Domů Blog Strana 343

ŘSD vyhlásí v březnu soutěž na dodavatele obchvatů Přeštic a Plas na Plzeňsku

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vyhlásí v březnu až dubnu soutěž na dodavatele obchvatů Přeštic a Plas na Plzeňsku. Jde o stavby téměř za tři miliardy Kč. S obchvatem Klatov za více než jednu miliardu korun jde o tři největší letošní investice ŘSD do nových silnic I. třídy v Plzeňském kraji. ČTK to řekl ředitel oblasti ŘSD Miroslav Blabol.

Více než pětikilometrový obchvat Přeštic by měl stát zhruba jednu miliardu korun a bude se stavět až dva roky. V kraji je to jedna z posledních staveb, která by měla být financovaná z 85 procent z evropského operačního programu Doprava.

„Dostali jsme od našeho generálního ředitelství připomínky k zadávací dokumentaci a teď je budeme probírat. Celý únor se budou zapracovávat a na přelomu třetího a čtvrtého měsíce by se měla soutěž vyhlásit. Nejdřív v září bychom podepisovali smlouvu,“ řekl Blabol. Pak by ŘSD předalo staveniště a vítězný dodavatel by mohl ještě letos provést zemní práce. Hlavní stavební činnost začne na jaře 2025.

Téměř šestikilometrový obchvat Plas, který bude kompletně hrazený ze Státního fondu dopravní infrastruktury, má být hotový v roce 2027. Jeho součástí bude půlkilometrový most, nejvyšší v ČR, 87 metrů nad hladinou řeky Střely. Stavba začne právě mostem, kde ŘSD předpokládá hodně dotazů soutěžitelů, a proto odhaduje uzavření smlouvy zvlášť na část mostu až na konci letošního roku. „Most teď vychází zhruba na 670 milionů korun bez DPH,“ řekl Blabol. Pro jeho stavbu zvolilo ŘSD metodu Design&Build, kdy bude vítězný dodavatel projektovat i stavět. Dostane pouze zadání spojit bod A s bodem B a sám si zvolí metodu výstavby.

Původně měla být soutěž na dodavatele vyhlášena koncem minulého roku, ale zadávací dokumentace je složitější. Metodu Design&Build využilo ŘSD párkrát a navíc bude ke stavbě vyžadovat metodu informačního modelování staveb (BIM), která vytváří digitální podobu projektů. Bude to jeden z pilotních projektů v Česku. „Jde o to, že až bude stavba dokončená, tak nám zhotovitel předá dokumentaci skutečného provedení ve 3D. Díky 3D modelu budou všichni, kteří ji budou za 50 let opravovat, přesně vědět, co je nad a pod zemí, jaké jsou tam prvky včetně třeba šroubů a ložisek. Je to velmi dobrá věc,“ řekl Blabol.

Zbylých asi pět kilometrů obchvatu Plas, které by měly stát další zhruba miliardu korun, bude ŘSD zadávat klasickou metodou. V polovině roku bude hotová zadávací dokumentace a soutěž na dodavatele se má vyhlásit na podzim.

Zdroj: ČTK

Úředníci ministra dopravy dostali za špatný výpočet mýta finanční postih

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) vyvodil finanční postih pro své úředníky za špatný výpočet nových sazeb mýtného pro kamiony, které mají platit od března. Vedoucí příslušného útvaru už není ve funkci. Ministr věří tomu, že chyba podřízených není důvodem k jeho rezignaci. Kupka to řekl v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi.

Při meziresortním připomínkovém řízení vládní výbor kompatibility zjistil, že některé hodnoty pro výpočet sazeb mýta neodpovídají evropské směrnici. Podle webu Seznam Zprávy může zdržení způsobené nutností hodnoty opravit znamenat, že nebude dodržen termín začátku změn od března, který je uveden i v zákoně, a stát nevybere peníze, se kterými už počítá v rozpočtu.

Ministr uvedl, že tabulku jeho úřad opravil a připomínkové řízení se kvůli tomu nebude muset opakovat. Změna hodnot podle něj nebude znamenat zásadní zátěž pro provozovatele systému, firmu CzechToll, která už inovovaný mýtný systém ve zkušebním režimu testuje.

Stát loni vybral na elektronickém mýtu od kamionů 14,9 miliardy korun a letos to má být o jednu miliardu více. Od března by navíc měla zdražit i dálniční známka pro osobní automobily.

Zdroj: ČTK

Pojišťovny: Vozidel s povinným ručením v ČR loni přibylo 243.000 na 9,3 milionu

V Česku v roce 2023 přibylo 243.000 vozidel se sjednaným povinným pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla. Takzvané povinné ručení mělo koncem prosince celkem 9,295 milionu vozidel, vyplývá z aktuálních dat České kanceláře pojistitelů (ČKP). Nepojištěných vozidel je podle jejích dřívějších odhadů v ČR asi 160.000.

Povinné ručení v ČR poskytuje 12 pojišťoven. Většina z nich sazby stanovuje podle věku a místa bydliště řidiče, stáří vozidla, objemu a výkonu motoru, počtu ujetých kilometrů a dalších kritérií. Pořízení povinného ručení je ze zákona povinné pro všechny majitele vozidel. Musí je mít každý dopravní prostředek, kterému byla přidělena registrační značka nebo technický průkaz.

V roce 2022 se počet pojištěných vozidel zvýšil podle statistik ČKP o 194.000, v roce 2021 o 284.000, v roce 2020 o 168.000 a v roce 2019 o 266.000 vozidel.

Nejvíce pojištěných vozidel bylo na konci roku 2023 u Generali České pojišťovny, a to 2,195 milionu. U Kooperativy mělo pojištění 1,652 milionu vozů, u České podnikatelské pojišťovny 1,427 milionu, u Allianz 1,145 milionu a u pojišťovny Uniqa 1,021 milionu.

ČKP hradí částky, které se jí nepodaří získat od nepojištěných viníků nehod. Využívá k tomu garanční fond, kam pojišťovny přispívají z pojistného vybraného na povinném ručení.

Zdroj: ČTK

Auta zaplnila parkoviště u Šerlichu, policie musela řídit dopravu

Auta turistů a lyžařů na šest hodin zcela zaplnila parkoviště v horském sedle u Šerlichu v Orlických horách. Policie musela dopravu řídit, aby zachovala průjezd po důležité silnici II/311 Deštné v Orlických horách – Orlické Záhoří. Problémy byly i na dalších místech. Zaparkované vozy komplikovaly dopravu i v Peci pod Sněžkou, Špindlerově Mlýně a jiných horských střediscích, řekla ČTK mluvčí krajské policie Iva Kormošová.

„Odpoledne se postupně auta rozjížděla. Přestanou jezdit vleky a lidé sedají do aut a odjíždějí,“ uvedla Kormošová. Na Šerlichu se opakuje situace z předchozího víkendu. Vjezd byl povolen pouze projíždějícím řidičům, ostatní museli zaparkovat v Deštném v Orlických horách. Problémy v dopravě způsobila odpoledne také nehoda dvou osobních aut u Říček v Orlických horách na Rychnovsku, kde uvízl i kamion, silnice je uzavřená. „Kamion má sice řetězy, ale na zledovatělé silnici klouže, návěsem je ve svodidlech,“ uvedli na síti X hasiči, kteří uvíznutému kamionu pomáhají. Nehoda je bez zranění.

Parkoviště v horském sedle mezi Šerlichem a Velkou Deštnou ve výšce 990 metrů nad mořem má nedostatečnou kapacitu. Když se zaplní, řidiči se pokoušejí zaparkovat na místech, kde nemají, podél tranzitní silnice, což může blokovat průjezd autobusů, vozidel silničářů, ale i složek integrovaného záchranného systému.

Na Šerlich kromě masy běžkařů a pěších turistů vyrážejí v posledních letech stále častěji i sjezdaři, kteří z šerlišského sedla míří ke sjezdovkám v nedalekém polském středisku Zieleniec. Policie radí, aby lidé, kteří jedou o víkendech autem na hřebeny v okolí Šerlichu, nechali vozidlo zaparkované v Deštném a odtud využili kyvadlovou autobusovou dopravu.

Na horách v Královéhradeckém kraji se tento týden po návratu mrazivého počasí opět zlepšily podmínky pro lyžování, lyžařská střediska rozšířila provoz. Zlepšily se i podmínky pro běžkaře na hřebenech hor.

Zdroj: ČTK

Český železniční průmysl posiluje obchodní aktivity na Blízkém východě

České firmy sdružené v Asociaci podniků železničního průmyslu (ACRI) rozšířily své obchodní kontakty v Izraeli a Kataru. Objem realizovaných a plánovaných zakázek tam v tuhle chvíli dosahuje stovek milionů korun, uvedla v tiskové zprávě asociace. Zástupci firem se ve zmíněných státech zúčastnili tento týden obchodní mise pořádané při státní návštěvě prezidenta Petra Pavla. Části podnikatelské cesty byli přítomni i zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR a Asociace výrobců a dodavatelů zdravotnických prostředků.

Podle ředitelky ACRI Marie Vopálenské zástupci firem při návštěvě Blízkého východu prezentovali zejména řešení pro udržitelnou městskou dopravu. „České tramvaje, metro nebo zabezpečovací a informační systémy pro hromadnou dopravu, to všechno má potenciál na tamních trzích uspět,“ uvedla.

ACRI v tiskové zprávě uvedla, že Izrael buduje moderní železniční infrastrukturu a infrastrukturu městské hromadné dopravy. Řeší například tramvajový provoz v Jeruzalémě a tramvaje a budovanou podzemní dráhu v Tel Avivu. Právě rozvoj možné spolupráce v této oblasti byl předmětem jednání zástupců ACRI s představiteli izraelských železnic a ministerstva dopravy. Izraelské ministerstvo dopravy podle ACRI projevilo zájem o dohodu o spolupráci s českým ministerstvem dopravy.

Podle Vopálenské je izraelský trh pro český železniční průmysl perspektivní. „Velmi úspěšné jsou dodávky širokopatních kolejnic od Moravia Steel nebo dvojkolí Bonatrans Group. Společnost AŽD Praha pro změnu v několika stanicích realizovala pilotní projekt dodávek technologií a systémů pro diagnostiku výhybkových přestavníků,“ řekla. Nejdůležitějšími body jednání podle ní bylo zapojení českých podniků nebo zájem Škoda Group o účast v soutěžích na dodávky tramvají.

Součástí schůzek v Kataru bylo podle asociace mimo jiné jednání s vedením státní investiční agentury Invest Quatar o investičních příležitostech pro podniky českého železničního průmyslu. „V Kataru dochází k přechodu na systém veřejné dopravy napájený elektrickou energií. Velký důraz je kladen na testování autonomních vozidel a využívání umělé inteligence,“ uvedla Vopálenská.

Podle ACRI projevila katarská strana zájem o posílení spolupráce prostřednictvím výměny podnikatelských misí nebo práce na vytvoření společné podnikatelské rady.

Sdružení uvádí, že jeho společnosti vyvážejí asi 60 procent své produkce. S cílem posílit svou pozici na zahraničních trzích firmy zakládají vlastní zastoupení a dceřiné společnosti po celém světě. V současné době takto působí ve více než 20 státech.

Zdroj: ČTK

Česmad nesouhlasí s povinným nákupem bezemisních nákladních vozidel

Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia a Mezinárodní unie silniční dopravy (IRU) nesouhlasí s návrhem Evropského parlamentu uložit silničním dopravcům povinný nákup těžkých nákladních vozidel s nulovými emisemi. Sdružení vyzývají členské státy EU, aby návrh odmítly. Vyplývá to z tiskové zprávy Česmad. Loni v listopadu přijal Evropský parlament vyjednávací postoj k návrhu na zavedení standardů emisí oxidu uhličitého pro těžká vozidla, který podle sdružení směřuje také k zavedení povinného podílu nákladních vozidel s nulovými emisemi u velkých silničních dopravců.

„Povinnost nakupovat vozidla s nulovými emisemi může nejen porušovat právo na vlastnictví a právo podnikat, ale může také vést k narušení trhu,“ řekla ředitelka IRU pro prosazování zájmů EU Raluca Marianová. Evropský parlament podle ní chybně předpokládá, že se omezení využívání automobilů dotkne pouze velkých dopravců.

„Silniční dopravci mají marže v řádu jednotek procent. Je popřením soukromého podnikání, aby úředníci a politici nařizovali části dopravců nakupovat vozidla, která nejsou vhodná pro dálkovou dopravu a jsou zatím dvakrát až třikrát dražší než klasická dieselová,“ uvedl generální tajemník Česmad Bohemia Vojtěch Hromíř. Podle něj návrh připomíná centrálně řízené hospodářství. Pro návrh podle Hromíře hlasovali i někteří čeští europoslanci.

Podle Marianové by měly nákup bezemisních vozidel podpořit finanční pobídky pro zavádění nových technologií. EU by navíc měla vytvořit příznivé podmínky včetně infrastruktury pro provoz těchto vozidel, řekla. „Jakýkoli návrh, který by nutil dopravce k nákupu určitých typů vozidel, by měl být důrazně odmítnut,“ dodala.

Zdroj: ČTK

Dopravci loni v ČR zaplatili na mýtném 14,9 miliardy Kč, meziročně o 0,4 pct víc

Dopravci loni za mýtné na dálnicích a silnicích v Česku zaplatili 14,914 miliardy korun. Meziročně to bylo o 0,41 procenta víc, což představuje nárůst téměř o 61 milionů korun. Loňský rok měl o dva pracovní dny méně než rok 2022, za mírným růstem tedy není větší počet pracovních dnů. V prosinci 2023 stát na mýtném vybral 1,04 miliardy korun, meziročně o 1,24 procenta méně.V tiskové zprávě o tom ČTK informoval správce mýtného systému, společnost CzechToll. Od března se mýtné sazby v Česku zvýší kvůli poplatkům za emise oxidu uhličitého.

Domácí dopravci loni uhradili 47 procent z celkové částky vybrané na mýtném, zbytek připadá na provozovatele vozidel ze zahraničí, nejčastěji z Polska, Slovenska, Rumunska a Maďarska. Dálnice se na loňském výběru mýtného podílely 89 procenty, dopravci na nich zaplatili téměř 13,22 miliardy korun. Zbylých 1,69 miliardy korun je mýtné za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy.

Loňský prosinec byl stejně jako v roce 2022 měsícem s vůbec nejnižším výběrem mýtného v celém roce. Počet transakcí poklesl v prosinci meziročně o tři procenta na mírně přes 76 milionů. Na konci prosince bylo v systému elektronického mýtného zaregistrováno 828.000 vozidel s hmotností nad 3,5 tuny, z toho 650.000 automobilů mělo zahraniční registrační značky. K registrovaným vozidlům vydal správce mýtného dopravcům 645.000 palubních jednotek.

Od 1. března budou mýtné sazby v Česku v souladu s evropskou legislativou nově obsahovat také poplatek za emise oxidu uhličitého. Mýtné by se tak mělo zvýšit o deset až 15 procent. Informace o této změně získají dopravci na webu Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Roční příjem státu z mýtného je podle ministerstva dopravy kolem 14 miliard korun. Zvýšení mýtného by mohlo státu přinést až dvě miliardy korun navíc.

Od počátku března také přestane platit osvobození od zpoplatnění pro vozidla poháněná elektrickou energií nebo vodíkem s přípustnou hmotností nad 4,25 tuny. Tato vozidla musí být nově standardně registrovaná a vybavená palubní jednotkou. Budou se ale do systému elektronického mýtného dále registrovat jako osvobozená a budou muset mít příslušnou palubní jednotku.

Satelitní mýtný systém CzechToll oslavil 1. prosince čtvrtý rok fungování. Za 49 měsíců v provozu bylo od 1. prosince 2019 jeho prostřednictvím předepsáno na mýtném více než 56 miliard korun. Průměrný měsíční výběr mýtného od vozidel s hmotností nad 3,5 tuny přesahuje 1,15 miliardy korun. Ředitel společnosti Petr Chvátal odhaduje celkovou výši mýtného vybraného v letošním roce na zhruba 15 miliard korun.

Zdroj: ČTK

Letiště Praha loni odbavilo 13,8 milionu cestujících, meziročně o 29 pct více

Z pražského Letiště Václava Havla loni odcestovalo 13,8 milionu cestujících. Meziročně se počet odbavených cestujících zvýšil o 29 procent, a dostal se tak na 78 procent počtu odbavených cestujících v roce 2019 před pandemií covidu-19. Na začátku minulého roku letiště pro rok 2023 odhadovalo zhruba 12,5 milionu přepravených cestujících, tuto prognózu tedy překonalo o více než 1,3 milionu. Letiště Praha o tom informovalo v tiskové zprávě.

Z pražského letiště se loni létalo do 167 destinací, kam směřovalo 69 dopravců. Letiště loni také nabídlo více než 30 nových či obnovených linek. Provoz v českém vzdušném prostoru se meziročně zvýšil o 13 procent, uvedlo Řízení letového provozu ČR (ŘLP ČR) ve své tiskové zprávě. V porovnání s předcovidovým rokem 2019 dosáhl úrovně 73 procent.

V rekordním roce 2019 se podle předsedy představenstva Letiště Praha Jiřího Pose létalo do 190 destinací. Loni se letišti podařilo obnovit několik linek nebo spustit nové, například do jihokorejského Soulu se vrátil dopravce Korean Air, aerolinky China Airlines začaly z Prahy létat na Tchaj-wan, řekl. „Dalším nesporným posunem jsou pro nás charterové dálkové lety dopravců LOT Polish Airlines a World2Fly, kteří nabízí přímé lety do exotických dovolenkových destinací jako Dominikánská republika, Thajsko či Srí Lanka,“ uvedl.

V letovém řádu přibyly také lety do marockého Agádíru se společností Eurowings, do španělského Bilbaa s dopravcem Vueling, s Croatia Airlines do chorvatského Dubrovníku nebo do britských East Midlands s aerolinkami Ryanair a Jet2.com. Ryanair také zařadil nové linky do polského Gdaňsku, italského Rimini, španělské Sevilly a také na řecký ostrov Skiathos. Nově pak kromě linky na Tchaj-wan s China Airlines nabízel islandský dopravce Icelandair lety do Keflavíku, dopravce World2Fly nabízel charterové lety do Vietnamu, Dominikánské republiky a na Kubu.

Nejoblíbenějšími destinacemi loňského roku byly Británie, Itálie, Španělsko, Turecko a Francie. Nejčastěji cestující využívali přímé linky mezi Prahou a Londýnem, bylo jich 1,1 milionu. Následovala Paříž s téměř 700.000 pasažéry a třetí místo obsadil Milán s 545.000 cestujícími. Do Amsterodamu se vypravilo zhruba 538.000 cestujících a do Istanbulu vyrazilo celkem 440.000 lidí. Nejvíce cestujících v loňském roce přepravili dopravci Smartwings, Ryanair, Wizz Air, easyJet a Eurowings.

V letošním roce chce ruzyňské letiště odbavit 15,5 milionu cestujících a do nabídky zařadit více než 170 destinací. Aktuálně má letiště potvrzeno osm nových destinací. V březnu začne dopravce Eurowings létat do estonského Tallinnu a společnost Volotea do italských destinací Florencie a Verona. V dubnu přidá Ryanair spojení do Poznaně a aerolinky Smartwings do portugalského Ponta Delgada. Smartwings v červnu nově zařadí linku do italského Brindisi. V červnu přibyde také linka do tureckého Izmiru s dopravcem SunExpress a do moldavského Kišiněvu se podívají cestující s aerolinkami FlyOne.

Na více než 30 spojeních plánuje letiště také navýšení frekvencí. Týká se to například dopravce KLM a jeho linky do Amsterodamu, společnosti Wizz Air a linky do sicilské Katánie nebo aerolinek Ryanair a francouzského Marseille. Častěji se cestující podívají také do Baku s dopravcem Azerbaijan Airlines a do Madridu se společností Iberia.

Zdroj: ČTK

Realitní investice spadly na minimum, banky nejvíc preferují logistické stavby

Uplynulý rok bude patrně nejslabší od roku 2009 z hlediska objemu investic do realit, a to jak v Česku, tak i v celé střední a východní Evropě (CEE). Přesto si regionální bankéři financující komerční nemovitosti zachovávají mírný optimismus. Počet transakcí realizovaných pod tlakem byl pořád minimální a výrazně nepřibývá problémových úvěrů, jejichž podíl je nadále nejnižší u českých a srbských bank. Peněžní ústavy začaly nejvíce preferovat logistické projekty, které předběhly rezidenční stavby. Vyplývá to z průzkumu KPMG Property Lending Barometer, do kterého se zapojili zástupci 48 bank z deseti zemí CEE.

 

Bankovní financování komerčních nemovitostí loni nejvíce zasáhl dramatický růst úrokových sazeb. Druhým nejsilnějším vlivem byl negativní vývoj ekonomiky země, kde banka působí. Až s odstupem následovaly další faktory jako celoevropská ekonomická situace a nedostatek kvalitních nemovitostních projektů. Přesto vidí oslovení bankéři budoucnost realitního trhu a jeho financování spíše optimisticky.

„Očekává se, že uplynulý rok bude nejslabším rokem od roku 2009 z hlediska celkového objemu investic do realit, a to jak v Česku, tak i v celém CEE. Vysoké úrokové sazby totiž zlepšily výnos jiných než nemovitostních investic. Pozorujeme také významný rozdíl mezi cenovými představami prodávajících a kupujících. Nicméně počet transakcí realizovaných pod tlakem nebo z donucení je stále minimální. Budoucí vývoj závisí především na rychlosti očekávaného snižování úrokových sazeb, které zlepší náladu na nemovitostním trhu,“ shrnul Pavel Kliment, partner české KPMG odpovědný za sektor nemovitostí.

 

„Český realitní trh zůstává druhým největším trhem mezi sledovanými zeměmi CEE. Vyniká zároveň velkou aktivitou domácích investorů, zatímco třeba v Polsku je realitní trh mnohem víc závislý na mezinárodních investorech,“ dodal Kliment.

 

Až třetina úvěrů je splatných do dvou let

 

Financování komerčních nemovitostí zůstává pro banky velmi důležité, ačkoli dotazovaní bankéři jsou nyní méně optimističtí. Přesto většina neočekává žádnou výraznou změnu ve svém úvěrovém portfoliu, s výjimkou případného nižšího růstu.

 

Bankéři budou nicméně čelit výzvě refinancování významné části svých portfolií v následujících dvou letech. Mezi úvěry na nemovitosti se splatností v blízké budoucnosti je v průměru 17 % úvěrů splatných do 12 měsíců a 32 % úvěrů je splatných do dvou let.

 

Vysoký počet úvěrů splatných v příštích dvou letech je částečně způsoben úvěry poskytnutými před pandemií koronaviru, kdy byl objem transakcí s nemovitostmi na historickém maximu. Největší podíl portfolia splatného v následujících dvou letech vykazují bankéři v Polsku a Srbsku, naopak nejmenší v Chorvatsku.

 

U části bank jsou hotely stále na blacklistu

Přes velký nárůst úrokových nákladů a negativní vývoj ekonomiky se významně nezvýšil počet problémových úvěrů v portfoliích oslovených bankéřů. Na druhou stranu přibyly úvěry s minoritními problémy. Podíl problémových úvěrů je dlouhodobě nejnižší u českých a srbských bank, nejvyšší naopak u bulharských bank.

Více než 60 % dotazovaných bankéřů potvrdilo navýšení svých úrokových marží oproti předloňskému roku. „Tento růst byl ale velice mírný v porovnání se skokovým navýšením referenčních úrokových sazeb stojících za dramatickým růstem úrokových nákladů. Úrokové marže bank tak zůstávají relativně velmi stabilní, hlavně díky konkurenčnímu prostředí,“ upozornil Pavel Dolák, koordinátor průzkumu z české kanceláře KPMG.

„U hotelových projektů dokonce úrokové marže mírně poklesly, a to v důsledku pokračujícího zotavování turistického odvětví. Na druhou stranu stále jen část oslovených bank je ochotna financovat hotelové nemovitosti,“ doplnil Dolák.

Obdobně jako v minulých letech si nejnižší úrokové marže udržely české a slovenské banky. Nadále většina dotazovaných bank požaduje vyšší úrokové marže u developerských projektů. Největší rozdíl těchto marží oproti již dokončeným a příjem generujícím nemovitostem hlásí bankéři z Polska a Chorvatska.

Podíl úvěrů v cizí měně dosáhl nejspíš maxima

Přes 80 % bankéřů požaduje zajištění variabilních úrokových sazeb pomocí derivátových obchodů. Více než 22 % respondentů požaduje zajištění (např. úrokovým swapem) minimálně 80 % poskytnutého úvěru. Mezi nejvíce konzervativní patří bankéři v Polsku a Slovinsku.

Růst podílu úvěrů poskytovaných v jiné než domácí měně (v Česku v eurech) se v loňském roce zpomalil a dosáhl hodnoty 80 % nově poskytnutých úvěrů. „Lze očekávat, že tento poměr dosáhl v mnoha zemích svého maxima, a to především s přihlédnutím k růstu mezibankovní sazby Euribor a podílu nemovitostí, které generují příjem jen v domácí měně jako jsou rezidenční projekty,“ uvedl Dolák.

Bankéři nejvíce preferovanými nemovitostmi se staly logistické projekty, které s malým odstupem po letech předběhly rezidenční stavby. Ty si udržely největší oblibu jen v Srbsku a Bulharsku. V Česku na třetím místě popularity skončily kancelářské projekty, za kterými následují retailové nemovitosti. U ostatních zemí retailové projekty pomyslně zvítězily nad kancelářemi.

Pětina bankéřů zamítla úvěr pouze z důvodu ESG

Více než 80 % oslovených bankéřů potvrdilo, že jejich banka schválila strategii pro ESG kritéria financování komerčních nemovitostí. V případě Česka, Slovenska, Maďarska a Chorvatska mají tuto strategii všichni dotazovaní. „ESG v Česku neposuzují jen velké banky se zahraničními majiteli, ale i menší banky vlastněné tuzemských subjekty. To odráží širší trend, kdy se ESG faktory postupně stávají nedílnou součástí celkového úvěrového prostředí v Česku,“ zdůraznil Kliment.

Banky hlásí významný pokrok v zavádění ESG kritérií pro hodnocení úvěrů, nastavení interního reportingu, monitorování a sběru dat a dalších činností souvisejících s ESG. Přesto výzkum ukazuje značný rozdíl mezi jednotlivými bankami, daný strategií jejich mateřských společností a různě aktivním přístupem centrálních bank příslušných zemí.

Zkušenosti se zamítnutím úvěru pouze z důvodu nesplnění ESG kritérií má 19 % oslovených bankéřů a v kombinaci s ostatními kritérii pak 25 % respondentů. „Oproti předminulému roku se tedy zhruba zdvojnásobil počet bankéřů s touto zkušeností. Nadpoloviční většina se přesto stále s touto situací nesetkala nebo nemá zavedená závazná ESG kritéria pro hodnocení úvěrů,“ vysvětlil Dolák.

Oproti předloňsku průzkum nezaznamenal výraznou změnu nízkého počtu bank nabízejících speciální zvýhodněné úvěrové produkty zaměřené na ESG. Toto zvýhodnění může mít podobu především nižších úrokových marží a/nebo delších splatností. Nabízené úvěry zaměřené na ESG se obecně významně neliší od standardních úvěrů.

Zdroj: KPMG Česká republika, s.r.o.

O průzkumu

Property Lending Barometer je průzkum bankovního financování komerčních nemovitostí, který KPMG připravuje už 14 let. Loňský sběr dat se uskutečnil v listopadu a zúčastnilo se ho 48 bank z Bulharska, Česka, Chorvatska, Maďarska, Polska, Rumunska, Severní Makedonie, Slovenska, Slovinska a Srbska.

AsstrA řídí expanzi na Střední východ a těší se, že bude významným sponzorem na BreakBulk Middle East 2024

AsstrA-Associated Traffic AG, přední mezinárodní logistická a přepravní společnost, hrdě oznamuje své sponzorství přijímacího večírku na Break Bulk Middle East v Dubaji, který se má konat 12. února 2024.

Tento strategický krok znamená zahájení přítomnosti AsstrA v na Středním východě, což znamená závazek společnosti podporovat silnější vazby s klíčovými zainteresovanými stranami v regionu. Breakbulk Middle East spojuje profesionály zapojené do projektových a velkoobjemových nákladů v oblasti projektového průmyslu. S účastí ministerstev, soukromých ropných a plynárenských společností a některých předních světových EPC je dvoudenní akce uznávanou platformou pro vytváření sítí, získávání zdrojů a navazování užších vztahů s partnery v regionu. AsstrA jako klíčový hráč na poli projektové logistiky a také obecné spedice a dopravy uznává důležitost takových fór při podpoře spolupráce, sdílení poznatků a vytváření robustní sítě v rámci našeho odvětví. Daniel Staples, vedoucí divize Industrial Project Logistics (IPL) UAE, vyjádřil své nadšení ze zapojení AsstrA do Break Bulk Middle East. Poznamenal: „Sponzorování této přijímací koktejlové párty je strategickým krokem a výchozím bodem pro rozsáhlé plány AsstrA na Blízkém východě. Vnímáme to jako jedinečnou příležitost spojit se s klíčovými hráči v oboru, identifikovat partnerství a předvést hloubku našich odborných znalostí v logistice v kombinaci se specializovanými a udržitelnými dopravními řešeními.“ Vzhledem k tomu, že se společnost těší na setkání s profesionály a osobami s rozhodovací pravomocí. Toto sponzorství podtrhuje odhodlání AsstrA stát se klíčovým hráčem v projektové logistice, specializované dopravě a obecném spedičním prostředí na Středním východě.

Zdroj: ASSTRA

Logistický kalendář