Domů Blog Strana 807

Plánování dopravy by v budoucnu mohl řídit národní koordinátor

Veřejná doprava v zemi by mohla být centrálně koordinovaná. Stát zváží vytvoření pozice národního koordinátora, který by spolupracoval s regiony na provázání dopravy mezi nimi. Zabývá se tím Koncepce veřejné dopravy 2020-2025, se kterou se v pondělí seznámí vláda. Koncepce nevyloučila možnost, že by veškerou železniční dopravu, včetně regionální, řešil místo krajů stát.

Plánování veřejné dopravy v Česku je čím dál komplikovanější. V současnosti zde působí zhruba 960 orgánů, které fungují jako objednavatelé veřejné dopravy. To při zintenzivnění provozu v posledních letech vede k potížím při propojování dopravy mezi jednotlivými kraji.

Do budoucna by ovšem mohl usnadnit sestavování dopravních plánů národní koordinátor. Ten by mohl spolupracovat s oblastními koordinátory a řešit případné navazování meziregionální dopravy. Funkci by mohlo vykonávat ministerstvo dopravy, případně k tomu zřízený orgán. O samotném ustavení pozice národního koordinátora se bude ještě diskutovat. Koncepce počítá také s posouzením možnosti převedení kompetencí za veškerou železniční dopravu na stát. Proti tomu se už v minulých měsících vymezily například Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina.

Už dříve se ministerstvo problém při navazování dopravy mezi regiony rozhodlo řešit zavedením povinnosti krajů poskytovat své plány na zajištění veřejné dopravy okolním regionům, případně státu. Ty se k nim budou moci vyjadřovat například pomocí připomínek, nastaven by měl být i systém projednání těchto plánů.

Dalším tématem, na který se koncepce v příštím letech zaměří, je zajišťování dálkové autobusové dopravy. Ta v současnosti funguje pouze na komerční bázi, stát si objednává pouze železniční dopravu. Ministerstvo však chce prověřit, zda by na některých spojeních, kde dosud neexistuje kvalitní železniční propojení, by nebylo efektivnější dopravu zajistit pomocí autobusů. Jako příklad by mohla soužit trasa mezi Prahou a Libercem.

 

Zdroj : ČTK

Letos zkrachovalo 43 aerolinek, téměř stejně jako za celý 2019

Od počátku letošního roku již zkrachovalo 43 komerčních aerolinek, což je téměř tolik, jako za celý loňský rok, kdy zbankrotovalo 46 leteckých společností. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila analytická firma Cirium. Většímu počtu bankrotů však zabránily hlavně finanční podpory od vlád, protože poptávka po letecké přepravě kvůli koronaviru prudce klesla, a v nadcházejících měsících odborníci na letectví čekají další bankroty, uvedl server CNBC.

Cirium považuje za zkrachovalé takové společnosti, které zcela ukončily nebo pozastavily provoz. V roce 2018 zkrachovalo 56 leteckých společností.

„Bez zásahu a podpory vlád bychom za prvních šest měsíců této krize měli hromadné bankroty. Místo toho máme zvládnutelný počet bankrotů a velmi málo kolapsů,“ uved nezávislý analytik firmy Sobie Aviation Brendan Sobie. Dodal, že mnoho aerolinek mělo problémy již před pandemií, ale nyní mají větší šanci na přežití díky vládní pomoci.

Konzultant firmy Cirium Rob Morris ale varoval, že navzdory další finanční pomoci výhled na zbytek letošního roku není povzbudivý. Mnoho bankrotů leteckých firem se podle něj objeví obvykle v posledních měsících roku a nejhorší bývají první a čtvrté čtvrtletí, protože většina tržeb aerolinek přichází ve druhém a třetím čtvrtletí. Aerolinky si podle něj obvykle v létě vytvářejí finanční rezervy, aby mohly přežít zimu. Nyní tak jejich cílem je „přežít za každou cenu“ a uvidí se, zda léto 2021 přinese řešení nebo vyšší poptávku.

„Vzhledem k tomu, že oživení poptávky ve většině regionů stagnovalo a letecké společnosti stále mají problémy s generováním tržeb a odlivem hotovosti, očekáváme, že uvidíme minimálně v posledním čtvrtletí 2020 a v prvním čtvrtletní 2021 další krachy,“ dodal Morris.

Také Sobie s touto předpovědí souhlasí. Neočekává však masové bankroty, přestože podle něj některé vlády možná nebudou příliš ochotné zachraňovat letecké společnosti podruhé. Počet bankrotů by tak měl být zvládnutelný a rozloží se na relativně dlouhou dobu.

Ze 43 letos zkrachovalých aerolinek jich 20 provozovalo nejméně deset letadel. To je více než v uplynulých dvou letech. Loni takových aerolinek zkrachovalo 12 a předloni deset. Podle Morrise je letošní údaj dokonce nejvyšší za šest let. To ukazuje, že pandemie má dopad na větší aerolinky.

Aerolinky obvykle krachují kvůli špatnému podnikatelskému modelu nebo jiným, lokálním problémům. Letošní bankroty jsou však z velké části důsledkem propadu poptávky kvůli pandemii, upozornil Morris.

 

Zdroj : ČTK

Leo Express skončil na dálkové železnici v Německu

Český dopravce Leo Express skončil na dálkové železnici v Německu. Společnost FlixMobility ukončila s německou dceřinou společností českého dopravce smlouvu o provozu vlaků mezi Berlínem a Stuttgartem. Podle české společnosti jí Němci dluží několik milionů eur a vypovězení smlouvy označuje za protizákonné, německá firma to však odmítá. Dceřiný podnik Leo Expressu míří do insolvence.

Spolupráce mezi Leo Expressem a FlixMobility, která v Německu provozuje vlaky pod značkou FlixTrain, začala před třemi lety. Česká společnost tehdy převzala zkrachovalého dopravce Locomore a začal pro FlixTrain jezdit mezi Berlínem a Stuttgartem. Provoz se zastavil letos v březnu po vypuknutí koronavirové krize. „V momentě přerušení přitom neexistoval oficiální příkaz či jiné oficiální opatření nebo dokonce doporučení německých veřejných orgánů zastavit vlakovou dopravu. Provoz byl tedy zastaven pouze z ekonomických důvodů ze strany FlixTrain,“ uvedl mluvčí Leo Express Emil Sedlařík. Požadavky na obnovení provozu podle něj německá firma opakovaně odmítla.

„FlixTrain brutálním využíváním svého monopolního postavení v soukromé německé dálkové přepravě vážně porušil své smluvní závazky a poškodil tak českého dopravce,“ dodal Sedlařík. Leo Express zároveň po německé společnosti požaduje několik milionů eur, které mu prý Němci dluží. Pohledávky chce uplatnit v insolvenčním návrhu, který na svou dceřinou firmu v Německu už Leo Express podal.

Společnost FlixMobility odmítla, že by její postup byl protizákonný. „Leo Express provedl několik rozhodnutí v posledních měsících, která měla dopad na partnerství s FlixTrainem. Kvůli tomu jsme museli spolupráci ukončit,“ uvedla mluvčí Franziska Schleicherová.

Server zdopravy.cz zároveň uvedl, že by to nemusel být úplný konec Leo Expressu v Německu. Firma má nyní zájem o regionální dopravu, kterou si u dopravců objednávají úřady.

 

Zdroj  :ČTK

Studie: Stavba dálnic v ČR byla proti Maďarsku a Polsku pomalejší

Tempo výstavby dálniční sítě v Česku od roku 2000 do roku 2016 bylo proti Polsku a Maďarsku výrazně pomalejší. V Česku vzrostl počet postavených kilometrů o necelé tři pětiny na 790. V Maďarsku se zvýšil o 329 procent na 1924, v Polsku o 358 procent na 1640. Na konferenci ministerstva pro místní rozvoj ke stavebnímu zákonu to dnes řekl člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda. Vycházel především z údajů evropského statistického úřadu Eurostat.

„Zatímco ještě počátkem milénia Polsko disponovalo celkově kratší délkou dálniční sítě, po roce 2010 se situace dramaticky změnila v jeho prospěch. Lze jistě namítnout, že Polsko má více obyvatel než Česko. Ovšem Polsko v tomto tisíciletí stahuje náskok České republiky právě i po přepočtu na počet obyvatel. Navíc České republice po přepočtu délky dálniční sítě na počet obyvatel uniká stále výrazněji jiný dobře srovnatelný stát, a sice Maďarsko,“ uvedl Kovanda.

V roce 2000 připadalo v Česku na 100.000 obyvatel 4,88 kilometru dálnic, v Polsku 0,94 kilometru, v Maďarsku 4,39 kilometru. V roce 2016 vzrostl v Česku počet kilometrů na 100.000 obyvatel na 7,47. V Polsku to bylo 4,32 kilometru, v Maďarsku 19,63 kilometru. „Údaje z dalších let nejsou kvůli odlišné metodice k dispozici, dá se však předpokládat, že tento trend pokračoval i nadále,“ podotkl Kovanda.

Jak dále uvedl, v Česku je pomalá výstavba i další silniční infrastruktury, nejen dálnic. „Nejvyšší kontrolní úřad poukazuje na to, že příprava stavby silnice první třídy trvala u projektů financovaných v letech 2013 až 2018 v průměru dvanáct let. Výjimkou ale podle úřadu nebyly ani stavby s přípravou přes dvacet let,“ doplnil Kovanda.

Zmíněné Polsko podle něj nejen, že v posledních desetiletích staví dálnice výrazně rychleji než Česká republika, ale mnohem více se tam také zlepšuje kvalita silnic. Jak uvedl, index kvality silnic, který sestavuje Světové ekonomické fórum, se v letech 2010 až 2019 v případě ČR zvýšil z 3,6 bodu na 3,9 bodu. „Polsko však ve stejném období učinilo posun z hodnoty indexu 2,6 bodu na 4,3 bodu,“ sdělil Kovanda. Minimální hodnota indexu je jedna, maximální sedm.

Vysoká časová a finanční náročnost výstavby silničních komunikací v ČR podle Kovandy zatěžuje příslušné rozpočty, takže jim pak zbývá méně kapacity na výraznější zkvalitňování celé sítě, než pokud by komplikovanost výstavby byla nižší. „Nepružná či jinak nevhodná stavební legislativa má tedy nepříznivý vliv nejen na kvantitu silniční a dálniční sítě, ale i na její kvalitu, alespoň tedy v porovnání se zeměmi typu právě Polska,“ dodal Kovanda.

Ke zlepšení by podle něj mohl přispět nový stavební zákon, který na konci srpna schválila vláda a nyní ho bude projednávat Sněmovna. Ministerstvo pro místní rozvoj, které za přípravu zákona odpovídá, si od něj slibuje výrazné zrychlení a zjednodušení stavebního řízení. Norma má však celou řadu kritiků. Podle některých byla šita příliš horkou jehlou.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) dnes připustila, že zákon ještě dozná řady změn. „Věřím, že se dohodneme napříč politickým spektrem. Pokud poslanecké kluby přijdou s nějakými pozměňovacími návrhy, které povedou ke zlepšení, zrychlení a zefektivnění této předlohy, jsme připraveni o tom diskutovat,“ uvedla Dostálová. Vláda plánuje, že zákon by měl platit od jara příštího roku, účinnost by měla postupně nabíhat do poloviny roku 2023.

 

Celková délka dálniční sítě v Česku, Polsku a Maďarsku:

Rok Česko Polsko Maďarsko
2000 499 358 448
2001 518 398 448
2002 518 405 533
2003 518 405 542
2004 546 552 569
2005 564 552 569
2006 633 663 785
2007 657 663 858
2008 691 765 1273
2009 729 849 1273
2010 734 857 1477
2011 745 1070 1515
2012 751 1365 1515
2013 776 1482 1767
2014 776 1556 1782
2015 788 1559 1884
2016 790 1640 1924

Zdroj: Eurostat, asepap.com, dalnice-silnice.cz

 

Celková délka dálniční sítě v přepočtu na 100.000 obyvatel:

Rok Česko Polsko Maďarsko
2000 4,88 0,94 4,39
2001 5,07 1,04 4,40
2002 5,08 1,06 5,26
2003 5,08 1,06 5,36
2004 5,35 1,44 5,64
2005 5,52 1,45 6,31
2006 6,17 1,74 7,80
2007 6,35 1,74 8,54
2008 6,63 2,01 12,70
2009 6,96 2,23 12,71
2010 7,00 2,25 14,79
2011 7,09 2,81 15,26
2012 7,14 3,59 15,29
2013 7,38 3,90 17,89
2014 7,36 4,09 18,08
2015 7,47 4,11 19,16
2016 7,47 4,32 19,63

Zdroj: Eurostat, asepap.com, dalnice-silnice.cz

Výběr mýta byl v září rekordní, stát vybral 1,04 miliardy korun

Výběr mýta byl v září rekordní. Stát na něm vybral 1,04 miliardy korun, což je nejvíce za kalendářní měsíc od spuštění mýtného sytému v Česku v roce 2006. Meziročně je to pak o 12,3 procenta více. Výběry by navíc mohly růst i v následujících měsících. Informoval o tom dnes správce mýtného systému, společnost CzechToll. K růstu přispělo zejména letošní rozšíření mýta o 900 kilometrů a letní ekonomické oživení v zemi.

Na rekordním výběru mýtného se v září podíleli takřka stejnou měrou jako zahraniční dopravci i dopravci z České republiky. Téměř 90 procent mýtných transakcí je z průjezdů dálnicemi, zbytek připadá na silnice první třídy. To potvrzuje tranzitní charakter České republiky. Více než 99 procent tvoří poplatky kamionů, pouze 0,7 procenta je od autobusů.

Výběry mýtného rostou pravidelně od června, na podzim navíc zřejmě bude tento trend pokračovat. „Měsíce říjen a listopad patří ve výběru mýtného každoročně k nejsilnějším. Pokud nedojde k dalšímu podstatnému omezení ekonomiky či uzavírání hranic napříč Evropou, měli bychom i v letošním krizovém roce zvýšit meziroční výběr mýtného a přes výpadek během jarního nouzového stavu překonat hranici 11 miliard korun,“ uvedl generální ředitel CzechTollu Matej Okáli. Za loňský rok stát vybral 10,94 miliardy korun.

Na jaře přitom v souvislosti s šířením nového koronaviru a s tím spojenými vládními omezení doprava výrazně oslabila. To se projevilo i na mýtném. Například v dubnu stát i přes více zpoplatněných úseků vybral meziročně o 19 procent méně. Pokles CzechToll zaznamenal i v květnu.

Od ledna letošního roku funguje na 2409 kilometrech silnic a dálnic satelitní mýtný systém. Technologie nahradila předchozí mikrovlnný systém, který provozovala společnost Kapsch. Podle původních předpokladů státu se letošní roční výnosy měly po rozšíření navýšit o 1,5 miliardy korun na přibližně 12,5 miliardy korun. To ale vzhledem ke koronavirové krizi nyní neplatí.

 

Zdroj : ČTK

Desítky vědců odsoudily přípravy kanálu Dunaj-Odra-Labe

Desítky českých vědců, včetně děkanů všech přírodovědeckých fakult v Česku, kritizují pondělní rozhodnutí vlády o zahájení příprav první části kanálu Dunaj-Odra-Labe (DOL) mezi Ostravou a polskými hranicemi. Megalomanský projekt podle nich nenávratně poškodí krajinu. Podle jejich prohlášení je nepřijatelné, aby vláda dělala takové kroky bez náležité společenské a odborné diskuse. Plánování takových projektů je hazard, uvedli v prohlášení, které má ČTK k dispozici. Ministerstvo dopravy v reakci uvedlo, že text je zavádějící.

První etapa by měla stát zhruba 15 miliard korun. Stát se při analýze projektu zaměřuje především na propojení Dunaje s Odrou, Labe zůstává v rezervě. Stavba koridoru by mohla začít po roce 2030. Úsek by měl začínat na Odře v ostravské části Svinov a pokračovat až k polským hranicím. Zde by se měl napojit na polskou část vedoucí až k městu Koźle.

V prohlášení vědců stojí, že s ohledem na závěry Studie proveditelnosti i odborných studií je zřejmé, že projekt by měl významný negativní dopad na hydrologický režim krajiny a zásadně by poškodil životní prostředí. Dokument uvádí, že životní prostředí v Česku potřebuje systematické a nákladné zásahy cílené na ozdravění krajiny a jejího vodního režimu. Vodní toky a jejich okolí podle signatářů patří k nejohroženějším a nejvíce poškozeným typům prostředí. Upozorňují, že právě v oblasti plánovaného koridoru se nacházejí biologicky cenná území, kterým hrozí zničení.

„V současné situaci, charakterizované prudkými klimatickými a společenskými změnami, existuje obrovská nejistota ohledně budoucí vodní bilance naší krajiny, dostupnosti zásob vody a splavnosti našich řek, stejně jako nejistota ohledně rozvoje různých alternativních dopravních cest. V takové situaci je plánování takto dlouhodobých projektů za stovky miliard, zásadně měnících krajinu, naprostým hazardem,“ uvádí prohlášení. „Jakékoli kroky ve prospěch projektu DOL tak považujeme za krajně nezodpovědné. Postup ve věcech tak velkého rozsahu a s takto zásadním vlivem na celé regiony ČR i okolních států může být založen pouze na široké odborné i společenské diskusi a na dostatečném zvážení všech odborných studií a dalších podkladů,“ stojí v závěru textu.

Ministerstvo dopravy (MD) v reakci označilo prohlášení za zavádějící. „Investorská příprava tohoto úseku v žádném případě není rozhodnutím o zahájení výstavby vodního koridoru jako celku. Uvažované splavnění Odry do Ostravy může mít ještě řadu variant, které budou teprve diskutovány,“ uvedl mluvčí resortu František Jemelka. „Je zcela samozřejmé, že před jeho případnou realizací musí takové dílo projít procesem posuzování vlivů na životní prostředí, včetně veřejné diskuse a jednání s dotčenými obcemi a regionem,“ dodal. Podle resortu vláda vzala studii proveditelnosti na vědomí a uložila MD zpracování podkladů pro vyhodnocení vlivů na životní prostředí. „Výsledky tohoto vyhodnocení by měly být vládě předloženy v roce 2023 a teprve pak bude možné rozhodovat o dalším postupu,“ uvedl mluvčí.

Konstatování, že by projekt poškodil přírodu, je tak podle MD nyní předčasné. Jemelka uvedl, že pokud se projekt posune dál, bude to jedině za předpokladu, že výsledný návrh bude šetrný k prostředí a přinese užitek dopravě, logistice, hospodaření s vodou či turistickému ruchu.

Prohlášení podepsalo osm desítek vědců. Kromě děkanů všech přírodovědeckých fakult v Česku, k nim patří například ředitel Biologického centra Akademie věd ČR (AV) Libor Grubhoffer, ředitel Botanického ústavu AV Jan Wild, Bedřich Moldan z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, Michal Marek, který vede Ústav výzkumu globální změny AV, a řada dalších zástupců akademické sféry a různých organizací.

Rozhodnutí vlády už v pondělí odsoudili ekologové a také zástupci opozice. Kromě ničivého dopadu na přírodu podle kritiků nedává projekt smysl ani z ekonomického hlediska. Zastánci koridoru naopak tvrdí, že by přinesl ekonomické možnosti, pomohl skomírající lodní dopravě v Česku a umožnil lepší hospodaření s vodou.

 

Zdroj : ČTK

Gebrüder Weiss má zelenou k převzetí Ipsen Logistics

Antimonopolní úřady v Německu a Rakousku vydaly pozitivní stanovisko k akvizici Ipsen Logistics pod křídla Gebrüder Weiss. “Schválení akvizice ze strany příslušných antimonopolních úřadů uvedlo od 1. října v platnost již dříve smluvně zakotvené podmínky a kroky integrace Ipsenu do Gebrüder Weiss. Další rozšíření naší globální pobočkové sítě a noví kolegové s obdobnou firemní kulturou jsou bezpochyby přínosem i pro zákazníky v České republice,” uvádí Jan Kodada, obchodní a marketingový ředitel Gebrüder Weiss ČR.

 

Začlenění Ipsenu do Gebrüder Weiss se opírá o dohodu uzavřenou již na konci července letošního roku. Od počátku října 2020 se 180 zaměstnanců Ipsen Logistics v osmi jeho pobočkách stává součástí Gebrüder Weiss, což posílí pozici společnosti především na významném německém trhu. Zatímco pobočky Ipsenu v Německu již fungují pod jménem Gebrüder Weiss, zastoupení v Belgii, Malajsii a Polsku budou své názvy měnit na přelomu roku.

 

„S potěšením vítáme zákazníky a zaměstnance společnosti Ipsen Logistics ve společnosti Gebrüder Weiss. Naším cílem je dále společně rozvíjet naše služby letecké a námořní dopravy, díky nimž můžeme vytvářet přidanou hodnotu pro naše zákazníky,” říká Lothar Thoma, výkonný ředitel divize Air & Sea Gebrüder Weiss.

 

„Naše společná intenzivní práce během posledních týdnů jasně prokázala, že naše dvě firemní kultury se k sobě perfektně hodí. Víme, že naši zaměstnanci i zákazníci zůstávají u Gebrüder Weiss v dobrých rukou,“ dodávají oba výkonní ředitelé Ipsen Logistics Eduard Dubbers-Albrecht a Hans-Christian Specht.

 

Gebrüder Weiss hodlá i nadále aplikovat svůj recept na úspěch v odvětví letecké a námořní dopravy, který je založený na kombinaci regionální přítomnosti a péče o zákazníky na straně jedné s globálními službami a logistickými řešeními na straně druhé. „Mimořádnou úroveň kvality našich služeb již zákazníci obou společností znají a spoléhají se ni. Spojení s naší globální sítí poboček přináší zákazníkům Ipsenu novou, širokou škálu služeb také pro jejich globální dodavatelské řetězce,” dodává Lothar Thoma.

 

Zdroj : GW

Robotizace a digitalizace přinášejí šanci inovovat a další růst

Na začátku letošního roku nastoupil na pozici generálního ředitele společnosti Kiekert Petr Kuchyňa. Ve společnosti má již dvanáct let zkušeností, ale doba, ve které převzal vedení společnosti, je více než turbulentní. Zejména oblast automotive, pro kterou je Kiekert jedním z předních celosvětových dodavatelů zamykacích systémů, zasáhla koronakrize velmi výrazně.

Uběhly přibližně čtyři měsíce od jarní koronakrize, kdy se na několik týdnů „téměř zastavil celý svět“.Jak vypadá současná situace v automotive?

Po obrovském propadu na jaře, kdy výroba až na výjimky stála, proběhlo již téměř normální léto se všemi plánovanými dovolenými. Současné množství objednávek je samozřejmě nižší, než jsme původně plánovali, ale situace není tak kritická, jak někteří předpovídali a alespoň u nás v Kiekertu vyrábíme na všech výrobních linkách.

Jak jste nastalou situaci řešili ve vaší společnosti? Jaké speciální kroky jste museli podniknout?

Vliv koronaviru jsme pocítili už v lednu, protože máme i čínské dodavatele, kteří začali omezovat provoz. Jelikož tehdy nebyl předpoklad, že by se v Evropě měla výroba automobilů zastavit, pracovali jsme na zajištění náhradních dodávek. Jakmile se koronavirus rozšířil i do Itálie, odkud pocházejí naši další partneři, museli jsme jednat ještě intenzivněji. Když jsme všechno zařídili, automobilky na celém světě zastavily výrobu. Najednou jsme měli plné sklady dílů a museli výrobu přeorganizovat a omezit. Snížili jsme počty lidí a zajistili všem ochranné prostředky. Určitě to nebylo jednoduché období, ale poté, co automobilky obnovily výrobu, jsme byli schopni jim opět dodávat. Žádného zákazníka jsme neomezili a všem dodali výrobky včas, takže si myslím, že náš tým všechno zvládl na jedničku.

U zákazníků, kterých máme 90 % v Evropě, vnímáme momentálně spíše nejistotu. Dostáváme od nich objednávky, ale otázkou je, nakolik budou za pár týdnů a měsíců reálné. Jisté je, že v automobilovém průmyslu přišel obrovský pokles, se kterým se všichni museli vyrovnat. Zároveň věříme, že změna je život a že v některých ohledech může být i prospěšná. Už se bavíme o tom, jak máme ve firmě nastavené procesy a co můžeme změnit, abychom v budoucnu dokázali reagovat lépe. Zabýváme se například rozložením lidí ve výrobě, zabezpečením ochranných prostředků i epidemiologickým plánem s jasně danými postupy.

 

Situace ohledně koronaviru se opět každým dnem vyostřuje (alespoň podle médií). Chystáte nějaká speciální opatření pro podzimní měsíce, pokud by skutečně došlo k druhé vlně pandemie?

Když se koronavirus začátkem roku objevil, bylo to něco nového, na co asi nikdo nebyl 100 % připraven. Opatření týkající se ochrany zaměstnanců, zabezpečení dodávek materiálu i razantního ponížení výroby se řešila každý den za pochodu. Od té doby uplynulo několik měsíců, během kterých jsme analyzovali naše procesy. Nyní máme vytvořený již zmíněný jasný interní epidemiologický plán, který zahrnuje podle závažnosti situace nošení roušek, oddělené časy pro jednotlivá oddělení v jídelně, ale například i úplný zákaz externích návštěv. Pro komunikaci se zaměstnanci používáme všechny možné prostředky: e-maily, facebook, intranet, informační obrazovky i interní časopis tak, aby každý zaměstnanec vždy věděl, jaká opatření jsou aktuálně zavedena.

 

Před první vlnou koronavirové pandemie byl v České republice trvalý nedostatek kvalitních zaměstnanců. Změnila se nyní nějak situace?

Kvalitních zaměstnanců vždycky byl a bude nedostatek. Vloni a na začátku letošního roku byl ale nedostatek jakýchkoliv zaměstnanců, nejenom těch kvalitních. Nyní výroba sice nejede na úplně plnou kapacitu, takže by to mohlo svádět k domněnce, že zaměstnanců bude dostatek, ale opak je bohužel pravdou. Díky koronavirovým omezením je nyní v České republice méně zahraničních dělníků, takže jsme na tom možná ještě hůř než před půl rokem. Opět nám to ukazuje, že směr automatizace, kterým jsme se vydali, je opravdu správný.

 

Abychom nemluvili pouze o koronaviru, kam směřuje vývoj ve vaší oblasti?

Přestože vyrábíme stejný produkt, kterým jsou převážně zámky bočních dveří, změna za uplynulé roky je obrovská, jelikož stále rostou požadavky zejména na bezpečnost. Dnešní zámky jsou prakticky neporovnatelné s těmi, které jsme vyráběli dříve. Na jedné straně mají více dílů a funkcí, ale na druhé straně je jejich hmotnost řádově nižší než před lety. Souvisí to s celkovým snižováním hmotnosti, respektive emisí, o které usilují všechny automobilky. Proto je nyní většina dílů v zámcích z plastů a více se prosazuje také elektronika, díky které například v budoucnu nebudeme potřebovat klíče k zámkům. Ostatně, elektronické odemykání aut prostřednictvím mobilů se již objevuje a hodí se i k novým trendům, jako je například vzdálené sdílení aut.

Pokud budeme hovořit o výrobě, směrem, v kterém chceme i nadále pokračovat, jsou autonomní pracoviště. V Přelouči máme novou plně robotickou buňku, kterou používáme k výrobě podsestav, a to včetně automatizované kontroly kvality. V logistice jsou to pro změnu autonomní vysokozdvižné vozíky. Jedná se o investice, se kterými jsme intenzivně začali vloni. Během tří let plánujeme investovat více než 15 milionů euro, přičemž jedním z důvodů pro zavedení automatizace je nedostatek lidí na trhu práce a těmi dalšími pak kvalita, bezpečnost a stabilita celého procesu.

Jak jsem naznačil, pomoci nám může změna spočívající v rozšíření automatizace výroby i obslužných procesů. Navíc technologický vývoj jde rychle dopředu, takže o možnostech, které máme, se dříve nikomu ani nesnilo. Přichází robotizace či nové softwary a s nimi šance inovovat a získávat příležitosti k dalšímu růstu a posilování naší pozice.

 

Markéta Vojáčková

KURZ a udržitelné novinky

Nejznámější výrobce razících folií, společnost Leonhard Kurz, vyvinul proces recyklace zbytkových PET materiálů. Nová technologie umožňuje návrat nosných fólií z produktů pro dokončovací zpracování Kurz do materiálového cyklu. Recyklovaný materiál lze navíc použít jako materiál pro další výrobu vysoce hodnotných aplikací.

 

To, co na začátku byla pro KURZ pouze vize, tedy schopnost vrátit zbytkový PET materiál využívaný při horké, studené, či digitální ražbě zpět do materiálového cyklu, se nyní stala realitou. Společnosti se podařilo nejen recyklovat zbytkový materiál, ale také jej přeměnit na vysoce kvalitní vstřikovatelný materiál. Zatímco recyklované plasty se obvykle používají pro jednoduché sekundární aplikace, jako jsou podložky na cvičení, lavičky v parku nebo květináče, PET materiál vyvinutý společností Kurz lze použít i pro sofistikované aplikace vstřikování.

 

Časová i materiálová investice přinesla výsledek

Kurz strávil prací na koncepci recyklace PET tři roky a celkovou investicí přesáhl několika milionů eur. Díky společnému úsilí všech odborníků na životní prostředí a procesy z grafického a plastického průmyslu v sídle společnosti ve Fürthu byl nyní dosažen průlomový výsledek. Ze zbytkového materiálu PET z produktů Kurz Transfer vyrobili nový vstřikovací materiál, který bude v budoucnu k dispozici pro průmyslové aplikace.

 

Uzavření cyklu materiálu

Koncept recyklace vyvinutý společností Kurz zajišťuje sběr a přepravu nebo vyzvednutí použitých produktů Kurz Transfer u zákazníka a přeměnu materiálu na nový vstřikovací materiál ve vlastním recyklačním zařízení společnosti. Recyklační zařízení ve Fürthu je v současné době v pilotním provozu. V současné době se jedná o recyklaci zbytkového materiálu Kurz PET od společnosti Edelmann. Dalším krokem bude využití koncepce recyklace PET pro další zákazníky. Ve střednědobém horizontu se plánuje postupné zřízení recyklačních zařízení ve všech mezinárodních výrobních závodech Kurz, aby se zajistil univerzálně udržitelný přístup na krátké přepravní vzdálenosti. Společnost také demonstruje důsledné postupy udržitelnosti při využívání energie v recyklačním zařízení ve Fürthu. Stejně jako u všech jejích výrobních závodů v Německu bude recyklační zařízení využívat pouze energii z obnovitelných zdrojů.

Hradec Králové – první úspěšný rok pobočky Linde Material Handling

Linde Material Handling Česká republika již přes rok úspěšně provozuje svou nejnovější regionální pobočku – v Hradci Králové. Nabídka široké řady služeb, rychlost i flexibilita a profesionalita pracovníků se rychle dostala do povědomí odborné veřejnosti a pobočka v části Plotiště nad Labem na ulici Náchodská č. 765 již pevně zakotvila.

 

Řemeslníci, montážníci i velké firmy si zde během roku zvykli pravidelně pronajímat vozíky a vysokozdvižné plošiny či výhodně koupit repasovanou manipulační techniku. A před Vánoci poptávka jistě ještě vzroste. Pobočka zaujímá plochu přes 7 000 m2 a má tedy dostatečný prostor pro vyzkoušení techniky před jejím zapůjčením, či nákupem. Navíc je snadno dopravně dostupná jak ze samotného města, tak z blízké dálnice D11.

 

Na nejnovější pobočce je v nabídce široká škála manipulační techniky k pronájmu, například vysokozdvižné vozíky, retraky, VNA technika, terénní vozíky, ale také vysokozdvižné plošiny, které je možné využít například k bezpečnému provádění stavebně montážních prací či pro práci údržby. Zájemci si mohou také vybrat vozík z nabídky použité manipulační techniky po komplexní repasi. Součástí provozovny je moderně vybavené servisní centrum a zázemí s dostatečnou kapacitou pro přípravu strojů nájemní flotily a pro větší opravy techniky zákazníků z regionu. V moderně vybavených prostorách se také provádí školení řidičů manipulační techniky. A protože v přicházejícím předvánočním ruchu bude každá sekunda dobrá, ocení ti, kterých se vánoční shon týká, jak šíři nabídky, blízkost pobočky, tak rychlost služeb a připravenost pracovníků Linde Material Handling.

 

„Rok provozu pobočky ukázal významné zrychlení dodávek vozíků pro krátkodobý pronájem zákazníkům v regionu Královéhradecka a Pardubicka. Jsme ještě flexibilnější a rychlejší a nezanedbatelná je také úspora nákladů na dopravu a přínos k ochraně životního prostředí v regionu. Naše technika je vždy tam, kde je potřeba,“ zdůrazňuje David Čepek, jednatel Linde Material Handling Česká republika s.r.o.

 

Po celé České republice nabízí Linde Material Handling kompletní poradenství jak v oblasti vysokozdvižné techniky, tak v rámci itralogistiky. Specialisté společnosti poskytují plnohodnotná intralogistická řešení, přičemž pro zákazníka připraví celková řešení na klíč.

Nejprve provedou vstupní analýzu, při níž zmapují klíčové procesy ve firmě. Výstupem analýzy je návrh na optimalizaci materiálových toků a reorganizaci prostorového uspořádání skladů tak, aby bylo co nejefektivnější. Pro zákazníka jsou následně sestaveny různé varianty řešení, které se liší technologicky, výší investic a provozními náklady, průtokem zboží či skladovou kapacitou. Vhodné řešení zákazníkovi přinese zvýšení produktivity práce, optimalizaci řízení zásob a nákupu výrobků a zboží a také optimalizaci využívané manipulační techniky.

 

Zdroj : LMH

Logistický kalendář