HANNOVER MESSE 2021 jak na výstavišti, tak digitálně.

2.12.2020

I když je svět stále polapen pandemií, pořadatel veletrhu HANNOVER MESSE vidí nutnost dívat se do budoucna a pokračovat v přípravách dalšího ročníku veletrhu, který se uskuteční v původně plánovaném termínu 12. – 16. dubna 2021.

Dynamické dění kolem nás vyžaduje pružné jednání a přizpůsobení se situaci, ne jinak je tomu u největšího veletrhu v rámci strojírenského odvětví HANNOVER MESSE, který v roce 2021 proběhne ve formátu ANALOG, DIGITAL, HYBRID.

Průmysl na špičkové úrovni prostě vyžaduje osobní setkání lidí. „Podnikání potřebuje veletrhy! Ukázalo to posledních pár měsíců. Potřebujeme místo, na kterém se představují inovace, rozšiřuje networking, kde se diskutuje o výzvách současného hospodářství“, říká Dr. Jochen Köckler, předseda představenstva veletržní společnosti Deutsche Messe AG.

Propojením analogového a digitálního světa a díky sofistikovaně propracovanému hygienickému konceptu na výstavišti, poskytne HANNOVER MESSE tradiční platformu, kterou strojírenské odvětví bezpodmínečně potřebuje. Pořadatel nabízí všem vystavovatelům ten správný balíček: od analogového stánku, přes hybridní účast, až po virtuální prezentaci. Počítá se s obsazením 7 až 8 výstavních hal. Pro vystavovatele a návštěvníky, kteří kvůli cestovním omezením nebudou moci do Hannoveru přicestovat, budou k dispozici digitální prostory. Více informací na https://shop.hannovermesse.de/en.

Dotace CzechTrade

Veletrh HANNOVER MESSE 2021 je zařazen mezi podporované akce v rámci projektu NOVUMM spolufinancovaného z OPPIK. Na svou účast (ve fyzické formě) mohou MSP se sídlem či provozovnou mimo Prahu, čerpat dotaci. Detaily jsou zveřejněny na webových stránkách agentury CzechTrade www.czechtrade.cz/programy-eu/oppik/novumm.

Podniky se mohou na veletrhu prezentovat v rámci společné expozice organizované agenturou CzechTrade nebo na samostatných firemních expozicích. Společná expozice je koncipována tak, aby měly podniky co nejméně starostí s přípravou. Více informací poskytne výhradní zastoupení pořadatele veletrhu v ČR, paní Naďa Lichte nebo zástupkyně agentury CzechTrade paní Michaela Dvořáková.

HANNOVER MESSE je světově nejdůležitější veletrh v rámci strojírenského odvětví. Jedná se o prvotřídní platformu pro prezentaci světových novinek z oblasti průmyslové automatizace a IT, energetických a environmentálních technologií a vývoje a výzkumu v rámci oboru strojírenství. HANNOVER MESSE je i nadále hospodářsko-politickou platformou pro úzkou spolupráci mezi průmyslem, vědou a politikou a intenzivně tak přispívá k průmyslové transformaci, která je ústředím tématem veletrhu. Partnerskou zemí je v roce 2021 Indonésie.

Hygienický koncept

Veletržní společnost Deutsche Messe vypracovala ve spolupráci s příslušnými orgány bezpečnostní a hygienický koncept, který umožňuje pořádání veletrhů i za současných podmínek.

Brexit. A co dál?

Michaela Drábková

2.12.2020

Podnikatelská sféra na obou stranách Lamanšského průlivu nyní s obavami i nadějí vyhlíží co nejrychlejší dohodu mezi Velkou Británií a Evropskou unií. Konec roku, kdy končí tzv. přechodné období, se nezadržitelně blíží a kompromis se bohužel stále zdá být v nedohlednu.

Nelze pochybovat o tom, že tzv. tvrdý brexit by velmi citelně dopadl na evropské firmy včetně těch českých. Za léta fungování volného obchodu jsme si všichni zvykli na určitý standard volných a bezcelních obchodních vztahů a jejich nastavení v Evropě. Dlouhotrvající jistota nám nicméně začíná protékat mezi prsty. „I přesto jsem přesvědčen, že lze ještě mnohé zachránit. Pro podnikatelský sektor je vždy nejhorší nejistota, která se zejména v posledních měsících bohužel stala synonymem brexitu. Firmy v Evropě ani ve Spojeném království netuší, na co se mají připravit,“ říká Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR. Podle jeho slov je situace o to horší, že patový stav firmy nedokáží samy řešit vlastními silami a musí se spoléhat na výsledky politických rozepří, které řešení přinést rozhodně nemusí.

V současné době, kdy jsou mnohé firmy vážně poškozeny pandemií covid-19 a s ní spojenými opatřeními, je situace ještě o poznání složitější: „Mnohé podniky fungují v provizorních režimech, řeší, zda vůbec přežijí a nemají zdroje na přípravu všech možných scénářů. Konfederace britského průmyslu koncem října prohlásila, že britské firmy ani ekonomika nejsou na brexit bez dohody připraveny. K červnu 2020 k tomu více než 60 % britských podniků neučinilo potřebné kroky k odchodu z jednotného trhu EU a přizpůsobení se novým obchodním vztahům. Otázkou zůstává, na co konkrétně se vůbec připravovat…,“ upřesňuje Vladimír Dlouhý.

Pro podnikatelský sektor je každopádně zásadní, že obě strany stále jednají. Podle EU je na schůdné řešení odluky Británie prostor ještě během první půlky listopadu, pak už by mohl nastat problém s implementací dohodnutých obchodních pravidel. K tomu Vladimír Dlouhý dodává, že následná dohoda musí projít schválením obou stran – Britského parlamentu, Evropské komise, Evropské rady, Evropského parlamentu. Jedním z milníků vývoje celé situace by tak mělo být pravděpodobně setkání hlav států EU v Berlíně 16. listopadu.

„Pokud se dohody mezi Unií a Velkou Británií skutečně dočkáme, bude pravděpodobně zaměřena na zboží a měla by posloužit jako stavební kámen pro komplexnější dohodu v budoucnosti. Zde je důležité, abychom se zaměřili na malé a střední firmy, které nemají zdroje a dostatečný přístup k informacím“, zdůrazňuje Vladimír Dlouhý. Proto Hospodářská komora pořádá semináře, kde za pomoci expertů z celní správy připravuje firmy na pravidla obchodování s třetími zeměmi. Podle jeho slov z posledních šetření Hospodářské komory totiž vyplývá, že jen 2 % podniků vidí odchod Velké Británie z jednotného trhu jako překážku pro jejich podnikání. Otázka je, jak moc je problematika brexitu zastíněna závažnějšími problémy souvisejícími se současnými krizovými opatřeními. On sám nicméně považuje za nezbytné v této oblasti firmy včas informovat a vybavit je příslušnými znalostmi, aby nebyly nastalou situací zaskočeny. Zvláště pokud se dohodu dojednat nepodaří.

Tvrdý brexit samozřejmě nezůstane bez odezvy ani na ostrovech. OECD zveřejnila studii, ze které vyplývá, že bez dohody o volném obchodu bude britská ekonomika v příštích několika letech průměrně o 6,5 % nižší, než by tomu bylo v případě zachování stávajících dohod s EU. „Právě tato data by měla být dostatečným varováním pro politiky i ekonomy, kteří prosazují odtržení České republiky z Evropské unie. Když vidíme, jaké problémy pravděpodobně způsobí brexit takové ekonomice, jakou je Velká Británie, nelze byť jen připustit podobnou diskuzi o odtržení naší země ze sedmadvacítky. Můžeme mít k Evropské unii sto a jednu připomínku, členství v ní nám ale objektivně přináší násobně více benefitů než starostí“, varuje prezident Hospodářské komory ČR.

Vladimír Dlouhý dále upozorňuje na skutečnost, že s odchodem Velké Británie navíc Česká republika bohužel ztrácí v Evropě jakéhosi „spojence“, jednu z mála velkých zemí, která byla k Unii v minulých letech otevřeně kritická, nesouhlasila s řadou zejména byrokratických opatření z Bruselu a volala po strukturálních změnách. „Cesta, kterou odchodem ze společenství Spojené království nastolilo, ovšem uvrhla Evropu do dosud nevídaného chaosu, kterého jsme svědky v podstatě od britského referenda o vystoupení z Unie v roce 2016. Jedno pozitivum ale přeci jen vidím: Po tom čeho jsme během brexitu svědky, si snad další státy podobný kolotoč jednání a zmatků rozmyslí. Více než kdy dříve nyní potřebujeme jednotnou Evropu. A to jak kvůli Covidu, tak kvůli silné pozici na světovém obchodním poli“, uzavírá Vladimír Dlouhý.

Vladimír Dlouhý

Od roku 2014 působí Vladimír Dlouhý ve funkci prezidenta Hospodářské komory České republiky. Po svém opakovaném znovuzvolení na XXXII. sněmu HK ČR v červenci 2020 byl potvrzen ve své funkci na další tříleté volební období.

Vladimír Dlouhý vystudoval VŠE, v letech 1977-78 studoval na Katolické univerzitě v belgické Lovani a v letech 1980-82 absolvoval postgraduální studium matematické statistiky a pravděpodobnosti na Karlově univerzitě. Po ukončení studií pracoval jako vysokoškolský učitel na VŠE na katedře ekonometrie, kde v roce 1983 obhájil kandidátskou disertační práci. V roce 1984 byl zakládajícím členem Prognostického ústavu ČSAV.

V letech 1989-92 byl ministrem hospodářství ČSFR, od roku 1992 do června 1997 působil jako ministr průmyslu a obchodu ČR. Od září 1997 pracuje jako mezinárodní poradce investiční banky Goldman Sachs, s krátkou přestávkou v roce 2012, kdy kandidoval na prezidenta České republiky. V letech 1997-2010 pracoval pro společnost ABB, v dnešní době je rovněž členem rady ředitelů KSK Power Venture v Hyderabádu (Indie), skupiny mezinárodních poradců Rolls-Royce (Velká Británie) a poradcem francouzské investiční skupiny Meridiam. Je členem několika mezinárodních think-tanků, především Trilaterální komise.

Od roku 2000 externě vyučuje na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. V letech 2006-2008 byl členem nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb ČR (Pačesova komise), v letech 2009 – 2013 Národní ekonomické rady vlády (NERV). V období 2000-2012 působil jako člen Mezinárodní dozorčí rady Illinois Institute of Technology v Chicagu, v letech 2010-2012 byl členem Evropské poradenské skupiny výkonného ředitele Mezinárodního měnového fondu.

Markéta Vojáčková

Foto: Jakub Hněvkovský, Hospodářská komora ČR

Stát spustil prodej dálničních známek, většinu dne ale nefungoval

Michaela Drábková

2.12.2020

Stát s velkými problémy spustil prodej nových elektronických dálničních známek. Systém byl od rána po většinu dne mimo provoz kvůli technické chybě, znovu fungovat začal až po vyřešení problému po 16. hodině. Nefunkční systém vyvolal vlnu kritiky ministerstva dopravy. Řidiči nyní mohou koupit nové známky s platností nejdříve od ledna 2021. Elektronické viněty nahradí dosavadní papírové kupony. Dosud řidiči i přes potíže nakoupili přes 800 nových dálničních známek.

Systém po svém ranním spuštění fungoval jen krátce. Šéf společnosti Cendis, která má systém na starosti, Jan Paroubek uvedl, že ráno po šesté hodině prudce vzrostla zátěž systému, jehož příčinu vývojáři neznali. Systém proto i kvůli obávám z možného útoku hackerů raději odpojili. Později však zjistili, že šlo o technickou chybu firmy. „Jedna komponenta generuje obrovské množství operací mezi frontendem a backendem, což se nám při testech neprojevilo“, uvedl po poledni Paroubek.

Problémy se podařilo vývojářům vyřešit až po 16. hodině. Podle mluvčího firmy Cendis Martina Opatrného byly všechny identifikované chyby opraveny, a řidiči tak nyní mohou kupovat nové známky. Mluvčí ovšem připustil, že se systém může v příštích dnech stát terčem útoků hackerů, což případně může narušit plné fungování stránek.

I přes problémy si ovšem stovky řidičů známku už koupilo. Nejvíce, konkrétně přes 500 jich bylo prodáno přes e-shop, asi 128 na čerpacích stanicích a kolem 200 na pobočkách České pošty.

Nefunkční informační systém kritizovala opozice i ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Ten to označil za nepřijatelné a ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO) žádal o vysvětlení. Podle některých opozičních zástupců jsou problémy kolem prodeje dálničních známek ukázkou nekompetence.

Hlavním prodejním kanálem dnes spuštěného systému je internetový obchod www.edalnice.cz. Viněty je možné koupit také na poštách a benzínových pumpách Euro Oil. V budoucnu by se prodej mohl rozšířit na další čerpací stanice. Známky už nebudou řidiči lepit na přední skla, kupony budou vázané na registrační značku vozidla.

Typy i ceny známek zůstávají pro příští rok stejné, roční známka stojí 1500 Kč, měsíční 440 Kč a desetidenní 310 Kč. Zůstává i zvýhodnění pro ekologická auta. Novinkou je možnost libovolně nastavit datum začátku jejich platnosti, a to až s předstihem 90 dnů. Roční známky navíc budou nově fungovat po dobu 365 dní bez ohledu na kalendářní rok.

Přípravy nového systému dálničních známek za celkem 309 milionů korun provázely problémy už v počátcích, tehdy stály místo i předchozího ministra dopravy Vladimíra Kremlíka (za ANO). Stát po vlně kritiky zrušil původní soutěže na provozovatele IT systému, který vysoutěžil za 401 milionů korun. Spolu s tím zastavil další návazné tendry.

Zdroj : ČTK

Nové mýto za rok činnosti zachytilo 950 mil. průjezdů za 11,2 mld

Michaela Drábková

2.12.2020

Nový satelitní systém zaznamenal po roce fungování 950 milionů transakcí. Stát z nich vybral přes 11,2 miliardy korun. ČTK to dnes sdělil správce mýtného systému, společnost CzechToll. Výběry za uplynulých 12 měsíců jsou tak i přes koronavirovou krizi vyšší než u starého systému, k čemuž přispělo především letošní rozšíření mýta o 900 kilometrů.

Satelitní technologie loni v prosinci vystřídala mikrovlnný systém, který v Česku fungoval od roku 2007. Změnil se také provozovatel systému, společnost CzechToll patřící do skupiny PPF podnikatele Petra Kellnera nahradila rakouskou společnost Kapsch. V současnosti mýto funguje na více než 2400 kilometrech dálnic a silnic první třídy.

„Česká republika získala před rokem mýtný systém, který patří k technologické špičce v celosvětovém srovnání. Bez komplikací zvládl testovací provoz, spuštění i provoz v náročném roce ovlivněném bojem proti pandemii covid-19. I přes zásadní propad dopravy v dubnu a květnu letošního roku očekáváme, že letošní výběr mýtného překročí rekordní hranici 11 miliard korun,“ uvedl generální ředitel CzechTollu Matej Okáli.

Kamiony a autobusy během 12 měsíců najezdily přes 3,2 miliardy kilometrů. Až 60 mýtných bran, které systém využívá pro kontrolu, vyhodnotilo průjezd 397 milionů vozidel, kontrolu provedly u 66,5 milionu aut a odhalily 300.000 incidentů. Mezi pět nejvytíženějších úseků patří části dálnice D1, nejvíce se jezdilo na úseku Brno-Centrum – Brno-Jih, kde za rok projelo více než 2,6 milionu vozidel.

Podle společnosti CzechToll stát ušetřil na každé transakci proti starému systému korunu, celkem tak za 12 měsíců šlo o téměř miliardu korun. Vybudování systému, na kterém CzechToll spolupracoval se slovenskou firmou SkyToll, stálo 1,95 miliardy korun.

Spuštění systému provázely obavy z dlouhých kolon. Mohly za to pomalé registrace zejména zahraničních dopravců. V prvních dnech se nakonec tvořily hlavně na dálnicích D2 a D8 fronty k jednomu kilometru. V současnosti je mezi dopravci 463.000 palubních jednotek.

V příštím roce si dopravci za mýto připlatí, platby za užití dálnic navýší především poplatky za hluk a znečištění. Výběry z mýta by se tím měly ve srovnání s loňskem zvýšit o 1,6 miliardy korun, celkem by příjmy měly činit 12,6 miliardy korun. Dopravci kvůli tomu zřejmě navýší ceny svých služeb.

Zdroj : ČTK

Řidiči si mohou ode dneška kupovat elektronické dálniční známky

Michaela Drábková

1.12.2020

Řidiči si mohou ode dneška začít kupovat nové elektronické dálniční známky platné pro příští rok. K dostání budou na internetu, pobočkách pošt a vybraných čerpacích stanicích. Digitální známky nahradí dosavadní papírové kupony, jejich cena zůstává stejná. Systém za přibližně 309 milionů korun, jehož přípravu provázely problémy, je podle úřadů hotov.

„Elektronická dálniční známka se od té klasické neliší jen způsobem prodeje a tím, že už nebude třeba nic vylepovat na auto a pak složitě seškrabovat starou ze skla. Roční známka bude platná 365 dní a půjde ji koupit kdykoliv během roku,“ uvedl k novému systému ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). Známky budou vedené na registrační značku vozidla.

Hlavním prodejním kanálem je internetový obchod www.edalnice.cz. Viněty je možné koupit také na poštách a benzínových pumpách Euro Oil. V budoucnu by se prodej mohl rozšířit na další čerpací stanice.

Dálniční známky budou kontrolovat policisté či celníci několika způsoby. K dispozici budou mít jednak mobilní aparáty, se kterými budou kontrolovat platnost kuponů přímo na dálnicích. Ke kontrole budou moci využívat i mýtné brány, které zbyly po předchozím mýtném systému.

Přípravy nového systému dálničních známek provázely v počátcích problémy, které stály místo i předchozího ministra dopravy Vladimíra Kremlíka. Stát po vlně kritiky zrušil původní soutěže na provozovatele IT systému, který vysoutěžil za 401 milionů korun. Spolu s tím zastavil další návazné tendry. Ministerstvo dopravy poté zakázku i se supervizí zadalo státnímu podniku Cendis. Podle Havlíčka tím a celkovým zjednodušením systému stát proti původním předpokladům ušetřil okolo 500 milionů korun.

Za dálnice se v Česku prostřednictvím časových kuponů platí od roku 1995. Současných 1500 korun za rok platí motoristé od roku 2012. Loni stát vybral 5,35 miliardy korun. Elektronické viněty fungují i v některých okolních zemích, například na Slovensku.

Zdroj :ČTK

I v zimě lze opravovat asfaltové komunikace. Rychle, kvalitně – a hlavně trvanlivě!

Michaela Drábková

1.12.2020

Pod pojmem „údržba komunikací“ se rozumí zajištění sjízdnosti silnic a dálnic, které bývá v zimní sezóně ztíženo povětrnostními vlivy. Přesná pravidla a postupy údržby vozovek jsou dány Zákonem o pozemních komunikacích (13/1997 Sb.) a bývají – i přes občasná opoždění – dodržovány. Na českých silnicích se však v zimě velmi často objevují také výtluky a trhliny. Správci vozovek je ale zacelují jen směsí kameniva obaleného asfaltovou emulzí zpracovanou za studena nebo dalšími méně trvanlivými metodami s krátkou životností.

Výsledkem soustavného zamrzání a rozmrzání vody v horní vrstvě vozovek je pak zvětšení příslušných poruch a celkové zhoršení stavu komunikací. Pro zimní opravy je proto mnohem vhodnější využití inovativních technologií preventivní údržby, které dokážou zajistit kvalitní bezespárové – a tím i trvanlivé – opravy poruch na vozovkách. Právě takovou je nová mikrovlnná technologie vyvíjená společností FUTTEC ve spolupráci s Ústavem chemických procesů AV ČR a VUT v Brně.

Nejen léto je spojené s větším nebezpečím dopravních nehod. Obdobným nepřítelem českých řidičů bývají i zimní měsíce. Námrazu a sníh lze odstranit pomocí pevně daných metod – tedy pluhováním nebo využitím posypové soli či štěrku. Na zasněžených a zledovatělých silnicích ale nebývají vidět výtluky a trhliny, řidiči musejí reagovat až na poslední chvíli, a tak je riziko nehody nebo poškození auta ještě větší než ve zbytku roku. Opravy poruch na vozovce se pak většinou řeší jen materiálem s nízkou trvanlivostí, takzvaně „zastudena“. Takto opravená místa ale nemívají dlouhou životnost a zpravidla se v létě musejí znovu zacelovat teplou asfaltovou směsí.

„Je všeobecně známo, že pokud se při opravě výtluků a trhlin využívají nevhodné technologie a materiály, musí se opravy pravidelně opakovat. Každý řidič ví, jak vypadají české silnice s nástupem jara. Právě tehdy se začínají projevovat důsledky zatékání vody do spár u nekvalitně zacelených výtluků během zimy. Poruchy se znovu obnoví, dokonce ještě rozšíří. A na mnoha místech se objeví ,díry‘. To ale neplatí u oprav výtluků a trhlin provedených strojem FT3. Ten totiž funguje na principu mikrovlnného hloubkového ohřevu vrstvy vozovky bez degradace asfaltové směsi. Díky homogennímu spojení vozovky a doplněné směsi zde nevznikají žádné spáry, které by vlivem působení vody při zimních výkyvech teplot vedly k opětovnému vytvoření poruchy. Díky principu, na kterém zařízení pracuje, není závislé ani na dodávkách teplé asfaltové směsi z obaloven (které mají v zimě sezónní odstávku dodávek), ani na méně trvanlivé studené obalované asfaltové směsi. Využívat se proto dá celoročně, včetně zimního období. Inovativní technologie FUTTEC navíc na rozdíl od tradičně používaných metod nemění vlastnosti původního a doplňovaného asfaltového povrchu, jako je únosnost a protismykové vlastnosti,“ vysvětluje Jiří Rušikvas, zakladatel společnosti FUTTEC.

Pražská rada nesouhlasí se změnou územního plánu k nové ranveji

Michaela Drábková

1.12.2020

Pražští radní nedoporučili změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhodne zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.

Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) dříve uvedl, že stavba nové dráhy není nutná a město už není schopné pojmout více turistů, než každoročně před koronavirem přijíždělo. Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) svoje odmítavé stanovisko dříve zdůvodnil mimo jiné tím, že nová dráha by znamenala hlukovou zátěž pro další desítky tisíc lidí a také instituce, jako je Česká zemědělská univerzita nebo zoo. Proti stavbě se vyjádřili i zástupci Prahy Sobě.

Hřib dnes doplnil, že pokud by nová dráha měla vzniknout, musely by samosprávy získat možnost regulovat ubytovací služby typu Airbnb, jak navrhuje hlavní město ve Sněmovně. „Bohužel se tomu Sněmovna dosud nevěnovala,“ řekl. Dodal, že ranvej by také nemohla vzniknout dříve, než rychlodráha na letiště, jak s tím počítají nynější harmonogramy. Podobně se vyjádřil šéf klubu Prahy Sobě Jan Čižinský, podle kterého není možné plánovat podobné projekty izolovaně od celého dopravního systému.

Hnutí STAN se v otázce neshodne s TOP 09, se kterou tvoří koalici Spojené síly pro Prahu a která stavbu neodmítá. „Jsou zde zcela zřejmé ekonomické a ekologické důvody, proč by druhá dráha měla v Praze vzniknout. Není možné populisticky strkat hlavu do písku před společenským a ekonomickým vývojem,“ uvedl předseda pražské TOP 09 a zastupitelského klubu Spojených sil Jiří Pospíšil. Dodal, že podpora či nepodpora ranveje není obsažena v programovém prohlášení koalice a jeho strana respektuje odlišný názor partnerů.

Primátorův náměstek Petr Hlaváček (za TOP 09) upozornil na fakt, že radní měli povinnost změnu schválit, protože je zanesena v Zásadách územního rozvoje města i v Politice územního rozvoje ČR a podle stavebního zákona musí být nižší územní dokumentace v souladu s vyšší.

Letiště již zažádalo o územní rozhodnutí ke stavbě, to je však nyní přerušené kvůli tomu, že soud na návrh městských částí Nebušice a Suchdol zrušil aktualizaci zásad územního rozvoje Středočeského kraje, v nichž se vymezovala plocha pro stavbu. Letiště podalo spolu s Ředitelstvím silnic a dálnic proti rozhodnutí kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, o které zatím nebylo rozhodnuto. Zároveň požadovalo odklad platnosti rozsudku do doby rozhodnutí o stížnosti, to však soud zamítl a územní řízení musí zůstat pozastaveno.

Zdroj : ČTK

Během koronavirové pandemie je pokoušeno i zdraví firem. Jak zeštíhlit náklady na vozový park?

Michaela Drábková

30.11.2020

Optimalizace nákladů v podnikání by měla probíhat neustále. Aktuální krize spojená s koronavirem však nutí řadu firem i podnikatelů o to více hledat další úspory i způsoby zefektivnění fungování firmy. Jednou z oblastí, kde ušetřit, může být vozový park firmy, který jako celek představuje výraznou nákladovou položku. Možnosti zlevnění provozu firemních vozů přitom existují nejen pro větší podniky, ale také pro živnostníky.

Reálná sleva na palivo

Platby za pohonné hmoty představují v nákladech na vozový park jednu z nejvýraznějších položek. Každá koruna ušetřená za litr paliva tak může ve výsledku znamenat nezanedbatelnou úsporu. Pro získání příznivější ceny, ale i snížení administrativy slouží tankovací karty. Jejich reálnou výhodnost však mohou karetní společnosti podmiňovat objemem odebraného paliva i dodatečně účtovanými poplatky.

„Pokud již nějakou tankovací kartu využíváte, určitě si zkontrolujte své vyúčtování. V praxi se neustále setkáváme s tím, že i když firma natankovala levnější palivo, ve výsledku zaplatila více, než jaká byla cena na stojanu čerpací stanice,“ upozorňuje Damir Duraković, generální ředitel nákupní aliance Axigon, jež firmám poskytuje tankovací karty Shell a EuroOil. „Důvodem bývá značně nepřehledná poplatková struktura. Bývá účtován například servisní poplatek ve formě přirážky za každý natankovaný litr a výsledkem je, že si firma za litr pohonné hmoty připlatí i přes 2 koruny za litr,“ dodává Damir Duraković.

Výhodnější plošné ceny nejen pro velké firmy

Ani reálná sleva za palivo ovšem nemusí být výhodná – kupříkladu tehdy, když často tankujete na dálniční čerpací stanici, kde bývají pohonné hmoty dražší o 5 a více korun na litru. Existuje ale takzvaná plošná cena donedávna dostupná jen velkým podnikům a dopravním společnostem. Představuje jednotnou cenu za palivo vyhlašovanou zpravidla na týdenní bázi platnou pro držitele karty v celé síti dodavatele pohonných hmot bez ohledu na konkrétní ceny jednotlivých čerpacích stanic.

„Například plošná cena litru nafty pro držitele našich tankovacích karet byla v loňském roce v průměru o 2 koruny nižší než stojanové ceny čerpacích stanic. Úspora však může být mnohem vyšší, když vezmeme v úvahu ceny dálničních čerpacích stanic,“ popisuje Damir Duraković s tím, že o tankovací karty s plošnou cenou během jarního lockdownu nebývale vzrostl zájem u menších firem a živnostníků.

Monitoring firemních vozidel umožňuje efektivní správu flotily

Monitorovací systémy se dnes již stávají naprosto běžnou součástí správy firemní flotily a podle některých průzkumů jsou české firmy v jeho využívání na špici. Už jen vědomí, že je ve voze instalován monitorovací systém, má pozitivní psychologický efekt na chování řidiče. Nejde přitom jen o sledování přesné polohy pomocí GPS a lepšího plánovaní budoucích tras či závozů, ale též o zaznamenávání mnohých dalších provozních údajů. Fleet manažer tak může mít přehled jak o stylu jízdy řidiče či průměrné spotřebě, tak i o zatížení náprav nebo teplotě v nákladovém prostoru. Důležitá je také průběžná kontrola stavu paliva v nádrži, protože krádeže pohonných hmot mohou firmy připravit o statisíce.

Propojení monitoringu s tankovací kartou

Právě lepší prevenci možného odlévání paliva zaměstnanci pro vlastní potřebu pomáhá propojení tankovacích karet a monitoringu. Standardně však firma získává transakční data tankovacích karet až spolu s fakturou za tankování a odhalit případnou krádež paliva tak může správce vozového parku teprve poté, co je importuje do monitorovacího systému. „Ve spolupráci s předním poskytovatelem zabezpečení a monitoringu vozidel Sherlog technology jsme však vyvinuli automatický přenos karetních transakcí do monitorovacího systému, což umožňuje kontrolu spotřeby paliva na denní bázi,“ říká Damir Duraković a doplňuje, že jakékoliv nestandardní chování je tak odhaleno prakticky obratem, což navíc vylučuje další možné škody.

CNG bude zase o něco výhodnější

Cestou, jak ušetřit nejen náklady, ale též životní prostředí, je přechod na pohon vozidel stlačeným zemním plynem (CNG). Toto palivo je státem zvýhodněné nižší spotřební daní ve srovnání s benzínem a naftou a je šetrnější k životnímu prostředí. V posledních letech se také výrazně rozrostla síť plnicích stanic. Pro podnikatele je toto palivo ještě výhodnější, protože jsou u vozidel na CNG s největší povolenou hmotností do 12 tun osvobozeni od silniční daně. „Současně mohou firmy u již tak levnějšího paliva využívat s námi poskytovanou CNG kartou slevu 2 Kč/kg v největší síti innogy, která pokrývá skoro třetinu z více než 200 českých plnicích stanic,“ popisuje Damir Duraković. Novinkou od roku 2021 je pak 50% sleva na dálniční známky pro CNG vozidla.

Pojištění vozidel bez prostředníků

Nezanedbatelnou nákladovou položkou u firemních vozidel je samozřejmě také pojištění, ať už to povinné, nebo havarijní. Vyznat se ve změti různých nabídek není jednoduché. „Při pojištění vozidel je lepší vyhnout se prostředníkům. Naše nákupní aliance je registrovaná u ČNB, díky čemuž přímo sjednává produkty partnerské pojišťovny. Silnou vyjednávací pozicí více než 10 tisíc členských firem a podnikatelů umíme zajistit výrazné cenové zvýhodnění na produkty Allianz a 10 procent z celkové ceny pojistky vracíme zpět klientovi jako bonus na tankování paliva,“ doplňuje Damir Duraković.

Zdroj :

Rozpočet Ředitelství silnic a dálnic se zvýší o šest miliard

Michaela Drábková

30.11.2020

Letošní rozpočet Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vzrostl z původních 38 na 55 miliard Kč. Příští rok se zvýší o dalších asi šest miliard. Na tiskové konferenci spojené s ukončením modernizace šestikilometrového úseku dálnice D1 u Velkého Meziříčí to včera řekl premiér Andrej Babiš. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla by bez navýšení rozpočtu nebylo možné dokončit všechny plánované práce.

„Bylo nějaké riziko, že některé akce nebudeme moci realizovat v rozsahu, jak jsme předpokládali. Naštěstí v průběhu roku došlo k navýšení, to znamená, byli jsme schopni zvládnout všechny naplánované práce,“ řekl Radek Mátl.

Podle plánu končí v neděli 29. listopadu dopravní omezení na opravovaném úseku mezi exity 141 a 146 u Velkého Meziříčí. Jeho součástí je 425 metrů dlouhý most Vysočina, který je výškou 77,5 metrů nejvyšší most na dálnici D1. Oprava úseku, kterou za 1,583 miliardy Kč provádí společnost Metrostav, začala v dubnu 2019.

Součástí prací na úseku byla rekonstrukce jednotlivých částí mostu včetně zesílení jeho hlavní nosné konstrukce. Mostovka se rozšířila o 75 centimetrů v každém jízdním směru, což při budoucích opravách mostu umožní automobilům jízdu v obou směrech dvěma pruhy. Most přes údolí Oslavy tvoří dvě souběžné konstrukce, každá pro jeden směr dálnice.

Před opravovaným mostem se zejména v druhé polovině loňského roku často tvořily dlouhé kolony. Oba směry jízdy měly k dispozici dohromady jen tři jízdní pruhy. A v době svářecích prací na jednom z mostů bylo třeba svést dopravu na most druhý, aby vibrace z dopravy nebránily kvalitě prováděnému svařování. Jezdilo se tak jen v jednom pruhu každým směrem.

K 6. prosinci plánuje ŘSD ukončit práce také u Humpolce, na úseku mezi 81. a 90. kilometrem. Vzhledem k chladnému počasí je podle ministra dopravy Karla Havlíčka připraveno 198 sypacích vozů, aby udržely dálnici sjízdnou. „Na 90. kilometru trvale stojí několik sypačů, ať je plus pět, plus deset, mínus jedna, prostě kdyby se něco stalo, jsou připraveni v tom kritickém úseku vyrazit za několik desítek sekund,“ řekl Karel Havlíček.

Na Vysočině se letos dálnice modernizovala i mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem mezi exity 90 a 104. Letošní část prací tam skončila 22. listopadu. Zjara se tam stavbaři ještě asi na měsíc vrátí, aby dokončili úpravu středního dělicího pásu. Pracovat se bude znovu i mezi Koberovicemi a Humpolcem, kde je před dokončením jen jeden jízdní pás. Druhý jízdní pás bude příští rok třeba zrekonstruovat také mezi Velkým Beranovem a Měřínem. Modernizace celé dálnice D1 mezi Prahou a Brnem má skončit na podzim příštího roku. Po zimní přestávce se začne pracovat zřejmě na přelomu února a března.

Zdroj : ČTK

Havlíček: Šéf ČD Václav Nebeský není typický krizový manažer

Michaela Drábková

30.11.2020

Generální ředitel Českých drah Václav Nebeský není typický krizový manažer, proto ve funkci končí. Navíc měl i určitý osobní problém. Svoji roli však sehrál poměrně dobře, proto ve firmě zůstává v představenstvu. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). Nabídku na místo předsedy představenstva Českých drah dostal šéf dceřiné společnosti ČD Cargo Ivan Bednárik.

„Neděláme žádnou revoluci. České dráhy jsou v současné době podobně jako ostatní dopravci vlivem covidu v problémech. Měly výpadek až 80 procent a budou ve ztrátě tři až čtyři miliardy korun. Pan Nebeský tam odehrál svoji hru v době, kdy firma rostla a potřebovala nové produkty. A neodehrál ji špatně,“ řekl Havlíček.

Nebeský však podle něj není typický člověk do krizového nebo finančního managementu. „Navíc je tam jeho určitý osobní problém. Proto je pro něj nejlepší, když nebude muset čelit tomu enormnímu tlaku, který ta společnost bude muset snášet v následujících měsících. Ale problém řešíme interními, kvalitními lidmi, kteří mají nejenom kompetenci, ale i velký respekt v celém odvětví železnic,“ doplnil Havlíček. Bednárik je podle něj typický krizový manažer.

Bednárik dostal nabídku na post předsedy představenstva Českých drah v tomto týdnu. Oslovil jej šéf dozorčí rady společnosti Pavel Kysilka.

Kysilka v souvislosti s připravovanými změnami poukázal na současnou krizi a velký propad příjmů Českých drah. Tržby společnosti jen za jízdné letos klesnou asi o tři miliardy korun. „Podle našeho názoru je v tuto chvíli potřeba tým představenstva posílit zejména v oblasti finančního řízení,“ uvedl Kysilka. Zároveň ale dodal, že firma podle něj stávající situaci zvládá dobře.

Dalším z důvodů pro změny je podle Kysilky snaha dát stávajícímu šéfovi státního dopravce prostor k řešení osobních problémů. „Rádi bychom mu v tomto směru vyhověli, ale chceme, aby v představenstvu zůstal a převzal roli místopředsedy,“ dodal šéf dozorčí rady.

Kysilka jako náhradu za Nebeského preferuje angažování některého z manažerů působících ve skupině Českých drah. Oslovil proto šéfa ČD Cargo Bednárika. „Je to zkušený a razantní manažer a nepochybně by spolu s panem Nebeským dokázali udržet kontinuitu vedení a provést České dráhy současnou krizí,“ uvedl Kysilka. Tyto změny by znamenaly odchod současného náměstka pro finance Patrika Horného.

Nebeský je v čele Českých drah od loňského září. Celá skupina v pololetí kvůli koronavirové krizi zaznamenala ztrátu téměř dvě miliardy korun. Bednárik vede nákladního dopravce šest let, loni prodloužil smlouvu o dalších pět let. Podnik v posledních letech pod jeho vedením dosahuje stamilionových zisků, například loni to bylo 608 milionů korun. V pololetí však kvůli krizi zaznamenalo ztrátu 44 milionů korun i ČD Cargo.

Zdroj : ČTK