Úterý, 16 prosince, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 1071

Negrelliho viadukt je druhým nejstarším stojícím mostem v Praze

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Negrelliho viadukt, který začal sloužit cestujícím v červnu 1850, byl před téměř 170 lety prvním pražským železničním mostem přes Vltavu. Dodnes je po Karlově mostě druhým nejstarším přemostěním Vltavy v Praze a s 1110 metry zůstává navíc nejdelším pražským mostem. Loni v létě se stavba, která spojuje Masarykovo nádraží přes ostrov Štvanici s Bubny, konečně dočkala rozsáhlé rekonstrukce. Dvouletá oprava s rozpočtem téměř 1,5 miliardy korun má mimo jiné zvýšit kapacitu kapacitu zdejší trati.[/quote]

Ještě ve 40. letech 19. století mohli lidé v Praze využít pouze dvou mostů přes Vltavu. Kromě starobylého Karlova mostu to byl Most císaře Františka I., nynější Most Legií, otevřený v listopadu 1841. Prudce se rozvíjející železnice ale potřebovala další přemostění, které bylo nezbytné pro pokračování Severní státní dráhy z Prahy do Drážďan. O jeho vybudování rozhodlo ředitelství drah v roce 1842, kdy byla také podepsána mezistátní dohoda mezi Rakouskem a Saskem.

Traduje se, že všemocný kancléř Klemens Metternich to údajně komentoval poznámkou, že téhle vymoženosti využijí především všichni darebáci a revolucionáři, aby svou podvratnou činnost mohli exportovat do všech vzdálených koutů Evropy. Jisté je, že stavba měla být svěřena osvědčenému Janu Pernerovi, který jako vrchní inženýr vedl stavbu trati mezi Olomoucí a Prahou. Bohužel jeho předčasná smrt v září 1845 na následky nehody při otevírání choceňského tunelu všechno zmařila.

Na jeho místo byl ovšem jmenován neméně schopný geometr, inženýr Alois Negrelli, který stavěl horské silnice a železniční trati v rakouských a švýcarských Alpách. Ve svém oboru byl uznávaným odborníkem, později se proslavil projektem Suezského průplavu. Práce na empírovém kamenném viaduktu začaly na jaře 1846. Stavbu prováděly firmy Bratři Kleinové a Vojtěch Lanna, náklady činily jeden a půl milionu zlatých. Ve své době to byla největší železniční stavba v Evropě, na které pracovalo 3000 dělníků české, německé a italské národnosti.

Materiálem, dováženým po vodě z Kamýka nad Vltavou a opracovávaným na místě, se stala žula ze schwarzenberského lomu, který je dnes zatopen Orlickou přehradní nádrží, pilíře měly pískovcové obklady. Při stavbě se poprvé ve větší míře použily zvedací stroje. Délka viaduktu byla 1110 m, původní šířka pro dvoukolejnou trať 7,6 m, po odstranění kamenného parapetu rovných devět metrů. Viadukt měl 87 vysokých oblouků, z nichž osm stálo přímo ve Vltavě.

Po dokončení stavby působil viadukt, který je technickou kulturní památkou, impozantním dojmem, jeho elegantní linie připomínala velkolepé akvadukty starověkého Říma. I díky tomu jej zachytili umělci v četných vedutách či fotografických panoramatech. Umělecký historik Zdeněk Wirth nazval viadukt projevem monumentality empírového slohu v oblasti technických staveb. První vlak s cestujícími po něm projel 1. června 1850. V roce 1871 byl k viaduktu připojen ještě cihlový karlínský spojovací viadukt pro přímé spojení Buben a Libně.

Ve 20. století utrpěl ale Negrelliho – někdy též zvaný Kalrínský – viadukt několik necitlivých zásahů. Část oblouků byla přechodně zazděna a přeměněna na sklady. Původní jednotnou podobu stavby narušilo také nahrazení několika oblouků betonovou konstrukcí. V letech 1952 až 1953 zmizely kvůli zlepšení průjezdnosti motorových vozidel tři z oblouků nad Křižíkovou ulicí v Karlíně, v roce 1981 se totéž ze stejných důvodů opakovalo nad Bubenským nábřežím.

Podobně jako Karlův most přestál i Negrelliho železniční viadukt v plném provozu povodeň ze srpna 2002. Navržen byl totiž na základě zkušeností z povodně v roce 1845. Loni zahájená oprava je součástí plánované modernizace trati na Kladno s odbočkou na pražské letiště, která bývá často označována jako rychlodráha. Součástí plánovaných oprav bude kromě výměny železničního svršku a spodku rozebrání dvou mostních oblouků na Štvanici, které poškodily povodně.

Zdroj: ČTK

EU a Nadace Billa a Melindy Gatesových poskytnou dalších 100 milionů eur na investice v Africe

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

[quote]Zástupci Nadace Billa a Melindy Gatesových oznámili, že věnují finance pro plán vnějších investic EU.[/quote]

Nadace manželů Gatesových poskytne finanční prostředky ve výši 50 milionů dolarů (40,9 milionu eur) a dalších 12,5 milionu dolarů (10,2 milionu eur) v podobě technické pomoci. Jejich příspěvek bude použit na investiční projekty ve zdravotnictví v Africe v rámci plánu EU pro udržitelné investice na tomto kontinentu. Záměrem slučování zdrojů je povzbudit další soukromé investice v zájmu dosažení cílů udržitelného rozvoje; bude tak možné rychleji zvětšit záběr úspěšných projektů. Evropská komise vítá silnou podporu svému úsilí o udržitelný rozvoj v Africe a sama přispěje částkou dalších 50 milionů EUR.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker prohlásil:

„EU představuje třetinu přímých zahraničních investic do Afriky. Ty v současnosti vytvářejí pracovní místa a hospodářský růst na obou našich kontinentech. Musíme ale udělat více pro zlepšení podnikatelského prostředí a vytvořit africkým inovátorům platformu pro růst. To vyžaduje plné zapojení soukromého i charitativního sektoru a já jsem Nadaci Billa a Melindy Gatesových vděčný za její tolik potřebnou aktivitu. Je to investice do naší společné budoucnosti. Partnerství Evropy s Afrikou je partnerstvím, v němž se navzájem podporujeme, pomáháme si, abychom prosperovali a učinili svět bezpečnějším, stabilnějším a udržitelnějším místem k životu.“

Bill Gates uvedl:

„Díky zlepšení zdravotních ukazatelů může společnost dosáhnout větší prosperity a produktivity. Od roku 2000 došlo v subsaharské Africe v této oblasti k velkému pokroku, musíme ale udělat více pro to, abychom motivovali k výzkumu a inovacím, z nichž mají prospěch chudí lidé. Je skvělé, že Evropská komise je v partnerství s africkými zeměmi na předním místě v úsilí o redukování hluboce zakořeněné a globálně přítomné nerovnosti v oblasti zdravotní péče. Tento závazek vytvoří příležitosti, které mnoha lidem pomohou k tomu, aby se vyprostili z chudoby.“

Nové partnerství na téma zdraví navazuje na první společnou iniciativu s EU, jejímž cílem je podpora rozvoje nástrojů a technik ve prospěch drobných zemědělců v rozvojových zemích a která byla 12. prosince 2017 představena na pařížském summitu „Jedna planeta“. Prostřednictvím iniciativy poskytne Komise 270 milionů eur a Nadace Billa a Melindy Gatesových 300 milionů dolarů (244,7 milionu eur) na zemědělský výzkum, který nejchudším zemědělcům světa pomůže lépe se adaptovat na stále obtížnější podmínky pěstování plodin způsobené změnou klimatu. Programu se zúčastní také Francie, Německo, Itálie, Španělsko a další členské státy EU.

Souvislosti

Evropská unie a Afrika spolupracují na řešení současných společných úkolů – počínaje investicemi do mládeže, podporou udržitelného rozvoje, posilováním míru a bezpečnosti a podporou investic na africkém kontinentu, podporou řádné správy věcí veřejných a lepším řízením migrace konče.

Plán vnějších investic EU byl přijat v září 2017. Má napomoci zvýšit investice v partnerských zemích v Africe a zemích evropského sousedství – především díky nové záruce Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD) ve výši 1,5 miliardy eur.

Tato ambiciózní iniciativa podporuje inovativní finanční nástroje, jako jsou záruky na podporu soukromých investic. Její vklad ve výši 4,1 miliardy eur od EU pomůže do roku 2020 mobilizovat až 44 miliard eur soukromých investic. Ty jsou zaměřeny především na zlepšení sociální a ekonomické

infrastruktury, například komunální infrastruktury a proximitních služeb, na podporu pro malé a střední podniky a na projekty mikrofinancování a tvorby pracovních míst, zejména pro mladé lidi.

Zimní hospodářská prognóza 2018: stabilní a trvalý růst

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Tempo růstu ekonomiky eurozóny i celé EU vloni předčilo očekávání. Přechod od hospodářského oživení k růstu pokračuje. Ekonomika jak eurozóny, tak EU podle odhadů za rok 2017 vzrostla o 2,4 %, tedy nejrychleji za poslední dekádu.[/quote]

Stejný trend se má v obou případech udržet i v příštích letech, v roce 2018 se očekává růst 2,3 %, v roce 2019 pak 2,0 %.

„Evropská ekonomika překonává očekávání, a i v příštím roce by měla silně růst. Naším úkolem zůstává zajistit, aby výhody, které to s sebou přináší, pocítili všichni naši občané. Měli bychom využít situace a postarat se, aby byly naše ekonomiky odolnější, a prohloubit hospodářskou a měnovou unii,“ prohlásil místopředseda Komise pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis, který odpovídá i za finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů.

Pierre Moscovici, komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla, dodal:

„Evropská ekonomika solidně ozdravila. Na začátku roku 2018 zažívá eurozóna tempo růstu, které je od začátku krize nebývalé. Nezaměstnanost a deficity nadále padají a investice konečně znatelně rostou. Ekonomický růst je vyrovnanější než před deseti lety a – pokud provedeme rozumné strukturální reformy a zavedeme odpovědnou fiskální politiku – mohl by vydržet i déle. Příležitost k reformám, jakou máme teď, ale nebude trvat věčně. S ambiciózními rozhodnutími potřebnými k upevnění hospodářské a měnové unie bychom neměli otálet.“

Stabilní růst se zřejmě udrží

Současné odhady počítají s růstem HDP za rok 2017 na úrovni 2,4 %, listopadová ekonomická prognóza ovšem předpokládala jen 2,2 % v eurozóně a 2,3 % v EU. Prognózy na rok 2018 a 2019 jsou nyní oproti listopadu také vyšší, jak pro eurozónu, tak pro EU jako celek: od 2,1 % do 2,3 % v letošním roce a od 1,9 % do 2,0 % v tom příštím. Důvodem je jednak dynamičtější cyklický růst v Evropě, kde se zlepšuje situace na pracovních trzích a vládne obzvláště dobrá ekonomická nálada, jednak oproti očekávání výraznější oživení ekonomické aktivity a obchodu ve světě.

Investicím v časovém horizontu prognózy pomůže silná poptávka, vysoká míra využití kapacit a příznivé podmínky financování.

Inflace dál poroste jen mírně

Jádrová inflace, která nezahrnuje pohyblivé ceny energií a nezpracovaných potravin, by měla zůstat mírná, neboť stagnace pracovního trhu ustupuje jen pozvolna a tlak na růst mezd je stále omezený. Celkovou inflaci budou nadále značně ovlivňovat ceny energií, přičemž podle prognóz bude lehce stoupat. V eurozóně dosáhla inflace v roce 2017 1,5 %. V roce 2018 by se měla udržet na stejné úrovni a v roce 2019 pak vzrůst na 1,6 %.

Rizika jsou vyrovnaná, v krátkodobém horizontu může být výhled lepší

Rizika ohrožující tuto prognózu růstu jsou v zásadě vyrovnaná. V krátkodobém horizontu by ekonomický růst mohl překonat očekávání, na což poukazuje velmi dobrá ekonomická nálada. Ve střednědobém horizontu by vysoké globální ceny aktiv mohlo ohrozit přehodnocení rizik a základních ekonomických veličin. Riziko horšího, než předpokládaného růstu v důsledku nejistého výsledku jednání o Brexitu zůstává a stejně tak rizika spojená s geopolitickým napětím a posunem k protekcionistickým a dovnitř obráceným politikám.

Čistě technický předpoklad pro Spojené království v roce 2019

Vzhledem k probíhajícím jednáním o podmínkách odchodu Spojeného království z EU vychází prognózy na rok 2019 z čistě technického předpokladu, že obchodní vztahy mezi EU-27 a Spojeným královstvím zůstanou beze změny. Předpoklad je použit pouze pro účely prognózy a nemá žádný vliv na probíhající vyjednávání podle článku 50.

Souvislosti

Prognóza vychází ze souboru metodických předpokladů o směnných kurzech, úrokových sazbách a cenách komodit s datem uzávěrky 26. ledna 2018. Všechny ostatní vstupní data zahrnují období až do 30. ledna.

Od letošního roku začne Evropská komise opět každoročně vydávat dvě souhrnné prognózy (jarní a podzimní) a dvě průběžné prognózy (zimní a letní) namísto tří souhrnných prognóz ze zimy, jara a podzimu, které vypracovává od roku 2012.

Průběžné prognózy budou zahrnovat roční a čtvrtletní ukazatele HDP a inflace na stávající rok a roky následující pro všechny členské státy a eurozónu, jakož i souhrnné ukazatele pro EU.

Tím se Komise vrací k dřívějšímu modelu předpovědí a slaďuje svůj harmonogram prognóz s dalšími institucemi (např. Evropskou centrální bankou, Mezinárodním měnovým fondem či Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj).

2.3. ČESKÁ REPUBLIKA: SILNÝ RŮST A NAPÍNÁNÍ TRHU PRÁCE

 Česká republika zažívá hospodářský vzestup. Růst reálného HDP v roce 2017 pravděpodobně překročil potenciální růst značným rozpětím, který je způsoben soukromou spotřebou a investicemi a navzdory zpřísnění trhu práce. (Redakční poznámka: potenciální produkt= možný růst z vysoké zaměstnanosti je ale uměle snižován nenaplněním volných pracovních míst uplatněním podmínek pro pokračování v zaměstnání pracujících s nárokem na důchod, nebo z vnějších zdrojů). Přestože se očekává, že růst bude v letech 2018 a 2019 zpomalen, budou pokračovat inflační tlaky v důsledku kladné produkční mezery.

Předpokládá se, že ekonomika České republiky v roce 2017 vzrostla o 4,5 %, což je výrazně vyšší než v roce 2016, kdy ekonomika vzrostla o 2,6 %. Po nárůstu v první polovině roku 2017 se v druhém pololetí růst HDP pravděpodobně zmírnil s odhadovaným růstem 0,7 % (q-o-q) v posledním čtvrtletí roku 2017, po 0,5 % ve třetím čtvrtletí. Omezení na trhu práce rychle tlačí na mzdy, což se navíc spouští ve spotřebě domácností. Investice začaly opět silně přispívat k růstu s rostoucí podporou fondů EU.

Očekává se, že se růst HDP se v letech 2018 a 2019 zmírní, ale zůstane silný na úrovni 3,2 %, respektive 2,9 %, a to na základě domácí poptávky. Zatímco se očekává, že vývoz bude pokračovat v rostoucím růstu díky silné globální poptávce, bude jeho pozitivní vliv na růst HDP tendenčně neutralizován silným růstem dovozu.

Inflace měřená HICP se v roce 2017 urychlila na 2,4 % z 0,6 % v roce 2016, což bylo způsobeno především vyššími cenami potravin a služeb. Rozhodnutí centrální banky o zrušení měnového kurzu v dubnu 2017 a jejích následných zvýšení úrokových sazeb zřejmě způsobily zmírnění inflačních tlaků na dovážené zboží a služby. Očekává se, že celková inflace zůstane v roce 2018 nezměněna na 2,4 % (k nelibosti především důchodců) a v roce 2019 se bude stabilizovat na 2,0 %. Očekává se, že hlavní příspěvky z roku 2018 budou pocházet z potravin a služeb, přičemž se předpokládá, že ceny energií v první polovině roku rok. Celkově se předpokládá, že roční jádrová inflace se v letech 2018 a 2019 mírně sníží.

MŽP přestalo posuzovat D43, silničáři se na ni chystají znovu

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Ministerstvo životního prostředí přestalo po deseti letech posuzovat vlivy na životní prostředí u stavby severní části dálnice D43 mezi Svitávkou na Blanensku a Starým Městem na Svitavsku, kde se má D43 v budoucnu napojit na dosud nepostavenou část dálnice D35. Vyplývá to z dokumentu na portálu EIA. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dlouho na další přípravě D43 nepracovalo kvůli nesouladu s územně-plánovacími dokumenty. Nyní chystá stavbu de facto od začátku a pro daný úsek je zadaná studie, která řeší, zda nepostačí dvoupruhová silnice, řekl ČTK ředitel brněnského závodu ŘSD David Fiala.[/quote]

ŘSD mělo podle deset let starého rozhodnutí ministerstva porovnat danou trasu s alternativním vedením silnice na Svitavy. V současnosti je už zřejmé, že silnice povede ve stopě kdysi plánované takzvané Hitlerovy dálnice.

,,V létě by se měla studie dokončit. Intenzita dopravy v tomto úseku není nijak vysoká, proto se řeší, jaká kategorie silnice by zde mohla vzniknout. Může to být zatím jen dvoupruh připravený na stavbu čtyřpruhu,“ řekl Fiala.

Na základě studie je možné opět zahájit proces EIA.

Stavba D43, která nakonec nemusí být ani dálnicí, ale například jen převážně čtyřpruhovou silnicí první třídy, se léta odsouvá. Fiala připouští, že i když se začne stavět severní úsek od Svitávky dříve, v nejproblematičtější a nejzatíženější části kolem brněnské aglomerace, tedy mezi dálnicí D1 a Kuřimí, to nic nevyřeší.

V roce 2016 vznikla studie pro úsek od D1 ke Svitávce a nyní si nechává kraj zpracovat studii pro brněnskou aglomeraci, z níž má vzejít trasa nové komunikace. Na jejím základě se budou aktualizovat Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje nejdříve ve druhé polovině roku 2020. Až poté bude možné komunikaci projekčně a majetkově připravovat.

Studie z roku 2016 říká, že vést územím dálnici přináší určité výhody, avšak také řadu negativ, a to právě v nejproblémovějším území od Kuřimi k D1, kde komunikace povede buď přes Brno, nebo okolo Brna.

,,Studie proto doporučuje, aby se další přípravné práce zabývaly i otázkou zvážení jiných kategorií, než je komunikace dálničního typu. Studie prokázala, že stavba kapacitní silnice první třídy, rozumějme pozemní komunikaci s mimoúrovňovými křižovatkami, omezeným přístupem a proměnným, převážně čtyřpruhovým šířkovým uspořádáním, v některých úsecích místo plnohodnotné dálnice, by umožnila zabezpečit lépe obsluhu území,“ uvedl mluvčí ŘSD Jan Studecký.

Zdroj: ČTK

Ministr dopravy Ťok se vyjádří ke mzdám řidičů kamionů v cizině

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Freeimages.com

[quote]Ministr dopravy Dan Ťok se na tiskové konferenci vyjádří k situaci českých dopravců v Evropě a mzdám řidičů kamionů v zahraničí. S europoslankyní Martinou Dlabajovou vysvětlí na případu českého řidiče v Německu, kterému soud přiřkl nárok na doplacení tamní minimální mzdy, jaké dopady může mít prosazení protekcionistických opatření na českou ekonomiku.[/quote]

První český řidič kamionu vyhrál soud o to, že mu česká firma za řízení v Německu platila daleko méně, než kolik je tamní minimální mzda, napsala středeční MF Dnes. Německá státní pošta, pro kterou česká firma jezdila, mu musela doplatit více než čtvrt milionu korun. Dopravci se nyní obávají, že úspěch prvního řidiče u soudů může spustit lavinu dalších žalob šoférů. Většina dopravců tvrdí, že by je takové spory zruinovaly.

Česká republika má poslední možnost ovlivnit situaci českých dopravců v Evropě. Tlak západních zemí na prosazení evropské směrnice o vysílání pracovníků roste a nedaří se z ní proti původním předpokladům vyjmout ani specifickou oblast dopravy.

Zdroj: ČTK

Dunaj mezi Slovenskem a Maďarskem překlene most pro cyklisty

Od
Michaela Drábková
-

[quote] Slovenská vláda dala zelenou stavbě nového mostu pro pěší a cyklisty, který překlene staré koryto Dunaje na slovensko-maďarské hranici nedaleko Bratislavy. Nový most spojí obce Dobrohošť a Dunakiliti, mezi kterými zatím funguje přívoz. Příslušnou mezivládní dohodu kabinet projednal a schválil.[/quote]

Stavbou mostu pro pěší a cyklisty Dobrohošť-Dunakiliti se podle ministerstva dopravy podpoří přeshraniční spolupráce, přispěje k rozvoji turistiky, k volnému pohybu osob za účelem zaměstnání či trávení volného času a k celkovému hospodářskému a společenskému rozvoji pohraničních oblastí, uvedl server Sme.sk.

O naplnění dohody, tedy o tom, kdy se most začne stavět, se má rozhodnout později. O náklady se obě země podělí rovným dílem, poznamenala agentura MTI.

Zdroj. ČTK

Česko chce vyjmout dopravu ze směrnice EU o vysílání pracovníků

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Česká republika chce do poloviny roku vyjmout dopravní služby z návrhu obecných pravidel směrnice EU o vysílání pracovníků. Dálková tranzitní doprava by neměla regulaci podléhat. Navčerejší tiskové konferenci to uvedl ministr dopravy Dan Ťok.[/quote]

Obecná pravidla byla podle europoslankyně Martiny Dlabajové určená jako ochranářské opatření některých evropských zemí pro pracovníky dlouhodobě zaměstnané v cizině, například stavební dělníky, a nikoliv řidiče kamionů, kteří během jediného dne projedou i více evropských zemí. V každé zemi by přitom měli splňovat obvyklé podmínky pro zaměstnávání, tedy obvyklou mzdu, další náhrady i smluvní podmínky.

,,Musíme spojit síly a hájit české zájmy společně v Radě EU i v Evropském parlamentu,“ uvedla Dlabajová, která se jako stínová zpravodajka frakce ALDE účastní třístranného jednání mezi Komisí, Radou a Evropským parlamentem.

Podle Ťoka je současná podoba směrnice pro tuzemské dopravce likvidační.

,,Jde o narušení volného pohybu zboží a služeb. Pokud doprava ve směrnici zůstane, byrokratické a mzdové podmínky české dopravce zlikvidují,“ uvedl.

Revize balíčku obecných pravidel by měla být dokončená do pololetí letošního roku, kdy skončí bulharské předsednictví. Ve stejné době by podle Dlabajové měl vzniknout paralelní balíček určený pro dopravce.

Případ českého řidiče, který si v Německu vymohl doplacení mzdy na tamní úroveň, může být precedentem pro další žaloby.

,,Skladba mzdy v České republice je přitom vícesložková, což v Německu nebylo vůbec zohledněno,“ upozornila Dlabajová.

Hromadné žaloby či tlak odborů mohou mít podle jejích slov nakonec dopad i na velké průmyslové podniky, které si dopravu do zahraničí objednávají. Zasažena tak může být celá česká ekonomika.

Ustanovení směrnice přitom mnohdy nedodržují ani řidiči ze západoevropských zemí. Při loňské preventivní kontrolní akci ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva dopravy na hraničních přechodech Rozvadov a Hatě bylo zjištěno, že zatímco řidiči z nových členských států EU mají většinou k dispozici pracovní smlouvy v několika evropských jazycích, řidiči ze západních států o povinnostech při vysílání často nemají ani základní informace.

Zdroj: ČTK

Nové rozhraní e-shopu Českých drah pomáhá nevidomým

Od
Michaela Drábková
-

3D tisk a nové rozhraní e-shopu Českých drah pomáhá zrakově handicapovaným.

České dráhy udělaly velký pokrok na svém e-shopu a převlékly ho do moderního kabátku. Kromě nového grafického prostředí a rozšíření běžných funkcí e-shop výrazně ulehčuju práci zrakově handicapovaným, kteří jej nyní mohou takřka bez potíží používat. Dalším projektem, který pomáhá nevidomým, jsou workshopy Petra Duška, na kterých učí zájemce pracovat s 3D tiskárnami. Jak Petr Dušek, tak Jan Balák, který spolupracoval jako betatester na vývoji aplikace Českých drah, budou hosty konference INSPO 2018. Ta se bude konat 7. dubna v pražském Kongresovém centru a představí se na ní nejmodernější technologické novinky ulehčující život handicapovaným, seniorům nebo lidem po nehodě.

Nová verze e-shopu Českých drah je uživatelům k dispozici od ledna 2017. Změněna byla struktura webu, nově byly definovány nadpisy, seznamy i celé oblasti. Pomocí těchto struktur se nevidomý dokáže rychle na webových stránkách pohybovat a najít si tak informaci, kterou potřebuje. Další změnou bylo doplnění textových alternativ k čistě grafickým informacím.

„E-shop je pro zrakově handicapované již velmi dobře použitelný, ale i tak se snažíme doplňovat drobnosti, které práci ještě zlepší. Aktuálně pracujeme na lepší přístupnosti pro uživatele iOS,“ říká Jan Balák, který pomáhá s vývojem aplikace.

Reakce od zrakově handicapovaných uživatelů jsou veskrze pozitivní. Pokud si někdo neví rady, může navštívit workshop Agora ve středisku pro pomoc studentům se specifickými nároky Teiresiás, což je program, který zaštiťuje Masarykova univerzita v Brně. Na workshopech se vysvětlují různá informatická témata a asistenční technologie.

Podmínkou pro užívání je odečítač JAWS nebo WNDA. Jan Balák vysvětluje, na jakém principu tyto odečítače fungují. „Velmi zjednodušeně lze říci, že odečítač je program, který pracuje s textovou informací. Dokáže nevidomému pomocí umělého hlasu přečíst cokoliv v textové podobě. Pokud narazí třeba na grafiku, tak není schopen tuto informaci prezentovat. I to ale lze napravit. Stačí, aby člověk, který fotografii na web dává, přidal textový komentář. Druhou podmínkou pro bezchybné čtení stránky je ovladatelnost webu z klávesnice, protože nevidomý nepoužívají pro svou práci myš,“ doplňuje Balák.

3D tiskárny pomáhají lépe vnímat realitu

Druhým projektem, jehož úkolem je pomoci zrakově handicapovaným, jsou workshopy pořádané Petrem Duškem, který nevidomým představuje výhody práce s 3D tiskárnami. Hlavním cílem těchto workshopů je názorná ukázka praktického uplatnění 3D tisku.

„Možností práce s 3D tiskem je opravdu mnoho. Chtěl bych zájemcům například ukazovat možnosti využití Open Street Map či Google Earth pro zobrazení okolních budov, celých bloků domů, reliéfu Země. Může se zdát, že to jsou zanedbatelné věci, ale je zapotřebí si uvědomit, že 3D tisk nám mimo jiné dává možnost hmatově sdílet vizuální realitu. Nedávno mi nevidomá dívka sdělila, že vlastně ani neví, jaký tvar má dům, v němž bydlí, nebo jak vypadá škola, kterou navštěvuje. Proto je 3D tisk tak důležitý,“ říká Petr Dušek, organizátor workshopů s 3D tiskárnami.

O workshopy je veliký zájem, a to i přesto, že většina účastníků nemá s 3D tiskárnami žádné zkušenosti. Listopadového setkání se zúčastnilo 25 nevidomých a další podobná akce je naplánována na květen letošního roku, opět v rámci workshopu Agora. Workshopy jsou velmi interaktivní, nevidomí si sami mohou vybrat, jak bude akce probíhat. Menším problémem je časová náročnost, workshop totiž trvá pouze hodinu. I proto by chtěl Petr Dušek v budoucnu organizovat půldenní kurzy.

„Hodina není příliš, některé 3D tisky by trvaly déle, navíc k dispozici mám zatím jen dvě 3D tiskárny. Proto si účastníci přímo netiskli, ale seznámili se s 3D tiskárnami ve vypnutém i zapnutém stavu, materiály či výtisky. Na to, aby si účastníci vytiskli něco smysluplného, by bylo zapotřebí minimálně půldenní kurz a pro každého účastníka mít k dispozici jednu tiskárnu. Něco takového jistě lze realizovat, ale uvidíme, jestli vznikne nějaká přirozená poptávka,“ přibližuje Dušek.

Oba projekty se představí 7. dubna na konferenci INSPO v pražském Kongresovém centru, která se věnuje technologiím pro osoby se specifickými potřebami. „Práce se zrakově handicapovanými je velmi specifická a my jsme velmi vděční za každou aktivitu, která nevidomým pomáhá se lépe začleňovat do běžného života. Proto jsme velmi rádi, že s námi oba pánové spojili síly a můžeme je na naší konferenci INSPO představit,“ uzavírá Jaroslav Winter, organizátor konference INSPO.

Generálním partnerem INSPO 2018 je Nadace Vodafone, partnery jsou AutoCont CZ, ČSOB, Teiresiás, mediálními partnery ČTK Protext a portál Helpnet, záštitu poskytl Magistrát hl. m. Prahy. Informace o konferenci najdete na www.inspo.cz

 

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

Zdroj: ČTK

Dva podklady ze 14.2. pro summit 23.2. a nová iniciativa

Od
Michaela Drábková
-

Evropská komise představí různé možnosti (a také finanční důsledky) nového a moderního dlouhodobého rozpočtu EU, který by efektivně Evropská Komise představí možnosti dlouhodobého rozpočtu EU po roce 2020–a jejich důsledky

Před neformálním zasedáním vedoucích představitelů dne 23. února 2018  Evropská komise uvedla její priority po roce 2020.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker k tomu řekl: „Rozpočty nejsou jen otázkou účetnictví – jde v nich o priority a ambice. Představují naši budoucnost v řeči čísel. Nejprve bychom tedy měli hovořit o tom, jakou Evropu si přejeme. Poté musí členské státy pro tyto ambice nalézt odpovídající prostředky. Nám všem nám sice musí být jasné, že nadcházející debata nebude v žádném případě rutinní záležitostí, ale jsem pevně přesvědčen, že se nám podaří zdánlivě nemožné a dohodneme se na rozpočtu, který bude výhodný pro všechny.“

Na zasedání dne 23. února budou lídři Evropské unie diskutovat o tom, jak pro priority, které pro Unii stanovili 16. září 2016 v Bratislavě a 25. března 2017 v Římském prohlášení, zajistit odpovídající financování, aby je bylo možné realizovat. Tyto dva prvky – stanovení společných priorit Unie a poskytnutí prostředků k jejich provedení – od sebe nelze oddělit.

Komise k této významné diskusi přispívá třemi způsoby: Zaprvé poskytuje nezbytné informace o rozpočtu EU, jeho přínosech, úspěších a přidané hodnotě. Zadruhé vypracovává scénáře, které znázorňují finanční dopady různých možných politických rozhodnutí. A zatřetí poukazuje na důsledky, jež by pro studenty, výzkumné pracovníky, infrastrukturní projekty i řadu dalších oblastí mělo případné zpoždění při přijímání nového rozpočtu EU.

Možnosti budoucího rozpočtu EU

Při debatě o ambicích unijních opatření v oblastech, jako je ochrana vnějších hranic EU, podpora skutečné evropské obranné unie, posílení digitalizace Evropy nebo zefektivnění fondů EU podporujících soudržnost a zemědělskou politiku, je pro vedoucí představitele Unie důležité vědět, co by jejich rozhodnutí konkrétně znamenala z hlediska financování na úrovni EU. Právě toho by měl docílit dnešní příspěvek Komise – tím, že vyčísluje finanční dopady různých možných politických rozhodnutí. Nejedná se o vlastní návrhy Komise, nýbrž o příklady založené na představách, které se ve veřejné diskusi často objevují. Jejich účelem je soustředit pozornost, podpořit diskusi a poskytnout solidní faktický základ pro významná rozhodnutí, která bude třeba učinit.

Pokud se například lídři shodnou na tom, že uskuteční často zmiňovaný příslib lépe ochraňovat vnější hranice EU, stálo by to během sedmi let 20 až 25 miliard eur, a kompletní systém správy hranic EU až 150 miliard eur. Každou politickou prioritu – evropskou obrannou unii, podporu mobility mladých lidí, stimulování digitalizace Evropy, posílení výzkumu a inovací či podporu skutečné hospodářské a měnové unie – je totiž třeba řádně financovat, aby se mohla zrealizovat.

Modernizace a financování rozpočtu EU

Komise rovněž představuje možnosti modernizace rozpočtu EU, mimo jiné posílením vztahu mezi cíli rozpočtu EU a způsobem jeho financování. Kromě toho uvádí možnosti, jak posílit vazbu mezi financováním z EU a dodržováním základních hodnot Unie, tedy tzv. podmíněnost.

Čas hraje roli – pro občany i podniky

Rychlá politická dohoda o novém, moderním rozpočtu EU má zásadní význam pro to, aby Unie ukázala, že je připravena naplňovat pozitivní politický program nastíněný v Bratislavě a v Římě.

Komisař odpovědný za rozpočet a lidské zdroje Günther H. Oettinger prohlásil: „Nesmí se opakovat nepříjemná situace z roku 2013, kdy byl současný rozpočet EU přijat až se značným zpožděním. Pokud by znovu došlo k podobnému zdržení, nebude možné včas zahájit více než 100 000 projektů financovaných z EU v klíčových oblastech, jako je podpora podnikání, energetická účinnost, zdravotní péče, vzdělávání a sociální začleňování, a statisíce mladých lidí nebudou moci v roce 2021 vyjet v rámci programu Erasmus+.“

Brzká dohoda je tedy nejen politicky žádoucí, ale také nezbytná z praktického hlediska. Partneři a příjemci finančních prostředků EU – od studentů a výzkumných pracovníků až po projekty v oblasti infrastruktury, zdravotní péče či energetiky – i celostátní a regionální úřady potřebují a zasluhují si mít právní a finanční jistotu. Komise ukazuje lídrům konkrétní příklady toho, jak by případné zpoždění mělo nepříznivý dopad na občany a podniky v celé EU. Je totiž přesvědčena, že nepříjemná zkušenost s pozdním přijetím stávajícího rozpočtu EU, kdy se výrazně zdrželo spuštění nových programů, a tudíž i realizace priorit financování, by se již neměla opakovat.

Další kroky

Formální návrh příštího dlouhodobého rozpočtu EU předloží Evropská komise v nejbližších měsících, nejpozději začátkem května 2018. Mezitím bude nadále naslouchat názorům všech zainteresovaných stran, mimo jiné prostřednictvím veřejných konzultací o prioritách EU, které zahájila v lednu 2018.

 

Evropa, která přináší výsledky: Komise předkládá návrhy, jak zefektivnit Evropskou unii

Evropská komise navrhla k projednání 23.2.řadu konkrétních kroků, které by mohly zefektivnit činnost Evropské unie a zlepšit vazbu mezi čelními představiteli institucí EU a občany Evropy.

Předseda Jean-Claude Juncker uvedl: „V Bratislavském plánu, Římském prohlášení a nyní agendě lídrů se Evropa správně zaměřuje na vytvoření Unie přinášející svým občanům konkrétní a hmatatelné výsledky v otázkách, které jsou pro ně důležité. V nastoupené cestě musíme pokračovat. Vždy jsem říkal, že forma je podřízena funkci – nyní není čas na dlouhé diskuse o institucionální reformě nebo změně Smlouvy. Existuje však řada opatření, která můžeme přijmout, abychom ještě více zefektivnili své úsilí o dosažení našich hlavních priorit. Existuje mnoho možností, ale cíl musí být jeden a tentýž: vytvořit Evropu, která přináší výsledky.“

Vedoucí kandidáti: využití zkušeností s tzv. Spitzenkandidaten z roku 2014

Volební proces v roce 2014 posílil vztah mezi třemi orgány EU a zefektivnil jejich práci. Pomohl jim spojit své síly při realizaci společného pracovního programu na pětileté funkční období. To umožnilo Junckerově Komisi pracovat političtějším způsobem, soustředit se na oblasti, kde Unie přináší nejlepší výsledky, a zbytek přenechat členským státům.

Ve svém projevu o stavu Unie v roce 2017 předseda Komise Juncker uvedl, že experiment s „vedoucími kandidáty“ z roku 2014 by měl pokračovat. Dnes Evropská komise nastiňuje, jak lze tento proces zlepšit na základě stávajících Smluv, a zároveň zachovat rovnováhu mezi orgány EU a mezi členskými státy navzájem. To zahrnuje výzvu adresovanou politickým stranám, aby vedoucí kandidáty vybraly dříve, a to do konce roku 2018, a aby kampaň začala dříve. Voliči by tak měli více možností identifikovat se s kandidáty a politickými programy, které představují.

Komise rovněž doporučuje více zviditelnit propojení mezi vnitrostátními stranami a evropskými stranami. Politické strany na vnitrostátní úrovni by měly zvýšit transparentnost, pokud jde o evropskou stranu, k níž jsou přidruženy, a to například použitím jejího loga v kampani a volebních materiálech. Měly by také zaujmout jasné stanovisko v důležitých evropských otázkách, vyjádřit úmysl zapojit se do politických skupin v Evropském parlamentu a sdělit, koho si přejí ve funkci předsedy Evropské komise.

Složení Evropského parlamentu a Evropské komise

Vedoucí představitelé členských zemí v Evropské radě musejí rozhodnout – na základě návrhu Evropského parlamentu – o složení Evropského parlamentu ve funkčním období 2019–2024 a o tom, co s křesly neobsazenými Spojeným královstvím. Jednou z možností je vyhradit určitý počet těchto křesel pro nadnárodní volební obvod. I když Evropský parlament v nedávném usnesení (ze 7. února) odhlasoval, že nevyzve k vytvoření nadnárodního volebního obvodu, ponechal dveře otevřené pro budoucí diskuse. Řada členských států nedávno vyjádřila podporu této myšlence, zatímco jiné vyjádřily nesouhlas s její realizací. Nadnárodní volební obvod by mohl posílit evropský rozměr voleb tím, že kandidátům umožní oslovit více občanů v celé Evropě. Na druhé straně poslanci obvykle zastupují voliče, kteří je zvolili na místní nebo celostátní úrovni, a jsou s nimi v úzkém styku, a to jak z důvodu, že se jim zodpovídají, tak i z důvodu, aby mohli vznášet otázky, které jsou důležité pro voliče z jejich volebního obvodu. Komise je myšlence nadnárodních kandidátních listin nakloněna, bude to však vyžadovat, aby v příštím roce s tím jednomyslně souhlasila Rada a aby se ve všech 27 členských státech změnily volební zákony, a tato myšlenka tak mohla být uplatněna při volbách v roce 2019.

Sbor komisařů nyní v souladu s rozhodnutím Evropské rady z 22. května 2013 sestává z 28 členů podle zásady jeden komisař za každý členský stát. Než bude jmenována příští Evropská komise, budou muset vedoucí představitelé rozhodnout, zda zachovat princip jeden člen za každý členský stát, nebo Komisi zmenšit. Menší exekutiva by teoreticky fungovala efektivněji, snadněji by se řídila a umožnila by vyváženější rozdělení portfolií. Avšak zmenšení Komise by rovněž znamenalo, že některé členské státy by nebyly zastoupeny na politické úrovni této instituce a přišly by o výhodu    spočívající v zachování přímého kanálu politické komunikace s občany a vnitrostátními orgány.

Jediný předseda Komise i Rady

Ve svém projevu o stavu Unie v roce 2017 předseda Komise Juncker jako první přišel s nápadem jediného předsedy Komise i Evropské rady. Kdyby jedna osoba zastávala funkce předsedy Evropské rady a předsedy Evropské komise, mohlo by to strukturu Unie zefektivnit. To je na základě nynějších Smluv možné. Dvojí funkce nevyžaduje sloučení obou institucí. Předseda Evropské Komise je již členem Evropské rady a ani jeden z obou předsedů v Evropské radě nehlasuje; jejich úlohou je radit, přinášet vklad z práce svých útvarů, pomáhat stavět mosty a vytyčovat společná východiska.

Dialogy s občany

Evropská komise pravidelně pořádá dialogy s občany, jichž se účastní členové Komise, Evropského parlamentu, vlád členských států, místních a regionálních orgánů a zástupci občanské společnosti. Od roku 2012 se na 160 místech uskutečnilo téměř 500 z těchto interaktivních veřejných diskusí. Komise v období ode dneška do evropských voleb v květnu 2019 zvýší jejich četnost, přičemž cílem je dosáhnout počtu 500 dalších akcí. Komise také vítá iniciativy členských států pořádat své vlastní vnitrostátní rozhovory s občany o budoucnosti Evropy a je připravena je podpořit tam, kde je to možné, například propojením tohoto procesu s on-line konzultací o budoucnosti Evropy, která by mohla zůstat otevřená do 9. května 2019. Komise se o přínosy svých zkušeností podělí s členskými státy.

Souvislosti

Dnešní návrhy a předložené možnosti přímo navazují na zprávu Evropské komise (ze dne 8. května 2015) o volbách do Evropského parlamentu v roce 2014, v níž byl obsažen slib určit, jak dále posílit evropský rozměr a demokratickou legitimnost rozhodovacího procesu EU, dále zkoumat důvody dlouhodobě nízké volební účasti v některých členských státech a snažit se tento problém řešit.

Evropská občanská iniciativa: Komise registruje iniciativu „Vítáme Evropu, nechte nám pomoci, pomozte nám!“

Evropská komise se nyní rozhodla zaregistrovat evropskou občanskou iniciativu s názvem „Vítáme Evropu, nechte nás pomoci!“, v níž se uvádí: „Vlády se snaží zvládnout migraci. Členské státy se potýkají s migrací. k jednání. “ Organizátoři vyzývají Komisi, aby „podporovala místní skupiny, které pomáhají uprchlíkům … zastavit vlády, které trestají dobrovolníky … obhajovat oběti vykořisťování, zločinu a porušování lidských práv“ (viz příloha).

Rozhodnutí Komise o registraci iniciativy se týká pouze přípustnosti návrhu. Komise v této fázi neanalyzovala věcný obsah. Registrace této iniciativy se uskuteční dne 15. února 2018 a zahájí jednoletý proces sběru podpisů podpory od jejích organizátorů. Pokud tato iniciativa do jednoho roku obdrží od jednoho milionu prohlášení o podpoře nejméně ze sedmi různých členských států, Komise bude muset reagovat do tří měsíců. Komise může rozhodnout, zda bude žádost vyhověno či ne, a v obou případech bude muset vysvětlit své odůvodnění.

Souvislosti

          Evropské občanské iniciativy byly zavedeny  Lisabonskou smlouvou a zahájeny v dubnu 2012, kdy vstoupilo v platnost nařízení o evropské občanské iniciativě, které provádí ustanovení Smlouvy.
Po oficiálním zapsání evropské občanské iniciativy iniciativa umožňuje jednomu miliónu občanů nejméně jedné čtvrtiny členských států EU vyzvat Evropskou komisi, aby navrhla právní akt v oblastech, kde má Komise pravomoc.

Podmínky pro přípustnost, jak je stanoveno nařízením o evropské iniciativě občanů, nejsou výslovně uvedeny v rámci pravomocí Komise předkládat návrh právního aktu, pokud nepatří do její působnosti a které nejsou zjevně zneužívající, znevažující nebo obtěžující a že není zjevně v rozporu s hodnotami Unie.

Příloha: Popis cílů navržené iniciativy

Občané v Evropě chtějí podporovat nový život. Chceme, aby Komise poskytla přímou podporu místním skupinám, které pomáhají uprchlíkům, kterým jsou udělena národní víza.
Nikdo by neměl být stíhán nebo pokutován za nabídku humanitární pomoci nebo přístřeší. Chceme, aby Komise zastavila vlády, které trestají dobrovolníky                      Každý má právo na spravedlnost. Chceme, aby Komise zaručila účinnější způsoby ochrany obětí zneužívání a zločinu v celé Evropě a všech obětí porušování lidských práv na našich hranicích.

Ťok zvažuje zavedení zákazu předjíždění pro kamiony

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

[quote] Ministr dopravy v demisi Dan Ťok zvažuje zavedení zákazu předjíždění pro kamiony na dálnicích. Zřejmě by ale nešlo o plošný zákaz, ale o omezení například v okolí uzavírek nebo tam, kde mají dálnice tři pruhy. Ťok to dnes řekl novinářům. Na záměr upozornil deník Právo.[/quote]

„Určitě tam, kde jsou tři pruhy. Přišel, pokud vím, požadavek při opravách D1, aby tři kilometry před uzavírkou a za uzavírkou byl zákaz předjíždění kamionů, tam si to také dovedu představit,“ uvedl Ťok. Podle něj nebude k opatření nutná změna zákona, ale stačí rozhodnutí ministerstva dopravy jako správního úřadu o umístění dopravních značek.

Předjíždění dvou kamionů na dálnici bývá velmi zdlouhavé, protože předjíždějící kamion musí dodržovat maximální povolenou rychlost, která se příliš neliší od rychlosti předjížděného vozidla. Kvůli tomu vznikají v provozu nebezpečné situace.

Podle Práva by byl zákaz předjíždění těžkých nákladních aut zvláště potřebný pro ty zimní dny, kdy se na vozovce tvoří souvislá vrstva ledu nebo je sněhová vánice. Ministerstvo dopravy by podle Ťoka spolu s Ředitelstvím silnic a dálnic mělo vytvořit krizový plán, co v takových situacích dělat.

Zdroj: ČTK

1...1 0701 0711 072...1 160Strana 1 071 z 1 160

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253