Zdroj: Pixabay.com
Invoitix

– 14. prosince 2017 EUCO 19/1/17 REV 1 1 CS I.

  1. BEZPEČNOST A OBRANA

V návaznosti na své závěry z prosince roku 2016 a června roku 2017 Evropská rada přezkoumala pokrok dosažený v oblasti bezpečnosti a obrany a:

  • vítá zřízení ambiciózní a inkluzivní stálé strukturované spolupráce (PESCO) a zdůrazňuje, že je důležité urychleně provádět první projekty; vyzývá zúčastněné členské státy, aby dostály svým vnitrostátním prováděcím plánům;
  • vyzývá k další práci v souvislosti s Evropským obranným fondem, a zejména k urychlenému přijetí Evropského programu rozvoje obranného průmyslu v roce 2018, aby bylo možné financovat první projekty v oblasti schopností v roce 2019;
  • očekává, že Rada dokončí komplexní revizi mechanismu Athena pro financování společných nákladů vojenských misí a operací EU;
  • žádá, aby Rada na jaře roku 2018 přijala doporučení týkající se nového cíleného nástroje, který by zahrnoval veškeré požadavky na budování kapacit na podporu bezpečnosti a rozvoje po roce 2020;
  • vybízí k pokračování prací na provádění celého souboru návrhů týkajících se spolupráce mezi EU a NATO, včetně dodatečných návrhů, jež byly dohodnuty v prosinci;
  • vyzývá vysokou představitelku, Komisi a členské státy, aby pokročily v činnosti zaměřené na vojenskou mobilitu, a to jak v rámci stálé strukturované spolupráce, tak i v rámci spolupráce mezi EU a NATO;
  • vyzývá vysokou představitelku, aby v červnu roku 2018 předložila zprávu o činnostech vykonaných v zájmu posílení civilní SBOP a aby v roce 2018 vypracovala po konzultaci s členskými státy a Komisí pakt pro civilní SBOP. Evropská rada se k těmto záležitostem vrátí v červnu 2018.
  1. SOCIÁLNÍ ROZMĚR, VZDĚLÁVÁNÍ A KULTURA

Vedoucí představitelé zdůraznili význam sociálního, vzdělávacího a kulturního rozměru našich politik při sbližování Evropanů a budování naší společné budoucnosti. Podle Smluv jsou za uvedené oblasti nadále primárně odpovědny členské státy, avšak společnou prací, při plném respektování zásad subsidiarity a proporcionality, lze dosáhnout mnohého. SOCIÁLNÍ ROZMĚR Na sociálním summitu v Göteborgu bylo připomenuto, že je třeba stavět na první místo občany, dále rozvíjet sociální rozměr Unie na základě společného odhodlání a stanovených pravomocí a podporovat konvergenci prostřednictvím úsilí vyvíjeného na všech úrovních, mimo jiné i sociálními partnery. Prvním krokem by mělo být dosažení pokroku v těchto oblastech:

  • provádění evropského pilíře sociálních práv na úrovni Unie a členských států s náležitým ohledem na jejich příslušné pravomoci; Komise se vyzývá, aby navrhla vhodné monitorování; · umožňování dobře fungujícího sociálního dialogu na všech úrovních, včetně „nového začátku pro sociální dialog“ na úrovni EU;
  • urychlený posun v projednávaných dokumentech v sociální oblasti na úrovni EU a připravenost přezkoumat budoucí iniciativy, které Komise oznámila ve svém pracovním programu na rok 2018; · navázání na priority uvedené v akčním plánu EU pro odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů; · dosažení dalších výsledků, pokud jde o novou agendu dovedností pro Evropu, přičemž zvláštní pozornost by v roce 2018 měla být věnována provádění doporučení Rady o cestách prohlubování dovedností určeného osobám s největšími potřebami v oblasti dovedností. Evropská rada se ke všem těmto záležitostem vrátí v březnu 2018, aby zajistila vhodné navazující činnosti.
  • VZDĚLÁVÁNÍ A KULTURA

Vzdělávání a kultura mají zásadní význam při budování inkluzivních a soudržných společností a k udržení naší konkurenceschopnosti. V Göteborgu jsme vyjádřili ochotu vynaložit v těchto oblastech, v nichž EU hraje důležitou doplňující a podpůrnou úlohu, větší úsilí. Evropská rada proto vyzývá členské státy, Radu a Komisi, aby v souladu se svými příslušnými pravomocemi pokročily v práci s cílem:

  • zintenzivnit mobilitu a výměny, mimo jiné prostřednictvím značně posíleného, inkluzivního a rozšířeného programu Erasmus +;
  • posílit strategická partnerství mezi institucemi vysokoškolského vzdělávání po celé EU a vybízet k tomu, aby do roku 2024 existovalo zhruba dvacet „Evropských univerzit“, neboli zdola nahoru vytvořených sítí univerzit napříč EU, jež studentům umožní získat titul kombinací studia v několika zemích EU a přispějí k mezinárodní konkurenceschopnosti evropských univerzit;
  • zlepšit studium jazyků, aby tak více mladých lidí hovořilo kromě mateřského jazyka alespoň dvěma evropskými jazyky;
  • podpořit mobilitu a účast studentů na vzdělávacích a kulturních aktivitách, mimo jiné i prostřednictvím tzv. evropské studentské karty;
  • podpořit spolupráci členských států v oblasti vzájemného uznávání vysokoškolských diplomů a osvědčení o ukončení školní docházky na úrovni sekundárního vzdělávání v příslušném rámci;
  • využít příležitostí Evropského roku kulturního dědictví ke zvýšení povědomí o společenském i hospodářském významu kultury a kulturního dědictví. Komise se vyzývá, aby na jaře roku 2018 předložila případné návrhy doporučení Rady, aby je Rada mohla co nejdříve přijmout.

Evropská rada rovněž žádá Komisi, Radu a členské státy, aby prozkoumaly možná opatření, pokud jde o:

  • výzvy v oblasti dovedností souvisejících s digitalizací, kybernetickou bezpečností, mediální gramotností a umělou inteligencí; · potřebu inkluzivního přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě založeného na celoživotním učení a na inovacích;
  • právní a finanční rámcové podmínky pro rozvoj kulturních a tvůrčích odvětví, jakož i mobilitu pracovníků v kulturním odvětví. Otázka rozpočtových zdrojů pro výše uvedené činnosti bude řešena v kontextu příštího víceletého finančního rámce.

III. ZMĚNA KLIMATU Evropská rada vítá výsledky summitu „Jedna planeta“, který se dne 12. prosince 2017 uskutečnil v Paříži a který byl zaměřen na zvýšení objemu veřejného a soukromého financování na podporu opatření v oblasti klimatu, a to v návaznosti na 23. zasedání konference smluvních stran (COP 23), konané ve dnech 6. až 17. listopadu 2017 v Bonnu, a v rámci příprav na 24. zasedání konference smluvních stran (COP 24), jež se má konat v Katowicích a na němž bude přijat soubor nástrojů k provedení Pařížské dohody. Evropská rada znovu jednoznačně potvrzuje odhodlání EU a jejích členských států rychle a v plném rozsahu provést Pařížskou dohodu a nadále stát v čele boje proti změně klimatu, a to i prostřednictvím přijetí dosud projednávaných legislativních návrhů na úrovni EU. IV. JERUZALÉM

EU opětovně potvrzuje, že je pevně odhodlána prosazovat dvoustátní řešení, a za těchto okolností zůstává postoj EU k otázce Jeruzaléma nezměněn.

Vyjádření předsedy Donalda Tuska k závěrům summitu 14.-15. 12

Včerejší diskuse o migraci potvrdila hierarchii našich cílů, v jejímž čele stojí ochrana našeho území, ochrana našich vnějších hranic a boj proti nelegální migraci. Pro mne byly klíčové odpovědi na dvě otázky, které jsem vedoucím představitelům položil. První se týkala potřeby vytvořit v příštím víceletém finančním rámci finanční nástroj zaměřený na boj proti nelegální migraci. Odpověď na ni byla jednoznačně kladná. A v únoru budeme jednat o tom, jak z něj učinit klíčovou prioritu ve víceletém finančním rámci. Moje druhá otázka se týkala reformování dublinského nařízení, včetně problematiky povinných kvót. I zde jsem obdržel jsem kladnou odpověď, pokud jde o připravenost postupovat ve shodě. Povinné kvóty zůstávají ožehavým tématem, a to i přesto, že jeho teplota podstatně klesla. Už jen z tohoto důvodu bylo vhodné toto téma nadnést. Bude možný kompromis? Jeho dosažení se jeví jako velmi obtížné. Avšak musíme se o něj pokusit ze všech sil. Pokrok dosažený v tomto ohledu posoudíme v březnu, přičemž vedoucí představitelé chtějí v červnu učinit rozhodnutí.

Jak si jistě vzpomínáte, můj názor na povinné kvóty vyvolal mnoho emocí. Včera jsme si vyslechli názory na jejich účinnost – nebo nedostatek účinnosti. Bylo oceněno úsilí zemí, které uprchlíky přijaly. Zároveň byla vyjádřena shoda na tom, že relokace není odpovědí na otázku ilegální migrace. Dobrou ilustrací této části diskuse jsou dvě statistiky – obě pravdivé. Podle první z nich bylo do členských států EU rozmístěno 93 % všech migrantů způsobilých pro relokaci. Z druhé statistiky, kterou jsem dal k dispozici, vyplývá, že i v případě, že by bylo rozmístěno 100 % těchto migrantů, by jejich počet představoval méně než 2 % celkového počtu osob, jež požádaly o azyl v EU. Spor ohledně povinných kvót ještě není u konce, ale věřím, že se nám díky včerejší diskuzi podařilo pročistit a uvolnit atmosféru. Nyní musíme usilovně pracovat na tom, abychom do června nalezli kompromis.

Dnes ráno jsme jednali o reformě eurozóny. Účastníci summitu souhlasili s mým návrhem, že v průběhu příštích šesti měsíců by se naši ministři financí měli zaměřit na oblasti, v nichž panuje největší názorová shoda. Postupný pokrok v otázkách, jako je dokončení bankovní unie a transformace Evropského mechanismu stability v takzvaný Evropský měnový fond, by měl významným způsobem posílit odolnost hospodářské a měnové unie. Budeme pokračovat v jednáních i o dalších návrzích, které potřebují „dozrát“; jedná se o návrhy zaměřené na dlouhodobější časový horizont. Tyto diskuze budou pokračovat na příštím zasedání eurosummitu, které svolám již na březen. A v červnu by pak mohl nastat ten správný okamžik, abychom přijali první rozhodnutí.

A konečně se dostávám také k Brexitu. Druhá fáze našich jednání by nemohla být zahájena bez jednoty EU-27, mimořádného pracovního nasazení Michela Barniera a konstruktivního úsilí ze strany premiérky Theresy Mayové. Pokud jde o rámec budoucích vztahů, nyní nastal čas, aby EU-27 zahájila interní přípravy a první kontakty se Spojeným královstvím v zájmu ujasnění vizí jednotlivých stran. Na tomto základě bychom pak měli v příštím roce přijmout příslušné pokyny a zahájit jednání. Věřím, že EU zůstane v této věci jednotná i nadále. Mnohokrát jsem měl příležitost se přesvědčit, jak je tato jednota důležitá, například v souvislosti s Evropskou investiční bankou, kdy se EU zavázala zachovat finanční aktivity skupiny EIB a jejího obchodního modelu i v průběhu Brexitu a po něm. Doufám, že se tento pozitivní přístup promítne i do jiných oblastí.

V neposlední řadě pak chci vyjádřit velké poděkování estonskému předsednictví, premiérovi Jürimu Ratasovi a jeho skvělému týmu za vynikající práci. Mně osobně se mimořádně zapsal do paměti digitální summit v Tallinu, který byl nejen důkazem vedoucího postavení Estonska v tomto odvětví, ale rovněž pomohl posunout Evropu vpřed.

 

 

Reklama v článku VLASTNÍ
DPP