Domů Blog Strana 1024

Nový dodavatel registračních značek zvýšil loni obrat o pětinu

[quote]Firma SPM – Security Paper Mill, která začala loni v dubnu dodávat ministerstvu dopravy registrační značky, zvýšila za celý loňský rok obrat o pětinu na 227,6 milionu korun. Za devět měsíců roku 2017 firma dodala 1,157.734 kusů registračních značek a díky snížení jejich ceny ze 77 na 45 korun za jeden kus stát uspořil 36,5 milionu Kč. Společnost to dnes sdělila ČTK v tiskové zprávě.[/quote]

„Plánovaná úspora po dobu čtyřleté spolupráce je až 120 milionů korun. Na papírenské výrobě a výrobě RZ jsme dosáhli 227,6 milionu korun a meziročně rostli o 20 procent,“ uvedl ředitel firmy Jaroslav Štefek.

V tendru na výrobu registračních značek zvítězila SPM – Security Paper Mill s nejnižší nabídkou při ceně 45 korun na jednu tabulku v listopadu 2016. Kromě SPM se o zakázku ucházely firmy Samdi, Eltodo a Státní tiskárna cenin. Předtím tabulky pro registrační značky dlouhodobě dodávala společnost Hicon, která se ale tendru nezúčastnila.

Značky firma vyrábí ve Štětí na Litoměřicku pod přísným bezpečnostním dohledem. Do té doby zde vyráběla cenné papíry, jako jsou šeky a kolky. Kvůli výrobě značek musela rozšířit provoz. Za celý loňský rok dodala společnost 2456 tun ceninového papíru do více než 30 zemí světa.

Podle Radima Paříka, šéfa společnosti Delta Capital, která SPM ovládá, vyvíjí firma i nové typy registračních značek, které by měly umět komunikovat s jinými zařízeními, například pro kontrolu majitele auta policii nebo parkovacími systémy. „Díky tomu se opět posunou hranice možností evidence aut, ale i jiného cenného zboží před nelegálními postupy,“ uvedl. Pro rok 2018 plánujeme desetiprocentní nárůst tržeb a chceme pokořit tržby ve výši 250 milionů korun, dodal.

Firma SPM – Security Paper Mill je známá spíše pod bývalým názvem Neograph. Figuruje v kauze předražených jízdenek pražského dopravního podniku a lobbisty Ivo Rittiga. Ve firmě Delta Capital pracuje bývalý premiér Petr Nečas.

Zdroj: ČTK

Dvě vystoupení předsedy Junckera na zasedání EP: Budoucnost Evropy a úkoly bulharského předsednictví

Zdroj: Pixabay.com

Z projevu na plenárním zasedání Evropského parlamentu o debatě s předsedou vlády Irska Levem  Varadkarem o budoucnosti Evropy

Abych byl velmi krátký: nedokázal jsem více souhlasit premiérem Irska. Musím však mluvit, protože zklamání by bylo příliš velké, kdybych to neudělal. Jsem rád, že můj dobrý přítel Leo přednese před tímto sněmem své vystoupení a chtěl bych poděkovat panu předsedovi Tajanimu a Parlamentu za to, že jsme v této včasné debatu o budoucnosti naší Unie. Je to první z tohoto druhu diskuzí a jak doufám, první z mnoha.

Od té doby, co se stal předsedou vlády, se Leo dokázal stát oddaným Evropanem. Předtím jsem to věděl, ale dokázal to, a teď je tam, kde je. Je vhodné, abychom si dnes připomenuli-se smutkem dalšího skutečného irského a evropského státníka. Rád bych vzdal osobní hold Petrovi Sutherlandovi. Byl prvním komisařem, který obdržel Zlatou medaili tohoto Parlamentu. Byl jsem hluboce zarmoucen, když jsem slyšel o jeho smrti. Peter Sutherland byl hrdý irský člověk, další obr evropské politiky a přítel mnoha lidí. Bude jim chybět, ale jeho dědictví žije dál. Jak Peter v minulosti vymezil naše dnešní politiky, tak můžeme utvářet politiky budoucnosti se svými rozhodnutími, které dnes učiníme. Bylo to méně než před rokem, kdy jsem vám představil Bílou knihu o budoucnosti Evropy; pět možných scénářů pro náš projekt. Od té doby se rozprava zvedla ve všech koutcích Evropy.

Bílá kniha stanovila nový přístup: diskuse, nikoli diktování. A Bílá kniha a různé scénáře stále inspirují debatu v celé Evropě. Budoucnost Evropy však nemůže zůstat scénářem. Doba přijetí rozhodnutí je nyní. Protože občané se v květnu 2019 vydávají k hlasování. A při tom by měli mít jasné pochopení toho, jak se bude Evropská unie vyvíjet v příštích letech.

V září minulého roku jsem vám proto představil svou vlastní vizi pro jednotnější, silnější a demokratičtější Unii: Unii, ve které solidarita a odpovědnost souvisí ruku v ruce ve všech oblastech politiky; od migrace do bankovní a měnové unie; z energie do našeho společného rozpočtu. Unie, kde právní stát není dobrovolný, ale samotný základ všeho, co děláme, od provádění společně přijatých rozhodnutí k přípravě rozšíření. Unie rovných, kde euro a Schengen jsou nejviditelnější projevy evropské integrace a nadále sjednocují náš kontinent.

Od zveřejnění Bílé knihy se stalo hodně: Komise uspořádala stovky důležitých občanských dialogů,

 – šest z nich v Irsku. A jsem rád, že samotný Taoiseach zahájil občanské dialogy o budoucnosti Evropy po celém Irsku, od Galway po Dublin. Tak to má být. Abychom uspěli v Evropě, musíme ukončit tuto věčnou umělou opozici mezi Unií a jejími členskými státy. Naše Unie může být budována pouze s našimi členskými státy, nikdy proti nim. A právě proto je vaše pozvání národních vůdců do tohoto Parlamentu předsedou Tajanim tak důležité.

Jsem potěšen ze závazku Evropské rady. Souhlasila v agendě lídrů se 17 summity v příštích 18 měsících na cestě od Sibiu po Hermannstadt, mapovat naši společnou budoucnost. To je ještě víc, než jsme měli na vrcholu krize v eurozóně. Ale s jedním důležitým rozdílem: Tentokrát neopravujeme hořící letadlo za letu, jak jsme to museli dělat během krize.

Namísto toho nyní fixujeme střechu našeho evropského domu, protože teď svítí slunce.

Nyní víme, co musíme udělat společně: dokončení naší hospodářské a měnové unie, zajištění
našich hranic, plnění naší sociální agendy, zpřísnění našeho daňového systému, reformování našeho azylového systému, návrat do schengenského prostoru a dokončení digitálního trhu a energetické unie.

Ve všech těchto rozhovorech o budoucnosti Evropy jsem měl privilegium mít úzké pracovní vztahy s Taoiseachem a neexistuje lepší příklad než způsob, jakým jsme pracovali během první fáze jednání se Spojeným královstvím.

Pokud jde o otázku Irska v těchto jednáních, Evropa je sjednocená. Je to vše pro jednoho a pro všechny. Komise a irská vláda neúnavně pracovaly vedle sebe, aby nám pomohly dosáhnout dostatečného pokroku, který je nutný k přesunu do další fáze rozhovorů.
Toto partnerství bude pokračovat a toto partnerství bude ještě silnější, když budeme pracovat na budoucnosti naší Unie 27.

S velkým potěšením jsem četl Leovu řeč v občanském dialogu v listopadu minulého roku, kdy vytyčil svou vizi o „Evropě, která nadále bude dělat to, co dělá dobře, zaměřuje se na velké věci a naopak – pokud je to vhodné – přenáší některé pravomoci zpět na členské státy, obce a regiony „. Pro mě je to víc než jen krásná báseň – to jsou základní otázky, na které musíme všichni odpovědět, když jdeme do jednání o dalším rozpočtu EU.

Tato rozprava o rozpočtu bude otevřenou a čestnou diskusí. A takovou, která jde přímo do srdce debaty o budoucnosti Evropské unie: pokud chceme, aby Evropská unie nebyla víc než jeden společný trh, bude stačit jediný, malý rozpočet. Pokud však chceme, aby evropská hranice a pobřežní stráže chránily naše vnější hranice nebo evropské týmy civilní ochrany byly při pomoci v případě povodní nebo požárů, je odpověď jednoduchá: členské státy musí dát své peníze tam, kde jsou jejich potřeby.

Vážený pane předsedo, právě proto, že tyto problémy do budoucna je nutné řešit nyní, navrhli jsme zřídit pracovní skupinu k používání zásad subsidiarity a proporcionality pod vedením prvního místopředsedy Timmermanse. To bude stejně potřeba v příští volební kampani jako v poslední volební kampan – jen málo lidí má odvahu účastnit se na občanských shromážděních dostat se až na veřejná místa v pivních stanech nebo na jiném místě, jde-li o to bránit Evropskou unii a evropskou politiku v plném rozsahu. Lidé budou vždycky říkat občanům: Evropa dělá příliš mnoho a Evropa má dělat méně práce. Existují oblasti, kde Evropa musí dělat více – o tom jsem se tu často zmínil – ale existují i ​​oblasti, ve kterých musíme vrátit zpátky to, co by přineslo méně zejména pokud k tomu nemá dostupné nástroje.

Proto bych chtěl, aby se Evropský parlament účastnil této pracovní skupiny. Řekli mi, ale je to dům plný pověstí – že se Evropský parlament neúčastní této pracovní skupiny. Toby byla hrubá chyba, protože potřebujeme Evropský parlament, když mluvíme o tom, které kompetence Evropské unie mohou být převedeny zpět do členských států. A to bude debata, kde samozřejmě musíte mluvit o tom, co můžeme dělat lépe tím, že uděláme více a mluvit o nových dovednostech. Hlavním úkolem je přinést pořádek do sporu mezi Evropskou unií a členskými státy. A proto vás ze srdce žádám, zejména lídry velkých frakcí, aby přezkoumali toto rozhodnutí – pokud existuje. Protože není v zájmu Evropského parlamentu, aby se Komise a zástupci členských států zabývali těmito otázkami samotnými bez účasti Evropského parlamentu.

K Irsku: od roku 1999 dohoda z Velkého pátku zajistila mír a umožnila pokrok. Všichni víme, že mír může být křehký. A nevidím významnější využití nového rozpočtu, než jak zaručit a financovat mírový proces v Irsku. Jedná se o bezpodmínečný evropský závazek. Náš nový rozpočet musí být stejně ambiciózní jako cíle, které jsme si stanovili a co nejvíce flexibilní, abychom se přizpůsobili novým a nepředvídaným výzvám. Naše budoucnost nemůže čekat. Spolu s Leem, s irskými občany a dalšími, chceme tímto směrem plavat.

 

Z projevu předsedy Junckera na plénu EP k prezentaci program aktivit bulharského předsednictví

Začněme tím, že jedním z nejpříjemnějších aspektů bulharského předsednictví je, že chci vidět svého dobrého přítele Boyka častěji než obvykle. Jak jsem mu řekl, když minulý týden hostil Komisi v Sofii, je to zvláštní okamžik. Samozřejmě pro Bulharsko, protože je to první bulharské předsednictví Rady, ale také pro mě osobně. Během lucemburského předsednictví Evropské rady, jemuž jsem předsedal, bylo zapotřebí zahájit proces rozšiřování v prosinci 1997. Ještě jednou jsem měl jako předseda Evropské rady tu čest při podepsání smlouvy o přistoupení Bulharska k Evropské unii v Lucemburku v dubnu 2005.

Vzpomínám si na rok 2005 z mnoha důvodů, zejména proto, že jsme v dubnu podepsali smlouvu o přistoupení. Pamatuji se na ten den jako by to bylo včera.Vzpomínám si na emoce, kterou jsem cítil při slučování evropských dějin a geografie. Vzpomínám si, co to znamená být hrdým evropským státem, který se připojil k našim přátelům a spojencům v naší Unii; Hodiny byly všude po celém Bulharsku odpočítávány dny, než dojde k přistoupení Bulharska do EU. A cítil jsem se jako dítě, jak Němci říkají, “ v očekávání“, do určité míry z předčasné štěstí míry. Naděje a radost, které jsme všichni cítili v ten den, nikdy nezmizí. Používám dokonce i některá slova, která jsem použil. Ten den jsem řekl, říkám někdy takové věci: „Historie bez pravdy je jako den bez světla“.

A pravdou je, že Bulharsko přistoupilo k dlouhé cestě, aby se připojilo k našemu svazku. Během několika let se změnilo. Muselo být trpělivé, muselo být zaměřeno, muselo být odvážné, a takové i bylo. Dnes je to velká čest, také ale velké očekávání a já se na 6 bulharských měsíců těším.

Jsem rád, že bulharské předsednictví bylo pro těchto šest měsíců obzvláště dobře připraveno, protože těchto šest bulharských měsíců bude pro Unii a pro její budoucnost klíčové. Viděl jsem dobrou přípravu předsednictví minulý týden, kdy Komise navštívila Sofii. Pro Bulhary ale I pro nás všechny bude na prvním místě dokončit práci na hlavních otázkách, u nichž může docházet k účinné akci na evropské úrovni, aby se dosáhl skutečný rozdíl; mám na mysli migraci, přechod na digitální ekonomiky a bezpečnost.

Předseda vlády dosáhl konsensu při budování jedné ze svých nejvyšších priorit. V Evropě je stále moudrá volba, která je dnes potřebována více než kdy jindy. Od listopadu 2014 a od zahájení mandátu Komise předkládá spoluzákonodárci 89 prioritních dokumentací, z nichž 29 bylo doposud přijato. V květnu budou všechny naše návrhy předloženy spoluzákonodárcům, aby Parlament a Rada mohly dokončit legislativní práci před příštích volbami do Evropského parlamentu.

Nejdůležitější prioritou, ne-li naléhavostí, bude během příštích několika měsíců překládat tyto návrhy do legislativních aktů a provést tuto legislativu. Čím dříve Parlament a Rada dosáhnou závěrů legislativního procesu, tím dříve pocítí naši občané účinky našich politik v jejich každodenním životě.    

Čas běží a já budu opravdu rád, že tato práce uspěje, než Evropané budou mít příští schůze před všeobecným hlasováním. A protože „Bulharsko“ má pojmově blízko k „budoucnosti“, bude také u přípravy budoucnosti tím, že i za jeho předsednictví budeme definovat naše evropské ambice pro nadcházející roky, stejně jako rozpočet, který bude potřebný k dosažení těchto cílů.

Budeme samozřejmě muset udělat rozhodnutí: rozhodnout, kde bychom měli utrácet více a kde bychom mohli utrácet méně, nebo kde bychom mohli utrácet jinak. Proto žádám o čestnou debatu, která se musí nejprve soustředit na podstatu věcí, na priority, na obsah a pak na zásadní financování, ne naopak. Nezačněte debatu o rozpočtu stanovením stropů, zahájíme rozpravu o rozpočtu a dohodneme se na prioritách a obsahu.

Bulharsko při několika příležitostech prokázalo, že může přispět k evropským kompromisům a budovat mosty jak v současných členských státech, tak vůči našim sousedům na západním Balkáně. Bulharsko je pro to předurčeno, protože zná region, kulturu, lidi, jejich charakteristiky, jazyky a úspěšně prošlo obtížným procesem rozšiřování EU.

Vždy, když jsem byl tázán na rozšíření EU, odkazuji na Bulharsko, které dosáhlo velkých úspěchů, a to i v oblasti hospodářského rozvoje. Bulharská ekonomika v loňském roce vzrostla o 3,9 %, zaměstnanost se rozvíjí dobře a Bulharsko má dobrý vládní rozpočet a rozpočtovou kontrolu, což je lepší než u mnoho členských států eurozóny. To jsou nejlepší podmínky pro vstup Bulharska do evropského měnového mechanismu II – tzv. ERMII – a za několik let i euro.

Jmenovitá konvergence je důležitá, ale je tu také skutečná konvergence; je zde ještě mnoho práce, včetně boje proti korupci, a vím, že bulharská vláda tvrdě pracuje tímto směrem. 

Bulharsko je skutečně úspěšným příběhem, který může inspiroval naše sousedy na západním Balkáně a inspiruje je.  Proto bylo správné, že bulharský premiér učinil západní Balkán a naše vztahy se západním Balkánem zaměřením svého předsednictví. 17. května se v Sofii uskuteční summit západního Balkánu; to je správná řeč, která mluví o západním Balkánu a o našich vztazích se západním Balkánem.

 V Bulharsku skončím také svou cestou balkánskými zeměmi koncem února a začátkem března; protože bych chtěl na místě získat očekávání nejrůznějších zemí, a rád bych také řekl balkánským zemím, jaké jsou naše očekávání od nich. Spojení se nestane jen tak, nespadne z nebe, musí být vyřešeno.

Rád bych řekl co nejpřátelštější, že všechny hraniční konflikty, které existují mezi zeměmi západního Balkánu před přistoupením musí být vyjasněny. Ne že zažíváme, jako v případě Chorvatska a Slovinska, že po přistoupení – po letech po vstupu do EU – budou hovořit o budoucích problémech. Problémy, zejména problémy s hranicemi musí být vyjasněny ještě předtím, než dojde k dalším přistoupením. 

Země západního Balkánu si zaslouží skutečnou evropskou perspektivu. Tato přistoupení nebudou možná během funkčního období tohoto Parlamentu a této Komise, protože nebudou splněny všechny podmínky. Cíl však musí být jasně pojmenován. Cílem je přistoupení zemí západního Balkánu a tato přistoupení se mohou uskutečnit, když budou v těchto zemích provedeny nezbytné reformy. Pak se přístup posune k jednotlivým skupinám podmínek. Přistoupení se přiblíží kousek po kousku.

Máme společné projekty se státy v tomto regionu: bezpečnostní otázky, migrace, doprava, digitální, energetická a další problematiky. Právní stát je jedním z těchto projektů, protože právní stát je základem, na kterém je založena naše Unie, která je právním společenstvím. Je to tak zásadní hodnota, že se mohou připojit pouze státy, které jí dodržují, Pokud je tomu tak před přijetím je samozřejmé, že jakmile se stanou členem, platí i po vstupu.

Nacházíme se v konstruktivním dialogu s polskou vládou. Přijal jsem nového polského předsedu vlády do Bruselu a oba jsme se pokusili přiblížit náš názor. Nejsme ve válce s Polskem. Máme proti polské vládě jiné pojetí. argument s polskou vládou. Použití čl. 7 odst. 1 Smlouvy není článkem sankcionování. Jedná se o detekční a varovný článek. Proto bychom měli zastavit – dokonce i v Polsku – předstírání, že jsme odhodláni udělat vše, co je potřeba k tomu, abychom sankcionovali Polsko. To není obsah čl. 7 odst. 1. Vyzývám bulharského předsedu vlády Bojka Borissova a jeho vládu, aby se na tomto právním problému v Polsku podíleli konstruktivně a v duchu kompromisu. Jedná se o jeden z úkolů předsednictví hledat kompromisy, ale je také součástí role předsednictví při provádění rozhodnutí Rady ministrů pomoci realizaci.

Nechci tuto řeč zneužívat, aby znovu navodila dlouhý záchvěv Brexitu. Ale nemohl jsem včera ani odpovědět na všechny otázky, které byly položeny, – pozoruhodně ty které položil náš kolega, pan Henkel. Myslím, že Brexit nebude mít žádného vítěze. Jedná se o ‚dvojitou ztrátu“ jak pro Brity, stejně jako pro členy Evropské unie a pro instituce. Stále považuji výstup Británie za katastrofu, porážku, kterou všichni musíme řešit. Ale důvody pro britské rozhodnutí jsou hlubší. Jak říká paní Mayová, Britové se v Evropské unii nikdy necítili dobře. A vy jste jim dali čtyřicet let příležitosti cítit se pohodlně, a proto nesete značnou vinu.

My jsme včera s panem Tuskem znovu podávali ruku, a to pro britskou vládu znamená, že v případě, že když Britové, britský parlament, britská vláda budou chtít jinou cestu, než je tomu u Brexitu, pak jsme připraveni o tom mluvit. Nevyhazujeme Brity; chceme, aby Britové zůstali. A pokud to chtějí, měli by to udělat.

Ale všiml jsem si, že se v Londýně téměř na tento návrh reagovalo. Tak to má být. Ale i když Britové jednou přestali být členy, vedle článku 50 existuje i článek 49, který umožňuje opětovný vstup. A já bych byl tomu rád. A chtěl bych, aby se nyní vzájemně rozumně vypořádali a nepokoušeli se navzájem propadnout.

Pan Henkel se zeptal, jestli bych chtěl v historii chtít odejít jako ten, který je za Brexit odpovědný. To vyžaduje dvojí odpověď. Nejprve jsem rád, že pan Henkel – a my jsme s ním už mnoho let – předpokládáme, že se v historii vrátíme. To jsem ještě nevěděl. A pokud jde o Brexit, řekl jsem, co bylo řečeno.

Jsem přesvědčen, že bulharské předsednictví bude pracovat dobře. Předseda vlády Borissov je osvědčeným evropským demokratem se silnou vůlí, přesvědčením a přesvědčivostí. Ze zkušenosti víme, že záleží ne na velikosti země, ale na vůli, která oživuje vládu. A pokud jde o Borissova a Bulharsko, je vše nastaveno k tomu, aby bylo toto předsednictví úspěšné.

Prosinec 2017 – Roční inflace až do výše 1,4% v eurozóně, v EU se snížila na 1,7%

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Podle údajů Eurostatu roční inflace v eurozóně byla v prosinci 2017 1,4 %, což představuje pokles z 1,5 % v listopadu. V prosinci 2016 byla míra  1,1 %. Meziroční inflace Evropské unie činila v prosinci 2017 1,7 %, což představuje pokles z 1,8% v listopadu. O rok dříve byla tato míra 1,2 %.[/quote]

Nejnižší roční míry byly zaznamenány na Kypru (-0,4 %), v Irsku a Finsku (0,5 %) a Dánsku (0,8 %). Nejvyšší roční míry zaznamenaly Litva a Estonsko (3,8 %) a Spojené království (3,0 %).

Ve srovnání s listopadem 2017 se roční inflace snížila v dvaceti třech  členských státech, zůstala ve čtyřech státech stabilní a vzrostla v jednom státě.

Největší vliv na růst inflace v eurozóně přinesly paliva pro dopravu (+0,11 %), tabák (+ 0,06 %) a mléko, sýry a vejce (+0,05 %), největší dopad směrem dolů měly telekomunikace (-0,10 %), oděvy a zelenina (-0,05 %)

Metody a definice
Roční míra měří změnu Harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) mezi měsícem a stejným měsícem předchozího roku a měsíční sazba porovnává indexy mezi posledními dvěma měsíci.
Dopad je měřítkem ukazujícím změnu inflace v důsledku zařazení podindexu. Dopad zohledňuje jak váhu, tak i to, zda inflace pro tento podindex je vyšší nebo nižší než míra inflace všech položek.

Plzeňské dopravní podniky daly na nákup nových vozů 250 mil. Kč

[quote]Plzeňské městské dopravní podniky (PMDP) loni investovaly do nákupu nových vozů 247 milionů korun. Letos plánuje stoprocentně městská firma nová vozidla zhruba za 80 milionů Kč. Redukce investic je dána tím, že se připravuje na velké nákupy tramvají v příštích letech a na modernizaci tramvajové vozovny na Slovanech. ČTK to řekl dopravně-provozní ředitel Jiří Ptáček.[/quote]

,,Loni jsme nakoupili 16 krátkých bateriových trolejbusů, pět krátkých autobusů SOR a dvě krátké tramvaje,“ uvedl.

Letos podnik plánuje osm dlouhých autobusů od polského Solarisu a dva 12metrové krátké trolejbusy ze Škody Electric. Letošní suma se tak bude zhruba shodovat s rokem 2016, kdy podnik nakoupil osm krátkých trolejbusů za 80 milionů a kloubový autobus Solaris, který díky tomu, že šlo o první vůz v ČR v novém designu, tak ho PMDP získaly za zvýhodněnou cenu.

Od roku 2019 začne podnik nakupovat až 16 tramvají od Krnovských opraven a strojíren. Za jednu zaplatí 32,75 milionu korun. Jde o vozy se střední přepravní kapacitou. Podnik jich má zatím jen 14, ostatní tramvaje jsou krátké. PMDP plánuje v roce 2020 vyhlásit také zakázku na dodávku až 22 velkých tramvají, které vyrábí plzeňská Škoda.

,,Zadávací dokumentaci připravujeme,“ řekl Ptáček.

Stejný počet vozů, které firma nakoupí, tak vyřadí. Nákupy řeší vlastními zdroji, případně dotacemi. PMDP mají nyní zhruba 120 autobusů, 116 tramvají, 89 trolejbusů. Loni ujely podle objednávky města přes 15,3 milionu kilometrů, zhruba stejně jako předloni i letos. Stejný byl i počet přepravených cestujících, který se pohyboval kolem 100 milionů lidí.

Příprava přestavby tramvajové vozovny zhruba za jednu miliardu korun stále běží, hledají se varianty řešení a shánějí dotace z EU. Hlavní část mají financovat PMDP z půjčky. Modernizace zahrnuje hlavně rekonstrukci a doplnění krytých hal pro odstavování a lehkou údržbu tramvají, myčky, stroje, sklady a úpravy kolejiště.

Plzeň má od roku 2014 nové depo pro 350 trolejbusů a autobusů v areálu plzeňské Škody na Karlově. Komplex za 1,2 miliardy Kč postavila Škoda Transportation, která od ledna 2013 zajišťuje po 29 let pro dopravní podnik kompletní servis a údržbu vozů.

Zdroj: ČTK

Dopravu v Česku komplikoval sníh a vítr, místy strhával vedení

Zdroj: Freeimages.com

[quote]Rozmary počasí i včera poznamenaly život na mnoha místech. Kromě intenzivního sněžení komplikoval situaci na silnicích a na železnici i silný vítr. Hlavně na západě Čech způsobily spadlé větve výpadky v dodávkách energie. Kvůli množství čerstvého sněhu byl v Krkonoších a Jesenících vyhlášen třetí stupeň lavinového nebezpečí.[/quote]

Jedním z nejpostiženějších regionů včera byl Liberecký kraj, kde dopravu komplikovalo intenzivní sněžení s větrem. Policie od rána řešila přes 30 dopravních nehod, obešly se bez vážnějších zranění, sdělila ČTK před 17:00 mluvčí policie Dagmar Sochorová.

,,Spíš šlo o lehké ťukance nebo auto sjelo na kluzké vozovce do příkopu či narazilo do stromu, když řidič nestačil dobrzdit,“ uvedla Sochorová.

Nejhorší byla situace v Libereckém kraji po poledni, kdy intenzivně sněžilo. Odpoledne se oteplilo a srážky v části kraje přešly v déšť. Pro nákladní auta nad 3,5 tuny přesto zůstává uzavřená silnice 10 z Tanvaldu na Harrachov a do Polska.

S následky silného větru se potýkali také v Ústeckém kraji. Řidiči si tam včera večer musí dát pozor na rozličné předměty na vozovkách. Hasiči zasahují v celém regionu, nejvíce na Děčínsku. Od 16:30 do 18:35 vyjížděli hasiči v Ústeckém kraji k 57 událostem.

Rozmary počasí včera zaměstnaly také hasiči v Plzeňském kraji, kteří za sebou mají 17 výjezdů k popadaným stromům. Zatímco dopoledne kmeny lámal zejména těžký mokrý sníh, odpoledne je kácel silný vítr. Nikdo se při tom nezranil, stromy padaly na silnice, ne na budovy nebo auta, řekl ČTK mluvčí krajských hasičů Petr Poncar.

Sníh včera komplikoval sjízdnost i v Moravskoslezském kraji. Na Bruntálsku na silnicích nižších tříd musejí řidiči počítat s ujetou vrstvou sněhu krytou posypem. Opatrnost je podle silničářů nutná i na silnicích prvních tříd, kde může být po chemickém ošetření rozbředlý sníh.

Situace není ideální ani na dálnici D1, kde v úterý na 99. kilometru havarovalo více než pět desítek vozidel. Provoz na dálnici je u Větrného Jeníkova směrem na Prahu stále omezen na jeden jízdní pruh. Důvodem je odklízení převráceného kamionu. Práce včera zřejmě potrvají až do večera a pokračovat budou od pátečního rána.

Silný vítr, který kácel stromy a shazoval větve, přidělal práci také energetikům. Společnost ČEZ zaznamenala největší problémy na západě Čech. Situace se tam ale pomalu lepší.

,,Největší výpadky byly na Sokolovsku, kde bylo až 4000 odběrných míst bez proudu, nyní je to už jen 1500. Na Karlovarsku to bylo okolo 1200. Situace se ale postupně zlepšuje, vítr už slábne,“ řekla večer ČTK mluvčí ČEZ pro západní Čech Michaela Jirovcová.

Zatímco řidičům a hasičům návrat zimního počasí do Česka život zkomplikoval, majitelům lyžařských areálů naopak prospěl. Na svazích přibyl nový přírodní sníh a díky teplotám pod nulou je možné zasněžovat i uměle. Pozor by si ale měli dát návštěvníci Krkonoš a Jeseníků, kde byl včera vyhlášen třetí z pěti stupňů lavinového nebezpečí.

Zdroj: ČTK

Skladovací haly u D8 nebudou, v plánu jsou výrobní montážní haly

[quote]U dálnice D8 za Ústím nad Labem se nebudou stavět velké skladovací haly. Bylo to v rozporu z územním plánem. Investor chce nyní u Žďárku stavět pouze výrobní haly, ve kterých by se montovaly součástky aut a dělal by se servis techniky. Vyplývá to ze záměru zveřejněném na webu krajského úřadu Ústeckého kraje[/quote].

Plocha zvažovaného záměru sousedí s prostorem, kde byl vybudován vědecko-technický Nupharo Park, který ve středu poslal městský soud v Praze do úpadku. Místo leží v těsné blízkosti dálnice D8.

,,Jednou ze zásadních informací vzešlých ve fázi vyjadřování k oznámení bylo stanovisko odboru územního plánování Magistrátu města Ústí nad Labem, kde je konstatováno, že přípustná je z hlediska platné ÚPD (územně plánovací dokumentace) za určitých podmínek pouze výrobní část areálu, nikoliv skladovací,“ uvádí se v předloženém záměru.

Haly by se měly využívat pro lehkou strojírenskou výrobu či montážní a servisní činnost. V plánu je výroba automobilových zrcátek, kovových výlisků z plechu pro sedačky aut nebo servis obráběcích strojů či vzduchotechnických zařízení.

Záměr počítá s tím, že pracovat v halách by mohlo 350 lidí. Se zahájením stavby investor počítá v prvním čtvrtletí příštího roku a s dokončením o rok později.

Plán je předložen ve dvou variantách. Realizace té větší závisí na tom, zda investor odkoupí od obce Libouchec část bývalé silnice. Obec k původnímu záměru, tedy stavby skladovacích a montážních hal, požadovala posouzení vlivu stavby na životní prostředí podle zákona. K současnému záměru se zastupitelé měli vyjádřit na lednovém zastupitelstvu, bod byl ale stažen.

Bez silnice by investor sice mohl plán zrealizovat, ale s komunikací od obce by měl jednodušší přístup k pozemku. Dosud je na místě louka, podle územního plánu se počítá s jeho využitím jako obchodně průmyslové zóny.

V lokalitě vedle parku Nupharo bylo už v minulosti plánováno několik investic, jako CPI Park Žďárek nebo průmyslová zóna Ústí nad Labem – sever. Největší kontroverze vzbudil plán postavit mezi silnicemi zábavní centrum s hotelem, restaurací a kasinem, záměr ale nebyl realizován.

Zdroj: ČTK

Výběr mýtného na Slovensku loni dosáhl nového rekordu

Zdroj: Freeimages.com

[quote]Výběr mýtného za jízdu nákladních aut a autobusů po zpoplatněných úsecích silnic na Slovensku loni stoupl na nový rekord a poprvé překročil částku 200 milionů eur (4,89 miliardy Kč). Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytl provozovatel mýtného systému, společnost SkyToll. Značnou část výnosů z mýtného v minulosti pohltily náklady státu na celý systém.[/quote]

Dopravci v minulém roce zaplatili na Slovensku na mýtném 201,14 milionu eur (5,1 miliardy Kč). Ve srovnání s předchozím rokem to představuje nárůst o čtyři procenta. Více než dvěma pětinami se na zaplaceném mýtném podíleli provozovatelé vozidel ze zahraničí, a to hlavně z Polska, České republiky a Maďarska.

Placení mýtného za jízdu po dálnicích, rychlostních silnicích a po vybraných úsecích silnic první třídy podléhají na Slovensku autobusy a nákladní auta s hmotností nad 3,5 tuny. Sazba mýtného závisí na druhu vozidla, jeho hmotnosti, počtu náprav a emisní třídě automobilu.

Podle dřívějších údajů státního správce dálnic na Slovensku, společnosti NDS, například v roce 2016 náklady na elektronický výběr mýtného pohltily přibližně polovinu příjmů z mýtného.

SkyToll provozuje mýtný systém na Slovensku od jeho zavedení v roce 2010. Zakázku na vybudování systému založeného na satelitní technologii a na jeho provoz na období 13 let získal SkyToll s nejdražší nabídkou po vyloučení ostatních uchazečů z tendru za první vlády nynějšího slovenského premiéra Roberta Fica. SkyToll je jedním ze zájemců ve výběrovém řízení na správce mýtného systému v České republice po roce 2019.

Zdroj: ČTK

Praha chce na seznam víc staveb možných budovat při vyvlastňování

Zdroj: Freeimages.com

[quote]Praha chce rozšířit seznam staveb, které bude možné budovat už během vyvlastňovacího procesu. Umožní to novela zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, kterou chystají poslanci a ministerstvo dopravy. Novinářům to řekl primátorčin náměstek Petr Dolínek. Na seznam by měly přibýt například stavba metra D, modernizace pražského železničního uzlu nebo rozšiřování tramvajové sítě. Na seznamu je nyní zahrnuta například dostavba Pražského okruhu.[/quote]

,,Ve Sněmovně již vznikla pracovní skupina, která dává dohromady faktické znění novely a rovněž seznam staveb, u nichž by mohl být institut takzvaného předběžného uvedení v držbu uplatněn. Ovšem z mého pohledu tam některé zásadní stavby chybí, proto jsem se rozhodl, že je do seznamu načtu,“ řekl Dolínek, který je také poslancem.

Jednou z chybějících staveb je linka metra D. V jejím případě se hlavní město dlouhodobě potýká s výkupy pozemků. Dopravní podnik dokonce začal připravovat založení společného podniku se soukromým developerem, který by výkupy zrychlil. Praha totiž nemůže pozemky vykupovat za tržní ceny, ale pouze odhadní.

Další stavbou je silnice I/12 z Běchovic do Úval, která navazuje na stavbu Pražského okruhu mezi D1 a D11. V případě železniční sítě bude chtít město posunout hranice železničního uzlu Praha. Seznam jej ohraničuje zastávkami na území Prahy. Podle Dolínka je třeba do uzlu zahrnout i středočeské Hostivice, Černošice, Říčany u Prahy, Úvaly a Roztoky u Prahy. Na seznam má přibýt i rozšiřování tramvajové sítě.

Podle Dolínka to ale neznamená, že město bude moci začít automaticky vyvlastňovat.

,,Nechceme obcházet domlouvání s majiteli pozemků. Jde o to, aby byly stavby co nejdříve realizovány, a pak došlo k vyrovnání. Aby nás vlastníci pozemků nedostávali do úzkých,“ řekl.

Proces vyvlastňování bude moci být zahájen teprve tehdy, vyčerpá-li město všechny možnosti řešení.

Zdroj: ČTK

Japonský vlak štěká jako pes, aby se předešlo nehodám

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Japonské železnice testují vlak, který z reproduktoru vysílá nahrávku štěkajícího psa a bekajícího jelena. Cílem je předejít srážkám s vysokou zvěří na železničních tratích. Informoval o tom zpravodajský server BBC News s odvoláním na místní média.[/quote]

Vědci z železničního výzkumného ústavu RTRI uvedli, že třívteřinový zvuk bekání jelena přitáhne pozornost zvířete a následující 20vteřinový psí štěkot ho přiměje k útěku.

Podle expertů RTRI byl vlak s reproduktorem testován v pozdních večerních hodinách, kdy jelenovitá zvěř nejčastěji ke kolejím přichází. Počet kusů spatřených u trati se snížil na polovinu, tvrdí vědci.

Pokud se opatření nadále bude ukazovat jako účinné, plánují japonské železnice umístit ke kolejím také statická zařízení v místech, kam jelenovitá zvěř přichází pravidelně.

,,Tyto zvuky ale nebudou vysílány v místech, kde žijí lidé,“ ujistili zástupci železnic.

Jeleni a srnci přicházejí k železničním tratím mimo jiné proto, že si olizováním železných pilin, které vznikají při kontaktu kol vlaku s kolejemi, doplňují zásoby železa, píše zpravodajský server BBC News.

Japonské železnice v minulosti experimentovaly například s použitím lvího trusu na kolejích, jehož zápach měl vysokou zvěř zapudit. Podle BBC to ale nebylo příliš efektivní, protože výkaly smýval déšť.

Větší naději na úspěch má zřejmě nápad jednoho ze zaměstnanců železnic, který navrhl používat ke kontrole míst, kde jelenovitá zvěř přechází trať, ultrazvukové vlny. Zařízení umožňuje zvířatům přístup na koleje pouze ve chvíli, kdy místem neprojíždějí žádné vlaky.

Podle japonského ministerstva dopravy bylo v roce 2016 zaznamenáno rekordních 613 případů srážky vlaku s vysokou zvěří a dalšími divoce žijícími živočichy. Každý z incidentů způsobil minimálně půlhodinové zpoždění vlaku.

Štěkající klakson ale není prvním nápadem, jak využít k odehnání jelenů od železnice psy. Lanovka v prefektuře Nara v centrální části země má kupříkladu vagony v podobě psů a koček, píše server BBC News.

Zdroj: ČTK

ICAO: Aerolinky loni přepravily rekordních 4,1 mld. cestujících

[quote]Letecké společnosti přepravily celosvětově na pravidelných letech v loňském roce rekordních 4,1 miliardy cestujících. To bylo o 7,1 procenta více než v roce 2016. Ke zvýšení přispěly zvláště nízkonákladové letecké společnosti, které měly na celkovém počtu cestujících podíl zhruba 30 procent. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). Počet odletů stoupl na zhruba 37 milionů.[/quote]

Růst letecké přepravy podporují zlepšující se globální ekonomické podmínky. Globální hrubý domácí produkt by měl za loňský rok vzrůst o 2,7 procenta, zrychlí tak z 2,4 procenta v roce 2016. Další posílení růstu se čeká v letošním roce. Poptávku stimulují také příznivé ceny letenek způsobené relativně nízkými cenami pohonných hmot.

Obsazenost letadel se loni zvýšila o 0,9 procentního bodu na rekordních 81,2 procenta. Poptávka se zvyšovala rychleji než nárůst kapacit. Jediným regionem, kde se obsazenost snížila, byl Blízký východ.

Výrazně se loni zvýšila i přeprava nákladů. Z celkové hodnoty globálního obchodu je ho nyní 35 procent přepraveno letecky.

Více než polovina turistů, kteří cestovali přes hranice, pak byla loni přepravena letecky, upozornila ICAO.

Průměrná cena leteckých pohonných hmot se loni zvýšila o 25 procent. Stále však zůstává výrazně nižší, než v období deseti let do roku 2016. To spolu se zlepšením poptávky po letecké přepravě pomáhalo aerolinkám udržet se na provozní úrovni v zisku. Letecký průmysl podle odhadů skončil rok 2017 s rekordním provozním ziskem kolem 60 miliard USD (1,2 bilionu Kč) a provozní marží osm procent. Čistý zisk by se měl pohybovat kolem 36 miliard USD.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář