[quote]Správa železnic (SŽ) předpokládá, že na podzim vybere zhotovitele a uzavře smlouvu na zpracování dokumentací pro územní řízení a pro proces EIA (posuzování vlivů na životní prostředí) ke stavbě vysokorychlostní trati (VRT) v Moravskoslezském kraji. Trať nazvaná VRT Moravská Brána by se měla začít stavět v roce 2025 a hotova by měla být v roce 2028 nebo 2029. Zástupci SŽ to dnes řekli novinářům v Ostravě.[/quote]

Ředitel odboru přípravy vysokorychlostních tratí Martin Švehlík řekl, že se SŽ snaží přípravu stavby zrychlit, protože Česká republika chce zapojit své vysokorychlostní tratě do hlavní transevropské sítě TEN-T, a tím pádem by měly být z podstatné části dokončeny k roku 2030. Velkou soutěž na společné řešení projektu a výstavby chce SŽ vypsat v roce 2023 nebo 2024. „Výstavba si pak vyžádá zhruba 20 miliard korun ročně,“ řekl Švehlík.

VRT Moravská Brána spojí Prosenice u Přerova a Ostravu. Bude součástí páteřního tahu mezi Prahou, Brnem a Ostravou. Stát si od vysokorychlostních tratí slibuje především výrazné zkrácení jízdní doby a také uvolnění současných přetížených tratí pro nákladní a regionální dopravu.

Cesta vlakem mezi Ostravou a Prahou nyní trvá i nejrychlejšími vlaky déle než tři hodiny. Manažer projektu hlavní vysokorychlostní trati Marek Pinkava řekl, že po zprovoznění VRT mezi Prosenicemi a Ostravou se jízdní doba zkrátí zhruba o čtvrt hodiny, vlaky by jezdily dál přes Olomouc a Pardubice. Další zrychlení by mělo nastat po zprovoznění VRT mezi Prahou a Brnem.

„V tu chvíli začne být trasa mezi Prahou a Ostravou rychlejší právě přes Brno,“ řekl Pinkava. Délka jízdy by se mohla zkrátit až na zhruba dvě hodiny. „Pokud by byla vysokorychlostní trať dokončena celá, to znamená Praha – Brno i Brno – Přerov a Přerov – Ostrava, tak finální jízdní doba by potom byla okolo 1,5 hodiny,“ řekl Pinkava. Úsek mezi Brnem a Přerovem se ale bude nejprve jen modernizovat pro provoz rychlostí 200 kilometrů v hodině, přestavba na VRT by přišla na řadu až později.

Pinkava řekl, že VRT by měla co nejméně rozdělovat krajinu. „Takže je navržena buď podél stávající trati, stávajícího koridoru, anebo podél dálnice,“ řekl Pinkava.

Švehlík řekl, že SŽ věnuje velkou pozornost protihlukovým opatřením, bude řešit i vibrace a celkově ochranu obyvatel i krajiny. „Kolegové už rok objíždějí obce, které jsou v kontaktu s koridorem vysokorychlostní tratě. Snaží se získat podněty od místních samospráv, abychom už na startu zpracování předprojektové dokumentace pro územní rozhodnutí, které očekáváme na podzim letošního roku, měli soubor podmínek a dokázali to zakomponovat do území, tak abychom minimalizovali případné negativní dopady,“ řekl Švehlík.

Náměstek moravskoslezského hejtmana Radek Podstawka (ANO) řekl, že už jsou určeny dva body, kudy by měla trať procházet hranicemi do Polska. „Možná za dva, za tři roky už přesně budeme vědět, kudy povede trať a může se otevřít uzávěra a Bohumín může začít stavět,“ řekl Podstawka.

O výstavbě VRT se v Česku hovoří už od 90. let minulého století, přípravy však začaly až v posledních letech. Na nové železnici by měly vlaky jezdit rychlostí až 320 kilometrů v hodině. Celkově by stavba rychlodráh v Česku měla do roku 2050 vyjít na 800 miliard korun, do deseti let by to mělo být 150 miliard korun.

 

Zdroj  : ČTK