Domů Blog Strana 1044

Efaflex z Olší dodá desetimetrová vrata na francouzská letiště

Zdroj: Freeimages.com
[quote]Firma Efaflex CZ, která vyrábí v Olší u Tábora průmyslová vrata, dodá deset metrů široká vrata pro letiště ve Francii. Jde o zakázku za desítky milionů korun. Společnosti se 312 zaměstnanci, jež letos plánuje tržby téměř 1,2 miliardy korun, narostl letos odbyt v ČR o 25 procent. ČTK to řekl jednatel Luděk Lhotka.[/quote]

Efaflex dodává hlavně pro autoprůmysl, strojírenství a farmacii, také pivovarům (Heineken, Velkopopovický kozel či Staropramen), letos dodal 40 vrat do nového areálu Budvaru. Vyrábí rychloběžná průmyslová vrata, export tvoří 95 procent, loni rostlo Polsko. Firma dělá i vrata do výbušného prostředí, mrazicích boxů, parkovacích domů či robotických zařízení.

Třináct metrů vysoká a deset metrů široká vrata vážící šest tun dodala letos jako prototyp pro rakouské dráhy, 18 jich pak prodala na letiště ve Francii.

,,Jsou to obrovská vrata, gigant,“ řekl Lhotka.

Nejrychlejší vrata firmy se otevírají rychlostí čtyři metry za vteřinu, Efaflex dělá 70 typů výrobků, dokáže vyrobit přes 40 vrat denně.

Tržby letos plánuje téměř 1,2 miliardy.

,,Prodáváme víc vrat, nám se letos daří ve světě i u nás, v Čechách jsme poskočili o 25 procent, jsou to velké zakázky,“ řekl Lhotka.

Loni tržby stouply o čtyři procenta na 1,04 miliardy, provozní zisk byl stejný 81,8 milionu.

,,Příští rok bude horší, protože koruna sílí a kurzové rozdíly nás asi malinko zaříznou,“ řekl jednatel.

Aktiva loni vzrostla o 59 milionů na 661,9 milionu.

Efaflex je téměř výhradní dodavatel BMW, v ČR mají její vrata Hyundai v Nošovicích či Škoda auto ve Vrchlabí, v Plané nad Lužnicí je využívají firmy Madeta či Silon. O vrata do výšky 2,2 metru je zájem na robotických pracovištích automobilek.

,,Tam jsme teď hodně silní,“ řekl Lhotka.

Letos firma investuje 60 milionů, podobně jako loni. Dostavěla parkoviště, příští rok dokončí šatny pro 200 lidí. Loni převedla montáž zárubní (finální části vrat) z Německa do Olší, spoří tak náklady. Tím se stalo Olší hlavním výrobním závodem všech finálních výrobků – kromě rychloběžných skládacích vrat – pro celou skupinu. Loni v Olší dostavěli druhou halu expedičního centra, skladovací plocha je 6000 metrů čtverečních. Letos se do ČR přesunulo i balení pro zámořskou přepravu.

Loni koupil Efaflex za 20 milionů nový laserový pálicí stroj, příští rok pořídí další. Nový je o 35 procent rychlejší než starý. Nyní má firma tři laserové vyřezávače, důležitá je i linka na vypěňované lamely.

Efaflex má 312 zaměstnanců, z toho 210 výrobních dělníků. Agenturní pracovníky nepřijímá, zaškolení zde trvá déle. Polovinu pracovníků tvoří lidé z okolních vesnic, fluktuace je malá. Pracují na tři směny, průměrná mzda ve firmě byla loni 34.700 Kč, letos platy stouply o 3,5 procenta.

Výrobu zahájil Efaflex CZ v roce 1996 se šesti zaměstnanci. Mateřskou společnost vlastní dvě rodiny: konstrukční kancelář je ve Slovinsku, v německém Bruckbergu u Landshutu mají na starosti hlavně prodej.

Zdroj: ČTK

Hygienici odebrali kvůli žloutence vzorky v ústecké MHD

Zdroj: Freeimages.com

[quote]Hygienici včera odebrali z vozů ústecké MHD vzorky, chtějí tak zjistit, zda se žloutenka typu A šíří například i v nich. Ve čtvrtek provedou stěry z nákupních košíků v supermarketech ve městě, řekl ČTK epidemiolog Josef Trmal. Hepatitidou onemocnělo v krajském městě už přes 230 lidí. Z původních ohnisek se nemoc dostala už do dalších částí Ústí i do okolních měst.[/quote]

Trolejbusy a autobusy mohou být podle oborníků místem, kde je při nedostatečné hygieně možné žloutenkou onemocnět.

,,Výsledky budeme mít příští týden,“ řekl ČTK Trmal.

Ústecký dopravní podnik zavedl kvůli žloutence mimořádná opatření.

,,Každý třetí den prochází každé vozidlo větším úklidem. Sedadla i madla se otírají prostředkem, který obsahuje dezinfekční a antibakteriální složku,“ řekl ČTK ředitel dopravního podniku Libor Turek.

Mimo to rozdal dopravní podnik řidičům hygienické gely na ruce. V příštích dnech by se v autobusech a trolejbusech měly objevit také informační letáky.

Takzvanou nemocí špinavých rukou onemocnělo v krajském městě už 237 lidí. Jde o údaj z minulého týdne, aktuální počet budou mít hygienici k dispozici na konci týdne. Žloutenka se ve větší míře objevuje v lokalitách, kde žijí sociálně slabí, například v Mojžíři, Krásném Březně nebo v Předlicích. V poslední době se ale dostala mimo ohniska. Onemocnění zaznamenali na základních školách ve čtvrtích Severní Terasa, Skřivánek nebo na Kamenném vrchu.

Město uvolnilo už zhruba 300.000 korun na nákup dezinfekčních prostředků pro své příspěvkové organizace, kromě škol a školek například i pro domovy pro seniory. Hygienici očkují děti z prvního stupně ve školách, kde se žloutenka objevila. Své zaměstnance nechala očkovat například také radnice obvodu Neštěmice, pod kterou spadá problémové sídliště Mojžíř.

Zdroj: ČTK

Airbus získal rekordní zakázku na 430 letadel za 50 miliard USD

Zdroj: Freeimages.com

[quote]Evropský výrobce letecké techniky Airbus získal rekordní zakázku na 430 letadel v katalogové hodnotě 49,5 miliardy dolarů (téměř 1,1 bilionu Kč). Letadla si objednala americká investiční společnost Indigo Partners, informovala agentura AP. Kontrakt byl oznámen na aerosalonu v Dubaji a patří mezi největší zakázky v leteckém průmyslu.[/quote]

Objednávka zahrnuje 273 letadel A320neo a 157 letadel A321neo. Konečná hodnota zakázky bude zřejmě výrazně nižší než katalogová, protože výrobci letadel poskytují svým zákazníkům při větších objednávkách slevy.

Indigo Partners vlastní aerolinky Frontier Airlines a podíl v mexické letecké společnosti Volaris. Firmu vlastní Bill Franke, který je průkopníkem nabídky levných letenek a vyšších poplatků za další služby u aerolinek. Letadla, která Indigo kupuje, by měly používat letecké společnosti Frontier Airlines, Volaris, ale i JetSMART z Chile a maďarská Wizz Air, ve kterých Indigo vlastní rovněž podíly.

Aerolinky Wizz Air v samostatném prohlášení zaslaném ČTK oznámily, že získají celkem 146 letadel. Dodávka letadel se má uskutečnit v letech 2022 až 2026. Wizz Air v současnosti provozuje flotilu 87 letadel Airbus A320 a A321. Další má objednané. S novou objednávkou tak mají aerolinky u Airbusu objednáno celkem 282 letadel.

Zatím největší zakázka pro Airbus byla ze srpna 2015 od indické nízkonákladové společnosti IndiGo na 250 letadel A320neo. Katalogová hodnota činila 26 miliard USD.

Airbus na aerosalonu zatím v objednávkách výrazně zaostával za konkurenčním americkým výrobcem letadel Boeing. Tomu se mimo jiné hned na začátku aerosalonu podařilo získat objednávku od aerolinek Emirates na 40 letadel 787-10 Dreamliner za 15,1 miliardy USD a oznámil objednávku na nákup 175 letadel 737 Max s opcí na dalších 50 od FlyDubai. Podle informací agentury Reuters přitom Emirates měly ohlásit na aerosalonu objednávku téměř 40 obřích letounů Airbus A380 a analytici očekávali, že FlyDubai svoji objednávku rozdělí mezi Boeing a Airbus.

Zdroj: ČTK

Vzdělávání a odborná příprava v Evropě: nerovnost je stále problém

Zdroj: Freeimages.com

[quote]Z výsledků Monitoru vzdělávání a odborné přípravy za rok 2017 realizovaného Komisí, které byly zveřejněny 9. listopadu vyplývá, že vnitrostátní vzdělávací systémy stále více podporují začleňování a jejich efektivita se zvyšuje. Zároveň však tyto výsledky potvrzují, že dosažené vzdělání studentů závisí ve velké míře na jejich sociálně-ekonomickém prostředí.[/quote]

Evropská komise podporuje členské státy při zajišťování, aby jejich vzdělávací systémy dobře plnily svou funkci. Údaje shromážděné v každoročně zveřejňovaném Monitoru vzdělávání a odborné přípravy jsou důležitou složkou této práce. Z nejnovějšího vydání Monitoru vyplývá, že přestože jsou členské státy v postupu směrem k dosažení většiny klíčových cílů EU úspěšné, pokud je o reformy a modernizaci vzdělávání, s ohledem na rovnost ve vzdělávání je třeba úsilí zvýšit.

Komisař EU pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport uvedl:

„Nerovnost stále příliš mnoha Evropanům brání, aby maximálně naplnili svůj život. Ohrožuje také sociální soudržnost, dlouhodobý hospodářský růst a prosperitu. Naše vzdělávací systémy příliš často umožňují nerovnost zachovat, například když se nezohledňují potřeby lidí z chudšího prostředí, nebo když sociální postavení rodičů určuje školní úspěšnost a když se v závislosti na něm přenáší chudoba a omezené možnosti na trhu práce z jedné generace na druhou. Musíme učinit více, abychom tyto nerovnosti překonali. Vzdělávací systémy hrají při budování spravedlivější společnosti zvláštní úlohu tím, že nabízejí všem stejné příležitosti.“

Dosažené vzdělání významně určuje sociální postavení. Lidé, kteří mají pouze základní vzdělání, jsou téměř třikrát pravděpodobněji ohroženi chudobou nebo sociálním vyloučením než lidé s terciárním vzděláním. Podle nejnovějších údajů bylo v roce 2016 zaměstnáno jen 44 % mladých lidí ve věku 18–24 let, kteří ukončili školní docházku s nižším stupněm středního vzdělání. V obecné populaci od 15 do 64 let je nezaměstnanost rovněž mnohem vyšší u těch, kdo mají jen základní vzdělání, než u lidí s terciárním vzděláním (16,6 % oproti 5,1 %). Sociálně-ekonomický status zároveň ovlivňuje úspěšnost žáků: 33,8 % žáků z nejvíce znevýhodněného sociálně ekonomického prostředí má špatné výsledky ve škole, zatímco jejich sociálně lépe postavených spolužáků se to týká jen v 7,6 % případů.

Jedním z cílů EU na rok 2020 je snížit podíl 15letých žáků, kteří mají nedostatečné výsledky v základním čtení, matematice a přírodních vědách, na 15 %. EU jako celek se však ve skutečnosti tomuto cíli dále vzdaluje, a to zejména v oblasti přírodních věd, kde se počet žáků s nedostatečnými výsledky zvýšil z 16 % v roce 2012 na 20,6 % v roce 2015.

Lidé narození mimo EU jsou zvláště zranitelní. Tato skupina je často vystavena řadě rizik a nevýhod, jako je to, že mají chudé rodiče s nízkým vzděláním, nemluví doma místním jazykem, mají přístup k menšímu množství kulturních zdrojů, trpí izolací a jejich sociální síť v zemi imigrace je slabá.

U mladých lidí z prostředí přistěhovalců je vyšší riziko, že budou mít ve škole špatné výsledky a předčasně ukončí školní docházku. V roce 2016 mělo 33,9 % lidí ve věku 30–34 let, kteří žijí v EU, ale narodili se mimo ni, nízkou kvalifikaci (dosáhli maximálně nižšího středního vzdělání); u jejich vrstevníků narozených v EU se to týkalo jen 14,8 %.

Investice do vzdělávání se v celé EU zotavily z finanční krize a mírně vzrostly (1 % meziročně v reálném vyjádření). Nárůst zaznamenaly přibližně dvě třetiny členských států. Čtyři země zvýšily investice o více než 5 %.

Dne 17. listopadu budou čelní představitelé EU Göteborgu jednat o vzdělávání a kultuře jako součásti jejich práce na iniciativě „Budování naší společné budoucnosti“. Evropská komise představí údaje o letošních výsledcích v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Jednání v Göteborgu zvýší viditelnost a důrazní politickou významnost reformy vzdělávání.

Komisař Navracsics uspořádá vůbec první summit EU o vzdělávání dne 25. ledna 2018, kam budou pozváni zástupci členských států na vysoké úrovni, aby se zúčastnili diskuze o tom, jak zvýšit účinnost vzdělávacích systémů a více podporovat začleňování.

Souvislosti

Monitor vzdělávání a odborné přípravy 2017, který připravuje Komise, je již šestým vydáním této výroční zprávy, která na základě nejrůznějších údajů ukazuje vývoj systémů vzdělávání a odborné přípravy v EU. Měří pokrok EU z hlediska šesti cílů iniciativy „Vzdělávání a odborná příprava 2020“:

1) Podíl osob, které předčasně ukončí vzdělávání nebo odbornou přípravu (ve věku 18 až 24 let), by neměl překročit 10 %;

2) podíl osob ve věku 30 až 34 let s terciárním vzděláním by měl dosahovat alespoň 40 %;

3) vzdělávání by se mělo účastnit alespoň 95 % dětí od čtyř let do věku zahájení povinné školní docházky;

4) podíl 15letých s nedostatečnými výsledky ve čtení, matematice a přírodních vědách by neměl přesahovat 15 %;

5) 82 % nových absolventů vyššího střední a terciálního vzdělávání (ve věku 20 až 34 let), kteří se již neúčastní vzdělávání ani odborné přípravy, by mělo být zaměstnáno;

6) neméně 15 % dospělých (ve věku 25 až 64 let) by se mělo účastnit formálního a neformálního učení.

Monitor analyzuje hlavní problémy evropských vzdělávacích systémů a představuje politiky, díky nimž mohou tyto systémy lépe reagovat na sociální potřeby a potřeby trhu práce. Součástí zprávy je srovnání zemí, 28 podrobných zpráv o jednotlivých členských státech EU a zvláštní internetové stránky s dalšími údaji a informacemi. Ke stimulaci investic a podpoře politických priorit v oblasti vzdělávání napomáhá investiční plán pro Evropu, program Erasmus+, evropské strukturální a investiční fondy, včetně Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, Evropský sbor solidarity a také program Horizont 2020 a Evropský inovační a technologický institut.

Budoucnost financí EU: 7. zpráva o ekonomické, sociální a územní soudržnosti

Zdroj: Pixabay.com

Evropská komise zveřejnila zprávu o soudržnosti, zachycující impulsy regionů EU, která čerpá ponaučení z výdajů na soudržnost v krizových letech a vytváří scénu pro politiku soudržnosti po roce 2020.

EU přijímá každé tři roky EU impulsy svých regionů a analyzuje současný stav hospodářské, sociální a územní soudržnosti v EU. Výsledky, které jsou sestaveny ve zprávě o soudržnosti, nám poskytují víc než představu o naší Unii; s přiblížením na regiony pomáhá zpráva posoudit, zda se regiony v posledních letech přiblížily nebo vzdalovaly; kdo vede a kdo musí co dohnat z hlediska inovací, zaměstnání nebo institucionální kapacity; který region je připraven reagovat na velké výzvy v nadcházejících letech-využívat globalizaci, přizpůsobit se změně klimatu a migraci-a kdo potřebuje další podporu. Pomáhá s větší jasností a objektivitou vyjádřit, co bylo dosaženo a co je třeba udělat ve finančním období po roce 2020

Evropské hospodářství se odráží zpět na předkrizovou úroveň. HDP a míra zaměstnanosti dosáhla nových vrcholů; regionální ekonomické rozdíly se znovu začaly zmenšovat. Ale všechno není dobré.

Regiony rostou, ale ne stejným tempem. Méně rozvinuté regiony dobíhají ty ostatní pomalu, jejich míra zaměstnanosti zůstává nízká. Míra nezaměstnanosti zůstává nad úrovní před krizí v řadě regionů. Příliš mnoho malých podniků svádí boj o přizpůsobení globalizaci, digitalizaci, zelenému růstu a technologickým změnám. Zároveň zůstávají veřejné investice nízké, zejména v těch zemích a regionech, které byly nejvíce postiženy nedávnou krizí. Některé byly postiženy až do té míry, že fondy politiky soudržnosti zůstávají pro mnohé z nich životně důležité.

Evropská unie také čelí demografickým a sociálním problémům. Přirozená změna obyvatelstva v EU se poprvé v roce 2015 změnila na negativní. Úmrtí překonala počet narozených, což zvýšilo dopad migrace-z EU i mimo ni-na místní obyvatelstvo; některé regiony čelí masovému exodu, zatímco města jsou pod tlakem nově příchozích, kteří hledají lepší příležitosti, včetně migrantů. Kapsy chudoby a sociálního vyloučení jsou stále příliš časté, a to i v bohatších regionech a městech.

Zpráva zdůrazňuje, že v celé EU bude zapotřebí více investic, aby bylo možné dosáhnout cílů z roku 2030, týkajících se zvýšení podílu obnovitelné energie a snížení emisí skleníkových plynů.
Pro trvalé hospodářské oživení potřebujeme smysluplné investice, aby se zlepšila odolnost evropského hospodářství a nárůst pracovní síly. Bez předběžného schválení návrhu Komisí zpráva materiále navrhuje, aby politika soudržnosti nadále investovala ve všech regionech EU a soustředila se na tři hlavní cíle:

-využívání globalizace podporou ekonomické transformace v regionech, inovací, modernizace průmyslu a využívání technologií. Pokud regiony chtějí v prostředí globalizace obstát, musejí modernizovat své hospodářství a vytvářet hodnoty. Jelikož hrát vůdčí úlohu dnes dokáže pouze několik regionů EU, je nutné více investovat do inovací, digitalizace a dekarbonizace. Kromě finančních prostředků je také potřeba podporovat navazování fungujících vztahů mezi výzkumnými centry, podniky a službami;

– nenechat nikoho pozadu, pokud jde o řešení nezaměstnanosti, investování do dovedností a rozvoje podnikání při boji proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci;

– podporovat strukturální reformy, neboť zlepšení veřejné správy zvyšuje konkurenceschopnost, růst a maximalizace  dopadu investic.

Zpráva dále uvádí možnosti budoucího implementačního mechanismu politiky. Existuje shoda, že je zapotřebí větší flexibility v rámci stabilního rámce a zjednodušených pravidel. Několik možností, která jsou uvedena v dokumentu reflexe o budoucnosti financí EU, jsou uvedeny ve zprávě: “Využívání globalizace na podporu ekonomické transformace v regionech, inovace, modernizace průmyslu a využívání technologie.

Zpráva dále uvádí možnosti budoucího implementačního mechanismu politiky. Existuje shoda, že je zapotřebí větší flexibility v rámci stabilního rámce a zjednodušených pravidel. Několik možností, která jsou uvedena v dokumentu reflexe o budoucnosti financí EU, jsou uvedeny ve zprávě:
„Jednotná kniha pravidel pro politiku soudržnosti a další nástroje financování EU“ (COSME, H2020), které investují do stejných projektů, usnadňují příjem příjemcům. Stejná pravidla a jasnější vymezení intervencí by mohly zajistit lepší komplementaritu s Evropským fondem pro strategické investice (EFSI);

– Přehodnocení přidělování finančních prostředků na základě nových kritérií, kromě regionálního bohatství spojených s výzvami pro celou EU; demografické změny, nezaměstnanost, migrace nebo změna klimatu.

-Zvýšené vnitrostátní spolufinancování s cílem stimulovat řádné výdaje a vlastnictví;
-Nepřidělená část financování na začátku rozpočtového období by mohla být vyhrazena neočekávanému vývoji a reagovat rychleji na nové výzvy.

Hospodářství EU se postupně zotavuje z období krize, kdy došlo k výraznému snížení investic 4lenské státy EU, v mnoha zemích a regionech EU. Veřejné investice v EU klesly z 3,4% HDP v roce 2008 na 2,7% v roce 2016. V řadě členských států bylo snížení výdajů na podporu růstu podstatné. Politika soudržnosti poskytuje finanční prostředky ve výši 8,5 % veřejných investic v EU, což je číslo, které se v EU-13 [1] zvýšilo na 41 % a v řadě zemí na více než 50 %. Klíčovou roli politiky soudržnosti v oblasti veřejných investic mělo snížení dopadu krize tím, že se stabilní zdroj investic snížil. Účinky investic se vytvářejí dlouhodobě. Investice na období 2007-2013 zvýšily HDP EU-12 (tj. S výjimkou Chorvatska) o 3% v roce 2015, zatímco v období 2014-2020 se předpokládá zvýšení o 3% do roku 2023.

Členské státy EU, které pro vyšší úroveň HDP na obyvatele nejsou součástí politiky soudržnosti, rovněž těží z přílivu investic do zemí uplatňujících politiku soudržnosti, a to jak přímo (společnost může vykonávat práci jako subdodavatel v souvislosti s projektem financovaným EU v jiném členském státě), nebo i  nepřímo (prostřednictvím vyšších příjmů v zemích soudržnosti kvůli investicím ze strany EU a tudíž vyššímu obchodu).

Aby byly investice do politiky soudržnosti výkonné a aby každé euro vynaložené na místě poskytlo výsledky, je zapotřebí zdravý makroekonomický rámec, stejně jako prostředí šetrné k podnikání.

V rámci období 2014-2020 existuje důležitá souvislost mezi politikou soudržnosti a hospodářským řízením EU. Ve všech programech politiky soudržnosti na období 2014-2020 byly vzaty v úvahu hlavní doporučení pro jednotlivé země (CSR) pro rok 2014.
Politika soudržnosti je podmíněna evropským semestrem a širším hospodářským řízením EU dvěma způsoby:

  1.  „Předběžné podmínky“ zahrnují předpoklady, které musí členské státy splnit, aby získaly prostředky z politiky soudržnosti. Ty pokrývají celou řadu odvětví, včetně dodržování právních předpisů o energetické účinnosti nebo veřejných zakázek, investičního plánování inovací, dopravy nebo digitální ekonomiky a reformy vzdělávání, jakož i provádění CSR.
  2. Makroekonomickou podmíněnosti“ jsou opatření, která lépe propojují fondy politiky soudržnosti s evropským semestrem a s různými postupy správy ekonomických záležitostí. Pokud například členský stát neprovede účinné nebo nápravné kroky v souvislosti s klíčovými mechanismy správy ekonomických záležitostí EU (postup při nadměrném schodku, postup při nadměrné nerovnováze), nebo neprovede opatření vyžadovaná programem podpory stability, může se spustit pozastavení veškerých nebo částek závazků nebo plateb za programy tohoto členského státu.
    Obdobně jako v dokumentu reflexe zpráva o soudržnosti uznává, že je třeba posílit vazbu mezi politikou soudržnosti a řízením ekonomických záležitostí EU s cílem podpořit reformy pro prostředí, které vede k růstu.

První hodnocení, které Komise zveřejnila v březnu roku 2017 ukazuje, že „předběžná podmíněnost“ politiky soudržnosti byla silným motivem pro členské státy a regiony, aby provedly reformy, které by jinak byly zpožděny nebo nebyly nutně prováděny. Vedly k potřebným legislativním změnám v mnoha oblastech politiky-vzdělávacím trhu práce, zdraví nebo sociálním začlenění, abychom jmenovali jen několik.

Pokud „podmínky ex-ante“ specificky vyžadovaly posílení a reformu správ, samotný proces jejich plnění vedl ke zlepšení koordinace a komunikace mezi ministerstvy, agenturami, regionálními a místními orgány a dalšími zainteresovanými stranami.

Za účelem dalšího rozvoje zahájila Komise „iniciativu na dohánění“, která pomáhá regionům s nízkými příjmy a nízkým růstem [2] identifikovat a provádět klíčové reformy, které potřebují ke zlepšení jejich konkurenceschopnosti. Jako součást této iniciativy prokázaly slibné výsledky jednoroční pilotní spoluprácí v Polsku s odborníky Komise a Světové banky, kteří pracují na místě s místními orgány.

Komise navíc poskytla členským státům odborné znalosti, osvědčené postupy a nástroje vzájemné výměny praxe s cílem posílit jejich institucionální kapacitu a zlepšit způsob, jakým řídí a investují fondy politiky soudržnosti.

[1] Členské státy, které přistoupily k EU v období 2004-2013: Kypr, Česká republika, Estonsko, Maďarsko,
Litva, Lotyšsko, Malta, Polsko, Slovinsko, Slovensko, Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko.

[2] HDP na obyvatele s nízkým růstem dosahuje až 90% průměru EU, ale přetrvávající nedostatek růstu. HDP na obyvatele v regionech s nízkými příjmy roste, ale je stále nižší než 50 % průměru EU. První skupina je shlukována většinou v jižní Evropě a druhá skupina je soustředěna na východ.

Ministerstvo podpoří vznik dobíjecích stanic 130 miliony Kč

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Ministerstvo dopravy plánuje finančně podpořit výstavbu rychlodobíjecích stanic pro elektromobily v Česku. Do roku 2021 by za přispění až 130 milionů korun z evropských fondů mohlo vzniknout 125 nových dobíjecích míst v rámci dotačního programu, který úřad vyhlásil. V tiskové zprávě to oznámilo ministerstvo dopravy. V současnosti je v Česku přes 300 veřejných napájecích míst pro elektromobily.[/quote]

O příspěvek na vybudování dobíjecích stanic se mohou zájemci přihlásit do 4. května příštího roku. Šanci peníze získat ale bude mít pouze uchazeč, který již na území členských států EU provozuje alespoň 10 veřejně přístupných dobíjecích stanic a který na základě programu vytvoří v Česku rovnoměrnou síť čítající zmíněných 125 dobíjecích stanic. Příspěvek ministerstva může tvořit až 70 procent celkových výdajů.

,,Z předložených žádostí vybereme jeden projekt, který nejlépe splní požadovaná kritéria. Rozhodovat bude zejména hospodárnost a připravenost projektu,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok.

Aktuální program není podle ministerstva dopravy poslední, kterým úřad podpoří zavádění vozů na alternativní paliva. Do konce roku 2023 mělo podle akčního plánu čisté mobility vzniknout 500 rychlodobíjecích stanic.

Kromě elektromobilů nedávno úřad oznámil zintenzivnění podpory vozidel na vodíkový pohon. Do roku 2023 plánuje ministerstvo vynaložit 200 milionů korun na podporu vzniku vodíkových dobíjecích stanic. Celkem má úřad pro rozvoj alternativních paliv a dalších prostředků čisté mobility k dispozici zhruba 1,2 miliardy korun.

Zdroj: ČTK

Historická lokomotiva po 40 letech zamířila z Prostějova do muzea

[quote]Na víc než tři stovky kilometrů dlouhou cestu z Prostějova do železničního muzea v Lužné u Rakovníka se včera večer vydala na korbě nákladního automobilu historická parní lokomotiva řady 310.127, která čtyři desítky let zdobila prostor před hlavním vchodem do prostějovského nádraží. České dráhy se jediný dochovaný exemplář této lokomotivy rozhodly skrýt před vandaly i nepřízní počasí do muzea, kde bude po renovaci vystavena, řekla ČTK mluvčí Českých drah Monika Bezuchová.[/quote]

,,Stroj, který je sice nepojízdný, ovšem jeho historická hodnota je nevyčíslitelná, je jediným zachovalým exemplářem této řady,“ zdůvodnila Bezuchová rozhodnutí umístit starou parní lokomotivu do muzea.

Starou parní lokomotivu vpodvečer dělníci před zraky fanoušků železnice i náhodných kolemjdoucích uvolnili z podstavce a pomocí jeřábu opatrně naložili na valník. Akce nabrala několikahodinové zpoždění, jelikož technika na místo dorazila později, než se plánovalo.

Lokálková lokomotiva vyrobená v roce 1889 byla před prostějovské nádraží umístěna v roce 1980.

,,Za téměř 40 let, kdy se lokomotiva stala už zažitým symbolem přednádražního prostoru, byla ale několikrát cílem útoků vandalů. Naposledy loni v červenci na místo, kde dříve stával topič, někdo hodil zapálený hadr. Naštěstí došlo jen k malému požáru,“ podotkla Bezuchová.

Podle přednosty Depa historických vozidel a ČD Muzea v Lužné Miloslava Kothery bude historická lokomotiva na přelomu letošního a příštího roku opravena a poté vystavena.

,,Specializujeme se na staré historické stroje a útočiště u nás našla řada technických unikátů. Mezi ně lokomotiva řady 310.127, která byla řadu let umístěná v Prostějově, určitě patří,“ řekl Kothera.

V muzeu ČD je nyní víc než 30 parních lokomotiv.

,,I prostějovskou mašinku chceme opravit alespoň do vystavovatelného stavu, tak aby i ona mohla brzy sloužit pro potěchu všem zájemcům o historii dopravy,“ dodal Kothera.

Historická parní lokomotiva řady 310.127 vyrobená na konci 19. století měla maximální rychlost 40 kilometrů za hodinu. Jezdila hlavně po vedlejších tratích na Moravě a ve Slezsku. Po ukončení provozu na veřejné síti sloužila ještě v cukrovaru v Bedihošti nedaleko Prostějova. Stroj absolvoval svou poslední jízdu v roce 1968. Poté lokomotivu určenou k sešrotování zrenovovali v 70. letech nadšenci z řad železničářů. Na její opravu finančně přispěla v roce 2008 i prostějovská radnice.

,,Stejný typ lokomotivy ‚hrál‘ například ve filmu Páni kluci, i když se jedná o jiný kus,“ dodala Bezuchová.

Zdroj: ČTK

 

Bývalý šéf železničních odborů Pejša rezignuje na post v radě ČD

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Bývalý předák nejsilnější odborové centrály na české železnici Jaroslav Pejša (62) rezignuje na post člena dozorčí rady Českých drah. Pejša vedl Odborové sdružení železničářů OSŽ deset let, v pátek 10. listopadu celorepublikový sjezd sdružení na post předsedy zvolil šéfa podnikové rady při správě železniční dopravní cesty Martina Malého (47) . Funkci v kontrolním orgánu Českých drah chce Pejša opustit k 30. listopadu, řekl ČTK.[/quote]

Na uvolněný post zástupce zaměstnanců v dozorčí radě ČD bude muset být vyhlášena volba. Pejša naposledy obhájil post v dozorčí radě ČD loni v dubnu. Už tehdy ale zvažoval, že se letošní volby na post šéfa OSŽ nezúčastní. Nakonec ale kandidoval a kromě Malého se o post utkal s Vladislavem Vokounem (58).

Devítičlenná dozorčí rada má v Českých drahách rozhodující slovo při uzavírání významných smluv a odvolává a jmenuje představenstvo firmy včetně jejího předsedy. Tři členy vybírají zaměstnanci a zbylých šest členů volí řídicí výbor, který je složen ze zástupců ministerstev dopravy, financí, místního rozvoje, obrany a průmyslu a obchodu.

Zdroj: ČTK

Europoslanci navrhli povinné asistenční systémy v nových autech

[quote]Evropští poslanci včera ve Štrasburku podpořili návrh, aby součástí nových motorových vozidel byly v budoucnu povinně asistenční systémy zaměřené na zvýšení silniční bezpečnosti. Asistenční systémy mohou v kritických situacích převzít část kontroly nad vozidlem a jejich smyslem je snažit se zabránit nehodě, případně zmírnit její následky.[/quote]

Systémy – například pro přizpůsobení rychlosti vozidla, pro udržování automobilu v jízdním pruhu nebo automatické brzdné systémy – by měly být podle zatím právně nezávazného parlamentního návrhu součástí základní výbavy všech nových osobních, lehkých užitkových a nákladních vozidel a autobusů.

Návrh se zaměřuje zejména na technologie, které dokážou rozpoznat chodce, cyklisty a motorkáře a pomohou řidičům se jim vyhnout. Nákladní vozidla a autobusy by podle dokumentu měly být kvůli minimalizaci takzvaného mrtvého úhlu povinně vybaveny předními, bočními a zadními kamerami.

,,Z našeho pohledu je třeba, aby se podařilo nalézt takové řešení bezpečnosti vozidel, které povede k záchraně lidských životů,“ řekl český europoslanec Pavel Svoboda, který působí v dopravním výboru Evropského parlamentu.

Zároveň je podle něj nezbytné, aby stanovené cíle byly realistické a aby i automobilový sektor byl schopen technologie plynoucí z budoucích pravidel do nových vozidel zavést.

Intenzita silniční dopravy se celosvětově zvyšuje. Na evropských silnicích každoročně zemře 25.000 lidí a 135.000 utrpí vážná zranění, uvedl ve své zprávě parlamentní výbor pro dopravu a turistiku, jenž návrh Evropské komisi a členským státům předložil. Lidská chyba přitom může podle statistik za více než 90 procent veškerých nehod.

Zdroj: ČTK

Gentlemany silnici jsou lékař Kaňkovský a sestra Špringerová

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Titul Gentleman silnic včera v Jihlavě převzali lékař Vít Kaňkovský a zdravotní sestra Radka Špringerová, kteří společně s dalšími dvěma lidmi zasahovali u vážné nehody mladého motocyklisty v Třešti na Jihlavsku. Ocenění jim předali zástupci Policie ČR a České pojišťovny. Titul Gentleman silnic se uděluje od roku 2004, včetně včerejších oceněných ho získalo 133 lidí.[/quote]

Nehoda se stala 10. června na okraji Třeště. Čtyřiadvacetiletý motocyklista Luboš Janovský předjížděl v mírné zatáčce autobus a srazil se s protijedoucím automobilem.

,,Bylo to špatné rozhodnutí ve špatnou chvíli,“ řekl Janovský novinářům.

Při nárazu přišel o levou nohu.

Lékař i sestra přijeli k nehodě náhodou. Při zásahu museli improvizovat. Kaňkovský jako ortoped řeší následky úrazů řadu let, s tak vážnou nehodou prý se však zatím nesetkal a nevěřil, že mladý muž, k jehož nehodě náhodně přijel, vůbec přežije.

,,Měli jsme k dispozici jen jednu lékárničku a holé ruce,“ vzpomínal Kaňkovský na zákrok, při kterém musel pěstí tlačit poškozené tepny, z nichž stříkala krev.

,,Asi to hodně bolelo, ale byla to jediná možnost,“ řekl lékař, jenž svou pomoc považuje za přirozenou.

K nehodě přijela shodou okolností i zdravotní sestra Špringerová vracející se z práce v jihlavské nemocnici.

,,Rána hodně krvácela, použili jsme ručníky, které přinesla paní z nedalekého domu,“ řekla mladá žena, která rovněž pokládá včerejší předání ceny za ocenění normálnosti.

U nehody zasahovali kromě záchranářů a hasičů také manželé z Pardubic, jimž bude ocenění Gentleman silnic předáno ve středu.

Janovský, kterému se několik dnů před nehodou narodila dcera, strávil měsíc v brněnské nemocnici, čeká ho ještě jedna operace. Poté dostane protézu a je odhodlaný poctivě cvičit.

,,Chci svým zachráncům vyjádřit obrovský dík, budu jim vděčný do konce života,“ řekl mladík a předal společně s manželkou oběma oceněným sošky andělů.

Projekt Gentleman silnic je společnou aktivitou České pojišťovny a Policie ČR. Vznikl s cílem motivovat řidiče k tomu, aby si na silnici pomáhali a nebyli k sobě lhostejní.

,,Měl by být inspirací pro řidiče, aby se dokázali zachovat podobně, jako to dokázali včerejší ocenění,“ uvedla Ivana Buriánková z České pojišťovny.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář