Čtvrtek, 25 září, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 1043

Francouzská policie zatkla na dálnici běžce, měl za sebou 130 km

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Britského amatérského sportovce, který se rozhodl běžet odstavným dálničním pruhem z francouzských Alp až na 170 kilometrů vzdálené letiště v Lyonu, zatkla v pondělí dopravní policie. Do cíle mu přitom zbývalo jen 40 kilometrů, píše dnes francouzský tisk.[/quote]

Mladý muž se v horském středisku Valmorel minulý víkend účastnil překážkového běhu ve sněhu. Cítil se patrně ještě natolik fit, že se vydal na lyonské letiště po svých. Na hlavě měl helmu.

„Volali jsme na něj do tlampače, ale on nic neslyšel,“ řekl jeden z policistů. „Říkali jsme mu, že běhat po dálnici je zakázané, ale on nechápal, proč jsme ho naložili, za každou cenu chtěl pokračovat na letiště.“ Policisté muže po kontrole dokladů a testu na alkohol propustili. Dostal pokutu ve výši čtyři eura (asi 100 Kč).

Podle zmiňovaného policisty to nebylo poprvé, co se něco takového stalo. „A často se to týká Britů. Je divné, že ti lidé běhají po dálnicích. Možná je to jejich národní sport, ale u nás tomu tak není“.

Zdroj: ČTK

Státní dotace dají mimopražská letiště třeba na speciální kamery

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Speciální kamery pro rozpoznávání obličejů a SPZ či více pracovišť kontroly cestujících by mohla mimopražská letiště pořídit za stamiliony od státu. Vyplývá to z vyjádření mezinárodních letišť v Brně, Karlových Varech, Ostravě-Mošnově a Pardubicích pro ČTK. Ministryně financí Alena Schillerová dnes oznámila, že těmto letištím stát poskytne celkem 585 milionů korun na zvýšení bezpečnosti.[/quote]

Jak by letiště chtěla dosavadní opatření posílit, nechtěli jejich zástupci z bezpečnostních důvodů upřesnit. V Brně by státní peníze využili podle mluvčí letiště Kateřiny Pichalové třeba na rozšíření počtu pracovišť bezpečnostních kontrol cestujících a nové bezpečnostní technologie. Pardubické letiště zase očekává například nové kamery, které dokážou rozpoznat obličeje a poznávací značky aut.

„Jsme partnery ministerstva vnitra, jež určilo skupinu, která objíždí letiště. Jedná s manažery, co by se kde instalovalo a do jakých prostor,“ doplnila Hana Šmejkalová, ředitelka firmy East Bohemian Airport, která pardubické letiště provozuje.

Bezpečnostní opatření pořízená ze státních dotací budou podle ředitele Letiště Karlovy Vary Václava Černého již nad rámec pravidel, která musí splňovat evropská letiště. Letos bude zřejmě připravena projektová dokumentace a v letech 2019 až 2020 by mohla být modernizace provedena, řekl ČTK Černý.

Představitelé mimopražských mezinárodních letišť zdůraznili, že již nyní jejich bezpečnostní opatření odpovídají přísným mezinárodním předpisům. Finanční pomoc na bezpečnostní opatření ale vítají. „Letiště Ostrava spolupracuje při realizaci tohoto projektu a vítáme tuto iniciativu, jelikož investice do bezpečnosti jsou v současné době na místě,“ řekl obchodní ředitel Letiště Leoše Janáčka Ostrava v Mošnově na Novojičínsku Stanislav Bujnovský.

Stát již uzavřel projekt zvýšení bezpečnosti pražského Letiště Václava Havla za 187 milionů korun. Letiště tak nyní například hlídají brány s kamerami, které dovedou rozpoznat SPZ auta hledaného policií. Před rokem začaly fungovat i automatické brány kontrolující cestující a čtečky cestovních dokladů. Celní správa využívá nové přístroje pro detekci radiace či chemických látek – drog nebo výbušnin – u cestujících. Zatím jen v pilotním provozu je systém detekce obličejů.

Na posílení bezpečnostních opatření v Praze se podílely ministerstva financí a vnitra, celní správa, policie, Bezpečnostní informační služba a státní firma Český Aeroholding.

Zdroj: ČTK

Pravidla o ochraně údajů v době digitalizace a globalizace: společné prohlášení prvního místopředsedy Timmermanse, místopředsedy Ansipa, komisařek Jourové a Gabrielové u příležitosti nadcházejícího Dne ochrany údajů 2018 z 26. Ledna.

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

„28. leden je Evropským dnem ochrany údajů. Údaje jsou všude kolem nás. Když používáte svůj    chytrý telefon, může shromažďovat údaje o tom, kde se pohybujete, co máte rádi, o vašich přátelích, zdravotním stavu… V Evropě je ochrana údajů základním právem, a my jsme tudíž povinni je chránit.

Rok 2018 bude z hlediska ochrany údajů v Evropě přelomový. Od května 2018 se budou v EU uplatňovat modernizovaná pravidla pro ochranu údajů. Ta řeší střety mezi digitálním světem a naším právem na ochranu údajů.

Nový předpis začne být uplatňován za o něco více než 100 dní, a Komise tudíž přijala pokyny, jež vnitrostátním úřadům pro ochranu údajů, vnitrostátním správám a podnikům pomůže na tuto velkou změnu se připravit. Komise rovněž připraví několik osvětových akcí, aby měla jistotu, že jsou si Evropané svých práv plně vědomi.

Evropané se nyní budou těšit novým právům. Právo na jasné a srozumitelné informace znemožní společnostem schovávat se za složité právnické formulace, když chtějí získat náš souhlas.

Přenositelnost, právo převést si údaje z jedné služby na jinou, je dalším novým právem, jež umožní snadno změnit služby. Byla vyjasněna stávající práva, jako je např. právo být zapomenut.

Lepší pravidla ochrany údajů znamenají rovněž lepší ochranu na internetu. Polovina evropských uživatelů internetu má obavy ze zneužití svých osobních informací. Dojde-li v důsledku kybernetického útoku ke zveřejnění vašich osobních údajů, bude o tom muset dotčená společnost, jež těmito údaji disponovala, do 72 hodin informovat příslušné orgány i své uživatele.

Další významnou novinkou je záruka, že ochrana se na údaje vztahuje i za hranicemi vaší země. Pokud společnost shromažďuje údaje v Evropě, bude muset dodržovat evropské normy, navzdory skutečnosti, že tyto údaje analyzuje v zahraničí. To je v globalizovaném propojeném světě zásadní.

Evropská unie je hrdá, že v této věci razí cestu a zavádí vysoké standardy ochrany údajů na celém světě. Jsme odhodláni prosazovat naše hodnoty ochrany údajů na mezinárodní úrovni. Naše hospodářství z velké části závisejí na mezinárodních datových tocích. V roce 2016 jsme zavedli štít EU–USA na ochranu soukromí, jenž má usnadnit výměny se Spojenými státy. Nyní projednáváme s Japonskem dokončení formálních kroků, které umožní volný tok osobních údajů mezi EU a touto zemí. Dotčené výměny plně respektují naše normy ochrany údajů, zároveň však usnadňují obchod.

Jsme odhodláni zajistit, aby bezpečnost, obchod a ochrana osobních údajů šly ruku v ruce s modernizací a inovacemi a to jak na evropské, tak celosvětové úrovni.“

Souvislosti

28. ledna Evropská komise každoročně slaví Evropský den ochrany údajů. Reforma pravidel ochrany údajů byla schválena v dubnu 2016 (prohlášení). Nová pravidla ochrany údajů se v EU začnou uplatňovat od 25. května 2018 (viz tisková zpráva).

V lednu 2017 Komise navrhla uvést do souladu pravidla pro elektronické komunikace (soukromí a elektronické komunikace) s novými standardy světové úrovně, které EU přijala v obecném nařízení o ochraně údajů. V září 2017 Komise navrhla nový soubor pravidel, která upravují volný pohyb neosobních údajů v EU. Spolu s již existujícími pravidly pro osobní údaje umožní nová opatření ukládat a zpracovávat v celé Unii rovněž neosobní údaje, aby se zlepšila konkurenceschopnost evropských podniků a zmodernizovaly veřejné služby. Oba návrhy musí ještě schválit Evropský parlament a členské státy.

V rámci přípravy uplatňování obecného nařízení o ochraně osobních údajů ode dne 25. května zveřejnila Komise pokyny, jež mají pomoci občanům, podnikům, organizacím a veřejné správě nová pravidla ochrany údajů dodržovat a mít z nich prospěch. Kromě toho Komise rovněž zřídila novou

internetovou stránku dostupnou ve všech jazycích EU, jež obsahuje často kladené dotazy, praktické příklady a internetové odkazy, a poskytuje tak přehlednější a praktičtější návod, jak nová pravidla uplatňovat.

Státní podpora: Komise dospěla k závěru, že zavedení změny zákona o silničním provozu v České republice nezahrnuje státní podporu. Brusel 29. ledna 2018

Od
Michaela Drábková
-

Evropská komise zjistila, že zákaz outdoorové reklamy, jako jsou billboardy vedle dálnic a hlavních komunikací, který Česká republika zavedla prostřednictvím „Doplňkového zákona“ a která vstoupila v platnost dne 1. září 2017, nezahrnuje státní podporu. V říjnu roku 2017 obdržela Komise stížnost od reklamní společnosti, která tvrdila, že zavedením změn zákona č. 13/1997 Sb. na silnicích by české orgány poskytly svým soutěžitelům údajnou státní podporu. Komise posoudila stížnost a zejména zjistila, že zákaz: i) neposkytuje žádné společnosti žádné selektivní výhody, jelikož se jedná o obecný zákaz uložený ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu; ii) platí stejně pro všechny společnosti působící na trhu pro outdoorovou reklamu; (iii) nezahrnuje převod státních prostředků žádným způsobem na žádnou společnost. Komise proto dospěla k závěru, že opatření nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Více informací bude k dispozici na internetových stránkách Komise o hospodářské soutěži v registru státních podpor pod číslem spisu SA.48856.

Českým drahám se loni zvýšil počet cestujících na 174,7 milionu

Od
Michaela Drábková
-

[quote]České dráhy loni přepravily 174,7 milionu cestujících, což je meziroční přírůstek o 3,2 milionu. Lidé tradičně využívali hlavně příměstské a vnitrostátní dálkové vlaky. Přepravní výkon, tedy celkový počet kilometrů, které cestující s národním dopravcem ujeli, byl loni nejvyšší za posledních 20 let. ČTK to dnes sdělil mluvčí Českých drah Radek Joklík. Tržby z jízdného a výsledky hospodaření za loňský rok dopravce zveřejní na konci dubna.[/quote]

Konkurenční soukromý dopravce RegioJet loni na českých a mezinárodních linkách přepravil 4,67 milionu cestujících, což je meziročně o čtvrtinu více. Důvodem nárůstu bylo podle firmy zavedení tří párů spojů mezi Prahou, Brnem a Bratislavou od prosince 2016. Další soukromý dopravce Leo Express loňské počty cestujících zatím nezveřejnil.

S Českými drahami lidé loni absolvovali v průměru na jednoho obyvatele 17 až 18 jízd. „Průměrná vzdálenost, kterou s námi zákazník při jedné cestě ujede, je 44,5 kilometru,“ uvedl generální ředitel Českých drah Pavel Krtek. Přepravní výkon se proti roku 2016 zvýšil o 398 milionů na 7,778 miliardy osobokilometrů.

Loni podle člena představenstva odpovědného za osobní dopravu Michala Štěpána dále rostl zájem o mezistátní dopravu, kterou České dráhy zajišťují ve spolupráci se zahraničními partnery. „Lidé míří hlavně do metropolí sousedních států,“ uvedl. Počet přepravených v mezinárodních vlacích se loni zvýšil o 400.000 na téměř 4,8 milionu.

Dráhy podle Krtka od roku 2010 investovaly desítky miliard korun do zvýšení komfortu cestování, další nákupy nových vagonů se chystají. „Aktuálně probíhají soutěže na dodávku 50 nových vozů pro dálkové spoje a také chceme nakoupit deset motorových jednotek na linku Praha – Kladno,“ zmínil.

V roce 2016 hospodařily České dráhy s čistým ziskem 882 milionů korun, o rok dřív skupina vykázala ztrátu 1,35 miliardy korun. Důvodem zlepšení byly podle výroční zprávy mimo jiné nárůst zisku z nákladní dopravy a provozní úspory.

Zdroj: ČTK

V Lovosicích se bude městskou dopravou jezdit zdarma

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

[quote]V Lovosicích bude od 28. ledna cestování městskou hromadnou dopravou zdarma. Zastupitelé dnes schválili zrušení jízdného. Cílem zavedení bezplatné MHD je zklidnit dopravu ve městě a navrátit cestující do autobusů.[/quote]

V roce 2017 výrazně poklesl počet cestujících přepravených MHD, bylo jich 35.556, zatímco ještě o rok dříve se svezlo celkem 55.279 lidí. Počet ujetých kilometrů se přitom nezměnil. Náklady na provoz jsou zhruba 1,4 milionu korun. Tržby z jízdného činily loni 148.742 korun, v roce 2016 to bylo 240.387 korun.

Městská hromadná doprava byla v Lovosicích zavedena před deseti lety. Vedení města ji vnímá jako službu občanům, proto by měla být podle radnice zdarma. Přínosem má být také snížení počtu osobních aut v ulicích, nižší hlučnost a lepší průjezdnost.

Dosud cestující v Lovosicích platí v MHD deset korun. Děti od šesti do patnácti let platí pět korun, stejná částka je za větší zavazadlo. Senioři nad 70 let, děti do šesti let a lidé s průkazkou ZTP mají cestování MHD už teď zdarma.

Zrušení jízdného má mít podle radnice také sociální dopad – klesne množství pohledávek a exekucí za neuhrazené pokuty.

Zdarma mají městskou hromadnou dopravu nyní třeba ve Frýdku-Místku, Třeboni, Valašském Meziříčí nebo ve Strakonicích.

Zdroj: ČTK

Stavba dálnic je podle NKÚ pomalá,dokončit síť do roku 2050 nelze

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Výstavba dálnic byla v letech 2013 až 2017 velmi pomalá a ani v příštích letech příliš nezrychlí. Vyplývá to z výsledků prověrky, které dnes zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Státem daný termín dokončení dálniční sítě v roce 2050 při současném tempu nelze podle NKÚ stihnout. Ministerstvo na svém webu sdělilo, že připravilo novelu stavebního zákona, která má výstavbu zrychlit. Podle ministra dopravy Dana Ťoka je neúnosně dlouhá příprava staveb.[/quote]

Kontroloři prověřovali období od roku 2013 do června 2017, zahrnující konec vlády Petra Nečase, vládu Jiřího Rusnoka a od ledna 2014 vládu Bohuslava Sobotky, v níž měli resort dopravy na starost ministři za hnutí ANO. V tomto období bylo ročně zprovozněno v průměru 16 kilometrů dálnic. „Tempo výstavby dálnic je velmi pomalé a v některých fázích přípravy se oproti předchozí kontrole NKÚ ještě zpomalilo,“ sdělil mluvčí NKÚ Václav Kešner.

„Dálniční síť původně měla být zcela dokončena v roce 2010. Termín ministerstvo dopravy několikrát posunulo a nyní je stanoven na rok 2050. Současné tempo výstavby ale nestačí ani pro dosažení tohoto cíle,“ uvedl. Aby stát stihl síť dokončit do roku 2050, musel by podle NKÚ ročně otevřít 25 kilometrů dálnic. Vláda Andreje Babiše v demisi slibuje v programovém prohlášení do čtyř let otevřít 110 kilometrů nových dálnic, ročně 27,5 kilometru. Podle NKÚ je ale reálné tempo 17 kilometrů ročně.

Rozšiřování sítě dálnic podle ministra Ťoka zdržel útlum výstavby za Nečasovy vlády. „Pokud byla zastavená příprava a zahajování nových staveb dálnic, pak jsme v posledních čtyřech letech nemohli mnoho nových dálnic otevřít a soustředili jsme se hlavně na rozhýbání přípravy a zahajování nových staveb,“ uvedl Ťok, který ministerstvo vedl i v Sobotkově vládě od prosince 2014.

Výstavbu podle NKÚ zpomalují problémy v přípravě – opakující se napadání a odvolávání účastníků územního a stavebního řízení, řešení výjimek kvůli chráněným druhům rostlin a živočichů i dlouhé majetkoprávní vypořádání. „Příprava staveb dálnic ve fázi od získání souhlasného stanoviska k vlivům na životní prostředí (EIA) do vydání stavebního povolení trvala v průměru 13 let,“ uvedl Kešner. Příkladem je podle něj stavba D1 Říkovice – Přerov, kde bylo souhlasné stanovisko EIA vydáno roku 2000, ale dodnes nebylo ukončeno majetkoprávní vypořádání.

Ministerstvo dopravy chce zrychlit výstavbu novelou stavebního zákona, kterou nyní projednávají výbory Poslanecké sněmovny. Jednou z novinek je takzvaná předběžná držba, která by umožnila začít stavět ještě předtím, než budou vykoupeny či vyvlastněny pozemky pod dálnicí. Územní řízení by také u konkrétních staveb vedl jeden specializovaný stavební úřad v kraji. Návrh obsahuje i výčet prioritních dálnic a železnic, kterých by se urychlení stavby týkalo.

Stavba dálnic podle NKÚ v prověřovaném období zlevnila podle kontrolorů v průměru o 55 procent. „Vybudovat jeden kilometr dálnice stálo v letech 2013 až 2017 v průměru 152 milionů korun. To je přibližně o 190 milionů korun méně, než za kolik se stavělo v letech 2008 až 2012,“ uvedl mluvčí NKÚ. Ceny staveb nebyly podle kontrolorů až na výjimky významně nadhodnoceny ani podhodnoceny.

Zdroj: ČTK

Třiadvacet afrických států vytvoří jednotný letecký prostor

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Freeimages.com

[quote]Třiadvacet afrických států včetně Jihoafrické republiky, Nigérie a Keni vytvoří jednotný letecký trh. Chtějí dosáhnout větší propojenosti, nižších cen letů a povzbudit růst svých ekonomik. První fázi projektu oznámila v neděli na summitu v etiopském hlavním městě Africká unie (AU), která sdružuje 55 členských zemí. Její představitelé doufají, že se postupně podaří vytvořit obdobu evropského společného leteckého prostoru, kde mohou aerolinky jednotlivých členských států operovat v jakékoli jiné členské zemi.[/quote]

Létání na černém kontinentu bývá považováno za nejdražší a nejméně pohodlné na světě, píše list Financial Times. Záměr jednotlivé trhy propojit je starý 30 let a jeho realizaci označili letečtí analytici za „seizmickou událost“. Zároveň ale varují, že než se nebe nad Afrikou úplně otevře, bude potřeba ještě mnoho práce.

Podle Mezinárodní organizace pro civilní letectví při OSN žije v Africe 15 procent světového obyvatelstva, ale představuje jen tři procenta leteckého trhu. Kontinent je poset neefektivními státem vlastněnými leteckými dopravci, kteří nejsou schopni fungovat na komerční bázi a cestující tím trpí, řekl listu ředitel Tim Coombs z londýnské poradenské firmy Aviation Economics Tim Coombs. Propojení mezi některými národy je tak špatné, že je často nejsnazší cestovat z jedné africké země do druhé přes Evropu nebo Blízký východ.

Studie z roku 2015 zadaná Africkou komisí pro civilní letectví a Mezinárodní asociací leteckých dopravců, která sdružuje téměř 300 leteckých společností, odhaduje, že úplná liberalizace sektoru mezi 12 největšími ekonomikami na kontinentu by zvýšila jejich hospodářskou produkci o 1,3 miliardy dolarů (26,5 miliardy Kč), vytvořila 155.000 nových pracovních míst a snížila ceny letenek až o 35 procent.

„Létání je v Africe luxus, ve Spojených státech a v Evropě ale může každý letět na víkend kam chce. To tu chceme,“ řekl Financial Times jeden z architektů jednotného afrického leteckého trhu a šéf dopravní a turistické divize AU David Kajange. Představitelé AU doufají, že první dopady dohody cestující pocítí již za šest měsíců.

Zdroj ČTK

Komise pořádala první summit o vzdělávání, aby položila základy Evropského prostoru vzdělávání

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

[quote]Dne 25.1. proběhl v Bruselu první evropský summit o vzdělávání, který pořádá komisař pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport Tibor Navracsics. Summit navazuje na summit v Göteborgu, který proběhl v listopadu 2017 a na kterém Komise nastínila svou vizi vytvořit do roku 2025 Evropský prostor vzdělávání, a na prosincové zasedání Evropské rady, na kterém členské státy vyjádřily ochotu vynaložit v oblasti vzdělávání větší úsilí.[/quote]

Summit je pro 18 ministrů školství EU, pro odborníky v oblasti vzdělávání a zástupce z celé Evropy významnou příležitostí, aby se setkali a diskutovali o budoucnosti vzdělávání v Evropě. Tento summit o vzdělávání je jen počátkem celé řady summitů, přičemž další proběhne na podzim roku 2019.

Před chystanou událostí Tibor Navracsics řekl:

„Vzdělávání by mělo jak mladé, tak i starší občany vybavit kompetencemi, jež jim umožní vést spokojený život a budovat komunity. I když jsou za vzdělávání odpovědné členské státy, musíme prohloubit naši spolupráci na úrovni EU. Musíme naplno využívat potenciál vzdělávání k budování odolných společností, vytváření pocitu sounáležitosti a k tomu, aby lidem byla zprostředkována zkušenost evropské identity ve vší její rozmanitosti. Abychom toho dosáhli, chceme posílit studium jazyků, zajistit, aby byly vaše diplomy uznávány v celé Unii, aby evropské univerzity mohly v co největší míře spolupracovat a aby bylo možné snadněji než kdykoli jindy studovat v jiné zemi EU. V tom spočívá skutečný Evropský vzdělávací prostor a zítřejší summit je konkrétním krokem k jeho realizaci.“

V rámci obecného tématu „Položit základy Evropského prostoru vzdělávání: k inovativnímu, inkluzivnímu vzdělávání založenému na hodnotách“ se summit zaměří například na zodpovězení otázky, jak může kvalitní, inkluzivní vzdělávání založené na hodnotách přispět k úspěšné Evropě, jaké kompetence budou zapotřebí v následujících desetiletích a jak můžeme podpořit základní a digitální kompetence a kompetence k podnikavosti.

Program zahrnuje více než dvacet zasedání, přednášek odborníků a panelových diskusí na vysoké úrovni s více než 40 řečníky. Věnují se celé řadě otázek, mimo jiné jak zapojit znevýhodněné žáky tak, aby nikdo nezůstával pozadu, jak nejlépe vybavit učitele, jak učit prostřednictvím sportu, jaký význam mají přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika (STEM) ve vzdělávání a jakou roli mohou hrát děti při transformaci společnosti.

Další kroky

V návaznosti na závěry summitu Komise na jaře 2018 představí další iniciativy. Bude se mimo jiné jednat o návrhy týkající se vzájemného uznávání diplomů, studia jazyků, rámce pro kvalitu vzdělávání a péče v raném věku, Evropského programu pro kulturu a nové strategie EU pro mládež. V Göteborgu předseda Juncker rovněž vyzval vedoucí představitele EU, aby se snažili do roku 2025 zdvojnásobit počet mladých lidí v EU účastnících se programu Erasmus+, což bude na období 2021 až 2027 vyžadovat rozpočet ve výši 29,4 miliardy eur. Komise bude pokračovat v práci směřující k vytvoření sítě evropských univerzit a zavedení nového studentského průkazu EU. Díky tomuto průkazu bude studium v jiné zemi EU snadnější než kdykoli dříve.

Souvislosti

Když se vedoucí představitelé EU v listopadu 2017 sešli v Göteborgu, Komise předložila sdělení „Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury“ . V uvedeném sdělení Komise nastínila svou představu o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025 s cílem maximálně využít potenciál vzdělávání jakožto prostředku pro vytváření pracovních míst, hospodářského růstu, sociální spravedlnosti i poznání evropské identity v celé její rozmanitosti.

Dva měsíce po summitu v Göteborgu Komise dne 17. ledna předložila návrhy nových iniciativ, jejichž účelem je snížit sociálně-ekonomické nerovnosti a zároveň zachovat konkurenceschopnost s cílem vybudovat jednotnější, silnější a demokratičtější Evropu. Jsou jimi:

  • doporučení Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní učení s přílohou, na jejichž základě se má zlepšit rvoj klíčových kompetencí u osob všech věkových kategorií a v průběhu celého života a poskytnout členským státům vodítko, jak tohoto cíle dosáhnout. Zvláštní pozornost se věnuje podpoře podnikatelského ducha a myšlení zaměřeného na inovace se záměrem podnítit potenciál jednotlivců, jejich kreativitu a vlastní iniciativu,
  • akční plán digitálního vzdělávání, jenž naznačuje, jak může EU pomoci občanům, vzdělávacím institucím a vzdělávacím systémům lépe se přizpůsobit životu a práci v období rychlých digitálních změn,
  • doporučení Rady o společných hodnotách, inkluzivním vzdělávání a evropském rozměru výuky, které má mladým lidem pomoci pochopit, jak důležité jsou společné hodnoty stanovené v článku 2 Smlouvy o Evropské unii, a těchto hodnot se držet. Jeho cílem je posílit sociální soudržnost a napomoci boji proti narůstajícímu populismu, xenofobii, konfliktnímu nacionalismu a šíření falešných zpráv.

Třetí čtvrtletí roku 2017 – Sezónně očištěný schodek veřejných financí se v eurozóně snížil na 0,3% HDP, EU28, na úroveň 0,6 % HDP

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Freeimages.com

[quote]Podle údajů Eurostatu z 24. ledna ve třetím čtvrtletí roku 2017 činil sezónně očištěný poměr schodku veřejných financí k HDP v eurozóně (EA19) 0,3 %, což je ve druhém čtvrtletí roku 2017 výrazný pokles ve srovnání s 1,0 %. V EU-28 došlo k poklesu HDP na 0,6 %, snížení oproti 1,2 % v předchozím čtvrtletí.[/quote]

Vládní příjmy a výdaje v EA 19 a EU28

Ve třetím čtvrtletí roku 2017 činily celkové vládní příjmy v eurozóně 46,2 % HDP, což představuje nárůst oproti 46,1 % ve druhém čtvrtletí roku 2017. Celkové vládní výdaje v eurozóně činily 46,5 % HDP, pokles ve srovnání s předchozím čtvrtletím (47,1%).

V EU28 činily celkové příjmy státu ve třetím čtvrtletí roku 2017 44,8 % HDP ve srovnání s 44,7 % ve druhém čtvrtletí roku 2017. Celkové vládní výdaje v EU28 představovaly 45,4 % HDP, což je pokles ve srovnání s předchozím čtvrtletím (45,9 %).

 

Metody a definice

Údaje za agregáty eurozóny a EU jsou kalendářně a sezónně očištěny Eurostatem s použitím nepřímého přístupu (podle jednotlivých zemí) pro celkové příjmy a celkové výdaje. Příjmy i výdaje vykazují jasný sezónní charakter. Přebytek (+) / deficit (-) je odvozen nepřímo z výše uvedených transakcí. Pro poměry k HDP se používá kalendářně a sezónně očištěný HDP. Několik zemí dodává Eurostatu své vlastní odhady kalendářních a sezónně očištěných údajů o celkových příjmech a celkových výdajích vládních institucí na dobrovolném základě a umožňuje Eurostatu zveřejnit tyto odhady. Podrobná metadata o sezónních úpravách jsou k dispozici ve vysvětlivkách.

Čtvrtletní nefinanční účty pro koncepce vládního sektoru jsou plně v souladu s metodikou stanovenou v Evropském systému účtů (ESA 2010), stejně jako koncepce schodku / přebytku veřejných financí použitého v rámci postupu při nadměrném schodku. Údaje o postupu v oblasti nadměrného schodku každoročně, které členské státy oznámí v dubnu 2018, jsou důkladně ověřeny Eurostatem.

Čtvrtletní údaje o HDP jsou posledními, které členské státy EU předávají. Zatímco sezonně neočištěné čtvrtletní údaje o schodku veřejných financí a přebytku jsou v souladu s ročními údaji, mohou se v případě agregátů EU a eurozóny v důsledku kurzových vlivů vyskytnout rozdíly mezi součtem čtvrtletních neočištěných údajů o sezónním očištění a ročními údaji. Rozdíly mezi ročními sezónně očištěnými údaji a ročními údaji se vyskytují z technických důvodů. Rovněž se vyskytují rozdíly mezi čtvrtletním a ročním údajem o HDP.

Rozdíly mezi změnou celkových příjmů a celkových výdajů a změnou přebytku (+) / schodku (-) jsou způsobeny zaokrouhlováním.

Poznámka k Portugalsku:

Čistá výpůjčka (deficit) neobsahuje žádný dopad rekapitalizace Caixa Geral de Depósitos (CGD). Rekapitalizace CGD se odhaduje na 4 874 milionů EUR (4 444 milionů EUR se vyskytlo v prvním čtvrtletí roku 2017), z toho portugalský stát převzal 3 944 milionů EUR, což představuje 2,1 % předpokládaného ročního HDP. Vzhledem ke složitosti této operace probíhá průběžná výměna informací a dialog mezi statistikou Portugalska a Evropskou komisí (Eurostatem), pokud jde o její zaznamenávání do národních účtů.

Třetí čtvrtletí roku 2017 ve srovnání s druhým čtvrtletím roku 2017Vládní dluh klesl v eurozóně na 88,1 % HDP v EU28 na 82,5 %.

Podle zprávy Eurostatu z 24.ledna na konci třetího čtvrtletí roku 2017 činil poměr vládního dluhu k HDP v eurozóně (EA19) 88,1 % ve srovnání s 89,0 % na konci druhého čtvrtletí roku 2017. V EU28 se poměr také snížil z 83,3 % na 82,5 %. Ve srovnání se třetím čtvrtletím roku 2016 poklesl poměr vládního dluhu k HDP jak v eurozóně (z 89,7 % na 88,1 %), tak v EU28 (ze 82,9 % na 82,5 %).

Na konci třetího čtvrtletí roku 2017 představovaly dluhové cenné papíry 80,3 % v eurozóně a 81,4 % celkových vládních dluhopisů EU28. Úvěry představovaly 16,5 % a 14,5 % a měny a vklady představovaly 3,1 % v eurozóně a 4,2 % vládního dluhu v EU28.

Vzhledem k tomu, že vlády zemí EU jsou zapojeny do finanční pomoci určitým členským státům, zveřejňují se také čtvrtletní údaje o mezivládních půjčkách (IGL). Podíl IGL na HDP na konci třetího čtvrtletí roku 2017 činil v eurozóně 2,1 % a EU26 1,6 %.

 

Vládní dluh ke konci třetího čtvrtletí roku 2017 podle členských států

Nejvyšší poměr vládního dluhu k HDP na konci třetího čtvrtletí roku 2017 byl v Řecku
(177,4 %), Itálii (134,1 %) a Portugalsku (130,8 %), nejnižší v Estonsku (8,9 %), Lucembursku (23,4 %)
a Bulharsku (25,6 %).

Ve srovnání s druhým čtvrtletím roku 2017 zaznamenaly tři členské státy na konci třetího čtvrtletí roku 2017 nárůst poměru jejich dluhu k HDP, pokles o dvacet tři a poměr dluhu k HDP pro Estonsko a Lucembursko zůstal nezměněn. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v Řecku (+1,3 %) a v Belgii (+0,9 %). Největší pokles zaznamenaly Česká republika (-4,3 %), Kypr (-2,9 %), Litva (-2,3 %) a Bulharsko (-2,1 %).

Ve srovnání se třetím čtvrtletím roku 2016 zaznamenaly tři členské státy na konci třetího čtvrtletí roku 2017 nárůst poměru jejich dluhu k HDP, dvacet čtyři pokles a Lotyšsko zůstalo stabilní. Zvýšení poměru bylo zaznamenáno v Itálii (+2,0 %), Lucembursku (+1,7 %) a Francii (+1,0 %), přičemž největší pokles zaznamenaly Kypr (-7,4 %), Nizozemsko (-4,5 %) Malta (-4,4 %) a Německo (-4,1 %).

Metody a definice

Čtvrtletní údaje o státním dluhu jsou shromažďovány od členských států podle Evropského systému účtů (ESA 2010), viz přenosový program ESA 2010 v příloze B a odkazují se na definici maastrichtského dluhu.

Dluh vládního sektoru je definován jako konsolidovaný hrubý dluh celého vládního sektoru, který zůstal na konci čtvrtletí (v nominální hodnotě). Dluh vládního sektoru se skládá ze závazků vládních institucí v následujících finančních nástrojích: měna a vklady (AF.2); dluhové cenné papíry (AF.3) a úvěrů (AF.4), jak jsou definovány v ESA 2010.

Poměr dluhu k HDP se vypočítává pro každé čtvrtletí s použitím součtu čtvrtletního HDP za poslední čtyři čtvrtletí. Čtvrtletní údaje o HDP jsou posledními, které členské státy EU předaly. Zatímco čtvrtletní údaje o zadlužení jsou v souladu s ročními údaji o zadlužení ve shodných publikacích, dochází k rozdílu mezi čtvrtletními a ročními údaji o HDP.

Za účelem řádné konsolidace veřejného dluhu a poskytování informací uživatelům zveřejňuje Eurostat údaje o vládních půjčkách (IGL) jiným státům EU a tyto úvěry byly odečteny od dluhů eurozóny a EU. Pojmy a definice jsou založeny na ESA 2010 a na pravidlech týkajících se statistiky postupu při nadměrném schodku (EDP). Údaje zahrnují zásoby úvěrů souvisejících s pohledávkami z jiných členských států EU. Základem oceňování je stav úvěrů v nominální hodnotě neuhrazených na konci každého čtvrtletí. Počínaje prvním čtvrtletím roku 2011 se mezivládní úvěrové údaje týkají především půjček poskytnutých Řecku, Irsku a Portugalsku a zahrnují půjčky poskytnuté Evropským nástrojem pro finanční stabilitu.

U údajů o stavu akcií, jako je dluh vládního sektoru, se při sestavování agregátů EU používají směnné kurzy konce období. Pro údaje o tocích, jako je HDP, se používají průměrné směnné kurzy. Agregát EU-28 vyjádřený v eurech může kolísat v důsledku pohybu směnných kurzů mezi eurem a ostatními měnami EU.

1...1 0421 0431 044...1 123Strana 1 043 z 1 123

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253