : Košík.cz

Lidé se mohou v neděli projet tzv. válečnou tramvají

[quote]Lidé budou mít v neděli, den před výročím atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, ojedinělou šanci vyzkoušet si, jak se v Praze cestovalo tramvají za druhé světové války. Z Vozovny Střešovice vyrazí historická souprava složená z motorového a vlečného vozu upravená do podoby, jakou tyto vozy měly za protektorátu, tedy i s typickým zatemněním proti leteckým útokům.[/quote]

Takzvaná válečná tramvaj vyjede na okružní jízdu v 10:00 a ve 13:15, jízdenka stojí 100 Kč a lze jí koupit předem přes fanshop dopravního podniku. Cestující pojedou přes Královku, Pražský hrad a Malostranskou k Národnímu divadlu, dále na Karlovo a Palackého náměstí a přes nábřeží, Právnickou fakultu, Strossmayerovo náměstí a Špejchar se vrátí do střešovické vozovny, kde sídlí muzeum pražské MHD.

Začátkem září 1939 bylo kvůli protiletecké obraně nařízeno na území tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava zatemňování, což se nevyhnulo ani tramvajím. Zpočátku řidič a průvodčí připevňovali přenosné zatemnění na reflektory vozu od soumraku do svítání, později během celého dne. Zacloněna byla vnější i vnitřní světla tak, aby ven nezářila přímým světlem, uvedl pražský dopravní podnik na svém facebooku. Okna vozů byla s výjimkou čelních natřena průhlednou modrou barvou kromě dvanácticentimetrového proužku jdoucího přes celou šíři okna.

Ve výbavě vozů byly za války i dvě výstražné olejové svítilny. Při leteckém poplachu, při němž se do tří minut vypnul proud v troleji, se jimi označilo přední i zadní čelo odstaveného vlaku soupravy. Po roce 1945 bylo zatemnění vozů odstraněno. Dochovaný vlečný vůz z roku 1908, zvaný dlouhý vamberák, byl z provozu vyřazen v roce 1958. Motorový vůz, vyrobený v roce 1932, sloužil až do roku 1974.

Atentát na Heydricha provedli 27. května českoslovenští parašutisté Jan Kubiš a Jozef Gabčík v zatáčce v Kobylisích. Nejvyšší představitel takzvané Třetí říše v protektorátu zemřel na následky atentátu 4. června. Okamžitě po činu bylo vyhlášeno stanné právo, začaly masové popravy a nacistický teror vyvrcholil vyhlazením Lidic a Ležáků. Parašutisté z výsadku Anthropoid se přes tři týdny skrývali, nakonec je v kryptě chrámu svatého Cyrila a Metoděje nedaleko Karlova náměstí Němci vypátrali na základě zrady jednoho z nich, Karla Čurdy. Následný boj 18. června 1942 nepřežil ani jeden z parašutistů. V kryptě padli Gabčík, Kubiš, Josef Valčík, Adolf Opálka, Josef Bublík, Jan Hrubý a Jaroslav Švarc.

 

Zdroj : ČTK

Ministři dopravy zemí V4 podpořili vysokorychlostní železnici

[quote]Ministři dopravy nebo jejich zástupci ze čtyř středoevropských zemí včetně Česka na dnešní schůzce v Bratislavě podpořili projekt propojení České republiky, Slovenska, Maďarska a Polska vysokorychlostní železnicí. Novinářům to po jednání řekl slovenský ministr dopravy Arpád Érsek. Vysokorychlostní trať označil za prioritu i český ministr Vladimír Kremlík, který se schůzky zúčastnil. Ministři se také vyslovili proti krácení peněz na silniční infrastrukturu v příštím rozpočtovém období EU.[/quote]

„Všechny čtyři země jsou s tím (projektem vysokorychlostní železnice) ztotožněny. Odborné komise už začaly konat. Dalším krokem je studie proveditelnosti projektu,“ uvedl Érsek. Dodal, že plánovaná vysokorychlostní železnice by měla spojit Budapešť, Bratislavu, Brno a Varšavu.

Připravovaná trať podle Érseka umožní jízdu vlaků o rychlosti 300 kilometrů v hodině, což by výrazně zrychlilo vlakovou dopravu mezi zmíněnými zeměmi. „Budeme konkurovat letecké dopravě. Půjde o zcela novou trať,“ řekl Érsek. Odhad nákladů na vybudování nového železničního propojení stanoví studie proveditelnosti, zúčastněné země chtějí na projekt žádat příspěvek z evropských fondů.

„Problematika vysokorychlostních tratí je i pro mě v České republice prioritou,“ uvedl na tiskové konferenci Kremlík.

Zástupci zúčastněných zemí se rovněž vyslovili proti snížení objemu peněz na silniční infrastrukturu v evropských fondech na příští sedmileté rozpočtové období EU, tedy na roky 2021 až 2027. „Budeme bojovat za to, abychom dostali peníze alespoň na úrovni současného období,“ řekl Érsek po jednání s kolegy ze zemí visegrádské čtyřky, které Slovensko nyní předsedá.

Slovenský ministr dopravy se také vyslovil pro urychlení možnosti přeshraničního vymáhání pokut za nezaplacené poplatky za použití silniční sítě. V EU současnosti neexistuje společný postup při trestání například řidičů osobních vozidel, kteří v jiné členské zemi unie jezdili po dálnici bez zakoupené dálniční známky.

 

Zdroj : ČTK

Tisíce výpravčích se do dvou let převlečou do nových uniforem

[quote]Tisíce výpravčích a dalších zaměstnanců na české železnici se nejpozději do dvou let převlečou do nových uniforem. Cestující je budou moci dál poznat podle dominantních tmavě modrých a bílých barev, které budou doplňovat nové barvy správy železnic, tedy tyrkysová a oranžová. Zůstávají také červené čepice. Nové stejnokroje pro přibližně 4600 svých provozních zaměstnanců dnes představila Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). Kompletní obměna uniforem bude SŽDC stát kolem 70 milionů korun.[/quote]

Správa železnic pro výrobu nového oblečení uspořádala veřejnou zakázku, ve které zvítězila firma Blažek Holding. Uniformy jsou určeny pro provozní zaměstnance. Průměrné náklady na kompletní výstroj jednoho zaměstnance by podle organizace neměly přesáhnout 16.000 korun.

„Naši zaměstnanci si zaslouží kvalitní a plně funkční oblečení. Výpravčí se totiž při pracovním výkonu pohybují uvnitř i vně budov ve všech ročních obdobích,“ uvedl generální ředitel SŽDC Jiří Svoboda. Obměna uniforem by se podle něj měla uskutečnit najednou.

Nové stejnokroje budou podle SŽDC kvalitnější a komfortnější než současné. Při výběru byl pro organizaci podstatný také způsob údržby a životnost použitého materiálu. Barevné prvky na oblečení by mělo zvýrazňovat firemní barvy včetně nového loga, které SŽDC používá od letošního roku.

SŽDC, pro kterou pracuje asi 17.000 lidí, spravuje celostátní i regionální tratě, jež vlastní stát. Od roku 2016 se stará také o nádraží, která koupila od Českých drah.

 

Zdroj : ČTK

Navzdory poklesu výstavby nových ploch obchodních center v Evropě čeká Česko výraznější přírůstky

[quote]V České republice letos přibude 29 000 m2 nových ploch obchodních center. Nové plochy zahrnují Centrum Stromovka v Praze 7 a rozšíření jednoho z nejstarších obchodních center v České republice Avion Shopping Park Brno o plochu 14 000 m2, což ho přivede i s Ikeou na celkovou plochu 94 000 m2. Největší přírůstky však trh doručí až v následujících letech, kdy dojde k otevření hned několika významných projektů.[/quote]

 

„Potřeba nových prostor nákupních center ve střední a východní Evropě je ve velké míře ovlivňována makroekonomickými trendy, například v Polsku byl růst poháněn silnou ekonomikou a staví se tu v hojné míře. Vzrůstající roli však také hrají měnící se zvyklosti spotřebitelů a vzestup online nakupování, které výrazněji dopadá zvláště na západní trhy,“ říká Jan Kotrbáček, mezinárodní partner a vedoucí týmu pronájmu maloobchodních prostor ve společnosti Cushman & Wakefield a dodává: „Trendem poslední doby jsou především revitalizace stávajících center, u nás se nedávno otevřelo nově zrevitalizované Nákupní centrum Fénix v Praze, OD Prior ve Zlíně nebo OC Galerie Butovice, kde se otevřela i nová Kika“.

Nejvíce nových ploch uvidíme v České republice po roce 2020, pokud nedojde k výrazným posunům termínů dokončení. V centru Prahy vznikne zatím nejvýznamnější multifunkční projekt Savarin, který propojí Václavské náměstí s ulicí Na Příkopě a Jindřišskou. Jeho celková maloobchodní plocha bude dosahovat přes 35 000 m2. V Brně se dočká rozšíření Nákupní centrum Královo pole a kompletní revitalizace se plánuje pro území Tesca Dornych, kde vznikne multifunkční projekt s maloobchodní plochou přes 33 000 m2. V Plzni pak vyroste nový multifunkční projekt podél ulice Americká a v centru Zlína projekt Fabrika. Do budoucna rozšíření plánuje také pražské obchodní centrum Zličín. Zároveň dochází k mnoha revitalizacím.

Jedním z hlavních nájemců projektu Savarin bude vůbec první food hall svého druhu ve střední Evropě  společnosti Time-out. „Příchod tohoto velkého hráče potvrzuje trend, že gastronomie hraje v maloobchodu stále větší roli,“ říká Jan Kotrbáček, který se podílel na příchodu této značky do Česka.

Významné maloobchodní projekty

Město Název Typ projektu Rok otevření Velikost projektu (m2) retailová část
Praha Centrum Stromovka Nový 2019 15 000
Brno Avion Shopping Park Brno Rozšíření 2019 14 000
Olomouc Šantovka Olomouc Rozšíření 2021 23 300
Praha VN47 Nový 2020 7000
Praha Bořislavka Centrum Nový 2021 10 135
Praha Savarin- mixed used redevelopment Nový 2022 39 000
Plzeň Ameside- mixed used redevelopment Nový 2023 65 000
Brno NC Královo Pole Rozšíření 2023 30 500
Brno Dornych -mixed used redevelopment Rekonstrukce 2023 26 500
Zlín Fabrika Nový 2023 30 000

S postupujícím vyzráváním trhů obchodních center ve většině evropských zemí bude docházet ke stále výraznější polarizaci mezi úspěšnými špičkovými objekty a neúspěšnými druhotnými lokalitami, které boj o přežití donutí k diverzifikaci, říká nová výzkumná zpráva společnosti Cushman & Wakefield. V České republice je trh téměř saturovaný. Prostor pro unikátní smíšené projekty ve špičkových lokalitách s přirozeně vysokou frekvencí lidí tu ovšem stále je. Velký důraz je pak kladen na architekturu a design. Své místo si také najdou malé projekty, pokud mají správně nastavený mix nájemců a jsou na vysoce frekventovaných místech. Stále důležitější roli hraje také proaktivní správa projektů.

 

 

Studie European Shopping Centre: The Development Story (Evropská obchodní centra: zpráva o výstavbě) dále uvádí, že v roce 2018 bylo dokončeno přibližně 2,6 mil. m2 nových prostor obchodních center, což je o 28 % méně než v roce 2017. Číslo za rok 2018 představuje nejmenší objem dokončených projektů za posledních 24 let a je srovnatelné s údaji z počátku 90. let 20. století, kdy se ve střední a východní Evropě otevírala první tradiční obchodní centra.

 

Navzdory skutečnosti, že tempo nové výstavby v posledních pěti letech zpomaluje, celková velikost evropského trhu stále roste a v současnosti dosahuje 168,1 mil. m2, v důsledku čehož se mezi obchodními centry zostřuje konkurence. Developeři se snaží udržet si pozice na trhu, a proto se zaměřují na projekty přestaveb a rekonstrukcí, jejichž cílem je vybudovat kultivované, moderní a esteticky působivé prostory pro nákupy a trávení volného času.

 

Deset zemí s největším přírůstkem prostor v obchodních centrech za rok 2018 (zdroj: výzkum společnosti Cushman & Wakefield)

 

Autorka zprávy Silvia Jodlowski, senior analytička průzkumu trhu ve společnosti Cushman & Wakefield, uvedla: „Příležitosti k výstavbě nových obchodních center vidíme především u dvou druhů projektů. Dominantní moderní projekty s výrazným volnočasovým prvkem namísto zastarávajících neatraktivních center, anebo menší komunitní maloobchodní projekty „vše pod jednou střechou“, kde jsou hlavními faktory úspěchu konkrétního centra jeho vzdálenost, přítomnost prodejny potravin a správný mix nájemců.“

 

Západní Evropa

Rostoucí obavy ze vzestupu elektronického obchodování a výrazný růst maloobchodu na hlavních obchodních ulicích měst potlačovaly výstavbu nových obchodních center v celé západní Evropě. Čtvrtý rok po sobě byla z hlediska přírůstku nových ploch nejaktivnější Francie, kde jich na trhu přibylo 237 000 m2.

 

Ve Velké Británii sice pokračující posun směrem k internetovému obchodování způsobil uzavření některých prodejen, avšak převis nabídky nebrzdí rozvoj obchodních center. Developery od další výstavby neodradil – spíše je pouze přiměl usilovat o přilákání většího počtu návštěvníků nabídkou jedinečných a interaktivních nákupních zážitků v centrech rozšířených o volnočasové prvky a smíšené využití. Spojené království bylo v roce 2018 třetím nejaktivnějším trhem výstavby v západní Evropě – bylo zde vybudováno 147 000 m2 nových prostor, z čehož 74 % připadá na dva projekty. Oproti roku 2017 se jedná o 8% nárůst.

 

Ve Finsku výstavbě obchodních center nahrává výrazná migrace do měst, přičemž 80 % veškerých vybudovaných připadá na tři největší regiony: Helsinky, Tampere a Turku. V jižní Evropě si pak prvenství z hlediska výstavby obchodních center udrželo Španělsko.

 

V letech 2019 a 2020 se v západní Evropě očekává výstavba 2,1 mil. m2 nových prostor v obchodních centrech.

 

Prvních pět západoevropských měst z hlediska rozpracovaných projektů na léta 2019-2020 (zdroj: výzkum společnosti Cushman & Wakefield)

Střední a východní Evropa

Ve střední a východní Evropě bylo nejaktivnější Turecko, kde bylo vybudováno 525 000 m2 nových prostor. Na straně nabídky nových prostor došlo k téměř 50% poklesu oproti roku 2017, jelikož developeři se začínají zaměřovat na menší projekty a také na rekonstrukci a optimalizaci stávajících center. V Rusku, které bylo z hlediska nové výstavby v roce 2018 druhým nejaktivnějším evropským trhem, bylo dokončeno 436 000 m2 nových prostor. Jedná se sice o nejnižší číslo za posledních 15 let, v letech 2019/20 se však očekává jeho zvýšení, protože ve výstavbě je nyní 1,8 mil. m2 nových prostor.

 

Příznivé hospodářské prostředí v Polsku poskytlo výstavbě maloobchodních prostor pevné základy. V roce 2018 na trhu přibylo zhruba 300 000 m2 nových prostor, což je třetí nejvyšší číslo v Evropě. Stejně tak jako v západní Evropě zde platí, že růst elektronického obchodování znamená zesilování konkurence, což pronajímatele nutí se zaměřit na zatraktivnění svých projektů pro návštěvníky.

 

Jinde ve střední Evropě byla výstavba stabilní. V Bulharsku, České republice, na Slovensku a v Maďarsku se trhy přibližují zralosti. Potenciální nové příležitosti skýtají projekty pro smíšené využití, centrální oblasti měst a uzly veřejné dopravy. Na léta 2019 a 2020 se ve střední a východní Evropě očekává přírůstek 4,4 mil. m2 nových prostor v obchodních centrech.

 

Prvních pět měst střední a východní Evropy z hlediska rozpracovaných projektů na léta 2019-2020 (zdroj: výzkum společnosti Cushman & Wakefield)

 

Silvia Jodlowski dodává: „Pronajímatelé a investoři se budou muset polarizaci trhu obchodních center přizpůsobit. Domníváme se, že další výstavba obchodních center v tradičním slova smyslu již nebude v takovém rozsahu pokračovat. Namísto toho předpokládáme rostoucí počet projektů přestaveb a rekonstrukcí, jejichž cílem bude vyhovět rostoucí poptávce po flexibilních prostorách.

 

Popularita projektů pro smíšené využití rychle stoupá s tím, jak se investorům daří realizovat jejich skutečný potenciál. Jak je vidět v některých částech Evropy – především například ve Francii – developeři obchodních center se snaží diverzifikovat pomocí nových formátů, jako jsou například nákupní parky, i hybridních formátů zahrnujících v sobě kanceláře, hotely i bytovou výstavbu.“

Logistický kalendář