Pondělí, 22 září, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 1057

Společná iniciativa EU-IOM (Mezinárodní organizace pro migraci) pro ochranu a opětovné začlenění migrant po roce

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Dne 15. prosince 2016 zahájila Evropská unie prostřednictvím Nouzového svěřeneckého fondu pro Afriku (EUTF), s přispěním Německa (48 milionů EUR) a Itálie (22 milionů EUR) společnou iniciativu s Mezinárodní organizací pro migraci na podporu úsilí partnerských zemí v Africe.
Byla zahájena společná iniciativa s cílem posílit řízení migrace a reagovat na naléhavou potřebu chránit a zachránit život migrantů podél migrační cesty Středomořím. Zahrnuje 14 zemí: Burkina Faso, Kamerun, Čad, Pobřeží slonoviny, Gambii, Ghana, Guinea-Bissau, Guinea, Libye, Mali, Mauretánii, Nigeru, Nigérii a Senegalu.[/quote]

Prostřednictvím této iniciativy spolupracují EU a Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) s místními, národními a mezinárodními zúčastněnými stranami za účelem realizace projektů v partnerských zemích s celkovým orientačním rozpočtem 140 milionů EUR. Jeden rok po zahájení společné iniciativy EU-IOM na ochranu a opětovné začlenění migrantů bylo dosaženo konkrétních výsledků: více než 15 000 migrantů získalo dobrovolnou návratovou pomoc a téměř 15 000 [1] vracejících se migrantů má nárok na podporu opětovného začlenění do svých komunit.
V rámci společné pracovní skupiny Evropské unie, Africké unie a Organizace spojených národů s cílem řešit migrační situaci v Libyi se urychlí práce v rámci iniciativy EU – IOM, zejména pokud jde o dobrovolné humanitární navracení z Libye a přijímání a podpora opětovného začlenění v zemích původu.

Výsledky

Zvýšená ochrana a pomoc pro zranitelné a uvízlé migranty

Ušetření životů bylo vždy a je nadále nejvyšší a nejnaléhavější prioritou. Hlavním cílem společné iniciativy EU – IOM je chránit a pomoci migrujícím osobám na všech migračních trasách zajistit, aby migrace byla bezpečnější a lépe spravována a aby byla plně dodržována práva migrantů. Tváří v tvář rostoucímu a neúnosnému počtu migrantů opuštěných v poušti podél středomořské trasy vedla iniciativa EU-IOM k tomu, že se v Nigeru společně s nigerijskými orgány,

zachránilo více než 2 600 migrantů bez prostředků prostřednictvím pátracích a záchranných misí.

Úspora životů musí jít ruku v ruce s komplexními opatřeními ke zlepšení podmínek pro migranty na migračních trasách. Mechanismy zdrojů a reakce migrantů poskytují k tomu komplexní nabídku služeb. Společná iniciativa EU-IOM umožnila zřízení pěti nových středisek ochrany a pomoci v Mali a Burkina Faso, přičemž bude nadále podporovat pět stávajících center v Nigeru. V těchto centrech je zranitelným a uvízlým migrantům poskytována životodárná pomoc a řada podpůrných služeb, jako je jídlo nebo voda (v jednom roce více než 400 000 jídel) a dočasné přístřeší, lékařská a psychosociální pomoc, přístup k informacím, poradenství a trasování (směrování) rodiny.

Rozšiřování mechanismů úhrady migračních zdrojů a reakcí (MRRM) podporuje reakci Nigeru na složité migrační toky, podporuje hospodářský a sociální rozvoj a podporuje proveditelné a účinné alternativy nelegální migrace z Nigeru.

V Libyi je a bude nadále klíčovou prioritou poskytovat ochranu a zlepšit ohavné podmínky uvízlých migrantů. Prostřednictvím iniciativy EU-IOM pomohlo se více než 20 000 osob v místech vylodění, uvnitř i vně zadržovacích středisek nebo v hostitelských komunitách. Zatím bylo 6 000 osob poskytnuta zdravotní péče a 19 000 se pomohlo distribucí základních předmětů a hygienických pomůcek. Přímá pomoc byla poskytnuta více než 9 000 migrantům během Sabrathovy krize, včetně distribuce více než 125 000 jídel.

Podpora je rovněž poskytována sociálně-ekonomickému rozvoji na úrovni obcí za účelem lepší integrace migrantů, vnitřně vysídlených osob a navrátilců a stabilizace jejich hostitelských komunit. Iniciativa EU-IOM také zahrnuje shromažďování informací o profilech, slabinách, záměrech a
potřebách podpory migrantů s asistencí, s cílem informovat o reakcích na politiku a program. To pomáhá partnerským zemím poskytovat přiměřená ochranná opatření a posílit řízení migrace.

 

Dobrovolný návrat

Možnosti dobrovolného návratu jsou důležitým ochranným opatřením pro mnoho zranitelných a uvízlých migrantů, kteří se chtějí vrátit do svých zemí původu, ale nemají k tomu potřebné prostředky. V roce 2017 se více než 15 000 osob bezpečně vrátilo do svých domovských zemí a byla jim poskytnuta pomoc při reintegraci. Toto opatření bude zintenzivněno, aby pomohlo dalším 15 000 lidí, kteří jsou v Libyi uvíznutí, aby se vrátili domů do února 2018.

Podpora opětovného začlenění pomáhá návratu migrantů znovu se usadit ve svých zemích původu. Navrátilci obvykle dostávají podporu, například odbornou přípravu a pomoc při zakládání mikropodniků nebo družstev. Tento proces může nějakou dobu trvat, protože navrátilci mohou narazit na řadu výzev, které mohou mít vliv na jejich schopnost opětovného přizpůsobení a opětovného začlenění. To může mít dopad i na ostatní členy jejich komunity. Z tohoto důvodu je zapojení místních komunit do projektů zásadní.

Řešením ekonomických, sociálních a psychosociálních potřeb navrátilců je zajištěno místní vlastnictví, partnerství a těsnější sladění s plánováním rozvoje. Například v oblasti Kayes v Mali iniciativa podpořila založení drůbeží farmy pro 300 pracovníků (migrantů a členů komunity) ve spolupráci s nevládní organizací Human-Help.

IOM také pomohla více než 900 migrantům vrátit se z Nigeru do Guineje Bissau. V důsledku iniciativy EU-IOM nyní pracuje dvacet navrátilců a členů komunity v pekařském projektu v Bissau City. Zlepšit politiku a reakci vlád a zúčastněných stran

Předpokládá se akce zaměřená na posílení kapacity subjektů zapojených do reintegračních činností podporou národních koordinačních struktur a dalších příslušných zúčastněných stran.
Cílem je zvýšit státní odpovědnost za opětovné začlenění vracejících se migrantů a rozvinout a posílit koordinační mechanismy.

V tomto ohledu byly standardní provozní postupy definovány na regionální úrovni pro asistovaný dobrovolný návrat a reintegraci. Budou připravovat návrhy vnitrostátních operačních postupů, jak tomu bylo například v Kamerunu. (Bezpečná a informovaná migrace pro více než 53 000 příjemců). Provádějí se akce zvyšující povědomí, které poskytují spolehlivé informace o nákladech a rizicích spojených s nelegální migrací, evropským azylovým právem a faktickou skutečností, která čeká na přistěhovalce v Evropě, jakož i alternativy, jako je legální a bezpečná migrace, práva a povinnosti a příležitosti pro dobrovolného návratu a opětovného začlenění. Toto úsilí dosáhlo 53 381 migrantů v Nigeru v období od dubna do listopadu 2017 a poskytlo jim realistický obraz, na němž by mohly vycházet budoucí rozhodnutí.

Zlepšit údaje o migračních tocích, trasách a trendech, jakož i o potřebách a zranitelnostech migrantů
S cílem lépe poskytnout pomoc zranitelným migrantům a podpořit vlády při vymezení politiky podporující bezpečnou, řádnou a plánovanou migraci je zapotřebí lepší pochopení současných migračních toků na regionální úrovni. Společná iniciativa poskytla dvakrát týdně aktualizované údaje včetně kumulovaných čísel, umožňujících partnerům shromažďovat spolehlivé údaje a lépe sledovat migrační toky.

1] 30. listopadu 2017

Příští kroky

EU podpoří urychlení programu IOM pro asistované dobrovolné návraty z Libye do zemí původu a do února 2018 bude financovat dalších 15 000 dobrovolných výnosů z Libye.

Rekonstrukce hlavního nádraží v Brně na dva roky omezí vlaky

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Brněnské hlavní nádraží čeká od dubna příštího roku rekonstrukce za 2,7 miliardy korun. Skončí v roce 2019 a výrazně omezí provoz vlaků. Chystá se kompletní modernizace zabezpečovacího zařízení, rekonstrukcí projdou mosty přes Hybešovu a přes Křídlovickou a také výhybky na jižním konci stanice, řekla ČTK mluvčí Správy železniční a dopravní cesty (SŽDC) Kateřina Šubová. Investice je nutná bez ohledu na polohu a termín stavby nového nádraží, aby současné mohlo ještě do otevření nového vůbec fungovat.[/quote]

Největší část peněz, přes dvě miliardy, bude stát instalace nového zabezpečovacího zařízení, které nahradí dosluhující elektromechanické. U mostů přes Křídlovickou a Hybešovu sice ještě neskončilo správní řízení, v němž se řeší jejich případné prohlášení za památku, SŽDC však s nimi musí jako s památkami nakládat, což jejich opravu prodraží a prodlouží.

Stavební práce se na začátku osobní dopravy nedotknou, bude se stavět na dolním nádraží.

„Je potřeba upravit kolejiště, vybudovat podchod a postavit nástupiště. Předpoklad dokončení je v červenci,“ uvedla Šubová.

Teprve poté nebude možný příjezd na páté a šesté nástupiště kvůli rekonstrukci mostů.

V prosinci příštího roku naváže výluka v celém obvodu stanice, protože se začne dělat zabezpečovací zařízení, výhybky na jižním konci stanice a bude se pokračovat na opravě mostů.

„Stavební práce mají být hotové do konce roku 2019 a v roce 2020 se ještě počítá s dokončovacími pracemi,“ sdělila Šubová.

Nejcitelněji zasáhnou výluky do provozu v roce 2019, protože nádraží nebude průjezdné. Vjíždět na něj budou jen některé vlaky od České Třebové, Moravského Krumlova a Jihlavy, ostatní budou využívat dolní nádraží. Počítá se také s ukončením vlaků od Tišnova v Králově Poli.

„Konkrétnější však budeme až na podzim příštího roku,“ uvedla mluvčí Českých drah Monika Bezuchová.

Brněnské hlavní nádraží se dlouhodobě nechávalo „dožít“ a počítalo se s tím, že v současnosti již bude fungovat nové nádraží. Proto v posledních pěti letech prochází výraznými opravami. O jeho odsunu o kilometr na jih se sice mluví již téměř 100 let, v posledních 20 letech byl však hlas odpůrců tak silný, že se dosud nestaví. Požadují totiž zachování nádraží blízko centra města a studie proveditelnosti prokázala, že je to možné, že není bezpodmínečně nutné je přesouvat. Do konce ledna má padnout rozhodnutí města a kraje, na které naváže ministerstvo dopravy.

Zdroj: ČTK

V kauze nákupu letounů CASA budou vypovídat bývalí ministři

Od
Michaela Drábková
-

Projednávání kauzy nákupu letadel CASA bude dnes u Obvodního soudu pro Prahu 6 pokračovat výslechem dalších svědků. Soudkyně si předvolala mimo jiné některé bývalé ministry druhé vlády Mirka Topolánka – Petra Bendla, Martina Bursíka a senátorku Danielu Filipiovou. Obžalobě ze zneužití pravomoci čelí exministryně obrany Vlasta Parkanová a někdejší šéf ministerské sekce vyzbrojování Jiří Staněk.

Státní zástupce vyčítá Parkanové a Staňkovi to, že na cenu letounů nenechali zpracovat nezávislý posudek. Státu tak prý způsobili škodu 819 milionů korun. Ministerstvo obrany po obžalovaných tuto částku požaduje jako náhradu škody. Staněk vinu odmítl, Parkanová na jednání zatím nepřišla. Oběma hrozí až desetileté vězení.

O pořízení transportních letadel za více než 3,5 miliardy korun rozhodla Topolánkova vláda jednomyslně v dubnu 2009 – tedy v době, kdy už byla v demisi poté, co jí Sněmovna vyslovila nedůvěru. Nákup byl kritizován jako předražený. Bendl byl tehdy ministrem dopravy za ODS, Bursík místopředsedou vlády a ministrem životního prostředí za Stranu zelených a Filipiová měla na starosti zdravotnictví.

Kromě tehdejších ministrů má dnes vypovídat bývalý velitel letecké základny ve Kbelích Josef Bejdák a slovo by měl dostat i klíčový svědek obžaloby, pilot Karel Daňhel.

Zdroj: ČTK

Úspěšný model 707 přenesl firmu Boeing do proudové éry

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Americká továrna Boeing byla za druhé světové války jedním z hlavních dodavatelů velkých bojových letadel, produkovala slavné bombardéry B-17 nebo B-29. Firma ze Seattlu se pokoušela uplatnit také na civilním trhu, a to již před válkou, v porovnání s konkurencí se jí ale dlouho příliš nedařilo. Zlom přišel až s nástupem nové éry, na jejímž úsvitu Boeing 20. prosince 1957 představil typ 707, své první proudové dopravní letadlo.[/quote]

„Sedmsetsedmička“ přitom nebyla ani zdaleka prvním strojem pro přepravu cestujících s tímto druhem pohonu, průkopnickým modelem se už v roce 1949 stal britský de Havilland Comet. Proudové motory měl i francouzský Sud Aviation Caravelle, jenž poprvé vzlétl v květnu 1955, nebo ve stejné době představený sovětský Tupolev Tu-104, který do své flotily zařadily i Československé aerolinie. Boeing ovšem přišel s letounem, který byl pokročilejší, rychlejší i ekonomičtější.

Do vývoje nového stroje se firma, jež získala zkušenosti s velkými proudovými letouny už na přelomu 40. a 50. let díky bombardérům B-47 a B-52, pustila v roce 1952. Projekt, který si vyžádal počáteční investici ve výši 16 milionů dolarů, byl přitom poměrně riskantní, vedení Boeingu totiž v tu chvíli mohlo jen hádat, jak se k novému letounu postaví potenciální zákazníci z řad aerolinek. Ty totiž v tu dobu spokojeně používaly první velká vrtulová letadla s přetlakovými trupy.

Prvním výsledkem práce Boeingových inženýrů se stal prototyp, který poprvé vzlétl v červenci 1954 a jenž nesl trochu matoucí označení 367-80 (číslo 367 totiž výrobce použil také v případě modelu Stratofreighter, tedy vojenského transportního letounu, odvozeného od vrtulového bombardéru B-29). Prototyp proudového dopravního stroje ale nakonec stejně všichni znali pod jménem Dash 80, tedy česky Pomlčka 80. Jeho dalším vývojem pak vznikl jak civilní Boeing 707, tak vojenská verze.

Sedmička na začátku typového označení nového modelu vycházela ze systému, který se u firmy Boeing zaváděl právě začátkem 50. let. Trojka a čtyřka podle něj připadaly běžným letadlům, pětka proudovým motorům, šestku vyhradili konstruktéři pro rakety a řízené střely, původně stranou nechaná sedmička připadla nové kategorii proudových dopravních letadel. O jméně prvního modelu ovšem vedle inženýrů rozhodovali i odborníci na marketing – a těm přišlo logické označení 700 moc obyčejné.

Dali proto hlavy dohromady a nakonec se shodli na tom, že pro lepší zvuk bude nejlepší „šťastnou sedmičku“ zopakovat také na konci. Zrodil se tak systém, který společnost Boeing používá pro pojmenování dopravních letadel dodnes. Za základním označením přitom vždy následuje pomlčka a tři číslice, jež odborníkům i fanouškům letectví na první pohled řeknou, o kterou verzi daného modelu se jedná. První stroj, představený před 60 lety, tak nesl označení 707-120.

První „sedmsetsedmičky“ ještě nezvládly non-stop lety přes Atlantik, firma ale brzy přišla s prodlouženou verzí 707-320, která dokázala z USA do Evropy doletět bez mezipřistání (jeden ze strojů se za JFK stal prvním proudovým Air Force One). I díky tomu byl Boeing 707 nejúspěšnějším z první generace proudových dopravních letounů, do roku 1979 se jich (včetně kratší verze, pojmenované výjimečně 720) vyrobilo 1010. Druhého Convairu 880 se vyrobilo 950 kusů, Douglas DC-8 vznikl v 556 exemplářích.

Podobně úspěšný vojenský stroj, vzešlý z prototypu Dash 80, dostal označení C-135 (pro transportní variantu) a vyrobilo se jich více než osm stovek. Nejrozšířenější mezi několika verzemi je tankovací KC-135, která vzniklo více než šest stovek a dodnes tvoří páteř amerického programu tankování ve vzduchu. Zato civilní Boeingy 707 jsou už dnes na letištích raritou, využívá jich pár nákladních dopravců, u aerolinek létaly naposledy v Íránu v roce 2013.

Zdroj: ČTK

Venezuela zabránila 120 dětem v odletu za rodiči do Peru

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Venezuelské úřady v pátek zabránily více než 120 dětem odletět za rodiči do Peru, podle Caracasu předložily falešné cestovní doklady. Organizátor výpravy ale tvrdí, že děti měly vše v pořádku a že se jen staly rukojmími v přetrvávajících politických sporech. Uvedla to dnes agentura AP.[/quote]

Venezuelský prokurátor Tarek Saab řekl, že děti z Caracasu neodletěly a byly vráceny zpět ke svým příbuzným.

Óscar Pérez, který z Peru cestu dětí spoluorganizoval, trvá na tom, že skupina splnila všechny podmínky k odletu. Děti směřovaly do peruánské metropole Limy, kde na ně podle Péreze čekaly rodiče, kteří v Peru žijí a pracují.

Pérez je přesvědčen, že se skupina stala nedobrovolně rukojmím v politickém sporu, který proti sobě postavil autoritativní venezuelský režim a většinu latinskoamerických států.

Pravicový peruánský prezident Pedro Pablo Kuczynski patří ke kritikům venezuelského socialistického prezidenta Nicoláse Madura. V srpnu Lima oznámila, že vyhostí venezuelského velvyslance, což zdůvodnila „narušením demokratického pořádku ve Venezuele“.

Zdroj: ČTK

Film Ostře sledované vlaky připomíná v Loděnici nové muzeum

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Film Ostře sledované vlaky připomíná v Loděnici na nádraží nové muzeum. Vzniklo zároveň k výročí 120 let od zahájení provozu na trati Praha – Rudná – Beroun. Část expozice je věnována historii dráhy, druhá část filmu. V ní je například malé improvizované kino, kde se budou promítat úryvky Ostře sledovaných vlaků, průběh natáčení přibližují také informační panely. ČTK to řekla kurátorka výstavy a autorka myšlenky na vybudování muzea Alena Heinrichová.[/quote]

„Je to takové minimuzeum, protože jsme jen ve dvou místnostech na nádraží, zatím jsme nesehnali větší prostory. Ale myslím si, že to dává dobrý základ pro další, kdyby někdo, někdy, po nás chtěl muzeum zvětšit, možnosti tu jsou,“ uvedla dnes Heinrichová.

Oscarový snímek Ostře sledované vlaky natočil v Loděnici režisér Jiří Menzel v roce 1966 podle stejnojmenné novely Bohumila Hrabala. Ve filmu si zahráli i někteří místní obyvatelé, například Jiří Cajthaml, jehož otec dělal na nádraží přednostu. Návštěvníci muzea se ním budou moci v některých dnech přímo setkat a vyslechnout zážitky z filmování.

Vybudování muzea podporuje i vedení obce, které vyjednalo pronájem nádražní budovy od Správy železniční dopravní cesty. Část budovy opravili dobrovolníci. Samotná trať sice byla nedávno rekonstruována, ale objekt podle Heinrichové spíše chátrá, jízdenky se v něm už roky neprodávají.

Muzeum by se časem mohlo přesunout do vedlejší budovy, která v minulosti sloužila ke skladování příze. V budoucnu by mohla sloužit i jako místo pro pořádání kulturních akcí. Tento objekt ale patří Českým drahám a je ve špatném technickém stavu. Na úpravy budou potřeba minimálně statisíce korun. Obec už zkoušela jednat, po Novém roce by jednání měla pokračovat.

Expozice začala vznikat v listopadu, do příprav se zapojily tři místní spolky: Loděnická vlastivěda pod vedením Aleny Heinrichové, LoDění zastupuje Martin Bok a Loděnickou kulturní společnost Pavel Machač.

„Loděnice je vstupní branou do Českého krasu – kříží se tu dálnice, autobusové linky, železnice a turistické značky. Po otevření muzea můžeme očekávat další nárůst turistického ruchu v obci, což bude přínosné i pro místní podnikatele,“ řekl ČTK Bok.

Trať 173 je železniční trať z Prahy Smíchov přes Rudnou u Prahy do Berouna. Úsek Praha – Smíchov – Rudná byl uveden do provozu v roce 1873 jako součást Pražsko-duchcovské dráhy, úsek z Rudné do Berouna – Závodí zahájil provoz v roce 1897 a úsek mezi Závodím a železniční stanicí Beroun je společný s tratí Beroun – Rakovník z roku 1876. Trať je dlouhá 34 km a osobní vlak ji ujede přibližně za hodinu.

Zdroj: ČTK

Saferoad je v asociaci, která zlepší bezpečnost na silnicích v ČR

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Společnost Saferoad z Líní u Plzně, která dodává a montuje dopravní značení, bezpečnostní systémy a svodidla, se stala členem Evropské asociace bezpečnosti silnic (EABS). Ta sdružuje konkurující si evropské výrobce bezpečnostních prvků. EABS bude i v ČR poukazovat na rozdíly v bezpečnosti silnic v různých zemích EU. Dodavatelé se například potýkají s tím, že ČR nepoužívá stejné bezpečnostní prvky jako jinde v EU, přestože je zavázaná, že počet mrtvých sníží, řekl ČTK Pavel Foltýn, ředitel Saferoadu, jednoho z hlavních dodavatelů silničních bezpečnostních systémů v Evropě.[/quote]

„Ve skandinávských zemích už před lety začali projektanti při stavbě silnic počítat s tím, že je normální, že člověk chybuje. Ale to přece není důvod, aby zemřel,“ uvedl kouč firmy Marcel Mourek.

Asociace bezpečnosti silnic má nově pobočku v Praze. Bude přímo v regionech ukazovat konkrétní silnice, kde umírají lidé zbytečně.

„Nechceme tlačit produkty, ale bezpečnost jako takovou,“ řekl Foltýn.

Po státu nepožaduje žádné výhody či priority. Chce jen, aby se už dopředu počítalo s moderními bezpečnostními prvky. Poté ať se vybírá podle kvality, cen, termínů, servisu, řekl Mourek.

Podle Foltýna chce asociace upozornit na stav, že se v Česku připravují stavby a už jejich projekty mají velmi zastaralé bezpečnostní normy. Firmy nabízejí nové výrobky, ale ty nevyhovují starým českým normám.

„Třeba ochrana stromů se schvaluje už dva roky a přitom za rok je 130 mrtvých na pevné překážce (z celkem 545 za rok 2016),“ řekl Foltýn.

Chrániče kolem stromů a pevných překážek se používají všude v Evropě. Podobných produktů je podle Foltýna hodně, například tlumiče svodidel.

„My pořád zakopáváme koncovky svodidel do země a když na ně najede auto, tak vyletí do vzduchu. Dánové tam mají tlumič, o nějž se vůz zastaví,“ uvedl Foltýn.

Žluté pásky na dálnicích, které v noci nejsou vidět, by měly nahradit profilované s retro-reflexí, mobilní svodidla by se měly při opravách používat i u krajnice.

ČR má Národní strategii bezpečnosti silničního provozu do roku 2021, ale její limity se naplňují jen z poloviny. EABS bude tlačit na ministerstva, aby se nehody analyzovaly.

„Povrchy vozovek se opravují a jsou slušné. Ale nechají se tam staré bezpečnostní prvky,“ řekl Foltýn.

Argumenty, že na nové nejsou peníze, jsou podle něj nesmyslné.

„Náklady nejsou výrazně větší než ty současné, často i nižší,“ řekl Foltýn.

Silniční prvky schvaluje ministerstvo dopravy, vyjadřuje se k nim Ředitelství silnic a dálnic; často ale na ně neexistuje norma.

Norové spočítali a dokladovali, kolik se při použití moderních prvků zachrání mrtvých. Norsko a Švédsko, kde je dlouhodobě používají a jejich prodeje trvale výrazně rostou, mají v Evropě nejméně úmrtí při nehodách, ČR je 26. Podle Mourka nejde jen o věci, které zabrání tvrdému nárazu, ale je také mnoho těch, které zlepší kontrolu a pozornost, například barvy nátěrů, vibrující značení a další.

Zdroj: ČTK

PF 2018

Od
Michaela Drábková
-

Děkujeme Vám za dosavadní úspěšnou spolupráci a přejeme hodně štěstí, zdraví a mnoho osobních úspěchů v novém roce.

 

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Freeimages.com

[quote] V Bohumíně na Karvinsku se chystá oprava zabezpečovacího zařízení železničního nádraží, které loni v únoru zničil požár. Hlavní práce se budou dělat v příštím roce, nové zařízení by mělo být uvedeno do provozu v únoru 2019. ČTK to řekl oblastní ředitel Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) v Ostravě Jiří Macho. Škoda způsobená požárem byla vyčíslena na více než 100 milionů korun, rekonstrukce zabezpečovacího zařízení bude bez DPH stát přes 400 milionů korun.[/quote]

Zakázku získalo sdružení firem AŽD Praha a Elektrizace železnic Praha. Dopravu na nádraží by rekonstrukce zabezpečovacího zařízení neměla ovlivnit.

,,V současné době je zde takzvané přechodné zabezpečovací zařízení a to bude v provozu v podstatě až do poslední chvíle. Potom v rámci vlastního přepnutí, to bude řádově ve dnech, dojde k přepojení na tu novou část, takže cestující by neměli pocítit žádný dopad do nějaké plynulosti frekvence železničního provozu a podobně,“ řekl Macho.

Nejdůležitější částí rekonstrukce podle něj bude výměna technologické části vyhořelé ústředny.

,,Pak je to výměna kabelových tras, které byly požárem a zkratem ovlivněny, a celkové oddělení kabelizace již podle nových norem, které jsou v současné době platné,“ řekl ředitel.

Původní zařízení z přelomu století bylo budováno podle tehdejších norem, které se od té doby změnily.

Elektroinstalace v technologické místnosti nádraží začala hořet na třech místech loni 10. února. Plameny zasáhly rozvaděče, rozvody a zabezpečovací zařízení, vyřazen byl veškerý provoz na nádraží i zabezpečovací zařízení na sedmi železničních přejezdech v okolí. Původně se škoda odhadovala na 200 milionů, později po vyčíslení klesla na 107 milionů korun. Policisté neodhalili nic, co by nasvědčovalo úmyslnému zapálení. Příčinou ohně měla být technická závada.

Požár vznikl v prostorách Českých drah (ČD). Podle jejich mluvčího Petra Štáhlavského jsou příčiny požáru, jeho průběh a následky v současnosti předmětem expertního zkoumání v součinnosti ČD a SŽDC.

Zdroj: ČTK

Zprávy komise z 13.12: užití EFSI, zemědělská politika a přenesená působnost

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

[quote]Ve zprávě Komise zdůrazňuje, čeho se podařilo prostřednictvím pěti fondů EU dosáhnout od počátku období financování, přičemž provádění programů na období 2014–2 020 nyní probíhá naplno. Do října 2017 byla téměř polovina prostředků uvolněných z evropských strukturálních a investičních (ESI) fondů na období 2014–2020 vyčleněna na konkrétní projekty. Do konce roku 2016 podporu z fondů obdrželo téměř 793 500 podniků a bylo vytvořeno přibližně 154 000 nových pracovních míst. Pomoci při hledání zaměstnání nebo při rozvíjení svých dovedností využilo již 7,8 milionu občanů a zlepšila se biologická rozmanitost 23,5 milionu hektarů zemědělské půdy. Celkem byly do konce roku 2016 vybrány dva miliony projektů financovaných z EU, což je o 1 milion více než v roce předchozím.[/quote]

Místopředseda Komise Jyrki Katainen, který je odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost, dodal:

„Evropské strukturální a investiční fondy hrají klíčovou úlohu při posilování jednotného trhu. Pomáhají našim ekonomikám v růstu a při stimulaci vytváření pracovních míst a inovací v Evropě. Spojením strukturálních fondů s Evropským fondem pro strategické investice se rovněž umožňuje financování rizikovějších, avšak slibných projektů. Rád bych vyzval předkladatele projektů, aby zvážili využití této možnosti.“ A komisařka pro regionální politiku Corina Crețu uvedla: „Počet projektů financovaných z EU se během jediného roku zdvojnásobil, což důkaz, že provádění nabralo plné tempo. Evropské strukturální a investiční fondy fungují naplno a budou jako vítr do plachet rozvoje Evropy v příštím desetiletí.“

Kromě projektů financovaných z EU v oblasti digitalizace, sociálního začleňování a životního prostředí, které nyní spatřily světlo světa, tato zpráva poukazuje na skutečnost, že novinky zavedené v období financování 2014–2020 se skutečně vyplatily.

Nové předpoklady přispěly ke zlepšení prostředí pro investice

Z prvního hodnocení nových předpokladů pro úspěšné investice (neboli z března 2017 vyplynulo, že se tyto předpoklady ukázaly být silnou motivací k reformám napříč širokou škálou odvětví – soulad s energetickou účinností nebo s právními předpisy v oblasti zadávání veřejných zakázek, plánování investic v oblasti inovací, dopravy či digitálních technologií. V rámci období financování po roce 2020 se plánuje další posílení vazby mezi fondy EU a podporou strukturálních reforem v členských státech, jak je uvedeno v diskusním dokumentu Komise o budoucnosti financí EU a v návrzích na prohloubení evropské hospodářské a měnové unie, jež Komise představila minulý týden.

Méně byrokracie pro příjemce finančních prostředků

Ve zprávě se uvádí, že členské státy stále více využívají možností zjednodušení rámce politiky soudržnosti na období 2014–2020, zejména online postupy při řízení finančních prostředků („e – soudržnost“), zjednodušené postupy pro podniky („jednotné kontaktní místo“) a jednodušší způsoby, jak mohou příjemci žádat o úhradu ze strany EU. Zjednodušení je též základem úvah o uspořádání budoucí politiky soudržnosti, společně s cenným přínosem skupiny na vysoké úrovni pro otázky zjednodušení, kterou vytvořila Komise.

Inteligentnější využívání dostupných zdrojů vedlo k větší mobilizaci soukromých finančních prostředků

V souladu s cílem investičního plánu mobilizovat více investic byl zřízen rámec na období 2014–2020 na podporu širšího využívání finančních nástrojů. Do konce roku 2016 bylo na tyto nástroje v rámci programů ESI fondů přiděleno 13,3 miliardy EUR, zejména na podporu malých a středních podniků, výzkum a inovace a nízkouhlíkové hospodářství. V současné době je z ESI fondů prostřednictvím finančních nástrojů podporováno více než 76 000 podniků. Projekty na podporu malých a středních podniků dosud vybrané v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) představují 11,5 miliardy EUR uvolněných ze soukromých finančních prostředků, a to z cílové částky ve výši 42 miliard EUR.

Další informace:

 Informativní přehled – fungování evropských strukturálních a investičních fondů Strategická zpráva o provádění evropských strukturálních a investičních fondů z roku 2017 Platforma otevřených dat politiky soudržnosti.

Při předávání resortů bude zřejmě možné vyčíslit zaostávání České republiky.

 Pravidla zemědělské politiky EU je třeba dále zjednodušit

Řada změn, které vstoupí v platnost dne 1. ledna 2018, pokračuje v úsilí o jednodušší a modernější společnou zemědělskou politiku (SZP). Velké zlepšení předpisů EU v oblasti zemědělství vstoupí v platnost dne 1. ledna 2018 poté, co Rada ministrů zemědělství a Evropský parlament přijme část tzv. Nařízení Omnibus, která se týká zemědělství a rozvoje venkova. Tímto nařízením se mění finanční nařízení upravující provádění rozpočtu EU, jakož i 15 odvětvových legislativních aktů, a to i v oblasti zemědělství. Omnibus zjednodušuje a posiluje stávající pravidla EU pro širokou škálu zemědělských otázek, od řízení rizik až po podporu pro mladé zemědělce, a je poslední z řady opatření pro zjednodušení a modernizaci zavedených Komisí.

Komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Phil Hogan uvedl:

,,Vítám vývoj v Evropském parlamentu a Radě, který připravuje cestu pro provádění řady významných zjednodušujících opatření k usnadnění života zemědělců a dalších příjemců SZP Které zahrnují důležité oblasti zjednodušení pravidel pro finanční nástroje, zdokonalení nástrojů řízení rizik a větší flexibilitu pro poskytování aktivních zemědělců. Uvědomuji si úlohu a tvrdou práci zpravodajů EP a estonského předsednictví během třístranných jednání že tato opatření pro zjednodušení budou k dispozici zemědělcům od 1. ledna 2018. Přijetí sdělení Komise minulý měsíc o SZP je dalším důkazem našeho odhodlání pokračovat v agendě, jak přinášet větší a velmi potřebné zjednodušení našim zemědělcům a všechny zúčastněné strany.“

Rozsáhlá ustanovení

Klíčovým zlepšením obsaženým v Omnibusu jsou:

– Posílení pozice zemědělců v potravinovém řetězci. Nová pravidla budou obsahovat doložky o sdílení hodnoty, které budou vyjednány každým výrobním odvětvím, a poskytnout zemědělcům právo požádat o uzavření písemné smlouvy poprvé (pokud neobchoduje s malými a středními podniky);

– Jednodušší nástroje pro řízení rizik, které mají zemědělcům pomoci, včetně nástroje pro stabilizaci příjmů specifického pro daný sektor a zlepšení systémů pojištění, které umožní zemědělcům, jejichž produkce nebo příjmy jsou sníženy o nejméně 20 %, až 70 %;

– jasnější pravidla pro intervenci na trzích, která Komisi umožní rychle reagovat na selhání trhu, aniž by museli používat opatření veřejné intervence nebo soukromého skladování;

– větší pružnost pro členské státy, aby podporovaly zvláštní oblasti hospodářského, sociálního nebo environmentálního významu prostřednictvím dobrovolné vázané podpory, a to i v případě, že tato odvětví nejsou v krizi;

– Jasnější pravidla podpory pro zemědělce, zejména prostřednictvím větší pružnosti při vymezení aktivních zemědělců a silnějších pobídek pro mladé zemědělce s nárůstem dodatečných plateb z 25 % na 50 % a zaručením všech mladých zemědělců po dobu pěti let bez ohledu na to, kdy o ně požádají během prvních pěti let od založení;

– Zlepšení opatření v oblasti životního prostředí, včetně jednodušších pravidel pro diverzifikaci plodin a přidání tří nových typů oblastí ekologického zaměření zaměřených na plodiny určující obsah dusíku, které zemědělcům a vnitrostátním orgánům umožňují více možností přizpůsobit se jejich zvláštním okolnostem.
S jasným důrazem na flexibilnější a méně byrokratické předpisy, jakož i na zaměření na zlepšení výsledků v klíčových oblastech, jako jsou akce na ochranu životního prostředí a podpora zemědělců, jsou změny navrhované prostřednictvím Omnibusu plně v souladu s novým přístupem ke SZP po 2020 nastíněné v nedávném sdělení o budoucnosti potravin a zemědělství.

Souvislosti

Komise přijala v září 2016 návrh Omnibus, který zahrnuje řadu změn finančního nařízení a změn řady dalších výdajových předpisů, včetněčtyři nařízení o společné zemědělské politice. Cílem těchto pozměňovacích návrhů bylo navrhnout značné zjednodušení provádění této politiky na základě zkušeností získaných od poslední reformy SZP přijaté v roce 2013.

Po intenzivních jednáních ve čtyřech třídách v létě a na podzim roku 2017 byla dne 12. října 2017 dosažena dohoda o zemědělských ustanoveních mezi Komisí, Evropským parlamentem a Radou. Vzhledem k tomu, že jednání o jiných částech návrhu Omnibusu mají být dokončena a v zájmu mnoha členských států, aby co nejdříve uskutečnily dohodnuté návrhy, se Evropský parlament a Rada dohodly na oddělení zemědělských ustanovení obsažených v Omnibusu a přijmou je jako samostatné nařízení, které vstoupí v platnost nejpozději dne 1. ledna 2018.

Větší transparentnost v rozhodování EU: nový rejstřík aktů v přenesené pravomoci

Díky novému on-line rejstříku, který byl spuštěn v úterý 12. prosince, bude snazší vyhledávat a sledovat rozhodnutí EU přijatá formou aktů v přenesené pravomoci. Aby mohli občané a zainteresované subjekty tuto část rozhodovacího procesu EU lépe sledovat, zahajují Evropský parlament, Rada a Evropská komise fungování nového společného on-line rejstříku, v němž může kdokoli snadno vyhledat akty v přenesené pravomoci vztahující se k určitému tématu nebo právnímu předpisu.

První místopředseda Evropské komise Frans Timmermans uvedl:

„Dnes představujeme další konkrétní výsledek programu Komise pro zlepšování právní úpravy a našeho společného závazkuns Parlamentem a Radou zdokonalovat tvorbu právních předpisů pro evropské občany. Dnešní spuštění tohoto nového on-line rejstříku zvyšuje transparentnost EU a ukazuje postup přijímání technických pravidel sloužících k provádění našich politik.“

Předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani k tomu řekl:

„Rejstřík umožní občanům sledovat rozhodovací proces u aktů v přenesené pravomoci, které se často jeví jako technické, ale mohou být i politicky citlivé. Představuje odpověď na dlouhodobý požadavek Parlamentu, aby se rozhodování EU přiblížilo občanům, a aby se tak posílila transparentnost institucí EU a unijního práva.“

Matti Maasikas, náměstek ministra pro záležitosti EU, jménem estonského předsednictví Rady prohlásil:

„Je třeba, aby rozhodovací proces EU byl přístupnější občanům. Jsem rád, že s novým rejstříkem, který dnes začal fungovat, všichni snáze uvidí, jak se přijímají akty v přenesené pravomoci. To je v souladu s naším cílem vnést do práce evropských institucí více transparentnosti.“

Nový interinstitucionální rejstřík aktů v přenesené pravomoci poskytuje úplný přehled celého tohoto postupu. Umožňuje uživatelům vyhledávat akty v přenesené pravomoci a sledovat jejich vývoj od fáze plánování, kterou provádí Evropská komise, až do konečného zveřejnění v Úředním věstníku. Rejstřík rovněž ukazuje různé kroky Evropského parlamentu a Rady a také práci skupin odborníků Komise, které se na přípravě aktů v přenesené pravomoci podílejí. Díky rejstříku se zvýší transparentnost rozhodovacího procesu, neboť představuje jednotné kontaktní místo, kde lze k aktům v přenesené pravomoci snadno nalézt veškeré relevantní informace. Uživatelé se zde rovněž mohou zaregistrovat a dostávat oznámení o vytvoření konkrétních aktů v přenesené pravomoci, o které mají zájem.

Akty v přenesené pravomoci slouží k doplnění nebo pozměnění právních předpisů EU. Nejčastěji se využívají v oblasti hospodářství, zemědělství, životního prostředí a veřejného zdraví, jednotného trhu a obchodu. Jedná se o druh sekundárních právních předpisů, jímž se například aktualizují technické požadavky v legislativě. Parlament a Rada zmocňují k vypracování aktů v přenesené pravomoci Komisi.  Navrhované akty se jim pak předkládají a Parlament a Rada mohou tyto návrhy zamítnout.

Souvislosti

Dne 15. března 2016 uzavřely všechny tři orgány EU interinstitucionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů, která vychází z návrhu Evropské komise předloženého v květnu 2015 v rámci programu zlepšování právní úpravy. Tato interinstitucionální dohoda přinesla změny v celém legislativním cyklu, od konzultací a posouzení dopadů přes schvalování unijních předpisů až po jejich provádění a vyhodnocování. Evropské instituce se v dohodě zavázaly, že nejpozději do konce roku 2017 zřídí společný rejstřík pro akty v přenesené pravomoci, jenž bude dobře strukturovaným a uživatelsky vstřícným způsobem poskytovat informace tak, aby se zvýšila transparentnost, usnadnilo plánování a zajistila sledovatelnost všech jednotlivých fází životního cyklu aktů v přenesené pravomoci. Dnešním spuštěním rejstříku byl tento závazek realizován.

Další informace

Rejstřík aktů v přenesené pravomoci Interinstitucionální dohoda o zdokonalení tvorby právních předpisů Leták o rejstříku aktů v přenesené pravomoci

 

 

1...1 0561 0571 058...1 120Strana 1 057 z 1 120

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253