Ekologický balíček pro nákladní přepravu v Evropě

12.7.2023

Evropská komise včera navrhla opatření ke zvýšení účinnosti a udržitelnosti nákladní dopravy tím, že zlepší řízení železniční infrastruktury, poskytne silnější pobídky pro nákladní automobily s nízkými emisemi a zlepší informovanost o emisích skleníkových plynů z nákladní dopravy. Cílem je zvýšit účinnost v tomto odvětví a pomoci mu přispět k cíli snížit do roku 2050 emise z dopravy o 90 %, jak je stanoveno v Zelené dohodě pro Evropu, a zároveň umožnit, aby jednotný trh EU nadále rostl.

Účinnější využívání železniční kapacity

Výstavba železničních tratí je nákladná a v EU je stále více přetížená. Navrhované nařízení optimalizuje jejich využívání, zlepší přeshraniční koordinaci, zvýší dochvilnost a spolehlivost a v konečném důsledku přiláká k železniční dopravě více nákladních společností. Cestující budou mít prospěch z dalších železničních služeb, neboť kapacita sítě bude lépe využívána, což bude mít pozitivní dopad na přeshraniční služby tím, že se mimo jiné umožní častější spojení a dřívější rezervace jízdenek.

O stávajících pravidlech pro řízení kapacity se rozhoduje každoročně, na vnitrostátní úrovni a ručně. To nezvýhodňuje přeshraniční dopravu (přibližně 50 % železniční nákladní dopravy překračuje hranice); zlomený přístup vede ke zpožděním na hranicích. To zase brání fungování jednotného trhu. Běžné jsou rovněž zpoždění způsobená dopravními zácpami způsobenými nekoordinovanou údržbou.

Návrh nařízení o využívání kapacity železniční infrastruktury v jednotném evropském železničním prostoru vychází z projektu přepracování jízdního řádu vedeného odvětvím. Cílem je lépe reagovat na různé potřeby železničního odvětví: stabilní jízdní řády a včasná rezervace jízdenek pro osobní dopravu a flexibilní jízdy vlaků přizpůsobené dodavatelským řetězcům „just-in-time“ pro přepravce.

Nové pobídky pro používání nízkoemisních nákladních vozidel

Více než 50 % nákladu je v EU přepravováno po silnici (údaje za rok 2020) a tato doprava významně přispívá k emisím skleníkových plynů. Současná směrnice o hmotnostech a rozměrech stanoví maximální délku, šířku a výšku hmotnosti pro těžká vozidla. Včerejší návrh tato pravidla reviduje s cílem umožnit dodatečnou hmotnost vozidel používajících technologie s nulovými emisemi, neboť mají tendenci zvyšovat hmotnost vozidla. To bude motivovat k zavádění čistších vozidel a technologií. Jakmile bude technologie vyvinuta a pohonné systémy s nulovými emisemi budou lehčí, a to i díky používání aerodynamických zařízení a kabin, budou čistší vozidla těžit z dodatečného užitečného zatížení ve srovnání s konvenčními nákladními vozidly.

Rovněž bude podporováno zavádění aerodynamičtějších kabin a dalších energeticky úsporných zařízení, a to nejen zlepšením pohodlí a bezpečnosti řidiče, ale také zvýšením účinnosti hnacích ústrojí s nulovými emisemi, což znamená mechanismus, který přenáší výkon motoru na pohyb vozidla.

Návrh rovněž objasní používání těžších a delších vozidel, která jsou dnes v některých členských státech povolena, v přeshraniční dopravě za určitých podmínek. To zahrnuje vyjasnění toho, že členské státy, které na svém území povolují evropské modulární systémy (EMS), je budou moci rovněž využívat při mezinárodních operacích mezi těmito sousedními členskými státy, aniž by byla zapotřebí dvoustranná dohoda a aniž by bylo omezeno překročení pouze jedné hranice. To znamená, že stejné množství nákladu může být přepravováno v menším počtu cest.

Na podporu intermodální dopravy, kdy je zboží přepravováno dvěma nebo více druhy dopravy, ale se standardizovanou nákladovou jednotkou (např. kontejnerovým přívěsem nebo jiným), budou nákladní automobily, přívěsy a návěsy moci přepravovat dodatečnou hmotnost. Dodatečná výška rovněž usnadní přepravu vysokorychlostních kontejnerů standardními vozidly.

CountEmissionsEU: porovnání uhlíkové stopy

Komise navrhuje společný metodický přístup k tomu, aby společnosti vypočítaly své emise skleníkových plynů, pokud se rozhodnou tyto informace zveřejnit nebo pokud jsou požádány o jejich sdílení ze smluvních důvodů. Navrhovaná metodika je založena na nedávno přijaté normě ISO/CEN pro kvantifikaci a vykazování emisí skleníkových plynů vznikajících při provozování dopravních řetězců cestujících a nákladu. Spolehlivé údaje o emisích „ode dveří ke dveřím“ umožní provozovatelům porovnávat své služby a spotřebitelům umožní činit informovaná rozhodnutí o možnostech dopravy a dodání.

Další kroky

Návrhy budou nyní projednány Evropským parlamentem a Radou v rámci řádného legislativního postupu.

Souvislosti

Nákladní doprava je páteří jednotného trhu EU – udržuje sklady supermarketů, továren a lékáren a umožňuje evropským společnostem prodávat své produkty na celém kontinentu i mimo něj. V roce 2020 pracovalo v odvětví nákladní dopravy v EU přibližně 6 milionů lidí.

Nákladní doprava je však také odpovědná za více než 30 % emisí oxidu uhličitého z dopravy. A s růstem hospodářství EU se emise pravděpodobně zvýší, pokud nebudou zavedena dekarbonizační opatření: očekává se, že nákladní doprava vzroste do roku 2030 přibližně o 25 % a do roku 2050 o 50 %.

Balíček návrhů je součástí širšího úsilí o zvýšení udržitelnosti mobility a dopravy. Navazuje na klíčové složky balíčku „Fit for 55“ pro udržitelnou a inteligentní mobilitu. Strategie je plánem na snížení emisí z dopravy o 90 % do roku 2050, jak požaduje Zelená dohoda pro Evropu. Mnoho milníků strategie popisuje, jak se nákladní doprava musí stát ekologičtější, například zdvojnásobením železniční nákladní dopravy do roku 2050, zajištěním toho, aby nová těžká vozidla měla do stejného data nulové emise, a tím, že do roku 2030 budou připraveny na trh námořní lodě s nulovými emisemi.

ERFA: Ekologický dopravní balíček musí být pro Evropský parlament a Radu prioritou

Michaela Drábková

12.7.2023

Evropská komise 11. července představila dlouho očekávaný balíček o ekologizaci dopravy. Do evropských voleb zbývá méně než rok, a proto je nezbytné, aby Evropský parlament a Rada na tomto balíčku urychleně pracovaly. Přijetí těchto návrhů způsobem, který odpovídá potřebám železniční nákladní dopravy, bude mít zásadní vliv na schopnost Evropy zvýšit objem železniční nákladní dopravy o 50 % do roku 2030 a zdvojnásobit objem do roku 2050 – což je cíl stanovený v evropské strategii udržitelné a inteligentní mobility – a na následnou schopnost Evropy snížit emise z nákladní dopravy.

Zaprvé, návrh nařízení o kapacitě je zásadním nástrojem v evropské misi na zvýšení objemu železniční nákladní dopravy. V současné době více než 50 % objemu železniční nákladní dopravy překračuje alespoň jednu hranici, zatímco infrastruktura, na které se provozuje, je zaměřena na vnitrostátní úrovni. Železniční nákladní doprava proto z velké části provozuje mezinárodní služby v mozaice vnitrostátních systémů. Evropský parlament a Rada musí přijmout mezinárodní přístup k řízení kapacit, který bude odrážet provozní model železniční nákladní dopravy. Je zřejmé, že přístup zaměřený na jednotlivé státy bude podkopávat růst.

Za druhé je kontraproduktivní posuzovat revizi směrnice o hmotnostech a rozměrech odděleně od ostatních návrhů. Na revizi směrnice o hmotnostech a rozměrech je třeba pracovat společně s revizí směrnice o kombinované dopravě, která bude zveřejněna koncem tohoto měsíce. Oba texty musí zajistit interoperabilitu silniční a železniční nákladní dopravy, jakož i spravedlivou hospodářskou soutěž mezi jednotlivými druhy dopravy.

A konečně, návrh o CountEmmissionsEU je pozitivním vývojem a má potenciál umožnit odesílatelům lépe zohlednit emise související s dopravou při plánování svých dodavatelských řetězců. Návrh musí být uživatelsky přívětivý a musí se zaměřit také na energetickou účinnost a další externality, jako je hluk, bezpečnost a využití půdy, a nikoli pouze na emise z výfuků.

Předseda Evropského sdružení pro železniční nákladní dopravu (ERFA) Dirk Stahl prohlásil: „Pokud to Evropský parlament a Rada myslí s růstem nákladní železniční dopravy a snižováním emisí z nákladní dopravy vážně, potřebujeme k tomuto balíčku ambiciózní přístup. Musíme urychleně přejít na mezinárodní a uživatelsky přívětivější železniční systém. Tyto návrhy hrají důležitou roli.“

Generální tajemník ERFA Conor Feighan téma uzavřel: „Do evropských voleb zbývá méně než rok, a proto je nezbytné, abychom v nadcházejících týdnech dosáhli v této věci pokroku. Tento balíček je třeba vnímat také v souvislosti s dalšími důležitými návrhy, o nichž se v současné době jedná, jako je nařízení o TEN-T.“

Zdroj :ČTK

Za odmítnutí platby kartou může být snaha snížit odvody

Michaela Drábková

12.7.2023

Za neochotou některých obchodníků přijímat platby kartou nemusí být vysoké poplatky bankám, karetním asociacím a poskytovatelům platebních terminálů, ale snaha snížit daňové odvody. Vyplývá to z odpovědí analytiků, které dnes ČTK oslovila. Poplatky podle bank nerostou. Banky i karetní společnosti zároveň tvrdí, že počet míst přijímajících karty stále roste.

„Za rozhodnutím obchodníka nepřijímat platební karty může být směs více různých motivů. Obchodník může mít pocit, že práce s hotovostí je pro něj levnější než provoz terminálu, nebo že zájem ze strany klientů o platbu kartou není dost velký. Ale také může jít o obchodníkovu snahu snížit svou daňovou povinnost,“ řekl analytik České spořitelny Michal Skořepa.

„Byla by to opravdu zvláštní shoda okolností, kdyby restaurace a obchody ve zvýšené míře přestaly přijímat karty krátce po zrušení elektronické evidence tržeb. Zrušení EET byla zbytečná chyba,“ doplnil analytik Deloitte David Marek.

Ze všech dat vyplývá, že bezhotovostní platby jsou dlouhodobě na vzestupu, upozornil ředitel rozvoje prodeje Mastercard pro ČR a Slovensko Martin Dolejš. Podle statistik bank jak akceptační síť, tak objemy a počty bezhotovostních transakcí každoročně rostou. Na konci roku 2022 bylo podle něj přes 307.000 platebních terminálů, o rok dříve 293.000 a na konci roku 2018?jen 199.000.

Za posledních pět let vzrostl počet platebních terminálů od České spořitelny mezi obchodníky o téměř 40 procent, uvedl mluvčí ČS Lukáš Kropík. „Podle našich dat k žádnému poklesu míst přijímající platební karty nedochází, naopak se počet obchodníků dále rozšiřuje,“ souhlasila mluvčí Komerční banky Šárka Nevoralová. Jde podle ní spíše o jednotlivé případy, kdy se obchodník rozhodne karty přestat přijímat. „Ať už ho k tomu vedou jakékoliv důvody, tak hlavním důvodem podle nás není ani poplatek za přijímání platebních karet, protože ani jeho výše se v poslední době nijak nezvýšila,“ podotkla.

Poplatek za bezhotovostní platby je předmětem dohody obchodníka s konkrétním poskytovatelem terminálů. „Tyto poplatky jsou transparentní a snadno spočítatelné, zatímco náklady na hotovostní platby, třeba převoz peněz do banky nebo samotnou manipulaci s hotovostí, se počítají velmi složitě. Na konci dne jsou významně vyšší než náklady na bezhotovostní platby,“ míní Dolejš.

U společnosti Dotykačka, která poskytuje pokladní systém v 8000 podnicích v ČR, se poplatky za transakci pohybují mezi 0,6 až jedním procentem. Podniky s nadstandardními objemy plateb mohou mít poplatek i nižší. Firma uvedla, že poplatek záleží na druhu karty a bance. Typická je pro transakce pomocí jejího systému platba kartou Mastercard, kdy při transakci v hodnotě 1000 korun zaplatí na všech poplatcích obchodník 9,82 koruny.

Pokud proti možnosti platit kartou restauratéři argumentují vysokým poplatkem bankám nebo poskytovatelům platebních terminálů, jde jen o výmluvy. Pravým důvodem je spíše snaha o optimalizaci tržeb, řekl ČTK Luboš Kastner z Českého gastronomického institutu. Placení kartou by mělo být běžnou praxí v každém moderním podniku, dodal. Znovu zavést systém EET podle něj není dobrý nápad, místo toho by provozovatelům uložil povinnost přijímat digitální platby. Stížnosti o tom, jak některé restaurace přestaly přijímat karty, se k nám dostávají denně, doplnil Kastner.

Průzkum: Každý čtvrtý Čech se setkal s tím, že v obchodě přestali přijímat karty

Každý čtvrtý Čech se setkal s tím, že v obchodě přestali přijímat platební karty. Hotovost používá alespoň jednou týdně 94 procent lidí, o pět procentních bodů více než v loňském roce. Vyplývá to z červnového průzkumu společnosti STEM/MARK pro poskytovatele bankomatů Euronet mezi 509 respondenty.

Denně vytáhne bankovku třetina Čechů, loni to byla čtvrtina. Alespoň jednou denně platí hotově 37 procent mužů a 28 procent žen. „V minimálně týdenní frekvenci hotovostí platí téměř každý Čech. Podle našich interních dat vidíme, že lidé využívají dennodenně ke svým platbám hotovost. Větší potřeba hotovosti značí i to, že průměrná částka, které lidé vybírají, roste. Letos se vyšplhala až na 5000 korun,“ uvedl výkonný ředitel Euronetu Ondřej Kozák.

Za nárůstem používání hotovosti stojí také menší ochota obchodníků přijímat platby kartou. Čtvrtina respondentů se setkala s tím, že v obchodě přestali přijímat karty. Nejčastěji takový problém uvádějí obyvatelé Moravy, a to ve 32 procentech. Téměř polovina lidí, kteří v posledním roce nemohli u obchodníka zaplatit kartou, deklaruje, že u sebe obvykle nosí dostatek hotovosti. Třetina respondentů se naopak snažila najít bankomat, aby si mohli hotovost obstarat, a pětina šla tam, kde karty přijímají.

Velká bankomatová síť především v malých obcích podle Kozáka stále chybí. „Jedním z důvodů, proč drobní prodejci a restaurace v malých obcích vůbec zvažovali bezhotovostní platby, bylo povinné zavedení EET, a tím i vynucený krok směrem k určité úrovni digitalizace. Obraty v těchto podnicích nebývají velké a poplatky za platební terminály a jednorázové zařízení EET pokladen mohly být až devastační,“ dodal Kozák.

EP schválil cíle pro omezování spotřeby energie či podporu elektromobilů

Michaela Drábková

12.7.2023

Evropský parlament dnes definitivně schválil sérii norem, s jejichž pomocí mají země Evropské unie omezit do roku 2030 emise skleníkových plynů výrazněji, než dosud plánovaly. Europoslanci se shodli na snížení spotřeby energie v EU o 11,7 procenta či na pravidlech pro budování dobíjecích stanic pro elektromobily. Přijali i normu vyžadující častější používání ekologických paliv v lodní dopravě.

EU by na základě přijaté směrnice o energetické účinnosti měla od roku 2024 zvyšovat účinnost a dosahovat takových úspor, aby celková konečná spotřeba energie klesala průměrně o 1,5 procenta ročně. Dosavadní plán počítal s hodnotou 0,8 procenta. Do roku 2030 by se měla spotřeba celkem snížit o 11,7 procenta oproti hodnotám, které unie pro konec desetiletí odhadovala před třemi lety.

Poslanci rovněž výraznou většinou hlasů schválili pravidla pro čistší dopravu. Na jejich základě budou muset být od roku 2026 dobíjecí stanice s výkonem nejméně 400 kW na všech silnicích z páteřní evropské sítě nejdále 60 kilometrů od sebe. Dva roky na to by se nejmenší požadovaný výkon měl zvýšit na 600 kW. Nákladní auta a autobusy by měly mít k dispozici dobíjení každých 120 kilometrů.

Ekologičtější provoz budou muset zavést i majitelé velkých lodí. Podíl skleníkových plynů v jejich emisích by měl od roku 2025 začít klesat, nejprve o dvě procenta a postupně do roku 2050 o 80 procent proti hodnotě z roku 2020.

Schválená pravidla jsou součástí balíku označovaného jako Fit for 55, kterým chce EU docílit snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 procent oproti hodnotám z roku 1990. Unie již v jeho rámci schválila ukončení prodeje aut se spalovacími motory k roku 2035 nebo zpoplatnění emisí z dopravy a vytápění budov.

Zdroj :ČTK

KLDR obvinila Spojené státy z narušení severokorejské výlučné ekonomické zóny

Michaela Drábková

12.7.2023

Sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una Kim Jo-čong dnes obvinila Spojené státy z toho, že jejich špionážní letadlo osmkrát narušilo severokorejskou výlučnou ekonomickou zónu. S odkazem na severokorejská média o tom informovala agentura Reuters.

Kim Washington varovala, že podobné lety může do budoucna Pchjongjang sestřelit. Severní Korea už v pondělí obvinila Spojené státy z narušení svého vzdušného prostoru, Pentagon je ale důrazně odmítl s tím, že americká armáda dodržuje mezinárodní právo.

Výlučná ekonomická zóna státu se rozprostírá zhruba 340 kilometrů od pobřeží a dává státu právo využívat tamní přírodní zdroje. Neuděluje mu ale svrchovanost nad vzdušným prostorem, podotýká Reuters.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller v souvislosti s obviněními z Pchjongjangu KLDR vyzval, aby se „zdržela akcí, které zvyšují napětí“, a „zapojila se do seriózní a trvalé diplomacie“.

Zdroj :ČTK

Silná podpora digitálního automatického spřáhla v železničním sektoru

Michaela Drábková

11.7.2023

Strany zúčastněné v evropském železničním sektoru vyjádřily pevný závazek a podporu zavedení digitálního automatického spřáhla (DAC). DAC představuje inovativní prvek, který automaticky spojuje a odděluje kolejová vozidla v nákladním vlaku jak fyzicky (mechanické spojení a vzduchové vedení pro brzdění), tak digitálně (elektrické napájení a datové spojení).

V oborovém prohlášení zveřejněném 10. července se Evropská komise a členské státy vyzývají, aby začaly utvářet politické, finanční a právní rámcové podmínky pro koordinované evropské zavádění systému DAC a jeho automatizační a digitální technologie ve všech evropských nákladních vozech a lokomotivách s cílem urychlit digitalizaci železniční nákladní dopravy. Pro následující fáze je třeba zajistit silnou veřejnou podporu a také plnou komplementaritu s potřebnými investicemi do ERTMS a infrastruktury.

Signatáři ze železničního sektoru jsou přesvědčeni, že dlouhodobá životaschopnost této ekologické formy dopravy v Evropě závisí na automatizaci a digitalizaci železniční nákladní dopravy. DAC umožní tento nezbytný přechod a usnadní přechod od silniční dopravy k železniční. Kromě toho vytvoří lepší, modernější a bezpečnější pracovní prostředí. Pro nezbytnou koordinaci na evropské úrovni dále zdůrazňují jako nezbytné zřízení centralizovaného evropského subjektu pro řízení zavádění, jak je uvedeno v evropské studii Investiční plán společného podniku EU pro rozvojovou pomoc v železniční dopravě (Rail Joint Undertaking EU DAC Investment Plan).

Od potravinových systémů ke klimatickým změnám: Tetra Pak ukazuje pokrok v udržitelné transformaci

Michaela Drábková

11.7.2023

closeup of sugarcane plants in growth at field

Společnost Tetra Pak zveřejnila ‚Zprávu o udržitelnosti‘ za rok 2022, ve které zdůrazňuje pokrok firmy v pěti vzájemně propojených oblastech. Ty jsou pro ni klíčové. Mezi hlavní z nich patří potravinové systémy, oběhové hospodářství, klimatické změny, příroda a sociální udržitelnost. Zpráva o udržitelnosti vychází již po čtyřiadvacáté. Svědčí to o tom, že udržitelnost je klíčovým faktorem při každém obchodním rozhodnutí a zůstává pevným základem společnosti Tetra Pak jak v současnosti, tak v budoucnosti.

Firma Tetra Pak dosáhla v roce 2022 v oblasti udržitelnosti významných milníků. Snížila provozní emise skleníkových plynů (GHG) o 39 % , přičemž 84 % energie pochází z obnovitelných zdrojů. Díky tomu je společnost na dobré cestě dosáhnout v rámci svého provozu do roku 2030 nulových emisí. Kromě toho prodej 8,8 miliard obalů na rostlinné bázi a 11,9 miliardy víček také na rostlinné bázi se promítnul do úbytku 131 kilogramů tun CO2. Firma navíc investovala skoro 30 milionů eurdo urychlení sběru a recyklace nápojových kartonů.

A to vše v kontextu roku, který se vyznačoval velkou nejistotou. Od extrémních výkyvů počasí až po ruskou invazi na Ukrajinu, jejichž důsledky pocítil celý svět. Kombinace těchto a dalších faktorů jako jsou následky pandemie COVID-19, problémy v dodavatelském řetězci a rostoucí náklady na jednotlivé vstupy, postavila podniky a spotřebitele před náročné finanční výzvy a vedla ke zvýšeným životním nákladům a pro mnohé i k potravinové nejistotě.

„Současné provozní prostředí zdůraznilo potřebu inovativních a integrovaných řešení. Jedině tak můžeme dosáhnout rozsahu a rychlosti změn, které jsou nutné k posílení přístupu k potravinám a zároveň boji proti změně klimatu, a to způsobem, který nezapomene na nikoho. Proto jsme zvolili holistický přístup v pěti vzájemně propojených a na sobě závislých oblastech.“ řekl Adolfo Orive, prezident a CEO společnosti Tetra Pak.

‚Zpráva o udržitelnosti‘ společnosti Tetra Pak za rok 2022 přibližuje její pokrok v uplynulém roce a probíhající iniciativy na ochranu potravin, lidí a planety:

Testování unikátní bariéry (první v odvětví) na bázi vláken, která nahradí tenkou vrstvu hliníkové fólie v aseptických kartonových obalech – významný průlom na cestě společnosti k plně obnovitelnému aseptickému obalu.
Umožnit 66 milionům dětí ve 44 zemích účastnit se programů školního stravování. To vedlo ke zlepšení zdraví dětí, zvýšení školní docházky a podpoře rozvoje zemědělství.
Návrh nového způsobu zpracování sójových nápojů a nové technologie pro přeměnu pivovarského sladu (při výrobě piva) na rostlinný nápoj – pro méně odpadu a více výživných látek.
Uznání za vedoucí postavení v oblasti firemní transparentnosti a výkonnosti v souvislosti s klimatickou změnou a lesů od celosvětové neziskové organizace CDP, přičemž na prestižním „A List“ figuruje firma poslední čtyři roky.
Obnova 87 hektarů půdy (což odpovídá 136 fotbalovým hřištím) v rámci programu Araucaria Conservation Programme v Brazílii.
Uplatňování hlavních zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv.
Dodávky mléka do mlékáren v rámci 22 projektů „Dairy Hub“ prostřednictvím přibližně 44 000 zemědělců, ve většině případů drobných farmářů, v rámci dlouhodobé práce firmy na budování místních hodnotových řetězců v oblasti mlékárenství.

„Díky solidním výsledkům v oblasti životního prostředí a silnému závazku do budoucnosti budeme i nadále vést nás a ostatní k ještě užší spolupráci a hledání udržitelných řešení na výzvy, kterým jako společnost čelíme,“ dodává Adolfo Orive

Kompletní ‚Zprávu o udržitelnosti‘ za rok 2022 najdete zde.

Soud znovu zrušil kolaudaci tunelu Blanka, stále chybí opatření proti hluku

Michal Drha

11.7.2023

Městský soud v Praze v krátké době už podruhé odebral kolaudační souhlas pro tunel Blanka. Napsaly to dnes na webu Hospodářské noviny (HN). Hlavní město totiž stále nedokončilo všechna protihluková opatření kolem ulice V Holešovičkách, jejichž provedení požadovalo stavební povolení.

„Město se tuto podmínku snažilo obejít tím, že dodatečně povolilo změnu stavby před jejím dokončením, v níž část dříve požadovaných opatření vypustilo. Argumentovalo novými hlukovými studiemi, podle nichž jsou dokončené úpravy již dostatečné,“ napsaly HN.

S tímto argumentem ale u soudu město narazilo. „Změna stavby před jejím dokončením byla v rozporu se zákonem,“ uvádí rozsudek z konce června, který mají HN k dispozici. Podle něj město uvedenou změnu stavby provedlo, aniž o ní dalo vědět těm, koho se týkala. A připravilo je tak o právo na provedení protihlukových opatření na jejich nemovitostech. Soud tak vyhověl spolku Holešovičky pro lidi a části tamních obyvatel, kteří protestují proti tomu, že do již tak velmi zatížené oblasti přivedl tunel Blanka další desítky tisíc aut denně.

Stavební povolení na nejdelší úsek tunelu Blanka mezi Špejcharem a Pelc Tyrolkou vydané v roce 2006 obsahovalo několik podmínek, bez nichž stavba neměla být uvedena do provozu. Kromě toho, že měl být před jejím dokončením zprovozněn vnější silniční okruh, tak mělo město provést i tři etapy protihlukových opatření v ulici V Holešovičkách, která spojuje vyústění tunelu Blanka s Prosekem a dálnicí na Ústí nad Labem. Protože nebylo splněno ani jedno, hlavní město zahájilo v Blance v roce 2015 pouze zkušební provoz.

Až po čtyřech letech a poté, co první uvedenou podmínku jako neadekvátní stavební úřady dodatečně vypustily, Blanka v roce 2019 dostala kolaudační razítko. Soud je ale později zrušil s tím, že je stále potřeba dokončit část protihlukových opatření. Město tak loni v září nově stavbu zkolaudovalo, když dodatečně zmírnilo původní podmínky pro protihluková opatření. Místním přitom o této změně stavby a nové kolaudaci neřeklo – dozvěděli se o nich podle Hospodářských novin až poté, co podali žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Ani advokátka sdružení Petra Humlíčková ale nevěří, že by žaloby provoz v Holešovičkách omezily. „Ale je možno jimi stále vytvářet vyjednávací prostor s magistrátem, že něco udělají. Až to opravdu zkolaudují, tak se už nedomůžeme ničeho,“ uvedla.

Magistrát ani Technická správa komunikací na dotazy HN o vyjádření nereagovaly.

Stavba komplexu Blanka začala za primátora Pavla Béma (ODS) v roce 2007 a postupně nabrala několikaleté zpoždění. Oproti původním plánům se také dvojnásobně prodražila na konečných 43 miliard korun.

Zdroj :ČTK

Slovenská policie naměřila ve městě řidiči elektrokoloběžky rychlost 118 km/h

Michaela Drábková

11.7.2023

Rychlost 118 kilometrů v hodině naměřili o uplynulém víkendu policisté muži na elektrické koloběžce ve městě na severu Slovenska. Výrazné překročení povolené rychlosti, za které hrozí vysoká pokuta, bude projednáno ve správním řízení.

Policie o tom dnes informovala na sociální síti, kde také uvedla, že podobný případ dosud nezaznamenala.

Policejní radar odhalil rychle jedoucí koloběžku v okrajové části Liptovského Mikuláše Demänová, kde je povolena nejvyšší rychlost 50 kilometrů v hodině. Přes Demänovou vede silnice do největšího slovenského skiareálu Jasná. Region je hojně navštěvován i v létě, například kvůli turistice v pohořích Nízké a Západní Tatry.

Policie uvedla, že u třiačtyřicetiletého řidiče koloběžky požití alkoholu nezjistila. Za zmíněné překročení povolené rychlosti hrozí ve správním řízením pokuta do 1000 eur (23.850 Kč).

Asistenci postrkové lokomotivy SŽ využilo 5930 vlaků, náklady byly 220 mil. Kč

Michaela Drábková

11.7.2023

Asistenci postrkové lokomotivy Správy železnic využilo při průjezdu Vysočinou za více než dva roky 5930 nákladních vlaků. Náklady na provoz čtyř postrkových lokomotiv dosáhly 220,5 milionu Kč. Správa železnic to dnes uvedla v tiskové zprávě. Možnost asistence postrkovými lokomotivami však skončila s otevřením opraveného úseku trati vedoucího přes Českou Třebovou od začátku července. Šlo o první využití tzv. veřejné postrkové služby na tuzemské železnici, lokomotivy při něm pomáhají v jízdě těžkým vlakům.

Postrk nabízela Správa železnic na odklonové trase mezi Brnem, Havlíčkovým Brodem a Kutnou Horou, která je pro nákladní vlaky náročnější kvůli profilu s vysokými sklony. Od dubna 2021 do července 2023 asistenci zajišťovala společnost RegioJet, která uspěla ve výběrovém řízení. Společnost využívala čtyři elektrické lokomotivy Vectron, které byly nepřetržitě k dispozici. Služba byla pro dopravce zdarma.

Trať mezi Prahou a Brnem prošla v posledních letech velkou rekonstrukcí, Správa železnic do ní investovala v posledních dvou letech přes deset miliard korun. Během rekonstrukce jezdily vlaky po částečně náhradní trase přes Vysočinu, nyní se vrátily na koridor přes Českou Třebovou. Díky rekonstrukci má spojení mezi Prahou a Brnem zrychlit až o 26 minut na lehce přes dvě a půl hodiny, uvedly po rekonstrukci České dráhy. Rychleji by se mělo cestovat také do Vídně, Bratislavy nebo Budapešti.

Server zdopravy.cz v nedávné době uvedl, že jízdní doba některých spojů bude po rekonstrukci delší než před ní. Například spoj RegioJetu ujel v roce 2021 cestu z Brna do Prahy za 2 hodiny a 31 minut. Nyní bude podle jízdního řádu jeho cesta o 11 minut delší. Jízdní doby u vlaků Českých drah se časové změnily jen minimálně. Správa železnic prodloužení jízdní doby některých vlaků vysvětlila větší vytížeností tratě a zajištěním větších časových rezerv kvůli dosažení spolehlivosti při dodržování jízdního řádu. Server zdopravy.cz v této souvislosti poukázal na to, že vedení Správy železnic má nově navázány odměny na plnění jízdního řádu.

Zdroj :ČTK