Vláda by měla po skončení regulace dál sledovat vývoj cen pohonných hmot a případně regulaci znovu zavést, sdělil ČTK mluvčí Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia Martin Felix. Kolísání cen podle něj dopadá na dopravce velmi nepříznivě a nejvíce ohrožuje malé dopravce. V ČR dnes přestala platit regulace cen pohonných hmot, kterou vláda zavedla v dubnu v reakci na zdražování ropy kvůli konfliktu na Blízkém východě. Ceny benzinu a nafty se tak opět řídí tržními mechanismy.
Opatření pomohla podle Felixe dopravcům v udržení konkurenceschopnosti, protože k podobným krokům přistoupily i vlády řady dalších evropských zemí. „Jejich ukončení bohužel přichází v době, kdy ceny už více než týden rostou, a zdá se, že jejich růst bude vlivem mezinárodních okolností pokračovat,“ uvedl.
Dopravci i jejich zákazníci se podle něj budou muset přizpůsobit kolísání cen. Palivové doložky, které umožňují promítnout změny cen paliva do ceny přepravy, bude podle Felixe potřeba vyhodnocovat častěji. Nebude to ale možné u všech dopravců. „Malí dopravci, kteří jsou odkázáni na překupování zakázek a nejednají přímo se zákazníky, jsou růstem cen nafty zasažení nejsilněji a je otázkou, jak takto rozbouřený trh ustojí,“ dodal Felix.
Zvýšení cen u pump se bezprostředně nepromítne do cen kurýrních služeb. Zhruba s týdenním odstupem ho mohou zohlednit v tzv. palivovém příplatku, který ale vychází z průměrných cen nafty zveřejňovaných Evropskou komisí. „V reakci na růst cen pohonných hmot neměníme základní ceny svých služeb. Vývoj cen paliva se promítá výhradně do palivového příplatku,“ uvedl mluvčí Zásilkovny Ondřej Luštinec. Příplatek je podle ředitele DPD Miloše Malaníka řadu let standardním příplatkem v rámci dopravy balíků a vždy zohledňuje aktuální cenu elektřiny a nafty, a to jejich nárůst i pokles.
„Výši palivového příplatku odvozujeme od dat zveřejňovaných Evropskou komisí (Eurostat) pro cenu motorové nafty a ČSÚ pro cenu elektřiny, nikoliv pouze od vývoje cen pohonných hmot v České republice,“ podotkla mluvčí PPL Michaela Tůmová.
Ceny pohonných hmot na čerpacích stanicích v Česku dnes podle zjištění zpravodajů ČTK ve srovnání s pátkem vzrostly o desítky haléřů až koruny. Nafta většinou zdražila více než benzin. Analytici zdražení pohonných hmot očekávali. Podle nich měla zdražit především nafta, a to až o tři koruny na litr, protože u ní s regulací skončila také snížená sazba spotřební daně. Zvýšení cen o desítky haléřů za litr čekali také u benzinu.
Vláda zavedla opatření proti prudkému růstu cen paliv v první polovině dubna v reakci na zdražování ropy kvůli konfliktu na Blízkém východě. Ministerstvo financí denně stanovovalo na základě klouzavého průměru velkoobchodních cen maximální ceny benzinu a nafty, které provozovatelé čerpacích stanic nesměli při své cenotvorbě překročit. Vláda zároveň obchodníkům zastropovala jejich marže, nejprve na 2,5 koruny za litr, později omezení posunula na tři koruny za litr.
Kabinet kvůli zdražování paliv rozhodl také o dočasném snížení spotřební daně na naftu z původních 9,95 koruny za litr na 8,011 koruny. U benzinu se spotřební daň nezměnila, dál činí 12,84 koruny za litr. Podle dřívějšího vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) toto opatření snižovalo příjmy státního rozpočtu zhruba o miliardu korun měsíčně.
Schillerová v minulých dnech upozornila, že ministerstvo financí bude situaci na trhu dál monitorovat a v případě razantního zdražování paliv nebo výrazného zhoršení situace na světových trzích s ropou je připraveno regulaci obnovit.
Zdroj: ČTK
|
