Úterý, 8 července, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 1062

Syrie a investice EU v USA

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Dne 22. září oznámila vysoká představitelka/místopředsedkyně Evropské komise Federica Mogherini během akce OSN na vysoké úrovni ke krizi v Sýrii, že Evropská unie uspořádá na jaře roku 2018 druhou bruselskou konferenci o podpoře budoucnosti Sýrie a regionu. Místopředsedkyně Komise oznámila tuto zprávu na průvodní akci konané k 72. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku; této newyorské doprovodné akce  se zúčastnilo téměř 50 zemí a partnerů.[/quote]

Konference v roce 2018 bude následovat po Bruselské konferenci v roce 2017 a bude se snažit udržet pozornost a reakci mezinárodního společenství na syrskou krizi na nejvyšší úrovni
mezinárodního programu a podpoří úplné splnění závazků přijatých v Bruselu v dubnu roku 2017. To zahrnuje pokračující podporu procesu vyjednávání politického řešení pod vedením OSN v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 2254 a zajištění odpovídajících potřeb Syřanů uvnitř Sýrie a v sousedních zemích.

 „Sýrie zůstává pro EU nejvyšší prioritou. EU je předním humanitárním dárcem pro Syřany, a to jak v Sýrii, tak v celém regionu. Jsme ti, kteří podporují Syřany, a jsme připraveni pomoci ještě více, abychom viděli, jak můžeme pomoci obnovit normální život v oblastech, kde se násilnost vystupňovala, a začít pracovat na rekonstrukci, až bude dosažena politická dohoda v Ženevě. Proto budeme na jaře hostit druhou bruselskou konferenci. Tímto způsobem zahájíme bruselský proces, který dá naši svolávací sílu ve službách syrského lidu – všem těm, kteří jsou stále uvnitř země a těm, kteří jsou v regionu, „uvedla Federica Mogherini.

„Konflikt v Sýrii i nadále způsobuje velké utrpení milionům lidí, a to jak v Sýrii, tak v celém regionu. Konflikt je stále charakterizován velkou nedostatečnou ochranou civilistů, nedodržením mezinárodního humanitárního práva a překážkou přístupu humanitární; mezinárodní společenství musí pokračovat v řešení nejnaléhavějších humanitárních a odolných civilních potřeb.“ dodal komisař Christos Stylianides.

Evropská unie bude i nadále mobilizovat veškeré své zdroje – politické, diplomatické a humanitární
– podporovat úsilí OSN o ukončení krize, napomáhat stabilizaci a plánování po ukončení dohody a pokračovat v poskytování zásadní humanitární a nehumanistické pomoci syrskému lidu a jeho hostitelským komunitám.

Podrobnosti

V New Yorku 22. září účastníci setkání opětovně potvrdili svůj závazek realizovat historické přísliby udělené na konferenci v Bruselu v roce 2017 v hodnotě 5,6 miliardy €, z čehož dvě třetiny, tj.
3,7 miliardy € (4 miliardy dolarů) pocházelo z EU a jejích členských států.

Evropská komise také poskytla pro Sýrii, Jordánsko a Libanon dalších 560 milionů EUR (601 milionů dolarů) do roku 2018, a tak zachovala úroveň své angažovanosti v těchto zemích. EU sleduje plnění závazků mezinárodního společenství přijatých na bruselské konferenci a do poloviny října zveřejní první zprávu o průběhu financování.

Evropská unie je hlavním dárcem pro syrskou zemi a téměř 10 milionů EUR se dohromady od počátku konfliktu mobilizovalo k humanitární, rozvojové, ekonomické a stabilizační pomoci syrským obyvatelům v Sýrii a v sousedních zemích.

V New Yorku účastníci akce navazující na plénum OSN opětovně potvrdili svůj závazek realizovat historické přísliby udělené na konferenci v Bruselu v roce 2017 v hodnotě 5,6 miliardy eur, z čehož dvě třetiny, tj.3,7 miliardy EUR (4 miliardy dolarů) pocházelo z EU a jejích členských států.
Evropská komise také poskytla pro Sýrii, Jordánsko a Libanon další 560 milionů EUR (601 milionů dolarů) do roku 2018, a tak zachovala úroveň své angažovanosti s těmito zeměmi. EU sleduje plnění závazků mezinárodního společenství přijatých na bruselské konferenci a do poloviny října zveřejní první zprávu o finančním sledování.

Evropská unie je hlavním dárcem pro syrské země a mobilizovalo se společně téměř 10 milionů EUR na humanitární, rozvojové, ekonomické a stabilizační pomoci syrským obyvatelům v Sýrii a v sousedních zemích od počátku konfliktu.

Dohoda mezi EU a USA o pojištění a zajištění

Dohodu z 22. 9. připravily orgány USA a Evropská Komise.  Dohoda bude především prospěšná pro zajistitele EU působící v USA postupným odstraňováním požadavků na zajištění. Několik desetiletí zajistitelé EU museli při podpisu zajistných smluv ve Spojených státech poskytovat kolaterál, zatímco američtí zajišťovatelé takovým požadavkům nepodléhají. Objem zajištění poskytnutých zajistiteli EU činí dnes 40 miliard USD, který by mohl být investován do produktivnějších částí ekonomiky. To představuje náklady příležitostí ve výši 400 milionů USD ročně. Dohoda bude rovněž prospěšná pro pojišťovací a zajišťovací příležitosti firem působících v USA tím, že se vyjasní odpovědnost za celosvětový dohled nad skupinou závazků.

Obě strany – EU a USA- se budou pravidelně scházet ve společném výboru, aby projednaly provádění dohody. Dohoda předpokládá mechanismus konzultací v případě rozdílů. Obě strany budou vyzvány k provádění dohody tak, aby jejich odvětví mohla využívat preferenčních postupů dohledu.
Některé části dohody, například o dohledu nad skupinou a zřízení smíšeného výboru, budou “prozatímně uplatňovány “rychle po podpisu. Po souhlasu Evropského parlamentu a Rady se dohoda plně vztahuje na obě strany 60 měsíců po podpisu.

1.  Zajištění

Dohodou se USA zavázaly povzbudit americké státy, aby od podpisu a prozatímního uplatňování dohody vyloučily požadavky na zajištění. Požadavky na kolaterál budou odstraněny do 60 měsíců od podpisu smlouvy. Zajišťovatelé musí splňovat řadu podmínek finanční stability a podnikatelského chování, které jsou konkrétně uvedeny v dohodě. Dohoda bude využívat zajistné smlouvy, které jsou uzavřeny, pozměněny nebo obnoveny po datu účinku vyloučení kolaterálu v dotyčném státě USA. Zajišťovací smlouvy se typicky obnovují na ročním základě, takže po uplynutí jednoho roku by měly být kryty veškeré zajistné smlouvy.

Dohoda nepředpokládá žádnou povinnost výměnou za odstranění zajištění. Naopak, dohoda zajišťuje odstranění jakýchkoli požadavků na přítomnost místních, jakož i závazek zavést takový požadavek.

2. Dohled nad skupinou

Orgány dohledu EU budou plně pověřeny celosvětovým dohledem nad skupinami EU působícími v USA. To znamená například, že skupiny EU budou muset předložit pouze jednomu vlastnímu skupinovému dohledu posouzení rizik a solventnosti (ORSA) svými supervizory skupiny v EU. US supervizoři ji použijí a nevyžadují od této skupiny místní ORSA.

Americké skupiny působící v EU nebudou podléhat požadavkům Solventnosti II na úrovni konečného mateřského podniku pro své mimoevropské činnosti. Kromě toho nebudou existovat žádné požadavky na to, aby americké zajistitelé působící v EU zajistili místní přítomnost v EU.

3.Výměna informací mezi orgány dohledu

Zvýšené toky informací mezi orgány dohledu v EU a USA sníží potřebu shromažďovat informace dvakrát od pojišťoven nebo zajistitelů v EU, kteří jsou aktivní v USA, při současném dodržování přiměřených pravidel důvěrnosti. Spotřebitelé v EU budou také lépe chráněni, protože orgány dohledu budou mít lepší přístup k informacím o dohledu nad americkými skupinami působícími v EU.
Dohoda obsahuje vzorové ustanovení pro případné budoucí memorandum o porozumění o výměně informací mezi orgány dohledu.

 

Lodě na lodi

Od
Michaela Drábková
-

Ministerstvo plánuje do vodní dopravy investovat 14 miliard korun

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Do rozvoje vodní dopravy v Česku by se do roku 2023 mělo investovat zhruba 14 miliard korun. Předpokládá to koncepce vodní dopravy, kterou v pondělí projedná vláda. Materiál předkládaný ministerstvem dopravy předpokládá prodloužení vltavské a labské vodní cesty na 338 kilometrů. Velké nákladní lodě by tak mohly proplouvat Prahou až do přístavu v Radotíně, na Labi by pak končily v Pardubicích. Mezi nejvýznamnější stavby patří známé jezy na Labi v Děčíně a Přelouči, lodní zdvihadla na Orlické a Slapské přehradě nebo výstavba nové plavební komory na pražském Smíchově.[/quote]

,,Vypadá to jako vysoké číslo. Nicméně jsou to všechno projekty, které sektor vodní dopravy potřebuje, k tomu, aby se stabilizoval,“ řekl ČTK mluvčí Ředitelství vodních cest (ŘVC) Jan Bukovský.

Pokud se zmíněné investice podaří uskutečnit, vltavská a labská vodní cesta se zbaví všech úzkých hrdel, které v současnosti ohrožují konkurenceschopnost lodní dopravy vůči silniční a železniční dopravě. Kromě nákladní dopravy jde také o významné projekty pro rozvoj osobní lodní dopravy, která je významnou součástí turistického ruchu.

Největší částku, kolem čtyř miliard korun, představuje výstavba jezu v Děčíně, který má zvýšit hloubku Labe v přeshraničním úseku mezi státní hranicí a Děčínem. O půl miliardy korun méně by podle Bukovského měly přijít další úpravy Labe u Přelouče. Stejnou částku si pak vyžádá výstavba zdvihadel pro rekreační lodě na vltavských přehradách.

Další 1,6 miliardy korun ŘVC předpokládá využít na úpravy Vltavy před Prahou a v hlavním městě, kde jde primárně o přestavby mostů tak, aby zde mohly podplouvat objemnější lodě. Na 650 milionů korun pak připadá na stavbu nové plavební komory na Smíchově a dalších půl miliardy připadá na modernizaci takzvaného Baťova kanálu mezi Otrokovicemi a Rohatcem.

Největší plavidla, se kterými počítá modernizace vodních cest, jsou lodě s délkou do 137 metrů a s ponorem 2,2 metru. Tato plavidla by po roce 2023 měla bez problémů zajíždět na Labi do Mělníka a na Vltavě dále až k hlavnímu městu. Dále by až k Radotínu mohly pokračovat lodě do délky 110 metrů a 91 metrů dlouhá plavidla k Slapské přehradě. Na Labi mezi Mělníkem a Pardubicemi by podle koncepce měly bez potíží projet lodě dlouhé do 84 metrů s ponorem 2,2 metru.

V současnosti představuje lodní nákladní doprava pouze jedno procento všech nákladních přeprav v ČR. Důvodem je časté klesání hladiny řek, kvůli kterému nemohou lodě plout, a tedy i problém s délkou přeprav a nemožnost zaručit přesný termín dodání zboží. Rozvoj lodní dopravy tak předpokládá využití hlavně u přeprav, u kterých není rychlost nejdůležitějším faktorem. Ideálním řešením je tak podle koncepce svoz komunálního odpadu z velkých měst.

Například pražská Ústřední čistička odpadních vod denně vyprodukuje na 200 tun kalů, které jsou nyní odváženy nákladními vozidly. Využití lodní dopravy v tomto případě nahrává umístění čističky na Císařském ostrově, transport loděmi by ulevil dopravnímu provozu ve městě, uvedlo v materiálu ministerstvo dopravy.

Zdroj: ČTK

Před 165 lety vzlétla první motorová vzducholoď

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Obyvatelé Paříže žasli, když se jim 24. září 1852 nad hlavy vznesla první motorová řiditelná vzducholoď. Jejím pilotem a zároveň konstruktérem byl Francouz Henri Giffard.[/quote]

Ve stroji, který sám postavil, uletěl 27 kilometrů přes Versailles do Trappes při průměrné cestovní rychlosti osm kilometrů za hodinu.

Pohon zajišťoval 45 kilogramů těžký parní stroj, který otáčel třílistou vrtulí. Loď řídil nastavitelný kýl, což byla svislá trojúhelníková plachta na zádi. Prakticky použitelnou vzdušnou loď s benzinovým motorem postavil až Brazilec Santos-Dumont v roce 1898. Zlatý věk řiditelných vzducholodí, na jehož počátku stál legendární hrabě Zeppelin, skončil v roce 1937 tragickým požárem kolosu Hindenburg.

Zdroj: ČTK

Siemens a Alstom jednají o spojení železničních aktivit

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Německý strojírenský koncern Siemens a francouzská společnost Alstom jednají o sloučení svých železničních aktivit. Oznámil to francouzský podnik, který tak potvrdil informace deníku Le Monde. Alstom zároveň uvedl, že jednání zatím neskončila, takže nepadlo ani žádné rozhodnutí. Jednání mezi oběma podniky vzápětí potvrdil i Siemens.[/quote]

Le Monde uvedl, že vyjednávání je v pokročilém stadiu a že by dohoda mohla být oznámena už 26. září. Mluvčí francouzské vlády k tomu řekl, že Francie proti záměru nic nemá, pokud to nepovede k propouštění.

Nejmenované zdroje také listu sdělily, že německý partner do podniku vloží aktiva za zhruba sedm miliard eur (přes 182 miliard Kč) oplátkou za podíl 45 až 50 procent na francouzském výrobci.

O navrhovaném spojení podle listu jednala rovněž kancelář francouzského prezidenta Emmanuela Macrona s úřadem kancléřky Angely Merkelové.

Agentura Reuters ve čtvrtek s odvoláním na své zdroje uvedla, že Siemens o této věci jedná jak s francouzským Alstomem, tak s kanadským Bombardierem.

Ve výrobě kolejových vozidel se v posledních letech uskutečnila řada fúzí, firmy usilují o snížení nákladů a chtějí se přiblížit konkurenci čínského státem podporovaného podniku CRRC. Tři jeho hlavní rivalové – Bombardier, Siemens a Alstom – jednali o různých možnostech spojení aktivit v minulých letech už několikrát. Siemens je teď podle Reuters blíž dohodě s Bombardierem.

Zdroj: ČTK

Kraje dostanou od SFDI 100 mil. na úpravu úseků častých nehod

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Kraje budou moci příští rok žádat Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) o příspěvek na úpravu úseků častých nehod na silnicích druhých a třetích tříd. Fond má v rozpočtu na příští rok na to vyčleněno 100 milionů korun. Díky úpravám se silnice nižších tříd stanou bezpečnějšími, řekl novinářům ředitel SFDI Zbyněk Hořelica.[/quote]

Výbor fondu by podle ředitele měl pravidla poskytování příspěvku schválit do konce října. Jednotlivé kraje jako vlastníci silnic druhých a třetích tříd pak budou moci o peníze žádat do konce ledna, případně začátku února příštího roku.

,,Předpokládáme, že příspěvek ze SFDI bude ve výši 85 procent, 15 procent by mělo být z rozpočtu krajů,“ uvedl ředitel SFDI Zbyněk Hořelica.

Jednotlivé žádosti následně posoudí komise složená ze zástupců ministerstva dopravy, SFDI, Besipu, policie nebo vysokých škol.

,,Pokud by bylo více projektů, které by přesahovaly alokaci, budou upřednostněny ty, které budou mít největší přínos,“ řekl Hořelica.

Zlínský kraj má podle hejtmanova náměstka pro dopravu Pavla Botka vybráno hned několik úseků silnic, na které se peníze od SFDI pokusí získat.

,,Je to určitě silnice mezi Kudlovem a Březůvkami, problematická křižovatka silnice I/49 a silnice směr Slušovice a silnice mezi Těšánkami a Roštínem. To jsou úseky, kde dochází k častým nehodám,“ sdělil Botek.

Konkrétní úpravy problematických silnic podle něj pro kraj navrhnou projektanti a dopravní odborníci, kteří posoudí jejich stavebně-technické možnosti. Může to být například narovnání silnice, osazení svodidel, případně úprava dopravního značení.

Zdroj: ČTK

Asociace Záchranný kruh spustila kampaň na bezpečnost chodců

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Asociace Záchranný kruh spustila kampaň za zvýšení bezpečnosti chodců v silničním provozu. Kampaň Ty to zvládneš je složena z deseti emotivních spotů, které ukazují chyby chodců, a deseti instruktážních videí, jak měla být situace řešena správně. Videa se věnují přecházení přes přechody a mimo ně, problematice viditelnosti chodců či jízdě agresivního řidiče. O zahájení kampaně s ústředním mottem Chodci nejsou nesmrtelní novináře informovala Asociace Záchranný kruh.[/quote]

,,Mezi tématy, kterým se letošní kampaň věnuje, je například vyvrácení mýtu o absolutní přednosti na přechodu pro chodce,“ uvedla prezidentka asociace Veronika Krajsová.

Jen na přechodech loni zemřelo 28 chodců. Podle pravidel chodec nesmí vstoupit před bezprostředně přijíždějící vozidlo a musí se na přechodu rozhlédnout na obě strany.

Asociace pro kampaň využije televizi, rozhlas, výlepové plochy, noviny, sociální sítě a městskou hromadnou dopravu. Spoty, které jsou založeny na reálných situacích, jsou k dispozici i na webu. Nad kampaní převzal záštitu policejní prezident Tomáš Tuhý, generální ředitel hasičů Drahoslav Ryba a vedoucí BESIP Martin Farář. Ambasadorem kampaně je závodník rally Vojtěch Štajf.

V roce 2016 na silnici zemřelo 111 chodců, zhruba pětina ze všech obětí dopravních nehod. Viníkem nehody byl v 90 případech řidič, chodec v 21 případech. Asi 60 procent chodců, kteří nepřežili srážku s dopravním prostředkem, bylo starších 55 let. Nejvíce pěších umírá v obcích, nejčastěji v tmavých měsících roku, tedy od října do února. Mezi lety 1993 – 2016 na českých silnicích zemřelo 5691 chodců.

První ročník kampaně Ty to zvládneš byl zaměřen na záchranu života při dopravní nehodě. Cílem bylo seznámit lidi se správnými postupy, jak zvýšit šanci na záchranu raněného při nehodách. Kampaň oslovila 5,5 milionu lidí a instruktážní video zhlédlo jen na facebooku 1,5 milionu uživatelů.

Asociace Záchranný kruh je nezisková organizace, která sdružuje záchranářské subjekty a další instituce. Jejím smyslem je informování, vzdělávání a prevence. Zaměřuje se na všechny věkové skupiny.

Zdroj: ČTK

Vytvoření silnějšího a integrovanějšího evropského finančního dohledu pro Unii kapitálových trhů

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Evropští spotřebitelé, investoři a podniky budou mít prospěch ze silnějších a integrovanějších finančních trhů díky plánům Komise na reformu struktury dohledu EU. [/quote]

Evropská komise navrhla 20.9. reformy, které připraví cestu pro další finanční integraci a plnou Unií kapitálových trhů, s cílem podporovat zaměstnanost, růst a investice v Evropě a posílit hospodářskou a měnovou unii.

Předseda Juncker zdůraznil význam Unie kapitálových trhů ve své zprávě o stavu Unie jako jednoho z hlavních projektů Komise. Návrhy také zahrnují kroky k podpoře rozvoje finančních technologií (FinTech) a k zajištění toho, aby se otázky udržitelnosti systematicky zohledňovaly v postupech dohledu na evropské úrovni.

Když EU přehodnotila svůj finanční systém v důsledku finanční krize, zavedla jednotný předpis pro finanční regulaci v Evropě a vytvořila evropské orgány dohledu (ESA) a Evropský výbor pro systémová rizika (ESRB). Tyto orgány mají zásadní význam pro zajištění toho, aby finanční trhy v celé EU byly dobře regulovány, silné a stabilní. Je však třeba udělat více, aby se posílila regulace a sbližování dohledu v rámci jednotného trhu s cílem pomoci našim finančním trhům účinněji pracovat a řešit nové výzvy.

Valdis Dombrovskis, místopředseda pro finanční stabilitu, finanční služby a kapitálové trhy, uvedl:

,,Finanční trhy se rychle mění. Vidíme obnovenou přeshraniční integraci, nové příležitosti ve FinTech a rozmach udržitelného a zeleného financování. EU potřebuje jednat jako jeden z hráčů, abychom mohli zůstat před křivkou vývoje, Více integrovaný finanční dohled zvýší odolnost hospodářské a měnové unie, Tyto pragmatické návrhy také usnadní našim společnostem přeshraniční fungování a budování důvěry spotřebitelů.“

Jyrki Katainen, místopředseda pro pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost, uvedl:

,,V našem přezkumu plánu Unie kapitálových trhů, podnikáme nyní rozhodné kroky k posílení evropského systému finančního dohledu. To zajistí, aby mohl finanční systém pomáhat zajistit investice, pracovní místa a růst ve prospěch evropských občanů a podniků.“

Jakmile budou tyto návrhy přijaty, zlepší mandáty, správu a financování evropských orgánů dohledu (ESA) pro bankovnictví (Evropský orgán pro bankovnictví, EBA), pro cenné papíry a finanční trhy (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy ESMA) a pro pojišťovnictví a důchody (Úřad pro důchodové pojištění, EIOPA). V zájmu zajištění jednotného uplatňování pravidel EU a prosazování skutečné Unie kapitálových trhů návrhy rovněž svěřují orgánu ESMA přímou pravomoc dohledu v konkrétních finančních sektorech. Navíc Komise navrhuje cílené změny ve složení a organizaci ESRB, které sledují rizika pro stabilitu finančního systému jako celku. Reformy podpoří další integraci kapitálového trhu po odchodu Spojeného království z EU .Zavedou také změny ve vztazích  finančního dohledu k nečlenským státům EU, aby se zajistilo vhodné řízení všech rizik finančního sektoru.

Klíčové rysy návrhu

Silnější koordinace dohledu napříč EU

ESA uplatňují priority dohledu v celé EU, kontrolují soulad pracovních programů jednotlivých orgánů dohledu s prioritami EU a přezkoumávají jejich provádění. Budou

– sledovat postupy orgánů, které umožňují účastníkům trhu – například bankám, správcům fondů a investičním firmám

– delegovat a zadávat obchodní funkce do třetích zemí, zajistit řádnou správu rizik a zabránit obcházení pravidel. Kromě toho bude mít EIOPA významnější úlohu při prosazování konvergence při validaci interních modelů, které některé velké pojišťovny používají k výpočtu požadavků na solventnost kapitálu. To pomůže překonat roztříštěnost a zajistí lepší dohled nad velkými přeshraničními pojišťovacími skupinami.

– Konečně bude účinnější fungování ESRB, aby se posílil jeho dohled nad riziky pro finanční systém jako celek.

Rozšíření přímého dohledu ESMA na kapitálový trh.

Komise navrhuje, aby ESMA byl přímým nadřízeným nad určitými sektory kapitálových trhů v celé EU:

– Údaje o kapitálovém trhu: Evropský orgán pro cenné papíry a trhy povoluje a dohlíží na kritické referenční hodnoty EU a schvaluje referenční hodnoty, které nejsou používány v EU. Tím se zlepší spolehlivost a harmonizace dohledu nad benchmarky, což jsou indexy nebo ukazatele používané pro oceňování finančních nástrojů a finančních smluv nebo pro měření výkonnosti investičního fondu.

– Vstup na kapitálový trh: Ve snaze zefektivnit postupy pro podniky, aby se dostaly na kapitálové trhy EU a přilákaly investice z celé EU, bude nyní ESMA zodpovědný za schvalování určitých prospektů EU a všech prospektů mimo EU vypracovaných podle pravidel EU. Prospekty jsou dokumenty, které obsahují informace, které investor potřebuje, než se rozhodne, zda investovat do společnosti.

  • Aktéři kapitálového trhu: ESMA povoluje a dohlíží na některé investiční fondy s označením EU s cílem vytvořit pro tyto fondy skutečný jednotný trh (evropské fondy rizikového kapitálu, evropské fondy sociálního podnikání a evropské fondy dlouhodobých investic).
  • Případy zneužívání trhu: ESMA bude mít větší úlohu při koordinaci vyšetřování zneužívání trhu. Bude mít právo jednat, pokud určité příkazy, transakce nebo chování vyvolávají důvodné podezření a mají přeshraniční důsledky nebo účinky na integritu finančních trhů nebo finanční stabilitu v EU.
  • Lepší správa a financování ESA
  • ESA budou přijímat rozhodnutí nezávisleji od národních zájmů. V rámci nového systému správy povedou nově vytvořené výkonné rady s trvalými členy k rychlejším, racionalizovanějším a více orientovaným rozhodnutím. Navíc se zúčastněné strany mohou obrátit na Komisi, aby zasáhla, pokud se většina domnívá, že evropské orgány dohledu překračují své pravomoci při vydávání pokynů nebo doporučení. Reforma bude také činit financování evropských orgánů dohledu nezávislé na vnitrostátních orgánech dohledu. To zaručí, že evropské orgány dohledu budou mít větší autonomii a nezávislost. Vzhledem k tomu, že EU usiluje o dokončení Unie kapitálových trhů, musí dohled držet krok s novým tržním vývojem, zejména:

– ESA budou podporovat udržitelné financování a zároveň zajistí finanční stabilitu. Ve všech úkolech, které vykonávají, budou zohledňovat faktory a rizika související s životním prostředím, společenskou správou a řízením.

– ESA zajistí prioritu FinTech a budou koordinovat národní iniciativy na podporu inovací a „kyberbezpečnosti“. Vezmou také zřetel na technologické inovace ve všech úkolech, jimiž se budou zabývat.

Souvislosti

Evropský systém finančního dohledu se skládá ze:

– tři evropských orgánů dohledu (ESA), které dohlížejí a poskytují regulační pokyny pro jednotlivé sektory a instituce;

– Evropský výbor pro systémová rizika (ESRB), který dohlíží na finanční systém jako celek a koordinuje politiky EU pro finanční stabilitu.

ESA přispívají k vytvoření jednotného souboru pravidel pro finanční trhy EU („jednotný předpis“). Pomáhají také posílit sbližování dohledu mezi orgány dohledu a posilování ochrany spotřebitelů a investorů.

Posílení pravomocí evropských orgánů dohledu je prvním prioritním opatřením stanoveným v přezkumu akčního plánu Unie pro kapitálové trhy v červnu roku 2017 v polovině období. Vzhledem k tomu, že EU hodlá urychlit dokončení Unie kapitálových trhů, musí zajistit, aby dohled byl v souladu s další integrací. V této souvislosti zpráva pěti předsedů o dokončení evropské hospodářské a měnové unie z června 2015 již zdůraznila, že bude nakonec nezbytný jednotný evropský dozor nad kapitálovými trhy. To bylo také zdůrazněno v dokumentu Komise o prohloubení hospodářské a měnové unie, který byl předložen v květnu roku 2017. Tento návrh je prvním konkrétním krokem k vytvoření jednotného orgánu dohledu nad kapitálovými trhy a k dokončení finanční unie (zahrnující bankovní unii a Unie kapitálových trhů) do roku 2019 za účelem zajištění integrity eura.

Návrhy vycházejí z příspěvků na veřejné konzultace Komise na podzim roku 2016 (ESRB) a na jaře roku 2017 (ESA). Zohledňují rovněž doporučení Evropského parlamentu z března 2014 a revizní zprávu vypracovanou Komisí v srpnu 2014.

Návrhy – hlavní nařízení a následné změny řady odvětvových směrnic – budou nyní projednány Evropským parlamentem a Radou.

Čtvrt století říčního propojení Severního a Černého moře

Od
Michaela Drábková
-

[quote] Dílo se budovalo 32 let a dostalo název „stavba tisíciletí“. Úsilí generací o 3500 kilometrů dlouhé říční propojení Severního a Černého moře bylo završeno před 25 lety, 25. září 1992. Německý prezident Richard von Weizsäcker tehdy zahájil na evropském rozvodí u bavorského města Pierheim provoz 171 kilometrů dlouhého kanálu mezi Dunajem a Mohanem, který pak u Mohuče ústí do Rýna. Vytížení tohoto technicky náročného díla, které značné převýšení překonává pomocí unikátní soustavy 16 zdymadel, ale stále klesá. Vodní cesta sice nenaplnila předpoklad, že nahradí přepravu zboží po silnici či železnici, výrazně na ní ale každoročně roste počet přepravených turistů.[/quote]

O překonání jednoho z hlavních evropských rozvodí mezi Severním a Černým mořem pomocí Rýna a Dunaje se zajímal již Karel Veliký. Tři kilometry dlouhý kanál, který nechal v roce 793 vykopat, se však brzy přestal používat. V 19. století se pak zrodila vodní cesta Ludvíka Bavorského. Ta už byla dlouhá 173 kilometrů. Koncem století se ale na úkor kanálu prosadila železnice a po vodě se přepravovaly jen kameny a dřevo. V 60. letech 20. století se provoz zastavil úplně.

Současný kanál Rýn-Mohan-Dunaj se začal stavět v roce 1960. Vede mezi hornofranským Bamberkem a dolnobavorským Kelheimem, měří 171 kilometrů a celkem překonává 243 výškových metrů pomocí kaskády 16 zdymadel. Od Mohanu u Bamberku je to 175 metrů nahoru, pak přes nejvyšší bod umělé plavební trasy u Hilpoltsteinu (406 metrů nad mořem) v pohoří Franský jura a následně 68 metrů dolů k Dunaji u Kelheimu. Koryto kanálu je 55 metrů široké a čtyři metry hluboké.

Projektanti počítali s hospodářským, ale i politickým významem obřího díla. Například tehdejší bavorský premiér Max Streibl při zahajovací slavnosti v roce 1992 poukázal na význam díla jako dalšího spojovacího mostu mezi západní a východní Evropou. Kanál, který po vodě propojuje 15 evropských států a jejich říčních přístavů, měl být podle jeho slov dalším integračním prvkem na kontinentu.

Vytížení kanálu ale po čtvrt století provozu zaostává za očekáváním a stále klesá. Předpovědi z roku 1970 zněly na roční přepravu 20 milionů tun nákladu, při dostavbě počítala podle německého tisku správcovská společnost RMD až s deseti miliony tun přepraveného zboží v roce 2002. V tom roce ale po kanálu putovalo 7,6 milionu tun zboží (rekord 8,5 milionů tun byl dosažen v roce 2000), v posledních letech však objem poklesl na šest milionů tun (2013) a stále klesá: 5,7 v roce 2014, 4,8 o rok později a 4,6 milionu tun zboží loni.

Kanál trpí také podobným problémem, jakému čelil dřívější kanál Ludvíka Bavorského: konkurenční způsoby přepravy zboží jsou levnější a rychlejší. Poslat zboží z Rotterdamu do Černého moře přes Gibraltar trvá šest dní, přes Bavorsko ale loď pluje 20 dní.

Vybudování kanálu stálo 4,7 miliardy marek (bez započítání inflace se tedy jedná o 2,3 miliardy eur), přičemž podle správcovské společnosti byl kanál postaven z výnosů vodních elektráren, které provozuje. Stavitel si ale přesto musel půjčit. Německá ekologická organizace BUND před časem uvedla, že to byly více než tři miliardy marek. Privátní věřitelé se nenašli, tak půjčku poskytla spolková a bavorská zemská vláda. A nebyla to půjčka ledajaká – převážně splatnost do roku 2050 při nulových úrocích.

Kanál si ani není schopen vydělat na běžný provoz. Provozní náklady dosahují 15 milionů eur ročně a jen každé desáté euro se vybere od uživatelů kanálu.

Podle německých ekologů se také nenaplnil předpoklad stavitelů, že kanál povede k nižší silniční přepravě. Důvod je to, že po vodě se přepravuje jiné zboží než po silnici (sypké a stavební materiály versus kusové zboží). Kanál také způsobil pokles přepravovaného zboží na železniční trase mezi Norimberkem a Pasovem.

Přestože se kanál dost nevyužívá pro přepravu zboží, daří se trhat rekordy v počtu výletních lodí. Podle BUNDu tak jde o „nejdražší rekreační vodní cestu na světě“.

Odborník z Německého svazu ochránců přírody Hubert Weiger k tomu dodal:

,,Příroda a krajina byly nenapravitelně poškozeny.“

Někde zmizela až polovina všech zvířecích i rostlinných druhů.

Zdroj: ČTK

Červenec 2017 ve srovnání s červnem 2017: Produkce ve stavebnictví vzrostla o 0,2 % v eurozóně a o 0,5% v EU28

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Podle prvních odhadů Eurostatu z 19.9. v červenci 2017 v porovnání s červnem 2017 vzrostla sezónně očištěná produkce v odvětví stavebnictví o 0,2 % v eurozóně (EA19) a o 0,5% v EU28. V červnu 2017 vzrostla výroba v odvětví stavebnictví o 0,2% v eurozóně a o 0,3% v EU28.[/quote]

V červenci 2017 ve srovnání s červencem 2016 se výroba ve stavebnictví zvýšila o 3,4% v eurozóně a o 3,6% v EU28.

Tabulky v odhadech Eurostatu ukazují stále  nepříliš dobrou pozici odvětví v ČR.
                  

Měsíční srovnání podle odvětví stavebnictví a podle členských států

Zvýšení o 0,2 % ve výrobě ve stavebnictví v eurozóně v červenci 2017 v porovnání s červnem 2017 je způsobeno nárůstem pozemního stavitelství o 0,3%, zatímco inženýrské stavitelství pokleslo o%.

V EU-28 je nárůst o 0,5% způsoben nárůstem pozemního stavitelství o 0,8 %, inženýrské stavitelství  kleslo o 0,8%.

Mezi státy, pro které jsou k dispozici údaje, nejvyšší nárůst výroby ve stavebnictví zaznamenaly ve Švédsku (+ 7,9 %), v Polsku (+ 4,3 %) a na Slovensku (+ 2, 8%), největší poklesy ve Slovinsku (-8,6 %, v České republice (-2,5 %) a Maďarsku (-2,1 %).

Roční srovnání podle odvětví stavebnictví a podle členských států

Zvýšení výroby ve stavebnictví o 3,4% v červenci 2017 proti červnu 2016 v porovnání s červencem 2016 je způsobeno zvýšením výroby pozemního stavitelství o 4,0 % a inženýrského stavitelství o 0,9%.

V EU-28 je nárůst o 3,6% způsoben nárůstem pozemního stavitelství o 4,0 % a inženýrského stavitelství o 2,3%.

Mezi státy, pro které jsou k dispozici údaje, zaznamenaly nejvyšší nárůst výroby ve stavebnictví v Maďarsku (+ 22,6 %), Švédsku (+ 21,2 %), Polsku (+ 19,8 %) a na Slovensku (+ 14,7 %). Poklesy zaznamenaly Spojené království (-1,1 %) a Itálie (-0,4 %).

Metody a definice

Index výroby ve stavebnictví se přibližuje vývoji objemu výroby v rámci odvětví, kteréý se dělí na pozemní stavitelství a inženýrské stavitelství.

Sezónně očištěné řady eurozóny a EU se počítají agregací sezónně očištěných národních údajů. Eurostat provádí sezónní úpravu údajů pro země, které neupravují své údaje o sezónní vlivy.
Měsíční index uvedený v této zprávě se vypočítává pouze na základě údajů zemí vykazujících měsíční údaje. Chybějící údaje od členských států za poslední měsíce se odhadují pro výpočet agregátů eurozóny a EU.

1...1 0611 0621 063...1 086Strana 1 062 z 1 086

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253