Domů Blog Strana 531

Západní obchvat Plzně za 2,2 mld. Kč by se měl řidičům otevřít 17. února 2023

Západní obchvat Plzně, největší silniční stavba Plzeňského kraje za 2,2 miliardy Kč s DPH, by se měl řidičům otevřít 17. února příštího roku. Obchvat se spustí do předčasného užívání v termínu, kolaudace bude po roce, řekl dnes ČTK Martin Vít, náměstek krajské správy a údržby silnic, která je hlavním investorem silnice o délce 3,6 km. Stavbaři se podle něj s téměř tříletou stavbou potýkají dobře a zvládli problémy s nedostatkem i zdražováním některých materiálů i s odchodem ukrajinských zaměstnanců.

„Kolaudace je vázána na hlukovou studii, která se provede, až se zajede provoz. Studie u bytovek na Studentské je povinností danou stavebním povolením. Minimálně rok bude stavba v předčasném užívání,“ řekl Vít.

Akce se kraji výrazně neprodražila. „Jednak máme dobrou smlouvu a jednak se k tomu zhotovitelé postavili velmi dobře. Navýšení bude v jednotkách procent, asi tři procenta,“ uvedl Vít. Připustil, že dodavatelé trvale uplatňují určitá navýšení cen za materiál, který kupovali v době enormního růstu cen. Smlouva ale neumožňuje výslednou částku zvednout, uvedl.

Podle Víta jde o rozsáhlou stavbu, s kvalitou díla ale podle něj nebyl do současné doby problém. Teď se ještě dodělává propojení na sídliště Vinice, odvodnění, protihlukové stěny na mostě a biokoridory. „Hlavní trasa je zaasfaltována,“ dodal.

Nejdražší a nejsložitější část, 1,3 kilometru dlouhá mostní estakáda mezi městskými částmi Křimice a Radčice, přijde asi na půl miliardy Kč. Evropský program IROP podpořil akci až 1,7 miliardy Kč, Plzeň se na ní podílí 430 miliony Kč.

Západní obchvat Plzně je klíčový pro přesun lidí z největšího sídliště Severní Předměstí na Borská pole a tranzit tímto směrem. Okruh, jehož zatížení se odhaduje až na 20.000 aut denně, odlehčí centru města o tisíce vozů, hlavně Karlovarské a Klatovské třídě. Dokončovaná druhá a poslední část naváže na etapu dokončenou před sedmi lety. Celý okruh 5,9 km propojí hlavní tahy I/26 na Domažlice a I/20 na Karlovy Vary, spojí Severní Předměstí s průmyslovou, obchodní a univerzitní zónou Borská pole. Řidiči jedoucí od Klatov, Domažlic a z jihu Čech se dostanou rychleji na Most a Karlovy Vary.

Zdroj : ČTK

Parní vlak s Mikulášem a jeho družinou vyrazí do okolí Olomouce

Historický parní vlak vypraví České dráhy v neděli 4. prosince z hanácké metropole do Uničova a Senice na Hané. Dospělí i děti se během jízdy mohou těšit na mikulášskou nadílku.

Plnou parou v před vyrazí v neděli parní vlaky po trasách Olomouc hl.n. – Uničov a zpět a Olomouc – Senice na Hané a zpět. V čele obou vlaků bude historická parní lokomotiva řady 423.0, přezdívaná „Velký bejček“.

Během jízdy bude dětem rozdávat ve vlaku Mikuláš se svou družinou tradiční mikulášskou nadílku. Nedělní mikulášský program si mohou návštěvníci zpříjemnit také návštěvou ČD Muzea v Olomouci. Pro veřejnost bude otevřené od 9 do 16 hodin.

Jízdní řád parního vlaku

Olomouc hl.n. – Uničov a zpět

(4. prosince 2022)

tam stanice zpět
08:55 Olomouc hl.n. 11:21
09:21 Šternberk 10:59
09:48 Uničov 10:30

 

Jízdní řád parního vlaku

Olomouc hl.n. – Senice na Hané a zpět

(4. prosince 2022)

tam stanice zpět
13:50 Olomouc hl.n. 15:55
13:59 Olomouc-Nová Ulice 15:47
14:03 Olomouc město 15:43
14:30 Senice na Hané 15:15

 

Jízdenky

V mikulášských vlacích platí zvláštní jízdné. Jízdenky lze zakoupit v pokladnách ČD a také u vlakového personálu před odjezdem vlaku.

Podrobné informace o akci jsou na portálu Vlakem na výlet.

Dostupnou celoněmeckou jízdenku zavede Německo od dubna 2023

Německo zavede cenově dostupnou celoněmeckou jízdenku pro regionální a městskou hromadnou dopravu nejdříve od dubna nadcházejícího roku. Dohodli se na tom regionální ministři dopravy se svým spolkovým kolegou Volkerem Wissingem, který chtěl původně jízdenku zavést od počátku roku. Jízdenka bude stát 49 eur na měsíc (1200 Kč), spolková vláda a spolkové země ale dosud nevyřešily podrobnosti financování.

Nová jízdenka, která zjednoduší a zlevní pravidelné cestování, bude nástupcem takzvaného devítieurového lístku. Ten vláda zavedla letos jako protiinflační úlevu na tři měsíce od června do srpna. Měsíční jízdenka za devět eur (220 Kč) se stala v Německu hitem a také kancléř Olaf Scholz ji považuje za jedno z nejlepších opatření své vlády.

O nové jízdence jednal Wissing s ministry dopravy spolkových zemí v úterý, debatu ale doprovázely rozpory a Wissing se ani nezúčastnil následné večerní tiskové konference. Ministři se dohodli, že jízdné bude zavedeno od dubna, na financování ale shoda zatím není. O nákladech se sice již na počátku listopadu domluvil Scholz s regionálními premiéry, nové odhady ale naznačují, že by lístek mohl ročně stát až 4,7 miliardy eur (114,5 miliardy Kč). To by bylo o 1,5 miliardy eur (36,5 miliardy Kč) více než původní propočty. Finanční otázku tak bude zřejmě muset vyřešit opět Scholz se zemskými premiéry.

Zdroj  :ČTK

Výrobní sektor pokulhává v digitalizaci, řešení má jméno ERP

Manager engineer check and control automation robot arms machine in intelligent factory industrial on real time monitoring system software. Welding robotics and digital manufacturing operation.

Digitalizace už řadu let mění způsob fungování podniků. Společnosti dnes potřebují robustní systémy, které dokáží řídit všechny aspekty činnosti firmy. Digitalizace pomáhá podnikatelům a manažerům po celém světě přesně vědět, co se v jejich firmě děje, uvolnit jim ruce od administrativních úkonů a činit správná rozhodnutí vedoucí k naplnění jejich vizí. Při správném využití se snadno může se stát jednou z rozhodujících konkurenčních výhod.

Základním prvkem průmyslové digitalizace je firemní informační systém aneb ERP software. Zkratka znamená Enterprise Resource Planning, tedy plánování podnikových zdrojů. Takový systém pomáhá řídit a automatizovat základní firemní procesy jako účetnictví, výroba, nákup či personalistika. Mezi oblíbená řešení patří například SAP, Net Suite od Oracle, Sage nebo české softwarové řešení od společnosti ABRA Software. „Podstatou ERP systému je propojení  informací potřebných k provozu a řízení firmy,“ říká Petr Vojta, obchodní ředitel ABRA Software, která letos koupila společnost FLORES. „Dalším zásadním prvkem je, aby každý uživatel dostával jen ty údaje, které mu náleží, aby si systém pamatoval jeho práci a pomáhal mu dělat ji správně.“

Velkou roli hraje specializace. Čím lépe jsou parametry a funkce firemního systému ušity na míru konkrétnímu prostředí, tím lépe dokáže vycházet vstříc specifickým potřebám pracovníků, jež v něm působí. Například výše zmíněná ABRA nabízí specializovaná řešení pro plnou digitalizaci výrobních procesů a klienti to podle Petra Vojty oceňují. „Nasazení našeho systému ABRA Gen ve společnosti ELKO EP dokonce letos vyhrálo Cenu za Průmysl 4.0. Díky tomu, že ABRA Gen má prvky určené přímo pro výrobu, může teď ELKO EP sledovat a kontrolovat materiál a komponenty na skladě, výrobu a kompletní identifikaci výrobků až k zákazníkovi,“ vysvětluje Vojta.

Takové optimalizované řešení umí provázat výrobu s ostatními oblastmi fungování, tedy například s e-shopem, účetnictvím či zákaznickou podporou. Vše funguje v jediném ekosystému a je plně dostupné přes klasické „desktopové“ i mobilní rozhraní.

 

Vše na jednom místě

Právě výrobní sektor patří k těm, které v digitalizaci nejvíce zaostávají. Podle studie společnosti Deloitte nemají firmy v tomto sektoru problém utrácet za nejmodernější technologie zvyšující produktivitu a bezpečnost samotné výroby. Kladou však malý důraz na celkovou digitalizaci svého provozu a nedokáží dostatečně využívat data.

Sběr údajů relevantních pro obchod patřil v době analogové k nelehkým výzvám. Digitální éra přinesla velkou změnu. Dat dnes mají společnosti bezpočet, často s nimi však neumí správně pracovat. „A někdy s velkou částí svých dat nepracují vůbec, nechávají je ležet stranou bez využití,“ říká Vojta. „Stává se, že každá organizační jednotka má vlastní reporty a databáze, které spolu komunikují jen minimálně či dokonce vůbec. Kvalitní firemní systém proto zajišťuje standardizaci všech vstupů a možnost jejich vzájemného propojení.“ V opačném případě musí být data zpracována ručně, což představuje plýtvaní nejvzácnějším zdrojem každé společnosti – lidskou prací.

Co má tedy optimální informační systém zvládat, aby podniku poskytl měřitelný přínos?

  • Uspořit čas zaměstnanců – tzn. vykonávat spoustu práce sám a nahradit tak ruční práci.
  • Přizpůsobit se specifikám a požadavkům každého klienta – tzn. aby byl co nejflexibilnější.
  • Pokrýt všechny klíčové firemní oblasti a ukládat informace na jediném místě – tzn. jedna platforma pro všechny data.
  • Zajistit snadnou integraci – tzn. jde snadno a chytře spojit s jinými aplikacemi i díky bohatému API.

Mezi společnosti, které využívají ABRA Gen, patří legendární královéhradecký výrobce klavírů Petrof. Společnost s více než 170letou tradicí neměla potíže s odbytem, chyběl jí však vhodný nástroj řízení a potýkala se s roztříštěnou evidencí a nesourodými daty z mnoha softwarových aplikací. Systém ABRA Gen jí pomohl nejen vyřešit problémy, ale také identifikovat nejlepší cesty pro další rozvoj. Jak přesně to dokázal?

  • Pomocí svých modulů výroby, skladů a obchodních agend umožňuje uceleně mapovat celý výrobní proces až po expedici.
  • Prostřednictvím CRM modulu analyzuje chování zákazníků a dodavatelů a tím dává firmě velké možnosti celý tento proces vhodně optimalizovat.
  • Vytváří měsíční ucelené reporty, které vedení firmy pomáhají při rozhodování o budoucí strategii v jednotlivých teritoriích, modelových řadách nebo nových výrobcích.
  • Eviduje všechny pracovní i technologické postupy.

„Chtěli jsme sjednotit evidenci na jednom místě,“ říká Zuzana Ceralová Petrofová, ředitelka společnosti Petrof. „Dalším bonusem ve spolupráci s ABROU je,  že nám umožňuje řešit vše s jednou kontaktní osobou. To zjednodušuje komunikaci a naše požadavky jsou vždy rychle vyřízeny.“

Snazší komunikace a přístup k informacím patří k zásadním přínosům dobrého ERP systému. Špatně provedená digitalizace totiž přináší vedle kladů i jednoznačná negativa. Podle metastudie (tj. studie sestavená ze souhrnné analýzy jiných materiálů) výzkumníků Nottinghamské univerzity z března 2022 k nim patří například zahlcení nadměrným množstvím emailů a jiných typů zpráv (Teams, Slack ad.) a ztížená možnost soustředit se kvůli častému přerušování či rozptylování od práce. Technologickému stresu dosud většina firem nevěnovala zvláštní pozornost. Byla to chyba: podle čísel britské pojišťovací společnosti Willis Towers Watson si na tento problém stěžuje již třetina zaměstnanců na všech úrovních firemní hierarchie.

První let sériově vyrobeného L-39NG plánuje Aero Vodochody ještě letos

Nový český letoun L-39 NG, 29. listopadu 2022.

Zálet prvního sériově vyrobeného L-39NG plánuje Aero Vodochody ještě letos, nyní pokračují finální práce. Dnes pracovníci Aera spojili křídlo s trupem, což umožní přesunutí stroje na finální montáž. První let prověří systémy včetně řiditelnosti a výkonu letadla před předáním zákazníkovi, kterým bude v případě tohoto kusu Vietnam. Aero má nyní objednávky na 34 letounů L-39NG, dalších 28 až 32 letadel mohou zákazníci objednat jako opci. Do konce roku 2025 je pro Aero cílem mít objednávky na 110 letounů, řekl dnes v Aeru novinářům prezident Aera Vodochody Viktor Sotona. Už dříve Aero vyrobilo čtyři prototypy L-39NG.

Příští rok společnost chystá dokončení výroby deseti letadel L-39NG, rozpracovány už jsou ale stroje i ze druhé dvanáctikusové série. V dalších letech by měla roční produkce nadále růst. „Současná kapacita linky je 24 letadel,“ uvedl Sotona.

Nedávno čtyři stroje objednal i český státní podnik LOM Praha, kontrakt s Aerem podepsal 14. listopadu. Podle dřívějších informací za ně včetně pozáruční podpory nebo vybavení LOM Praha zaplatí 2,1 miliardy korun. Dodány by měly být podle Sotony pravděpodobně už koncem roku 2024, podle smlouvy do 28 měsíců. Mezi dalšími zákazníky jsou například Vietnam či Maďarsko.

Pro L-39NG má Aero naplánované zalétávání ve dvou fázích. „První je takzvaný kalibrační let, kdy jenom to letadlo krátce vzletí. My si ověříme, že je správně nastavené řízení, uděláme si záznam do palubního zapisovače některých parametrů, provedeme detailní kalibraci na zemi,“ popsal šéfkonstruktér letounu Jaromír Lang. Potom následuje definitivní zálet, piloti při něm vyzkouší všechny funkce letadla. Po jeho vyhodnocení následuje předání zákazníkovi.

Trup a křídlo se při výrobě letounu montují samostatně, poté se obě soustavy propojí a pak se stroj přesouvá na zalétávání. Má řadu systémů: hydraulický, elektrický, řízení, palivový, vzduchový a další. Je v něm více než 400 různých přístrojů. Podle viceprezidenta pro vývoj Aera Petra Jindy má L-39NG trojnásobnou životnost oproti jeho předchůdci L-39, jehož životnost činila zhruba 5000 letových hodin. Na jeden letoun je třeba 14.000 součástek. Pro zkompletování je třeba 31.000 hodin lidské práce.

Podzvukový proudový letoun L-39NG nové generace cvičného letounu Albatros letos získal typovou certifikaci bez omezení, Aero jej tedy může prodávat do celého světa. Společnost zaměstnává přes 1600 lidí a hledá další pracovníky. Řadu částí L-39NG vyrábí přímo Aero. Více než 65 procent jeho dodavatelů tvoří tuzemské firmy, komponenty dodávají i Spojené státy, Německo, Slovensko i další.

Majoritním vlastníkem Aera je maďarská společnost SI 13 Aero Zrt, ve které je většinovým vlastníkem Zsolt Hernádi. Menšinový podíl patří českému Omnipolu.

Zdroj  :ČTK

EK připravila strategii pro budoucnost s drony, mají sloužit jako pošta či taxi

Bezpilotní letouny se na konci desetiletí stanou běžnou součástí života v Evropské unii a výhledově začnou sloužit pro doručování citlivých zásilek nebo jako alternativa k taxislužbě. S masivním rozvojem dronů počítá zveřejněná strategie Evropské komise, která chce stanovit jednotná pravidla pro jejich bezpečné využívání, jež zároveň nebude znepříjemňovat život obyvatel. Unijní exekutiva chce také předejít zneužívání dronů včetně možných kybernetických útoků.

O dronech je v poslední době slyšet především kvůli jejich nasazení ve válce na Ukrajině, stále větší roli ale hrají také při svém civilním využívání od natáčení přes městské plánování po zemědělství a životní prostředí. Podle expertů na trh s bezpilotními technologiemi se jich nejvíce vyrábí ve Spojených státech, Číně, Izraeli či Turecku.

Podle komise se dá očekávat, že v příštích letech se jejich využívání v Evropě bude dále rozšiřovat. Zcela běžně se na konci desetiletí budou používat nejen k mapování, fotografování, natáčení, kontrolám či monitoringu, ale i k doručování malých zásilek, jako jsou léky či biologické vzorky, odhaduje unijní exekutiva. Navíc počítá také s tím, že se po počátečním zkušebním provozu s piloty začnou větší drony využívat i k přepravě osob jako „letecká taxislužba“.

„Naše strategie nejen rozšíří evropské možnosti provozovat rozsáhlé komerční aktivity s drony, ale přinese také nové možnosti, zvláště pro malé a střední firmy,“ prohlásila dnes eurokomisařka pro dopravu Adina Valeanová. Pokud se podaří odpovídající pravidla zavést do praxe, může podle ní trh se službami provozovanými drony dosáhnout do konce desetiletí objemu 14,5 miliardy eur (zhruba 352 miliard Kč) a vytvořit 145 tisíc pracovních míst.

Plán rozvoje využívání dronů počítá mimo jiné s přijetím celounijních minimálních standardů pro provozuschopnost dronů či požadavků pro výcvik jejich pilotů. Komise chce také zavést kritéria pro kybernetickou bezpečnost dronů, které by měly být odolné proti hackerským útokům. Jejich výrobci budou moci v případě splnění požadavků získat certifikát o dostatečném kybernetickém zabezpečení svých produktů. Unijní exekutiva chce také vytvořit internetovou platformu pro podporu lokálního průmyslu v tomto odvětví.

Rozvoji dronů by podle komise měla předcházet rozsáhlá debata státních a regionálních úřadů s obyvateli. Jejím cílem je vyhnout se nežádoucímu dopadu provozu dronů a rozptýlit obavy místních lidí z hluku, možných nehod dronů či nedovoleného sledování.

Rozpočet Správy železnic příští rok stoupne na 61,9 miliardy korun

Rozpočet Správy železnic se příští rok meziročně zvýší zhruba o sedm miliard na rekordních 61,9 miliardy korun. Zároveň jej bude možné navýšit až na 70,4 miliardy korun o úvěr od Evropské investiční banky. Z toho na investice půjde až 48,5 miliardy Kč a na opravy a údržbu zhruba 18 miliard Kč. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

„Považuji za nesmírně důležité, abychom tempo modernizace železnic zachovali a v některých případech i zrychlili. Leží před námi velký úkol v podobě vysokorychlostních tratí, napojení pražského Letiště Václava Havla na železnici nebo implementace systému ETCS. To vše je díky současnému finančnímu rámci možné,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Správce železničních tratí bude pokračovat v přípravě vysokorychlostních tratí, projekční práce běží na téměř 200 kilometrech. Zahájí také práce na úseku Praha – Letiště Václava Havla – Kladno nebo modernizaci úseku Praha Bubny – Výstaviště. Začne také tendry na modernizaci a rozšíření pražského Masarykova nádraží včetně přímého vstupu do metra. V hlavním městě by měla odstartovat modernizace stanice Praha Smíchov a zdvoukolejnění Branického mostu.

V Brně začne modernizace stanice Brno-Královo pole, která mimo jiné počítá s výstavbou nové nádražní budovy. Na třetím koridoru začne úprava úseku Karlštejn – Beroun a naplno se rozběhnou stavby zahájené již na konci letošního roku, mezi které patří modernizace mezi Mstěticemi a Čelákovicemi, což je poslední nerekonstruovaná část trati Praha – Lysá nad Labem, a bude pokračovat elektrizace a výstavba druhé koleje na úseku Střelice – Zastávka u Brna.

Do modernizace výpravních budov správa příští rok investuje dvě miliardy Kč. V současnosti rekonstruuje 68 výpravních budov a připravuje rekonstrukci dalších 130 objektů.

V oblasti zabezpečení tratí systémem ETCS je hotových 754 kilometrů a dalších 417 kilometrů je ve výstavbě. V projektové přípravě je pak dalších 3332 kilometrů. Letos Správa dokončila modernizaci přejezdů za dvě miliardy Kč. Celkem jich letos rekonstruovala 159 a do konce roku by měl počet vzrůst na 200.

Ještě v prosinci skončí modernizace tratí mezi Brnem, Adamovem a Blanskem a také na úseku Velim – Poříčany. V polovině příštího roku pak bude dokončená rekonstrukce Brandýs nad Orlicí – Ústí nad Orlicí. Až do poloviny roku 2024 bude pokračovat rekonstrukce rozsáhlého železničního uzlu Pardubice.

Kupka se chce podle svých slov příští rok zaměřit na spolehlivost železniční dopravy. Na internetu chce každý měsíc zveřejňovat, jak se vyvíjelo zpoždění vlaků v porovnání s předchozím rokem. Od spolehlivosti dopravy se mimo jiné odvíjí odměny managementu Správy železnic.

Zdroj  :ČTK

Šéfka ECB neočekává, že míra inflace v eurozóně už dosáhla vrcholu

10 March 2022, Hessen, Frankfurt_Main: Christine Lagarde, President of the European Central Bank (ECB), gives a press conference after the European Central Bank Governing Council meeting in Frankfurt. Photo: Daniel Roland/AFP Pool /dpa

Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová by byla překvapena, kdyby inflace v eurozóně už dosáhla vrcholu. Řekla to dnes evropským zákonodárcům. Její vyjádření podle analytiků naznačuje, že zvyšování úrokových sazeb z poslední doby ještě není u konce.

„Ráda bych viděla, že inflace v říjnu dosáhla svého vrcholu, ale obávám se, že tak daleko to ještě není,“ prohlásila. Existuje podle ní ještě příliš mnoho nejistoty, než aby se dalo předpokládat, že inflace skutečně dosáhla svého vrcholu, a to zvláště v jednom bodě – tam, kde se vysoké náklady na energie na velkoobchodní úrovni promítají do maloobchodních cen.

Celkové tempo růstu spotřebitelských cen v listopadu zřejmě poprvé po roce a půl zpomalilo. Zůstalo ale nad deseti procenty, jak předpovídají téměř všichni ekonomové. Údaje o inflaci v eurozóně statistici zveřejní ve středu.

Investoři nyní hledají jakoukoliv známku toho, že zájem ECB o masivní zvyšování úrokových sazeb po nejrazantnějším zvyšování nákladů na půjčky za dobu její existence by mohl začít slábnout. Navíc v době, kdy se eurozóna připravuje na recesi.

Někteří členové Rady guvernérů ECB již vyzvali ke zpomalení tempa zvyšování úroků, mimo jiné i kvůli plánům začít se zbavovat dluhopisů za pět bilionů eur (121,6 bilionu Kč) nakoupených v době nedávných krizí. Jiní však vidí jen malý prostor pro zmírnění tempa zvyšování úroků, když inflace dosahuje více než pětinásobku dvouprocentního cíle ECB.

Lagardeová dodala, že při rozhodování, jak hodně a na jakou výši úroky porostou, bude ECB vycházet z aktualizovaného výhledu, přetrvávání šoků, reakce mezd a inflačních očekávání. To podle ní může znamenat, že při přetrvávajících cenových tlacích se náklady na půjčky dostanou na úroveň, která omezí hospodářský růst.

 

Německo otevřelo první přístav pro dovoz LNG

Německo je připravené využívat alternativní zdroje energie. V polovině listopadu otevřelo první přístav, který je určený na dovoz LNG. Nový LNG terminál má do značné míry nahradit dodávky fosilních paliv z Ruska. Nachází se ve Wilhelmshavenu, což je pobřeží na severozápadě Německa propojené se Severním mořem.

Přístav by měl v budoucnu sloužit také k importu zeleného vodíku a energie z obnovitelných zdrojů v Severním moři. Wilhelmshaven má roční kapacitu 7,5 mld. m3. První dodávky zkapalněného zemního plynu má terminál zpracovat na počátku roku 2023.

O podíl LNG v některém z německých terminálů má zájem také Česká republika. Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck o tom v polovině října jednal s ministrem průmyslu Jozefem Síkelou. V případě nouze může Německo sdílet plyn s Českem.

Podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) fungovalo k polovině října v Evropě 30 LNG terminálů.

 

Czech Space Week – odstartoval největší tuzemský festival kosmických aktivit

Za hranice Česka a ještě dál se vydá letošní festival kosmických aktivit Czech Space Week, který pořádá Ministerstvo dopravy společně s agenturou CzechInvest, Hvězdárnou a planetáriem hl. m. Prahy Planetum a dalšími partnery, a to pod záštitou českého předsednictví v Radě EU. Festival odstartoval dnes 28. listopadu v prostorách Kongresového centra Praha dvoudenní akcí Space2Business a potrvá až do pátku 2. prosince.

Nabídne bohatý program pro firmy, investory, startupy, studenty, děti a ostatní fanoušky vesmíru. Oslaví úspěchy českých firem podnikajících v kosmickém průmyslu a představí novinky, které hýbou kosmickým odvětvím v České republice. Bude se věnovat také dopadům války na Ukrajině, a to v rámci Českého uživatelského fóra Copernicus. Na stále více propojovaná témata vesmíru a obrany se zaměří seminář “Defending European Interests in Space”. V rámci mezinárodního přesahu se uskuteční také seminář k posílení spolupráce s oblastí Indo-Paciku. Generálním partnerem akce se stala brněnská společnost TRL Space Systems. 

 Česká republika má velký potenciál a talent v oblasti kosmických aktivit. V porovnání s dalšími státy, které do ESA vstoupily v posledních letech, je ČR hodnocena jako nejúspěšnější a může dobře konkurovat i řadě západních zemí. Více než 50 českých firem a další desítky českých subdodavatelů jsou aktivně zapojeny zhruba v 500 projektech pod taktovou ESA. Svůj podíl má Česko také na přípravě 3 nosných raket a 30 vědeckých i ryze komerčních misí ESA.

Kosmický průmysl v České republice každoročně roste, máme desítky firem, které se podílí na stovkách kosmických projektů, solidní akademické a výzkumné zázemí i aktivní startupovou scénu, kde je prostřednictvím Podnikatelského inkubačního centra ESA (ESA BIC) v Praze a Brně inkubováno více než 40 startupů. Je také dobré zdůraznit, že navyšujeme příspěvek do ESA, čímž zvětšujeme prostor pro zapojení českých firem v rámci evropských kosmických projektů, a také, že v letošním roce byly vypuštěny 3 zcela české družice,” říká ministr dopravy, Martin Kupka.

Tuto trojici družic doplní v prosinci, krátce po festivalu Czech Space Week, start čtvrté české družice v letošním roce: BDSAT2, kterou do vesmíru stejně jako ty předchozí vynese raketa Falcon od SpaceX v rámci programu sdílených letů. Třetina všech českých družic v historii tak odstartuje v jednom jediném roce, což ukazuje, jak dynamika českého kosmického průmyslu dále roste.

Posunout obzory kosmického průmyslu se již brzy chystá i brněnská společnost TRL Space Systems, která v polovině roku 2024 vyšle na oběžnou dráhu Země vlastní družici nesoucí název TROLL financovanou čistě ze soukromých investic. Se svou velikostí 6U se bude navíc jednat o největší komerční družici od vzniku České republiky. „Díky této investici se firma zařadí mezi hrstku evropských systémových integrátorů – tedy firem, které jsou schopny stavět kompletní družice. Jedná se o službu s vysokou přidanou hodnotou, která je pro Českou republiku unikátní příležitostí. Na družici si navíc otestujeme i vlastní produkty, které svým zákazníkům nabídneme na všech kontinentech,” říká Petr Kapoun, zakladatel a CEO TRL Space Systems. O poslání mise a produktech, které bude na družici společnost testovat i pro misi LUGO zaměřenou na průzkum Měsíce, bude Petr Kapoun diskutovat společně se svými hosty na panelových diskuzích Space Together a Building Lunar Economy, které jsou součástí Space2Business – hlavní a zahajovací událostí letošního ročníku festivalu Czech Space Week.

Jedná se o průmyslový den kosmických firem společně s mezinárodní konferencí, B2B sekcí, veletrhem a bohatým doprovodným programem pro návštěvníky se zájmem o inovativní vesmírné technologie. Cílem akce je podporovat podnikání v kosmickém průmyslu a vytvářet nová obchodní partnerství. Událost navazuje na sérii úspěšných Kosmických průmyslových dní, které se konaly na předchozích ročnících festivalu. Tentokrát však akce věnuje zvláštní pozornost spolupráci napříč celou Evropou a se státy z Afriky a Blízkého východu.

Součástí akce Space2Business je také Demo Day podnikatelského inkubátoru ESA BIC, během kterého budou představeny nové inkubované startupy. Nejlepší český startup zařazený v projektu ESA BIC se poté utká v tzv. Space startup pitch competition, ve které bude soutěžit spolu se startupy z dalších evropských ESA inkubátorů a ze soutěží EU a EUSPA. Odborná porota následně vybere nejlepší evropský kosmický startup. Ten získá čtvrt milionu korun a podporu v podobě mentoringu.

Usnadnit firmám podnikatelské začátky chce nově i projekt Space Hub, který je součástí Technologické inkubace. Oficiálně má Space Hub odstartovat v lednu příštího roku a jeho cílem bude mimo jiné prohloubit spolupráci akademického sektoru s českými kosmickými firmami. „Velká část poptávky ze strany akademického sektoru směřuje do zahraničí i přesto, že v Česku existuje už více než 100 kosmických firem a některé z nich by mohly umět dodávat komponenty do vědeckých misí. Rádi bychom doplnili chybějící nástroj, který by systematicky a oboustranně propojoval nabídku a poptávku a mohla tak vznikat nová zajímavá spolupráce. Právě tomu bychom rádi pomohli i pomocí letošního Czech Space Weeku,” zakončuje Tereza Kubicová, náměstkyně pro Technologický rozvoj ve společnosti CzechInvest a zakladatelka festivalu Czech Space Week.

Zdroj : MD

Logistický kalendář