Železnice

České dráhy plánují postupně do roku 2030 vyřadit z provozu zhruba 900 starších vozidel. Nahradit je chtějí novými vlaky a lokomotivami. Důvodem je vedle modernizace vozového parku také zavádění zabezpečovacího systému ETCS a nová pravidla pro údržbu. Dnes to v tiskové zprávě oznámily České dráhy. Dopravce nabídne staré vlaky k prodeji, v případě nezájmu je zlikviduje.

Správa železnic (SŽ) získala územní rozhodnutí na modernizaci železničního uzlu Česká Třebová. ČTK to zjistila z dokumentu na úřední desce Pardubického kraje. Stavět by se pak mělo začít koncem roku 2023 a práce potrvají 68 měsíců. Stavba bude největší ucelenou modernizací železničního uzlu v síti Správy železnic, náklady se odhadují na 10,4 miliardy korun. Uzel Česká Třebová je důležitý pro osobní i nákladní železniční dopravu, poslední zásadní rekonstrukcí přitom podstoupil v 50. letech minulého století.

Firma CZ Loko z České Třebové na Orlickoústecku do roku 2024 zmodernizuje 14 lokomotiv, které jezdí u Českých drah. Kontrakt je za 684 milionů korun. V tiskové zprávě to uvedl národní dopravce.

Správa železnice bude letos hospodařit s rozpočtem 53 miliard korun, z toho 37 miliard by měla mít na investice. Se stejnou částkou organizace začínala i loni, nakonec však měla skoro 60 miliard korun. Správa bude muset kvůli úsporám odložit zahájení některých připravovaných staveb, šetřit bude i na údržbě. Na dnešní tiskové konferenci to uvedli ministr dopravy Martin Kupka (ODS) a generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. Ministr plánuje změny ve správní radě organizace.

Na české železnici bude otestováno několik regionálních tratí pro provoz vodíkových vlaků. Pilotní analýzu provede norská společnost SINTEF na 113 kilometrů dlouhé trati mezi Ústím nad Labem, Děčínem a Českou Lípou, následně budou vybrány i další tratě. V tiskové zprávě to dnes uvedl Výzkumný ústav železniční (VUZ), která se na projektu také podílí. Zatím bylo pro vodíkové vlaky vytipováno 16 tratí.

Poslední kompatibilní testy s ETCS lokomotiva Siemens Vectron úspěšně absolvovala v listopadu 2021. Stala se tak prvním typem v ČR provozovaného železničního vozidla, které prokázalo kompatibilitu jak s ETCS tratí podle základní specifikace 2, tak i s ETCS tratí podle základní specifikace 3. K testování byla využita lokomotiva číslo 193 901 s palubní částí ETCS dle základní specifikace 3 provozovatele Správy železnic a lokomotiva 383 012 s palubní částí ETCS dle základní specifikace 2 provozovatele ČD Cargo. Jak Správa železnic, tak ČD Cargo výrazným způsobem přispěly k úspěšnému provedení testů kompatibility.

Dne 28. ledna 2022 byl valnou hromadou potvrzen Antonín Felber výkonným ředitelem spolku Zelená železnice. Jeho nominaci předložilo a schválilo předsednictvo spolku. Zkušený manažer se do České republiky vrátil po tříletém angažmá ve společnosti HaslerRail ve Švýcarsku. Hlavním úkolem výkonného ředitele bude naplňovat definované cíle spolku, kterými je koordinovaný rozvoj bezemisní železniční dopravy tak, aby zajistila obyvatelstvu i hospodářství České republiky kvalitní mobilitu a zároveň, aby investice do vývoje, výroby vozidel, ale také do budování související infrastruktury byly efektivní a pro dopravce i objednatele finančně dostupné.

Společnosti DB Cargo AG a DB Bahnbaugruppe GmbH si společně objednaly celkem 50 lokomotiv od společnosti Siemens Mobility. Dvouzdrojové lokomotivy Vectron Dual Mode budou dodány se specifickými úpravami pro plánované spektrum provozního nasazení u společností DB Cargo a DB Bahnbau Group. Lokomotivy mohou být provozovány buď v naftovém, nebo elektrickém režimu. Touto zakázkou DB využívá opci z rámcové smlouvy uzavřené v září 2020. Díky této objednávce se vozový park DB Cargo rozroste na 146 lokomotiv Vectron Dual Mode a DB Bahnbau Group získá první čtyři lokomotivy tohoto typu. Dodávky lokomotiv budou zahájeny v roce 2026 a budou vyráběny v závodě Siemens Mobility v Mnichově-Allachu.

Správa železnic má podle rozhodnutí Městského soudu v Praze zaplatit 858 milionů korun energetické společnosti ČEZ Prodej za neodebranou elektřinu v roce 2011. K tomu musí uhradit úroky za přibližně 700 milionů korun. Správa železnic se může proti verdiktu odvolat. Příští měsíc by měl navíc soud rozhodovat i o obdobné sumě za rok 2010.

Vysokorychlostní tratě z Prahy do Brna a Ostravy by měly mít větší ekonomický přínos, než jsou plánované náklady na jejich výstavbu. Konkrétně by šlo o rychlotratě Praha-Brno-Břeclav a Brno-Přerov-Ostrava. Ukázaly to studie proveditelnosti, uvedlo dnes ministerstvo dopravy. Podle současných odhadů vyjdou investice na obě připravované rychlodráhy na více než 400 miliard korun.