Úterý, 22 července, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 1046

Ludo Gielen: „Naše přidaná hodnota spočívá v naší schopnosti vyvinout špičkové produkty od A do Z, plně přizpůsobitelné a dle požadavků zákazníka.“

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: SCHOELLER-ALLIBERT

[quote]Ludo Gielen, vedoucí inovačního oddělení v Schoeller Allibert vysvětluje, proč se Schoeller Allibert stal evropským lídrem ve vratných přepravních obalech (RTP) a jeho vizi budoucích inovací v průmyslu.[/quote]

Zabýváte se RTP již několik desetiletí. Jaké jsou hlavní výhody Schoeller Allibert?

Schoeller Allibert vynalézá, vyvíjí, navrhuje a vyrábí vratné přepravní obaly (RTP) již déle než 60 let. Máme bohaté kulturní dědictví, které bylo vytvořeno těmito klíčovými hráči: mimo jiné Schoeller, Wavin, Perstorp, BiPP, Arca, Linpac, Allibert, Paxton, Stucki. Co se týká vratných obalových řešení, jsme v současnosti leaderem na evropském trhu s celosvětovou působností.

Naše přidaná hodnota spočívá v naší schopnosti vyvinout špičkové produkty od A do Z, plně přizpůsobitelné a dle požadavků zákazníka. Pro každého nového klienta vždy provádíme analýzy dodavatelského řetězce, což nám umožňuje perfektně určit jejich potřeby z hlediska kvality, ceny, ale také konkrétních požadavků průmyslového odvětví.

Jsme společnost, která napříč deseti klíčovými produktovými segmenty nabízí nejširší škálu standardních a na míru vytvořených RTP obalových řešení, kterými jsou Skládací paletové kontejnery, Skládací malé přepravky, Pevné paletové kontejnery, Nápojové přepravky, Stohovatelné a zasouvací přepravky, UN kbelíky, Skládací IBC kontejnery, Palety a vozíky s celkovým portfoliem více než 1000 produktů. Jsou lehčí, silnější a šetrnější k životnímu prostředí.

Jak Vás jako lídra pohání inovace ve vývoji produktů v Schoeller Allibert?

Inovace je pro nás velkou věcí. Společnost Schoeller Allibert byla vždy na vrcholu průmyslového odvětví, zodpovědná za více než 80 % inovací v RTP. Máme největší R&D program umístěný na 3 místech na světě a 5 % našeho obratu je věnováno R&D s designovými návrháři, produktovými návrháři a technology, kteří jsou schopni poskytnout kompletní vývojový program s vhodnou logistickou podporou. Hlavní Technologické centrum je zcela integrované v jednom z našich výrobních podniků v Hardenbergu a v roce 2017 nám umožní uvést na trh více než 41 nových produktů.

Abychom podpořili tvarovací technologie, dosáhli lepší výkonnosti, vytvářeli produkty zcela přizpůsobené specifikům a omezením každého z našich trhů, inovujeme v současnosti podobu výrobků, ale také složení materiálu. Abychom vylepšili náš soubor dovedností, přidali jsme nyní do našeho týmu specializovaného materiálového technologa a vedoucího digitalizace našich RTP.

Co se týče produktů, jaké jsou poslední inovace a nejvíce prodávané produkty?

Mezi 29 nově inovovanými produkty, které se v  roce 2016 vyvinuly, jsou v automobilovém průmyslu nejvýraznějšími tyto:

  • EuroClick®: lehká, mimořádně všestranná, stohovatelná euro přepravka pro automobilové součástky, která je zcela kompatibilní s ostatními euro přepravkami. Dodává se s dvěma jedinečnými funkcemi: jedno-klikový systém uchycení štítků ClickHolder® pro nejvyšší možnou sledovatelnost a Click Booster®, který zvedá výšku kontejneru o 15 mm a odstraňuje potřebu použití různě tvarovaných přepravek pro různě tvarované automobilové součástky. Tato inovativní modulární přepravka vyhrála ocenění „Obal roku 2016“ v České republice a velice prestižní ocenění World Star Packaging 2017. Navíc jsme nedávno na zakázku pro našeho českého zákazníka TRCZ vyvinuli EuroClick, který byl vyráběn s ESD materiálem, aby elektromagnetické součástky nebyly ohroženy výboji způsobenými statickou elektřinou.
  • Nová KLT řada: 4 modely VDA schválených stohovatelných přepravek pro evropský automobilový průmysl, používané pro moderní přepravování a distribuční použití. Pevnost a odolnost vůči nárazu, dokáží nést stohovací zatížení až 600 kg a jednotkové zatížení mezi 20 kg a 50 kg dle jednotlivých modelů. Jsou zcela kompatibilní s automatizovanými systémy.

Co se týče klíčových prodejních produktů, je kontejner Magnum Optimum® jasně předním doporučením v průmyslu. Je to jediný 750 kg vážící certifikovaný FLC (Skládací paletový kontejner) na trhu. Nabízí o 10 % více prostoru než většina FLC, manipulační nosnost až jednu tunu a o 30 % zmenšují prostor potřebný na jejich zpětnou dopravu, což má za následek výrazné snížení nákladů a uhlíkové stopy.

Jak vidíte budoucnost inovací v obalovém průmyslu?

Budoucnost průmyslu bude zejména o našem přizpůsobení se trendům různých trhů, na kterých pracujeme. Inovace materiálů je důležitá, protože nám umožňuje zlepšení klíčových parametrů produktů, ale mnoho inovací pochází z inteligentnějšího designu a lepšího porozumění potřeb jednotlivých trhů. Pro následující roky spatřuji 3 hlavní trendy:

Globalizace je stále klíčovým trendem, jelikož má hlavní vliv na naši obchodní činnost: konkurence je globální a nelítostná. Všechny společnosti hledají způsoby, jak ušetřit a zefektivnit všechny oblasti jejich vlastní obchodní činnosti. To znamená příchozí logistiku a tlak na jejich vlastní dodavatele na snížení nákladů, zrychlení jejich vlastních procesů a snížení pracovní síly, vyhnutí se skladování jak součástek, tak hotových produktů a snížení nákladů odchozí logistiky.

V automobilovém odvětví musíme vyvinout produkty, které mohou lépe chránit technické a elektrické součástky tím, že zamezí vzniku elektrostatického výboje, budou bez vláken, voděodolné, budou chránit proti znečištění a neoprávněné manipulaci.

Na závěr, nejdůležitějším trendem desetiletí je elektronické podnikání prostřednictvím internetu s produkty, které mohou být s rychlostí a přesností integrovány do automatizovaných skladů. Jsme hrdí na to, že jsme certifikovaným dodavatelem Autostore® Hatteland. Pro více informací: www.schoellerallibert.cz

 

Děkujeme za rozhovor.

[images cols=“five“]
[image link=“#“ image=“42326″]
[image link=“#“ image=“42327″]
[image link=“#“ image=“42328″]
[/images]

Září 2017 v porovnání se srpnem 2017. Objem maloobchodu vzrostl o 0,7 % v eurooblasti a 0,3% v EU28

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Podle odhadů Eurostatu vydaných 7. listopadu v září 2017 v porovnání s srpnem 2017 vzrostl sezónně očištěný objem maloobchodu o 0,7 % v eurozóně a o 0,3 % v EU28. V srpnu poklesl objem maloobchodu o 0,1 % v eurozóně, zatímco v EU se zvýšil o 0,5 %.
V září 2017 se v porovnání se zářím 2016 kalendářně upravený index maloobchodních tržeb zvýšil o 3,7 % v eurozóně a o 3,5 % v EU28.[/quote]

Měsíční srovnání podle odvětví maloobchodu a podle členských států
          0,7 % nárůst objemu maloobchodu v eurozóně v září 2017 v porovnání se srpnem 2017 je způsoben nárůstem o 1,3 % u potravin, nápojů a tabáku a o 0,5 % u nepotravinářských výrobků, zatímco u paliva pro automobily klesl o 0,4 %. V EU28 vzrostl o 0,3 % nárůst objemu maloobchodu růstem o 0,9 % položky „Potraviny, nápoje a tabák“, zatímco pohonné hmoty klesly o 0,6 % a nepotravinářské výrobky o 0,1 %.
Mezi členskými státy, u nichž jsou k dispozici údaje, zaznamenaly nejvyšší nárůst celkového objemu maloobchodu v Irsku (+ 1,4 %), Dánsku a Lucembursku (po + 1,3 %), Francii (+ 1,2%), poklesy byly ve Spojeném království (-2,2 %), Chorvatsku (-1,9 %) a Litvě (-1,0 %).

Roční srovnání podle odvětví maloobchodu a podle členských států
Zvýšení objemu maloobchodu v eurozóně o 3,7 % v září 2017 v porovnání se zářím 2016 je způsobeno nárůstem o 5,1 % u nepotravinářských výrobků a o 2,3 % u “Potravin, nápojů a tabáku“, zatímco u paliva pro automobily kleslo o 0,6 %. V EU-28 je nárůst objemu maloobchodu o 3,5 % způsoben nárůstem o 5,4 % u nepotravinářských výrobků a 1,9 % u „Potravin, nápojů a tabáku“, u pohonných hmot poklesl o 0,1 %.
Mezi členskými státy, u nichž jsou k dispozici údaje, zaznamenaly nejvyšší nárůst celkového objemu maloobchodu v Rumunsku (14,0 %), na Maltě (+ 9,8 %), Irsku (+ 8,2 %), a Lucemburska (25,3 %).

Metody a definice
Index objemu maloobchodu měří vývoj obratu v maloobchodě, upravený o změny cen (deflované), tj. Vývoj celkového množství prodaného zboží na základě údajů očištěných o kalendářní a sezónní účinky.
Sezónně očištěné časové řady eurozóny a EU se počítají agregací sezónně očištěných národních údajů. Eurostat provádí sezónní úpravu údajů pro země, které neupravují své údaje o sezónní vlivy
Chybějící podklady od členských států za poslední měsíce se pro výpočet agregátů eurozóny a odhadují EU.

Objem maloobchodu. % změna proti předchozímu měsíci*

4-17 5-17 6-17 7-17 8-17 9-17
EA19
Maloobchod celkem 0.0 0.5 0.4 0.0 -0.1 0.7
Potraviny, nápoje, tabák 1.1 -0.5 0.6 -0.5 -0.1 1.3
Nepotravinářské produktu mimo autopaliva, z toho: -0.9 1.0 0.5 0.1 0.1 0.5
Textil, odívání, obuv -1.1 0.8 -0.5 0.0 0.3 1.1
Elektro a nábytek 0.0 -0.6 1.2 0.1 -0.4 0.6
Počítačové vybavení, knih a ostatní -0.9 0.8 0.4 0.8 -0.5 :
Farmaceutické a medicinské zboží -0.2 1.6 -0.3 -0.6 0.8 -0.2
Zásilky poštou a internet -0.7 4.3 -1.5 4.6 -0.9 :
Autopalivo ve specializovaných obchodech -0.7 1.0 1.0 -0.8 -0.9 -0.4
EU28
Maloobchod celkem 0.4 0.5 0.1 0.2 0.5 0.3
Potraviny, nápoje, tabák 1.0 -0.2 -0.1 -0.1 0.1 0.9
Nepotravinářské produktu mimo autopaliva, z toho: -0.3 0.7 0.4 0.3 0.9 -0.1
Textil, odívání, obuv -1.0 1.3 -0.6 0.2 0.2 1.1
Elektro a nábytek 0.3 -1.2 1.4 0.4 -1.1 1.1
Počítačové vybavení, kniyh a ostatní -0.9 1.3 0.8 1.1 1.3 -2.5
Farmaceutické a medicinské zboží 0.0 1.2 0.3 -0.6 0.9 0.0
Zásilky poštou a internet 1.9 1.9 -1.5 1.3 5.5 0.1
Autopalivo ve specializovaných obchodech 0.2 1.2 0.5 -0.6 -0.5 -0.6

 

Maloobchod celkem 4-17 5-17 6-17 7-17 8-17 9-17
EA19 0.0 0.5 0.4 0.0 -0.1 0.7
EU28 0.4 0.5 0.1 0.2 0.5 0.3
Belgie 0.7 1.4 0.0 -1.2 -0.7 0.1
Bulharsko 0.9 0.2 -0.7 0.5 0.2 0.1
Česká republika -0.6 1.2 0.6 -1.1 0.4 c
Dánsko 0.9 -0.8 0.6 0.5 -0.8 1.3
Německo 0.0 0.2 1.0 -0.5 -0.2 0.5
Estonsko -0.5 0.2 0.7 -1.0 -0.5 1.0
Irsko 0.4 1.5 0.0 0.2 0.5 1.4
Řecko 1.6 -1.8 2.4 1.8 -3.3 c
Španělsko 0.8 0.4 0.4 -0.3 0.1 0.4
Francie -0.6 1.0 -0.5 0.5 0.4 1.2
Chorvatsko -2.3 0.6 3.3 0.0 0.4 -1.9
Itálie 0.1 -0.1 0.5 -0.1 0.2 0.3
Kypr 1.2 0.0 1.0 -1.5 0.0 c
Lotyšsko 1.5 1.0 -0.6 0.9 0.5 -0.6
Litva -0.1 1.5 -1.3 0.5 0.7 -1.0
Lucembursko 0.9 0.6 0.2 0.6 -0.8 1.3
Maďarsko -0.7 1.7 0.6 -0.4 0.6 0.9
Malta 1.1 0.1 0.4 0.5 1.3 1.1
Nizozemí 0.1 0.7 0.3 0.5 -1.1 c
Rakousko -1.1 0.6 0.9 -0.5 -1.0 0.5
Polsko -0.3 0.2 1.7 -0.3 -1.2 0.9
Rumunsko 0.4 1.0 -0.3 3.1 2.1 0.5
Slovinsko -2.0 0.9 0.8 1.0 -0.9 -0.3
Slovensko 0.6 0.9 0.5 -0.7 1.1 0.8
Finsko 0.7 -0.3 0.7 0.8 -0.1 0.6
Švédsko 0.4 0.9 -0.3 1.4 -0.2 0.9
Spojené království 2.0 0.4 -1.9 0.8 3.3 -2.2
Norsko 0.4 1.5 -0.7 0.5 -0.6 :
Švýcarsko -3.0 0.5 0.9 -1.0 -0.6 0.5

* Kalendářně a sezónně upraveno c  důvěrné

 

Objem maloobchodu; % změna proti témuž měsíci předchozího roku*

 

4-17 5-17 6-17 7-17 8-17 9-17
EA19
Maloobchod celkem 2.8 2.8 3.5 2.3 2.3 3.7
Potraviny, nápoje, tabák 3.5 2.3 2.8 1.5 1.4 2.3
Nepotravinářské produkty mimo autopaliva, z toho: 2.6 3.6 3.6 3.5 3.6 5.1
Textil, odívání, obuv 2.7 3.5 1.6 1.8 2.7 8.5
Elektro a nábytek 2.0 2.3 3.6 3.8 3.4 5.2
Počítačové vybavení, knih a ostatní 2.7 3.2 4.4 4.6 4.0 :
Farmaceutické a medicinské zboží 2.2 4.0 3.4 1.3 2.8 2.4
Zásilky poštou a internet 6.7 11.8 7.0 12.7 11.1 :
Autopalivo ve specializovaných obchodech 0.0 -0.1 4.2 1.1 -0.4 -0.6
EU28
Maloobchod celkem 3.0 2.8 3.0 2.3 3.0 3.5
Potraviny, nápoje, tabák 3.6 2.2 2.1 1.4 1.5 1.9
Nepotravinářské produkty mimo autopaliva, z toho: 3.2 3.5 3.7 3.4 4.5 5.4
Textil, odívání, obuv 3.7 4.3 2.7 2.2 3.2 8.8
Elektro a nábytek 3.3 2.1 3.9 4.1 2.9 5.3
Počítačové vybavení, knihy a ostatní 0.5 1.8 3.3 3.7 6.0 2.3
Farmaceutické a medicinské zboží 3.0 4.5 4.7 2.4 3.3 3.5
Zásilky poštou a internet 11.9 13.0 8.2 8.8 15.4 15.4
Autopalivo ve specializovaných obchodech 0.3 1.0 4.2 1.4 0.8 -0.1

 

Maloobchod celkem 4-17 5-17 6-17 7-17 8-17 9-17
EA19 2.8 2.8 3.5 2.3 2.3 3.7
EU28 3.0 2.8 3.0 2.3 3.0 3.5
Belgie -0.9 0.8 2.1 -1.6 -1.2 1.0
Bulharsko 2.3 6.2 2.6 2.4 3.0 2.4
Česká republika 5.3 7.4 6.9 4.7 4.8 c
Dánsko 1.4 0.6 1.0 1.8 0.3 2.7
Německo 4.0 3.5 4.7 3.0 2.6 4.6
Estonsko 2.1 1.5 3.4 1.6 1.5 1.6
Irsko 8.4 7.6 7.3 7.6 6.5 8.2
Řecko 2.1 0.3 3.7 2.5 0.1 c
Španělsko 1.6 3.0 2.9 0.7 1.7 2.5
Francie 3.5 3.5 3.2 3.7 3.5 4.6
Chorvatsko 0.5 1.8 8.1 6.0 6.1 3.7
Itálie 0.7 0.2 1.6 0.6 1.1 2.5
Kypr 5.2 8.3 7.5 5.4 5.6 c
Lotyšsko 3.5 4.1 3.7 4.6 5.3 4.9
Litva 4.5 6.6 3.0 3.3 3.0 2.1
Lucembursko -25.1 -24.7 -24.8 -24.6 -27.4 -25.3
Maďarsko 1.7 5.5 5.7 4.2 4.7 5.9
Malta 6.0 4.4 3.4 3.0 6.9 9.8
Nizozemí 3.4 2.9 3.6 3.6 2.8 c
Rakousko 0.7 1.3 2.8 2.3 0.1 0.7
Polsko 4.5 5.5 5.0 4.0 3.1 4.1
Rumunsko 5.5 13.8 7.3 9.6 15.5 14.0
Slovinsko 7.8 9.1 9.1 9.6 7.4 7.0
Slovensko 6.4 7.7 7.8 4.9 6.5 7.4
Finsko 3.2 1.2 2.7 3.6 3.0 3.2
Švédsko 1.7 0.2 1.1 3.5 2.6 4.1
Spojené království 4.4 1.9 0.6 -0.4 3.7 1.3
Norsko 2.3 2.5 2.4 3.4 2.5 :
Švýcarsko -1.3 -0.6 1.7 0.0 -1.0 -0.3

*Kalendářně upraveno    Data nedostupná         Důvěrné

 

 

       Indexy deflovaného obratu maloobchodu celkem kalendářně upravené. Základní rok 2010

 

  09/14 09/15 09/16 10/16 11/16 12/16 01/17 02/17 03/17 04/17 05/17 06/17 07/17 08/17 09/17
EA19 96.8 99.8 100.7 106.7 104.4 127.2 100.2 92.4 103.1 102.9 104.3 104.8 105.2 107.4 104.4
EU28 98.3 102.2 104.3 110.1 110.4 131.4 101.5 95.8 105.6 106.6 108.0 108.2 109.3 111.0 108.0
Belgie 99.7 102.4 100.5 107.0 100.9 126.5 103.9 89.6 104.0 102.5 106.1 107.1 105.6 96.3 101.5
Bulharsko 130.6 142.1 146.9 146.0 141.6 158.1 123.9 122.5 140.9 140.1 145.1 147.7 156.2 158.7 150.4
Česká republika 100.9 99.1 97.0 106.4 106.8 132.6 99.8 88.8 109.4 99.5 101.3 107.2 105.0 97.7 96.7
Dánsko 101.8 108.9 114.4 118.2 124.1 141.7 106.1 104.0 120.1 118.0 123.1 123.1 116.2 118.1 c
Německo 89.7 90.4 91.7 98.5 102.7 121.3 91.1 83.6 94.5 99.8 101.4 99.5 98.8 99.8 94.2
Estonsko 99.2 104.3 104.7 113.2 114.1 132.0 101.8 99.0 113.9 111.6 111.4 110.6 112.7 108.5 109.5
Irsko 119.0 124.0 128.0 132.8 130.0 149.5 121.6 110.9 127.9 128.7 138.0 139.6 141.2 137.0 130.1
Řecko 98.9 108.0 112.5 115.1 134.2 173.5 109.0 113.0 109.3 114.9 118.3 121.2 120.1 120.4 121.7
Španělsko 71.9 69.5 71.2 71.4 70.0 81.5 67.4 70.9 66.6 71.4 67.1 72.0 76.7 74.6 c
Francie 80.8 84.6 87.3 88.6 86.0 105.4 89.7 77.8 86.1 86.4 88.3 91.4 98.9 89.3 89.5
Chorvatsko 108.4 113.5 115.2 122.2 118.2 152.0 116.5 106.7 117.0 117.0 117.5 119.2 105.8 137.5 120.5
Itálie 103.5 104.7 106.7 102.8 92.0 110.3 83.0 82.7 97.7 99.5 103.2 113.8 130.2 129.8 110.7
Kypr 91.9 93.9 93.6 100.5 94.0 117.6 95.7 82.2 91.4 92.3 95.2 92.5 101.5 92.6 95.9
Lotyšsko 87.2 91.8 94.1 95.3 92.3 119.3 86.1 80.6 88.6 95.0 96.4 101.2 107.1 100.7 c
Litva 121.9 127.2 128.5 130.6 124.1 143.5 118.1 110.3 122.8 125.8 133.3 133.4 142.0 145.4 134.8
Lucembursko 122.0 129.5 139.4 145.0 136.5 161.2 128.1 121.2 136.2 136.2 147.3 143.9 150.2 154.2 142.3
Maďarsko 155.8 62.5 62.1 48.8 44.8 54.0 42.9 40.4 46.5 47.4 47.6 47.5 49.7 43.2 46.4
Malta 109.1 114.2 119.1 121.5 120.8 145.3 98.3 96.8 115.0 116.9 119.9 123.7 127.8 127.9 126.1
Nizozemí 97.1 101.3 104.2 111.1 110.2 122.2 100.3 96.1 104.2 109.2 111.1 112.4 117.9 116.4 114.4
Rakousko 89.0 92.6 92.4 100.3 97.9 112.3 94.0 84.2 95.7 96.3 101.5 101.7 102.0 95.6 c
Polsko 105.8 110.4 120.2 122.9 114.7 137.3 109.5 106.2 124.6 123.0 124.1 125.2 129.0 128.7 128.0
Rumunsko 86.1 88.3 90.8 91.1 90.2 111.9 84.0 79.7 88.7 88.1 90.8 92.8 102.4 102.9 94.5
Slovinsko 114.7 128.5 141.1 142.5 148.0 157.9 118.3 120.8 139.0 145.0 149.0 146.2 157.6 169.3 160.9
Slovensko 99.5 99.8 102.0 110.5 103.2 118.6 102.1 96.3 107.6 105.2 104.2 108.8 112.4 110.0 109.1
Finsko 100.3 103.2 104.7 107.3 109.0 124.9 96.8 95.7 108.6 107.9 112.1 114.7 108.4 110.4 112.5
Švédsko 97.5 97.6 100.4 103.8 102.9 122.7 95.6 88.5 100.3 102.0 108.7 110.9 114.1 110.0 103.6
Spojené království 104.1 112.0 113.5 119.9 120.8 139.2 107.4 101.1 114.4 116.5 124.2 127.3 127.0 123.5 118.2
Norsko 101.0 107.5 112.0 119.0 133.5 146.8 104.5 107.5 107.7 115.1 115.0 112.5 115.8 116.0 113.4
Švýcarsko 105.4 105.0 104.5 108.7 111.9 131.8 99.4 92.7 103.1 101.9 117.2 119.0 113.2 114.7 :

 

Komise navrhuje rybolovná práva v Atlantiku a Severním moři na rok 2018

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: pixabay.com

[quote]Před prosincovým zasedáním Rady ve složení pro rybolov, na němž budou členské státy schvalovat rybolovné kvóty v Atlantiku a Severním moři, předkládá Komise svůj návrh týkající se udržitelného rybolovu.[/quote]

Komise předložila svůj návrh rybolovných práv v Atlantiku a Severním moři na rok 2018 7.11 . Komise navrhuje kvóty pro 78 populací: v případě 53 populací se rybolovná kvóta buď zvýšila, nebo zůstává na stejné úrovni a u 25 populací je nižší. Rybolovná práva neboli celkové přípustné odlovy jsou kvóty stanovené pro většinu komerčních rybích populací, díky nimž se udržují zdravé populace, zároveň ale odvětví umožňují nejvyšší možné úlovky. Jelikož některé klíčové populace ryb rostou – zejména populace jazyka obecného v Severním moři, štikozubce severního a jižní populace kranase obecného – zvyšuje se i ziskovost odvětví rybolovu. Odhadovaný výnos činí v roce 2017 1,5 miliardy EUR.

Karmenu Vella, komisař pro životní prostředí, námořní záležitosti a rybolov, k tomu uvedl: „Naše loďstvo má stále vyšší zisky a to proto, že některé klíčové rybí populace v EU jsou zdravější a hojnější. Vytrvalost našich rybářů a odpovědná rozhodnutí v oblasti řízení rybolovu jsou důkazem toho, že udržitelnost a ziskovost se vzájemně nevylučují. Nesmíme však podlehnout pocitu sebeuspokojení. Musíme pokračovat ve společném úsilí s cílem obhospodařovat naše moře a oceány způsobem, který prospívá životnímu prostředí a hospodářství a bude přínosem i pro příští generace.“

EU udělala v posledních letech obrovský pokrok – od roku 2009, kdy bylo maximálního udržitelného výnosu dosaženo pouze u 5 populací, jich dnes této úrovně dosahuje 44. Cílem společné rybářské politiky je do roku 2020 dosáhnout udržitelné úrovně rybolovu u všech rybích populací. Při dosahování tohoto záměru se zohledňují socioekonomické a environmentální faktory. Právně závazné lhůty pro cíl do roku 2020 se nezadržitelně blíží, rozpětí pro stanovení kvót, které nejsou udržitelné, se zužuje.
Komise se společně s členskými státy snaží rybáře v této fázi přechodu podporovat. Tento návrh bude předložen, aby mohl být projednán členskými státy. Ty o něm rozhodnou na prosincovém zasedání Rady pro rybolov, jenž se bude konat 11. a 12. prosince v Bruselu. Měl by platit od 1. ledna 2018.

Podrobnosti návrhu
Komise navrhuje rybolovné kvóty na základě nezávislých vědeckých doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES). Návrh se týká jak populací řízených výhradně Evropskou unií, tak populací řízených společně se třetími zeměmi (např. s Norskem) nebo v rámci regionálních organizací pro řízení rybolovu. Mezinárodní jednání ohledně mnohých dotčených populací stále probíhají a k některým dalším populacím mají být vydána vědecká doporučení. Konkrétní údaje ohledně daných populací budou dodány později.
Komise později během podzimu rovněž navrhne některé dodatečné kvóty (tzv. navýšenou kvótu) pro rybolov, jehož se v roce 2018 bude týkat povinnost vykládky, v jejímž rámci se požaduje, aby veškeré úlovky regulovaných komerčních druhů na palubě byly vyloženy a započteny do kvót. Povolená kvóta se tedy navyšuje v zájmu usnadnění přechodu na nový systém bez výmětů. Přesné navýšení pro příslušný druh rybolovu bude určeno na základě vědeckých doporučení. Návrh nezohledňuje nadcházející navýšení celkových přípustných odlovů.
– Navrhované navýšení:
– Komise navrhuje zvýšit celkový přípustný odlov u 19 populací, například humra severského v Severním moři, 4 populací jazyka obecného a 3 populací platýse v severozápadních vodách a pakambaly rodu Lepidorhombus v jihozápadních vodách. Zvýšení rovněž zahrnuje i socioekonomicky významné populace jazyka obecného v Biskajském zálivu, které byly spravovány v rámci plánu řízení vedeného odvětvím a jejich odlov může být nyní zvýšen. Totéž platí pro populaci jazyka obecného ve východní části Lamanšského průlivu a západní populaci kranase obecného, jejichž odlovy lze rovněž zvýšit.
– Populace, které lze lovit stejně jako dříve: 14 populací zůstane na stejné úrovni jako v loňském roce.
– Navrhované snížení: Snížení se navrhuje pro 25 populací. U 15 z nich je navrhované snížení nižší
než 20 %. V případě platýse evropského v Keltském moři a tresky na západě Skotska a v Irském moři je navrhován nulový (celkový přípustný) odlov.
– Návrh zákazu lovu úhoře se zavádí ve všech vodách Unie v reakci na vědecké doporučení, v němž se zdůrazňuje, že je důležité, aby byl zastaven veškerý rybolov zaměřený na ryby ve tření, dokud se jasně nepotvrdí, že se stav populace zlepšuje.
– Populace ryb, pro něž nejsou k dispozici vědecké údaje: V případech, kdy nelze velikost populace kvůli nedostatku údajů řádně odhadnout, se návrh Komise řídí vědeckým doporučením Mezinárodní rady pro průzkum moří, která radí snížit nebo zvýšit celkový přípustný odlov maximálně o 20 %.

Další informace
Podrobnosti o návrzích ze 7.11. pro Atlantik a Severní moře jsou v přiložených tabulkách. („Celkové přístupné odlovy a kvóty“)
Otázky a odpovědi ohledně návrhu Komise týkajícího se rybolovných práv v Atlantiku a Severním moři na rok 2018:
Vědecká doporučení: Celkové přípustné odlovy náležitě zohledňují vědecká doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) a Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR).
Na základě konzultačního dokumentu Komise rovněž proběhla konzultace se zúčastněnými stranami
Víceleté plány řízení Mapa rybářských oblastí
[1] stanovené EU pro určitou populaci.

Letišti Praha přibylo ve 3. čtvrtletí 16,8 procenta cestujících

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Pražskému letišti přibylo během letošního třetího čtvrtletí 16,8 procenta cestujících. Podle mezinárodní asociace leteckých operátorů Airport Council International (ACI) se tak v kategorii letišť s ročním počtem pasažérů mezi deseti až 25 miliony dostalo mezi pětici nejrychleji rostoucích v Evropě. V tiskové zprávě to dnes uvedlo pražské letiště.[/quote]

Před Prahou se umístily Antalya (+56,5 procenta), Ankara (+33,8 procenta), Varšava (24,2 procenta) a Petrohrad (+21,8 procenta). Ruská a turecká letiště podle asociace bodovala i v kategorii největších letišť. Téměř 20procentním tempem rostlo ve třetím čtvrtletí moskevské letiště Šeremeťjevo, istanbulské Atatürkovo letiště si připsalo zhruba 12 procent a téměř osm procent letiště Sabiha Gökçen nacházející se na asijské straně Istanbulu.

Největší meziroční nárůsty počtu odbavených cestujících zažívalo pražské letiště v prvním pololetí letošního roku. V prvním čtvrtletí uvádělo meziroční nárůst o 19 procent, v pololetí 21procentní růst. Růst počtu cestujících na Letišti Václava Havla je podle managementu dán kombinací vyššího počtu provozovaných letů, zvyšování kapacit na stávajících spojích a rostoucí obsazenosti letadel. Loni pražské letiště odbavilo 13 milionů cestujících, do konce roku si management vytyčil cíl zhruba 15 milionů cestujících.

Podle zimního letového řádu, který začal platit koncem října, má pražské letiště pravidelné spojení do 112 míst z 41 zemí. Linky pro cestující provozuje 56 leteckých společností, celkem z Prahy létá 61 aerolinek.

ACI reprezentuje zhruba 500 letišť ve 45 evropských zemích. Ta jsou rozdělena do čtyř kategorií podle počtu ročně odbavených cestujících.

Zdroj: ČTK

Supersport BMW i8 zapůjčený policii má už firma zpátky

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: pixabay.com

[quote]Policie na konci října vrátila zapůjčený hybridní vůz BMW i8, vůz dosáhl smlouvou stanovený počet najetých kilometrů. Nákup obdobných vozů není na pořadu dne, řekl dnes ČTK mluvčí policejního prezidia Jozef Bocán. Vůz sloužil policistům na jižní Moravě.[/quote]

Hybridní supersport za čtyři miliony korun policie převzala k testování na konci června, vrátit ho měla zpět za šest měsíců nebo po ujetí 20.000 kilometrů, podle toho, co nastane dříve. Mluvčí uvedl, že vůz byl vrácen zcela v souladu se smlouvou z důvodu naplnění smluvních podmínek zápůjčky.

„Byl zařazen ve struktuře Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje. Policisté v něm vykonávali službu především na tamní dálniční síti, případně na dalších komunikacích v kraji,“ uvedl Bocán.

Doplnil, že nákup obdobných vozů není v současné chvíli na pořadu dne, avšak v dohledné době policie nevylučuje další podobnou spolupráci.

Šlo o druhé, náhradní BMW i8, které měla policie zapůjčené. První získala v polovině května, na konci května ale vůz havaroval v brněnských Chrlicích, kdy řidič kvůli mozkové příhodě nezvládl řízení. Zranil se on, i zástupce šéfa hradního protokolu Vladimír Kruliš, který byl ve voze s ním.

Vrácení hybridního vozu ČTK potvrdil mluvčí BMW Group ČR David Haidinger.

„Všechno proběhlo naprosto hladce, vůz byl vrácen v souladu se smlouvou, a to kvůli najetým kilometrům,“ řekl Haidinger.

Firma podle něj spolupráci hodnotí velice pozitivně. Dosud však není rozhodnuto, zda v ní firma bude pokračovat, uvedl mluvčí.

Nešlo o první spolupráci mezi společností BMW Group ČR a policií, letos měli policisté od dubna zapůjčených na půl roku také 11 elektromobilů BMW i3. Šest vozů stejného typu společnost zapůjčila tento týden i záchranné zdravotní službě, putovaly například do Prahy, Brna, Ostravy či Zlína.

Zdroj: ČTK

Sourozenci u soudu žádají víc za vyvlastněné pozemky pro D11

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

[quote]Lubomír Bažant a jeho sestra Leona Šimůnková se u Krajského soudu v Hradci Králové domáhají na Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vyšší náhrady za vyvlastnění pozemků určených pro dálnici D11. Jde o zhruba 3500 metrů čtverečních nedaleko Praskačky na Královéhradecku. Soudy v jiném líčení už dříve nároky sourozenců neuznaly, avšak stanovily náhradu na 63 korun za metr čtvereční, která ale podle žalobců není dostačující. Stát Bažantovi nabídl v roce 2004 odkup pozemků právě za 63 korun za metr čtvereční.[/quote]

Odvolací Vrchní soud v Praze v listopadu 2015 definitivně potvrdil zamítnutí žaloby sourozenců proti samotnému vyvlastnění pozemků. Stát Bažantovi nabídl odkup za 63 korun za metr čtvereční, on chtěl ale jednat o vyšší ceně. Bažant v minulosti uvedl, že pozemky se sestrou byli ochotni prodat za 200 korun za metr čtvereční. Když cenu nabídnutou státem nechtěl akceptovat, následovalo vyvlastnění.

Soudní znalec Václav Zima dnes svými závěry podpořil předchozí verdikt soudu. Také Zima cenu pozemku vypočítal na 63 korun za metr čtvereční, vycházel z právních předpisů platných v době podání žádosti o vyvlastnění. Své závěry zdůvodnil například i tím, že trh s pozemky se od roku 2004 zásadně změnil, cena za pozemky v trase komunikací se odvíjí i podle toho, kdo silnici staví a kde se pozemky nacházejí. Ani to, že byly pozemky oceněny jako pole, když už existovalo územní rozhodnutí pro dálnici a s pozemky se počítalo pro komunikaci, není podle znalce v kontextu té doby nepochopitelné.

„V roce 2004 byl na trhu jen jeden velký hráč, který vykupoval za stát pozemky pro stavbu dálnic, a tím bylo ŘSD. Provedl jsem orientační výpočet podle tehdy platného cenového předpisu a dospěl jsem k ceně 63 korun za metr čtverečních,“ uvedl Zima.

Advokát žalobců Jiří Všetečka ale upozornil na to, že například při výkupu pozemků v místě plánované hradecké křižovatky Mileta, která je související stavbou, platí město za pole 560 korun za metr čtvereční.

„Je potřeba také rozlišovat, jestli je investorem stát, město, nebo kraj. Například město není limitováno cenovým věstníkem, může nabídnout sjednanou cenu. V roce 2004 byl pro stanovení ceny pozemků pro dálnice určujícím investorem stát a je potřeba vycházet z jeho cenové politiky,“ uvedl Zima.

Soud líčení odročil na neurčito kvůli doplnění znaleckého posudku, které navrhli žalobci.

„Nejde stanovovat obvyklou cenu podle cenového předpisu, který tou obvyklou cenou není. Podle nás by to měla být obvyklá cena v místě a čase,“ řekl Všetečka.

Soudce uvedl, že nebude možné žalobě vyhovět, pokud žalobci neprokážou, že obvyklá cena byla v daném místě vyšší než 63 korun.

Zdroj: ČTK

České dráhy vyhlásí soutěže na nové vlaky za 20 mld. Kč

Od
Michaela Drábková
-

[quote] České dráhy do konce roku vyhlásí soutěže na nové vlaky za dvacet miliard korun. Jedním z důvodů je snaha uspět v boji s konkurencí po částečném otevření železničního trhu v roce 2019. V tiskové zprávě to dnes oznámil dopravce.[/quote]

S vítězi v celkem sedmi výběrových řízeních dopravce uzavře rámcové smlouvy, na jejichž základě bude jednotlivá vozidla odebírat. Dráhy ale upozornily, že vozidla odeberou pouze tehdy, pokud se mu na ně podaří získat spolufinancování z evropských dotací, nebo se s objednateli dohodne na úhradě nákladů spojených s jejich nasazením.

„V rámci sedmi veřejných zakázek budeme hledat výrobce 90 vozů a 31 elektrických jednotek pro dálkovou dopravu, 30 elektrických a osmi motorových jednotek pro regionální dopravu a pěti netrakčních push-pull souprav (souprav s řídícím vozem bez lokomotivy) pro regionální dopravu,“ uvedl člen představenstva ČD odpovědný za osobní dopravu Michal Štěpán.

Počet vozidel, které plánují ČD koupit, odpovídá požadavkům krajů a ministerstva dopravy na zajištění služeb v železniční dopravě. V roce 2019 Českým drahám vyprší většina dlouhodobých smluv, které mají s jednotlivými dopravci uzavřené.

„Pokud chceme uspět v konkurenčním boji, musíme se na plnění přání objednatelů včas připravit. Díky rámcovým smlouvám budeme mít již předem vybrané dodavatele, a když získáme smlouvy, můžeme rovnou zadat výrobu nových vozidel,“ uvedl Miroslav Kupec, který má ve vedení ČD na starosti správu majetku a servis železniční techniky.

České dráhy vypravují denně v průměru 7016 vlaků, které za rok ujedou více než 120 milionů kilometrů, denně to je kolem 340.000 km. Provozují přibližně 4300 vozidel. Dopravce za devět měsíců letošního roku přepravil 131 milionů pasažérů. Celá skupina Českých drah, kam rovněž patří například Výzkumný ústav železniční nebo poskytovatel datových služeb ČD Telematika, zaměstnávala na konci pololetí 23.460 lidí.

Zdroj: ČTK

Budoucnost Evropy: Komise sezvala náboženské vůdce k diskuzi o efektivní Unii založené na hodnotách

Od
Michaela Drábková
-

[quote]První místopředseda Komise Frans Timmermans 7. listopadu za přítomnosti místopředsedkyně Evropského parlamentu Mairead McGuinessové hostil vrcholné setkání náboženských vůdců z celé Evropy. Toto 13. výroční vrcholné setkání se konalo v souvislosti s probíhající debatou na téma budoucnost Evropy, kterou zahájil 1. března bílou knihou předseda Komise Juncker.[/quote]

První místopředseda Komise Frans Timmermans k tomu uvedl: „Budoucnost Evropy je v rukou jejích občanů. Vytváření této budoucnosti je naší kolektivní odpovědností, naše společné hodnoty jsou naším kompasem. Pravidelný dialog s konfesními, stejně jako s nekonfesními organizacemi nám umožňuje pohlížet na otázku naší společné budoucnosti z různých úhlů. Právě pomocí otevřeného dialogu můžeme vybrat ten nejlepší směr naší společné budoucnosti.“

Toto vrcholné setkání, které je součástí pravidelného dialogu s církvemi, náboženskými společenstvími a filozofickými a nekonfesními organizacemi na základě článku 17 Lisabonské smlouvy, bylo příležitostí k zevrubné diskusi o hodnotách a správě věcí veřejných. Stávající diskuse o budoucnosti Evropy se zaměřuje na otázku, jak dosáhnout toho, aby Evropa byla jednotnější, silnější a demokratičtější. Účastníci se rovněž zabývali lidským rozměrem Evropy, zejména sociálními a environmentálními aspekty, a hledali způsob, jak Evropu budovat na zásadách solidarity, sociální spravedlnosti a udržitelnosti. Přítomné náboženské vůdce Komise požádala o spolupráci během celého procesu hledání budoucnosti Evropy.

Všichni se shodli na tom, že dialog o dnes projednávaných otázkách by měl pokračovat.
Souvislosti

Vrcholná setkání Evropské komise se zástupci církví a náboženských sdružení a společenství, jakož i filozofických a nekonfesních organizací se konají pravidelně každým rokem. Současné setkání je již 13. vrcholným setkáním, které Komise uspořádala. Od roku 2009 je dialog s církvemi, náboženskými společenstvími a filozofickými a nekonfesními organizacemi zakotven v Lisabonské smlouvě (článek 17 SFEU). Odpovědnost za tento dialog nese první místopředseda Komise Timmermans. Na stejné téma o budoucnosti Evropy uskutečnila Komise dne 19. června 2017 své každoroční setkání s nekonfesními organizacemi.

V březnu Komise předložila bílou knihu, kterou zahájila proces úvah o budoucnosti Evropy. Komise se poté zavázala, že povede rozhovory s různými skupinami občanů v různých evropských městech a regionech, aby podnítila diskuzi o vyhlídkách Evropy v roce 2025. V projevu o stavu Unie v roce 2017 upřesnil svoji vizi budoucí Evropy předseda Komise Juncker a zdůraznil, že Evropa je v prvé řadě Unií hodnot. Předseda Juncker také představil plán na vytvoření jednotnější, silnější a demokratičtější Unie.

Další informace
Stav Unie v roce 2017 Bílá kniha o budoucnosti Evropy a jejím dalším směřování
Dialog Evropské komise s církvemi, náboženskými obcemi a filozofickými a nekonfesními organizacemi

Seznam účastníků
– Muslimská aktivistka Seyran ATEŞOVÁ, zakladatelka mešity Ibn Rushd-Goethe v Berlíně
– Švédský a skandinávský metropolita CLEOPAS, Ekumenický konstantinopolský patriarchát
– Starší Massimo DE FEO, vedoucí Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů v území Evropa
– Pan Ron EICHHORN, předseda Evropské budhistické unie
– Francouzský metropolita EMMANUEL, místopředseda Konference evropských církví, Ekumenický konstantinopolský patriarchát
– Rabín Albert GUIGUI, vrchní bruselský rabín
– Biskup Jean-Claude HOLLERICH, lucemburský arcibiskup
– Imám Táriq OUBROU, rektor mešity v Bordeaux
– Paní Irmgard SCHWAETZEROVÁ, předsedkyně synodu Evangelické církve v Německu (EKD)
– Biskup Noel TREANOR, biskup diecéze Down and Connor
– Arcibiskup Urmas VIILMA, Estonská evangelická luterská církev

Unie očekává, že bonnská konference OSN o změně klimatu přinese podstatný pokrok v provádění Pařížské dohody

Od
Michaela Drábková
-

[quote]EU předpokládá, že se mezinárodní společenství na letošní konferenci OSN o změně klimatu opětovně přihlásí ke svým závazkům. Konkrétně k posílení globální reakce na změnu klimatu a dosažení cílů Pařížské dohody. Tato historická dohoda byla přijata v minulém roce a nyní je klíčové zaměřit se na podrobnosti jejího provádění.[/quote]

Předseda Komise Jean-Claude Juncker ve svém letošním projevu o stavu Evropské unie na půdě Evropského parlamentu jasně uvedl: „Přál bych si, aby Evropa stála v čele boje proti změně klimatu.“ „V minulém roce jsme stanovili globální pravidla hry prostřednictvím Pařížské dohody, kterou Evropský parlament ratifikoval. S ohledem na propad ambicí ve Spojených státech to musí být Evropa, kdo zajistí, abychom z naší planety učinili opět skvělé místo. Je to společné dědictví celého lidstva.“

Miguel Arias Cañete, komisař pro opatření v oblasti klimatu a energetiku, prohlásil: Pařížská dohoda nastavila kurz směřování celosvětového přechodu na moderní nízkouhlíkové hospodářství. Prakticky před našima očima po celém světě dochází stále častěji k čím dál intenzivnějším extrémním meteorologickým jevům, které nás důrazně upozorňují na naléhavost problémů, jimž čelíme. Je načase přejít od slov k činům a urychlit provádění dohody. Konference COP23 poskytne příležitost k tomu, abychom zaručili splnění našeho prvního cíle, kterým je dokončení pařížského pracovního programu do roku 2018.“

Ve dnech 6. až 17. listopadu 2017 se bude v německém Bonnu za předsednictví Fidži konat již 23. konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP23). Zúčastní se jí ministři a státní úředníci a také široké spektrum zástupců občanské společnosti a podnikatelské sféry.

Evropská unie doufá, že konference názorně ukáže pokrok dosažený při přípravě technických pravidel a pokynů pro provádění Pařížské dohody. Jde mj. o pravidla týkající se rámce pro transparentnost a pětiletého cyklu ambicí, jehož účelem je pomoci zúčastněným zemím, aby postupně zvyšovaly své příspěvky. Pracovní program by měl být přijat na konferenci o změně klimatu v roce 2018 (COP24) v polských Katovicích.

Unie dosáhla slibného pokroku při finalizaci legislativního rámce pro dosažení svého pařížského cíle (společných vnitrostátně stanovených příspěvků), tedy snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o minimálně 40 %. Součástí tohoto závazku je revize systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) po roce 2020, stanovení cílů v oblasti snížení emisí do roku 2030 pro odvětví, která nejsou do systému ETS zapojena, jako je například doprava, stavebnictví a zemědělství, a dále začlenění využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví do legislativního rámce EU pro klimatická opatření. Komise také hodlá 8. listopadu představit balíček návrhů týkající se tzv. „čisté mobility“, který by dále usnadnil přechod EU k nízkouhlíkovému hospodářství a mobilitě.

EU se i nadále hlásí ke společnému globálnímu cíli, kterým je v letech 2020 až 2025 každoročně uvolnit 100 miliard USD na financování klimatických opatření v rozvojových zemích. Účelem tohoto financování, které bude pocházet z řady různých zdrojů, je také podstatné navýšení prostředků na přizpůsobování se změně klimatu. V roce 2016 poskytla EU a její členské státy na financování klimatických opatření celkem 20,2 miliardy EUR, což představuje více než 10% nárůst oproti 17,6 miliardy EUR uvolněných v roce 2015.

Vedle oficiálních jednání přinese bonnská konference COP23 také informace o klimatických opatřeních určené širokému spektru zainteresovaných subjektů, včetně měst a regionů, podniků a skupin občanské společnosti. Evropská unie rozhodně podporuje globální akční plán v oblasti klimatu, který je významnou platformou spolupráce mnoha subjektů, a bude se i nadále aktivně podílet na jeho fungování.

Evropskou unii budou v Bonnu zastupovat Miguel Arias Cañete, komisař pro opatření v oblasti klimatu a energetiku, a Siim Kiisler, ministr životního prostředí Estonska, které v současnosti předsedá Radě EU.

Akce plánované během konference COP23

Během konference bude Unie v Pavilonu EU v Bonnu hostitelkou více než 100 akcí.. Akce organizované řadou zemí a organizací z celého světa se zaměří na širokou paletu otázek souvisejících se změnou klimatu – od transformace energetiky, přes úlohu lesů a oceánů, financování klimatických opatření, výzkum a inovace až po posuzování rizik spojených se změnou klimatu.

Tiskové konference EU v Bonnu

Delegace EU bude pořádat pravidelné tiskové konference, které se budou vysílat živě i „na vyžádání” na internetové stránce https://cop23.unfccc.int/

Holešov odhalí pamětní desku svým obyvatelům bojujícím v RAF

Od
Michaela Drábková
-

[quote]V Holešově na Kroměřížsku v sobotu odhalí pamětní desku věnovanou šesti bývalým příslušníkům československých jednotek Britského královského letectva (RAF). V jeho službách se za druhé světové války zapojili do zahraničního protinacistického odboje. Ve všech případech jde o rodáky z Holešova, případně někdejší obyvatele města. Novinářům to dnes řekl Jan Dúbravčík, předseda Vlastivědného kroužku Holešov, který vznik desky inicioval[/quote].

Slavnostní odhalení desky na budově 1. Základní školy ve Smetanových sadech je naplánováno na 14:00. Místo ani datum nebyly zvoleny náhodně. Pět ze šesti odbojářů právě tuto školu v minulosti navštěvovalo, na 11. listopadu navíc připadají světové oslavy Dne válečných veteránů. Na pamětní desce se objeví jména Karla Valáška, Karla Bednaříka, Jana Heina, Roberta Ossendorfa (Osenského), Josefa Hrůzy a Jaroslava Chmelíka.

„Všichni využili možnost se zapojit do protinacistického odboje v rámci Britského královského letectva. Tři z nich byli stíhači. Je zajímavé, že dva z nich byli v jeden den a v jednom prostoru sestřeleni, v podstatě současně. Byli to Robert Osenský a Karel Valášek, kteří ve svých spitfirech museli nouzově přistát,“ uvedl Dúbravčík.

Všech šest odbojářů druhou světovou válku přežilo a po jejím skončení se jim podařilo vrátit se do vlasti.

Odhalení pamětní desky se kromě zástupců města zúčastní také rodinní příslušníci letců, veteráni druhé světové války včetně brigádního generála Emila Bočka, představitelé armády a České obce legionářské.

„Přijedou i zástupci klubů vojenské historie v dobových uniformách. Budou prezentovat výstroj a výzbroj vojsk za druhé světové války. Nízko nad Holešovem proletí i letouny JAS-39 Gripen ze základy v Čáslavi,“ uvedl historik a památkář holešovské radnice Karel Bartošek.

Vlastivědný kroužek navíc aktuálně dokončuje zpracování životopisů všech příslušníků RAF z Holešova. V nejbližších dnech by se měly objevit na oficiálním webu města.

Zdroj: ČTK

1...1 0451 0461 047...1 093Strana 1 046 z 1 093

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253