[quote]Na českých dálnicích začalo fungovat nové satelitní mýto. Spuštění systému neprovázely první den podle provozovatele systému, policistů, celníků ani silničářů dopravní komplikace, netvořily se kolony na hranicích ani fronty u výdejních míst. Ostrým zatěžkávacím dnem bude zřejmě až pondělí, problémy se čekají například u Bohumína na česko-polské hranici nebo na česko-slovenském přechodu v Lanžhotě. První poplatek v systému zaplatil kamion na dálnici D52 u Rajhradu sekundu po půlnoci. Do 13:00, od kdy mají v neděli kamiony zákaz jízdy, se vybraly na mýtném čtyři miliony korun.[/quote]

Systém, jehož provozovatelem je konsorcium CzechToll/SkyToll, nahradil dosavadní mikrovlnnou technologii firmy Kapsch. Do systému satelitního mýtného bylo do dnešního večera zaregistrováno zhruba 315.000 vozidel z očekávaných asi 458.000, aktivních bylo bezmála 214.000 palubních jednotek, řekl ČTK ve 23:00 Miroslav Beneš ze společnosti CzechToll. Počet aktivních jednotek rostl poté, co řidiči přerušili povinné přestávky a mohli znovu vyrazit na cesty. „Aktuálně je všude plynulý provoz, nikde se netvoří fronty na obchodních místě ani na silnicích,“ uvedl.

Kamiony mají v neděli podle údajů policie v České republice až na výjimky zákaz jízdy od 13:00 do 22:00. V Německu takový zákaz platí celou neděli až do 22:00, stejně tak i v Rakousku a na Slovensku. Naopak v Polsku mohou kamiony, pokud není státní svátek nebo prázdniny, v neděli volně jezdit.

Mluvčí Generálního ředitelství cel Martina Kaňková ČTK řekla, že celníci zatím naznamenali výrazné problémy s přechodem na nové systémy. Odhalili do deseti případů, v nichž řidiči porušili pravidla nového mýtného systému. „Většinou šlo o zahraniční řidiče, kteří nebyli registrování do nového systému,“ uvedla večer. Podrobnější data bude mít celní správa k dispozici v pondělí.

Většina prodejních míst byla využita na méně než polovinu své kapacity. Výjimkou bylo podle údajů společnosti CzechToll prodejní místo nedaleko Bohumína na polské straně hranic s využitou kapacitou 85 procent.

Žádné dopravní problémy v souvislosti s novým mýtným systémem zatím nejsou podle mluvčího Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jana Rýdla hlášeny. Hlavní nápor by měl přijít v noci na pondělí, kdy by se mohly tvořit kolony na hraničních přechodech do Česka, protože část zahraničních dopravců ještě nemá palubní jednotku pro satelitní systém. „I pro celní správu, která přešla na nový systém, vše proběhlo hladce. Neznamenali jsme jediný problém,“ uvedla Kaňková.

Výběr nového mýta a jeho provozovatele provázely problémy. Tendr vyhrálo konsorcium firem CzechToll ze skupiny PPF Petra Kellnera a slovenské SkyToll s nabídkou 10,75 miliardy korun za desetiletý provoz systému. Neúspěšný Kapsch proti průběhu tendru protestoval a okolnosti mýtné smlouvy stále řeší antimonopolní úřad i soudy.

Mýto v Česku funguje od roku 2007 a stát na něm od té doby vybral kolem 108 miliard korun.

Zdroj : ČTK

[quote]Stát dá příští rok na dopravní stavby 93 miliard korun. Navýší tak původně stanovenou částku 87,3 miliardy, když peníze navíc vezme z nevyčerpaných zdrojů a ze zůstatků fondu dopravy. Informovalo o tom dnes ministerstvo dopravy. Letos Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) hospodaří s částkou kolem 101 miliard korun.[/quote]

Základní částku ministerstvo dodatečně navýší o tři miliardy korun z nevyčerpaných peněz pro letošní rok od ministerstva financí a také z očekávaného zůstatku na účtech SFDI ve výši 2,5 miliardy korun. Dalších 600 milionů ještě přidá ministerstvo dopravy. Celkem by tak fond měl v příštím roce mít výdaje přes 93 miliard korun. Více než 17 miliard tvoří peníze z fondů Evropské unie a zbylou část představují národní zdroje.

Ministerstvo dopravy také uvedlo, že v případě, že bude potřeba vyšších výdajů kvůli urychlení některých staveb, bude jednat s resortem financí o dalším navýšení podle vývoje státního rozpočtu.

Peníze na dopravní stavby navyšoval i letos. Fond dopravy měl původně hospodařit s 86 miliardami korun, po přidání rozpočtových rezerv se však výdaje navýšily na 101 miliard korun.

Ministerstvo v rozpočtu SFDI vytvořilo společnou položku pro Ředitelství silnic a dálnic a Správu železniční dopravní cesty. Peníze z ní budou mezi obě organizace rozdělovány podle aktuální situace kolem příprav jednotlivých projektů.

Státní fond dopravní infrastruktury funguje od roku 2001, od té poskytl na financování dopravní infrastruktury více než 1,1 bilionu korun. K nejdražším projektům patřila stavba dálnice D8 a železničního tunelu v Ejpovicích.

Zdroj : ČTK

[quote]Letiště Praha chce do roku 2030 dosáhnout uhlíkové neutrality, tedy nejvyššího, čtvrtého stupně ACA (Airport Carbon Accreditation). Toho mohou letiště dosáhnout tím, že kompenzují zbylé emise CO2, které již vlastními opatřeními snížit nemohou, a to nákupem opatření třetích stran, tzv. offsetových projektů. ČTK to dnes v tiskové zprávě sdělil mluvčí Letiště Praha Roman Pacvoň. Letos Letiště Praha opět obhájilo třetí úroveň certifikace ACA, poprvé ji dosáhlo v roce 2016.[/quote]

„Pražské letiště se řadí mezi 16 evropských letišť, která se zavázala nejen snižovat svoji uhlíkovou stopu ze samotného provozu, ale do tohoto úsilí zapojuje i partnery. Těmi jsou letecké společnosti, poskytovatelé handlingových či cateringových služeb, uživatelé pozemní dopravy a další partneři,“ uvedl předseda představenstva Letiště Praha Václav Řehoř.

Letiště Praha, provozovatel Letiště Václava Havla Praha, je zapojeno do iniciativy ACA, která nezávisle hodnotí světová letiště a oceňuje jejich úsilí ve snižování uhlíkové stopy, od roku 2009. Dosažení uhlíkové neutrality na letištích je bez offsetových projektů velice složité. Nákupem offsetů jsou podporovány takové projekty, které vedou k zachycení skleníkových plynů či k prevenci jejich vzniku. Úsilí o neutrální emise oxidu uhličitého totiž znamená snahu snížit čisté emise téměř k nule a ty vzniklé vyvážit projekty, které mohou oxid uhličitý vstřebat.

Letiště Praha však chce nejdříve snížit emise CO2 vlastními opatřeními, a proto s investicí, zejména do offsetů, podle mluvčího ještě vyčkává. Firma letos vyjednává o nákupu stoprocentně zelené elektřiny, která podle ředitelky Ochrany životního prostředí Letiště Praha Soni Hykyšové pomůže nejpozději do roku 2025 snížit uhlíkovou stopu letiště o 60 procent ve srovnání s rokem 2009, kdy se s měřením začalo.

Pražské letiště odbavilo v prvních deseti měsících letošního roku celkem 15,2 milionu cestujících, což je meziročně o více než šest procent více. Počet cestujících se na pražském letišti každoročně zvyšuje od roku 2013. Letiště je v současnosti už na hraně své maximální kapacity. Do budoucna proto plánuje rozsáhlé investice za desítky miliard korun.

Zdroj : ČTK

[quote]Sněmovna dnes schválila mezistátní dohodu mezi Českem a Kambodžou o leteckých službách. Dohoda upravuje podmínky pro leteckou dopravu mezi oběma zeměmi, například právo přeletu nebo přistání a také osvobození od cel a daní. Nový dokument nahradí nyní již nevyhovující dohodu mezi Československou socialistickou republikou a Kambodžským královstvím z roku 1964. Senát dal souhlas k ratifikaci již loni.[/quote]

Pravidelnou leteckou dopravu mezi oběma zeměmi v současné době žádný letecký dopravce nezajišťuje. Vláda v důvodové zprávě uvádí, že v minulosti toto spojení provozovaly Československé aerolinie v letech 1961 až 1970.

„Přestože obrat vzájemného obchodu se v posledních letech drží na relativně nízké úrovni a Kambodža nepatří mezi významné obchodní partnery ČR, lze toto teritorium do budoucna považovat z obchodního hlediska za zajímavé,“ uvádí vláda. Ve službách se podle ní jeví jako perspektivní především turismus, což potvrzuje i narůstající počet zahraničních návštěvníků Kambodži.

Vláda také uvádí, že Česko poskytuje Kambodži rozsáhlou rozvojovou pomoc, která se zaměřuje především na sociální a zdravotnický sektor, včetně vzdělávání, sociálních a zdravotních služeb, a na životní prostředí.

Podle vlády má sjednaná letecká dohoda liberální charakter. Například umožňuje určení libovolného počtu leteckých podniků každou smluvní stranou pro provozování leteckých služeb, při kterých mohou využívat práva stanovená v dohodě. Jde třeba o právo přeletu přes území státu druhé smluvní strany, právo přistání na území státu druhé smluvní strany pro neobchodní účely, právo nakládat a vykládat na území státu druhé smluvní strany na stanovených místech cestující, zboží a poštovní zásilky. Týká se také bezpečnosti a ochrany civilního letectví před protiprávními činy.

Zdroj : ČTK