Domů Blog Strana 1040

RescEU: Nový evropský systém pro boj s přírodními katastrofami

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Návrh je ústřední součástí agendy předsedy Junckera nazvané Evropa, která chrání. Iniciativa reaguje na komplexnější a častější živelní pohromy, jež v posledních letech těžce zasáhly řadu členských států. Páteří návrhu je vznik nástroje rescEU.[/quote]

Na evropské úrovni budou vytvořeny záložní kapacity civilní ochrany, jako jsou např. protipožární letouny, speciální vodní čerpadla, týmy pro vyhledávání lidí a záchranné akce ve městech, polní nemocnice a zdravotní záchranné týmy. Kapacity budou doplňovat nástroje jednotlivých států a spravovat je bude Evropská komise. Jejich účelem bude pomáhat zemím zasaženým živelními pohromami, jako jsou povodně, lesní požáry, zemětřesení a epidemie. Jen v roce 2017 přišlo v Evropě v důsledku přírodních katastrof o život více než 200 lidí a zničen byl více než jeden milion hektarů lesů.

Předseda Komise Jean-Claude Juncker v této souvislosti uvedl:

„Jsou-li členské státy postiženy živelními katastrofami a potřebují pomoci, nemůže tomu EU přihlížet se založenýma rukama. Proti přírodním pohromám, které se v poslední době bohužel stávají normou, není žádná země EU imunní. Přál bych si, aby mohla Evropská unie v případě živelní pohromy nabídnout více než jen vyjádření lítosti. Evropa je kontinent, v němž panuje solidarita. Musíme se připravit lépe než dříve a postavit se v pomoci členským státům co nejrychleji do první linie.“

Komisař pro humanitární pomoc a řešení krizí Christos Stylianides uvedl:

„Tragédie, k nimž došlo letos v létě a v posledních několika letech, ukazují, že náš stávající systém reakce na živelní pohromy, spočívající na dobrovolnosti, dosáhl hranice svých možností. Problémy, jimž čelíme, se mění, a změnit se tudíž musíme i my. Jde o solidaritu a sdílení odpovědnosti na všech úrovních. Právě to od nás občané Evropy očekávají a já se nyní obracím na evropské vlády a na Evropský parlament a předkládám jim tento návrh.“ 

Návrh Komise se zaměřuje na dvě vzájemně se doplňující oblasti:

1) na silnější společnou reakci na evropské úrovni

2) na lepší prevenci a připravenost:

1.  Posílení evropských kapacit pro reakci: rescEU

  • Vzniknou záložní týmy a vybavení pro reakci v oblasti civilní ochrany v EU, jejichž úkolem bude pomáhat členským státům vypořádat se s pohromami v situacích, kdy jsou vnitrostátní kapacity přetíženy. rescEU bude zahrnovat vybavení, jako jsou protipožární letouny a vodní čerpadla, které doplní kapacity jednotlivých států. Veškeré náklady a kapacity rescEU budou plně hrazeny z finančních prostředků EU, Komise bude provádět operační řízení těchto nástrojů a bude rozhodovat o jejich nasazení.
  • Současně bude Komise pomáhat členským státům s rozšiřováním vnitrostátních kapacit, a to financováním nákladů na přizpůsobení, opravy, přepravu a provozních nákladů jejich stávajících zdrojů. V současné době jsou hrazeny pouze náklady na přepravu. Tyto nástroje budou součástí sdílené rezervy zdrojů pro případ mimořádných událostí, a sice Evropské rezervy v oblasti civilní ochrany, a budou uvolněny v případě živelní

2.  Zlepšení prevence katastrof a připravenosti na ně

  • Podle dnešního návrhu budou členské státy vyzvány, aby s ostatními sdílely své vnitrostátní strategie prevence a připravenosti. Díky tomu bude možné kolektivně odhalit a řešit případné
  • Návrh zlepšuje spolupráci a soudržnost se stávajícími politikami EU v oblasti prevence a připravenosti. Patří sem např. strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu, evropské strukturální a investiční fondy, Fond solidarity, právní předpisy v oblasti ochrany životního prostředí (např. povodňové plány a ekosystémová řešení), výzkum a inovace a politiky zabývající se závažnými přeshraničními zdravotními hrozbami a další.

V neposlední řadě návrh povede ke sjednocení a zjednodušení správních postupů, čímž se zkrátí doba potřebná k poskytnutí pomoci nezbytné k záchraně životů.

Souvislosti

v současné době je mechanismus civilní ochrany EU založen na dobrovolném systému, jehož pomocí EU koordinuje dobrovolnou pomoc zúčastněných států určenou zemi, jež o ni žádá. Nabídky pomoci koordinuje evropské středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události se sídlem v Bruselu.

Extrémní povětrnostní podmínky a další události v posledních letech vedly k tomu, že si členské státy již nejsou schopny tolik vzájemně pomáhat, zejména v případech, kdy stejné živelní pohromě čelí několik členských států současně. V takových případech, kdy jsou prostředky pomoci omezené nebo úplně chybí, nemá EU záložní kapacity pro pomoc členským státům, které ji nutně potřebují.

V roce 2017 jsme byli svědky celé řady katastrof. V tomto roce přišlo v Evropě o život v důsledku živelních pohrom celkem více než 200 lidí. Tato neštěstí se však neblaze podepisují rovněž na ekonomice. Od roku 1980 přišly členské státy EU při extrémních povětrnostních a klimatických jevech nejen o lidské životy, ale také o více než 360 miliard EUR. Jen v Portugalsku se přímá hospodářská škoda, již mezi červnem a zářím způsobily lesní požáry, odhaduje přibližně na 600 milionů EUR, což představuje 0,34 % hrubého národního důchodu této země.

Od svého zřízení v roce 2001 monitoroval mechanismus civilní ochrany EU již více než 400 katastrof a obdržel více než 250 žádostí o pomoc. Mechanismus civilní ochrany EU lze aktivovat nejen v reakci

na katastrofy způsobené člověkem či živelní pohromy, nýbrž podporuje i připravenost na tyto události a jejich předcházení.

Na mechanismu civilní ochrany EU se podílejí všechny členské státy EU i řada dalších zúčastněných států, jež nejsou členy EU. Konkrétně se jedná o Island, Norsko, Srbsko, Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, Černou Horu a Turecko. Do těchto zúčastněných států by byl program rescEU rozšířen na důkaz evropské solidarity.

Další informace:

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Výboru regionů – Lepší zvládání katastrof v EU:

rescEU Solidarita a odpovědnost

Otázky a odpovědi: lepší zvládání katastrof v EU

Informační přehled: posílení civilní ochrany v EU

Informační přehled: středisko EU pro koordinaci odezvy na mimořádné události

Telavivský soud nařídil Uberu zastavit aktivity v Izraeli

Zdroj: pixabay.com

[quote]Soud v Tel Avivu nařídil americké alternativní taxislužbě Uber, aby od středy zastavila své aktivity v oblasti sdílených jízd v Izraeli. Uber loni začal své služby zkušebně nabízet v Tel Avivu a doufal, že si tak otevře cestu k plnému provozu v Izraeli, uvedla agentura Reuters.[/quote]

Firma však čelí odporu ze strany izraelského svazu taxikářů i konkurenční služby Gett. Společnost uvedla, že se rozhodnutí soudu podrobí a zastaví v Tel Avivu své služby UberNIGHT a UberDAY. Naznačila však, že doufá v dosažení dlouhodobé dohody, která by jí umožnila v Izraeli působit.

Uber kvůli odporu ze strany provozovatelů tradičních taxislužeb čelí regulačním a právním překážkám po celém světě. Byl už také nucen opustit některé země, například Maďarsko a Dánsko. S problémy se potýká i v České republice, kde proti němu opakovaně protestovali taxikáři.

Zdroj: ČTK

ÚOHS začal posuzovat vlastnické změny v ČSA

Zdroj: Freeimages.com

[quote]Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) začal posuzovat převzetí většinového podílu v Českých aeroliniích společností Travel Service. Zahájil správní řízení, zjistila ČTK z webu úřadu. Firma Travel Service se se současnými akcionáři ČSA, leteckou firmou Korean Air a státní firmou Prisko, dohodla na odkupu jejich akcionářských podílů v říjnu. Spojením má na trhu vzniknout nový dopravce s flotilou až 80 letadel.[/quote]

ÚOHS bude posuzovat oblasti letecké přepravy osob. Vede pouze zjednodušené řízení, takže schválit transakci by úřad měl ještě do Vánoc.

Travel Service nyní drží v ČSA 34 procent akcií a po vypořádání transakcí má získat podíl 97,7 procenta. Vypořádání prodejních transakcí by se mělo uskutečnit v horizontu tří měsíců poté, co budou uděleny souhlasy příslušných úřadů pro kontrolu hospodářské soutěže v několika zemích.

,,Společnost Travel Service dlouhodobě usilovala o vstup do ČSA a svůj zájem vyjádřila již v roce 2009 účastí v privatizačním procesu. Cílem získání majoritního podílu v ČSA je vybudovat silného leteckého dopravce provozujícího flotilu 70 až 80 letadel,“ uvedl předseda představenstva Travel Service Jiří Šimáně.

Státní podnik Prisko koupil pětinový podíl v ČSA loni v říjnu od Českého Aeroholdingu. Hodnota transakce nebyla zveřejněna. Korejci zaplatili za svých 44 procent v ČSA před čtyřmi lety 68 milionů korun, vstupovali tehdy ovšem do ztrátové firmy. V roce 2015 se hospodaření ČSA přehouplo do kladných čísel. Loni zisk po zdanění meziročně vzrostl o osm procent na 241 milionů korun. Letos by mělo hospodaření třetím rokem po sobě vykázat kladné hodnoty hospodaření a růst výkonů.

Travel Service na trhu působí od roku 1997. Je lídrem v charterové dopravě v ČR, na Slovensku, v Maďarsku a Polsku. Loni firma Travel Service i se svými dceřinými společnostmi vykázala podle mezinárodních účetních standardů IFRS čistý konsolidovaný zisk 344 milionů korun a konsolidované tržby 17,1 miliardy korun. Společnost má od výrobce Boeing objednaných 30 nejmodernějších letounů Boeing 737 MAX, které do flotily plánuje zařadit v letech 2018 až 2023.

Travel Service patří do skupiny Unimex Group, kterou vlastní podnikatelé Jiří Šimáně a Jaromír Šmejkal. Necelý poloviční podíl v dopravci drží čínská investiční společnost CEFC.

Zdroj: ČTK

 

Pragoimex se bude podílet na modernizaci 5000 ruských tramvají

Zdroj: Freeimages.com

[quote]Společnost Pragoimex se bude podílet na modernizaci zhruba pěti tisíc starších tramvají T3 v Rusku. ČTK to řekl manažer společnosti Jiří Perner. Dohoda mezi českou společností a ruskou strojírnou Uralvagonzavod je součástí smluv za celkem 19 miliard korun, které uzavřely české firmy v rámci cesty prezidenta republiky Miloše Zemana do Ruska.[/quote]

České tramvaje T3 dodávala do Ruska ČKD Praha, v současnosti jezdí ve zhruba 60 ruských městech, uvedl Perner. Řada z nich je v provozu již 40 let a proto je modernizace nutná. Česká strana se podle Pernera může podílet zejména na rekonstrukcích podvozků.

Detaily smlouvy se zřejmě budou ladit během příštího roku, kdy by se rovněž mohly začít přestavovat první ruské tramvaje. V současnosti tak není možné říct, jakou bude mít pro Pragoimex tato zakázka hodnotu.

České firmy v Rusku uzavřely několik smluv, největší objem spolupráce předpokládá Zetor Tractors. Společně s firmou KEMZ má v plánu čtyři projekty. Hodnotu plánovaných projektů za čtyři roky firma odhaduje na zhruba 14 miliard Kč. Společnost GE Aviation Czech, která vyrábí turbovrtulové motory, pak uzavřela smlouvu se společností UZGA (Ural Works of Civil Aviation) na vybudování autorizovaného servisního střediska za zhruba 1,4 miliardy Kč.

Společnost Pragoimex vznikla v roce 1991. Se smluvními partnery Krnovskými opravnami a strojírnami a VKV Praha dodává nové tramvaje pro městskou hromadnou dopravu; opravuje, rekonstruuje a modernizuje tramvaje; dodává náhradní díly a trakční motory pro kolejová vozidla a trolejbusy; zajišťuje servis tramvají a projektové práce pro dopravní techniku. Loni firma podle účetní uzávěrky hospodařila se ztrátou 386.000 korun při tržbách dosahujících 344 milionů korun.

Zdroj: ČTK

Řidiči sanitek trénovali v Sosnové bezpečnou jízdu v zimě

Zdroj: Freeimages.com

[quote]Rychlou, ale bezpečnou jízdu v náročných zimních podmínkách trénovali na autodromu v Sosnové na Českolipsku řidiči sanitek Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje. Podobný kurz bezpečné jízdy pro ně záchranka uspořádala poprvé, projde jím zhruba třetina řidičů sanitek a takzvaných doktorských vozů. V příštích letech by záchranná služba ráda kurzy opakovala. Záležet ale bude na penězích, řekl ČTK mluvčí záchranky Michael Georgiev.[/quote]

Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje má výjezdové skupiny rozmístěné ve 13 městech. Zaměstnává zhruba 350 lidí a k naléhavým případům může vyslat i vrtulník.

,,Máme 30 výjezdových skupin a 150 profesionálních řidičů,“ doplnil Georgiev.

Ročně vyjedou záchranáři k více než 50.000 případů. Záchrannou službu letos kraj dotuje 179 miliony korun. Od loňského roku funguje v kraji nové operační středisko, jehož vybudování stálo přes 30 milionů korun, záchranná služba investuje i do modernizace svých základen.

Dnešním kurzem prošlo 48 řidičů sanitek a takzvaných doktorských vozů. Pod dohledem zkušených instruktorů si vyzkoušeli, jak se sanitka chová třeba ve smyku, a v bezpečných podmínkách se naučili, jak si s tím poradit.

,,Řidiči se tu setkají i se situacemi, které běžně na silnicích nepotkávají a naučí se je ovládat, naučí se na ně reagovat. Naučí se bezpečně ovládat vozidlo,“ řekl ČTK záchranář Aleš Pauly.

Práce řidiče sanitky je podle něj o to náročnější, že nezodpovídá jen za sebe a svůj vůz, ale také za bezpečnost pacienta a celé posádky.

,,Je to první akce svého druhu zaměřená na sanitní vozidla, s tím, že jsme záměrně zvolili ten termín před zimní sezonou. Je to řidičsky to nejnáročnější období – horší povrch, tmavé období. Řidiči sanitek se na rozdíl od ostatních účastníků podobných kurzů učí jezdit bezpečně, ale současně i rychle, protože je dokázáno, že pokud se zpozdí při dojezdu k pacientovi o čtyři minuty, snižuje se jeho šance na přežití o 40 procent. Tady se skutečně hraje o sekundy,“ řekl Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

Podle vedoucího dopravního inspektorátu Policie ČR Česká Lípa Martina Markla je jízda se „zapnutými majáky“ pro řidiče extrémně náročná. Je o to složitější, že ostatní řidiči často nevědí, jak se správně zachovat, aby průjezd vozů záchranné služby, policie či hasičů umožnili. Často auto zastaví, a dopravu tak spíš zablokují, místo aby vytvořili uličku, kterou vůz bezpečně projede. Komplikovaný je pohyb vozů zejména na sídlištích, kde průjezd ztěžují zaparkovaná auta. Podobnými kurzy už od loňského roku prošlo podle Markla také 499 řidičů policie v Libereckém kraji.

Zdroj: ČTK

Již zítra! Rozhovor s obchodním ředitelem DCT Gdańsk SA, Dominikem Landou

Vážení čtenáři, k zítřejší Snídani s osobnostmi jsme si pozvali obchodního ředitele DCT Gdańsk SA, Dominika Landu. Ve snídani promluvil o přístavu Gdańsk, prozradil co přináší probíhající modernizace železničních tratí z Gdańsk do vnitrozemí nebo jak rozvoj infrastruktury změnil trasy pro přepravu zboží.

Příprava hospodářského roku Evropské unie 2018

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Poznámky místopředsedy Dombrovského na tiskové konferenci k podzimnímu balíčku evropského semestru[/quote]

Předtím než přejdeme k balíčku evropského semestru, dovolte mi stručně říct, co jsme dnes ráno diskutovali na našem týdenním zasedání.

Za prvé, komisař Oettinger nás informoval o pokroku v závazku předsedy Junkera, aby se do konce mandátu dostalo alespoň 40 % žen do našeho vedení. Když se tato Komise ujala funkce, 30 % našich manažerů bylo ženy. Dnes jsme na 36 %. Takže naše úsilí přináší ovoce a budeme i nadále usilovně pracovat na odstranění rozdílu mezi ženami a muži v Komisi a v celé EU.

Za druhé po žádosti předsedy Junkera minulý měsíc komisař Christos Stylianides předložil kolegiu svůj návrh na plnohodnotný mechanismus Evropské unie v oblasti civilní ochrany s vlastními operačními kapacitami. Komisař vám to zítra představí sám.

Za třetí jsme byli informováni o současném stavu obchodních jednání se skupinou Mercosur. Jak víte, místopředseda Jyrki Katainen byl nedávno v Argentině a Brazílii, kde se před dvěma týdny uskutečnilo kolo jednání. V současné době se připravujeme na další kolo a Komise je k těmto jednáním plně odhodlána.

A konečně komisař Oettinger nás informoval o návrhu rozpočtu na rok 2018, k němuž byla dosažena dohoda velmi brzy v sobotu ráno.

Rozpočet přispívá k vytváření pracovních míst, zejména pro mladé lidi, k posílení růstu a strategických investic.

Vracíme-li se zpět do Evropského semestru, v dnešním balíčku jsou uvedeny hospodářské a sociální priority Evropské unie pro nadcházející rok. Tím se zahajuje Evropský semestr roku 2018.

To se objevuje na pozadí nejvyššího růstu za desetiletí, což překonává očekávání. Investice se zotavují. Veřejné finance se zlepšují. Nezaměstnanost je téměř na úrovni před krizí a zaznamenáváme vysokou zaměstnanost.

Naše strategie tří priorit hospodářské politiky: – podpora investic, provádění strukturálních reforem a zajištění odpovědné fiskální politiky funguje. Měli bychom zůstat v tomto kurzu, neboť přetrvávají významné problémy. Splatnost vymáhání se v jednotlivých zemích liší. V několika zemích je dědictví krize stále patrné z hlediska vysoké míry nezaměstnanosti, zvýšené nerovnosti a vysoké míry zadlužení.

V našem bankovním systému stále existují kapsy slabosti. Obnova je příležitostí k řešení těchto zbývajících problémů. Musíme využít dobré časy, abychom vytvořili hospodářství, které je méně náchylné na hospodářské šoky a schopnější reagovat na ně. Potřebujeme, aby evropská ekonomika byla více produktivní a odolnější.

Je také důležité, aby byl růst udržitelný a inkluzivní. Potřebujeme spravedlivé a dobře fungující trhy práce. Naše systémy vzdělávání a odborné přípravy by měly vybavit lidi dovednostmi, které odpovídají potřebám trhu práce. Potřebujeme udržitelné a přiměřené systémy sociálního zabezpečení i pro nadcházející desetiletí.

Dámy a pánové, naše vedení politiky podle výročního přehledu růstu v roce 2018 – čerpá také z Evropského pilíře sociálních práv, který byl minulý týden prohlášen na společenském summitu v Göteborgu. Marianne vám poskytne k tomu podrobnosti.

Pokud jde o strukturální reformu, doporučujeme upřednostnit reformy, které zvyšují produktivitu a růstový potenciál. Několik příkladů jsou reformy ke zlepšení institucionálního a podnikatelského prostředí, odstranění překážek investic a podpora vytváření kvalitních pracovních míst.

Otevírání trhů s produkty a službami je často brzděno silnými zájmovými skupinami. Tyto reformy však mohou přinést rychlé a významné výhody z hlediska konkurenceschopnosti našeho hospodářství.

Reformy vyžadují řádnou odbornost pro návrh a realizaci. Proto Komise poskytuje členským státům na požádání cílenou a špičkovou podporu prostřednictvím své služby pro podporu strukturálních reforem. Doposud tato služba podpořila 15 členských států, které uskutečnily přes 150 reforem.

V rámci nového cyklu jsme obdrželi 444 žádostí o podporu od více než 20 členských států a poptávka je v současné době pětkrát vyšší než naše rozpočtová kapacita [1].

Dnes jsme také přijali doporučení pro eurozónu. Pokud jde o fiskální stránku, doporučuje se v eurozóně neutrální fiskální postoj. Je rovněž v souladu s doporučením Evropské rozpočtové rady a odráží nutnost dosažení odpovídající rovnováhy mezi hospodářským růstem a udržitelností veřejných financí.

Pierre podrobně rozpracovává doporučení pro eurozónu. Také jsme přijali fiskální balíček: stanoviska k návrhům rozpočtových plánů a rozhodnutí v rámci Paktu stability a růstu.

 Pokud jde o návrhy rozpočtových plánů, máme jen dvě země eurozóny:- Španělsko a Francie – v postupu při nadměrném schodku, což znamená, že potřebují, aby své rozpočtové schodky snížily pod 3 % HDP

ávrh rozpočtu Španělska, založený na scénáři bez změn politiky, se shoduje s paktem. Naše podzimní prognóza předpokládá, že celkový schodek bude v roce 2018 nižší než 3 % HDP, ale nesplňuje konečný cíl stanovený pro Španělsko.

Francie by tento rok měla odstranit nadměrný schodek, a proto by se od roku 2018 stala předmětem preventivních opatření a za takového scénáře je jeho DBP vystaven riziku nedodržování Paktu. Pokud jde o preventivní rameno, je v letošním roce hodnoceno méně členských států s rizikem nesouladu – 6 ve srovnání s 8 v loňském roce. Šest členských států eurozóny je v souladu s Paktem o stabilitě a růstu: Německo, Litva, Lucembursko, Lotyšsko, Nizozemsko a Finsko. Zdá se, že pět dalších zemí eurozóny v rámci preventivní skupiny je v zásadě v souladu: Estonsko, Irsko, Kypr, Malta a Slovensko.

A pět dalších je ohroženo nesouladem: Rakousko, Belgie, Itálie, Portugalsko a Slovinsko.
Žádáme všechny členské státy, u nichž hrozí nesoulad s Paktem o stabilitě a růstu, aby přijaly nezbytná opatření v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu s cílem zajistit, aby rozpočet na rok 2018 byl v souladu s paktem.

Pierre nám vysvětlí rozhodnutí, která jsme přijali v rámci Paktu stability a růstu. Dovolte mi jen zmínit, že Pierre a já jsme poslali dopis italskému ministra financí Padoanovi. Zdůrazňujeme, že přijetí rozpočtu pro rok 2018, aniž by došlo ke zhoršení jeho klíčových ustanovení, bude rozhodující, stejně jako jeho následné přísné provádění, aby bylo dosaženo strukturálního úsilí ve výši alespoň 0,3 % HDP.

Zdůrazňujeme také důležitost dodržování závažných strukturálních reforem, zejména pokud jde o důchody. Tyto reformy podporují dlouhodobou udržitelnost dluhu Itálie. .A v našem dopise oznamujeme záměr Komise přehodnotit splnění kritéria dluhu ze strany Itálie na jaře roku 2018.

Na závěr bych chtěl zmínit, že dnes také navrhujeme využít příležitostí k dalšímu posílení evropské hospodářské a měnové unie. To zahrnuje dokončení bankovní unie a Unie kapitálových trhů. Příští měsíc přijdeme s novými návrhy na další posílení HMU. Je však důležité si uvědomit, že silnější hospodářská a měnová unie staví na silnějších institucích a na řádné rozpočtové, hospodářské a sociální politice na vnitrostátní úrovni.

[1] 30,5 milionu EUR pro rok 2018.

Evropský semestr 2018: vysvětlení podzimního balíčku

V současném balíčku Komise předkládá:

– Roční přehled růstu 2018

– Zprávu o mechanismu varování z roku 2018

– Návrh společné zprávy o zaměstnanosti z roku 2018

– Návrh na změnu hlavních směrů zaměstnanosti

– Doporučení k doporučení Rady o hospodářské politice eurozóny

– Hodnocení návrhů rozpočtových plánů členských států eurozóny v roce 2018: sdělení Komise a individuální stanoviska pro 18 členských států eurozóny (kromě Řecka).

– Řada kroků v rámci Paktu stability a růstu. VÝROČNÍ ZPRÁVA O RŮSTU (AGS) 2018

Výroční přehled růstu je zaměřen na udržení trvalé hospodářské a sociální konvergence tím, že vychází z virtuálního trojúhelníku podpory investic, provádění strukturálních reforem a zajištění odpovědných veřejných financí. Vychází ze zpráv vycházejících ze zprávy mechanismu varování, návrhu společné zprávy o zaměstnanosti a hospodářských prognóz Komise. Vychází také z principů a práv Evropského pilíře sociálních práv, který je navržen jako kompas pro obnovení konvergence směrem k lepším pracovním a životním podmínkám v Evropě.

Roční přehled růstu v roce 2018 vychází z pozitivního momentu probíhající ekonomické expanze. V návaznosti na předchozí pokyny a při zohlednění různých situací členských států v hospodářském cyklu se důraz klade na reformy zaměřené na podporu investic, včetně lidského kapitálu, a na zlepšení fungování tržních produktů, služeb a trhu práce, které zvýší produktivitu a dlouhodobý růst, jakož i větší sbližování a začleňování podporované lepší kvalitou veřejných výdajů, spravedlivějším zdaněním a moderními veřejnými institucemi. Evropský pilíř sociálních práv je plně integrován prioritními reformami zaměřenými na pomoc pracovní síle.

Roční přehled růstu v roce 2018 vychází z pozitivního momentu probíhající ekonomické expanze.

V návaznosti na předchozí pokyny a při zohlednění různých situací členských států v hospodářském cyklu klademe důraz na reformy zaměřené na podporu investic, včetně lidského kapitálu, a na zlepšení fungování tržních produktů, služeb a trhu práce, které zvýší produktivitu a dlouhodobý růst, jakož i větší sbližování a začleňování podporované lepší kvalitou veřejných výdajů, spravedlivějším zdaněním a moderními veřejnými institucemi. Evropský pilíř sociálních práv je plně integrován prioritními reformami zaměřenými na pomoc pracovní síle k požadovaným dovednostem, podpoře stejných příležitostí na trhu práce, spravedlivé pracovní podmínky, zvyšování produktivity práce na podporu růstu mezd a přiměřených udržitelných systémech podpory.

Existuje řada pozitivních příznaků, že strukturální reformy nyní poskytují hmatatelné výsledky. Ekonomika eurozóny a EU se v posledních 18 měsících neustále rozrůstá a ekonomická expanze dosáhla všech členských států. Zaměstnanost se zvyšuje s rekordními 235,4 miliony lidí v pracovním poměru ve druhém čtvrtletí roku 2017. V Evropské unii bylo vytvořeno 8 milionů dalších pracovních míst, z toho 5,5 milionu v eurozóně od okamžiku, kdy se stávající komise ujala funkce [1]. Nezaměstnanost činí v EU 7,5 % a v eurozóně 8,9 %, nejnižší v devíti a osmi letech. Veřejné finance se výrazně zlepšily a investice se pomalu zotavují. Nyní má EU příležitost znovu oživit hospodářskou a sociální konvergenci uvnitř a uvnitř.

Členské státy dále posilují Evropskou hospodářskou a měnovou unii a zvyšují odolnost jednotlivých ekonomik.

ZPRÁVA O MECHANISMU VÝSTRAHY 2018

Systém „šestibalíčku“ zavedl systém pro sledování širšího hospodářského vývoje, aby se včas odhalily problémy, jako jsou úvěrové a nemovitostní bubliny, otázky týkající se vnější udržitelnosti nebo poklesu konkurenceschopnosti. Tento postup sledování makroekonomické nerovnováhy (MIP) je nedílnou součástí evropského semestru. Zpráva o mechanismu varování (AMR) zahajuje roční cyklus dohledu nad nerovnováhou. Označuje členské státy, u kterých by Komise měla provést hloubkové přezkumy, aby mohla posoudit, zda procházejí makroekonomickou nerovnováhou. Je založen na rozboru tabulek sladěných ekonomických ukazatelů.

Letošní zpráva AMR hodnotí pokrok s korekcí makroekonomických nerovnováh z horizontální perspektivy, zejména pokud jde o eurozónu. Hospodářská expanze pomáhá s nápravou stávajících nerovnováh, podporuje pokračující snižování poměru domácích a zahraničních dluhů, zmiňuje některé přetrvávající problémy ve finančním sektoru a zlepšuje situaci na trhu práce. Nicméně existující nerovnováha se odvíjí jen pomalu a zůstává zdrojem rizik a zranitelností.

Na souhrnné úrovni má eurozóna stále největší přebytek běžného účtu na světě. To je příznakem úsilí o snížení dluhu napříč odvětvími a členskými státy, ale rovněž odkaz na to, že je třeba, aby členské státy s velkými přebytky běžného účtu dále zvyšovaly domácí poptávku a investice.
Výzvy však přetrvávají, neboť vyrovnávání vnějších účtů zůstává mezi členskými státy asymetrické. V některých členských státech přetrvávají velké přebytky. V zemích s čistým dluhem (tj. s negativní čistou zahraniční pozicí) se čisté mezinárodní investiční pozice (NIIP) zrychlují, což odráží rostoucí bilanci běžného účtu a vyšší růst HDP. Záporné ukazatele NIIP zůstávají v těchto zemích i nadále velké a zvýšení konkurenceschopnosti, které dříve podpořilo toto zlepšení, se zastavilo v roce 2016. Vzhledem k tomu, že náklady na jednotku práce se v členských státech s přebytkem a čistými dlužníky podobně vyvíjely, vývoj nákladové konkurenceschopnosti stále méně podporuje hospodářské rebilancování v rámci eurozóny.

Na základě analýzy v oblasti AMR bylo navrženo, aby 12 zemí bylo podrobeno hloubkovému přezkumu v roce 2018. Jedná se o tytéž země, které byly v předchozím kole MDP (Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Francie, Německo, Irsko, Itálie, Nizozemsko, Portugalsko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko). Komise předloží hloubkové přezkumy v rámci svých výročních zpráv o zemi za počátku roku 2018.

NÁVRH SPOLEČNÉ ZPRÁVY O ZAMĚSTNANOSTI 2018

Společná zpráva o zaměstnanosti (JER) je klíčovým prvkem správy ekonomických záležitostí EU, který je uložen článkem 148 SFEU. Poskytuje každoroční přehled hlavního vývoje v oblasti zaměstnanosti a sociálního rozvoje v EU jako celku, jakož i reformních opatření členských států v souladu s hlavními směry zaměstnanosti. Kromě toho Společná zpráva o zaměstnanosti 2018 poprvé sleduje výkonnost členských států ve vztahu k evropskému pilíři sociálních práv. Současný návrh verze předložený Komisí bude projednán s Výborem pro zaměstnanost a Výborem pro sociální ochranu s cílem jeho konečného přijetí Radou EPSCO v březnu 2018.

Hospodářská expanze dosáhla všech členských států a odráží se tím trvalé zlepšování trhu práce a sociální situace. Ve druhém čtvrtletí roku 2017 bylo zaměstnáno 235,4 milionu lidí, což odpovídá míře zaměstnanosti 72,3 %. Tímto tempem je dosaženo cíle 75 % míry zaměstnanosti stanoveného ve strategii Evropa 2020. Nezaměstnanost pokračuje v poklesu a v září 2017 činila 7,5 % (8,9 % v eurozóně), nejnižší úroveň od roku 2008. Starší pracovníci na trhu práce pobývají stále více a míra zaměstnanosti žen dosáhla dalšího rekordního maxima.

Současně zůstává nezaměstnanost mladých lidí v EU v roce 2076 stále 16,6 % (18,7 % v eurozóně). Navzdory zlepšení na trhu práce zůstává růst mezd ve většině členských států tlumen v důsledku kombinace nízké inflace, pomalé produktivity a zbytečného uvolnění na trhu práce. I přes zlepšení vytváření pracovních míst a zaměstnanosti je třeba ještě více lidí pracovat a na delší dobu, aby se udržel růst v nadcházejících letech, zejména s ohledem na stárnoucí společnosti. Vedle hospodářského oživení a oživení trhu práce, podíl lidí ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením pokračovalo v roce 2016 ke snížení a dosáhlo úrovně roku 2008. Nerovnost příjmů se v EU také mírně snížila po zvýšení v důsledku krize. Nejbohatší 20 % obyvatel mělo v roce 2016 disponibilní příjem zhruba pětkrát vyšší než ten nejchudších 20 %. Členské státy i nadále modernizují systémy sociální ochrany, včetně zlepšení pokrytí a přiměřenosti výhod, zejména u nestandardních pracovníků, a aktivně podporují účast na trhu práce.

Evropský semestr je základním nástrojem pro plnění pilíře, neboť zohledňuje situaci každého členského státu a řídí politickou orientaci a koordinaci ve třech oblastech, které zahrnují pilíř: rovnost příležitostí a přístup na trh práce, spravedlivé pracovní podmínky, sociální ochrany a začleňování. Obsah Evropského pilíře sociálních práv se odráží v některých klíčových prvcích evropského semestru.

  1. Roční analýza růstu je začátkem tohoto procesu a letos se tento pilíř postaví na přední místo v oblasti pracovních a růstových politik v nadcházejících měsících.
  2. Společná zpráva o zaměstnanosti přímo sleduje pokrok v terénu, zejména prostřednictvím sociální zprávy. Výkonnost členských států se hodnotí na základě 14 hlavních ukazatelů.
  3. Navrhované hlavní směry zaměstnanosti byly pozměněny tak, aby plně odpovídaly zásadám pilíře. To je také důležité, neboť poskytuje právní základ pro přijetí doporučení pro jednotlivé země v oblasti zaměstnanosti a sociální oblasti Radou.
  4. Pilíř bude hrát ústřední roli jako primární analytický základ pro zprávy o zemích, které budou zveřejněny v únoru 2018.
  5. Doporučení pro jednotlivé země (CSR), která bude navržena v květnu 2018, určí nejnaléhavější výzvy v členských státech.

ZÁSADY ZAMĚSTNANOSTI

Pokyny pro zaměstnanost navržené Komisí a schválené Radou představují společné priority a cíle vnitrostátních politik zaměstnanosti. Konkrétně upravují rozsah a směr koordinace politik členských států a poskytují základ pro doporučení pro jednotlivé země.
Revidované pokyny pro politiky zaměstnanosti členských států byly pozměněny, aby se text přizpůsobil zásadám Evropského pilíře sociálních práv. Části zásad 20 pilířů byly použity k doplnění hlavních směrů zaměstnanosti, například pokud jde o nejisté pracovní podmínky, zneužívání atypických smluv, sociální dialog nebo přístup k odpovídající sociální pomoci na bydlení. Tato revize rovněž představuje příležitost přizpůsobit pokyny pro zaměstnanost jinými způsoby, například prostřednictvím změn souvisejících s jinými politickými iniciativami, jako je iniciativa v oblasti rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem.

DOPORUČENÍ O HOSPODÁŘSKÉ POLITICE EUROZÓNY

Doporučení v eurozóně poskytuje členským státům eurozóny na míru poradenství týkající se otázek týkajících se fungování eurozóny jako celku. Je podpořen solidní ekonomickou analýzou útvarů Komise.

Doporučení eurozóny zahrnuje otázky týkající se celé měnové unie, jako jsou politiky související s nápravou makroekonomických nerovnováh, fiskální politikou eurozóny a dokončením hospodářské a měnové unie. Nyní je publikována počátkem semestru, před diskusemi pro jednotlivé země, aby byly projednány, dohodnuty a poté plně zohledněny společné výzvy v akcích specifických pro jednotlivé země.

Doporučení Komise se skládá z pěti částí:

  1. Pokračovat v politikách, které pomáhají udržitelnému růstu podporujícímu začlenění a zlepšují odolnost, vyrovnávání a sbližování. Dosáhnout významného pokroku směrem k dokončení jednotného trhu, zejména v oblasti služeb, včetně finančního, digitálního obchodu, energetiky a dopravy. Vzhledem k pozitivním cyklickým podmínkám by měly všechny členské státy upřednostnit reformy, které zvyšují produktivitu a potenciál růstu, zlepšují institucionální a podnikatelské prostředí, odstraňují překážky investic, podporují vytváření kvalitních pracovních míst a snižují nerovnost. Členské státy s deficitem běžného účtu nebo vysokým zahraničním zadlužením by měly navíc směřovat k omezení růstu jednotkových nákladů práce. Členské státy s velkými přebytky běžného účtu by měly dodatečně podporovat růst mezd a přednostně provádět opatření, která podporují investice, podporují domácí poptávku a usnadňují vyvažování v eurozóně.
  2. Zaměřit se na obecně neutrální fiskální postoj na celkové úrovni eurozóny a vyváženou kombinaci politik. Fiskální politiky by měly nalézt vhodnou rovnováhu mezi zajištěním udržitelnosti veřejných financí, zejména snížením poměru zadluženosti tam, kde jsou vysoké, a podporou hospodářského oživení. Při zajištění účinného fungování vnitrostátních fiskálních rámců by členské státy měly usilovat o fiskální politiky, které respektují Pakt o stabilitě a růstu (SGP) a které podporují investice a zlepšují kvalitu a složení veřejných financí, a to také využitím přezkumu výdajů a přijímáním růstu přátelské a spravedlivé daňové struktury. Členské státy by měly přijmout a zavést opatření ke snížení předpojatosti dluhů v oblasti zdanění a bojovat proti agresivnímu daňovému plánování s cílem zajistit rovné podmínky, poskytovat spravedlivé zacházení s daňovými poplatníky a chránit veřejné finance a stabilitu v rámci eurozóny. To zahrnuje pokračující práci na společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických
  3. Realizovat reformy, které podporují vytváření kvalitních pracovních míst, rovné příležitosti a přístup na trh práce, spravedlivé pracovní podmínky a podporují sociální ochranu a začlenění. Reformy by se měly zaměřit na: (i) spolehlivé a pružné pracovní smlouvy v kombinaci s odpovídající podporou během přechodů a předcházením segmentace trhu práce; ii) kvalitní, efektivní a celoživotní systémy vzdělávání a odborné přípravy, jejichž cílem je přizpůsobit dovednosti potřebám trhu práce; (iii) účinné politiky trhu práce, které podporují účast na trhu práce; iv) udržitelné a přiměřené systémy sociální ochrany, které reagují na nové typy pracovních a pracovních vztahů; v) hladká pracovní mobilita napříč pracovními místy, sektory a místy; vi) účinný sociální dialog a vyjednávání o mzdách na vhodné úrovni; (vii) přesunutí daní z pracovního poměru, zejména pro osoby s nízkými příjmy a druhé osoby.
  4. V souladu s plánem Rady (ECOFIN) z června 2016 pokračovat v práci na dokončení bankovní unie, pokud jde o snižování rizik a sdílení rizik, včetně Evropského systému pojištění vkladů, čímž se zpřístupní společný zámek pro Fond jednotného řešení krizí evropského rámce dohledu, který zabrání akumulaci rizik. Přijmout opatření k hmatatelnému urychlení snižování úrovně nesplácených úvěrů na základě dohodnutého akčního plánu Rady (ECOFIN) a podpořit řádné snížení zadluženosti v členských státech s velkými rezervami soukromého dluhu. Posílit integraci a rozvoj kapitálových trhů EU s cílem podpořit růst reálné ekonomiky a zároveň zajistit stabilitu finančního trhu.
  5. Učinit rychlý pokrok při dokončení hospodářské a měnové unie, zejména na základě iniciativ Komise zahájených na podzim roku 2017, při plném respektování vnitřního trhu Unie a otevřeným a transparentním způsobem vůči členským státům mimo eurozónu.

STANOVISKA K NÁVRHU ROZPOČTOVÝCH PLÁNŮ

Komise rovněž dokončila své hodnocení souladu návrhů rozpočtových plánů členských států eurozóny s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu s přihlédnutím k nedávné ekonomické prognóze z podzimu roku 2017 a konzultacím s členskými státy. V současné době přijala stanoviska k 18 členským státům (všem kromě Řecku).

Pokud jde o šestnáct zemí v rámci preventivního nástroje Paktu o stabilitě a růstu:
Pro šest zemí (Německo, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Finsko a Nizozemsko) se shledávají DBP v souladu s požadavky pro rok 2018 v rámci Paktu stability a růstu.

U pěti zemí (Estonska, Irska, Kypru, Malty a Slovenska) se shledávají DBP obecně v souladu s požadavky na rok 2018 v rámci Paktu stability a růstu. Pro tyto země by plány mohly vést k určité odchylce od střednědobého cíle každé země nebo od postupu k jejímu přizpůsobení.

V pěti zemích (Belgie, Itálie, Rakousko, Portugalsko a Slovinsko) DBP představují riziko nesplnění požadavků na rok 2018 v rámci Paktu stability a růstu. DBP těchto členských států by mohly vést k významné odchýlení od postupů přizpůsobení se příslušnému střednědobému cíli. V případě Belgie a Itálie se rovněž předpokládá nedodržení referenčního kritéria pro snížení dluhu.

V případě Itálie je přetrvávající vysoký vládní dluh důvodem k obavám. V dopise italským orgánům místopředseda Dombrovskis a komisař Moscovici informovali, že Komise hodlá na jaře roku 2018 přehodnotit dodržování referenčního kritéria snížení dluhu ze strany Itálie na základě ověřených údajů za rok 2017 a s ohledem na konečný rozpočet, který má být přijat italským parlamentem v prosinci 2017.

Pokud jde o dvě země, které zůstávají v nápravné části Paktu o stabilitě a růstu (tj. Podléhají postupu při nadměrném schodku):

V případě Francie, která by mohla být od roku 2018 předmětem preventivních opatření, nebude-li dosaženo včasné a udržitelné korekce nadměrného schodku, bylo zjištěno, že DBP ohrožuje nesplnění požadavků na rok 2018 v rámci Paktu stability a růstu. Ekonomická prognóza Komise z podzimu 2017 předpokládá významnou odchylku od požadované úpravy směrem k dosažení střednědobého cíle a nedodržení referenční hodnoty pro snížení dluhu v roce 2018.

U Španělska je zjištěno, že DBP je v zásadě v souladu s požadavky na rok 2018 v rámci Paktu stability a růstu. Ekonomická prognóza Komise z podzimu roku 2017 předpokládá, že celkový schodek bude v roce 2018 nižší než referenční hodnota ve výši 3% HDP podle Smlouvy, ačkoli se předpokládá, že celkový schodkový cíl nebude splněn a dojde k výraznému poklesu fiskálního úsilí ve srovnání s doporučeným úroveň.

KROKY PODLE PAKTU STABILITY A RŮSTU

Komise rovněž přijala řadu kroků v rámci Paktu stability a růstu:

Spojenému království. Komise doporučuje, aby byl pro Spojené království zrušen postup při nadměrném schodku (EDP). Ekonomická prognóza Komise z podzimu roku 2017 potvrzuje včasnou a trvalou povahu opravy nadměrného schodku Spojeného království během rozpočtového roku 2016-17.

V případě Rumunska Komise zjistila, že v reakci na doporučení Rady z června nebyla přijata žádná účinná opatření a navrhuje, aby Rada přijala revidované doporučení Rumunsku k nápravě jeho významné odchylky od postupu úpravy směrem ke střednědobému rozpočtovému cíli. V červnu roku 2017 Rada vydala doporučení k ročnímu strukturálnímu přizpůsobení Rumunska ve výši 0,5 % HDP v rámci postupu významné odchylky (SDP). Vzhledem k tomu, že Rumunsko v důsledku nedostatku účinných kroků k nápravě své významné odchylky nyní navrhuje Komise revidované doporučení o roční strukturální úpravě nejméně o 0,8 % HDP v roce 2018.

Aktivace strukturálních reforem a investičních doložek je na žádost dotyčných členských států, když jsou splněna všechna kritéria způsobilosti. Žádosti o použití strukturální reformy a investiční klauzule nebyly na podzim roku 2017 podány.

Pokud jde o předchozí žádosti, bylo v Itálii a Finsku uděleno použití strukturálních reforem a investičních doložek v roce 2016 a 2017, zatímco Lotyšsku a Litvě bylo uděleno použití doložky o strukturální reformě v roce 2017.

V této fázi se nepředpokládá, že doložka o neobvyklých událostech (například přírodní katastrofy, náklady na bezpečnost a náklady spojené s uprchlíky) bude uplatňována v roce 2018na jakýkoli členský stát.

V roce 2017 se předpokládá, že příspěvek podle ustanovení o neobvyklých událostech bude poskytnut Belgii, Itálii, Maďarsku, Rakousku, Slovinsku a Finsku. Komise přijme závěrečné hodnocení k přijetí Radou na jaře roku 2018.

[1] Čistá změna zaměstnanosti mezi 3.Q 2014 a 2.Q.2017.

Komise hodnotí zdravotní stav v EU

Zdroj: Freeimages.com

[quote]Pouze díky přehodnocení našich zdravotnických systémů můžeme zajistit, aby i nadále sloužily svému účelu a poskytovaly péči zaměřenou na pacienta. Vyplývá to z balíčku 28 zdravotních profilů jednotlivých zemí EU a z doprovodné zprávy, které zveřejnila Komise. [/quote]

Zprávy obsahují podrobnou analýzu systémů zdravotní péče členských států EU. Zkoumají zdraví obyvatelstva a významné rizikové faktory, jakož i efektivitu, dostupnost a odolnost systémů zdravotní péče v každém členském státě EU. Jasně ukazují, že členské státy mají společné cíle, a odhalují oblasti, v nichž může Komise podporovat vzájemné učení a výměnu osvědčených postupů.

Komisař pro zdraví a bezpečnost potravin Vytenis Andriukaitis k tomu uvedl:

„Vynakládat v rámci našich rozpočtů na zdravotnictví pouhá 3 % na prevenci, zatímco 80 % se vynakládá na léčbu nemocí, prostě nestačí. Potřebujeme zlepšit přístup k primární péči, aby první záchytný bod pro občany nepředstavovaly pohotovostní služby. Stejně tak je nutné začlenit podporu zdraví a prevenci nemocí do všech oblastí politiky, aby se zlepšil zdravotní stav obyvatel a snížil se tlak na systémy zdravotní péče. To jsou jen některé příklady závěrů vyplývajících z naší zprávy o zdravotním stavu v EU za rok 2017.

Poskytnutím ucelených údajů a poznatků hodláme podpořit vnitrostátní zdravotnické orgány při řešení problémů a při přijímání správných politických a investičních rozhodnutí. Doufám, že jim dobře poslouží.“

Neexistence relevantní a komplexní analýzy byla dlouho považována za hlavní překážku pro tvůrce politiky v oblasti zdraví. S cílem napravit tento nedostatek dokončila Komise tento měsíc první dvouletý cyklus s názvem Zdravotní stav v EU.

Klíčová zjištění

Zdravotní profily jednotlivých zemí byly vypracovány ve spolupráci s OECD a Evropským střediskem pro sledování zdravotnických systémů a politik. Doprovodná zpráva obsahuje pět průřezových závěrů:

  • Podpora zdraví a prevence nemocí jsou základem pro účinnější a efektivnější systém zdravotní péče. Vedle nerovnoměrných investic do prevence je třeba řešit také sociální nerovnosti, jak dokládají rozdíly v oblasti screeningu rakoviny nebo tělesné aktivity u lidí s vyššími a nižšími příjmy a vzděláním.
  • Důkladná primární péče pacienty účinně provází zdravotnickým systémem a pomáhá zamezit zbytečným výdajům. 27 % návštěv na pohotovosti je zapříčiněno nedostatečnou primární péčí. Pouze ve 14 zemích EU je pro návštěvu odborného lékaře vyžadován posudek obvodního lékaře; v dalších devíti zemích existují finanční pobídky pro žádosti o
  • Integrovaná péče zajišťuje, že se pacientovi dostane komplexní zdravotní péče. Zamezí se tak situaci, kterou v současnosti pozorujeme téměř ve všech zemích EU, kdy je péče roztříštěná a pacienti se musí sami zorientovat ve složitém systému zdravotnických zařízení.
  • Proaktivní plánování a předvídání potřeb v oblasti pracovních sil ve zdravotnictví učiní systémy zdravotní péče odolné vůči budoucím změnám. V EU působí ve zdravotnictví 18 milionů pracovníků a dalších 1,8 milionu pracovních míst bude vytvořeno do roku Zdravotnické orgány musí své pracovníky připravit na nadcházející změny: stárnutí obyvatelstva a multimorbidita, potřeba řádných náborových politik, nové dovednosti a technické inovace.
  • Pacienti by měli být ústředním prvkem příští generace lepších zdravotních údajů využívaných v politice i v Digitální transformace v oblasti zdraví a zdravotní péče přispívá k informovanosti o reálných výsledcích a zkušenostech, jež jsou důležité pro pacienty a mají velký význam pro zvýšení účinnosti zdravotnických systémů.

Další kroky

Poté, co budou zprávy předloženy ministerstvům zdravotnictví všech zemí EU, je mohou zdravotnické orgány dále projednat s odborníky z OECD a Evropského střediska pro sledování zdravotnických systémů a politik. Tyto výměny na dobrovolném základě, které se budou moci uskutečnit od počátku roku 2018, pomohou ministerstvům lépe pochopit hlavní problémy a vypracovat náležitá politická řešení.

Hlavní poznatky ze zprávy za ČR

  • Český zdravotní systém zaznamenal významný pokrok v zdraví populace. Navzdory historicky vysoké úmrtnosti na některé nemoci většina indikátorů souvisejících se zdravím omezuje rozdíl proti průměrům EU. Nedávný vývoj míry přežití rakoviny a 30denní mortality z kardiovaskulárních chorob pravděpodobně bude pokračovat. Preventivní ukazatele úmrtnosti odhalují smíšenější obraz. Rostoucí výskyt diabetu, stejně jako vysoká míra úmrtnosti z dopravních nehod a onemocnění jater jsou znepokojující
  • Systém veřejného zdraví rozšířil svou úlohu během posledních pěti let a nyní je odpovědný za nepřenosné nemoci. Práce na řešení vysokého výskytu rizikových faktorů jsou však ještě v plenkách. Legislativa týkající se kontroly tabáku byla posílena, ale programy zaměřené na konzumaci alkoholu a zvyšující se obezitu se dosud neprojevily.
  • Česká republika si zachovává vysokou úroveň finanční ochrany s univerzálním pokrytím, velkým balíčkem přínosů a nízkými výdaji. Existují právní předpisy na ochranu zranitelných skupin, včetně ročního stropu pro splátky pro domácnosti s nízkými příjmy. V důsledku toho jsou úrovně nesplněných potřeb z finančních důvodů jedny z nejnižších v EU.

Existují však otázky týkající se přiměřenosti stávajícího systému financování zdravotní péče, zejména vzhledem k úzkému příjmovému základu, jeho zranitelnosti vůči šokům a pravděpodobnému dopadu stárnutí obyvatelstva na poměr závislosti a výši příspěvků do systému.

Existují také obavy týkající se stárnutí pracovníků v oblasti zdravotnictví, nerovnoměrné distribuce lékařů, migrace do zahraničí, volných pracovních míst ve venkovských oblastech a cestovní vzdálenosti. Počty lékařů primární péče jsou obzvláště znepokojeny, protože nejsou vnímány jako atraktivní specializace. Všechny tyto faktory vyvolávají otázky dostupnosti služeb v dlouhodobém horizontu a případné překážky přístupu. Komplexní reakce by se soustředila na vzdělávání, politiku zadržování a motivační schémata, aby se zabránilo nedostatku ve střednědobém a dlouhodobém výhledu.

Infrastrukturu dlouhodobé péče lze charakterizovat regionálními rozdíly a potřebou modernizace. Je zapotřebí diverzifikovat poskytování dlouhodobé péče k léčbě lidí v jejich komunitách a doma a také k posílení koordinace a integrace v oblasti zdravotní péče a sociální péče a mezi různými poskytovateli. V současné době existuje jen malá míra koordinace mezi poskytovateli, která je dále brzděna nedostatkem řešení eHealth. Nedávná legislativa k řešení tohoto problému může být krokem správným směrem.

Česká republika má dobré výsledky při efektivním rozdělování zdrojů do různých sektorů péče. Existuje však skutečný prostor pro zlepšení technické účinnosti. Primární péče by mohla být posílena tak, aby byla zajištěna péče v nejefektivnějším nastavení a stává se účinným záchranářem. Nemocnice by mohly snížit počet lůžek a zlepšit ukazatele jako průměrná délka pobytu nebo míra obsazenosti. Systém hodnocení zdravotnických technologií by mohl být vyvinut pro zlepšení rozhodnutí o pokrytí.

Panalpina potřebuje více prostoru pro více příležitostí v Praze

Zdroj: Freeimages.com

[quote]Panalpina v posledních letech v Česku rostla. K udržení tempa s poptávkou se společnost rozhodla konsolidovat své tři sklady v jednom moderním logistickém centru Pavlov v blízkosti letiště Václava Havla v Praze. Přesun na tuto strategickou pozici umožňuje společnosti efektivněji distribuovat zásilky zákazníkům po celé Evropě a světě, a tím usnadnit český vývoz.[/quote]

,,Všechno na jednom místě zvyšuje naši efektivitu a přináší bezprecedentní flexibilitu a provozní synergii. Nyní máme více prostoru pro logistické služby s přidanou hodnotou, abychom mohli našim zákazníkům nabídnout řešení na míru, “ říká Robert Sgariboldi, manažer pro Česko a Slovensko.

Panalpina a developer stránek Panattoni Europe pozvali zákazníky a obchodní partnery na slavnostní zahájení v září 2017. Téměř 200 lidí navštívilo nové logistické centrum, které nabízí logistickou službu s přidanou hodnotou pro více zákazníků, včetně celního odbavení pro dovoz i vývoz.

Podle statistik IATA (International Air Transport Association) se objemy letecké přepravy Panalpiny z pražského letiště pravidelně přesahují 200 tun za měsíc a řadí společnost mezi tři nejlepší české letecké dopravce. Zdá se, že největší objemy pocházejí z automobilového průmyslu, přičemž telekomunikace je druhá a na třetím místě jsou špičkové technologie.

Služby jako ,,pick and pack“, etiketování, kontrola jakosti nebo řízení stavu zásob s plnou viditelností inventáře se staly standardem a společnost Panalpina. Při dispečinku zařízení pro telekomunikační infrastrukturu například pro jednoho ze svých zákazníků Panalpina nejen organizuje dodávky na místě, ale také nahrávají nejnovější software.

,,Objem roste rychle, dokonce ještě víc, než jsme očekávali, a tak už jednáme o prodloužení prostoru, který si pronajmeme, abychom pokryli všechny budoucí potřeby našich zákazníků,“ říká Sgariboldi.

Celý článek v originálním znění si můžete přečíst ZDE.

Zdroj: Eurologport.eu

Logistický kalendář