Autonehoda je považována za emočně velmi vypjatou situaci. Setkat se můžete i s bezvýznamnými ťukanci, které nezpůsobí nikomu velká zranění, ale vytvoří značné riziko pro další účastníky provozu zastavením a znepřehledněním provozu. Pro zvládnutí situace je doporučeno zachovat klidnou hlavu a postupovat s maximální obezřetností. Jak neohrozit sebe a případně blízké, kteří s vámi cestují? Můžete udělat pro svou přípravu něco již teď? 

Dopravní nehody mohou mít řadu kombinací (chodec, cyklista, motocyklista, auto, autobus), ale ať už se bude jednat o jakýkoliv typ dopravní nehody, tak si zapamatujte následující tři zásadní kroky.

1. Zajistěte bezpečnost

  • Jednejte rozvážně s ohledem na vlastní život a zdraví! Ať už jste laik, nebo profesionální zdravotník, vždy mějte na paměti, že se chcete vrátit domů za svou rodinou ve zdraví.
  • Rozsviťte v autě varovná světla. Zastavte na bezpečném místě. Snažte se nezastavovat zbrkle a bez rozmyslu! Sledujte provoz za sebou a najděte příhodné místo, kde se nestanete terčem pro další účastníky provozu.
  • Doporučení Autoklubu ČR zní, zastavte nejméně 100 m za místem nehody při pravé krajnici. Vždy ale zvažte danou situaci a rizika (viditelnost, hustota provozu, přehlednost úseku).
  • Několikrát se nadechněte a vydechněte, pokuste se zklidnit svoji mysl, na chvíli si srovnejte, co se stalo.
  • Oblékněte si reflexní vestu (všichni ve vozidle) a před vystoupením zkontrolujte situaci na silnici ve zpětných zrcátkách, všichni cestující opusťte vozidlo (počkejte za svodidly, nebo na jiném bezpečném místě). Děti nenechávejte nikdy samotné, vždy s nimi zůstane jedna dospělá osoba.
  • Vezměte si telefon, lékárničku a umístěte výstražný trojúhelník ve vhodné vzdálenosti. Obecně platí čím dál tím lépe, ale záleží opravdu na mnoha okolnostech (horizon, zatáčka, povrch vozovky, mlha a podobně) Na dálnici by opravdu vzdálenost výstražného trojúhelníku neměla být menší než cca 100 m. Není úplně důležité krokovat přesné metry, důležité je si uvědomit, kam dát trojúhelník, aby si toho včas bezpečně všimli přijíždějící vozidla a nezpůsobila další nebezpečnou situaci.
  • Vyhodnoťte, v jakém technickém stavu jsou vozidla. Hrozí-li požár, tak vždy zachovejte vlastní bezpečnosti zvažte použití hasicího přístroje.
  • Zajistěte havarované vozidlo (vypnutí motoru, zatažení ruční brzdy, vysunutí klíčů ze zapalování a jejich odhození pod pedály) a pozor na neaktivované airbagy, sklo, plechy. Neošetřujte zraněné před autem (pokud stojí z kopce) nebo v místech, kde hrozí další nebezpečí.
  • Zapojte další svědky události. Rozdejte úkoly – řízení dopravy, volání na tísňovou linku, aj. Pakliže k havárii dojde v protějším směru dálnice, v žádném případě se k ní nesnažte přebíhat, ale situaci raději řešte telefonickým ohlášením.

Několik tipů pro vlastní bezpečnost při poskytování první pomoci

Jednorázové rukavice mějte vždy u sebe. Jsou praktickým pomocníkem nejen pro situace spojené s první pomocí. V autě je dobré si rukavice vložit do smotané reflexní vesty.

I přestože je v ČR povinné vozit pouze jeden kus reflexní vesty, tak výrazně doporučujeme si auto vybavit počtem vest podle počtu pasažérů. Vesty mějte na dosah ruky. Navíc platí dle zákona, že pokud ostatní spolucestující ve vozidle vystoupí z vozidla mimo obec za snížené viditelnosti (hustý déšť, sněžení, mlha, od soumraku do svítání) stávají se z nich chodci a v tu chvíli, i když nejde o dopravní nehodu, musí mít na sobě viditelně umístěné reflexní prvky. O důvod více mít vest v autě více než pouze jednu.

Základní autolékárnička je opatřená pouze nezbytným vybavením. Chcete-li být dobře připraveni, doporučujeme lékárničku doplnit o kvalitní materiál jako pořádné tlakové obvazy, několik párů rukavic vaší velikosti, dobré nůžky a podobně.

Nechcete nic ponechat náhodě? Mějte v autě i chytrou nabíječku, která vám v případě potřeby umožní rozbít sklo nebo přeřezat bezpečnostní pás.

 

2. Získejte informace

Udělali jste první krok k nastartování celého záchranného řetězce a nyní přichází na řadu získání informací a poskytnutí úkonů k záchraně života. Než se pustíte do ošetřování jednotlivých zraněných, tak se na vzniklou situaci podívejte, jako na “celek”. O co se jedná? (náraz do stromu, srážka více vozidel, auto mimo vozovku, aj.). Kolik je na místě zraněných a zda se nenacházejí i mimo vozidlo? Jaký je asi jejich stav osob? Nevytékají z havarovaného vozidla provozní kapaliny nebo pohonné hmoty? Můžete mít pocit, že se vyhodnocováním situace zdržujete, ale jde o nezbytnost k získání ucelených informací, které po vás bude chtít dispečer na tísňové lince.

Ocitneme-li se v situaci s více zraněnými, je potřeba si uvědomit, kdo potřebuje pomoci nejdříve. Pamatujte si jednoduché pravidlo – ten, kdo nekřičí, je na tom zpravidla nejhůře. Na místě události si proto nejprve všímejte ležících, kteří si už o pomoc neumí říci  (červený obrázek s označením 1.). Jedná se o stavy potřebující prioritou při ošetřování a jde o zástavu masivního krvácení a zprůchodnění dýchacích cest u osob v bezvědomí. Dále ošetřete osoby při vědomí s omezením pohybu a chodící.

Prvních 5 minut často rozhoduje o přežití zraněného, proto je nezbytné, aby svědek události poskytl první pomoc bez otálení. Dojezdový čas zdravotnické záchranné služby je ze zákona 20 minut. Žádná pomoc profesionálů nebude na místě rychleji než vy – je to tedy na vás.

3. Přivolejte pomoc

Dále je třeba si co nejpřesněji ujasnit místo, na kterém se nehoda stala. Čím více jednoznačných orientačních bodů uvedeme, tím více zjednodušíme a uspíšíme dojezd záchranných složek. V případě určení přesné lokality neváhejte využít aplikaci Záchranka, která nově umožňuje i možnost video přenosu z místa nehoda. K přivolání pomoci profesionálních složkek můžete použít i tísňové linky 155 nebo 112.

 

Otázky spojené s dopravní nehodou

Jak je to s vyproštěním osob?

V případě, že je situace bezpečná, tak necháme provedení vyproštění na profesionálech. Je-li další nebezpečí, je-li blokován přístup k dalším raněným, kteří potřebují okamžitou pomoc a nebo nelze-li ošetřit zraněného na místě (např. resuscitace),  provedeme vyproštění a to co možná nejšetrněji.

Jak je to se sundáním přilby?

Platí, že v případě, kdy to není nutné, tak se helma nesundává. Podrobný návod a praktické rady pro poskytnutí první pomoci najdete v našem samostatném článku s infografikou –Jak poskytnout první pomoc při nehodě motorkáře.

Mám se bát airbagů?

Airbagy slouží k zabránění nárazu cestujícího na interiér automobilu. Dnešní vozidla jsou často vybaveny již více typy airbagu (čelní, boční, aj.) a aktivují se při středních a silných nárazech. Snižují úmrtnost ale zároveň je dobré si uvědomit, že rychlost jejich “nafukování” může dosáhnout až 200 Km/hod. Potenciálním nebezpečím se tak airbagy stávají v momentě, kdy došlo k nehodě ale nedošlo k jejich k aktivaci. Dávejte v takové situaci pozor, aby manipulací (otřesem, tlakem, teplotou) nedošlo k jejich nafouknutí. Nikdy nedávejte hlavu, ruce nebo nástroje do prostoru před neaktivovaný airbag. Hasiči mají speciální zařízení kterým zajistí bezpečnost v případě nenadálého vystřelení airbagu!

Jak reagovat na nástup šoku?

Osoba se jeví na první pohled jako zraněná, ale po nějaké chvíli dochází k nástupu “šoku”. Zraněný je bledý, má zrychlené, povrchní dýchání, studený pot, pocit žízně, je netečný a spavý. Školení zachránci poznají nástup šoku i zrychlením a slábnutím pulsu a omezením kapilarního návratu. Jak mohu pomoci? U zraněného mohlo dojít k vnitřnímu zranění a pro zmírnění rozvoje šoku můžete provést zajištění tepla (použití izotermické folie z autolékárničky), klidu a komunikace.

Co když mám strach nebo špatný pocit po zkušenosti z poskytování první pomoci?

Poskytování první pomoci může být výjimečnou situací někdy i pro školené zachránce. Nebojte se vlastní reakce těla. Je to normální reakce těla na nenormální situaci.  Při ošetřování můžete mít strach, být nervózní, mohou se vám třást ruce, nebo se můžete po prožité situaci i rozplakat. Stres může vaše tělo nabudit, ale je možné, že vás i zcela ochromí a vy nebudete schopni dělat vůbec nic. Vše je přirozené. Po prožité události nebuďte sami, o svou zkušenost se podělte s rodinou či přáteli, nebojte se říci, čeho jste byli svědkem a jak jste situaci prožívali. Je možné, že se vám o situaci nebude chtít mluvit vůbec a nebo se vám o ní bude opakovaně v noci zdát. Trvají-li děsivé sny nebo nespavost příliš dlouho, nebo na poskytování první pomoci myslíte i dlouhou dobu po jejím poskytnutí, je vhodné vyhledat odbornou pomoc psychologa nebo krizového centra. Využít můžete i anonymní pomoc bezplatné linky První psychické podpory 116 123, která funguje nonstop pro všechny obyvatele ČR

DPP