Integrace migrantů: Komise představuje nástroj, který pomůže členským státům co nejlépe využívat finanční prostředky EU

31.1.2018

Komise vydala soubor nástrojů, který vnitrostátním a regionálním orgánům pomůže vypracovat strategie a projekty na integraci migrantů a zvolit si k tomu dostupné zdroje EU. Účelem nového nástroje je přispět k vytyčení místních integračních strategií podporovaných z prostředků EU, které budou synergicky využity ve stávajícím rozpočtovém období 2014–2020.

Komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos uvedl: „Investovat dnes do integračních politik znamená zajistit, aby i do budoucna zůstala Evropa prosperující, soudržnou a inkluzivní společností. To bude v nadcházejících letech naše priorita. Aby byla migrace skutečnou příležitostí pro všechny, to znamená pro naše občany, pro migranty a uprchlíky a pro naši společnost obecně, musí ji doprovázet úspěšná integrace.“

Komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssen k tomu dodala: „Optimální čerpání prostředků z fondů EU, jako je Evropský sociální fond, hraje důležitou úlohu při podpoře integrace osob z přistěhovaleckého prostředí. Zároveň znamenají tyto prostředky další investice do stávající pracovní síly EU. Mimo to jsme zřídili nástroj pro tvorbu

dovednostního profilu, který pomáhá státním příslušníkům třetích zemí prezentovat jejich dovednosti na evropském trhu práce.“

Komisařka pro regionální politiku Corina Crețu uzavřela: „EU má ambici proměnit problém migrace v příležitosti pro naše společnosti a ekonomiky a nová příručka je kamínkem do této mozaiky. Bude napomáhat úspěšné integraci migrantů na místní úrovni, a to s podporou EU a při využití jejích prostředků.“

Příručka určuje pět priorit pro ucelené a účinné dlouhodobé integrační strategie: přijímání, vzdělávání, zaměstnání, bydlení a přístup k veřejným službám. V rámci těchto priorit uvádí nejnaléhavější výzvy a navrhuje odpovídající podpůrná opatření navázaná na příslušný fond EU. Například v oblasti vzdělávání lze pro dosažení větší inkluzivnosti a řešení segregace na školách kombinovat různé fondy EU: z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) mohou být financována modernizovaná a přístupná zařízení. Evropský sociální fond (ESF) a Azylový, migrační a integrační fond mohou podpořit speciální odbornou přípravu pro pedagogy, která jim pomůže řešit problem s přerušenou školní docházkou, a Fond evropské pomoci nejchudším osobám může poskytnout materiální pomoc studentům v nouzi.

Členské státy a regiony mají k dispozici širokou škálu finančních nástrojů EU, které mohou podporovat různé druhy projektů v oblasti integrace, ať už jde o zajištění zdravotní péče a jazykových kurzů po příjezdu, nebo pomoc migrantům při hledání zaměstnání, bydlení a místa ve společnosti. Financovat lze tyto projekty z evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondy), Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF) a Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD).

Souvislosti:

Přestože za záležitosti v oblasti integrace primárně odpovídají členské státy, EU v akčním plánu pro integraci z roku 2016 zavedla opatření, která mají členským státům při začleňování státních příslušníků třetích zemí do společnosti pomáhat. Patří mezi ně i finanční prostředky a nástroje určené na podporu hospodářské a sociální soudržnosti v jednotlivých členských státech.

Kromě toho jedno z opatření v rámci nové agendy dovedností pro Evropu zahrnuje zavedení nástroje EU pro vytvoření dovednostního profilu státních příslušníků třetích zemí. Nástroj funguje online i offline a umožňuje lidem ze zemí mimo EU prezentovat dovednosti, kvalifikaci a zkušenosti způsobem přístupným pro zaměstnavatele, vzdělávací a školící subjekty a organizace pracující s migranty v celé Evropské unii.

V přezkumu rozpočtového rámce 2014–2020 v polovině období navrhla Komise zavést v rámci stávajícího nařízení o politice soudržnosti novou investiční prioritu, která se zaměřuje výhradně na integraci migrantů. Cílem je usnadnit úpravu programů politiky soudržnosti, tak aby mohly být finanční prostředky přesměrovány na nové priority vyplývající z problému migrace.

V USA do letadla nepustili páva, navzdory naléhání majitelky

Michaela Drábková

31.1.2018

peacock-3080897_640 — Zdroj: pixabay.com

[quote]Na palubu letadla společnosti United Airlines, které odlétalo z letiště Newark v americkém státě New Jersey, nebyl vpuštěn páv, jenž své majitelce měl poskytovat citovou podporu. O kuriózním případu dnes informoval zpravodajský server BBC.[/quote]

Majitelka páva podle blogu Live and Let Fly aerolinkám řekla, že svému mazlíčkovi koupí letenku. Letecká společnost to ale odmítla s tím, že pták nesplňuje pravidla přepravy. Žena byla upozorněna, že s pávem jí do letadla nepustí, a to s dostatečným časovým předstihem, uvedla aerolinka.

Fotografie cestující s pávem se objevily na internetu. Pták na nich stojí na zavazadlovém vozíku, zatímco okolní cestující situaci s úžasem pozorují.

Páv se údajně jmenuje Dexter. Zachránila ho umělkyně z Brooklynu, která si říká Ventiko, a jeho život sdílí na sociálních sítích.

Aerolinky v minulosti několika cestujícím s psychickými problémy povolily vzít si na palubu zvířata jako formu terapie.

V roce 2014 byla však z letadla společnosti US Airways vykázaná cestující a její prasátko Hobie poté, co se zvíře vykálelo a zachrochtalo před odletem.

V roce 2015 se cestující ze Seattlu dostala do hledáčku médií, když krátce před Vánoci cestovala v letadle s živým krocanem. Cynici byli překvapeni, když se dozvěděli, že se pták nakonec vrátil v pořádku domů, a to ve svých speciálních ptačích kalhotkách.

Zdroj: ČTK

Francouzská policie zatkla na dálnici běžce, měl za sebou 130 km

Michaela Drábková

31.1.2018

[quote]Britského amatérského sportovce, který se rozhodl běžet odstavným dálničním pruhem z francouzských Alp až na 170 kilometrů vzdálené letiště v Lyonu, zatkla v pondělí dopravní policie. Do cíle mu přitom zbývalo jen 40 kilometrů, píše dnes francouzský tisk.[/quote]

Mladý muž se v horském středisku Valmorel minulý víkend účastnil překážkového běhu ve sněhu. Cítil se patrně ještě natolik fit, že se vydal na lyonské letiště po svých. Na hlavě měl helmu.

„Volali jsme na něj do tlampače, ale on nic neslyšel,“ řekl jeden z policistů. „Říkali jsme mu, že běhat po dálnici je zakázané, ale on nechápal, proč jsme ho naložili, za každou cenu chtěl pokračovat na letiště.“ Policisté muže po kontrole dokladů a testu na alkohol propustili. Dostal pokutu ve výši čtyři eura (asi 100 Kč).

Podle zmiňovaného policisty to nebylo poprvé, co se něco takového stalo. „A často se to týká Britů. Je divné, že ti lidé běhají po dálnicích. Možná je to jejich národní sport, ale u nás tomu tak není“.

Zdroj: ČTK

Státní dotace dají mimopražská letiště třeba na speciální kamery

Michaela Drábková

31.1.2018

[quote]Speciální kamery pro rozpoznávání obličejů a SPZ či více pracovišť kontroly cestujících by mohla mimopražská letiště pořídit za stamiliony od státu. Vyplývá to z vyjádření mezinárodních letišť v Brně, Karlových Varech, Ostravě-Mošnově a Pardubicích pro ČTK. Ministryně financí Alena Schillerová dnes oznámila, že těmto letištím stát poskytne celkem 585 milionů korun na zvýšení bezpečnosti.[/quote]

Jak by letiště chtěla dosavadní opatření posílit, nechtěli jejich zástupci z bezpečnostních důvodů upřesnit. V Brně by státní peníze využili podle mluvčí letiště Kateřiny Pichalové třeba na rozšíření počtu pracovišť bezpečnostních kontrol cestujících a nové bezpečnostní technologie. Pardubické letiště zase očekává například nové kamery, které dokážou rozpoznat obličeje a poznávací značky aut.

„Jsme partnery ministerstva vnitra, jež určilo skupinu, která objíždí letiště. Jedná s manažery, co by se kde instalovalo a do jakých prostor,“ doplnila Hana Šmejkalová, ředitelka firmy East Bohemian Airport, která pardubické letiště provozuje.

Bezpečnostní opatření pořízená ze státních dotací budou podle ředitele Letiště Karlovy Vary Václava Černého již nad rámec pravidel, která musí splňovat evropská letiště. Letos bude zřejmě připravena projektová dokumentace a v letech 2019 až 2020 by mohla být modernizace provedena, řekl ČTK Černý.

Představitelé mimopražských mezinárodních letišť zdůraznili, že již nyní jejich bezpečnostní opatření odpovídají přísným mezinárodním předpisům. Finanční pomoc na bezpečnostní opatření ale vítají. „Letiště Ostrava spolupracuje při realizaci tohoto projektu a vítáme tuto iniciativu, jelikož investice do bezpečnosti jsou v současné době na místě,“ řekl obchodní ředitel Letiště Leoše Janáčka Ostrava v Mošnově na Novojičínsku Stanislav Bujnovský.

Stát již uzavřel projekt zvýšení bezpečnosti pražského Letiště Václava Havla za 187 milionů korun. Letiště tak nyní například hlídají brány s kamerami, které dovedou rozpoznat SPZ auta hledaného policií. Před rokem začaly fungovat i automatické brány kontrolující cestující a čtečky cestovních dokladů. Celní správa využívá nové přístroje pro detekci radiace či chemických látek – drog nebo výbušnin – u cestujících. Zatím jen v pilotním provozu je systém detekce obličejů.

Na posílení bezpečnostních opatření v Praze se podílely ministerstva financí a vnitra, celní správa, policie, Bezpečnostní informační služba a státní firma Český Aeroholding.

Zdroj: ČTK

Pravidla o ochraně údajů v době digitalizace a globalizace: společné prohlášení prvního místopředsedy Timmermanse, místopředsedy Ansipa, komisařek Jourové a Gabrielové u příležitosti nadcházejícího Dne ochrany údajů 2018 z 26. Ledna.

Michaela Drábková

30.1.2018

europe-1395913_960_720 — Zdroj: Pixabay.com

„28. leden je Evropským dnem ochrany údajů. Údaje jsou všude kolem nás. Když používáte svůj chytrý telefon, může shromažďovat údaje o tom, kde se pohybujete, co máte rádi, o vašich přátelích, zdravotním stavu… V Evropě je ochrana údajů základním právem, a my jsme tudíž povinni je chránit.

Rok 2018 bude z hlediska ochrany údajů v Evropě přelomový. Od května 2018 se budou v EU uplatňovat modernizovaná pravidla pro ochranu údajů. Ta řeší střety mezi digitálním světem a naším právem na ochranu údajů.

Nový předpis začne být uplatňován za o něco více než 100 dní, a Komise tudíž přijala pokyny, jež vnitrostátním úřadům pro ochranu údajů, vnitrostátním správám a podnikům pomůže na tuto velkou změnu se připravit. Komise rovněž připraví několik osvětových akcí, aby měla jistotu, že jsou si Evropané svých práv plně vědomi.

Evropané se nyní budou těšit novým právům. Právo na jasné a srozumitelné informace znemožní společnostem schovávat se za složité právnické formulace, když chtějí získat náš souhlas.

Přenositelnost, právo převést si údaje z jedné služby na jinou, je dalším novým právem, jež umožní snadno změnit služby. Byla vyjasněna stávající práva, jako je např. právo být zapomenut.

Lepší pravidla ochrany údajů znamenají rovněž lepší ochranu na internetu. Polovina evropských uživatelů internetu má obavy ze zneužití svých osobních informací. Dojde-li v důsledku kybernetického útoku ke zveřejnění vašich osobních údajů, bude o tom muset dotčená společnost, jež těmito údaji disponovala, do 72 hodin informovat příslušné orgány i své uživatele.

Další významnou novinkou je záruka, že ochrana se na údaje vztahuje i za hranicemi vaší země. Pokud společnost shromažďuje údaje v Evropě, bude muset dodržovat evropské normy, navzdory skutečnosti, že tyto údaje analyzuje v zahraničí. To je v globalizovaném propojeném světě zásadní.

Evropská unie je hrdá, že v této věci razí cestu a zavádí vysoké standardy ochrany údajů na celém světě. Jsme odhodláni prosazovat naše hodnoty ochrany údajů na mezinárodní úrovni. Naše hospodářství z velké části závisejí na mezinárodních datových tocích. V roce 2016 jsme zavedli štít EU–USA na ochranu soukromí, jenž má usnadnit výměny se Spojenými státy. Nyní projednáváme s Japonskem dokončení formálních kroků, které umožní volný tok osobních údajů mezi EU a touto zemí. Dotčené výměny plně respektují naše normy ochrany údajů, zároveň však usnadňují obchod.

Jsme odhodláni zajistit, aby bezpečnost, obchod a ochrana osobních údajů šly ruku v ruce s modernizací a inovacemi a to jak na evropské, tak celosvětové úrovni.“

Souvislosti

28. ledna Evropská komise každoročně slaví Evropský den ochrany údajů. Reforma pravidel ochrany údajů byla schválena v dubnu 2016 (prohlášení). Nová pravidla ochrany údajů se v EU začnou uplatňovat od 25. května 2018 (viz tisková zpráva).

V lednu 2017 Komise navrhla uvést do souladu pravidla pro elektronické komunikace (soukromí a elektronické komunikace) s novými standardy světové úrovně, které EU přijala v obecném nařízení o ochraně údajů. V září 2017 Komise navrhla nový soubor pravidel, která upravují volný pohyb neosobních údajů v EU. Spolu s již existujícími pravidly pro osobní údaje umožní nová opatření ukládat a zpracovávat v celé Unii rovněž neosobní údaje, aby se zlepšila konkurenceschopnost evropských podniků a zmodernizovaly veřejné služby. Oba návrhy musí ještě schválit Evropský parlament a členské státy.

V rámci přípravy uplatňování obecného nařízení o ochraně osobních údajů ode dne 25. května zveřejnila Komise pokyny, jež mají pomoci občanům, podnikům, organizacím a veřejné správě nová pravidla ochrany údajů dodržovat a mít z nich prospěch. Kromě toho Komise rovněž zřídila novou

internetovou stránku dostupnou ve všech jazycích EU, jež obsahuje často kladené dotazy, praktické příklady a internetové odkazy, a poskytuje tak přehlednější a praktičtější návod, jak nová pravidla uplatňovat.

Státní podpora: Komise dospěla k závěru, že zavedení změny zákona o silničním provozu v České republice nezahrnuje státní podporu. Brusel 29. ledna 2018

Michaela Drábková

30.1.2018

Evropská komise zjistila, že zákaz outdoorové reklamy, jako jsou billboardy vedle dálnic a hlavních komunikací, který Česká republika zavedla prostřednictvím „Doplňkového zákona“ a která vstoupila v platnost dne 1. září 2017, nezahrnuje státní podporu. V říjnu roku 2017 obdržela Komise stížnost od reklamní společnosti, která tvrdila, že zavedením změn zákona č. 13/1997 Sb. na silnicích by české orgány poskytly svým soutěžitelům údajnou státní podporu. Komise posoudila stížnost a zejména zjistila, že zákaz: i) neposkytuje žádné společnosti žádné selektivní výhody, jelikož se jedná o obecný zákaz uložený ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu; ii) platí stejně pro všechny společnosti působící na trhu pro outdoorovou reklamu; (iii) nezahrnuje převod státních prostředků žádným způsobem na žádnou společnost. Komise proto dospěla k závěru, že opatření nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Více informací bude k dispozici na internetových stránkách Komise o hospodářské soutěži v registru státních podpor pod číslem spisu SA.48856.

Českým drahám se loni zvýšil počet cestujících na 174,7 milionu

Michaela Drábková

30.1.2018

[quote]České dráhy loni přepravily 174,7 milionu cestujících, což je meziroční přírůstek o 3,2 milionu. Lidé tradičně využívali hlavně příměstské a vnitrostátní dálkové vlaky. Přepravní výkon, tedy celkový počet kilometrů, které cestující s národním dopravcem ujeli, byl loni nejvyšší za posledních 20 let. ČTK to dnes sdělil mluvčí Českých drah Radek Joklík. Tržby z jízdného a výsledky hospodaření za loňský rok dopravce zveřejní na konci dubna.[/quote]

Konkurenční soukromý dopravce RegioJet loni na českých a mezinárodních linkách přepravil 4,67 milionu cestujících, což je meziročně o čtvrtinu více. Důvodem nárůstu bylo podle firmy zavedení tří párů spojů mezi Prahou, Brnem a Bratislavou od prosince 2016. Další soukromý dopravce Leo Express loňské počty cestujících zatím nezveřejnil.

S Českými drahami lidé loni absolvovali v průměru na jednoho obyvatele 17 až 18 jízd. „Průměrná vzdálenost, kterou s námi zákazník při jedné cestě ujede, je 44,5 kilometru,“ uvedl generální ředitel Českých drah Pavel Krtek. Přepravní výkon se proti roku 2016 zvýšil o 398 milionů na 7,778 miliardy osobokilometrů.

Loni podle člena představenstva odpovědného za osobní dopravu Michala Štěpána dále rostl zájem o mezistátní dopravu, kterou České dráhy zajišťují ve spolupráci se zahraničními partnery. „Lidé míří hlavně do metropolí sousedních států,“ uvedl. Počet přepravených v mezinárodních vlacích se loni zvýšil o 400.000 na téměř 4,8 milionu.

Dráhy podle Krtka od roku 2010 investovaly desítky miliard korun do zvýšení komfortu cestování, další nákupy nových vagonů se chystají. „Aktuálně probíhají soutěže na dodávku 50 nových vozů pro dálkové spoje a také chceme nakoupit deset motorových jednotek na linku Praha – Kladno,“ zmínil.

V roce 2016 hospodařily České dráhy s čistým ziskem 882 milionů korun, o rok dřív skupina vykázala ztrátu 1,35 miliardy korun. Důvodem zlepšení byly podle výroční zprávy mimo jiné nárůst zisku z nákladní dopravy a provozní úspory.

Zdroj: ČTK

V Lovosicích se bude městskou dopravou jezdit zdarma

Michaela Drábková

30.1.2018

bus-2531578_960_720 — Zdroj: Pixabay.com

[quote]V Lovosicích bude od 28. ledna cestování městskou hromadnou dopravou zdarma. Zastupitelé dnes schválili zrušení jízdného. Cílem zavedení bezplatné MHD je zklidnit dopravu ve městě a navrátit cestující do autobusů.[/quote]

V roce 2017 výrazně poklesl počet cestujících přepravených MHD, bylo jich 35.556, zatímco ještě o rok dříve se svezlo celkem 55.279 lidí. Počet ujetých kilometrů se přitom nezměnil. Náklady na provoz jsou zhruba 1,4 milionu korun. Tržby z jízdného činily loni 148.742 korun, v roce 2016 to bylo 240.387 korun.

Městská hromadná doprava byla v Lovosicích zavedena před deseti lety. Vedení města ji vnímá jako službu občanům, proto by měla být podle radnice zdarma. Přínosem má být také snížení počtu osobních aut v ulicích, nižší hlučnost a lepší průjezdnost.

Dosud cestující v Lovosicích platí v MHD deset korun. Děti od šesti do patnácti let platí pět korun, stejná částka je za větší zavazadlo. Senioři nad 70 let, děti do šesti let a lidé s průkazkou ZTP mají cestování MHD už teď zdarma.

Zrušení jízdného má mít podle radnice také sociální dopad – klesne množství pohledávek a exekucí za neuhrazené pokuty.

Zdarma mají městskou hromadnou dopravu nyní třeba ve Frýdku-Místku, Třeboni, Valašském Meziříčí nebo ve Strakonicích.

Zdroj: ČTK

Stavba dálnic je podle NKÚ pomalá,dokončit síť do roku 2050 nelze

Michaela Drábková

30.1.2018

[quote]Výstavba dálnic byla v letech 2013 až 2017 velmi pomalá a ani v příštích letech příliš nezrychlí. Vyplývá to z výsledků prověrky, které dnes zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Státem daný termín dokončení dálniční sítě v roce 2050 při současném tempu nelze podle NKÚ stihnout. Ministerstvo na svém webu sdělilo, že připravilo novelu stavebního zákona, která má výstavbu zrychlit. Podle ministra dopravy Dana Ťoka je neúnosně dlouhá příprava staveb.[/quote]

Kontroloři prověřovali období od roku 2013 do června 2017, zahrnující konec vlády Petra Nečase, vládu Jiřího Rusnoka a od ledna 2014 vládu Bohuslava Sobotky, v níž měli resort dopravy na starost ministři za hnutí ANO. V tomto období bylo ročně zprovozněno v průměru 16 kilometrů dálnic. „Tempo výstavby dálnic je velmi pomalé a v některých fázích přípravy se oproti předchozí kontrole NKÚ ještě zpomalilo,“ sdělil mluvčí NKÚ Václav Kešner.

„Dálniční síť původně měla být zcela dokončena v roce 2010. Termín ministerstvo dopravy několikrát posunulo a nyní je stanoven na rok 2050. Současné tempo výstavby ale nestačí ani pro dosažení tohoto cíle,“ uvedl. Aby stát stihl síť dokončit do roku 2050, musel by podle NKÚ ročně otevřít 25 kilometrů dálnic. Vláda Andreje Babiše v demisi slibuje v programovém prohlášení do čtyř let otevřít 110 kilometrů nových dálnic, ročně 27,5 kilometru. Podle NKÚ je ale reálné tempo 17 kilometrů ročně.

Rozšiřování sítě dálnic podle ministra Ťoka zdržel útlum výstavby za Nečasovy vlády. „Pokud byla zastavená příprava a zahajování nových staveb dálnic, pak jsme v posledních čtyřech letech nemohli mnoho nových dálnic otevřít a soustředili jsme se hlavně na rozhýbání přípravy a zahajování nových staveb,“ uvedl Ťok, který ministerstvo vedl i v Sobotkově vládě od prosince 2014.

Výstavbu podle NKÚ zpomalují problémy v přípravě – opakující se napadání a odvolávání účastníků územního a stavebního řízení, řešení výjimek kvůli chráněným druhům rostlin a živočichů i dlouhé majetkoprávní vypořádání. „Příprava staveb dálnic ve fázi od získání souhlasného stanoviska k vlivům na životní prostředí (EIA) do vydání stavebního povolení trvala v průměru 13 let,“ uvedl Kešner. Příkladem je podle něj stavba D1 Říkovice – Přerov, kde bylo souhlasné stanovisko EIA vydáno roku 2000, ale dodnes nebylo ukončeno majetkoprávní vypořádání.

Ministerstvo dopravy chce zrychlit výstavbu novelou stavebního zákona, kterou nyní projednávají výbory Poslanecké sněmovny. Jednou z novinek je takzvaná předběžná držba, která by umožnila začít stavět ještě předtím, než budou vykoupeny či vyvlastněny pozemky pod dálnicí. Územní řízení by také u konkrétních staveb vedl jeden specializovaný stavební úřad v kraji. Návrh obsahuje i výčet prioritních dálnic a železnic, kterých by se urychlení stavby týkalo.

Stavba dálnic podle NKÚ v prověřovaném období zlevnila podle kontrolorů v průměru o 55 procent. „Vybudovat jeden kilometr dálnice stálo v letech 2013 až 2017 v průměru 152 milionů korun. To je přibližně o 190 milionů korun méně, než za kolik se stavělo v letech 2008 až 2012,“ uvedl mluvčí NKÚ. Ceny staveb nebyly podle kontrolorů až na výjimky významně nadhodnoceny ani podhodnoceny.

Zdroj: ČTK

Třiadvacet afrických států vytvoří jednotný letecký prostor

Michaela Drábková

30.1.2018

airbus-a380-landing-1450386 — Zdroj: Freeimages.com

[quote]Třiadvacet afrických států včetně Jihoafrické republiky, Nigérie a Keni vytvoří jednotný letecký trh. Chtějí dosáhnout větší propojenosti, nižších cen letů a povzbudit růst svých ekonomik. První fázi projektu oznámila v neděli na summitu v etiopském hlavním městě Africká unie (AU), která sdružuje 55 členských zemí. Její představitelé doufají, že se postupně podaří vytvořit obdobu evropského společného leteckého prostoru, kde mohou aerolinky jednotlivých členských států operovat v jakékoli jiné členské zemi.[/quote]

Létání na černém kontinentu bývá považováno za nejdražší a nejméně pohodlné na světě, píše list Financial Times. Záměr jednotlivé trhy propojit je starý 30 let a jeho realizaci označili letečtí analytici za „seizmickou událost“. Zároveň ale varují, že než se nebe nad Afrikou úplně otevře, bude potřeba ještě mnoho práce.

Podle Mezinárodní organizace pro civilní letectví při OSN žije v Africe 15 procent světového obyvatelstva, ale představuje jen tři procenta leteckého trhu. Kontinent je poset neefektivními státem vlastněnými leteckými dopravci, kteří nejsou schopni fungovat na komerční bázi a cestující tím trpí, řekl listu ředitel Tim Coombs z londýnské poradenské firmy Aviation Economics Tim Coombs. Propojení mezi některými národy je tak špatné, že je často nejsnazší cestovat z jedné africké země do druhé přes Evropu nebo Blízký východ.

Studie z roku 2015 zadaná Africkou komisí pro civilní letectví a Mezinárodní asociací leteckých dopravců, která sdružuje téměř 300 leteckých společností, odhaduje, že úplná liberalizace sektoru mezi 12 největšími ekonomikami na kontinentu by zvýšila jejich hospodářskou produkci o 1,3 miliardy dolarů (26,5 miliardy Kč), vytvořila 155.000 nových pracovních míst a snížila ceny letenek až o 35 procent.

„Létání je v Africe luxus, ve Spojených státech a v Evropě ale může každý letět na víkend kam chce. To tu chceme,“ řekl Financial Times jeden z architektů jednotného afrického leteckého trhu a šéf dopravní a turistické divize AU David Kajange. Představitelé AU doufají, že první dopady dohody cestující pocítí již za šest měsíců.

Zdroj ČTK