Výsledky průzkumů ukazují, že téměř polovina evropských firem má obavy ze zhoršení platební morálky svých obchodních partnerů. S pozdním splácením faktur mělo nepříjemnou zkušenost dokonce 85 procent společností. Letos po osmi letech dochází k výraznému zhoršení situace, firmy na proplacení svých faktur čekají nejdéle od roku 2015. Nejhůře jsou na tom společnosti z oblasti logistiky, služeb a lidských zdrojů.

Na začátku loňského roku mnozí majitelé firem očekávali postupné zlepšování ekonomické situace, nicméně od ruského útoku na Ukrajinu se hospodářský útlum ještě prohloubil. Podle průzkumu Barometr platební morálky, který byl realizován mezi 1 300 podniky z České republiky, Slovenska, Bulharska, Maďarska, Polska a Turecka, očekává 48 % oslovených firem v roce 2023 prodloužení průměrné doby splatnosti faktur. „Řada firem v regionu se dokázala vyrovnat s dopady koronavirové pandemie a ustát i prudký růst cen energií. Nejistý výhled na vývoj ekonomiky v roce 2023 ale na trhu zvyšuje napětí a vzbuzuje obavy podniků, nakolik budou odběratelé schopni za dodané zboží a služby včas platit,“ uvedla Markéta Stržínková, ředitelka české pobočky pojišťovny Atradius, která průzkum pravidelně provádí. Skeptickou náladu obchodních společností ukazují i výsledky ekonomického průzkumu Asociace německých obchodních a průmyslových komor (DIHK). Z nich vyplývá, že téměř každá čtvrtá společnost očekává v příštích měsících zhoršení platební morálky.

Proplácení faktur je nejhorší od roku 2015

Platební morálka firem v Evropě se letos po osmi letech zhoršila. Průzkum inkasní agentury EOS KSI uvádí, že každá čtvrtá faktura je ve východní Evropě zaplacena pozdě nebo vůbec. Zhoršení situace popisují i výsledky nedávného průzkumu společností Intrum Czech a Komory certifikovaných účetních. Podle něj se s pozdě zaplacenou fakturou setkalo dokonce 85 % firem. Průměrná splatnost faktur se v Česku dlouhodobě pohybuje okolo 52 dnů. Interní databáze platební instituce Roger však ukazuje, že poměrně často přesahuje i 60 dnů. „Firmy jsou v takovém případě nuceny čekat, než odběratel zaplatí, a to na úkor rozvoje a investic do dalších zakázek,“ uvádí spoluzakladatel a CEO platební instituce Roger Adam Šoukal. Navíc musí podnikatel měsíčně platit své náklady, jako je DPH, mzdy nebo materiál. „S nejdelší splatností faktur se potýká zejména oblast logistiky, služeb nebo odvětví lidských zdrojů,“ doplňuje. Výsledky průzkumu společnosti Intrum Czech ukazují, že polovina českých firem je na tom mnohem hůře než před pandemií. Dokonce čtyři z pěti firem z různých důvodů akceptují stále delší odklady splatností a jen 13 % českých společností se soustředí na vymáhání pohledávek. „Mnohé společnosti s delší splatností faktur počítají a hledají řešení, aby neohrozily svou existenci. Jedna z možných variant je přizpůsobit tomu plánování a cashflow,“ radí Ondřej Stöhr, jednatel společnosti Conti RSC, největšího českého dopravce v silo cisternové dopravě.

Logistické společnosti bojují s rostoucím zpožděním plateb

To, že si klienti logistických firem se zaplacením faktur dávají načas, potvrzují údaje českého fintechu 4Trans. Podle něj se doba splatnosti aktuálně pohybuje okolo 54 dnů. Zákazníci tak logistickým společnostem zaplatí průměrně s 12denním zpožděním. Podle údajů fintechu byla doba splatnosti před čtyřmi roky poloviční. „Mnohem více jsou ohroženy menší a střední společnosti, kterým bezproblémové fungování komplikují i rostoucí náklady spojené s energetickou krizí. Když se jejich odběratelé s platbou faktury opozdí, nemohou čekat další dva týdny, jelikož musejí financovat svůj provoz,“ upřesňuje Jaroslav Ton, generální ředitel fintechu 4Trans. Tím se mnoho logistických firem může poměrně snadno dostat do druhotné platební neschopnosti. Podle Ondřeje Stöhra je velmi důležitá pravidelná kontrola platební morálky klientů. „Pokud na nějakou nesrovnalost přijdeme, telefonicky na zpoždění platby upozorníme. V drtivé většině případů se nám podaří problémy rychle vyřešit,“ vysvětluje Stöhr.

Předběžné statistiky dopravních nehod za leden až duben tohoto roku poukazují na velmi varovnou bilanci, zejména u cyklistů. Ve zmiňovaném období došlo na našich silnicích k 713 nehodám s účastí cyklistů, při kterých jich 18 zemřelo, 30 jich bylo těžce zraněno a dalších 561 jich bylo zraněno lehce. Není obvyklé, aby si ještě před zahájením hlavní cyklistické sezóny vyžádaly dopravní nehody tolik obětí mezi cyklisty.

„Cyklistů v silničním provozu přibývá, ať už jde o sport či dopravu po městě. Aktivní pohyb na kole je pozitivním trendem, vyžaduje ale od motoristů i cyklistů samotných vzájemnou ohleduplnost a dodržování pravidel. Ročně na našich silnicích zemře 40 cyklistů. Letos evidujeme od ledna do dubna, ještě před zahájením hlavní sezony, již 18 obětí. Je důležité, aby cyklisté dávali správně přednost v křižovatkách, byli dobře vidět a nosili přilby. Řidiči aut na druhé straně mají zpomalit v místech, kde se cyklisté pohybují, pozorně sledovat v provozu i menší jednostopá vozidla a dodržovat bezpečný boční odstup od cyklisty,“ řekl vedoucí oddělení BESIP Ministerstva dopravy Tomáš Neřold.

Cyklostezky jsou pro bezpečnost provozu klíčové

Počet cyklistů rok od roku narůstá, zejména v městské mobilitě můžeme zaznamenat velmi pozitivní trend. Nárůst počtu cyklistů až o 50 % potvrzují reálná data z automatických sčítačů. To s sebou přirozeně nese i zvýšenou nehodovost. Heslem letošního Světového týdne bezpečnosti silničního provozu (probíhá v období od 15. do 21. května) je proto „rethink mobility“ – tedy změna konceptu mobility, se zvýšením podílu chůze, jízdy na kole a využívání veřejné dopravy.

Světový týden bezpečnosti silničního provozu letos také zdůrazňuje význam bezpečné infrastruktury. Jedním z řešení jsou samostatné cyklostezky, které jsou sedm až dvanáctkrát bezpečnější než úseky bez cyklistické infrastruktury. Prokázal to průzkum, který nedávno zadal pražský magistrát. Mimo jiné ukázal, že na pražských cyklostezkách je třeba ujet milion kilometrů, než se člověk na jízdním kole setká s nehodou. Jenom od roku 2017 do roku 2022 byla ze Státního fondu dopravní infrastruktury financována výstavba více než 370 km nových cyklostezek, za téměř 3 mld. Kč.

„V reakci na rostoucí počet lidí na kolech a související nehodovost rozvíjíme projekt Cyklovize 2030. Jde o nástroje pro tvorbu bezpečné dopravní sítě pro moderní prostředky individuální dopravy v České republice. Projekt má přispět k tomu, aby se síť budovala a fungovala podobně, jako je tomu u železnice nebo silnic,“ říká národní cyklokoordinátor Jaroslav Martinek.

Mezi nejběžnější nehody patří kolize cyklisty s automobilem, největším rizikem jsou křižovatky

Typickým účastníkem smrtelné dopravní nehody s účastí cyklisty je člověk ve věku nad 55 let. Nejčastějším typem nehod je potom srážka cyklisty s automobilem, přičemž viníkem bývá z 58 % řidič vozidla a z 38 % cyklista (zbylá procenta tvoří nehody, u kterých nešlo jednoznačně identifikovat viníka dané nehody). Časté jsou ale také nehody, při kterých cyklista havaruje sám, typicky jde o nezvládnutí řízení kola a náraz do pevné překážky. Takzvané samonehody tvoří 40 % všech dopravních nehod s účastí cyklistů.

Na bezpečnost zranitelných účastníků provozu, tedy chodců a cyklistů, se zaměřuje také nová generace testových otázek pro žadatele o řidičské oprávnění, což je projekt Asociace autoškol a Ministerstva dopravy. Právě vnímání rizikových momentů, při nichž může řidič auta cyklistu přehlédnout, se věnuje nejen textová podoba otázek, ale i nové video otázky se simulací reálných dopravních situací.

Nejčastěji dochází ke kolizím na křižovatkách, kdy jeden z účastníků nedá přednost tomu druhému. Ve městech, při nižších rychlostech, končí tyto střety většinou s lehkým zraněním. Mimo město, kde k těmto střetům dochází častěji ve vyšších rychlostech, dochází mnohem častěji k těžkým až smrtelným zraněním cyklisty. Bez ohledu na přednost v jízdě jednotlivých účastníků je proto vždy zásadní, navázat oční kontakt s druhým účastníkem, aby bylo jisté, že se vzájemně vidíte a víte o sobě. Cyklista může ke své bezpečnosti výrazně přispět tím, že bude dobře viditelný a sám bude mít dobré rozhledové podmínky. Řidiči automobilů naopak musí věnovat zvýšenou pozornost rozhlížení a nečekat na silnici pouze stejně velký stroj, jako je ten jejich. Pokud jste v roli cyklisty, mějte na sobě a na kole reflexní prvky, včetně bočních odrazek a přinejmenším za snížené viditelnosti (v dešti, šeru apod.) buďte vždy osvětlení vpředu i vzadu.

Startují osvětové akce pro cyklisty v terénu

BESIP se bezpečnosti cyklistů aktuálně věnuje ve dvou preventivních projektech. Kampaň Dám respekt podporuje větší ohleduplnost mezi motoristy a cyklisty a obě skupiny informuje o pravidlech a zásadách bezpečné jízdy.  Kampaň, která začala v loňském roce ve spolupráci s iniciativou cyklisty Romana Kreuzigera, pokračuje letos kontaktními akcemi po celé ČR. Během sezony proběhne 50 akcí, nejčastěji na cyklostezkách či jiných místech se zvýšeným pohybem cyklistů.

První akcí, na které se budou moci lidé s týmem BESIP a Dám respekt potkat naživo, bude akce „Frýdek-Místek na cestách“, která proběhne 20.5. v Autokempu Olešná, právě ve Frýdku-Místku. Připraveny tam budou interaktivní kvízy z bezpečnosti silničního provozu, seznámení s nejčastějšími rizikovými situacemi a tipy, jak jim předcházet.

BESIP spolupracuje také s novým projektem „Ne-riskuj“ financovaným z Fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů. Tento seriál preventivních spotů se zaměřuje konkrétně na bezpečnost seniorů na elektrokolech.

Informace o kampani Dám respekt naleznete zde.

Informace o projektu Ne-riskuj zde.