Zájezdoví dopravci zažádali z kompenzačního programu COVID Bus o více než 985 milionů korun. Žádosti, jejichž příjem v noci na čtvrtek skončil, podalo 1023 dopravců, což je o třetinu více, než stát původně předpokládal. Na dotaz ČTK to uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Stát na kompenzace vyhradil miliardu korun, dopravci se tak se žádostmi do vyčleněné částky vešli.

Dotace by měly kompenzovat ztráty dopravců od 12. března, tedy začátku nouzového stavu, do konce letošního června. Dopravní firmy se tehdy dostaly se svými příjmy téměř na nulu. Stát zohlední výpadek trhu až do konce školního roku.

Ministerstvo dopravy už také jednotlivé žádosti vyhodnocuje. Dosud vyřídlo 947 žádostí a schválilo dotace za téměř 876 milionů korun. Ministerstvo několik desítek zájemců odmítlo, neúspěšným dopravcům však v případě nedostatků v předložených materiálech ministerstvo umožnilo podat novou upravenou žádost. „Neúspěšní tak zůstali ti, kdo nejsou držiteli příslušné koncese, nebo žádali na vozidlo, které po zkoumání a ověření spadá mimo podporované emisní třídy,“ vysvětlil Jemelka. Podle něj jde o velmi nízké číslo.

Výše dotace se vypočítává na sedačku a den. Stát peníze rozděluje podle emisních tříd autobusů a jejich kapacity. Nejvíce, až 135 korun za den, dostávají dopravci s nejekologičtější emisní třídou EURO VI.

Krize v Česku zasáhla až 2000 zájezdových dopravců provozujících dohromady zhruba 9000 autobusů. Podle zástupců dopravních firem by polovině z nich hrozil bez pomoci státu okamžitý krach.

Zdroj : ČTK

Do roku 2030 vzroste v Evropě počet nákladních vozidel na zkapalněný zemní plyn LNG z loňských 9500 na 280.000. Zvýší se také počet čerpacích stanic na LNG ze stávajících 340 na více než 2000. Vyplývá to ze studie společnosti Eurowag, která poskytuje služby dopravcům.

Lídrem v oblasti LNG je v současnosti Itálie, která má přes 2300 nákladních vozidel a 82 čerpacích stanic LNG. Následují Německo s 1100 vozy a 33 čerpadly a Španělsko s více než 1400 vozy a 58 stanicemi. V Česku jsou dvě čerpací stanice LNG a 15 nákladních vozidel jezdících na LNG.

Zaměření Evropy na LNG vychází z plánu EU být do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem. Plán mimo jiné počítá s redukcí emisí v dopravě o 90 procent a nástupem alternativních paliv.

Liquefied Natural Gas (LNG) umožňuje snížení nákladů na palivo až o 20 procent kombinací nižší ceny paliva a snížení spotřeby. V těžké dálkové nákladní dopravě je nyní zkapalněný zemní plyn považovaný za jedinou dostupnou a ekonomickou alternativu nafty. Vozy na LNG mají dojezd až 1600 km, jsou tišší a mají nižší emise CO2, NOx pevných částic, nebo SOx. Nákladní vozidla na LNG nabízí velké značky, jako jsou Scania, Volvo nebo Iveco.

„Během tří let plánujeme zvýšit byznys založený na aktivitách mimo tankování nafty dvakrát rychleji než ten dieselový. Zaměříme se přitom i právě na LNG, kde už existuje rozsáhlá čerpací infrastruktura i dostatečná nabídka výrobců nákladních vozidel,“ uvedla výkonná ředitelka divize Eurowagu pro novou mobilitu a alternativní paliva Anne Schwier.

Zatímco LNG je vhodné pro dálkovou nákladní dopravu, v regionální nákladní, osobní a městské a příměstské hromadné dopravě se více prosazuje CNG, tedy stlačený zemní plyn. Podle odhadů odborníků by se počet čerpacích stanic na CNG v Evropě měl za deset let zvýšit z 3900 na 10.000 a počet nákladních aut z 27.000 na 190.000. Počet osobních aut na CNG se má zvýšit z 1,4 na 12,6 milionu.

Zdroj : ČTK

Podniky se s druhou vlnou pandemie vypořádaly výrazně lépe než s první. Zatímco tehdy si 80 % firem stěžovalo na znatelné až vysoké ztráty, v současnosti je to jen o něco více než polovina (53 %), jak ukázal nejnovější průzkum Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK). V některých odvětvích, jako je například automobilový průmysl, technologie, stavebnictví nebo logistika, obrat v září a říjnu dokonce převyšuje výsledky z předchozího roku a podniky opět více investují. Klíčová odvětví jako automobilový průmysl zároveň čelí obrovskému problému: mají hodně zakázek, ale chybí jim zaměstnanci. Hlavními viníky jsou podle průzkumu onemocnění covidem a preventivní karantény, trh práce je ovšem stále napjatý. 

Společnost Gebrüder Weiss zahájila na počátku října provoz nové pravidelné dopravní linky do Moskvy. Tento krok je další aktivitou společnosti směřující k rozšíření kapacity vlastní sběrné služby do Ruska. „Nové spojení do Moskvy doplňuje naši úspěšně provozovanou linku z bavorského Memmingenu, která funguje již dva roky. Rusko se svými přibližně 140 miliony obyvatel zůstává atraktivní destinací pro evropské exportně orientované společnosti,“ říká Jan Kodada, ředitel obchodu a marketingu Gebrüder Weiss ČR.

„Nová sběrná služba do Moskvy je zaměřena na řešení rostoucích požadavků našich zákazníků na pravidelné linky do Ruska. Provoz linky Memmingen-Moskva nám přinesl cenné zkušenosti, které nyní můžeme využít k vývoji druhého spojení,“ říká Thomas Moser, Director and Regional Manager Black Sea/CIS Gebrüder Weiss.

„Naše platforma ve Vídni slouží jako klíčový uzel pro manipulaci se zbožím ze střední, východní a jihovýchodní Evropy, které směřuje do Ruska. Na těchto trasách přepravujeme převážně spotřební zboží, automobilové díly a průmyslové komponenty,“ uvádí Jak Kodada.

Sběrná linka Gebrüder Weiss odjíždí každý čtvrtek. Přeprava do Moskvy trvá čtyři až pět dnů, poté je zboží přepravováno příslušným příjemcům v Rusku výhradním lokálním partnerem, logistickou společností JDE (Zheldor Ekspeditsiya). Ta je se svými 244 pobočkami na území Ruské federace provozovatelem jedné z největších distribučních sítí mezi Smolenskem a Vladivostokem. Součástí střednědobého plánu Gebrüder Weiss je jak rozvoj a posilování stávající dvojice spojení, tak i spuštění dalších pravidelných spojů mezi Evropou a Ruskem.

Další informace o této sběrné službě do Ruska a zpět najdete zde: https://www.gw-world.com/cz/spojujeme-evropu-s-ruskem

Zdroj : GW

Pražský městský soud dnes předal magistrátu případ taxikářů, kteří předražovali jízdné. Podle odvolacího senátu totiž díky novele trestního zákoníku, která upravuje hranici nepatrné škody nespáchali trestný čin, mohlo by jít ale o přestupek. Soud však zároveň uložil obžalovaným podmínky za to, že upláceli úředníka magistrátu, který jim za to poskytl informace o kontrolách taxislužeb. Dnešní rozsudek je pravomocný.

Michal Šotola, Giovanni Piscicelli Taeggi a Zdeněk Ponert podle obžaloby od dubna do listopadu 2015 zákazníkům účtovali mnohonásobně vyšší jízdné, než nařizuje magistrát. Další obžalovaní, Pavel Jelínek a Luboš Zdeněk, podle spisu organizovali výběr úplatků od taxikářů pro úředníka Luďka Šmejkala, který tehdy pracoval jako referent v oddělení pro kontrolu taxislužby. Ponert jako jediný z korupce obžalován nebyl.

Poslední obžalovaný taxikář, Valentin Záruba, který v průběhu hlavního líčení zemřel, peníze muži předával. Šmejkal pak Zárubovi podle spisu poskytl informace o plánovaných kontrolách, které Jelínek rozesílal dál.

Obvodní soud pro Prahu 1 loni taxikářům uložil za podvod kvůli předražování a korupci podmíněné a peněžité tresty. V mezidobí ale začala platit novela trestního zákoníku, podle které je hranice pro posouzení skutku jako trestného činu stanovena na 10.000 korun, dříve byla částka poloviční. Šotola, Taeggi a Ponert ale způsobili škodu nižší.

Odvolací senát dnes proto část, která se týkala předražování, předal do přestupkového řízení. Zároveň ale všechny obžalované kromě Ponerta odsoudil za korupci. „Shledali jsme důvod k tomu, abychom tresty zharmonizovali mezi obžalovanými podle míry závažnosti,“ uvedl k tomu soudce.

Šotolovi a Taeggimu uložil patnáctiměsíční podmínku s odkladem na dva roky, Zdeňkovi roční podmínku. Jelínka soud potrestal dvouletou podmínkou, úředníku Šmejkalovi, jehož jednání vylo podle soudu nejzávažnější, uložil soud tříletý podmíněný trest. Všichni také musí zaplatit peněžité tresty od 10.000 do 60.000, soud jim uložil i několikaleté zákazy činnosti.

Taxikáři vinu odmítají. V minulosti přiznali, že vyšší jízdné účtovali, hájili se ale tím, že zákazník vždy o ceně věděl dopředu a souhlasil s ní. Cenu navyšovali podle svých slov například proto, aby pokryli náklady na zpáteční cestu. Loni také upozorňovali na to, že se naposledy magistrátem stanovená maximální cena zvýšila před 12 lety. Letos se cena za kilometr zvýšila z 28 na 36 korun.

Zdroj  :ČTK

Podle posledních dostupných údajů ČSÚ za měsíc září, kdy u nás odstartovala druhá vlna pandemie koronaviru, se dovozní i vývozní ceny meziměsíčně zvýšily o 1,9 %. U vývozních cen byl zaznamenán nárůst ceny především kvůli oslabení koruny vůči euru a dolaru. Největší podíl na růstu mělo potom navýšení ceny za stroje a přepravní prostředky (1,8 %), nejvíce rostly ceny minerálních paliv (7,3 %). Stejně tak i cenu za dovoz ovlivnil růst cen strojů a dopravních prostředků (1,7 %). Klesání cen bohužel nenastalo v žádné ze sledovaných skupin. 

Nicméně růst cen na dopravu neměl vliv. Podle ministerstva dopravy se objem vývozu i dovozu navýšila nejlépe se dařilo silniční dopravě. Kde tedy v logistice v době krize ušetřit při stabilní, možná až rostoucí, poptávce po dopravě, ale i její rostoucí ceně?

Sdílejte, třeba i s konkurencí

Sdílená ekonomika zažívá boom ve všech oblastech. Sdílíme auta, jízdy taxi, byty, spotřebiče nebo služby. Proč by to tedy nemohlo fungovat v dopravě a logistice. „Ano, sdílená ekonomika ke snižování nákladů vede. Oblíbené jsou zejména sdílené sklady, kde spolupracují třeba i konkurenční společnosti. Pokud se podmínky nastaví správně, může se jednat o velmi efektivní spolupráci. Také se v poslední době hodně zdůrazňuje sdílené doručování do center měst, jehož účelem je snížení počtu nákladních aut ve městech,“ uvádí Jaroslav Štěpán z Intrastateu.com.

Digitalizujte

Digitalizace by měla sloužit obecně ke zjednodušování procesů, tím k šetření času, a tedy
i nákladů. Jako jednoduchý příklad si můžeme uvést třeba kurýra, který díky vhodné elektronické navigaci, tedy v podstatě digitalizované mapě, odbavuje klienty rychleji a zvládne toho za stejný časový úsek udělat daleko více. Podobný efekt má také digitalizace ve skladech. Ne náhodou začíná řada společností automatizaci svých procesů právě tam. Do správně provedené digitalizace se určitě vyplatí investovat.

Outsourcing (pro celou Evropu)

Při vnitrounijním obchodu patří mezi výdaje bezpochyby i zpracování výkazů pro Intrastat. Bohužel i toto je oblast, kde jsou firmy schopny vynakládat nemalé množství finančních prostředků, a to zbytečně. „Dost často se stává, že za jednu fakturu do hlášení Intrastat je firmám účtováno od 500 Kč až do 1000 Kč. Pro větší firmu tak celková částka může být až neúměrně vysoká. Mysleme na to, že snižování nákladů přinese vždy konkurenční výhodu,” vysvětluje Jaroslav Štěpán z Intrastateu.com. Proč tomu tak je? V době před vstupem do EU musely firmy zboží proclívat a platit celním deklarantům za vytvoření celní deklarace a za následné proclení. Se vstupem České republiky do EU se podmínky pochopitelně změnily, ceny ale zůstaly.bDobrá agentura je navíc schopná postarat se o správu Intrastatu po celé Evropě. Neměl by tedy pro ni být například problém zprostředkovat registraci a hlášení třeba ve Finsku, aniž by sama firma musela hledat lokálního zástupce.

Snížení nákladů versus efektivita

Častou otázkou při snižování firemních rozpočtů bývá obava, jak nepřijít o stávající kvalitu služeb. Záleží na tom, kde ke snižování nákladů dochází. Například snížení nákladů na statistického hlášení Intrastat určitě nemá vliv na rychlost doručování. Naopak pokud se logistická firma rozhodne snížit počet kurýrů, pak logicky ke zpomalení docházet může. Snižování nákladů by mělo vždy probíhat s ohledem na efektivitu.

Bonus navíc, šetření nákladů i přírody

Ekologie a šetrnost vůči životnímu prostředí je v průmyslu čím dál větší téma. Navíc i v rámci šetření nákladů mohou jít tyto dva aspekty ruku v ruce. Jako příklad lze uvést opakované použití obalového či výplňového materiálu, které je jak ekonomické, tak ekologické. Stejný efekt má pak také vhodné plánování tras. Při zvolení nejefektivnější trasy jsou šetřeny jak náklady na palivo, tak příroda.

Zdroj : Instrastateu.com