Domů Blog Strana 1065

Před 30 lety bylo v Káhiře zprovozněno první metro v Africe

[quote]Před 30 lety, 27. září 1987, bylo v egyptské Káhiře zprovozněno první metro v Africe. Je jednou ze dvou podzemních drah na černém kontinentu.[/quote]

Káhirské metro denně přepraví kolem tří milionů lidí. Kromě něj v této megalopoli jezdí také tramvaje a autobusy. Káhirská doprava je známá svou chaotičností, na silnicích obvykle nebývají ani semafory a přechody.

Nejstarší metro na světě má Londýn, kde byl první úsek zprovozněn v roce 1863. V kontinentální Evropě pak drží primát Budapešť, kde metro začalo jezdit v roce 1896 (po Londýnu a Chicagu je třetí nejstarší na světě). První úsek pražského metra byl otevřen v roce 1974. Kromě Káhiry metro jezdí v Africe od roku 2011 také v alžírské metropoli Alžíru. Od roku 2015 jezdí v hlavním městě Etiopie Addis Abebě nadzemní dráha označovaná jako metro.

Zdroj: ČTK

Správa železnic koupí diagnostické vozidlo za 277 milionů korun

[quote]Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) koupí za 277 milionů korun diagnostické vozidlo pro měření stavu kolejí a kontrolování přejímek při výstavbě nových tratí. Nové vozidlo pro správce kolejí vyrobí tuzemská strojírna CZ Loko a potřebnými technologiemi je vybaví společnost NDCon LOGIC. Vůz by měl být vyroben do dvou let od podpisu smlouvy, železničáři pak předpokládají, že tento unikátní kus techniky bude na české železnici sloužit 30 let. ČTK to řekl mluvčí SŽDC Marek Illiaš.[/quote]

To je také důvod, proč železničáři od nového stroje požadují provozní rychlost do 200 kilometrů v hodině, zatímco na českých tratích nyní platí maximální rychlost 160 kilometrů za hodinu. Vozidlo by tak mělo být v provozu v době, kdy bude 200kilometrová rychlost na české železnici běžná. Podobně uvažují i někteří železniční dopravci při pořizování nových vlaků, dodal Illiaš.

Nový měřící vůz by měl být jediný svého druhu, který bude správa železnic vlastnit. Správa železnic o výrobě vozidla jednala s řadou dodavatelů, závaznou nabídku ale podala pouze vítězná společnost. Vyplývá to z formuláře veřejné zakázky. Kromě CZ Loko se na zakázce jako subdodavatel bude účastnit rakouský výrobce železničních stavebních strojů Plasser&Theurer.

Zdroj: ČTK

Alternativní taxislužba Uber odejde z kanadské provincie Quebec

[quote]Alternativní taxislužba Uber Technologies se příští měsíc stáhne z kanadské provincie Quebec. Firma uvedla, že důvodem jsou přísnější regulační pravidla, která druhá nejlidnatější kanadská provincie představila minulý týden. Pro Uber v Quebeku pracuje více než 10.000 řidičů, informovala agentura Reuters.[/quote]

Uber svou službu poskytuje v řadě zemí světa a mnohde se dostal do sporu s místními samosprávami. Londýn se minulý týden rozhodl, že firmě neprodlouží provozní licenci. Taxikáři v řadě zemí včetně České republiky považují Uber za nekalou konkurenci.

Generální ředitel aktivit Uberu v Quebeku Jean-Nicolas Guillemette uvedl, že firma v této provincii ukončí provoz 14. října. Podnik podle televize CBC již dříve upozornil, že nové regulační předpisy ohrožují jeho schopnost pokračovat v Quebeku v provozu.

Přítomnost Uberu v provincii hlasitě kritizovali místní taxikáři, kteří v rámci protestů proti této službě občas blokovali dopravu v Montrealu, největším městě provincie Quebec. Nová pravidla mimo jiné požadují, aby řidiči Uberu museli stejně jako taxikáři absolvovat 35 hodin výcviku.

Sdružení českých taxikářů oznámilo, že tento týden plánuje pokračovat v Praze v protestech proti Uberu a dalším podobným společnostem. Taxikáři už tento měsíc dvakrát protestovali na ruzyňském letišti. Při větší z obou akcí v pondělí 18. září se podle policie sešlo kolem 70 taxikářů. Vadí jim zejména to, že za Uber a podobné služby jezdí řidiči bez taxikářské koncese, nemají auta evidovaná jako vozidla taxislužby a nemají taxametry.

Londýnský úřad zodpovědný za dopravní systém (TfL) oznámil, že Uberu neobnoví provozní licenci, která vyprší na konci září. Praktiky podniku totiž podle úřadu představují bezpečnostní riziko pro veřejnost. Aplikaci Uberu v Londýně využívá asi 40.000 řidičů a 3,5 milionu cestujících. Uber se nyní snaží rozhodnutí zvrátit, jeho šéf Dara Khosrowshahi se v pondělí omluvil Londýňanům za chyby a slíbil učinit změny.

Zdroj: ČTK

 

RegioJetu za pololetí přibylo lidí ve vlacích téměř o čtvrtinu

[quote]Železniční dopravce RegioJet přepravil v Česku ve svých vlacích za první pololetí 2,2 milionu cestujících, což je o 470.000 meziročně výše, uvedl v tiskové zprávě mluvčí firmy Aleš Ondrůj. Nárůst je dán především tím, že od poloviny loňského prosince jezdí tři páry nových spojů mezi Prahou, Brnem a Břeclaví. Hospodářské výsledky firma zatím nezveřejnila ani za loňský rok.[/quote]

Za celý letošní rok dopravce, který patří podnikateli Radimu Jančurovi, očekává pět milionů přepravených lidí. Od poloviny prosince už bude vypravovat mezi Prahou a Brnem devět párů vlaků denně, od příštího června deset. Původně chtěl jezdit s 12 páry denně. Kapacitu na trati Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) dopravci přidělila, přestože v minulosti několikrát zopakovala, že kapacita brněnského nádraží je ve špičkách zcela vyčerpaná.

Nárůst počtu cestujících hlásily již dříve za pololetí i České dráhy, které přepravily o 1,3 milionu lidí více, celkově 86,9 milionu. Pasažéři státnímu dopravci přibývali především v dálkové a příměstské dopravě.

Vlaky RegioJetu, které nyní jezdí do Brna, končí buď v Bratislavě, nebo ve Starém Městě u Uherského Hradiště. Dále dopravce jezdí s vlaky na trati mezi Prahou a Ostravskem, některé pokračují až do Košic na východ Slovenska. Jeden pár vlaků také jezdí z Prahy přes Přerov do Starého Města.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo zaslalo desítky výzev k odstranění billboardů

[quote]Ministerstvo dopravy zaslalo desítky výzev majitelům billboardů k odstranění reklamních poutačů u dálnic. První výzvy odeslalo ministerstvo na začátku minulého týdne. V současnosti trvá pětidenní lhůta od data doručení výzev, kterou mají majitelé na odstranění poutačů. Poté mohou úřady začít se zakrýváním a následně i odstraňováním těchto poutačů. ČTK to řekl mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold.[/quote]

Odstranění billboardů z ochranného pásma dálnic a silnic 1. třídy vyžaduje novela zákona o pozemních komunikacích. Majitelům reklamních ploch nařizuje z bezpečnostních důvodů jejich odstranění, pokud jsou blíž než 250 metrů od dálnic a 50 metrů od silnic první třídy. K 1. září by tak od silnic v Česku měly zmizet 3000 z celkem 25.000 poutačů. Část provozovatelů ale oznámila, že reklamní poutače neodstraní. Někteří provozovatelé reklamní sdělení nahradili státní vlajkou. Tvrdí, že tím změnili charakter ploch, které již nejsou reklamním zařízením.

V současnosti silničáři dokončují seznam všech poutačů stojících kolem silnic první třídy, jichž se odstranění týká. Jen u dálnic Ředitelství silnic a dálnic napočítalo více než 1100 takových billboardů, nejvíc na dálnici D1.

Zatímco na dálnicích má povinnost odstraňovat nepovolené poutače ŘSD, na silnicích první třídy je to podle ministerstva dopravy věc krajů a jejich organizací. Z ankety ČTK z minulého týdne vyplývá, že velká část krajů nemá hotový soupis billboardů v ochranném pásmu kolem silnic I. třídy. Některé kraje tvrdí, že jim sčítání poutačů nepřísluší a je to věcí ŘSD.

Nařízení o odstranění billboardů, motivované zvýšením bezpečnosti silničního provozu, se netýká zastavěných území, kde je reklamních ploch nejvíc.

Reklamní zařízení podle zákona o pozemních komunikacích může zobrazovat nejen klasickou reklamu, tedy sdělení s cílem dosažení zisku, ale může šířit i nekomerční informace, třeba kulturní, politické nebo vzdělávací.

Zdroj: ČTK

Šéf drah Krtek obhájil místo ve vedení evropského sdružení

[quote]Sdružení evropských železničních dopravců CER zvolilo na valném shromáždění v polském Gdaňsku do řídicího výboru šéfa Českých drah Pavla Krtka. V tiskové zprávě o tom informovaly České dráhy. Krtek je součástí patnáctičlenného výboru od roku 2015. Nynější dvouleté období bude výbor řídit předseda představenstva Asociace švédských železničních společností Crister Fritzson.[/quote]

,,Účast českého zástupce v řídicím výboru CER znamená příležitost ovlivňovat proces tvorby a schvalování norem, které rozhodující měrou ovlivňují činnost evropských dopravců, tedy i Českých drah,“ uvedl ve zprávě český dopravce.

Sdružení v Bruselu dlouhodobě prosazuje zájmy železničních dopravců a správců infrastruktury. Aktivně působí mimo jiné při vyjednávání podmínek takzvaného 4. železničního balíčku, podle kterého se mají jednotlivé unijní trhy železniční dopravy otevírat konkurenci.

Podle webu railwaygazette.com se místopředsedy CER stali Ilona Dávidová z maďarského dopravce MÁV, Andreas Matthä z rakouského ÖBB, Oliver Wolff z německého VDV a generální ředitel Železníc Slovenskej republiky Martin Erdössy.

Sdružení CER bylo založeno v roce 1988 původně 12 železničními podniky, postupně se jeho řady rozrostly na více než 70 členů. Jde o soukromé i státní železniční dopravce, provozovatele infrastruktury a jiné společnosti podnikající na železnici. CER nyní zastupuje více než 60 procent evropské železniční sítě, na které se odehrává 85 procent výkonů v nákladní dopravě a prakticky veškeré výkony v osobní dopravě.

Zdroj: ČTK

Cestujících na železnici mírně přibylo na téměř 91 milionů

[quote] Počet cestujících na železnici se v pololetí zvýšil o zhruba 1,7 milionu na 90,9 milionu. Výrazněji vzrostl takzvaný přepravní výkon, který kromě počtu přepravených osob zohledňuje ujetou vzdálenost. Tento ukazatel se meziročně zvýšil o 6,5 procenta ze 4,25 miliardy osobokilometrů na zhruba 4,5 miliardy. Počet cestujících v autobusové dopravě se meziročně téměř nezměnil a zůstal na 173 milionech. Vyplývá to z předběžných dat zveřejněných ministerstvem dopravy.[/quote]

Počet zákazníků využívajících železniční přepravu v posledních letech roste. Za celý loňský rok se množství pasažérů ve vlacích zvýšilo o 1,5 procenta, nynější pololetní růst je tak o zhruba dva procentní body rychlejší. Vyšší počet cestujících hlásí v posledních letech státem řízené České dráhy i soukromá konkurence. Soukromým společnostem cestující přibývají razantněji, v celkovém počtu cestujících ale zatím dosahují zlomku přepravených. Z celkového počtu cestujících České dráhy přepravily 86,9 milionu lidí.

Zatímco cestujících na železnici přibývá, objem přepravovaného zboží nákladními vlaky v pololetí meziročně klesl o 721 tisíc tun na zhruba 47,5 milionu tun zboží. Mírný pokles přepravovaného zboží zaznamenala i kamionová doprava, která ale přepravuje čtyřnásobné objemy proti železnici. Množství zboží přepravované na korbách kamionů kleslo o 147 tisíc tun na 202,9 milionu tun.

Zdroj: ČTK

Komise pokračuje v práci na spravedlivých a předvídatelných pracovních smlouvách

[quote]Evropská komise zahájila 25. září další rozhovory s odbory a organizacemi zaměstnavatelů na úrovni EU o tom, jak modernizovat pravidla týkající se pracovních smluv, aby tyto smlouvy byly spravedlivější a předvídatelnější pro všechny typy pracovníků.[/quote]

S touto iniciativou Komise nadále rozšiřuje „Evropský pilíř sociálních práv“, jehož cílem je vytvořit konvergenci mezi členskými státy směrem k lepším pracovním a životním podmínkám.

Valdis Dombrovskis, místopředseda Evropské komise odpovědný za euro, sociální dialog, finanční stabilitu, finanční služby a Unii kapitálových trhů, uvedl:

,,Úloha sociálních partnerů má zásadní význam pro posun vpřed s „Evropským pilířem sociálních práv“. pokud jde o řešení problémů souvisejících s novými formami zaměstnanosti a poskytováním vhodných pracovních podmínek v atypických formách zaměstnání. Jedná se o jasná pravidla a společné spravedlivé standardy zaměstnanosti, které mohou nakonec chránit podniky, které zaměstnancům poskytují přiměřené informace o pracovních podmínkách potřebu vyvážit základní ochranu pro zaměstnance s možností podniků vytvářet pracovní místa a inovace na trhu práce. To obsahuje náš návrh.“

Marianne Thyssen, komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a mobilitu práce, dodala:

,,Pracovníci mají právo být na začátku pracovního poměru informováni o svých právech a povinnostech, ale miliony Evropanů pracujících na základě nestandardních pracovních smluv si nejsou svými právy jistí. Chci, aby pro všechny pracovníky v celé EU byla jasná základní pravidly, nezávisle na jejich zaměstnaneckém postavení, ať už se jedná o pracovníky v oblasti informačních technologií nebo dělníky. O to se snažíme dosažením „Evropského pilíře sociálních práv“, který jak doufám, bude vyhlášen na nejvyšší politické úrovni během summitu o spravedlivých pracovních místech a růstu v Göteborgu dne 17. listopadu.“

Směrnice o písemných prohlášeních existuje od roku 1991; dává zaměstnancům, kteří začínají nové zaměstnání, právo dostat písemně základní aspekty pracovního poměru. Cílem této směrnice je zajistit, aby si pracovníci byli vědomi svých práv.

Svět práce se rychle mění a vznikly nové formy práce. V důsledku toho se stávající směrnice již nevztahuje na všechny typy pracovních poměrů. V rámci evropského pilíře sociálních práv zahájila Komise proto konzultaci sociálních partnerů s cílem přezkoumat směrnici tak, aby odrážely změny na trhu práce.

Navíc Komise dosud vyhodnotila, že řada pracovníků v EU nedostává písemné potvrzení o svých pracovních podmínkách nebo nedostane včas veškeré informace, které potřebují. Patří sem domácí pracovníci a ti, kteří provádějí pracovní pohotovost. Navíc bez ohledu na úroveň informací poskytovaných pracovníkům mohou některé praktiky v některých nejistých pracovních vztazích poškodit pracovníky, zejména pokud jde o příležitostnou práci: Podle zprávy Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) příležitostná práce (například smlouvy s nultou hodinou) vyvolávají zvláštní obavy z pracovních podmínek a jsou charakterizovány nízkou úrovní bezpečnosti práce a příjmů.

Jsou zohledněny tři oblasti činnosti.

Za prvé by bylo možné objasnit rozsah působnosti směrnice, který by zahrnoval všechny zaměstnance, včetně těch, kteří mají krátkodobé úvazky nebo osoby s novými a atypickými pracovněprávními vztahy.

Za druhé, revize by mohla posílit zásadu psaných informací o platných pracovních podmínkách a aktualizovat seznam požadovaných prvků, například pracovní rozvrhy, podmínky zkušební doby nebo přesčasy.

Za třetí, mimo řádné písemné informace včas, modernizovaná pravidla by také mohla stanovit některé základní zásady, jako je právo na předvídatelnost práce pro pracovníky s velmi flexibilními smlouvami nebo právo na maximální trvání zkušební doby.

Jak je stanoveno ve Smlouvě o fungování Evropské unie podle článku 154 SFEU, má Komise povinnost konzultovat evropské sociální partnery před předložením jakéhokoli legislativního návrhu v sociální oblasti. Konzultace musí probíhat podle povinného dvoufázového postupu. V první fázi Komise konzultuje sociální partnery o možném směru iniciativy. Ve druhé fázi se zaměřuje na obsah iniciativy. Tento proces dává evropským sociálním partnerům možnost být přímo zapojeni a ovlivňovat přípravu sociálních návrhů. Sociální partneři navíc mohou pozastavit iniciativu Komise a zároveň rozhodnout o zahájení samotných jednání. Pokud k tomu nedojde, může Komise přezkoumat stávající směrnici. Komise hodlá navrhnout revizi této směrnice do konce roku.

První fáze konzultací se sociálními partnery ukázala odlišné názory organizací pracovníků a organizací zaměstnavatelů. Zatímco organizace pracovníků souhlasily s potřebou zvýšit účinnost směrnice o písemných projevech a cílem zlepšit pracovní podmínky pro zranitelné pracovníky, velká většina organizací zaměstnavatelů tyto myšlenky odmítla. Proto sociální partneři nebyli schopni formálně zahájit společný proces vyjednávání stanovený v článku 155 SFEU. Vyhradili si však možnost, že tak učiní v kontextu druhé fáze konzultací.

Dne 26. dubna 2017, souběžně s prezentací Evropského pilíře sociálních práv, předložila Komise řadu iniciativ týkajících se rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, informací o pracovnících, přístupu k sociální ochraně a pracovní době. Všechny se zaměřují na různé aspekty pilíře. Součástí balíčku je zejména legislativní návrh směrnice o rovnováze mezi pracovním životem a rodičovstvím a pečovatelstvím, aby se rodiny mohly skutečně rozhodnout, kdy být při narození dítěte nebo blízkého příbuzného, ​​který potřebuje péči, kdy je nutná pružnější pracovní úprava

Cílem navrhovaných opatření je zejména zvýšit možnosti, aby muži převzali rodičovskou činnost a péči. To bude přínosem pro děti a pomůže zvýšit účast žen na trhu práce, čímž se sníží rozdíl v zaměstnání mezi muži a ženami, který v roce 2015 zůstal na úrovni 11,6 % a v případě rodin malých dětí mladších 6 let stoupá až na 30 %. Tento návrh se nyní projednává v Evropském parlamentu a v Radě.
Pokud jde o směrnici o písemném prohlášení a přístup k sociální ochraně, zahájila Komise konzultace se sociálními partnery a zároveň poskytla právní směrnici o směrnici o pracovní době v souladu s rostoucím počtem judikatury. Rovněž budou podporovány vnitrostátní reformy prostřednictvím politického vedení a koordinace v rámci evropského semestru. To bude podpořeno novým sociálním ukazatelem, který byl předložen v balíčku dne 26. dubna. Tento monitorovací nástroj nahradí současnou hodnotící tabulku klíčových ukazatelů zaměstnanosti a sociálních ukazatelů za účelem lepšího sledování společenského pokroku.

Většina nástrojů k naplnění pilíře je v rukou místních, regionálních a vnitrostátních orgánů, jakož i sociálních partnerů a občanské společnosti jako celku. Evropská unie-a zejména Evropská komise-mohou pomoci tím, že budou působit v oblastech, kde sdílí kompetence, stanovením rámce, poskytováním směrů a vytvářením rovných podmínek, při plném respektování specifických situací v jednotlivých státech a institucionálním uspořádáním.

Jako první krok Komise při prezentaci Evropského pilíře sociálních práv zahájila konzultaci se sociálními partnery, aby shromáždila jejich názory na možné směřování činnosti EU, aby lidé ve všech formách zaměstnání měli odpovídající přístup k sociálním ochraně a zaměstnanosti. Komise učiní další krok tím, že brzy na podzim zahájí druhou fázi konzultací.

Dne 26. dubna 2017 Komise předložila „Evropský pilíř sociálních práv“ ve dvou právních formách s totožným obsahem: doporučení Komise s účinností od tohoto data a návrh společného prohlášení Parlamentu, Rady a Komise. Konečný nástin evropského pilíře sociálních práv, který se skládá z 20 zásad a práv, jejichž cílem je dosažení konvergence směrem k lepším pracovním a životním podmínkám v celé EU. S ohledem na prioritu plnění pilíře předložila Komise souběžně konkrétní legislativní návrh, zejména návrh na zlepšení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem pracujících rodičů a opatrovníků, a zahájil první fázi dvou konzultací sociálních partnerů – jedné konzultaci s cílem modernizovat pravidla o pracovních smlouvách a další konzultaci o přístupu k sociální ochraně pro všechny. Od 26. dubna do 23. června 2017 měli sociální partneři příležitost vyjádřit své názory na obě témata. Nyní začala druhá fáze konzultace o modernizaci pravidel pracovních smluv a brzy bude následovat přístup k sociální ochraně

Junckerova Komise stanovila od svého samého počátku jednu ze svých priorit sociálnější Evropu, jak se odráží v jejích “Politických pokynech” z července 2014. V září 2015 u příležitosti první zprávy předsedy Junckera o stavu EU, předseda Juncker řekl:

,,Musíme posílit práci na spravedlivém a skutečně celoevropském trhu práce. (…) V rámci tohoto úsilí budu chtít vytvořit evropský pilíř sociálních práv, který bude zohledňovat měnící se skutečnosti evropských společností a svět práce. „Ve své poslední zprávě o stavu Unie, Dne 13. září 2017 prezident potvrdil závazek Komise učinit pokrok s pilířem jako zásadním prostředkem k vytvoření hlubšího, spravedlivějšího a sociálnějšího vnitřního trhu: „Pokud chceme zabránit sociální fragmentaci a sociálnímu dumpingu v Evropě, pak členské státy by měl co nejdříve souhlasit s Evropským pilířem sociálních práv nejpozději na listopadovém summitu v Göteborgu. Národní sociální systémy budou i nadále rozmanité a oddělené po dlouhou dobu, ale přinejmenším bychom měli pracovat pro sociální standardy Evropské unie, v níž budeme mít společné chápání toho, co je společensky spravedlivé. Evropa nemůže fungovat, jestliže se zbaví pracovníků.“

Sociální summit o spravedlivých pracovních místech a růstu se uskuteční ve švédském Goteborgu dne 17. listopadu 2017.

Spotřebitelské úřady a Evropská komise tlačí na Volkswagen, aby dokončil opravy všech vozů dotčených emisním skandálem

[quote]Evropská komise dne 7.9. oznámila, že úřady a organizace, které mají v členských státech EU na starosti ochranu spotřebitele, a Evropská komise generálnímu řediteli Volkswagenu zaslaly společný dopis, ve kterém automobilový koncern vyzývají, aby urychleně zajistil opravu všech vozů, kterých se dotýká emisní skandál zvaný „dieselgate“.[/quote]

Jde o součást koordinované akce úřadů na ochranu spotřebitele v EU, jejímž cílem je donutit Volkswagen, aby v situaci nastalé po emisním skandálu respektoval spotřebitelské právo a jednal proaktivně vůči dotčeným spotřebitelům. Spotřebitelské úřady v celé EU totiž stále dostávají informace o tom, že mnoho z dotčených vozů dosud nebylo opraveno.

Po jednáních s komisařkou Jourovou v roce 2016 se přitom Volkswagen zavázal, že všechny dotčené vozy budou opraveny do podzimu 2017. Spotřebitelské úřady členských států EU pod vedením nizozemského Úřadu pro spotřebitele a trhy (ACM) tak 7.9. Volkswagen vyzvaly, aby do jednoho měsíce potvrdil, zda tento plán dodrží. Požadují naprostou transparentnost tohoto procesu, včetně detailního popisu toho, čeho již bylo dosaženo, i úkolů, které zbývají dokončit. V návaznosti na požadavek Komise, aby všechny dotčené automobily Volkswagenu byly uvedeny v plný soulad s pravidly pro schvalování typu, by měl Volkswagen také zaručit, že vyřeší jakékoli případné problémy vzniklé po opravě.

Komisařka Jourová k tomu uvedla:

„Jsem opravdu ráda, že úřady na ochranu spotřebitele – jakožto instituce vymáhající uplatňování práva EU – spojily své síly proti Volkswagenu a naléhají na něj, aby respektoval naše požadavky. Společným postupem mohou spotřebitelské organizace přispět k dodržování spotřebitelského práva EU všude v Unii. U celoevropských problémů to platí dvojnásob, jak krásně dokazuje případ Volkswagenu, který postihl více než osm milionů spotřebitelů v mnoha členských státech. S dnešním společným postojem si spotřebitelé v EU mohou být jisti, že jak úřady na ochranu spotřebitele v členských státech, tak Evropská komise jsou na jejich straně a že nepřijmeme žádná polovičatá řešení.“

Úřady na ochranu spotřebitele po Volkswagenu požadují, aby se mimo jiné vyjádřil k těmto bodům:

Transparentnost a komunikace: Volkswagen by měl spotřebitele jednotlivě a co nejdříve informovat o opravě a měl by jim poskytnout dostatek informací, aby se mohli informovaně rozhodnout. V souladu se směrnicí o nekalých obchodních praktikách by se mělo jednat o tyto informace:

  • přesné a jasné důvody, proč musí být automobil opraven;
  • co oprava zahrnuje;
  • co musí spotřebitel udělat pro to, aby mu bylo auto opraveno;
  • co se může stát nebo co se stane, pokud si spotřebitel auto opravit nenechá;
  • ve kterých členských státech a ke kterému datu přestanou být neopravená auta způsobilá k
    • Informace pro majitele ojetých vozidel a spotřebitele, kteří vozidlo nekoupili v prodejně Volkswagenu: Volkswagen by se měl co nejvíce vynasnažit, aby informoval také ty majitele vozů Volkswagen, kteří si je koupili jinde než u autorizovaného prodejce nebo kteří navštěvují neautorizovaný servis (např. s ojetými vozy nebo vozy koupenými přímo od dovozců).
    • Opatření na podporu důvěry: Úřady na ochranu spotřebitele přivítaly opatření na podporu důvěry zavedené skupinou Volkswagen, které spotřebitelům dává jistotu opravy automobilu, a vyzvaly automobilový koncern, aby o tomto opatření aktivně informoval všechny dotčené spotřebitele, aby opatření neomezoval jen na některé součásti vozidla ani časově a aby je prezentoval jako právně závazné ujištění, že celková výkonnost vozidel bude po opravě zachována.
    • Podpora prodejcům vozů v rámci programu oprav: Odpovědnost za shodu automobilu s typem sice leží na výrobci, avšak podle směrnice o prodeji spotřebního zboží a zárukách je za jakoukoli vadu ve chvíli dodávky zboží odpovědný Úřady na ochranu spotřebitele proto

Volkswagen žádají, aby veškerým možným způsobem prodejcům automobilů jejich práci usnadnil.

  • Prodloužení programu oprav: Spotřebitelské úřady EU Volkswagen žádají, aby potvrdil časový rámec, ve kterém budou všechny dotčené automobily opraveny. Pokud by měl program oprav trvat déle než do podzimu 2017, měla by se automobilka zavázat, že období pro uplatnění bezplatné opravy softwaru prodlouží na tak dlouho, jak bude potřeba, aby vyhověla povinnosti zajistit soulad všech automobilů se spotřebitelským právem

Další kroky

Úřady na ochranu spotřebitele Volkswagen žádají, aby na jejich žádost odpověděl do jednoho měsíce a aby se zapojil do dialogu na evropské úrovni. Pokud Volkswagen na tento společný postoj nezareaguje nebo pokud se nepodaří dospět k dohodě, rozhodnou o dalších krocích jednotlivé členské státy. Úřady budou jednat přiměřeně svým místním podmínkám a bude-li to nutné, přijmou opatření nezbytná k vymáhání práva.

Souvislosti

Nařízením EU o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele vznikla celoevropská síť pro vymáhání spotřebitelských práv, která propojuje úřady na ochranu spotřebitele v jednotlivých členských státech. Díky tomuto rámci se může v případě přeshraničního porušení pravidel ochrany spotřebitelů obrátit vnitrostátní orgán jednoho státu EU na svůj protějšek v jiném státě EU a požádat jej, aby zasáhl.

Spolupráce platí pro spotřebitelská pravidla týkající se různých oblastí, například směrnice o nekalých obchodních praktikách, směrnice o právech spotřebitelů nebo směrnice o prodeji spotřebního zboží a zárukách.

V rámci spolupráce v oblasti ochrany spotřebitele úřady pravidelně vyhodnocují otázky, které jsou z pohledu ochrany spotřebitele na jednotném trhu věcí společného zájmu, a koordinují svoji činnost v oblasti dozoru nad trhem a případná opatření k vymáhání práva. Výměnu informací mezi úřady a jejich koordinaci má na starosti.

Před 20 lety byla snížena povolená rychlost v obci na 50 km/h

[quote]Před 20 lety si museli řidiči zvyknou na snížení maximální rychlosti v obci na 50 km/h. Naopak na dálnicích mohli nově přišlápnou plyn až k dosažení rychlosti 130 km/h. Důvodem ke snížení povolené rychlosti v obcích ze 60 km/h byly podle ministerstva vnitra zkušenosti z jiných zemí, kde snížení rychlosti o deset km/h vedlo k poměrně značnému poklesu počtu nehod se smrtelnými následky pro chodce.[/quote]

Snížením povolené rychlosti v obci se situace vrátila o 20 let zpátky, „padesátka“ platila v obcích do roku 1976. O deset km/h povolenou rychlost v obci zvýšila vyhláška číslo 100 z roku 1975, která vstoupila v platnost 1. ledna 1976. V obcích se tak od ledna 1976 mohlo jet v době od pěti do 23 hodin až šedesátkou. Vyhláška dále uváděla, že řidič smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled, nejvýše však 110 km za hodinu na dálnici a 90 km/h na ostatních silnicích (na motocyklu nejvýše 80 km/h).

Různé úpravy povolené rychlosti se objevují od počátku motorismu. V roce 1900 vydal c. k. místodržitel v království Českém nařízení „o jízdě vozy automobilními a koly motorovými na veřejných silnicích a cestách“, podle kterého rychlost jízdy v uzavřených osadách nesměla být větší, než kolik obnáší rychlost koně v čerstvém klusu. Nařízení také vyjmenovávalo úseky silnic (úzké silnice, prudké zatáčky, některé křižovatky a mosty), kde „nesmí se jezditi rychleji, než jak jde chodec“, což platilo například i pro průjezd trhy.

O pět let později stanovilo nařízení ministerstva vnitra maximální rychlost v obci na 15 km/h. Mimo „uzavřené osady“ pak směli řidiči jet nejvýše 45 km/h, za mlhy, na nepřehledných úsecích, na mostech či „při kromobyčejné živosti cesty“ pak nejvýše šest kilometrů v hodině. V roce 1935 byla nejvyšší rychlost v uzavřených osadách stanovena na 35 km/h.

Na „padesátku“ rychlost v obci zvýšila od ledna 1961 vyhláška z roku 1960. Omezení platilo od pěti do 23 hodin. Mimo obec byl řidič povinen rychlost jízdy přizpůsobit okolnostem, zejména hustotě provozu, viditelnosti, stavu vozidla a stavu a povaze silnice.

Od roku 1971, kdy byl otevřen první dálniční úsek na území tehdejšího Československa, neplatilo na dálnici žádné obecné omezení rychlosti. Nejvyšší povolenou rychlost na dálnici 110 km/h zavedla až vyhláška č. 100 z roku 1975.

V současnosti platí „padesátka“ v obci ve většině evropských zemích, výjimkou jsou postsovětské a některé balkánské země (Bosna a Hercegovina, Makedonie), kde je povolena rychlost 60 km/h. Mimo obec je v Evropě rychlost omezena s řadou místních specifik většinou v rozmezí 80 až 100 km/h. Na dálnicích se smí převážně 100 až 130 km/h, například v Německu je rychlost 130 km/h na dálnici pouze doporučená.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář