Ve Švédsku se po srážce s ptákem zřítila stíhačka Gripen

Od

-

23.8.2018

aircraft-1417033__340 — Zdroj: Pixabay.com

[quote] Na jihu Švédska se po kolizi s ptákem zřítil stíhací letoun Gripen. Pilot se včas katapultoval a je v pořádku, informují s odvoláním na místní úřady tiskové agentury. Stíhačky JAS-39 Gripen, které vyrábí švédská zbrojovka Saab, má ve výzbroji i Česká armáda.[/quote]

,,Šlo o kolizi s ptákem, pilot se musel katapultovat,“ řekl agentuře AFP mluvčí švédských ozbrojených sil Johan Lundgren.

Nehoda se stala během cvičného letu zhruba osm kilometrů severně od vojenské letecké základny poblíž města Ronneby a nevyžádala si žádnou oběť. Pilot byl převezen do nemocnice na vyšetření.

Kolize letadel s ptáky nejsou ve Švédsku ničím vzácným. Každý rok se v této skandinávské zemi stane kolem 400 incidentů tohoto typu, řekla agentuře TT analytička švédské dopravní agentury Charlotte Billgrenová.

Švédské bojové letouny mají ve výzbroji kromě Švédska a České republiky také Brazílie, Thajsko, Jihoafrická republika či Maďarsko. Právě maďarský pronajatý gripen v roce 2015 havaroval na letišti v Čáslavi. Loni zahynul thajský pilot při nehodě gripenu na letecké přehlídce.

Zdroj: ČTK

Silniční nákladní doprava vzrostla ve čtvrtletí na 10letý rekord

Od

Michaela Drábková

-

23.8.2018

[quote]Nákladní auta a dodávky přepravily v prvním čtvrtletí po českých silnicích téměř 88 milionů tun zboží, což je meziročně o desetinu více. Zároveň je to nejvyšší hodnota za posledních deset let dosažená v prvním čtvrtletí. Oznámil to Český statistický úřad.[/quote]

,,Převážnou část silniční nákladní dopravy tvoří vnitrostátní přeprava zboží. Mezinárodní doprava představuje jen 11 procent, přičemž vývoz převládá nad dovozem,“ uvedla ředitelka odboru statistiky služeb ČSÚ Marie Boušková.

Komoditou, která tvoří nejobjemnější část tuzemské silniční nákladní dopravy, jsou rudy kovů a produkty těžby. V prvním čtvrtletí zaujímaly 29 procent ve struktuře zboží. Potraviny, nápoje a tabák představují zhruba devět procent. Produkty zemědělství, myslivosti a lesnictví, včetně ryb, tvořily bezmála desetinu.

,,Průměrná přepravní vzdálenost zboží po silnici je 111 kilometrů. Podle statistik přitom zpravidla bývá v prvním čtvrtletí nejvyšší,“ doplnila Boušková.

Vláda se dlouhodobě snaží snížit podíl přepravovaného zboží po silnicích a zvýšit dopravu po železnici i vodě. V programovém prohlášení nynější vlády Andreje Babiše se píše, že kabinet podpoří přesun nákladní dopravy na železnici.

,,Vytvoříme podmínky pro mezioborovou spolupráci v oblasti nákladní dopravy tak, aby železniční a vodní doprava plnila služby pro silniční dopravce. Ze zdrojů EU proto podpoříme rozvoj terminálů kombinované dopravy. Cílem je vytvořit překladiště kontejnerů, která zajistí, aby po silnici probíhal pouze počáteční svoz a závěrečný rozvoz nákladní dopravy. Větší část délky uskutečněné přepravy by pak měla probíhat po železnici či po vodě,“ píše vláda.

Délka silnic a dálnic České republiky je 55.756 kilometrů. Podle údajů ministerstva dopravy tvořily dálnice v provozu dvě procenta a silnice I. třídy deset procent celkové délky.

Zdroj: ČTK

FlixBus nabídne od září desítky spojů mezi Zlínem a Prahou

Od

Michaela Drábková

-

23.8.2018

flixbus-2461656_960_720 — Zdroj: Pixabay.com

[quote]Mezinárodní autobusový dopravce FlixBus nabídne od 2. září nová autobusová spojení mezi Zlínem, Kroměříží, Brnem a Prahou. Týdně půjde o více než 40 spojů. ČTK to v tiskové zprávě oznámila mluvčí společnosti FlixBus Martina Čmielová.[/quote]

,,Zlínsko je jedním z českých regionů, kde naše zelené autobusy prozatím nejezdily. Na trase mezi Zlínem a Prahou vidíme velký potenciál. Našim zákazníkům se snažíme nabízet stále širší síť zelených autobusů a expandovat plánujeme i do dalších regionálních měst,“ uvedla Čmielová.

Ze Zlína budou autobusy FlixBus vyjíždět denně v 6:30, 10:30 a 15:30. Z autobusového nádraží v Kroměříži odjedou v 7:10, 11:10 a 16:10, ze zastávky na Milíčově náměstí o pět minut později. Do Brna autobusy dorazí v 8:10, 12:10 a 17:10 a po třicetiminutové pauze vyrazí na cestu po dálnici D1. Do Prahy na Florenc přijedou v 11:20, 15:25 a 20:20.

Opačným směrem budou autobusy vyjíždět denně v 8:20, 13:20 a 17:20 z Florence. Na konečnou do Zlína dorazí v 13:10, 18:10 a poslední ve 22:15, do Kroměříže o 40 minut dříve.

FlixBus podle Čmielové postupně pracuje na větším propojování regionů s Prahou. Na jihovýchodě Moravy zavedl každodenní spojení z Uherského Brodu a Uherského Hradiště letos v červnu. Od minulého týdne jezdí autobusy FlixBusu i do Sokolova a Chebu.

Firma FlixBus vznikla v Německu, na český trh vnitrostátní dopravy vstoupila loni v srpnu. Od té doby přepravila v rámci Česka a mezi ČR a zahraničím 2,3 milionu cestujících. Firma je dlouhodobě kritizována konkurenčním RegioJetem. Společnost podnikatele Radima Jančury obviňuje FlixBus z toho, že jezdí za podnákladové ceny. „Věříme, že se pohybujeme v mezích, které soutěž povoluje. Naše cenotvorba reflektuje současnou situaci na trhu, nacím cílem je být ziskoví,“ uvedla již dříve mluvčí Čmielová.

Zdroj: ČTK

Vlaky RegioJetu jelo za pololetí 2,76 mil. lidí, o čtvrtinu víc

Od

Michaela Drábková

-

23.8.2018

[quote]Vlaky společnosti RegioJet, která patří Radimu Jančurovi, přepravily za první pololetí 2,76 milionu cestujících, což je meziročně růst o čtvrtinu, zhruba o 600.000. Na výsledku se podílí především zavedení nových spojů z Prahy přes Brno do Bratislavy a Vídně, uvedl v tiskové zprávě mluvčí společnosti Aleš Ondrůj. S Českými drahami jelo v prvním pololetí 89,5 milionu cestujících, což je růst o 2,5 milionu, uvedly začátkem srpna ČD.[/quote]

RegioJet provozuje vlaky z Prahy na Ostravsko a část z nich pokračuje přes sever Slovenska do Košic a do Humenného. Druhým směrem jsou vlaky do Brna a dále do Bratislavy a Vídně, které jezdí od loňského prosince s malými výjimkami celodenně každou hodinu. „Při sečtení cestujících i se Slovenskem včetně linky v závazku veřejné služby z Bratislavy do Komárna jsme přepravili 4,5 milionu lidí,“ uvedl Ondrůj.

Počet spojů se ještě rozšíří od 2. září, kdy začne jezdit jeden nový spoj z Prahy do Bratislavy a zpět.

Na železnici zažívá Jančurova společnost dlouhodobý růst, problémy však má v autobusové dopravě. Přes rok totiž musí čelit konkurenčnímu FlixBusu, který přidává přes Česko mezinárodní linky i linky čistě vnitrostátní. Z toho důvodu již RegioJet některé méně vytížené spoje či dokonce celé linky zrušil.

Zdroj: ČTK

Evropský sbor solidarity: Komise vyhlašuje novou výzvu k předkládání návrhů projektů

Od

Michaela Drábková

-

22.8.2018

[quote]Evropská komise vyzvala 10. srpna zainteresované subjekty k předkládání návrhů projektů v rámci Evropského sboru solidarity. Z rozpočtu EU bylo na vybrané projekty, do kterých se mohou zapojit mladí lidé v Evropě i mimo ni, vyčleněno celkem 44 milionů eur.[/quote]

Jedná se o první sérii takových výzev, jež do konce roku 2020 umožní účast v Evropském sboru solidarity nejméně 100 000 mladých lidí.

Komisař pro rozpočet a lidské zdroje Günther H. Oettinger prohlásil:

„Vyhlášením této nové výzvy plníme svůj závazek vytvořit pro mladé lidi více příležitostí k zapojení do solidárních činností. Evropský sbor solidarity, financovaný z rozpočtu EU, představuje pro mladé lidi vhodný rámec, aby poznávali nové věci, vyměňovali si zkušenosti a vydávali svou energii na obecně prospěšné aktivity.“

Evropský komisař pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport Tibor Navracsics doplnil: „Solidarita je jednou z klíčových hodnot Evropské unie. Mladí lidé v celé EU opakovaně prokázali svou odhodlanost pomáhat lidem v nouzi. Zavedením příslušného rámce a vyčleněním nezbytných finančních prostředků na období 2018–2020 jim chceme poskytnout více příležitostí k tomu, aby se v této oblasti angažovali. Budou mít také možnost vytvářet skupiny dobrovolníků a navrhovat vlastní solidární projekty.“

Komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssen dodala:

„Evropský sbor solidarity pomáhá mladým lidem v jejich profesním rozvoji a při začleňování na trhu práce. Solidaritě dává evropský rozměr, a představuje tak pro mladé lidi unikátní příležitost k získávání nových zkušeností a rozvíjení dovedností v oblasti mezilidských vztahů, z čehož mají prospěch nejen oni sami, ale i společnost jako celek.“

Jaké projekty jsou způsobilé?

Tato výzva zahrnuje oproti minulosti širší škálu projektů. Kromě dlouhodobé individuální dobrovolnické činnosti, stáží a pracovních míst v oblasti solidarity budou způsobilé následující projekty:

organizace budou moci nabízet týmům dobrovolníků krátkodobé projekty (trvající dva týdny až dva měsíce). Organizace budou muset nejdříve obdržet značku kvality, o kterou si mohou kdykoliv zažádat u národní agentury programu Erasmus+ nebo v určitých případech u Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast,
o financování se mohou ucházet nejen veřejné a soukromé subjekty usazené v členských státech EU, ale také mladí lidé registrovaní na portálu Evropského sboru solidaritybudou moci vytvořit skupinu alespoň pěti účastníků a zahájit a řídit svoje vlastní solidární činnosti,
některých dobrovolnických projektů Evropského sboru solidarity se mohou rovněž účastnit organizace ze zemí mimo EU, např. z Islandu, Lichtenštejnska, Norska, Turecka, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie či dalších partnerských zemí.

Další kroky

Projekty v rámci této výzvy k předkládání návrhů budou vybrány poté, co Evropský parlament a Rada v návaznosti na svou červnovou politickou dohodu návrh Komise formálně přijmou. Návrhy je možné předkládat do 16. října 2018. Výjimkou jsou projekty dobrovolnických týmů, u nichž je lhůta 18. února 2019.

Souvislosti

Podrobné podmínky dnešní výzvy k předkládání návrhů včetně priorit a pokynů ohledně žádostí pro jednotlivé projekty lze nalézt v příručce Evropského sboru solidarity.

Evropský sbor solidarity zahájil činnost v prosinci 2016. Od té doby se do něj zaregistrovalo 72 000 mladých lidí a přibližně 7 000 z nich se zapojilo do solidárních činností.

V květnu 2017 navrhla Komise vyčlenit na Evropský sbor solidarity a posílení jeho právní struktury více než 340 milionů eur, aby se do něj mohlo do konce roku 2020 zapojit 100 000 mladých lidí. V červnu 2018 dosáhly Evropský parlament a Rada k tomuto návrhu politické dohody. Nyní jej musí obě instituce formálně přijmout. Mezitím mohou být podniknuty přípravné kroky, jako je například dnešní vyhlášení výzvy k předkládání návrhů.

Dne 11. června 2018 Komise předložila návrh týkající se Evropského sboru solidarity v období po roce 2020, který počítá s částkou 1,26 miliardy eur, jež umožní zapojit se do solidárních činností přibližně 350 000 mladých lidí.

AŽD Praha zmodernizuje za 892 mil. Kč polskou trať Poznaň-Wronki

Od

Michaela Drábková

-

22.8.2018

[quote]Firma AŽD Praha zmodernizuje za 148,6 milionu zlotých (zhruba 892 milionů korun) zabezpečovací a sdělovací zařízení na železniční trati Poznaň – Wronki v Polsku. Tuzemská firma bude hlavním dodavatelem technologií. Vyplývá to z tiskové zprávy podniku.[/quote]

Pražský podnik dnes uzavřel smlouvu s polským správcem železnic PKP PLK. Práce by měly trvat do roku 2020. Podle generálního ředitele podniku Zdeňka Chrdleho je projekt pro podnik příležitostí ukázat se na polském trhu a tím posílit svou pozici při soutěžích o další zakázky, o které má firma v Polsku zájem. „V Polsku totiž nejsme známou společností, což chceme do budoucna změnit,“ dodal.

Modernizace zabezpečovacích zařízení se bude týkat šesti železničních stanic na 50 kilometrů dlouhém úseku. „Společnost AŽD Praha jako hlavní kontraktor projektu bude zajišťovat projektování, výrobu, dodávku, instalaci, zkušební testy a uvedení do provozu plně elektronického staničního zabezpečovacího zařízení ESA 44-PL a koordinovat veškeré další práce a dodávky od místních subdodavatelů,“ uvedl Chrdle.

AŽD Praha se v Polsku rovněž uchází o zakázku na modernizaci úseku Slonice – Štětín Dabie, která má v korunách více než miliardovou hodnotu. Česká firma v soutěži podala cenově nejvýhodnější nabídku, když za zakázku požaduje přes 202 milionů zlotých (zhruba 1,2 miliardy korun). Nyní podnik jedná s polským zadavatelem o administrativních otázkách potencionálního kontraktu.

AŽD Praha patří mezi největší firmy v oboru zabezpečovací techniky na českém trhu. Na konci září 2017 společnost vykázala zisk 391,2 milionu korun, což bylo meziročně zhruba o 251,8 milionu méně. V současnosti v ní pracuje přes 1600 zaměstnanců.

Společnost působí také na zahraničním trhu, kde má 11 dceřiných společností, z toho čtyři na Slovensku a po jedné v Bulharsku, Srbsku, Bělorusku, Chorvatsku, Bosně a Hercegovině, Turecku a Polsku.

Zdroj: ČTK

Opravy silnic ze státních peněz jsou dvakrát dražší

Od

Michaela Drábková

-

22.8.2018

[quote]Opravy silnic druhých a třetích tříd ze státních peněz vyjdou až dvakrát dráž, než když je hradí ze svého kraje. Důvodem jsou přísnější podmínky pro poskytování dotací, které má Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). Podle hejtmanky Karlovarského kraje Jany Mračkové Vildumetzové by tak bylo lepší, aby stát dal peníze přímo krajům do rozpočtu, řekla dnes novinářům.[/quote]

Při přípravě oprav, které jsou financované ze SFDI, je nutné zpracovat projektovou přípravu, důkladnou diagnostiku a splnit další podmínky.

,,My jsme si nechali zpracovat analýzu, která nám řekla, že pokud opravujeme silnice sami, tak nás metr čtverečný stojí asi 500 korun, zatímco když je opravujeme z peněz SFDI, tak nás to přijde na 1000 korun,“ uvedla Mračková Vildumetzová.

Chce proto jednat s ostatními hejtmany a ministrem dopravy o tom, aby peníze, které stát rozděluje obcím na opravy silnic nižších tříd, šly přímo do rozpočtů krajů. Odpadly by tak podle ní zbytečné náklady a ze stejných peněz by bylo možné opravit více silnic.

Stát letos krajům rozdělil na opravy silnic druhých a třetích tříd čtyři miliardy korun. Karlovarský kraj dostal 145 milionů korun. Jak podotkla hejtmanka, opravené silnice si zaslouží i obyvatelé menších obcí, kam hlavní silnice nevedou.

Zdroj: ČTK

TransKazakhstan Translogistica 2018

Od

Michaela Drábková

-

21.8.2018

Mezinárodní veletrh přepravy a logistiky se odehraje 18. září a skončí 20. září v Kazachstánu. Na veletrhu budou představeny výrobky a služby v kategoriích jako – navigační a monitorovací systémy, dopravní a skladové logistické systémy řízení a mnoho dalších.

Řecko po ukončení makroekonomického ozdravného programu začíná novou kapitolu

Od

Michaela Drábková

-

21.8.2018

santorini-2693374_960_720 — Zdroj: Pixabay.com

[quote]Řecko úspěšně ukončilo tříletý makroekonomický ozdravný program v rámci Evropského mechanismu stability (ESM) a stvrdilo tak své místo uvnitř eurozóny i Evropské unie. Úspěšné dokončení programu je důkazem úsilí řeckého lidu, odhodlání této země k reformám a solidarity jejích evropských partnerů.[/quote]

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker prohlásil:

„Uzavření makroekonomického ozdravného programu představuje významný okamžik pro Řecko i pro Evropu. Evropští partneři prokázali svou solidaritu a řecký lid reagoval na všechny problémy s charakteristickou odvahou a odhodláním. Osobně jsem vždy prosazoval, aby Řecko zůstalo v srdci Evropy. Pro řecký lid, který nyní zahajuje novou kapitolu své dlouhé historie, budu vždy spojencem, partnerem a přítelem.“

Eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici řekl:

„Ukončení ekonomického ozdravného programu je dobrou zprávou jak pro Řecko, tak i pro eurozónu. Pro Řecko a jeho obyvatele značí začátek nové kapitoly po osmi obzvláště náročných letech. Z hlediska eurozóny představuje symbolickou čáru za existenciální krizí. Rozsáhlé reformy, které Řecko provedlo, položily základy pro udržitelné hospodářské oživení: to je třeba rozvíjet a udržovat, aby mohli Řekové užívat výsledků svého úsilí a obětí. Evropa bude při Řecku stát i nadále.“

V rámci makroekonomického ozdravného programu získalo Řecko půjčky v celkové výši 61,9 miliardy eur na základě provedení komplexního a bezprecedentního balíčku reforem. Tento ekonomický ozdravný program představoval koordinovaný přístup k řešení dlouhotrvajících a hluboce zakořeněných strukturálních problémů, které přispěly k tomu, že se země propadla do hospodářské krize.

Řecko přijalo opatření s cílem zajistit fiskální udržitelnost a dosáhlo toho, že se saldo veřejných financí z výrazného schodku dostalo v roce 2017 do přebytku, který by si země měla udržet. Účinky těchto reformních opatření a konsolidačního úsilí se budou časem kumulovat, takže budou mít příznivý dopad na fiskální udržitelnost ještě značnou dobu po uzavření programu. Finanční sektor se nyní nachází v mnohem lepší situaci, a to díky úspěšným rekapitalizacím, reformě správy a řízení bank a provádění strategie pro snižování objemu problémových úvěrů, v němž je nutno dále pokračovat.

Zlepšila se efektivnost a účinnost veřejné správy, mimo jiné prostřednictvím zavedení nových pravidel pro jmenování, hodnocení a mobilitu zaměstnanců ve veřejném sektoru, zřízení nezávislého úřadu pro veřejné příjmy a opatření pro větší efektivnost soudního systému. Byla také realizována významná strukturální opatření s cílem zlepšit podnikatelské prostředí a konkurenceschopnost země tak, aby Řecko začalo být atraktivním místem pro investice a aby již zavedené podniky mohly expandovat, inovovat a vytvářet pracovní místa. Další opatření měla za cíl ustavit udržitelný a univerzální důchodový systém a systém zdravotní péče a sociálních dávek, včetně zaručeného minimálního příjmu.

Uvedené zásadní reformy společně položily základy pro udržitelné hospodářské oživení a připravily základní podmínky nezbytné pro udržitelný růst, vytváření pracovních míst a zdravé veřejné finance v nadcházejících letech.

Ze zlepšování hospodářských ukazatelů je zřejmé, že ačkoli není vše hotovo, provedené kroky již nyní přinášejí viditelné výsledky v podobě normalizace veřejných financí, poklesu nezaměstnanosti a opětovného hospodářského růstu. Hospodářský růst zrychlil z –5,5 % v roce 2010 na 1,4 % v roce 2017 a v letech 2018 a 2019 by se měl pohybovat kolem 2 %. Fiskální saldo se zlepšilo ze značného schodku ve výši 15,1 % HDP v roce 2009 na přebytek ve výši 0,8 % v roce 2017 (což odpovídá primárnímu přebytku 4,2 % v rámci programu). Přestože míra nezaměstnanosti zůstává i nadále nepřijatelně vysoká, podle údajů zveřejněných řeckým statistickým úřadem klesla nezaměstnanost v květnu 2018 na 19,5 % a poprvé od září 2011 spadla pod hranici 20 %.

Ukončení programu znamená pro Řecko konec jedné kapitoly a začátek další. Bude třeba se nadále soustředit na dořešení sociálních a ekonomických důsledků, které jsou dědictvím krizových let. Řecké orgány proto budou muset dále stát za reformami a zajišťovat jejich trvalou realizaci podle závazků, které přijaly na zasedání Euroskupiny dne 22. června 2018. Tato skutečnost má zásadní význam pro upevnění důvěry trhů a posílení hospodářské obnovy Řecka, zejména v období bezprostředně po ukončení programu.

Řecko bude plně začleněno do evropského semestru pro koordinaci hospodářských a sociálních politik, což napomůže tomu, aby země a její obyvatelé mohli v plné míře využít výsledků úsilí, jež v uplynulých letech vynaložili. V období po skončení programu se také bude sledovat dokončení, realizace a další provádění reforem dohodnutých v rámci programu, a to prostřednictvím rámce posíleného dohledu. Útvar Komise na podporu strukturální reformy bude řeckým orgánům na jejich žádost nadále pomáhat při navrhování a provádění prorůstových reforem.

Souvislosti

Řecko využívalo finanční pomoc poskytovanou jeho evropskými partnery od roku 2010. Dne 8. července 2015 požádaly řecké orgány o nový makroekonomický ozdravný program v rámci Evropského mechanismu stability (ESM). Evropská komise podepsala 20. srpna 2015 jménem ESM memorandum o porozumění pro tříletý ekonomický ozdravný program. Dne 23. června 2018 Euroskupina potvrdila, že všechna opatření v rámci čtvrtého a konečného přezkumu makroekonomického ozdravného programu, která bylo třeba předem učinit, byla dokončena. Euroskupina se rovněž dohodla na důkladném souboru dluhových opatření, která vedle již zavedených krátkodobých opatření zajistí udržitelnost řeckého dluhu v dlouhodobějším horizontu. Dne 6. srpna 2018 ESM schválil vyplacení poslední části finanční pomoci ve výši 15 miliard eur.

Od roku 2010 byly Řecku poskytnuty půjčky v celkové výši 288,7 miliardy eur. Tuto částku tvoří 256,6 miliardy eur od evropských partnerů Řecka a 32,1 miliardy eur od Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Souběžně s makroekonomickým ozdravným programem zahájila Komise v červenci 2015 plán s názvem „Nový start pro zaměstnanost a růst v Řecku“, který měl zemi usnadnit maximální využití finančních prostředků EU s cílem stabilizovat hospodářskou situaci a podpořit zaměstnanost, hospodářský růst a investice. Vzhledem k mimořádným opatřením, která byla podle tohoto plánu přijata, dnes Řecko patří k největším příjemcům finančních prostředků EU. V období 2014–2020 již Řecko obdrželo téměř 16 miliard eur z velkého množství unijních fondů. To odpovídá více než 9 % ročního hrubého domácího produktu země za rok 2017.

Řecko je v poměru k HDP také největším příjemcem Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) v rámci Junckerova plánu. EFSI by nyní měl v Řecku podnítit investice přesahující 10 miliard eur a podpořit více než 20 000 malých a středních podniků.

Kombinace digitalizace s cirkulární ekonomikou

Od

Michaela Drábková

-

21.8.2018

Zdroj: Pixabay.com

[quote]UPM Raflatac patří na poli materiálů a etiket k významným inovátorům. Nová smart etiketa slouží ke sběru dat u odpadů a tím významně může přispět k celkové optimalizaci recyklace. Nové smart etikety jsou primárně určeny k umístění na stěny obalů či kontejnerů, odkud mohou přenášet potřebné informace do systému.[/quote]

UPM Raflatac v novém řešení kombinuje digitalizaci s cirkulární ekonomikou procesu. Přidáním řešení RafMore smart label k procesu recyklace RafCycle®, UPM Raflatac dokáže optimalizovat proces sběru odpadů od svých zákazníků.

Řešení RafMore smart label bylo testováno u několika zákazníků společnosti RafCycle v Dánsku a ve Švédsku. Dříve byl proces sběru odpadu prováděn ručně, což vyžadovalo spoustu komunikace mezi UPM Raflatac a zákazníky. Spojením dvou inovativních řešení vytvořila společnost UPM Raflatac recyklaci „chytřejší“ než kdy předtím.

Cirkulární ekonomika při recyklaci odpadu

RafCycle je nákladově efektivní řešení pro recyklaci odpadů. V rámci farmaceutického průmyslu byla první společností, která využila program RafCycle a vstoupila do cirkulárního ekonomického řešení, Xellia Pharmaceuticals. Systém společnost využívá především u skleněného odpadu. UPM Raflatac má v současné době více než 100 zákazníků RafCycle v celosvětovém měřítku.

RafMore dokáže informovat o změnách

RafMore je mnohem víc než etiketa – je to zcela nové inovační řešení, které umožňuje klientům přeměnit výrobky na inteligentní obaly, které významně mohou přispívat k procesu vysledovatelnosti produktu. UPM Raflatac plánuje využívat RafMore v jiných zemích.

Smart etiketa má potenciál využitelnosti i ve výrobě či přímo u spotřebitele, který si jejím naskenováním do chytrého telefonu s příslušnou aplikací, může verifikovat originalitu produktu.

Zdroj: Syba