Stationary high speed trains TGV are seen in the Lyon Perrache railway station in Lyon, southeastern France October 18. All eight SNCF railway unions will strike from Thursday evening and only 10 percent of trains will be run as public transport and energy employees strike to protest against a government reform of special pension schemes enjoyed by a minority of state sector workers. REUTERS/Robert Pratta (FRANCE) - RTR1V24I

Rychlovlaky TGV jsou výkladní skříní francouzských železnic. Elegantní soupravy běžně vozí cestující rychlostí přes 300 kilometrů v hodině, ale před 15 lety, 3. dubna 2007, dosáhl expres TGV rychlosti 574,8 kilometru v hodině a vytvořil tak nový světový rekord pro kolejové vlaky na normální trati. I předchozí rekord z května 1990, který měl hodnotu 515,3 kilometru, vytvořil rychlovlak TGV.

Experimenty s rychlými vlaky podnikal francouzský železniční dopravce SNCF už v polovině 50. let. Na trati u Bordeaux tehdy uháněly speciálně upravené lokomotivy rychlostí přes 300 kilometrů v hodině. Snaha o další zvýšení rychlosti ale vedla do slepé uličky, kterou představoval projekt vlaku klouzajícího na vzduchovém polštáři. Takzvaný Aérotrain však byl pro svou složitost a s ní spojené problémy zavržen a přednost dostal paralelně vyvíjený projekt rychlovlaku s koly.

První souprava TGV (Train à Grande Vitesse, tedy vlak vysoké rychlosti) vyjela na koleje v roce 1972. Její vzhled pocházel z dílny automobilového designéra Jacquesa Coopera, který se prý nechal inspirovat tvary sportovních aut značky Porsche. Souprava nebyla unikátní jen vzhledem, ale také tím, že se měla obejít bez napájení z troleje. Zdrojem proudu pro elektromotory totiž byly turbíny na letecký petrolej. Teprve ropné šoky přiměly konstruktéry přejít na čistě elektrickou trakci.

První trať určenou pro speciálně vysokorychlostní soupravy začaly francouzské železnice budovat v roce 1976. Spojení mezi Paříží a Lyonem bylo uvedeno do provozu v září 1981 za přítomnosti tehdejšího francouzského prezidenta Françoise Mitterranda. Vlaky jezdí menší rychlostí i po klasických, byť výrazně modernizovaných tratích. Kromě Francie zajíždějí soupravy TGV i do některých sousedních zemí, které se k budování vysokorychlostních tratí připojily.

V následujícím desetiletích se síť speciálních železničních koridorů pro vysokorychlostní vlaky dále rozrůstala. Jako první přibyl v roce 1990 úsek spojující Paříž s Le Mans. V roce 1992 byl otevřen první úsek trati z Lyonu na jih do Valence, o rok později zahájilo TGV expanzi na sever od Paříže, do Belgie a k tunelu pod kanálem La Manche. Jako zatím poslední byly v roce 2017 zprovozněny vysokorychlostní trati do Bordeaux, Rennes a Montpellier.

V současnosti měří tratě pro vysokorychlostní vlaky v zemi 2735 kilometrů (Francie má po Číně, Japonsku a Španělsku nejvíce kilometrů vysokorychlostních tratích na světě) a síť je napojena na prakticky všechna velká francouzská města. Ročně přepraví na 110 milionů cestujících.

Kromě Francie jezdí vlaky TGV i do sousedních zemí, které se k budování vysokorychlostních tratí připojily. Pod názvem Thalys je možné elegantní soupravy potkat v Německu a Nizozemsku. Na síť je napojeno také Švýcarsko a Itálie. Vlaky Eurostar jezdí do Belgie a tunelem pod Lamanšským průlivem až do Londýna.

Zdroj : ČTK