[quote]Stát bude apelovat na tuzemské provozovatele turistických lodí a dalších vodních atrakcí, jako jsou například šlapadla, aby za každých okolností vybavovali lodě a turisty záchrannými vestami. Chce tak zmírnit rizika spojené s případnými nehodami. Po dnešní návštěvě Státní plavební správy to řekl ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Doporučení pro provozovatele reaguje i na květnovou nehodu na Dunaji v Budapešti, kterou nepřežilo 28 lidí z potopeného výletního plavidla. Riziko podobné nehody v Česku je kvůli odlišnému stavu vodních cest malé.[/quote]

Kremlík upozornil, že v souvislosti s nehodou v Maďarsku jsou možnosti tuzemské plavební správy omezené. Klíčové doporučení, které kvůli nehodě stát udělá, tak podle ministra bude komunikace s provozovateli plavidel a doporučení, aby ještě více dbali na využívání plovacích vest.

Podle ředitelky Státní plavební správy Kláry Němcové je riziko podobné nehody v Česku malé. Stav vodních cest, zejména pak Vltavy, je totiž jiný než v Maďarsku. „Jsme na kanalizovaném úseku, proto je tady zcela jiné proudění než na Dunaji. Jiná je také teplota a hloubka vody,“ uvedla. Připomněla, že vesty jsou důležité i proto, že velká část především asijských turistů neumí plavat.

Ministr dopravy se při dnešní návštěvě plavebního úřadu seznámil také s opatřeními, které správa zavedla pro letošní sezonu. Úřad mimo jiné nově vymezil prostory, ve kterých budou moci být provozovány tzv. jetsurfy, tedy surfovací prkna s motorem. Ty budou moci uživatelé využívat na zhruba deseti místech po celé zemí, například na Slapech, Orlíku nebo vodní nádrži Hněvkovice. Plavební správa vymezila omezené místa pro jetsurfy kvůli jejich technickým parametrům. Zařízení například nemají odpovídající signalizaci nebo pomalejší výtlačný režim, při kterém se netvoří velké vlny.

Další opatření plavebního úřadu se týkají vymezení bezpečných prostorů pro koupající, kam nesmí plout žádná plavidla, a dále oblastí, kde je pro lodě nařízen výtlačný režim. Ten bude nově například na úseku horní Vltavy nebo u vodní nádrže Hněvkovice.

Hotelová loď Viking Sigyn narazila 29. května na Dunaji do jihokorejské výletní lodi, která se následně převrátila. Na palubě výletní lodi bylo 35 lidí, nehodu nepřežilo 28 z nich.

Zájem o rekreační plavby na českých řekách stále roste. Na frekventované Vltavské kaskádě loni cestovalo 9792 lodí, což je téměř o 40 procent více než o rok dříve. Celkově je pak v Česku více než 18.000 rekreačních lodí.

Zdroj : ČTK

[quote]Kvůli katastrofě malajsijského letounu na lince MH17, při níž v roce 2014 zahynulo na východě Ukrajiny 298 lidí, budou souzeni Rusové Igor Girkin, Sergej Dubinskij a Oleg Pulatov a Ukrajinec Leonid Charčenko. Novinářům to dnes v nizozemském Nieuwegeinu sdělily rodiny pozůstalých, které se seznámily s detaily chystané obžaloby. Výsledky šetření pak na tiskové konferenci potvrdila skupina mezinárodních vyšetřovatelů.[/quote]

Čtveřice bude obžalována z vraždy, soud se bude konat v Nizozemsku a začne 9. března 2020. Vyšetřovatelé hodlají ruské úřady oficiálně požádat, aby umožnily jejich výslech. Vydali na ně rovněž mezinárodní zatykač. Že by Moskva tři ruské občany vydala, je podle mínění znalců ruské právní praxe krajně nepravděpodobné. Podezřelý Charčenko se podle vyšetřovatelů zřejmě nachází na Ukrajině, nejspíš na území ovládaném povstalci.

Dnešní oznámení uvítal šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, který je označil za důležitý milník při hledání pravdy ohledně tragédie, která stála životy občanů 17 zemí. Britský ministr zahraničí Jeremy Hunt vyzval Rusko ke spolupráci.

Vyšetřování, které trvá už bezmála pět let, bude dál pokračovat a vyšetřovatelé si vyžádají další svědky. Některé podezřelé identifikovala mezinárodní investigativní skupina Bellingcat v dnešním prohlášení, v němž jsou uvedena jména dvanácti údajných pachatelů včetně Girkina, Dubinského, Pulatova i Charčenka.

Jedním z hlavních podezřelých je Girkin, známý rovněž jako Strelkov. Bývalý důstojník ruské kontrarozvědky FSB v povstaleckém Donbasu v době neštěstí působil jako „ministr obrany“. Velkoruský monarchista a pravoslavný fundamentalista se později Moskvě znelíbil a byl povolán zpět do Ruska. Podle některých ruských médií teď organizuje nábor Rusů pro ozbrojené jednotky separatistů.

Girkin dnes v rozhovoru pro agenturu Interfax odmítl zjištění vyšetřovatelů komentovat. Řekl jen, že „ozbrojenci (z povstaleckých zón Donbasu) boeing nesestřelili“.

Dubinskij, údajný agent ruské tajné služby GRU a šéf povstalecké rozvědky, si podle investigativní platformy Bellingcat objednal dodání komplexu Buk povstalcům. Zajišťoval rovněž jeho přepravu na Ukrajinu a transport zpět do Ruska. Skupina Dubinského údajně sehrála klíčovou roli v rozhodnutí o sestřelení letadla, které povstalci považovali za nepřátelské. Pulatov byl podle vyšetřovatelů jedním z velitelů rozvědky separatistů a Charčenko velel jejich průzkumnému praporu.

Skupina vyšetřovatelů, jejímiž členy jsou experti z Nizozemska, Belgie, Malajsie, Austrálie a Ukrajiny, loni dospěla k závěru, že letoun Boeing 777 sestřelila raketa země-vzduch Buk odpálená z prostoru ovládaného v létě 2014 proruskými separatisty. Zbraň na místo dopravili příslušníci 53. ruské protivzdušné brigády dislokované v Kursku.

Rusko tvrdí, že raketa Buk pocházela z arzenálu ukrajinské armády. Moskva argumentuje tím, že žádný systém Buk nikdy rusko-ukrajinskou hranici nepřekročil. Baterie, která odpálila osudnou raketu, byla podle ruských armádních činitelů přesunuta k sovětské jednotce na Ukrajinu ještě v roce 1986 a nikdy se odtud do Ruska nevrátila. Nizozemští vyšetřovatelé dnes oznámili, že mají o přesunu Buku z Ruska na Donbas a zpět důkazy.

Zdroj :  ČTK