[quote]Návrh je ústřední součástí agendy předsedy Junckera nazvané Evropa, která chrání. Iniciativa reaguje na komplexnější a častější živelní pohromy, jež v posledních letech těžce zasáhly řadu členských států. Páteří návrhu je vznik nástroje rescEU.[/quote]
Na evropské úrovni budou vytvořeny záložní kapacity civilní ochrany, jako jsou např. protipožární letouny, speciální vodní čerpadla, týmy pro vyhledávání lidí a záchranné akce ve městech, polní nemocnice a zdravotní záchranné týmy. Kapacity budou doplňovat nástroje jednotlivých států a spravovat je bude Evropská komise. Jejich účelem bude pomáhat zemím zasaženým živelními pohromami, jako jsou povodně, lesní požáry, zemětřesení a epidemie. Jen v roce 2017 přišlo v Evropě v důsledku přírodních katastrof o život více než 200 lidí a zničen byl více než jeden milion hektarů lesů.
Předseda Komise Jean-Claude Juncker v této souvislosti uvedl:
„Jsou-li členské státy postiženy živelními katastrofami a potřebují pomoci, nemůže tomu EU přihlížet se založenýma rukama. Proti přírodním pohromám, které se v poslední době bohužel stávají normou, není žádná země EU imunní. Přál bych si, aby mohla Evropská unie v případě živelní pohromy nabídnout více než jen vyjádření lítosti. Evropa je kontinent, v němž panuje solidarita. Musíme se připravit lépe než dříve a postavit se v pomoci členským státům co nejrychleji do první linie.“
Komisař pro humanitární pomoc a řešení krizí Christos Stylianides uvedl:
„Tragédie, k nimž došlo letos v létě a v posledních několika letech, ukazují, že náš stávající systém reakce na živelní pohromy, spočívající na dobrovolnosti, dosáhl hranice svých možností. Problémy, jimž čelíme, se mění, a změnit se tudíž musíme i my. Jde o solidaritu a sdílení odpovědnosti na všech úrovních. Právě to od nás občané Evropy očekávají a já se nyní obracím na evropské vlády a na Evropský parlament a předkládám jim tento návrh.“
Návrh Komise se zaměřuje na dvě vzájemně se doplňující oblasti:
1) na silnější společnou reakci na evropské úrovni
2) na lepší prevenci a připravenost:
1. Posílení evropských kapacit pro reakci: rescEU
- Vzniknou záložní týmy a vybavení pro reakci v oblasti civilní ochrany v EU, jejichž úkolem bude pomáhat členským státům vypořádat se s pohromami v situacích, kdy jsou vnitrostátní kapacity přetíženy. rescEU bude zahrnovat vybavení, jako jsou protipožární letouny a vodní čerpadla, které doplní kapacity jednotlivých států. Veškeré náklady a kapacity rescEU budou plně hrazeny z finančních prostředků EU, Komise bude provádět operační řízení těchto nástrojů a bude rozhodovat o jejich nasazení.
- Současně bude Komise pomáhat členským státům s rozšiřováním vnitrostátních kapacit, a to financováním nákladů na přizpůsobení, opravy, přepravu a provozních nákladů jejich stávajících zdrojů. V současné době jsou hrazeny pouze náklady na přepravu. Tyto nástroje budou součástí sdílené rezervy zdrojů pro případ mimořádných událostí, a sice Evropské rezervy v oblasti civilní ochrany, a budou uvolněny v případě živelní
2. Zlepšení prevence katastrof a připravenosti na ně
- Podle dnešního návrhu budou členské státy vyzvány, aby s ostatními sdílely své vnitrostátní strategie prevence a připravenosti. Díky tomu bude možné kolektivně odhalit a řešit případné
- Návrh zlepšuje spolupráci a soudržnost se stávajícími politikami EU v oblasti prevence a připravenosti. Patří sem např. strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu, evropské strukturální a investiční fondy, Fond solidarity, právní předpisy v oblasti ochrany životního prostředí (např. povodňové plány a ekosystémová řešení), výzkum a inovace a politiky zabývající se závažnými přeshraničními zdravotními hrozbami a další.
V neposlední řadě návrh povede ke sjednocení a zjednodušení správních postupů, čímž se zkrátí doba potřebná k poskytnutí pomoci nezbytné k záchraně životů.
Souvislosti
v současné době je mechanismus civilní ochrany EU založen na dobrovolném systému, jehož pomocí EU koordinuje dobrovolnou pomoc zúčastněných států určenou zemi, jež o ni žádá. Nabídky pomoci koordinuje evropské středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události se sídlem v Bruselu.
Extrémní povětrnostní podmínky a další události v posledních letech vedly k tomu, že si členské státy již nejsou schopny tolik vzájemně pomáhat, zejména v případech, kdy stejné živelní pohromě čelí několik členských států současně. V takových případech, kdy jsou prostředky pomoci omezené nebo úplně chybí, nemá EU záložní kapacity pro pomoc členským státům, které ji nutně potřebují.
V roce 2017 jsme byli svědky celé řady katastrof. V tomto roce přišlo v Evropě o život v důsledku živelních pohrom celkem více než 200 lidí. Tato neštěstí se však neblaze podepisují rovněž na ekonomice. Od roku 1980 přišly členské státy EU při extrémních povětrnostních a klimatických jevech nejen o lidské životy, ale také o více než 360 miliard EUR. Jen v Portugalsku se přímá hospodářská škoda, již mezi červnem a zářím způsobily lesní požáry, odhaduje přibližně na 600 milionů EUR, což představuje 0,34 % hrubého národního důchodu této země.
Od svého zřízení v roce 2001 monitoroval mechanismus civilní ochrany EU již více než 400 katastrof a obdržel více než 250 žádostí o pomoc. Mechanismus civilní ochrany EU lze aktivovat nejen v reakci
na katastrofy způsobené člověkem či živelní pohromy, nýbrž podporuje i připravenost na tyto události a jejich předcházení.
Na mechanismu civilní ochrany EU se podílejí všechny členské státy EU i řada dalších zúčastněných států, jež nejsou členy EU. Konkrétně se jedná o Island, Norsko, Srbsko, Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, Černou Horu a Turecko. Do těchto zúčastněných států by byl program rescEU rozšířen na důkaz evropské solidarity.
Další informace:
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Výboru regionů – Lepší zvládání katastrof v EU:
rescEU Solidarita a odpovědnost
Otázky a odpovědi: lepší zvládání katastrof v EU
Informační přehled: posílení civilní ochrany v EU
Informační přehled: středisko EU pro koordinaci odezvy na mimořádné události
