Domů Blog Strana 1029

Na dopravní stavby bude třeba 86 mld. Kč ročně, schválila vláda

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Státní fond dopravy bude od letoška v dalších letech potřebovat na údržbu a rozvoj dopravní infrastruktury minimálně 86 miliard korun ročně. To odpovídá zhruba 1,8 až dvěma procentům HDP. Uvádí to aktualizované Dopravní sektorové strategie, které dnes schválila vláda. Informoval o tom tiskový odbor kabinetu.[/quote]

Dopravní sektorové strategie definují zásady pro efektivní a kvalitní zajištění provozování existující dopravní infrastruktury a obsahují principy pro určení priorit připravovaných rozvojových projektů při konkrétní výši finančního rámce.

Dokumenty představují základní resortní koncepci ministerstva dopravy formulující priority a cíle v oblasti rozvoje dopravy a dopravní infrastruktury ve střednědobém horizontu roku 2020 a rámcově i v dlouhodobém horizontu až do roku 2050. V té době by měly být dokončené všechny úseky transevropské dopravní sítě TEN-T. O 20 let dříve má být hotová hlavní silniční, železniční a vodní síť.

Podle strategie se i nadále nedaří eliminovat všechna rizika v projektové a majetkoprávní přípravě zásadních investičních akcí, což následně vede k oddalování data zahájení jejich realizace. Pozitivní posun v investorské přípravě je viditelný až v posledních dvou letech.

Schválený materiál je aktualizací dokumentu z roku 2013 a podle Hospodářské komory znamená nemalý pokrok proti předchozí verzi. „Lze zvlášť vítat průlomové pozitivní hodnocení vlivu komerčních železničních dopravců na uspokojování potřeb cestujících,“ uvedl předseda dopravní sekce Hospodářské komory ČR Emanuel Šíp. Ocenil i nově doplněné pasáže zabývající se koncepcí nákladní dopravy i programem rozvoje rychlých železničních spojení a také důraz na čistou mobilitu a alternativní paliva v silniční dopravě.

Podstatný problém ale Šíp vidí v přílišné závislosti materiálu na původním textu z roku 2013. Příští verze dokumentu v roce 2022 by měla podle něj více odrážet souvislosti mezi jednotlivými dopravními projekty a nepojímat je jako jednotlivé izolované stavby. Podle Šípa to bude nutné zejména v přípravě sítí rychlých železničních spojení včetně souvisejících investic na navazující běžné tratě. Dokument by se měl také daleko více zabývat propojením vysokorychlostní železniční přepravy lidí s leteckou, příměstskou a městskou dopravou. Důležitá bude i struktura finančních zdrojů, kterými by bylo třeba potřeby dlouhodobého rozvoje pokrýt, dodal.

Zdroj: ČTK

V Litoměřicích se bude rozhodovat o zavedení bezplatné MHD

Zdroj: Pixabay.com

[quote]V Litoměřicích budou obyvatelé možná jezdit městskou hromadnou dopravou zdarma. O návrhu radních budou ve čtvrtek rozhodovat zastupitelé. Cílem je zvýšit počet cestujících MHD a snížit počet aut ve městě. ČTK to dnes řekla mluvčí radnice Eva Břeňová.[/quote]

Zavedení bezplatné MHD je v souladu se strategií Litoměřic, které patří do sítě Zdravých měst ČR. „Město dlouhodobě realizuje řadu kroků, které mají vést mimo jiné ke zlepšení ovzduší. Cílem je, aby městskou hromadnou dopravu využívalo více lidí na úkor individuální automobilové dopravy,“ uvedla Břeňová.

Pokud zastupitelé návrh schválí, bude MHD v Litoměřicích zdarma od 1. května. Zrušením jízdného by výdaje města vzrostly o 700.000 korun. Jednorázová jízdenka nyní stojí 10 korun, děti od šesti do 15 let platí polovinu, mladší děti a senioři nad 70 let jezdí zadarmo.

Už na začátku roku město oznámilo plán rozšířit městskou hromadnou dopravu o další dvě linky. Radnice připravuje výběrové řízení na nového provozovatele. Nový dopravce by mohl vyrazit na čtyři trasy MHD začátkem příštího roku.

Zdarma cestují městskou hromadnou dopravou od 28. ledna obyvatelé Lovosic. Také lovosičtí radní uváděli jako hlavní cíl bezplatného cestování MHD zklidnění dopravy ve městě a navrácení cestující do autobusů.

Zdroj: ČTK

Společnost Uber: Chceme jednat vládou i premiérem Babišem

[quote]Společnost Uber chce spolupracovat s vládou na vyřešení problémů souvisejících s fungováním firmy. Premiéra v demisi Andreje Babiše v nejbližší době osloví a požádá o schůzku. ČTK to dnes sdělila za Uber Miroslava Jozová. Babiš vyzval Uber, aby dodržoval zákony, a poslal dopis se stejným sdělením šéfovi firmy Daru Khosrowshahimu. Taxikáři v Praze v pondělí opět protestovali proti službám typu Uber a Taxify, vadí jim, že pro firmy podle nich jezdí nelegální řidiči taxi.[/quote]

„Připomínky, které vznesl pan premiér, bereme velmi vážně. Naším cílem je i nadále spolupracovat s vládou České republiky a dalšími zúčastněnými stranami, abychom našli to nejlepší řešení pro tisíce cestujících, řidičů i pro město,“ uvedl generální ředitel Uberu pro střední a východní Evropu Alexei Stakh.

S vládou a premiérem se firma co nejdříve spojí a podle Jozové se bude chtít domluvit na termínu schůzky a formě dialogu. Kdy to bude a jakou formou Babiše osloví, zatím není jasné.

Dopis šéfovi Uberu Khosrowshahimu poslal premiér společně s pražskou primátorkou Adrianou Krnáčovou. Vyzývají, aby firma dodržovala české zákony a své služby provozovala podle nich. Pokud to neudělá, má z Česka odejít. Premiér s primátorkou také píšou, že praktiky společnosti jsou daleko od jejího korporátního hesla „dělat správnou věc“ a upozorňují, že poskytované služby budou podrobovány kontrolám nebo prošetřovány, zda nedochází k daňovým únikům.

V Praze v pondělí protestovaly proti Uberu a Taxify desítky taxikářů, kteří blokovali dopravu v Lazarské ulici a jejím okolí a na magistrále. Protestující o řidičích jezdících pro Uber a Taxify tvrdí, že jsou nelegálními taxikáři a jde o nekalou konkurenci. Taxikáři požadují rychlé vyřešení situace. Ministr dopravy v demisi Dan Ťok slíbil novelu zákona. Ta má být hotova asi za rok, což se taxikářům nelíbí. V Praze je podle odhadů asi 8300 taxikářů.

Zdroj: ČTK

Cryopower sníží spotřebu pohonných hmot až o 30%

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Vědci představili novou technologii motoru Cryopower, která může výrazně zvýšit palivovou účinnost a snížit škodlivé emise těžkých nákladních vozidel.[/quote]

Vědci z University of Brighton a průmysloví partneři Ricardo prokázali, že při skladování a vstřikování kapalného vzduchu do dvoukotoučových motorů se spotřeba paliva sníží až o 30%, zatímco výpary NOx a emise částic jsou také sníženy.

Nová technologie by umožnila dálkovým nákladním automobilům plně dodržovat omezení emisí uvnitř měst a ušetřila by dopravci tisíce liber za rok. Má také potenciální úsporu nákladů pro další odvětví poháněná naftou, včetně námořní a železniční.

Výzkumní pracovníci říkají, že zatímco současný trend pro osobní automobily je na vozidlech poháněných bateriemi. Bohužel nákladní automobily se těžko elektrifikují. Baterie by zabraly více než polovinu nákladního zatížení nákladního automobilu na dálku, což by vedlo ke zvýšení nákladů a vyžadovalo by ještě více vozidel na silnici, aby dodávaly stejné množství zboží.

Dr. Rob Morgan, lektor na Fakultě počítačů, inženýrství a matematiky, uvedl:

,,I v případě, že by se v budoucnu dosáhlo významného průlomu v technologii baterií, mohou být stále zatížení napájecí infrastruktury a napájecí sítě prohibitivní. Při jakémkoli smysluplném scénáři bude výroba nafty po mnoho let. Náš výzkum je potenciálním měničem hry.“

U zkušebních procesorů bylo dosaženo snížení spotřeby paliva o 20% oproti nejvýkonnějším nákladním vozidlům a snížení o 30% oproti průměrné flotile.

Výzkumníci odhadují, že nový motor by mohl přinést odhadované úsporu paliva ve výši 9 000 liber ročně na nákladní automobil.

Morgan uvedl:

,,Tento znovuzískaný motor s děleným cyklem může dosáhnout světové úrovně tepelné účinnosti, která by v dlouhodobém horizontu výrazně omezila využívání fosilních paliv v krátkodobém až střednědobém horizontu a poptávku po drahých obnovitelných palivech.“

Byla zřízena nová společnost Dolphin N2, která plánuje uvedení technologie na trh v příštích několika letech.

Celý článek v originálním znění si můžete přečíst ZDE

Zdroj: commercialfleet.org

Asstra posiluje pozici na americkém trhu

Zdroj: AsstrA

Od ledna 2018 nabízí AsstrA import a export zboží „od dveří ke dveřím” mezi USA a Evropou a zeměmi SNS.

Za účelem poskytování logistických služeb v americkém směru byla vytvořena speciální pobočka AsstrA USA, v rámci níž pracuje skupina specialistů na propagaci a zlepšování nabízených služeb. Na operačních aktivitách ve směrech souvisejících s USA se bude podílet 29 agentů – amerických speditérů a námořních linek.

Firma AsstrA nabízí svým zákazníkům logistické služby na 15 importních směrech z USA a rovněž i analogický počet směrů exportních. Kapitálová skupina klade důraz na leteckou přepravu a také na námořní celokontejnerovou přepravu neutrálních, nebezpečných a vysokojakostních nákladů.

AsstrA-Associated Traffic AG podnikala na americkém trhu ještě před vytvořením pobočky AsstrA USA. Jedním z klíčových zákazníků v daném směru byla ruská firma Sukhoi Civil Aircraft Company (SCAC).

Celkový obrat AsstrA na směrech souvisejících s USA v roce 2017 činil kolem jednoho milionu euro. Do konce roku 2018 plánuje firma obrat trojnásobně zvýšit.

„Směřujeme k rozšíření kompetencí firmy na mezikontinentálních směrech. Proud nákladů mezi Severní Amerikou a Evropou tvoří 6,7% světového transportního toku. Právě proto spatřujeme ohromné možnosti pro rozvoj firmy, – poznamenává Vedoucí pobočky AsstrA USA, Vladislav Lagun. Konkurence na americkém trhu je obrovská. Vyplývá to kromě jiného z velkého obratu zboží a přítomnosti významných dodavatelů logistických služeb. Nicméně díky upevněné pozici na trhu mezinárodní silniční přepravy v Evropě a zemích SNS, jakož i díky spolupráci se zkušenými a profesionálními agenty v USA, můžeme nabídnout optimální služby dodávky „od dveří ke dveřím”. Velikou předností jsou také expertní poznatky našich specialistů na prodej. AsstrA disponuje širokou sítí zákazníků v Evropě a zemích SNS. Jsme firma zaměřená na klienta, což není v současné době ve Spojených státech tolik populární. Věříme, že po otevření lokální kanceláře AsstrA se díky našemu přístupu budeme na trhu amerických transportních firem odlišovat ”.

S cílem posílit svou pozici na trhu kontejnerové přepravy ve směrech USA-Německo-Švýcarsko-Rakousko-USA AsstrA zahajuje od druhého kvartálu 2018 aktivity, jejichž cílem je orientace ve skupině německých, rakouských a švýcarských přepravců. Na začátek roku 2019 je plánován rozvoj sítě agentů s cílem nabídky námořní a letecké přepravy mezi Kanadou a Spojenými státy. Podle plánu bude oficiální zastupitelství v USA otevřeno v roce 2020.

Zdroj: AsstrA

Na Jezerní slati bylo v noci minus 22,8 stupně Celsia

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Na šumavské Jezerní slati naměřili v noci meteorologové minus 22,8 stupně Celsia. V jižních Čechách budou dnes nejvyšší teploty od minus devíti do minus šesti stupňů. Silnice v kraji jsou sjízdné bez omezení. ČTK to dnes řekli František Vavruška z českobudějovické pobočky Českého hydrometeorologického ústavu a dispečer Správy a údržby silnice Jihočeského kraje Tomáš Musil.[/quote]

Druhou nejnižší teplotu v Jihočeském kraji v noci na dnešek meteorologové naměřili v Pohoří na Šumavě, bylo tam minus 22 stupňů. Třetím nejmrazivějším místem byla šumavská hora Plechý s minus 20,3 stupně Celsia. „Kolem minus dvaceti na vrcholech a na Šumavě. V nižších polohách, na většině území kraje bylo od minus 14 do minus 18 stupňů,“ řekl Vavruška.

Jihočeské silnice první, druhé i třetí třídy jsou dnes ráno sjízdné bez omezení. V horských polohách okresů Prachatice a Český Krumlov je na cestách zmrzlá vrstva sněhu posypaná štěrkem. „Silnice jsou vymrzlé a bez problémů sjízdné. Žádné sněhové přeháňky se nečekají, mráz vydrží,“ řekl Musil.

V kraji bude dnes polojasno, později až oblačno, ojediněle slabé sněžení, zejména na Šumavě. Nejvyšší denní teploty se budou pohybovat od minus devíti do minus šesti, na horách v 1000 metrech bude minus 14 stupňů Celsia.

Zdroj: ČTK

Vesmírné aktivity Česka jsou zaměřené na inovace a průmysl

Zdroj: pixabay.com

[quote]Zapojení českých firem do mezinárodní spolupráce, vývoj nových technologií a zakázky pro průmysl, to jsou dnes hlavní důvody, proč se Česko podílí na kosmických aktivitách. Podle ředitele odboru kosmických aktivit na ministerstvu dopravy Václava Kobery není dnes „dobývání vesmíru“ ani tak soubojem politických mocností, jako nutností, bez které si nelze udržet konkurenceschopnost. Vladimír Remek asi ještě dlouho zůstane jediným Čechoslovákem, který se vydal do vesmíru, na oběžné dráze i nad ní se ale v dnešní době pohybují české přístroje.[/quote]

V Česku je v současnosti kolem 70 firem a výzkumných pracovišť, které se zapojují do kosmických aktivit. Kromě toho na kosmických aktivitách stojí i řada aplikací a technologií, které si člověk s vesmírem běžně nespojuje. „Každý si představí hlavně vesmírný výzkum nebo lety do vesmíru, ale patří sem i družicová navigace, družicové telekomunikace poskytující satelitní vysílání, nebo pozorování Země. I to, že si můžeme vybrat peníze z bankomatu, je umožněno díky synchronizaci pomocí družic,“ uvedl Kobera.

Pro Českou republiku je zásadní členství v Evropské kosmické agentuře (ESA), díky němuž je možné zapojení firem do mezinárodních konsorcií, která vyrábějí družice, nosné rakety či jejich součásti. „ESA je technologický klub, který nám dává obrovské možnosti. Peníze, které do něj dáváme, se nám díky principu geografické návratnosti vrací zpět v podobě zakázek,“ řekl Kobera. Kosmický průmysl podle něj stojí na špičce inovací, a to, co se v něm prosadí, se v následujících letech objeví i na Zemi – nejprve zpravidla v leteckém průmyslu, později i v dalších odvětvích.

Členství v ESA stojí Českou republiku ročně osm milionů eur na povinných výdajích, další částku ovlivňuje to, kterých volitelných programů se stát chce účastnit. „Vzhledem k výhodám, které nám to přináší, se nám tuto částku povedlo výrazně navýšit. Celkově je rozpočet na ESA v roce 2018 včetně povinné části přes 46 milionů eur,“ uvedl ředitel odboru kosmických aktivit.

Český kosmický průmysl se uplatňuje i v jiných projektech než v těch, které iniciuje ESA. Je to například série meteorologických družic METEOSAT, které provozuje evropská organizace EUMETSAT. Loni se české firmy zapojily do vývoje průmyslové nanodružice VZLUSAT-1. Otestovala například kompozitní materiály, miniaturizovaný rentgenový dalekohled, štíty proti radiaci nebo vlhkostní či teplotní čidla. „Tento projekt byl unikátní v tom, že ukázal schopnost českých subjektů spolupracovat a doručit vynikající výsledek,“ řekl Kobera.

Že by ale Česko vychovalo nástupce Vladimíra Remka, tomu nic nenasvědčuje. Členství v ESA sice naší republice tuto možnost teoreticky dává, Česko se ale podle Kobery zaměřuje spíše na ty projekty, které mají rychlejší ekonomickou návratnost. „Důvodem, proč mít ve vesmíru svého astronauta, je také PR jednotlivých států. Lidé jako Paolo Nespoli nebo Tim Peake jsou velmi charismatičtí, chytří a komunikativní, a jejich státy toho umí využít,“ uvedl Kobera k známým astronautům ESA.

Zdroj: ČTK

O způsobu nákupu vrtulníků rozhodne Šlechtová do měsíce

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Ministryně obrany Karla Šlechtová do měsíce rozhodne o způsobu zadání nákupu dvanácti víceúčelových vrtulníků pro českou armádu. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce dnes řekla, že od pátku má k dispozici od vojáků upravené požadavky na nákup za několik miliard korun.[/quote]

Ministerstvo chce armádě koupit 12 nových víceúčelových vrtulníků, které nahradí bojové vrtulníky Mi-24. Česká vláda v minulosti oslovila americkou a italskou vládu. Americká vláda by podle dřívějších informací měla nabídnout vrtulníky UH-1Y od americké firmy Bell, italský kabinet stroje AgustaWestland AW139M od firmy Leonardo. Podle dřívějších odhadů by měla být cena kontraktu mezi deseti a 15 miliardami korun.

Při nákupu Šlechtová může využít výjimku ze zákona a neoslovit jiného dodavatele, nebo nákup uskutečnit dohodou mezi vládami.

Šlechtová si v lednu stěžovala, že nabídky, které obrana dostala při marketingovém průzkumu, neodpovídají zadaným požadavkům, protože je nelze splnit. Podotkla, že si nemyslí, že česká armáda potřebuje něco, co ani není na trhu. Náčelník generálního štábu Josef Bečvář později odmítl, že by armáda měla nereálné požadavky. Nyní zpřesněná specifikace by měla umožnit výrobcům splnit stanovené podmínky.

Úkolem požadovaných vrtulníků bude letecká přeprava vojáků, přímá podpora pozemních sil, průzkumu, zdravotnický odsun nebo úkoly ve prospěch Integrovaného záchranného systému. Ministerstvo bude chtít koupit nejen samotné stroje, ale i jejich výstroj a vybavení, včetně výzbroje a munice. Součástí zakázky bude také logistická a servisní podpora po dobu celého životního cyklu a výcvik leteckého personálu.

Zdroj: ČTK

Čtyři projevy představitelů Komise na prvním dnu zasedání zasedání ke Dnu evropského průmyslu 22.-23.2.

Projevy představitelů Komise se v některých bodech překrývaly. K zábraně opakování v již i tak dlouhém článku vy\pouštíme v každém dalších projevu, co již řekl předchůdce. A krátíme obsah o oslovení, příměry apod.

úvodní projev místopředsedy Komise Jyrkiho Katainena na Dnu průmyslu EU roku 2018 22.2.
Dámy a pánové, než se dostanu k podstatě, chci poděkovat Generálnímu ředitelství pro hospodářské a finanční věci za to, že se věci spojily a přivedly nás společně diskutovat o budoucnosti evropského průmyslu. Zvláštní poděkování patří generálnímu ředitelství pro výzkum a inovace, které významně přispělo k těmto dvěma dňům, a ostatním službám Komise.

Takže ministři, poslanci, dámy a pánové, velice vám děkujeme, že jste přišli na 2. ročník Evropského dne průmyslu. Klademe silný důraz na organizaci této události, protože doufáme, že evropská průmyslová komunita, ať už jste reprezentanty společností, inovátoři nebo pracovníci, by mohla identifikovat hlavní problémy před námi a co by naši regulátoři na evropské úrovni mělli dělat jinak, než jak jsme to dělali předtím- by se neměla lišit od toho, co jsme dělali předtím.

Není to tedy jen konference nebo událost, na které Komise předkládá to, co udělala. Právě naopak je to dvoudenní událost, kde chceme posoudit nové příležitosti a nové cesty, na které by se evropské regulační orgány měly soustředit a tím vytvořit přidanou hodnotu.

          Přicházíme dílet naše myšlenky s vámi a kde bychom je chtěli převzít. A co dělat, abychom zvýšili konkurenceschopnost a jak. A co bychom měli dělat k zvýšení konkureceschopnosti průmyslu.

Co bychom měli udělat, abychom získali kvalitnější pracovní místa, více inovací a růstu.
Mám osobní zájem se dozvědět, co znamená do budoucnu, aby se EU stala vedoucím kontinentem, např. vývojem umělé intelligence, nebo oběhové ekonomiky, diskutované účastníky hlouběji na konferenci minulý týden. Chci vás trochu provokovat: měla by Komise udělat něco jiného než to, co jsme dosud dělali, vyvíjením tlaku na naše členské státy, aby zlepšily kvalitu vzdělání? Zvláště kvalita výcviku učitelů. Myslíte si, že je to zásadní bod? Pokud ano, dejte nám vědět.

Během celé řady plenárních a tematických zasedání se budeme zabývat klíčovými tématy důležitými pro rozvoj evropského průmyslu. Chceme uvažovat o budoucích výzvách.
Měli bychom si položit otázku: co dnes musíme změnit, abychom získali úspěchy zítřka? Jak zůstat před křivkou?

Naše diskuse budou doprovázeny workshopy zúčastněných, které organizují přímo účastníci. Jaké jsou výzvy? Jaké jsou problémy? Jaké jsou nejlepší postupy? Jak zvýšit úroveň ambicí v celé Evropě? Prošli jsme zcela jistě dlouhou cestu, takže jsme se naučili z minulých chyb. Předchozí krize nás posílila. V současné době narůstá. Začínáme vidět výsledky naší rozhodné politické akce. Evropa je zpět! A protože jsme již něco dosáhli, zeptejte se sami sebe, co ještě můžeme udělat, ať  na mezinárodní,evropské, národní nebo regionální úrovni.

To je otevřená pozvánka pro vás všechny. Podělte se s námi o knowhow, nové myšlenky, jak čelit výzvám průmyslové modernizace. Jde o proces, ve kterém musíme neustále vyvíjet nové myšlenky. A to platí i pro Evropskou komisi. Problémy nemusí být vždy stejné, v závislosti na tom, z kterého koutu Evropy nebo oblasti podnikání, kde se nacházíte, ale zlepšení konkurenceschopnosti průmyslu zůstáva našim společným cílem.

Naše diskuse se neomezuje pouze na Brusel. Během tohoto týdne se v Evropě uskuteční přibližně 50 akcí pod značkou Evropský týden průmyslu. Úspěch průmyslové politiky v Evropě je vlastně společným dílem. Všichni hrají roli. Úspěch je založen na plodné spolupráci zemí EU, regionů, evropských institucí a především na aktivní roli samotného průmyslu.
A kulatý stůl na vysoké úrovni 2030, který chceme vytvořit při této příležitosti, bude sloužit jako základ pro další diskusi s ostatními institucemi EU

Dámy a pánové,

mnozí z vás vědí, že hlavní zásadou této Komise jsou velké věci a ne male drobné věci. Stejná zásada platí pro naši průmyslovou politiku. Pokud chceme, aby byla průmyslová politika EU úspěšná, musíme se zaměřit širší pohled. Musíme zvýšit přidanou hodnotu EU, kde se to podaří nejlépe. Proto nejsme pro rozhodování z Bruselu o mikro managementu podniků, jednotlých podnikatelských počinů. Ani se nezabýváme jednotlivými podnikatelskými případy. Natož abychom byli poskytovateli umělé podpory podnikání, které není pdnikatelsky zdravé. Někteří se o to pokoušeli v minulosti. Ale to prostě nefunguje.

Náš přístup je jiný. Chceme podporovat holistický a ambiciózní přístup k megatrendům a.
ukazovat cestu. Chceme posílit schopnost přizpůsobit se a inovovat. To bylo racio obnovené průmyslové politiky EU, kterou Komise přijala v září minulého roku. Naším cílem je posílit evropský průmysl, aby využil možnosti průmyslové transformace. Takto budeme vytvářet potřebnou odolnost, abychom vyšli z globální dlouhodobé konkurence.

Pevně věříme, že úlohou úspěšné průmyslové politiky je vytvoření nejlepších rámcových podmínek pro posílení naší schopnosti přizpůsobit se a inovovat. Naše investiční strategie, energetická unie, jednotný trh a a na něm založený obchod. EU chce být cílem volby pro globální talenty, investice a podnikání.

Víte, že více než polovina podniků EU je již součástí globálních hodnotových řetězců?

A EU je i nadále hlavním cílem přímých zahraničních investic. V roce 2016 přilákalo přímé zahraniční investice ve výši 424 miliard EUR. Kromě toho si průmysl EU udržuje na globálních trzích vedoucí postavení v mnoha odvětvích: jedná se o světovou špičku v oblasti výrobků s vysokou přidanou hodnotou, s nízkými emisemi uhlíku a sofistikovaných výrobků a služeb. To je velmi silný základ, na němž budeme pokračovat. Naše hluboké sdílení talentů, vzdělané pracovní síly, naše inovační tradice a přinejmenším našich 500 milionů lidí na jednotném trhu se společnými pravidly.
Zvýšení vývozu EU odráží výrazné zlepšení konkurenceschopnosti mnoha členských států EU v posledních letech. Vytváření podniků a investice do výzkumu a vývoje jsou na vzestupu. EU je na přechodu k nízkouhlíkové a cyklické ekonomice. Evropské společnosti drží 40 % světových patentů na obnovitelné technologie. Jsme na správné cestě pro udržitelnější budoucnost. Evropa vede celosvětovou cestu.

Ale to není vše: s cílem vytvořit odolnost vůči globální konkurenci potřebujeme pokračovat v nepřetržité cestě v řadě klíčových oblast.:

Potřebujeme lepší fungování jednotného trhu; přesto zůstává příliš mnoho překážek. Potřebujeme regulační rámec, který je vhodný pro daný účel a umožňuje inovaci.

Musíme plně vycházet z digitalizace a umělé inteligence. Potřebujeme skutečný digitální jednotný trh a prosperující datovou ekonomiku.

Velkou myšlenkou je, že musíme dodržovat přísné dodržování pravidel hospodářské soutěže EU, promítnuté do pracovního života. To je cíl naší agendy v oblasti dovedností.
Musíme vybudovat udržitelnější budoucnost: to znamená prosazovat vedoucí postavení Evropy v nízkouhlíkové a cyklické ekonomice. Musíme investovat do průmyslu budoucnosti, investovat do výzkumu a inovací. Vytváření inteligentních a trvale udržitelných investic je dosaženým vítězstvím pro všechny. A nezapomínejme na strategickou úlohu veřejných zakázek v tomto ohledu.

Posléze potřebujeme zlepšit přístup na světové trhy a podporovat otevřený, na pravidlech založený obchod, bojující proti nekalým praktikám a protekcionistickým pokušením.
V současné době jsme zaměstnáni uplatněním již projednaných dohod s Japonskem a CETA s Kanadou – a dokončením jednání s Mexikem a Mercosurem. Souběžně pokračujeme v oživení obchodního systému založeného na pravidlech Světové obchodní organizaci WTO. Důležitost obchodu založeného na pravidlech a světového řádu založeného na pravidlech nelze podceňovat. Je to mocný nástroj pro podporu bezpečnosti, prosperity a míru. Jsme odhodláni pokračovat v tomto úsilí. Je to naše hlavní poslání. Obchod musí být otevřený, spravedlivý a založený na pravidlech.

Dovolte mi vyjasnit jednu věc. Jsme přesvědčeni, že pravidla musí být respektována všemi hráči. Z tohoto důvodu je EU připravena reagovat rychle a přiměřeně v případě jakýchkoli omezujících obchodních opatření.

Dámy a pánové,

nakonec pár slov o významu techniky a technologie. Umělá inteligence, robotika, bio-ekonomika a nové energetické systémy. To jsou všechny charakteristické znaky nové průmyslové doby. Digitální transformace je rychlá. Evropský průmysl musí být taky rychlý.  Digitální transformace chce přinést zpět do Evropy růst produktivity, inovace a konkurenceschopnost.
Naši globální konkurenti jsou před námi v umělé inteligenci, pokud jde o výzkum a vývoj nových technologií, pokud jde o veřejné a soukromé investice.

Kde jsme v Evropě?

Podíl robotiky a umělé inteligence v programu Horizont 2020 je jedním z největších civilních výzkumných programů na světě s celkovým rozpočtem téměř 700 milionů eur, což z průmyslu přineslo dalších 2,1 miliardy eur. Na to můžeme být hrdi. Ale to není porovnatelné s tím, co je investováno v jiných zemích. Kromě toho se nejedná pouze o financování. Příliš často se jedná o naše inovační úsilí. Potřebujeme skutečný inovační ekosystém. Strategie umělé inteligence, kterou chceme zahájit na jaře, má za cíl zvýšit evropské ambice.

Potřebujeme soukromé investory, aby odpovídali našim finančním úsilím. Kromě toho samozřejmě potřebujeme, aby se národní vlády, univerzity a výzkumná centra v celé Evropě začlenily do tohoto procesu. EU má jasnou přidanou hodnotu. Výzkum a inovace jsou jádrem naší průmyslové politiky. Horizont 2020 využíváme k podpoře investic do technologií, které průmysl potřebuje. Chceme v tom pokračovat I v budoucnosti. Podporujeme také malé a střední podniky, aby nasadily inovace založené na pokroku v oblasti digitálních a dalších klíčových technologií.
Podporujeme rozvoj digitálních inovací.

Takže chceme investovat dalších 670 milionů EUR do průmyslové udržitelnosti.
V budově vedle – Covent Garden, můžete vidět výsledky našich programů. A promluvte s těmi, kteří využili různé akce EU podporující modernizaci průmyslu. 30 projektů financovaných EU čeká na to, abyste se s nimi podělili. Rád bych vás pozval, abyste přišli k této příležitosti objevovat Evropu.
Nezapomeňte, že je to společné úsilí. Všichni jsme spolu. Využijte to co nejvíce.

 

Projev komisařky Elżbiety Bieńkowské na Dnu evropského průmyslu: Jednotný trh a průmysl budoucnosti 23.2.

Vážené dámy a pánové,

je mým potěšením vás přivítat na druhém ročníku Evropského dne průmyslu. A je skvělé vidět nadšení pro tento den. Do jednoho týdne jsme obdrželi více než 1700 registrací. Dostali jsme přes 80 návrhů na workshopy zainteresovaných stran. A v Evropě se koná zhruba 50 místních událostí v rámci Dne průmyslu! Myšlenka Dne evropského průmyslu je velmi jednoduchá.

Chceme vám poskytnout platformu k projevům a diskusi. Protože vás potřebujeme. Potřebujeme vaše nápady a vaše zkušenosti. A potřebujeme váš závazek. Pro úspěch přechodu průmyslu. Zlepšit konkurenceschopnost a inovaci evropské ekonomiky. A především, vytvořit udržitelné pracovní příležitosti.

Kam jsme se dostali.

Začněme s pozitivy. Těmi je přechod k digitální nízkouhlíkové globální ekonomice, který je pro Evropu velkou příležitostí. Můžeme vytvářet a nabízet lepší produkty a služby.
Můžeme vytvářet a nabízet nové a lepší pracovní místa pro naše občany. Můžeme zlepšit životní úroveň naší společnosti, včetně těch nejvíce znevýhodněných. A můžeme tak učinit při ochraně našeho nejcennějšího zdroje: planety, na které žijeme.

A tato nová ekonomika nabízí příležitosti všem v Evropě, ve všech našich regionech a místních komunitách. To není prázdná rétorika: je to praktická realita. Ale víc než to; mohou změnit životy.
Lékařská inovace poskytuje levnější a lepší diagnózu a pomáhá našim starším a nemocným. Jedná se o začátek životního prostředí, které najde nový způsob, jak snížit spotřebu energie a odpad v našich domácnostech. Jedná se o platformu online sdílení, která umožňuje lidem v místních komunitách řešit výzvy jako plýtvání s potravinami.

A Evropa je v čele tohoto přechodu. Máme dovednosti. Máme inovátory. Máme napájecí sítě. Průmyslová odvětví EU, jako jsou léčiva, chemikálie, strojírenství, móda a špičková technologická průmyslová odvětví patří mezi světové špičky. Od roku 2013 bylo vytvořeno více než 1,5 milionu nových pracovních míst. A průmysl představuje dvě třetiny vývozu EU. Ale vím, že přechod je těžký.
Chápu, proč se některé společnosti zdráhají radikální změny. Změna není nikdy snadná.
Změna vyžaduje investice. Vyžaduje různé dovednosti. A především vytváří riziko. A chápu obavu o budoucnost našich zaměstnanců a občanů z této nové ekonomiky. Více než tři čtvrtiny Evropanů chtějí používat roboty a umělou inteligenci, Pravděpodobně mají na ně kladný názor a důvěřují jim. Výsledky šetření ukazují, že čím vice lidí je informováno o využití nových technik a technologií, tím pravděpodobněji mají pozitivní názor a víru v ně. Ale je třeba slyšet ty s obavami a soustředit se na ně. Obavy musí být vyslyšeny a řešeny. A přechod neprobíhá stejně po celé Evropě. Produktivita a investice vzrůstají v celé Evropě, ale to se nestává rovnoměrně.

Většina členských států zvyšuje využívání digitálních technologií, jako jsou velké údaje a internet věcí. Na vašich židlích najdete tabulku digitální transformace 2018, kterou dnes zveřejňujeme. Ale opět se to neděje rovnoměrně. Ale nemáme na výběr. Průmysl se musí přizpůsobit. V opačném případě se změna stane bez vás. Stejně se to stalo v minulosti těm, kteří se nestačili přizpůsobit dost rychle.

Potřeba akce

Přizpůsobení se změnám je úlohou podnikání. Ale my jsme tady, abychom mohli s vámi na tom pracovat. Musíme poskytnout správné rámcové podmínky. To je přístup naší Strategie průmyslové politiky. Místopředseda Katainen řekl: „Máme ji od září“. Takže se chci zaměřit na tři konkrétní aspekty, o nichž budeme hovořit později odpoledne.

Za prvé, naše společnosti musí být na čelní hraně technologických změn. Proto pracujeme na podpoře investic do klíčových technologií. Jen v rámci programu Horizont 2020 investujeme 6 miliard EUR do výzkumu a vývoje v této oblasti. Od progresivních materiálů a progresivní výroby až po biotechnologii až po vysoce výkonné výpočty a nanoelektroniku.

Pro další kroky k zajištění vedení klíčových technologií pro budoucnost ale nepotřebujeme jen výzkum a vývoj v oblasti technologií. Záleží na tom, aby je přijal průmysl. S novými výrobními linkami, které často vyžadují značné investice. V některých případech musíme spolupracovat v celé Evropě, abychom mohli soutěžit na globální úrovni. Proto podněcujeme veřejné orgány a odvětví k spojení sil zejména u důležitých projektů společného evropského zájmu. Komise právě k tomu vytvořila nové strategické fóru. Stejně jako pro mikročipy nebo baterie pro elektrická vozidla, kde se dosáhlo pokroku. Musíme však vidět, jaké jsou strategické hodnotové řetězce. A co je třeba udělat, aby se uskutečnily společné investice.

Za druhé, budeme rozvíjet naši pozici v umělé inteligenci AI. Evropa je domovem tří největších světových výrobců průmyslových robotů. A několik mimoevropských firem otevřelo výzkumné laboratoře AI v Evropě. Řada předních rozjezdů (start-ups) je evropského původu, jako je DeepMind nebo Magic Pony Technology. To musíme co nejvíce využít. AI není jen pro technické giganty.
Musíme obzvláště pomoci našim malým a středním podnikům plně využívat výhod AI. Musíme projednat důsledky pro průmysl. A jak jsem řekla, musíme si být vědomi obav občanů. Takže brzy představíme odvážnou strategii AI.

A za třetí, techniky a technologie samy o sobě nejsou odpovědí. Evropa potřebuje rekvalifikovat a kvalifikovat své pracovní síly a zlepšit je, aby je přizpůsobila všem těmto změnám. Musíme se ujistit, že pracujeme na nových a kvalitnějších pracovních místech. Jedná se částečně o průmyslovou poptávku.

Zčásti o výzkumu se tedy jedná o vzdělávání a odbornou přípravu. Potřebujeme nalézt inovativní řešení, která by rozbíjely silu mezi výzkumem, průmyslem, vzděláváním a odbornou přípravou.
Takže pracujeme na dovednostech prostřednictvím návrhu Agendy pro nové dovednosti. Jako nejnovější akci jsme 17. ledna představili nový akční plán pro digitální vzdělávání a školení. Zlepšit využívání digitálních technologií a podpořit rozvoj digitálních kompetencí potřebných ve věku rychlých digitálních změn. Ale také zkoušíme nové přístupy. Stejně jako návrh na odvětvovou spolupráci v oblasti dovedností. Jedná se o nový strategický přístup k zavádění odvětvových strategií dovedností založených na poptávce. Mobilizuje všechny zúčastněné strany na základě sdílené strategické vize o budoucích potřebách v oblasti dovedností. Ale buďme jasné.
Komise může podněcovat kroky. Musí se však rozvinout na národní a regionální úrovni.
S aktivní účastí průmyslu.

Jednotný trh a průmysl

Dámy a pánové, možná nelepší způsob, jakým můžeme našemu průmyslu pomoci v přechodu je úplný jednotný trh. Nemůže existovat silný evropský průmysl bez jednotného trhu.
Příliš často pomáháme našim společnostem v celém světě, aby se rozhodly přes překážky byrokratické zátěže.

Letos slavíme 25 let jednotného trhu. Znamenal hodně pro podnikání, jako je vaše.
Dnes máme domácí trh pro 500 milionů lidí. Naše podnikání má startovní pedál pro globální soutěžení. To by znamenalo více pracovních míst a více příjmů v celé EU. HDP EU je o 1,7 % vyšší.
To je dalších 250 miliard EUR ročně. Bylo to tak úspěšné, protože se jednalo o svobodě. Svoboda prodat svůj skvělý produkt jinde. Svoboda založit společnost nebo poskytovat službu v sousední zemi. Svoboda přijímat správné zaměstnance.

Ale musíme udělat víc. Přetrvává příliš mnoho mezer, zejména pokud jde o služby.
Naši profesionálové, naše podniky a spotřebitelé stále mají příliš mnoho omezení. Každý členský stát říká, že věří v jednotný trh. Všichni se shodují, že jednotný trh je zásadním motorem průmyslové konkurenceschopnosti. Ale příliš často, když předkládáme návrhy, jsou odmítnuty. A je příliš mnoho oblastí, kde členské státy přijmou zákony, ale nestačí k jejich provedení nebo prosazování.

Takže místo jednoho obřího jednotného trhu stále máme roztříštěnost na národní minitrhy. To se musí změnit. A slyším, jak někteří říkají, že bychom měli vrátit svobody, které máme, uzavřít zahraniční maloobchodníky, zahraniční pracovníky a zahraniční investice. V Komisi pokračujeme v prosazování úplného jednotného trhu, který je přínosný pro naše odvětví a naše občany. Takže se snažíme o souhlas s elektronickou kartou. Chceme usnadnit našim malým a začínajícím podnikům překonat administrativní formality. Usilujeme o silnější a jednodušší ochranu práv duševního vlastnictví. Proto se snažíme zajistit, aby generika v EU již neměla konkurenční nevýhodu vůči subjektům, které nejsou členy EU. Prozkoumáme možnost výjimky z udělení doplňkového ochranného osvědčení (dále jen „SPC“). A před pouhými dvěma měsíci jsme předložili velký balíček k zboží. Jedná se o rychlejší vzájemné uznávání a silnější prosazování. Je na Radě a Parlamentu, aby ji přijaly okamžitě.

Dámy a pánové, potřebuji vaši podporu a tlak na to: ve vašem zájmu. To znamená, že máte přístup ke vstupům a potřebám, které potřebujete pro svou firmu, za nejlepší cenu. To znamená, že dokážete poradit se správným obchodním partnerem na správném trhu.
To znamená mít společné normy a společná pravidla pro data a zařízení. Firmy mají o budoucnosti jednotného trhu více informací. Musíte za to bojovat.

Závěr
Dámy a pánové, nejde o techniky a technologie, které by měly formovat budoucnost. Budoucnost musí být utvářena lidmi. My všichni, Komise a členské státy, regiony a průmysl musí spolupracovat na posílení Evropy. Silný a konkurenceschopný průmysl znamená silné globální hráče a silnou síť malých a středních podniků. Znamená to živý ekosystém pro začínající firmy, ale také modernizaci tradičních průmyslových odvětví. Znamená to vytvářet příležitosti pro pracovníky a podnikatele. Znamená to vytvářet příležitosti pro všechny regiony v Evropě. Takže budujeme společně silnější evropský průmysl.

 

Projev komisaře Carlose Moedase na Evropském dni průmyslu-nový ekosystém pro vědu, začínající podniky a průmysl.23.2.

Dámy a pánové,

dobré odpoledne. Jsem velice rád, že jsem letos na evropském Dnu průmyslu. Průmysl je srdcem příběhu Evropy. Vždycky byl. Na začátku minulého století, po desetiletích bojů, byla Evropa rozdělena. Následkem toho byl průmysl katalyzátorem překlenování mezer mezi našimi národy. Evropské společenství uhlí a oceli podniklo první kroky na cestě k integraci. Společenství vytvořilo modrotisk pro to, co se později stalo Evropskou unií. Vypadalo to na počátku století hrůzně. Protože kvůli své minulosti hledaly a nalezly zakládající země sílu tím, že se spojily kolem společného průmyslového úsilí.

A průmysl je od té doby součástí naší DNA. Teď jsme v novém století. A v novém světě. Průmyslová integrita naší unie čelí novým hrozbám. Za našimi hranicemi, na západě, se největší světová ekonomika stává uzavřenou a chráněnou. Na východě je známa rostoucí ekonomika a impozantní konkurent. Nicméně úloha našeho průmyslu v naší Unii zůstává stejná. A každým dnem se stává silnější. Nyní musíme pokračovat v našem příběhu. Musíme dát plné síly za udržení konkurenceschopného a odolného evropského průmyslu. Proběhne nová vlna inovací, která pro evropský průmysl přinese obrovské příležitosti. Někteří ji nazývají Industry 4.0. Jiní tomu říkají hluboké technologie. V Japonsku nazývají společnost 5.0. Ale všichni souhlasíme s tím, že dochází ke sloučení fyzikálních a digitálních technologií. A to zásadně změní většinu, ne-li všechny, průmyslové sektory. A věřím, že Evropa je v příštím vlně inovací. Naše vědecké síly chtějí být velkým přínosem. Další vlna-od AI, po biotechnologii až po dvourozměrné materiály.

Ale věda samozřejmě sama o sobě nestačí. Aby Evropa vedla další vlnu inovací, potřebujeme novou sílu dynamiky. Podle mého názoru je to skoro jako vrtule letadla se třemi silnými listy:

první je věda; druhá je start-up; a třetí je průmysl, aby zvětšil inovace a vytvořil hospodářský a sociální dopad Bez všech tří tak silných komponentů nebudeme mít nárůst, který potřebujeme pro budoucnost inovací v Evropě.

Takže když rozvíjíme další program EU pro výzkum a inovace, ptám se sám sebe:

Jak může nový program zajistit, aby Evropa nezačala závod pouze v „pole position (z první řady? Ale zajistil jste se, že Evropa také skončí závod vítězstvím? K tomu musíme podporovat vědu, průmysl a začínající podniky. Již nyní máme úžasný úspěch s programem Horizont 2020, takže na tom musíme stavět.
1. Věda. Naše podpora vědy prostřednictvím Evropské rady pro výzkum je pravděpodobně nejlepší na světě. Takže bychom měli dělat víc.

  1. Průmysl. Jsem rovněž velmi pyšný na podporu programu Horizont 2020 pro průmysl. Úroveň zapojení průmyslu vzrostla:

– Během tohoto 7letého cyklu investujeme více než 20 miliard eur přímo do průmyslu. Více než kdy dříve.

– Devět z deseti projektů spolupráce zahrnuje alespoň jednoho partnera ze soukromého sektoru.

Statistiky popisují pouze jednu část příběhu. Ve skutečnosti tato účast znamená hmatatelnou inovaci. Naše odvětví se stává silnější, chytřejší a více cyklické. Dává nám úžasné projekty, jako je Kraken.
Projekt Kraken vyvíjí jeden stroj s mnoha možnostmi. Produkt může vyrábět velké díly pro průmysl až do délky 20 metrů. Co je výjimečné, je to, že je to digitálně řízený robot, 3 D tiskárna, řezačka a svářečka v jednom! Jako jeden stroj může produkovat o 40 % rychleji než mít několik strojů. A zabírá pouze desetinu místa. Takové projekty mají potenciál transformovat výrobu.
Takový potenciál by mohl být vhodný pro automobilový průmysl. Pro sector stavebnictví. Existují dva konkrétní způsoby práce s průmyslem: tzv. PPP a KET.

– Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) byla ve výrobě úspěšná. Prostřednictvím IMI jsme vyvinuli první vakcínu proti ebole. Prostřednictvím společnosti Clean Sky vyvíjíme nové otevřené rotory, které sníží emise CO2 o 30 %. Proto musíme v partnerství veřejného a soukromého sektoru pokročit. Učme se ze zkušeností z programu Horizont 2020.

Podle mého názoru musíme udělat tři věci:

  1. Mnoho lidí je zmateno počtem různých typů partnerství: PPP, JTI, ETP, JPI, sítí ERA, FET a znalostních a inovačních komunit. Takže to zjednodušíme. S méně zkratkami.
  2. Zajistěme, aby tato partnerství byla otevřená. Otevřená novým účastníkům. Ale také otevřená ostatním donorům. Například proč neotevřít partnerství veřejného a soukromého sektoru s investicemi členských států, regiony a nadacemi.
  3. Je třeba také vytvořit větší flexibilitu, abychom v době, kdy přijde, byli schopni přizpůsobit se našim současným i budoucím potřebám.

Pokud jde o KET (Key Enabling Technologies), klíčové technologie, jsou to naše základní stavební bloky. S nimi máme sílu vytvářet produkty, které nás umisťují do popředí moderní ekonomiky. A podporují naše globální vedení v tolika průmyslových odvětvích. Jejich význam nemůže být podceňován.

Zde se musím chvíli pozastavit, abych řekl „děkuji“ strategické skupině na vysoké úrovni, jíž předsedal pan Ruttgers. Velice vítám vaši zprávu:

– nejprve jste dobře doporučili, abychom zjednodušili a spojili některé ze stávajících klíčových technologií
– Za druhé jste navrhli představit dvě nová pole; umělou inteligenci a bezpečnost a konektivitu.
Váš přehled nás povede k nové generaci KET.

Takže v příštím výzkumném a inovačním programu EU vidím příznivou budoucnost pro průmysl.
– na základě silné účasti průmyslu v programu Horizont 2020;

– zjednodušením, otevřeností a pružností partnerství;

– Podporou nové generace klíčových technologií, které podporu umožňují. [Na základě našeho úspěchu v budoucnu EIC-Evropské inovační rady]

Dovolte mi však, abych se obrátil na třetí list inovační vrtule: začínající podniky a malé a střední podniky. Zde je největší potenciál průlomových inovací. Nové, vysoce rizikové inovace, které spojují fyzické a nové digitální způsoby. To je oblast, kde vidím největší a nejnaléhavější potřebu zlepšení. A proto jsem prosazoval myšlenku Evropské inovační rady. Nedávná zpráva skupiny EIC poskytuje jasná a přesvědčivá doporučení ohledně toho, co musíme udělat. Přineste naše různá schémata financování dohromady na jednom místě. Zjednodušte je. Zajistěte jejich zaměření na inovace.

Existuje jedno konkrétní doporučení ve zprávě EIC, které vytváří vazbu mezi průmyslem a začínajícími podniky. Dovolte mi citovat Jima Snabeho, jednoho z členů skupiny EIC, a nového předsedy společnosti Siemens: „Velké podniky mají měřítko, ale často jsou omezené, pokud jde o vývoj nových myšlenek, které jsou výzvou podnikatelským modelům. Velké podniky jsou způsob, jak překonat tuto výzvu “

EIC by tedy měla být spojkou mezi začínajícími podniky a korporacemi. Pomáhat začínajícím firmám získat přístup k partnerům v hodnotových řetězcích. Od podniků, investorů, veřejných zadavatelů a poskytovatelů technologií. Současně by velké podniky měly být schopné pomáhat začínajícím podnikům při růstu. Jak Jim říká: “ Evropská inovační rada EIC je jedinečná příležitost pro malé a velké společnosti spolupracovat a využít diverzifikaci Evropy.“ EIC poskytne chybějící list naší vrtule. To bude vzor pro získání vítězství v dalším inovačním závodu.

Ale nečekejme na ECI do roku 2021. Již jsme zahájili pilotní fázi ve výši 2,7 miliardy EUR. Provádíme změny, které jsou možné podle pravidel programu Horizont 2020.
Jednou z těchto změn je zvýšit úroveň ambicí v cenách za inovace. Zajistili jsme šest dalších cen. Každá z nich se zaměřuje na oblast průlomových inovací a nabízí značnou odměnu.
Jsem velice rád, že dnes oznamuji zahájení ceny EIC z Horizontu 2020 pro inovativní baterie pro elektrická vozidla. Koncept je jednoduchý. Přidáme 10 milionů eur těm, kteří dokážou reagovat na výzvu vyvinout bezpečnou a udržitelnou baterii elektrických vozidel.

Co to znamená:

-baterie pro stejné jízdní výkony jako mají motory s vnitřním spalováním na jedno natankování;
-Akumulátory, které je možné dobít za stejnou dobu jako naplnít konvenční palivovou nádrž.
Nebudeme se ptát, jak a kdo. Vítězem bude ten, kdo si myslí, že je mimo pořadí, ale nejlépe odpoví na tuto výzvu.

Rozvíjení elektrických vozidel se pohybuje krkolomnou rychlostí. Mnohem rychleji, než jsme očekávali. A naše soutěž je těsná. S touto cenou položme naši nohu na plynový pedál.
Podle mých zkušeností uděláme výzvy a můžete dosáhnout úžasných výsledků. Něco, co jste si myslel, že je nepředstavitelné

Když Henry Ford otevřel svoji první továrnu na automobily k výrobě svého slavného Fordu modelu T, řekl: “Hledám spoustu lidí, kteří mají nekonečnou schopnost nevědět, co se nedá dělat“.
Jeho slova jsou dnes tak výstižná, jak tomu bylo tehdy. Hledáme ty samé lidi. Pokud jde o inovace, právě tam se skutečná dějí kouzla.
Dámy a pánové,
Průmysl v Evropě překonal tolik překážek. Je to silný. Ale s novou vlnou inovací bude čelit novým výzvám. Jsem přesvědčen, že tato příští vlna představuje jedinečnou příležitost pro evropský průmysl. Propojit fantastickou vědu a techniku a technologii. Vytvořit ve vědě nové ekosystémy mezi vědou, začínajícími podniky a průmyslem. A začít   vyhrávat závody o průlomové inovace.

 

Vystoupení Maroše Šefčoviče na fóru Dne ptůmyslu o iniciativě vedené průmyslem v energetice /bateriové společenství EU

Je pro mne velkým potěšením otevřít panel bateriového společenství EU. Cíl společenství je jednoduchý, ale výzva je obrovská. Chceme téměř od počátku vytvořit konkurenceschopnou a udržitelnou výrobu bateriových článků v Evropě, podpořenou plně hodnotovým řetězcem EU. Říkám „téměř“, protože máme to, co je zapotřebí, aby se stal světovou špičkou – máme silný výzkum recyklace, vysoce kvalifikované pracovní síly, atraktivní ekosystém, politickou, regulační a finanční podporu (vrátíme se k tomu), ale … – a je to velké, ale….Zatím jsme dosud nezvýšili výrobní kapacitu bateriových článků.

A to, co nám chybí, je obrovské: do roku 2025 je evropský trh s bateriemi v hodnotě přibližně 250 miliard EUR ročně [1]. Tak velký jako celá dánská ekonomika. Chceme to nechat našim globálním konkurentům?

K podchycení tohoto trhu nebo jeho velkého podílu potřebujeme mezi 10 až 20 giga továren v Evropě. Odhaduje se, že požadovaná výše investic je přibližně 1 miliarda USD na 10 GWh. Takže i když to není vědecké, budeme potřebovat investice kolem 20 miliard eur. To je samozřejmě obrovská investice. Ale je v dosahu (připomínám 250 miliard eur mobilizovaných díky Junckerovu plánu).
Zatímco toto úsilí musí být vedeno průmyslem, potřebné měřítko a rychlost znamená, že to může být jen společné úsilí. Je úkolem institucí EU, především Komise a Evropské investiční banky, a členských států, aby spojily naše zdroje a spolupracovaly na vytvoření podpůrného rámce pro tuto investici.
Od října začala společnost Batteries Alliance pracovat s konkrétními projekty a akcemi.
Průmysl EU udělal své domácí úkoly a ukázal, že existuje ochota investovat a riskovat. Jsou připraveni se ujmout vedení. Proto jsem velmi rád, že jsem se připojil k Petru (Carlsson -Northvolt), Holgerovi (Gritzka – TerraE) a Ghislain (Lescuyer – Saft), aby nám poskytli pohled z přední linie na projekty, které provádějí, a výzvy, jimž čelí.

Strategickým partnerem je také Evropská investiční banka. Jsem moc rád, že je zde její přestavitel, aby nám řekl víc o její aktivní roli a, samozřejmě, nedávném schválení prvního úvěru přes nástroj Innovfin EDP. A proto chceme slyšet od Diega o vynikající práci InnoEnergy – a její sítě více než 80 průmyslových a inovačních aktérů, společně navrhujících 20 prioritních opatření k zavedení úplného hodnotového řetězce hospodářské soutěže v Evropě. Diego, rád bych slyšel o návrzích hodnotového řetězce zaměřeného na „zelené“ vysoce výkonné baterie. Význam: udržitelná a odpovědná dodávka surovin, výrobní proces založený na čisté energii, recyklovatelnost a druhé použití. Domnívám se, že by to mělo být základem naší globální konkurenční výhody.
Sledoval jsem práci průmyslu a mnoho služeb komise. Existuje mnoho mimořádně zajímavých akcí, které musíme podniknout, včetně:

-zjednodušení schvalovacích postupů a povolovacích procesů v EU;

-intenzivní způsoby snižování uhlíkové stopy výroby baterií; a

-financování demonstračních projektů.

Mohl bych pokračovat, ale neudělám to. Toto zasedání, stejně jako Aliance, musí být vedeno průmyslem. My, Komise, jsme zde jako systémový integrátor nebo zprostředkovatel.
V rámci Komise jsem získal podporu od všech svých kolegů z Energetické unie.
minulý týden na schůzce na vysoké úrovni-a nyní se díváme správným směrem. Tím může být pouze společné a soustředěné úsilí.

 

 

Taxikáři se opět sejdou, aby protestovali proti službám typu Uber

[quote]Část taxikářů se dnes shromáždí v Praze na Strahově, aby opět protestovali proti službám typu Uber. Nelíbí se jim postup vlády, která chce problém taxislužby řešit novelou zákona. Taxikáři požadují konec tzv. alternativní taxislužby. Zda podniknou protestní jízdu do centra metropole, zatím není jasné. Taxikáři uspořádali v minulých týdnech protesty, při kterých blokovali dopravu v Praze.[/quote]

Kolik taxikářů se na Strahov sjede, není jasné. Dělí se totiž na několik skupin. Dnešní protest svolalo Sdružení českých taxikářů, které spolupořádalo protesty i v uplynulých týdnech.

Firmy Uber a Taxify podle nespokojených řidičů taxi ignorují výzvu premiéra v demisi Andreje Babiše, aby legalizovaly svou činnost. Ministr dopravy v demisi Daniel Ťok chce širší novelu zákona o taxislužbě, která vyřeší situaci kolem služeb typu Uber. Původně plánoval rychlá restriktivní opatření. Příprava a schvalování novely budou trvat asi rok.

S cílem poukázat na nerovné podmínky uspořádali taxikáři v únoru tři pomalé jízdy Prahou, kterými blokovali dopravu. Nejdříve kroužili po magistrále, poté taxikáři zvolili méně prostupné komunikace na vltavském nábřeží, což vedlo k větším dopravním komplikacím.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář