Vláda se chystá prominout další část dluhu SŽ, který organizace zdědila

4.11.2021

[quote]Vláda se chystá prominout Správě železnic (SŽ) další část dlouhodobého dluhu, který organizace zdědila po transformaci z Českých drah. Letos půjde o zbylých 1,26 miliardy korun, které stát dříve poskytl jako státní záruky. Vyplývá to z dokumentu, který má ČTK k dispozici. Podobnou účetní operaci, která má spíše formální charakter a nemá na financování železniční organizace vliv, schvaluje vláda každoročně.[/quote]

Umořování dluhu je podle ministerstva dopravy nezbytné k tomu, aby mohla být Správa železnic považována za bezdlužnou a mohla čerpat peníze z evropských fondů. Až do roku 2017 stát z dlužné částky odmazal přes 55 miliard korun. V letech 2018 a 2019 Správa železnic nevykázala žádnou daňovou ztrátu, stát oddlužení dočasně přerušil.

Správa železnic dluhy zdědila při svém vzniku v lednu 2003. Peníze si půjčil stát na výstavbu železničních koridorů a obnovu vlaků Českých drah. Stát také peníze splácí, formálně však figurují v účetnictví Správy železnic jako závazek vůči státnímu rozpočtu. Proto je vláda od roku 2005 každoročně umazává, a to většinou ve výši daňové ztráty za předchozí rok. Loni takto vláda rozhodla o prominutí 583 milionů korun.

Letos je ovšem prominutá částka nižší, správa totiž za loňský rok vykázala daňovou ztrátu přes 3,7 miliardy korun. Stát ovšem ke konci loňského roku vyčíslil závazky Správy železnic na 1,31 miliardy korun. K tomu navíc připočetl předpokládaný výnos s prodeje Železniční polikliniky Brno za necelých 50 milionů korun.

Státní organizace Správa železnic se mimo jiné stará o koleje, nádražní budovy, sestavuje jízdní řád a zajišťuje rovný přístup dopravců na železnici. Působí také jako investor výstavby tratí.

Zdroj : ČTK

Dopravní podniky akci „milostivé léto“ vítají, pomůže dlužníkům a věřitelům může přinést aspoň část dluhů zpět

Michaela Drábková

3.11.2021

[quote]Dlužníci v exekuci mají od 28. října 2021 do 28. ledna 2022 šanci splatit své původní dluhy u státu, krajů a obcí nebo jimi vlastněných firem, a to bez přidaných poplatků. Do tzv. milostivého léta spadají také pohledávky dopravních podniků za jízdy bez jízdenky. Sdružení dopravních podniků ČR (SDP ČR) tuto možnost vnímá pozitivně, protože pro jednotlivé dopravní podniky může „milostivé léto“ znamenat navrácení části dlužných částek, které by se jim pravděpodobně nepodařilo vymoci.[/quote]

Dopravní podniky jenom v loňském roce udělily v součtu více než 365 tisíc pokut, každý den v roce tedy přistihli revizoři jednotlivých dopravců průměrně tisíc lidí bez platného jízdního dokladu. „Většina z nich pokutu uhradí na místě nebo ji zaplatí do několika dnů. Někteří bohužel své „černé jízdy“ z různých důvodů nevyřeší a po několik letech se z několikatisícové pohledávky u dopravního podniku mohou stát desetitisícové dluhy, které nabobtnají o různé další poplatky, úroky a odměny exekutorovi,“ vysvětlil předseda SDP ČR Tomáš Pelikán.

Dlužníkům teď stát nabízí jedinečnou šanci, jak se těchto velkých dluhů zbavit. Dopravní podniky tuto akci vítají, protože předpokládají, že schopnost a ochota dlužníků zaplatit sníženou částku bude vyšší než v případě původních dluhů. „Jaký bude zájem z jejich strany si však zatím netroufáme odhadovat, protože velká část z nich má několik pohledávek sloučených dohromady. Spočítali jsme, že teoreticky by se díky milostivému létu mohlo dopravním podnikům vrátit zpět na jistinách kolem 350 milionů korun, ale to skutečné číslo bude pravděpodobně násobně menší,“ uvedl tajemník odborné skupiny Přepravní kontrola při SDP ČR Milan Hrudka.

Cestující bez platného jízdního dokladu způsobili jen v roce 2020 dopravním podnikům odhadovanou ztrátu v hodnotě 325 milionů korun. Za takovou částku by bylo možné pořídit například více než padesát kloubových autobusů. Jízdou na černo tak hříšníci nezasahují dopravce jako takového, ale přeneseně ubírají peníze z rozpočtů měst a obcí a doplácí na to všichni. „Dopravní podniky nemohou narozdíl od jiných věřitelů vznik svých pohledávek zásadně ovlivnit. V městské hromadné dopravě je především ve velkých městech velice problematické, či spíše nemožné, odmítnout poskytování služeb osobám, které soustavně nemají v úmyslu za služby platit. Dopravcům pak chybí finanční prostředky na mzdy řidičů, rozvoj dopravy, nákup nových dopravních prostředků, na opravy trakčních vedení a podobně,“ dodal Tomáš Pelikán.

Kromě revizorské kontroly se dopravní podniky snaží působit v této oblasti i preventivně – v Praze kampaní „Nejedeš načerno?“, v Plzni „Nemám černý svědomí“ nebo v Ostravě „94 % cestujících jezdí na zeleno. Vidíme víc, než si myslíte?“. O akci „milostivé léto“ budou jednotlivé dopravní podniky podávat informace v místech předprodeje nebo v informačních kancelářích. Zájemci dostanou základní informace o podmínkách a případně i kontakt na exekutora, pod kterého jejich řízení spadá. Na další straně najdete dvě modelové situace, jak konkrétně mohou lidé postupovat a kolik mohou díky této příležitosti ušetřit.

Modelové situace

Paní Jitka dostala v mládí čtyři pokuty, když jela v Brně bez jízdenky. Pokuty nasbírala v průběhu sedmi let, mezi jednotlivými pokutami byla prodleva dva roky. Uhrazení pokut vždy odsunula na neurčito a po čase na ně úplně zapomněla. Všechny pohledávky přešly do stavu soudního vymáhání a byly předány exekutorovi. Protože vznikly s delší prodlevou od sebe, vymáhají se zvlášť. Nyní by paní Jitka měla zaplatit celkem 60 000 Kč. Aktuálně jako matka samoživitelka na uhrazení celého dluhu peníze nemá.

Dozvídá se z médií o akci milostivé léto a vydává se na Dopravní podnik města Brna (DPMB), aby zjistila, jak vysoký její dluh vlastně je a co může udělat pro jeho umoření. V DPMB se dozví přesnou výši své pohledávky vůči dopravci:

2 pokuty z roku 2010 a 2012 2 x 1 022 Kč

2 pokuty z roku 2014 a 2016 2 x 1 525 Kč

Celkem 5 094 Kč jistina

Dále dostane informaci, na kterého exekutora se obrátit a řeší věc přímo s ním. Exekutorovi bude muset paní Jitka zaplatit čtyřikrát poplatek 908 Kč jako odměnu exekutorovi, protože byly pohledávky vymáhány zvlášť. Celkově by tedy exekutorovi měla uhradit 3 632 Kč. Spolu s původní jistinou u DPMB to dělá 8 726 Kč, tím paní Jitka ušetří celkem 51 274 Kč

Pan Josef cestoval v roce 2015 celkem 5 x ve voze Dopravního podniku města Ústí nad Labem (DPmÚL) bez platné jízdenky, byl přistižen revizorem, ale pokutu 1 000 Kč + jízdné nezaplatil a následnou upomínku ignoroval. V roce 2016 obdržel návrh na vydání platebního rozkazu, kde byly všechny jeho pohledávky vůči DPmÚL sloučeny. Protože si platební rozkaz nepřevzal, nařídil soud civilní řízení, ke kterému se nedostavil, a proto soud vydal rozsudek.

5 pokut z roku 2015 (5 x 1 018 Kč) 5 090 Kč jistina

Dále mu bylo uloženo zaplatit kolek v hodnotě 400 Kč, náklady předchozího řízení 242 Kč
a zákonný úrok z prodlení ve výši 1 812 Kč (k datu nařízení exekuce, tj. v roce 2019). Protože pan Josef nereagoval ani na rozsudek soudu, přešla celá záležitost k exekutorovi, kterému by měl zaplatit 3 428 Kč. Celkově se tedy jeho dluh za pět pokuty vyšplhal v roce 2019 na částku
10 971 Kč.

Dlužník přichází na DPmÚL, kde dostane kontakt na smluvního exekutora, aby mohl svůj dluh v rámci akce milostivé léto uhradit bez nákladů řízení, poplatků a úroků navíc. DPmÚL zaplatí 5 090 Kč a exekutorovi zaplatí odměnu ve výši 908 Kč, celkově tedy stačí, aby zaplatil 5 998 Kč, aby se svého dluhu u DPmÚL zbavil. Pan Josef ušetří 4 973 Kč.

Holdingu Šmídl se v logistice daří, rozšiřuje své centrum ve Vysokém Mýtě

Michaela Drábková

3.11.2021

[quote]Začátkem příštího roku plánuje Holding Šmídl spustit provoz v nové hale ve svém vysokomýtském logistickém centru. Na ploše více než 3 tisíce metrů čtverečních bude kromě skladování probíhat i konsolidace zboží před nakládkou. Výstavba již začala a vedení holdingu od rozšiřování neodradily ani rostoucí ceny stavebních materiálů. [/quote]

Kdo v těchto dnech projíždí Vysokým Mýtem, těžko si na jeho okraji nevšimne vztyčených betonových pilotů, které začínají tvořit obrysy nové haly. Technologie výstavby je stejná, jako u ostatních hal v areálu. Novou budovu bude tvořit železobetonový skelet se 72 pilíři, které doplní panelová výplň. Osvědčené technologie stavby chce holding Šmídl doplnit fotovoltaickými panely a snížit tak spotřebu energií v areálu.

Projekt na novou halu měli ve Šmídlu připraven zhruba pět let, a to včetně stavebního povolení. S výstavbou však nechtěli začínat spekulativně, ale až v reakci na konkrétní poptávku. Ta přišla právě v letošním roce, kdy se východočeský logistický holding dohodl se zákazníkem IVECO na dalším rozšíření spolupráce.

I když je nová hala vedena jako klasický temperovaný sklad první třídy, má celou řadu specifik. Například skladovací plocha tvoří jen část celého půdorysu a zhruba stejně velký prostor je ponechán volný pro manipulace. V rámci zmíněného spolupráce totiž nebude spočívat jen ve skladování produktů, ale bude zahrnovat i takzvané služby s přidanou hodnotou: konsolidace, sadování a podobně. Další zajímavostí je, že zakládání palet do regálů bude probíhat pomocí „retraků“ (druh elektrické manipulační techniky) namísto systémových vozíků.

Nový sklad tak má oproti ostatním halám odlišnou koncepci, kdy širší uličky umožňují lepší manipulaci při sadování, a to bez nutnosti indukčního vedení pod podlahou. Řidiči vozíků budou díky tomuto řešení zůstávat při zemi a při zaskladňování do vyšších pozic regálů využijí manipulační techniku s kamerou umístěnou na desce vidlic vozíku.

“Celý projekt je oficiálně pojmenován jako „Konsolidační centrum“, a to z toho důvodu, že v jeho rámci budeme kompletovat (konsolidovat) díly autobusů od jednotlivých dodavatelů a následně je posílat do Turecka. Právě v tureckém městě Sakarya bude IVECO vyrábět autobusy, pro které ve Vysokém Mýtě nezbývají výrobní kapacity. Jedná se o zcela nový logistický model. IVECO si na umístění konsolidačního centra nechalo zpracovat mezinárodní výběrové řízení a my jsme v něm uspěli,” uvedl ředitel logistiky Pavel Fajt s tím, že se jedná o jediné konsolidační centrum IVECO v České republice.

Výstavbou nové haly Šmídl vyčerpal možnosti stávajícího areálu, firma má již vykoupené pozemky v jeho sousedství a do budoucna počítá s dalším růstem. Pomoci by tomu mělo dokončení dálnice D35, které významně zjednoduší dopravu do a z areálu. Po uvedení do provozu najdou v nové hale uplatnění čtyři administrativní pracovníci, které ve dvousměnném provozu doplní zhruba osm skladníků.

Zdroj : Šmídl

Námořní dopravce Maersk navzdory nedostatku kontejnerů ztrojnásobil zisk

Michaela Drábková

3.11.2021

[quote]Dánský námořní dopravce A.P. Moller-Maersk ve třetím čtvrtletí ztrojnásobil hrubý provozní zisk (EBITDA) na rekordních 6,9 miliardy dolarů (152,1 miliardy Kč). Firma je světově největším kontejnerovým dopravcem po moři a hospodářský výsledek zlepšila navzdory přetrvávajícímu nedostatku kontejnerů. Za ním jsou převážně problémy v přístavech způsobené uzávěrami kvůli šíření koronaviru. Firma dnes uvedla, že jí pomohly rekordní sazby za přepravu zboží.[/quote]

Důsledkem koronavirové pandemie je mimo jiné nedostatek kontejnerových lodí a zácpy v přístavech. To všechno v době vysokých spotřebitelských výdajů a poptávky, což vede k růstu poplatků za přepravu nákladů na nová maxima. Firma očekává, že její klíčový byznys, což je přeprava zboží přes oceány, poroste pomaleji než globální poptávka po kontejnerech. U ní se letos počítá s růstem o sedm až devět procent, zatímco dosud se čekal růst o šest až osm procent.

Dánský podnik také oznámil, že koupí zasílatelskou firmu Senator International, jejíž největší část podnikání se soustředí na leteckou přepravu zboží. Spolu s nákupem dvou letadel Boeing za to Maersk zaplatí celkem asi 644 milionů dolarů.

Maersk své aktivity neustále přizpůsobuje situaci na trhu. Díky solidním výsledkům za pandemie firma urychluje transformaci z kontejnerového dopravce po moři směrem k vytvoření integrované logistické společnosti. Zisk za třetí čtvrtletí je výrazně vyšší, než firma uváděla v předběžném odhadu v polovině září, kdy hovořila o zisku blízko sedmi miliardám dolarů. Tehdy také zlepšila celoroční výhled.

Podnik také oznámil, že rozšíří program odkupu svých akcií, a to o pět miliard dolarů na roky 2024 a 2025. Odkupem akcií se snižuje jejich počet v oběhu, což přispívá k růstu zisku na akcii a zpravidla vede i k růstu ceny akcií na burze.

Zdroj : ČTK

ČR patří v množství emisí nových aut k nejhorším, motoristé jsou konzervativní

Michaela Drábková

3.11.2021

[quote]Česko patří v množství emisí oxidu uhličitého vypuštěného z nových aut k nejhorším v Evropě. S hodnotou emisí 120,9 gramu na kilometr je v žebříčku Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA) šesté nejhorší. Upozornila na to společnost Arval. Hlavní příčinou tohoto stavu je podle ní konzervativní přístup firem i lidí k alternativním pohonům.[/quote]

V Evropě podle údajů klesly emise z nově prodaných aut v průměru o 11 procent. Průměr je kolem 108,2 g/km. Nejnižší množství emisí z nových vozů patří podle ACEA Norsku, Islandu a Nizozemsku. Na opačném konci žebříčku stojí země východní a střední Evropy, nejhorší výsledek patří Bulharsku se 133 gramy oxidu uhličitého na kilometr.

Klíčovým důvodem vysokých hodnot oxidu uhličitého u nových vozů v Česku je slabé zastoupení aut s alternativním pohonem. Podle odborníků je to patrné především u firem, protože firemní vozy tvoří dlouhodobě více než tři čtvrtiny registrací nových vozů v Česku.

„České firmy stále většinově nakupují spíše automobily se spalovacími motory, byť se situace postupně mění a 22 procent tuzemských společností má již ve svých vozových parcích vozidla s alternativními pohony,“ uvedl Tomáš Kadeřábek, konzultant společnosti Arval, která poskytuje operativní leasingy. Poukázal přitom na letošní průzkum Arval Mobility Observatory, podle něhož se výrazně zvýšil podíl firem majících ve své flotile elektromobily, oproti loňsku dvojnásobně na osm procent. „Pokud však nedojde k výraznějšímu daňovému zvýhodnění vozů s alternativními pohony, větší proměna preferencí fleetových manažerů v nejbližší době nenastane,“ dodal Kadeřábek.

Pro běžné motoristy je dlouhodobě hlavním argumentem cena. Většina českých řidičů plánuje podle průzkumů za nový vůz utratit do půl milionu korun, takových vozů ale výrazně ubývá. „Vozy s alternativními pohony budou do deseti let jedinými auty, která si od automobilek s evropským zastoupením bude moci český zákazník koupit. Jejich cena ale v dohledné době neklesne pod půlmilionovou hranici, která je pro většinu zákazníků v Česku zásadní,“ podotkl generální ředitel Arvalu Aleš Polák.

Zájem o elektromobily postupně stoupá. Na konci loňského roku bylo v Česku registrováno 7109 elektromobilů a kolem 3000 plug-in hybridů. Počet bateriových elektrických vozidel se vloni téměř zdvojnásobil. Elektromobily se na celkových prodejích nových aut podílely z 2,58 procenta.

Zdroj : ČTK

HANNOVER MESSE 2022 (25. – 29. dubna):

Michaela Drábková

2.11.2021

[quote]Digitalizace a udržitelnost – to jsou stěžejní témata veletrhu HANNOVER MESSE 2022. Tímto si vůdčí strojírenský veletrh stanovil jasné impulzy pro ochranu klimatu v hospodářství a průmyslu. A objasňuje, jaký přínos mohou poskytnout digitalizace, automatizace a obnovitelné energie ve vzájemném propojení. HANNOVER MESSE se uskuteční, po dlouhé pauze způsobené pandemií, v dubnu 2022 jako fyzický veletrh.[/quote]

„Stojíme před největší proměnou od doby průmyslové revoluce – směrem k šetrné, klimaticky neutrální a udržitelné výrobě”, říká Dr. Jochen Köckler, předseda představenstva společnosti Deutsche Messe AG.

„Digitalizace, automatizace, inovativní technologie a obnovitelné energie: Tyto již existující trendy jsou dynamické pohony k dosažení klimatických cílů. Přitom musí spolupůsobit všechny oblasti technologií a iniciovat konstruktivní dialog mezi průmyslem, politikou, vědou a společností. Veletrh HANNOVER MESSE 2022 s jeho globálním a tematickým zaměřením nabízí ideální platformu k osobnímu setkání a prezentaci novinek.

Pod hlavním tématem průmyslové transformace dokazují vůdčí firmy z oblasti výroby strojů a zařízení, elektrotechniky, logistiky a energetického hospodářství stejně jako z oblasti software a IT, jak se může přeměna k digitalizované, obnovitelné a klimaticky neutrální výrobě zdařit. Významné osobnosti vědy a průmyslu uvádí konkrétní příklady řešení, díky kterým se může tento historický počin vydařit.

Podniky z energetického průmyslu ukazují například, jak se může udržitelně vyrobit zelený vodík a jaký nabízí potenciál pro energeticky náročné výrobní průmyslové podniky. Klimaticky neutrální mobilita je dalším z témat energetického průmyslu.

Průmyslové podniky nabízí technologie pro snížení CO₂a ukazují, jaký přínos může mít energetická účinnost k dosažení klimatické neutrality.

Digitalizace a automatizace mohou vytvářet propojená zařízení, která vyrábí efektivněji a šetrněji. Inovativní technologie jako 3D-tisk vytvářejí komponenty na míru a snižují tak zásoby a šetří přírodní zdroje.

Globální dodavatelské řetězce byly v době pandemie koronaviru velmi zranitelné, proto mohly být části výrobního řetězce relokovány a přispět tak k redukci CO₂. Pro logistické podniky je téma energie rovněž jedna z nejdůležitějších oblastí řešení, zejména proto, že elektrifikované produkty v segmentu interní logistiky a vysokozdvižných vozíků tvoří stále větší podíl a nahrazují spalovací motory.

U digitalizace jde zejména o témata jako propojení, Data Analytics, internet věcí, platformy, umělou inteligenci nebo kybernetickou bezpečnost. Kdo chce dnes obstát na globálním trhu, musí využít příležitosti a využívat digitalizace, aby mohl produkty rychleji a efektivněji vyvíjet, vyrábět a distribuovat.

V popředí zájmu HANNOVER MESSE je fyzický veletrh. Vystavovatelé a návštěvnici se po přestávce způsobené pandemií koronaviru těší na osobní setkání, vyzkoušení výrobků a řešení naživo, stejně jako na intenzivní propojení s průmyslovou komunitou. Jako doplněk k fyzické účasti budou nabídnuty různé virtuální možnosti prezentace.

„HANNOVER MESSE nabízí to nejlepší z obou světů a rozšiřuje tak jedinečnou nabídku fyzické účasti na veletrhu o inovativní digitální možnosti účasti. Tímto se stává HANNOVER MESS pro vystavovatele z celého světa ještě cennější, protože nabízí možnost získání dalších potenciálních zákazníků přes digitální platformu“, říká Köckler.

Portugalsko je partnerskou zemí veletrhu HANNOVER MESSE 2022. Pod mottem „Portugal Makes Sense“ se představí tato země na veletrhu a také na fórech a seminářích. Stěžejní témata jsou průmyslové dodávky, digitální platformy stejně jako energetická řešení. V těchto oblastech existuje mnoho synergií mezi Portugalskem a Německem a také potenciál pro nová partnerství.

Předseda ÚOHS zvýšil firmě Lorence Logistik pokutu za kartelovou dohodu

Michaela Drábková

2.11.2021

[quote]Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna zvýšil z původních 2,1 milionu na 2,4 milionu korun pokutu pro společnost Lorenc Logistic, kterou firma dostala za kartelovou dohodu. Společnost proti původní pokutě podala rozklad, rozhodnutí je pravomocné. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě[/quote]

„Sankce neměla být stanovena na základě obratu soutěžitele za rok 2019, nýbrž z již dostupných údajů za rok 2020. Při výpočtu na základě účetních podkladů za rok 2020 pak byla pokuta pro soutěžitele Lorenc stanovena na 2,413.000 korun. Podatel rozkladu si musí být vědom skutečnosti, že v druhostupňovém řízení u Úřadu může být pokuta i zvýšena,“ uvedl Mlsna.

Lorenc Logistic dostala spolu se společností Expres Van letos v červnu pokutu za to, že v souvislosti s veřejnými zakázkami Správy železnic na přepravu obchodních balíků pro roky 2014 až 2016 a 2016 až 2018 koordinovaly svou účast a nabídky tak, aby zakázku získala společnost Expres Van. Tato firma byla navíc potrestána zákazem účasti ve veřejných zakázkách na dva roky, zaplatila také pokutu 754.000 korun.

Lorenc Logistic přistoupila v prvostupňovém řízení na takzvané narovnání s ÚOHS, za což dostala o 20 procent nižší pokutu ve výši 2,1 milionu korun a nebyl jí uložen zákaz plnění veřejných zakázek. Proti výši pokuty následně podala rozklad k předsedovi úřadu, kde argumentovala tím, že její jednání nemělo žádný dopad na hospodářskou soutěž a že z tohoto jednání neměla žádný prospěch. Výši pokuty označila za nespravedlivou ve srovnání s pokutou uloženou Expres Van.

Mlsna, který rozkladu nevyhověl, zdůraznil, že odmítá snahu o zlehčování tohoto protisoutěžního jednání. „V případě zakázaných dohod typu ‚bid rigging‘ není primárně postihován výsledek nebo dopad jednání ve shodě, ale samotné jednání jako takové – zakázaná cílová dohoda,“ uvedl Mlsna.

Rozhodnutí je pravomocné a firma musí pokutu zaplatit. Rozhodnutí předsedy ÚOHS může napadnout správní žalobou u Krajského soudu v Brně, podání žaloby ale neodkládá povinnost pokutu zaplatit.

Zdroj : ČTK

Unikátní lokomotiva „Laminátka“ z Plzně míří do sbírek technického muzea

Michaela Drábková

2.11.2021

[quote]Unikátní lokomotiva „Laminátka“ z plzeňské Techmanie, která je zapsána na seznamu kulturních památek ČR, obohatí sbírky Národního technického muzea (NTM). Jde o prototyp šestinápravové elektrické lokomotivy S699.001 vyrobené ve Škodě Plzeň roku 1963. Dnes se vydala na cestu z Plzně do železničního depozitáře NTM v Chomutově. Šlo o největší a nejtěžší elektrickou lokomotivu pro traťovou službu na území ČR, řekl dnes ČTK mluvčí muzea Jan Duda.[/quote]

NTM ji získalo na základě předkupního práva ministerstva kultury do státní sbírky. Podle Dudy jde o „průkopníka“, který stojí na počátku vývoje střídavé elektrické trakce na českém území, která brzy ovládla celou republiku. „Vedle rozměrových a výkonových superlativů je nesmírně cenná také pro svůj ikonický design, za nějž vděčí designérovi Otakaru Diblíkovi, který pro stavbu skříně použil tehdy nový a nepříliš vyzkoušený materiál -⁠ skelný laminát, díky němuž se podařilo vytvořit z lokomotivy doslova umělecké dílo,“ uvedl Duda.

Plzeňská Techmania Science Center, jejíž hlavní náplní je přibližování vědy a techniky prostřednictvím chytré zábavy, spravuje několik klenotů bývalé továrny Škoda Plzeň. „Po zhodnocení svých možností v ochraně historických exponátů a snaze centra se stát výkladní skříní nových technologií a jejich aplikací rozhodla o odprodeji této lokomotivy značné historické hodnoty a významu,“ řekl Duda. Vozidlo je pro své kvality zapsáno na seznamu kulturních památek ČR, a ministerstvo kultury tak uplatnilo předkupní právo státu ve prospěch NTM. „Přechodem z nestátního sektoru do státní sbírky bude pro tento unikát zaručena nejvyšší možná právní ochrana a jistota zachování pro budoucí generace,“ uvedl.

V návštěvní sezoně bude lokomotiva vystavena v depozitáři NTM v Chomutově. „Po dokončení stálé expozice Muzea železnice a elektrotechniky NTM na pražském Masarykově nádraží je předpokládáno vystavení právě zde. Ani jedna z lokací nevylučuje příležitostné vystavení na dalších místech, domovskou Plzeň nevyjímaje,“ řekl mluvčí NTM. Muzeum podle něj nezískává předměty do sbírek primárně k jejich zprovoznění, ale kvůli zachování ve státní sbírce pro budoucí generace, což platí i pro historická kolejová vozidla. „Zapsání do sbírky NTM však neznamená, že některé z vozidel nemůže být zprovozněno. Rozhodující je celá řada okolností. Mimo jiné je to finanční náročnost opravy a následné provozní využití stroje,“ uvedl Duda. Laminátka patří k těm, jejichž zprovoznění je pro NTM za finanční a provozní spolupráce externích partnerů představitelné.

Zdroj : ČTK

Slavnostní otevření prvního robotizovaného skladu

Michaela Drábková

1.11.2021

[quote]Dnes, 26. října 2021 proběhlo slavnostní otevření prvního robotizovaného skladu pro fulfillment v areálu logistického parku v Paskově, který provozuje společnost DEXTRUM Fulfillment, a.s.[/quote]

Slavnostního přestřižení pásky se účastnil také hejtman Moravskoslezského kraje prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc., který projektu popřál mnoho úspěchu a s potěšením kvitoval modernizaci v sektoru logistiky, kterou původně průmyslový kraj prochází.

Více než 200 účastníků mělo na místě možnost vidět, jak vypadá práce skladníka, když má k ruce tým robotů. Kdo přišel, mohl si na vlastní kůži vyzkoušet třeba příjem nebo expedici B2C zásilek vůbec prvního klienta fulfillmentového skladu, kterým je provozovatel e-shopu YOURGAME.

Při slavnostním úvodu generální ředitel Ing. Ivan Richtár popsal krátkou historii projektu DEXTRUM: „Za extrémně krátké období několika měsíců se nám podařilo zrekonstruovat původní halu pro průmyslovou hutní a strojírenskou výrobu a uzpůsobit ji našim potřebám. Tak vzniklo zázemí pro poskytování moderních logistických služeb e-shopům, ale také všem výrobním a obchodním společnostem, které hledají pomoc při organizování intralogistiky pro B2B a především B2C segment.“

Speciální požadavky na sklad

Nejprve bylo potřeba vylít dostatečně kvalitní a rovnou novou podlahu, která bude vhodná pro pohyb robotů. Dále byl oddělen prostor do samostatné protipožární zóny, instalovány kompletně nové rozvody elektrické, počítačové a wifi sítě, zaveden nový koncept vytápění a provedeno množství dalších prací, které každá rekonstrukce přináší.

Roboti jezdí ke skladníkům

Klíčovým úkolem však bylo vybudování robotizovaného skladu fungujícího na platformě AGV robotů, která komplexně řídí manipulaci ve skladu. Robotizací se mění celý koncept práce, kdy již skladníci nechodí do skladu, ale sklad takzvaně „chodí“ za nimi: regály (racky) jsou dováženy přímo k pracovníkům do určené oblasti, čímž se výrazně zefektivní jak příjem, tak expedice. Celý systém je řízen pomocí vyspělého WMS systému a nástroje pro řízení robotů WES/WCS.

Od analýz po plnou automatizaci

Celé řešení dodala a realizovala skupina KVADOS Group, za kterou při slavnostním otevření vystoupil její generální ředitel Miroslav Hampel. Dodávka, kterou skupina zajišťovala, zahrnovala jak samotné vybudování elektrické i komunikační síťové infrastruktury, tak dodávku robotů pod vlastní značkou myFABER®. Současně samozřejmě skupina dodala komplexní řídicí skladový a robotický systém na platformě produktů mySTOCK® WMS a myFABER®. KVADOS Group se postarala o vypracování celého konceptu řešení, projektové dokumentace, dodávku regálových systému, pracovišť pro kompletaci využívající prvky pick to light a laserových pointerů nebo balicích pracovišť.

„Jedná se o první dodávku takto komplexního řešení zahrnujícího i dodávku robotů, kterou skupina KVADOS Group realizovala, a zvládla to za unikátní dobu 3 měsíců. A to i přes extrémní problémy v dodavatelském řetězci a komplikace s dopravou z Asie, kde si necháváme na zakázku vyrábět část dodávaných technologií“, shrnul Miroslav Hampel.

Realizaci podpořili členové Asociace pro inovace v logistice, z.s., (apil.cz) dodávkou komponent řešení. Sklad v Paskově bude do budoucna sloužit mimo jiné jako laboratoř a místo pro testování nejmodernějších technologii v praxi.

Laboratoř nejnovějších technologií

Na slavnostním otevření bylo prezentováno také zařízení Cubiscan 325, které umí snadno a automatizovaně přenášet do systému data o rozměru a váze sortimentu a pořídit fotografii pro následné efektivní řízení logistiky.

Poprvé byl v Evropě představen automatizovaný vozík myFABER® AGV Forklift, který manipuluje s europaletami o váze až 2 tuny do výšky 5 metrů, ale hlavně je schopen s nimi manipulovat a nalézt je s tolerancí +/- 20 cm ve třech směrech proti umístění na navigační mapě.

Návštěvníci mohli vidět také autonomní čisticí stroje značky GS, které na trh dodává společnost BETTAROE Robotics. Tito roboti jsou schopny autonomního provozu, kdy zametají nebo vytírají velké průmyslové plochy bez nutnosti lidské obsluhy. Vvvvvv

Unikátem ve střední Evropě je také řešení HAI PICK. To s využitím robotů manipuluje s přepravkami typu KLT nebo papírovými kartony od výrobce HAI Robotics, kterého na evropském trhu zastupuje KVADOS Robotics.

To vše dělá z logistického areálu v Paskově sklad s největším množstvím různých typů robotů instalovaných na jednom místě přinejmenším v Česku a na Slovensku.

Zdroj : Kvados

Dopravní logistika – klíčový faktor změny dodavatelského řetězce

Michaela Drábková

1.11.2021

[quote]Dopravní logistika bude v nejbližší době předmětem zcela zásadních změn způsobených tlakem společnosti na snižování uhlíkové stopy. Bude možné i nadále zachovat dopravním procesům potřebnou míru flexibility a agility, bez nichž si lze funkční dodavatelský řetězec představit jen stěží? Odpovědi na tuto a mnoho dalších otázek zazněly v rámci panelové diskuze na nedávné mezinárodní logistické konferenci SpeedCHAIN 20:21. Všechny odpovědi by vydaly pravděpodobně na samostatnou přílohu. Přinášíme vám proto alespoň hlavní myšlenky, které byly během panelové diskuze zmíněny.[/quote]

Účastníci panelové diskuze se shodli, že v tuto chvíli je těžké přesně určit, do jaké míry bude mít cíl snížení uhlíkové stopy dopad na dopravní logistiku. Přestože se EU snaží být ve věci snižování uhlíkové stopy mimořádně aktivní a dá se říci až nekompromisní, stojí před dosažením jejích cílů mnoho neznámých a mnoho nedořešených bodů. Až budoucnost tedy ukáže, zda je v reálu možné dostát všem závazkům a cílům, které byly vytyčeny a jsou prosazovány.

Vojtěch Hromíř „Evropa i celý svět mají před sebou smělé cíle a vede se velká diskuze o tom, jak jsou reálné a přes jaké milníky jich lze dosáhnout. Máme tu velmi aktuální představy Evropské komise o redukci produkovaných skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % z výchozího stavu v roce 1990. Lépe to může jít u osobních vozidel, o něco nižší cíl – pokles o 50 % se navrhuje pro dodávky, ale v segmentu velkých vozidel není v tomto horizontu zatím dostupná potřebná technologie, samozřejmě včetně potřebné infrastruktury. Musíme si uvědomit, jak doprava vypadá dnes. Je na svých kapacitních limitech, podstatný přesun objemů zboží ze silnice na železnici není reálný a pokles poptávky se konat nejspíš také nebude. Je tedy klíčové, aby environmentální požadavky nesnížily efektivitu, výkon dopravy. Technologický rozvoj nevzniká přirozeně jako v minulosti, ale je tlačen anaboliky různých cílů a penalizací, tedy velmi uměle. A to právě velké riziko poklesu efektivity přináší,“ uvedl Mgr. Vojtěch Hromíř, generální tajemník sdružení ČESMAD.

Jan Bláha, Forwarding Director společnosti PST CLC, a.s., jeho slova doplnil: „Momentálně víme pouze, o kolik procent máme snížit produkci emisí. Je jisté, že tlak na dopravní logistiku bude velký. K dosažení stanovených cílů a minimalizaci snížení efektivity dopravní logistiky bude nutné vybudovat řádnou infrastrukturu dobíjecích či plnících stanic alternativních pohonů. Čím hustší a dostupnější bude, tím méně bude překážek. A to platí, ať už se budeme bavit o jakémkoliv budoucím typu pohonu dopravních prostředků. Naopak dnes těžko odhadneme náklady na pořízení takové techniky a její životnost. Tyto dva faktory budou hrát velmi významnou roli.“

Vladimír Doboš „Ať už si o „green deal“ a způsobech jeho prosazování myslíme cokoliv, stal se skutečností. Jeho akceptace a hledání „zelených“ řešení se stává každodenní realitou a zároveň určitě i nezbytností pro naši budoucnost. Samozřejmě se tato situace bytostně dotýká i celého dopravního a logistického odvětví, které musí najít vyváženou cestu, jak se této realitě přizpůsobit, a přitom neztratit nic z toho, co se od ní všeobecně očekává,“ konstatoval Vladimír Doboš ze zastoupení přístavu Hamburk. Přístav (a s ním celý metropolitní region) Hamburk patří v těchto aktivitách k leadrům mezi námořními přístavy. Již léta hledá rozumná řešení na snižování uhlíkové stopy ve všech činnostech, se kterými je fungování námořního přístavu spojeno a která ale zároveň umožňují zachování jeho efektivnosti a konkurenceschopnosti na trhu. Příkladem může být založení tzv. vodíkové aliance, která má najít nejlepší způsoby pro výrobu, dopravu, skladování a využití čistého vodíku v průmyslu, přístavu či městském hospodářství iniciované městem Hamburk nebo založení společného joint venture HyperPort Cargo Solutions na vývoj zcela nového dopravního sytému pro kontejnery největší překladištní firmou HHLA a americkou společností Hyperloop, a mnoho dalšího.

Kromě nedostatečné infrastruktury upozornili panelisté na další úskalí, která mohou přechod na alternativní pohony provázet. „V současné chvíli jsme na úplném začátku pohonu na elektrickou energii. Síť dobíjecích stanic je v České republice nedostatečná. Některé ostatní státy Evropské unie jsou na tom lépe, ale troufám si tvrdit, že možná kromě Norska nikde není síť dobíjecích stanic dostatečná. Nedokážu si aktuálně představit, jak nám jezdí nákladní vozidla na elektrický pohon. Lehká užitková vozidla jsou k dispozici, ale jejich handicap je malý dojezd, který drtí jejich efektivitu. V neposlední řadě trpí pohodlí řidiče takového vozidla, který z důvodu maximalizace dojezdu nemůže zapínat klimatizaci a třeba ani poslouchat rádio ve vozidle,“ uvedl Jan Bláha.

Vojtěch Hromíř doplnil: „Pokud nový pohon elektrický nebo vodíkový omezí dojezd kamionu, nepustí jej do některých lokalit, nebude zcela hladce fungovat doplňování energie, poklesne flexibilita a nebudou vozidla vytěžována optimálně, může vypadnout třeba 10 až 15 % výkonu. A to prostě bude chybět, vždyť objemy dopravy stále rostou. Bude-li brzděn provoz vozidel, v nichž bude sedět řidič, narazíme na limit omezeného počtu řidičů s dalším jasným dopadem do poklesu výkonu. Příkladem budiž nižší proběhy vozidel díky rozsáhlým rekonstrukcím infrastruktury. Proběh kamionu se snížil během pár let o 2 tisíce kilometrů za měsíc. Odhadujeme, že nám chybí 15 tisíc řidičů nákladních vozidel. To platí v celé Evropě, v Německu jich chybí skoro 100 tisíc. Silniční doprava trpí už teď souběhem úbytku řidičů a poklesu proběhů vozidel. Pokud by se přidal další důvod, další snížení kapacit díky nedotaženým technologiím, nebudeme už o flexibilitě a agilitě moci mluvit vůbec. Proto buďme velmi opatrní, aby silové prosazování nových technologií nepodvázalo ještě víc kapacitu silniční dopravy a zejména nelimitovalo výkon nejcennějšího článku v dopravní logistice – řidiče.“

Jaké máme k dispozici další pohony? Vodík? LNG? Bude využití plynu a vodíku dostatečné k dosažení nastavených cílů? To jsou otázky, na které se dnes hledá špatně jasná odpověď a názory odborníků se zde poměrně rozcházejí. Například samotná výroba vodíku v současnosti zanechává značnou uhlíkovou stopu, protože je energeticky náročná.

„Ať už se v budoucnu bude jednat o jakýkoliv alternativní pohon, velmi důležitá bude jeho dostupnost. Respektive možnost dodat ho v potřebném objemu. Budeme muset být například schopni vyrobit dostatek elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Stojí před námi velké výzvy. K jejich splnění budeme potřebovat značný technologický pokrok v oblasti alternativních pohonů a paliv samotných,“ myslí si Jan Bláha.

Podle Martina Slečky, DiS. specialisty likvidace škod senior SATUM CZECH, masivní přechod nákladní dopravy ze silnice na železnici nelze očekávat. Kapacity železnice (především páteřní tratě) jsou již teď na svém maximu. Přechod na elektromobily či vodíková vozidla se zatím např. v mezinárodní kamionové dopravě stále jeví jako sci-fi. „Obzvláště u mezinárodní kamionové dopravy je třeba mít vozidla s dostatečným výkonem a dojezdem a také robustní infrastrukturu pro doplňování paliva/energie rozprostřenu po celé EU. Navíc pro mimounijní přepravy (např. Rusko, Turecko, Ukrajina) by stejně bylo nutné používat standardní dieselová vozidla, neboť tyto země ke Green Deal zatím rozhodně nesměřují a ani nelze očekávat, že by potřebnou infrastrukturu v dohledné době vybudovaly,“ upozornil Martin Slečka a závěrem dodal: „Dále lze očekávat, že jakýkoliv přechod na nový typ vozidel (elektřina, vodík, ale i CNG či LPG), který by byl spojený s vyššími investicemi, „pošle do důchodu“ velkou část malých dopravců/řidičů-živnostníků, kteří tyto investice již nebudou chtít podstupovat. Nedostatek řidičů/dopravců, který momentálně kriticky pociťuje Velká Británie, by tak mohlo nastupující „ozeleňování“ dopravy ještě více prohloubit, a to v celé EU. Tyto faktory by pak zcela jistě negativně ovlivnily flexibilitu a agilitu dopravních procesů. Otázkou je, zda se nám podaří najít řešení této situace, anebo zda si budeme muset zvyknout na to, že dopravní služby budou v budoucnu hůře dostupné a výrazně dražší. To ale ukáže až čas.“

„Veškeré změny by se ovšem neměly stát područím nějakých demagogických a neřízených procesů, které by svými ukvapenými rozhodnutími ohrožovaly efektivní fungování celých hospodářských sektorů. Jednostranné upřednostňování některých řešení na úkor „upozadění“ či opomíjení jiných může přinést více škody než užitku,“ uzavřel Vladimír Doboš.