Domů Blog Strana 612

Národní šampionát historických vozidel na startu

Letos odstartuje již 28. ročník oficiálního mistrovství České republiky – Poháru historických vozidel Asociace veteran car clubů Autoklubu ČR. Jedná se o seriál deseti veteránských soutěží, z nichž pět se koná na Moravě, pět v Čechách.

Šampionát je pořádán jak pro automobily, tak i pro motocykly, a to v kategoriích do roku výroby 1945, 1946-1970 a od roku 1971. Zároveň je klasifikován absolutní vítěz s nejvyšším počtem bodů. Slavnostní vyhlášení posádek s předáváním pohárů se koná tradičně ve Smetanově sále klubového domu Autoklubu ČR.

„Nás moc těší, že každoročně stoupá počet účastníků, vloni jsme registrovali celkově bezmála 850 posádek. Svědčí to o rozvoji veteránského hnutí, ale také o vzrůstající kvalitě našich soutěží. A přestože jde o pořadí, zároveň na nich panuje přátelská a dobrosrdečná atmosféra, kterou si užijí všichni. Mám největší radost, když na soutěž přijedou s historickým vozidlem rodiče nebo prarodiče s dětmi, o nastupující generaci veteránistů tak máme postaráno,“ uvedl s úsměvem František Čečil, předseda Asociace veteran car clubů AČR a viceprezident Autoklubu ČR pro zájmovou činnost.

Pro účast ve veteránském šampionátu není podmínkou být organizován v nějakém klubu nebo sdružení, ale ke klasifikaci je nutné odjet nejméně dvě soutěže a umístit se do 15. místa ve své kategorii.

Podle Františka Čečila je největším lákadlem pro veteránisty k účasti v šampionátu různorodost soutěží spojená s poznáváním krás naší země. „Všem veteránistům můžu naše soutěže vřele doporučit. Poznáte nové kamarády, objevíte překrásné kouty České republiky, a i se něco nového přiučíte ve znalostních disciplínách,“ shrnul František Čečil.

Zařazení podniku do MČR Poháru historických vozidel je navíc zárukou jeho vysoké kvality dané dlouholetými zkušenostmi organizátorů. A které podniky v letošním ročníku najdete? Přinášíme vám jejich přehled s krátkou charakteristikou:

 

Sobota 18. června 2022 – Veteráni pod Křemešníkem

Jízda krajinou Vysočiny je příjemným výletem s poznáním krajiny v okolí kopce Křemešník poblíž historického města Pelhřimov, „brány Vysočiny.“

 

Sobota 2. července 2022 – 21. sraz historických vozidel v Mariánských Lázních

Soutěž začíná v malebném pivovaru v Chodové Plané, kde si účastníci mohou prohlédnout výrobu piva a ochutnat i zdejší lahodnou minerálku. Trasa vede Českým lesem často i v místech, kam se dříve noha normálního smrtelníka nedostala, protože zde bylo přísně střežené hraniční pásmo. Soutěž končí v centru Mariánských Lázní asi 100 metrů od kolonády.

 

Sobota 16. července 2022 – Zlínská Historic Rally 2022

Pořadatel využívá zázemí muzea Samohýl motor Veteran v centru Zlína a účastníci mohou obdivovat unikátní stroje v expozici. Na kopcovité trati v okolí Zlína si soutěžící vyzkouší své jezdecké umění v častých stoupáních a sjezdech.

 

Sobota 30. července 2022 – Veteráni Valašskem 2022

V podhůří Beskyd v útulné obci Solanec-Hutisko je centrum veteránské jízdy. Trať sem vede z Rožnova pod Radhoštěm krajinou Beskyd s úžasnými panoramaty.

 

Sobota 6. srpna 2022 – Selské Baroko O pohár města Veselí nad Lužnicí

Start vozidel je z náměstí před radnicí ve Veselí nad Lužnicí. Trasa vede malebnou krajinou jižních Čech přes obce s památkově chráněnými stavbami selského baroka. Účastníci mohou obdivovat několik stovek let staré zemědělské usedlosti.

 

Sobota 13. srpna 2022 – Priessnitzův okruh

Soutěž nese název podle zakladatele vodoléčebných metod Vincenze Priessnitze a trasa vede dechberoucími Jeseníky. Místní pořádající klub vybudoval a vzorně udržuje velmi hezké muzeum historických vozidel. Díky geografické poloze jsou pravidelnými účastníky také veteránisté z Polska.

 

Sobota 27. srpna 2022 – Rallye Posázaví

Zámek Berchtold má pohnutou minulost s prvními zmínkami už ze 14. století. Ve 20. století však málem došlo k jeho zániku. Naštěstí se zámek podařilo zrekonstruovat do podoby dnešního hotelu, který je centrem veteránské soutěže. Trasa soutěže vede krajinářsky velmi zajímavým Posázavím s turisticky atraktivními lokalitami.

 

Sobota 10. září 2022 – O pohár města Soběslav 2022 – FIVA National

Soběslavská soutěž je letos poprvé zařazena do kategorie FIVA National a zveřejněna v mezinárodním kalendáři FIVA. Královské město Soběslav a jižní Čechy, to jsou kulisy dobře zorganizované veteránské jízdy. Nápadité úkoly a příjemná přátelská atmosféra každým rokem přilákají mnoho desítek posádek.

 

Čtvrtek 15. – sobota 17. září – Oldtimer Bohemia Rally 2022 – FIVA International

Vrcholem veteránských soutěží v České republice je soutěž zařazená do nejvyšší kategorie Mezinárodní automobilové federace FIA a Mezinárodní federace historických vozidel FIVA.  Špičkou je nejen perfektní organizací, ale i délkou soutěže téměř 500 km. Vloni přijely posádky ze 6 států.

 

Sobota 24. září 2022 – Fryštácká Retro Rally

Poslední podnik letošního Mistrovství ČR Poháru HV se koná v městečku Fryšták nedaleko Zlína. Zkušení pořadatelé připravují pro účastníky perfektně zorganizovanou soutěž i se sportovními prvky a náročnou orientací. Trať jízdy se vine kopcovitou krajinou kolem Fryštáku.

 

Kompletní kalendář soutěží s informacemi a kontakty na jednotlivé pořadatele najdete tady:

https://www.autoklub.cz/serial/pohar-historickych-vozidel-avcc-acr-6/

Státy EU se shodly na infrastruktuře pro elektromobily, čeká je jednání s EP

Zdroj: Pixabay.com

Všechny velké silnice v Evropě by měly být do konce roku 2025 vybaveny na každých 60 kilometrech dobíjecí stanicí pro osobní elektromobily, o pět let později i pro nákladní auta. Rovněž do konce roku 2030 by na každých 200 kilometrech těchto silnic mělo jít doplnit palivo v autech na vodík. Shodli se na tom dnes ministři dopravy zemí Evropské unie, kteří schválili také kritéria pro přechod k ekologickým palivům v letecké a lodní dopravě. Státy nyní budou o konečném znění norem vyjednávat s Evropským parlamentem, což bude podle českého ministra Martina Kupky úkolem nadcházejícího českého předsednictví EU.

Doprava produkuje čtvrtinu všech skleníkových plynů v evropských zemích a proto jsou s ní spojeny zásadní částí klimatických závazků EU. Evropská komise s cílem omezit emise do roku 2030 nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990 před rokem navrhla bezprecedentní balíček norem zaměřených mimo jiné na postupné ukončení výroby aut na fosilní paliva či omezení emisí u dalších druhů dopravy.

Zástupci členských zemí původní návrhy v některých bodech upravili a dnes se shodli na společné pozici k vyjednávání s europoslanci. „Podařilo se prosadit variantu, která je pro Českou republiku přijatelná, je realistická a znamená další rozvoj dobíjecí infrastruktury,“ řekl po jednání Kupka, který již příští zasedání unijních ministrů dopravy povede. Narážel na fakt, že některé země včetně Česka úspěšně usilovaly o prodloužení původní lhůty pro zavedení stanic pro nákladní vozy.

Ministři se dnes shodli i na časovém plánu zavádění alternativní dobíjecí infrastruktury na letištích a v přístavech.

Vyjednávání o konečné podobě s europoslanci povede české předsednictví, které potrvá od července do konce roku. Podle Kupky budou vedle dotažení klimatických norem jeho prioritami zlepšení evropského dopravního spojení včetně revize páteřní transevropské dopravní sítě TEN-T.

„Pro Českou republiku to bude znamenat příležitost pro budování i vysokorychlostních železničních tratí a pro další modernizaci celé dopravní sítě,“ doplnil ministr.

Zdroj : ČTK

Čeští dopravci zvyšují převoz surovin z Ukrajiny, brzdí je ale infrastruktura

Na přepravě obilí a dalších surovin z Ukrajiny se podílejí i čeští železniční dopravci. Například ČD Cargo v posledních týdnech zvýšilo tyto přepravy meziročně až pětinásobně. Dopravu však tuzemským dopravcům výrazně komplikují nedostatečné kapacity železniční infrastruktury i vhodných vozů. Vyplývá to z informací dopravců pro ČTK. Ukrajina nemůže kvůli ruské invazi vyvážet obilí po moři. Podle OSN kvůli tomu hrozí nedostatek potravin v chudých zemích.

Vlaky jsou nyní alternativou pro převoz surovin z válkou zasažené Ukrajiny kvůli blokádě námořní přepravy. „V současné době je zájem o přepravy obilí z Ukrajiny enormní,“ řekl ČTK ředitel odboru podpory a prodeje Michal Roh. Zatímco za první čtyři měsíce loňského roku přepravilo ČD Cargo z Ukrajiny necelých 10.000 tun obilí, letos je to podle něj za stejné období 50.000 tun. Nejde jen o obilí, největší objem přeprav po železnici tvoří převoz železné rudy, černého uhlí a dalších zemědělských produktů.

Kvůli situaci na Ukrajině přibyly i mimořádné vlaky. ČD Cargo v první polovině května nad rámec svých pravidelných přeprav přepravilo kolem 1800 tun kukuřice z překladiště v Dobré při Čiernej nad Tisou do přístavu Brake.

Dopravce předpokládá, že přepravy budou dál stoupat. „Odhadujeme, že v blízké budoucnosti budeme připraveni odvozit řádově desítky tisíc tun ukrajinského obilí,“ dodal Roh.

Nákladní přeprava po železnici však podle dopravců naráží na řadu problémů, zejména kapacitních. Podle sdružení Žesnad dopravcům komplikují provoz například výluky mezi Děčínem a Drážďany na jediném použitelném česko-německém přechodu. „Fatálně je tak omezují v těchto přepravách,“ podotkl Vojtěch Sládek ze sdružení. Problémy jsou i na hranicích mezi Ukrajinou a Slovenskem, kvůli čemuž dopravci apelovali i na slovenskou vládu.

Dopravcům komplikují podle ČD Cargo provoz i nedostatek vozů normálního rozchodu či omezené kapacity překládacích míst. Téměř vyčerpána je pak podle Roha také kapacita vykládacích terminálů v námořních a říčních přístavech.

Zdroj : ČTK

Spojené státy zrušily zákaz letů na kubánská letiště, který zavedl Trump

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena zrušila letecká omezení, která zakazovala soukromé charterové lety na Kubu nebo lety amerických aerolinií na jiná kubánská letiště než do Havany. Dnes o tom informovala zpravodajská stanice CNN.

Americké ministerstvo dopravy omezení zrušilo na žádost ministra zahraniční Antonyho Blinkena, podle něhož je krok „podporou pro kubánské obyvatele a je v zájmu zahraniční politiky Spojených států“.

Letecká omezení zavedl úřad bývalého prezidenta Donalda Trumpa v letech 2019 a 2020 s cílem vytvořit ekonomický tlak na kubánskou vládu. Podle tehdejšího ministra zahraničí Mikea Pompea totiž Havana „zneužívala turismus a finance z něj získané k podpoře autoritářského režimu ve Venezuele“, kde USA usilovaly o změnu poměrů.

Ministerstvo dopravy pod Trumpem zavedlo roční limit 3600 letů na Kubu a rok později zcela zakázalo soukromé charterové lety. Veřejně financované lety nebo lety vypravené z nouzových důvodů mohly státe operovat, ale pouze na letiště v Havaně.

Navzdory středečnímu zrušení omezení ale není jasné, kolik nových letů ze Spojených států na Kubu aerolinky vypraví, jelikož některé mají podle agentury Reuters nedostatek zaměstnanců a plné lety.

Podle Bílého domu je rozvolnění součástí širší revize zahraniční politiky vůči Kubě.

Zdroj : ČTK

GO! podpořilo veřejnou sbírku města Plzně

GO! Express & Logistics podpořilo veřejnou sbírku města Plzně v rámci projektu Pomáhající Plzeň, který podporuje lidi v tíživé bytové situaci i válečné uprchlíky z Ukrajiny. Částku ve výši 70 tisíc korun věnovala městu Plzni firma GO! Express & Logistics, s. r. o. Symbolický šek převzal z rukou jednatele Martina Koči náměstek primátora David Šlouf.

„V evropských municipalitách, ve kterých je naše společnost nejvíce aktivní, tedy v Praze, Varšavě, Berlíně a v Bratislavě, jsme nabídli pomoc jak logistickou, tak materiální či finanční. A protože controllingové centrum naší skupiny se nachází právě v Plzni, rozhodli jsme se darovat částku 70 tisíc korun také do veřejné sbírky města Plzně. Chtěl bych poděkovat zaměstnancům, kteří se na této pomoci podíleli, a také pobočkám GO! ve Švýcarsku a v Dortmundu, které do sbírky přispěly největší částkou,“ řekl Martin Koča.

Další možnosti pomoci GO! Express nabídlo formou nově otevřených pracovních pozic v jejím distribučním centru v pražské Hostivici a pobočce ve Varšavě. „Díky tomu máme například kolegyni z Ukrajiny, která se stará o plynulý chod naší kanceláře a dělá podporu našemu zákaznickému centru. Další města, která jsme se rozhodli podpořit finančně, jsou Hostivice a Praha,“ doplnil Branch Manager GO! Express & Logistics František Tomášek.

Za město Plzeň převzal šek na 70 tisíc korun náměstek primátora David Šlouf, který za vznikem veřejné sbírky stojí. „Jsme velmi rádi za tento finanční příspěvek, stejně tak za všechny ostatní dary. Solidarita lidí je obrovská, přispívají fyzické i právnické osoby a také neziskové organizace. Za všechny příspěvky děkujeme,“ uvedl. Podle něj je na účtu sbírky momentálně přes 3,2 milionu korun.


Zde si můžete přečíst také celou tiskovou zprávu města Plzně s podrobnostmi o veřejné sbírce.

Počet incidentů i obětí na železnici opět stoupá, meziročně až o pětinu

Počet incidentů i obětí nehod na kolejích letos v Česku opět přibývá. Do konce května inspekce řešila 521 mimořádných událostí, které si vyžádaly 100 obětí. Meziročně je to v obou případech asi o pětinu více. Stoupl počet střetů na přejezdech i sražených osob na kolejích. Vyplývá to z údajů Drážní inspekce. Nehodovost na železnicích byla tématem po sérii nehod i loni.

Počet incidentů a obětí zahrnuje střety vlaků s jinými soupravami, dále nehody vlaků s auty na přejezdech a také srážky s lidmi pohybujícími se na kolejích. Součástí řešených incidentů jsou ovšem i bez případné srážky nedovolené jízdy při přejetí návěstidla na červenou a podobné případy.

Statistiky nehodovosti vzrostly téměř ve všech sledovaných kategoriích. Počet střetů vlaků s auty na železničních přejezdech stoupl proti loňsku o tři případy na 69. Srážky vlaků s osobami, které se pohybovaly na železnici, vzrostly meziročně o více než pětinu na 109, počet obětí stoupl stejnou měrou na 87. Počet nedovolených jízd při přejetí návěstidla na červenou stoupl o 20 procent na 82 případů.

Dosud nejhorším kalendářním měsícem byl letos co do počtu obětí květen, kdy o život při srážkách na železnici přišlo 24 lidí, loni v květnu by tato tragická statistika skoro o polovinu nižší. O jaké nehody šlo, inspekce neuvádí.

V loňském roce přitom nehodovost na kolejích stagnovala. Drážní inspekce řešila 1147 incidentů, což bylo meziročně o jeden méně. Počet obětí klesl o 41 na celkových 198.

Nehodovost na železničních byla diskutovaným tématem v Česku i v předchozích letech. V této souvislosti se zmiňuje především zabezpečení tuzemských tratí. Prioritou státu je instalace evropského sytému ETCS, který umožní zastavovat vlak v případě potřeby na dálku, na všech tratích v jeho různých modifikacích. Na hlavních koridorech se počítá s výhradním provozu pod dohledem ETCS od roku 2025. Zatím je na zhruba 700 kilometrech železnic z asi 9000 kilometrů tratí v Česku. Systém se bude postupně zavádět i do vlaků.

Zdroj : ČTK

Turecko přerušilo rozhovory s Řeckem, napětí vzrostlo kvůli vzdušnému prostoru

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes oznámil, že nechal pozastavit jednání na vysoké úrovni se sousedním Řeckem. Napětí mezi regionálními rivaly vzrostlo v posledních týdnech kvůli sporům o vzdušný prostor v Egejském moři. Erdogan nepřímo kritizoval řeckého premiéra Kyriakose Mitsotakise, že nevede jednání s Ankarou poctivě, napsala agentura AFP.

„Nebudeme mít s nimi (Řeky) další bilaterální jednání,“ oznámil dnes Erdogan. Dodal, že ministerstvu zahraničí dal příkaz vypovědět dohodu z roku 2010, na jejímž základě vysocí turečtí a řečtí představitelé diskutovali.

Erdogan a Mitsotakis se sešli v Istanbulu v polovině března, kde se kvůli konfliktu na Ukrajině dohodli na zlepšení vzájemných vztahů. V posledních týdnech si však Atény stěžují na velký počet narušení svého vzdušného prostoru v Egejském moři ze strany tureckých bojových letounů. Ankara naopak Řecko kritizuje za rostoucí počet vojáků na ostrovech u tureckých břehů, což podle Turecka odporuje mezinárodním smlouvám.

Erdogan také negativně zmínil vystoupení řeckého premiéra v americkém Kongresu v polovině května, kde Mitsotakis nepřímo kritizoval Turecko. „Jel (Mitsotakis) do Spojených států a měl tam v Kongresu o nás nějaké řeči. Máme toho nyní dost,“ řekl Erdogan.

Mitsotakis podle řeckých médií ve Washingtonu mimo jiné jednal o modernizaci tureckých stíhaček F-16. Atény jsou proti modernizaci, kterou by Ankaře měly zajistit USA, protože ji považují za ohrožení své národní bezpečnosti. Turecko o modernizované stroje usiluje poté, co ho Washington vyloučil z programu stíhaček poslední generace F-35, protože Ankara koupila a začala používat ruský protivzdušný systém S-400.

Za Atény se dnes postavil i Berlín. „Narušovat řecký vzdušný prostor a létat nad řeckými ostrovy není v pořádku,“ uvedl mluvčí německé vlády. Podle něj by se členové NATO měli zdržet vzájemných provokací a vzhledem k stávající situaci usilovat o jednotu.

V loňském roce Ankara a Atény obnovily po pětileté pauze vzájemné rozhovory. Obě země dělí řada sporů, například o vymezení námořních ekonomických zón, ostrovy v Egejském moři či budoucnosti Kypru. V roce 2020 spory vyvrcholily v souvislosti s tureckým geologickým průzkumem ve východním Středomoří.

Útok na ŘSD byl sofistikovaný, obnova systémů může trvat dlouho

Kybernetický útok na sítě Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) byla podle IT expertů sofistikovaná a připravovaná akce, která měla za cíl zlikvidovat některá vybraná data či systémy. Obnova napadených systémů může být komplikovaná i velmi zdlouhavá. Uvedli to IT odborníci, které oslovila ČTK. Podle nich by veřejné instituce měly co nejrychleji posílit svou kybernetickou bezpečnost.

Kybernetickému útoku čelilo ŘSD 17. května. Od té doby jsou nefunkční stránky dopravniinfo.cz, které informují o aktuální situaci v provozu. Organizace se také potýká s problémy při fungování vnitřních systémů, například v účetnictví nebo zakázkách. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) v minulých dnech oznámil, že počítačové systém ŘSD napadl ransomware, čímž označuje vyděračský program, který zašifruje data a za jejich odblokování požaduje výkupné.

„Při útoku pomocí ransomwaru na organizaci obecně hrozí to, že ji může zasáhnout i více do hloubky. To znamená kromě dat a souborů může znepřístupnit i jejich zálohy nebo napadnout externí spolupracovníky, jako je například účetnictví nebo docházkový systém. To vše záleží na stavu infrastruktury dané organizace,“ řekl vedoucí pražského výzkumného oddělení společnosti ESET Robert Šuman. Podle Adama Koudely ze společnosti XEVOS si hackeři zřejmě nejprve otestovali slabiny kybernetické ochrany organizace a útok provedli následně.

Obnova systémů může být velmi komplikovaná a zdlouhavá. Podle Koudely se může ŘSD snažit dešifrovat data svépomocí nebo data obnovuje ze záloh. „To může podle mé zkušenosti trvat až měsíc od incidentu. Napadený subjekt musí navázat na poslední data, dostupná v záložním úložišti, přičemž obnova začíná nejprve u nejdůležitějších, kritických systémů,“ podotkl Koudela.

Jako ochrana proti ransomwaru je podle odborníků klíčová zejména prevence. „Jde především o důkladnou bezpečnostní strategii a důslednou průběžnou kontrolu zahrnující podrobné a dlouhodobé monitorování datových toků v síti a dobře nastavené bezpečnostní nástroje,“ popsal Šuman. Zdůraznil nutnost průběžného školení zaměstnanců, úroveň zabezpečení a odborného personálu a také nastavení procesů pro případ útoku, aby se organizace mohla co nejrychleji vrátit ke své činnosti. „Útok ransomwarem může být připravovaný dlouho dopředu a cestu mu usnadňují zranitelnosti systémů, které se nepodaří včas odstranit a opravit,“ dodal Šuman.

NÚKIB v minulém týdnu uvedl, že útočníka zná, z taktických důvodů ho zatím nezveřejní. Záměry útočníků tak nyní známé nejsou. Koudela k tomu zmínil, že jedna z možných vyšetřovacích verzí podle serveru Neovlivni.cz podezřívá samotné ŘSD z toho, že útok byl zinscenovaný, aby se zamezilo kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu. „V minulosti jsem byl svědkem podobného útoku, který směřoval k výměně vedení nejmenované příspěvkové organizace,“ dodal Koudela.

ŘSD už dříve označilo hackerský útok za sofistikovaný a hluboký. Podle organizace však neměl ohrozit přípravu dopravních staveb či řízení provozu. Bezpečně izolované a nenarušené zůstaly také například výběr mýta a řízení a dohled v tunelových systémech. Silničáři postupně alespoň částečně oživili například asistenční linku pro řidiče, webové stránky ŘSD s kamerami na dálnicích, systémy pro komunikaci nebo elektronické nástroje pro administraci zakázek.

Mluvčí ŘSD Jan Rýdl v úterý ČTK řekl, že v drtivé většině jsou stále nefunkční hlavně interní systémy společnosti, prioritou je ale obnovení dopravních informací na dopravniinfo.cz. Zároveň organizace v těchto dnech pracuje také na oživení nejdůležitějších ekonomických programů. Odhad, kdy se podaří jednotlivé systémy znovu nahodit, Rýdl neuvedl. Škody, které útok celkově organizaci způsobil, budou silničáři průběžně vyčíslovat.

Ohliadnutie za stretnutím Železníc Slovenskej republiky s dopravcami

V dňoch 5. a 6. mája 2022 sa v priestoroch Strediska internátnej prípravy Strečno konal už 13. ročník stretnutia „Železníc Slovenskej republiky s dopravcami“. Je to odborný seminár, organizovaný odborom dopravy GR ŽSR, na ktorom sú okrem zástupcov ŽSR a dopravcov účastní aj hostia, a to zástupcovia Ministerstva dopravy a výstavby SR, Dopravného úradu ako i vybrané partnerské spoločnosti.

Cieľom tohto seminára bolo oboznámiť dopravcov o novinkách, zmenách alebo problémoch v oblasti železničnej prevádzky, zmluvných vzťahov, tvorby GVD, výlukovej a technologickej činnosti,  ale i v témach predpisových, legislatívnych či finančných. Súčasťou tohto seminára je aj široká diskusia otázok z týchto oblastí smerovaných od dopravcov ku ŽSR a ich hostí.

K partnerom tohto podujatia patrila aj spoločnosť OLTIS Slovakia, ktorej riaditeľ, pán Ing. Peter Šulko, PhD., MBA, bol riaditeľom odboru dopravy GR ŽSR. Preto sme využili túto udalosť a ako človeku, ktorý bol ešte nedávno na tzv. „druhej strane“ sme položili pár otázok:

  • Pán riaditeľ, ako hodnotíte tento 13. ročník Stretnutia s dopravcami?

Po dvojročnej nútenej pauze sa na tomto stretnutí zišlo 70 účastníkov, čo je trochu slabší priemer, ak zoberieme na zreteľ medziročne stúpajúci počet účastníkov, pričom posledné dva-tri ročníky tento seminár vítal cca 120 účastníkov. Samozrejme, takúto akciu je nutné hodnotiť aj po stránke vecnej, teda personálnu účasť celej plejády nielen dopravcov, ale i zástupcov odborných zložiek a úsekov ako za ŽSR, tak i nadriadených a kontrolných inštitúcií ako vo vzťahu k ŽSR a dopravcom. Zároveň kvalita stretnutia záleží aj na diskutovaných témach, ale i na oduševnení jednotlivých rečníkov. V neposlednom rade na priebeh a úspešnosť takejto akcie má vplyv aj príprava a prezentácia celej akcie. Ako niekoľkonásobný účastník týchto stretnutí môžem teda tento ročník zhodnotiť ako relatívne dobrý.

  • Pred viac ako rokom ste ako riaditeľ odboru dopravy GR ŽSR stáli na strane manažéra infraštruktúry, ktorý udáva pravidlá, riadi a usmerňuje dopravnú prevádzku, ale i spolupracuje s dopravcami. Ako sa na to pozeráte dnes?

V prvom rade musím povedať, že ten rok zbehol akosi rýchlo. I napriek tomu roku stále platí, že železnica je veľký živý organizmus, ktorý má svoju dynamiku, svoje zákonitosti, svoje prednosti, ale i svoje choroby. Tým, že je železnica, ako taká, veľký kolos, každá zmena si vyžaduje dôsledné zváženie a patričný čas, kým sa zmena začne prejavovať (či už k lepšiemu, tak žiaľ i k horšiemu). Takže i toto stretnutie mi potvrdilo tie úspechy, starosti a problémy ako na strane manažéra infraštruktúry, tak i na strane dopravcov za skoro rovnaké, ako spred roka, keď som z tejto spoločnosti odchádzal.

  • V čom je Vaša momentálna pozícia odlišná od tej, ktorú ste zastávali na ŽSR? Dnes ste riaditeľ spoločnosti, pre ktorú je ŽSR zákazníkom.

Samozrejme, každá spoločnosť má svoje špecifiká, vyplývajúce z jej obchodného a výrobného cieľa, z počtu a štruktúry zamestnancov, z jej teritoriálneho pôsobenia, jej firemných pravidiel, možností, zvyklostí, kultúry a pod. Na ŽSR som zastával funkciu, ktorá riadila priamo 60 zamestnancov odboru dopravy a metodicky cca 5500 zamestnancov úseku dopravy. I napriek zdanlivo malému 25 člennému slovenskému tímu „OLTISu“, moja pozícia vôbec nie je jednoduchšia, ale vzhľadom na komplexné špecifiká spoločnosti ju vnímam minimálne rovnako náročnú, ako tú predchádzajúcu.

  • Dnes ste sa stretli zrejme po dlhšej dlhej dobe s Vašimi bývalými kolegami v širšom kolektíve. Aké máte pocity?

Áno, stretol som sa ľuďmi, s ktorými som roky spolupracoval a s niektorými aj naďalej spolupracujem, hoci sú niektorí dnes v rôznych spoločnostiach. Zároveň to bolo pre väčšinu tiež vo veľmi dôvernom a známom prostredí, takže v rámci spoločných neformálnych pracovných, ale i súkromných tém s týmito ľuďmi sme vzájomne takéto zmeny rozdielnych spoločností alebo postov chvíľami ani nepociťovali, takže bolo príjemné stretnutie.

  • Ako po tých rokoch praxe vidíte oblasť železničnej dopravy, aby fungovala čo najlepšie a najefektívnejšie?

Tak, samozrejme, bez finančných investícií sa nedokáže udržať a už vôbec nie modernizovať ako infraštruktúra, tak ani vozidlový park, či terminály na manipuláciu s tovarmi a komoditami. To ale hádam vedia všetci. Lacnejším, ale veľmi dôležitým prvkom v efektivite je preto informovanosť a komunikácia. Častým problémom býval stereotyp a „zabehnuté koľaje“, neochota niečo meniť a chcieť trochu viac. Takže, aby oblasť železničnej dopravy stále fungovala a posúvala sa ďalej, je potrebné predovšetkým vzájomne aj komunikovať, mať relevantné (prevádzkové, technické, finančné, výkonové….) informácie včas a v požadovanej kvalite. Následne, je dôležité mať potom aj záujem tieto informácie využívať, lebo často ich máme, ale buď ich nepoužívame alebo nevieme ich využívať. Ak budeme schopní toto prekonať, je to tiež jedna z ciest k úspešnému napredovaniu.

Zdroj : OLTIS Slovakia

ČSA deklarují splnění podstatných částí reorganizačního plánu

Zadlužené České aerolinie (ČSA) deklarují, že splnily podstatnou část schváleného reorganizačního plánu. Jde především o uhrazení největší části dluhů za více než 58 milionů korun, emisi nových akcií a převzetí novými akcionáři, změny základního kapitálu nebo načerpání vypořádacího a provozního úvěru od nových investorů. Vyplývá to z insolvenčního rejstříku.

Aerolinky nyní vyzvaly soud, aby splnění plánu takzvaně vzal na vědomí a následně schválil ukončení reorganizace společnosti. Soud kvůli tomu nyní vyzval věřitele a insolvenčního správce k případnému vyjádření.

ČSA jsou od loňského března v úpadku, následně soud povolil jejich reorganizaci. Reorganizační plán, který vypracovala společnost Smartwings, v závěru března přijali ostatní věřitelé společnosti. Následně ho schválil i soud. To bylo podle mateřských Smartwings klíčové pro záchranu aerolinek.

ČSA nyní poslaly insolvenčnímu soudu návrh, podle něhož by měl soud takzvaně vzít na vědomí splnění podstatné části schváleného reorganizačního plánu. Jde zejména o uhrazení pohledávek dvou zajištěných věřitelů. Quiver Beta si nárokovala 55 milionů korun, Lufthansa Technik přes tři miliony Kč.

ČSA dále deklarují zánik všech dosavadních podílů starých akcionářů, kdy skoro 98 procent akcií ČSA vlastnily mateřské Smartwings, další 2,2 procenta pak měla Česká pojišťovna. Hlavním investorem ČSA se měla nově stát v lednu založená Prague City Air, kterou vlastní majitelé Smartwings Group Jiří Šimáně a Roman Vik. S tím je spojena i emise nových akcií v hodnotě 30 milionů korun a změny základního kapitálu.

Aerolinky zároveň podle návrhu už načerpaly vypořádací úvěr ve výši 125 milionů korun, který jim poskytli akcionáři na uhrazení dluhů, a také provozní úvěr za 15 milionů pro zajištění fungování firmy. ČSA dále v návrhu uvedly, že hradí i další pohledávky, které považují za nesporné.

Soud nyní vyzval věřitele a insolvenčního správce, aby k návrhu ČSA podali případné námitky. V případě že se tak nestane, měl by soud návrh ČSA takzvaně vzít na vědomí. Tím by mohla být reorganizace zadlužených aerolinek dokončena.

ČSA zasáhly dopady epidemie koronaviru, dopravce musel zrušit velké množství spojů. Kvůli ztrátám předloni propustil kolem 300 pracovníků. Loni v únoru firma oznámila úřadu práce záměr propustit až všech 430 zaměstnanců. ČSA v této souvislosti upozornily na to, že jde o jeden z kroků v připravované reorganizaci, záměr tak nemusí znamenat propuštění všech. Kvůli krizi se zmenšila flotila letecké společnosti, provoz však dále pokračuje.

 

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář