Domů Blog Strana 1065

Leden 2018. Nezaměstnanost v eurozóně na úrovni 8,6%, v EU28 7,3%

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Podle údajů Eurostatu z 1.března byla sezónně očištěná míra nezaměstnanosti v eurozóně   v lednu 2018 8,6%, ve srovnání s prosincem 2017 byla stabilní a proti lednu 2017 poklesla z 9,6%. Jedná se o nejnižší sazbu zaznamenanou v eurozóně od prosince 2008.[/quote]

Míra nezaměstnanosti EU28 byla v lednu 2018 7,3%, v porovnání s prosincem 2017 byla stabilní a nižší oproti lednu 20178,1%. To je i nadále nejnižší hodnota zaznamenaná v EU28 od října 2008.
Eurostat odhaduje, že bylo v lednu 2018 nezaměstnaných 17,931 milionů mužů a žen EU28, z nich 14,111 milionu v eurozóně. V porovnání s prosincem 2017 se počet nezaměstnaných osob snížil o 19 000 v EU28, z toho o 10 000 v EA19. Ve srovnání s lednem 2017 poklesla nezaměstnanost v EU28 o 1,867 milionů a o 1,429 milionu v eurozóně.

Členské státy

Mezi členskými státy byla nejnižší míra nezaměstnanosti v lednu 2018 v České republice (2,4 %), na Maltě (3,5 %) a v Německu (3,6 %). Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla zaznamenána v Řecku (20,9 % v listopadu 2017) a Španělsku (16,3%).Ve srovnání s před rokem míra nezaměstnanosti klesla ve všech členských státech. Nejvíce poklesly na Kypru (z 12,6% na 9,8%), v Řecku (z 23,3% na 20,9% v období od listopadu 2016 do listopadu 2017), v Chorvatsku (z 12,2% na 9,8%), Portugalsku (z 10,1% na 7,9%) a Španělsku (z 18,4% na 16,3%).V lednu 2018 byla míra nezaměstnanosti ve Spojených státech 4,1%, stabilní ve srovnání s prosincem 2017 a poklesla z 4,8% v lednu 2017.

 

Nezaměstnanost mladých

V lednu 2018 bylo v EU28 nezaměstnaných 3 466 milionů mladých (do 25 let), z nichž bylo 2,535 milionů v eurozóně. Ve srovnání s lednem 2017 se nezaměstnanost mladých lidí v EU28 snížila o 333000 a v eurozóně o 280 000. V lednu 2018 byla míra nezaměstnanosti mládeže 16,1% v EU28 a 17,7% v eurozóně v porovnání s 17,6% a 19,9% v lednu 2017. V lednu 2018 byly nejnižší hodnoty v ČR (5,8% ), V Estonsku (6,5% v prosinci 2017) a v Německu (6,6%), zatímco nejvyšší byly v Řecku (43,7% v listopadu 2017), ve Španělsku (36,0%) a v Itálii (31,5%).

Metody a definice

Eurostat počítá harmonizovanou míru nezaměstnanosti pro jednotlivé členské státy EU, eurozónu a EU. Míra nezaměstnanosti vychází z definice doporučené Mezinárodní organizací práce (ILO). Měření je založeno na harmonizovaném zdroji, průzkumu pracovních sil Evropské unie (LFS).
Na základě definice ILO Eurostat definuje nezaměstnané osoby jako osoby ve věku 15 až 74 let, které:
– jsou bez práce;

– jsou k dispozici k zahájení práce v průběhu následujících dvou týdnů;

– a aktivně hledali zaměstnání v určitém čase během posledních čtyř týdnů.

Míra nezaměstnanosti je počet nezaměstnaných osob jako procento pracovní síly.
Pracovní síla je celkový počet zaměstnaných a nezaměstnaných. V této tiskové zprávě jsou míry nezaměstnanosti založeny na údajích o zaměstnanosti a nezaměstnanosti, které se týkají osob ve věku 15 až 74 let.

Míra nezaměstnanosti mládeže je počet osob ve věku 15 až 24 nezaměstnaných jako procento pracovní síly stejného věku. Míra nezaměstnanosti mládeže by tedy neměla být interpretována jako podíl nezaměstnaných na celkové populaci. Nejsou-li pro členský stát k dispozici údaje za poslední měsíc, agregáty EU a EA se vypočítají podle posledních údajů dostupných pro daný členský stát.

Poznámky podle zemí

U Německa, Nizozemska, Rakouska, Finska, Švédska a Islandu: namísto volatilnějších sezónně očištěných údajů se používá složka trendů.

Dánsko, Estonsko, Maďarsko, Portugalsko, Spojené království a Norsko: namísto čistých měsíčních ukazatelů se používají 3měsíční klouzavé průměry údajů o VŠPS.

Ve srovnání se sazbami zveřejněnými v tiskové zprávě 22/2018 ze dne 31. ledna 2018 byla nezaměstnanost v prosinci 2017 revidována z 8,7% na 8,6% u EA19 a zůstala nezměněna v EU28. Mezi členskými státy byla výše sazby za Řecko, Lotyšsko, Rakousko a Portugalsko revidována o více než 0,1 % (u všech o 0,2 %, údaje za říjen pro Řecko). Míra nezaměstnanosti byla pro Kypr snížena o více než 0,1 8 (o 0,8 %), Dánsko a Litva (o 0,3 %), Francie a Lucembursko (o 0,2 %).

Česká republika má, pokud se používá metodika ILO závazná v EU, 128 000 nezaměstnaných osob, z toho18000 mladistvých do 25 let. Dospělých nezaměstnaných by tedy bylo cca 110 000.

K 31.prosinci 2016 měla celkem 10578820 obyvatel, z toho 5193012 mužů a 5378133 žen. Počty se určitě moc nezměnily a když, tak ze zvyšující se naděje na dožití, což nabídku na trhu práce nezvýší. A imigrace byla cca 10000. Takže data lze s malým rizikem použít.

Z evidovaných nezaměstnaných dospělých 110000 při míře nezaměstnanosti u mužů 1,8% a žen  3,1% připadlo na muže cca 49,09 %, žen 50,91 %, tedy přes 40000 a u žen necelých 70000 osob.. (Jen pro úplnost 5,8 % mladistvých je z jiného základu, nelze ji tedy jakkoliv přičítat).

Ale neobsazených volných míst se odhaduje cca 213000. A už životem poučený marxista prof. Ota Šik požadoval v roce 1968 v rámci ekonomického Pražského jara k nelibosti bratrských okupantů 500 mil. USD na úvěr a 3 % frikční nezaměstnanost k restrukturalizaci.

Co tahle pomoci členským států s nejvyšší nezaměstnaností mládeže přijetím těch starších, které lze rekvalifikovat během několika let, protože jazyková bariéra vůči Řekům a Italům se překonala u mnoha desetitisíců dospělých s tím, že si náklady na kvalifikaci a rekvalifikaci odpracují v zaměstnání?

Vokřál: Na podzemní železnici se nemusí čekat desetiletí

[quote]Nová trať nazývaná severojižní kolejový diametr má spojit sever města s centrem a jihem. Odpojit se má od současné tratě od Tišnova buď za řečkovickou zastávkou či za královopolskou stanicí, směřovat má směrem k Šumavské a pod centrem Brna by propojila současné a nové nádraží a dále pokračovala směrem k Chrlicícm, kde by se napojila na současnou trať.[/quote]

,,V územním plánu je jižní část až po Šumavskou, zároveň budeme po Správě železniční dopravní cesty (SŽDC) chtít, aby zapojila i břeclavskou trať. Ze Šumavské na sever necháme studiemi prověřit dvě varianty, u nichž je potřeba posoudit ekonomiku a proveditelnost,“ řekl Vokřál.

Zatím se podle něj spekuluje o tom, že by dvojkolejná trať pro elektrické vlaky stála deset až 20 miliard korun. Zdůraznil ale, že zatím jde pouze o spekulaci.

Kritikům se nelíbí spojení problematiky nádraží s podzemní železnicí. Podle nich jde o stavby, které se časově nepotkávají. Například náměstek primátora Martin Ander  uvedl, že diametr může začít fungovat zhruba 20 až 30 let po dostavbě nádraží, souhlasí s ním i někteří opoziční politici. Pokud by to tak dopadlo, doprava na nové nádraží v odsunuté poloze bude do té doby fungovat pouze pomocí povrchové MHD.

,,Brno je připravené začít pracovat na přípravě veškeré potřebné infrastruktury,“ řekl Vokřál.

Podzemní železnice je v územním plánu, jinak se dosud nijak nepřipravovala. Investorem by měl být stát.

Jestli vláda podpoří stavbu nádraží se zapojením diametru, by se mělo rozhodnout do letních prázdnin. Existují čtyři varianty řešení odsunutého nádraží, některé s diametrem a některé bez něj. Stanovisko kraje a města, které podzemní železnici chtějí, se zatím neshoduje s preferencí SŽDC. Na konci března se má sejít řídicí výbor pro modernizaci brněnského železničního uzlu, poté by měla zasednout Centrální komise ministerstva dopravy a pak vláda.

,,Byl bych rád, aby se rozhodlo a začalo se s projekčními pracemi a Brno skutečně získalo moderní nádraží,“ řekl Vokřál.

Zdroj: ČTK

ŘSD staví novou silnici na Tachovsku,ulehčí cestu z Chebska na D5

[quote]Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zahájilo největší stavbu nové silnice v Plzeňském kraji za posledních sedm let. Jde o pětikilometrový úsek silnice první třídy na Tachovsku z Janova k Nové Hospodě zhruba za 200 milionů korun. Díky němu se řidiči mířící ze sousedního Chebska dostanou až na dálnici D5, která vede z Prahy do Německa. Je to poslední úsek dálničního přivaděče od stavby dokončené v roce 2011. ČTK to řekl Miroslav Blabol z plzeňské ŘSD. Silnice, kterou hojně využívají kamiony, sníží nehodovost v obcích na Tachovsku.[/quote]

Oficiálně se začne stavět v polovině března.

,,Stavba s menším mostem je plánovaná na dva roky, ale budeme se ji snažit stihnout do 1,5 roku,“ řekl Jan Muzika, ředitel plzeňského závodu firmy Eurovia, která je ve sdružení s Berger Bohemia.

Náklady byly ještě v roce 2011 odhadovány na 400 milionů Kč. Půjde o druhou a poslední etapu silnice Kočov – Nová Hospoda na tahu I/21, což je součást páteřního dálničního přivaděče mezi hraničním přechodem Pomezí na Chebsku, odkud se vozy jedoucí přes Cheb, Mariánské Lázně a Planou napojují na mimoúrovňovou křižovatku Nová Hospoda u D5. Od zprovoznění dálnice před 21 lety se tam zvýšila hustota dopravy třikrát.

Silnice se měla stavět už předloni, ale u mnoha dopravních staveb v ČR přestaly platit staré posudky EIA, protože Evropská komise odmítla uznat ty, které vznikly podle starého zákona z roku 1992 před vstupem ČR do EU. Posuzování vlivu na životní prostředí se proto muselo opakovat.

Už v září 2011 byla otevřena první část z Kočova do Janova v délce 4,13 kilometru za 778 milionů Kč. Postavila ji také Eurovia s Bergrem. Spojení firem má podle Muziky obchodní i kapacitní výhody. Obě mají v blízkosti lomy na kámen i obalovny, což stavbu zrychluje. Už v říjnu 2003 otevřelo ŘSD na trase z Plané na Tachovsku k D5 obchvat Brodu nad Tichou a o čtyři roky později obchvat Plané.

Zdroj: ČTK

Čtyři rozvíjející se technologie, které zásadně mění budoucnost logistiky

Zdroj: Pixabay.com

Každý průmysl prochází transformační fází automatizace a digitalizace. Není tomu jinak ani v oblasti logistiky. I v tomhle průmyslovém odvětví je pozorovatelný technologický posun, a to ve formě zavádění automatizovaných technologií.

Automatizované stroje, které užívají algoritmy umělé inteligence samozřejmě znamenají velký potenciál pro rozvoj logistického průmyslu. Skutečnou otázkou je, jak ale taková bude budoucnost logistického průmyslu bude vypadat?

1. Autonomní flotila

Samořízená auta nebo rovnou autonomní vozový park nejsou až tak překvapivým konceptem. Projekt je ve zkušební fázi a je jedním z nejslibnějších sektorů. Nepochybně nabízí širokou možnost užití a rozvoje.

Firma Amazon je průkopníkem v zavádění automatizované technologie. Doručování zakoupeného zboží drony? V současnosti se tento trend těší obrovské popularitě a celý nápad se neustále rozvíjí a zdokonaluje. Očekává se, že trend automatizace se rozšíří i na námořní a nákladní průmysl. V současné době je tato technologie omezena pouze na drony a doručovaní na kratší vzdálenosti. Automatizované flotily jsou ale zcela určitě budoucností logistiky.

Technologický pokrok v podobě automatizace povede ke zvýšení efektivity celého odvětví. Zvýšená efektivita bude taky znamenat větší konkurenci v oblasti logistiky a následně snahu o ještě větší zdokonalení automatizovaných technologií.

Kromě toho, že automatizace ušetří čas, nákladní automobily budou šetřit i prostor. Automatizace lodního a dokovacího procesu znamená, že se v těchto odvětvích nahradí manuální práce a bude se cílit na co největší efektivitu.

2. 3D tisk v logistice

Rozmach 3D tisku je obrovský a rozšiřuje se exponenciálním tempem. V roce 2014 zaznamenal trh s 3D tiskem průměrnou roční míru růstu 35,2% na celém světě. Analytici trhu se domnívají, že pokud naše ekonomika změní způsob, jakým v současnosti produkty vyrábíme, bude mít tento proces významný dopad i na to, jak tyto produkty následně dodáváme nebo přijímáme.

3D tisk může mít pozitivní dopad na logistický průmysl. Může zcela změnit systém skladování. Vývoj technologie 3D tisku znamená, že výrobci se mohou rozhodnout pro zakázkovou možnost tisku vedoucí ke snížení nákladů na dopravu a skladování.

Kromě toho lze s pomocí 3D technologie vytisknout i složité věci. Nahradí tak celý výrobní proces na montážních linkách v továrnách. Výroba s velkým objemem nebude nadále třeba, sníží se výrobní doba a poklesnou náklady spojené s manuální činností.

3. Nahrazení paliv a snížení množství uhlíkové stopy

Jsme šetrnější k životnímu prostředí než dříve. Což je chvályhodné. Každé odvětví se snaží snížit svou uhlíkovou stopu tím, že hledá udržitelný a ekologický obchodní model.

Nákladní a námořní průmysl nezůstává pozadu. Některé společnosti se pokoušejí vyvinout technologii, pomocí níž mohou být lodě na „baterky“ a nahradit tak plyn a naftu. Nové flotily nákladních lodí tak významně ovlivní znečišťování ovzduší a vody.

4. Řešení rozšířené reality

Rozšířená realita způsobila revoluci a změnila způsob, jakým lidé mezi sebou vzájemně komunikují. Tato technologie má obrovský dopad na každou oblast průmyslu. Prostřednictvím rozšířené reality mohou lidé simulovat situace v reálném životě, a to pomocí počítačem generovaných senzorických vstupů.

Rozšířená realita může výrazně zlepšit efektivitu operací prováděných v logistickém průmyslu. S pomocí technologie AR mohou manažeři získat důležité informace o svém vozovém parku, jako je druh nákladu, jeho váha a místo určení. Může také předem identifikovat potenciální škody a chyby v zásilkách nebo nákladu. To samo o sobě sníží celkové provozní náklady společnosti zabývající se logistikou a zlepší její služby.

Dvě statistiky k postavení České republiky v EU

Zdroj: Pixabay.com

[quote]HDP na obyvatele ve 276 regionech EU. Regionální HDP na obyvatele se v roce 2016 pohyboval od 29 % do 611 % průměru EU[/quote]

Podle údajů Eurostatu z 28. února se v roce 2016 regionální HDP na obyvatele, vyjádřený standardy kupní síly, pohyboval od 29 % průměru EU v bulharském regionu Severozapaden až po 611 % průměru ve Spojeném království Inner London West. (To je londýnská City s bankami a dojížďkou úředníků)

Jak ukazuje níže uvedený graf, v EU a v členských státech existují značné rozdíly.Sloupec zobrazuje pro každý členský stát rozsah od oblasti s nejnižší hodnotou k oblasti s nejvyšší hodnotou.

Vedoucími regiony v žebříčku regionálního HDP na obyvatele v roce 2016 byly Inner London – Západ ve Velké Británii (611 % průměru), Lucemburské velkovévodství (257 %), Jih a Východ v Irsku (217 % ), Brusel v Belgii a Hamburk v Německu (200 %). V roce 2016 bylo v EU 19 regionů zemí s HDP na obyvatele 50 % unijního průměru nebo více: pět bylo v Německu, tři ve Spojeném království, dva v Rakousku, po jednom v Belgii, České republice, Dánsku, Irsku, Nizozemí, Slovensku, a Švédsku, jakož i Lucemburském velkovévodství.

Nejnižší podíly měl region Severozapaden v Bulharsku (29 % průměru), Mayotte ve Francii (33 %), Severen tsentralen a Yuzhen tsentralen v Bulharsku (34 %) a Nord-Est v Rumunsku (36 %). Mezi 21 regiony s HDP na obyvatele pod 50 % průměru EU bylo pět v Bulharsku a Polsku, čtyři v Maďarsku, tři v Rumunsku a Řecku a jeden ve Francii.

Je však třeba poznamenat, že v některých regionech mohou být údaje o HDP na hlavu výrazně ovlivněny toky dojíždějících osob. Čistý příliv dojíždějících pracovníků v těchto regionech posunuje výrobu na úroveň, kterou by rezidentní aktivní obyvatelstvo nemohlo samo o sobě dosáhnout. Existuje odpovídající efekt v oblastech s toky dojíždějících osob.

Údaje vycházejí z Nomenklatury územních statistických jednotek (NUTS) 2013, jak je stanoveno v nařízení Komise (EU) č. 1319/2013 ze dne 9. prosince 2013. NUTS 2013 poskytuje jednotné rozčlenění územních jednotek pro zpracování regionálních statistik EU.

Úroveň 2 nomenklatury má 276 regionů: Belgie (11), Bulharsko (6), Česká republika (8), Dánsko (5), Německo (38), Irsko (2), Řecko (13), Španělsko (19), Francie (27), Chorvatsko (2), Itálie (21), Maďarsko (7), Nizozemí 12, Rakousko 9, Polsko (16), Portugalsku (7), Rumunsku (8), Slovinsku (2), Slovensku (4), Finsku (5), Švédsku (8) a Spojenému království (40). Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Lucembursko a Malta jsou považovány na úrovni NUTS 2za jednotlivé regiony.

Metody a definice

HDP, a tedy HDP na obyvatele, představuje měřítko celkové ekonomické aktivity v regionu. Může být použit k porovnání stupně hospodářského rozvoje regionů. HDP nezměří příjmy, které jsou v konečném důsledku dostupné pro soukromé domácnosti v daném regionu.

PPS (kupní síla) je umělou měnou, která bere v úvahu rozdíly v národních cenových hladinách. Tato jednotka umožňuje smysluplné srovnávání objemů ekonomických ukazatelů v jednotlivých zemích. Agregáty vyjádřené v PPS jsou odvozeny rozdělením agregátů v běžných cenách a národní měně podle příslušné parity kupní síly (PPP).

Tabulka uvádí přepočet objemů v HDP a v PPS, za Českou republiku je reálná kupní síla v důsledku nižší cenové hladiny o více než polovinu vyšší.

Leden 2018. Nezaměstnanost v eurozóně na úrovni 8,6 %, v EU28 7,3 %

Podle údajů Eurostatu z 1.března byla sezónně očištěná míra nezaměstnanosti v eurozóně   v lednu 2018 8,6 %, ve srovnání s prosincem 2017 byla stabilní a proti lednu 2017 poklesla z 9,6 %. Jedná se o nejnižší míru zaznamenanou v eurozóně od prosince 2008.

 

Míra nezaměstnanosti EU28 byla v lednu 2018 7,3 %, v porovnání s prosincem 2017 byla stabilní a nižší oproti lednu 2017 8,1 %. To je i nadále nejnižší hodnota zaznamenaná v EU28 od října 2008.
Eurostat odhaduje, že bylo v lednu 2018 v EU28 nezaměstnaných 17,931 milionů mužů a žen, z nich 14,111 milionu v eurozóně. V porovnání s prosincem 2017 se počet nezaměstnaných osob snížil o 19 000 v EU28, z toho o 10 000 v EA19. Ve srovnání s lednem 2017 poklesla nezaměstnanost v EU28 o 1,867 milionů, z toho v eurozóně o 1,429 milionu.

Členské státy

Mezi členskými státy byla nejnižší míra nezaměstnanosti v lednu 2018 v České republice (2,4 %), na Maltě (3,5 %) a v Německu (3,6 %). Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v Řecku (20,9 % v listopadu 2017) a Španělsku (16,3 %). Ve srovnání s před rokem míra nezaměstnanosti klesla ve všech členských státech. Nejvíce poklesla na Kypru (z 12,6 % na 9,8 %), v Řecku (z 23,3 % na 20,9 % v období od listopadu 2016 do listopadu 2017), v Chorvatsku (z 12,2 % na 9,8 %), Portugalsku (z 10,1 % na 7,9 %) a Španělsku (z 18,4 % na 16,3 %).  V lednu 2018 byla míra nezaměstnanosti ve Spojených státech 4,1 %, stabilní ve srovnání s prosincem 2017 a nižší proti 4,8 % v lednu 2017.

 

Nezaměstnanost mladých

V lednu 2018 bylo v EU28 nezaměstnaných 3 466 milionů mladých (do 25 let), z nichž bylo 2,535 milionů v eurozóně. Ve srovnání s lednem 2017 se nezaměstnanost mladých lidí v EU28 snížila o 333000 a v eurozóně o 280 000. V lednu 2018 byla míra nezaměstnanosti mládeže 16,1 % v EU28 a 17,7 % v eurozóně v porovnání s 17,6 % a 19,9 % v lednu 2017. V lednu 2018 byly nejnižší hodnoty v ČR (5,8 %), V Estonsku (6,5 % v prosinci 2017) a v Německu (6,6 %), zatímco nejvyšší byly v Řecku (43,7 % v listopadu 2017), ve Španělsku (36,0 %) a v Itálii (31,5 %).

Metody a definice

Eurostat počítá harmonizovanou míru nezaměstnanosti pro jednotlivé členské státy EU, eurozónu a EU. Míra nezaměstnanosti vychází z definice doporučené Mezinárodní organizací práce (ILO). Měření je založeno na harmonizovaném zdroji, průzkumu pracovních sil Evropské unie (LFS).
Na základě definice ILO Eurostat jsou nezaměstnané osoby jako osoby ve věku 15 až 74 let, které:

– jsou bez práce;

– jsou k dispozici k zahájení práce v průběhu následujících dvou týdnů;

– a aktivně hledali zaměstnání v určitém čase během posledních čtyř týdnů (vázáno na podpory v nezaměstnanosti.

Míra nezaměstnanosti je počet nezaměstnaných osob jako procento pracovní síly.
Pracovní síla je celkový počet zaměstnaných a nezaměstnaných. V této tiskové zprávě jsou míry nezaměstnanosti založeny na údajích o zaměstnanosti a nezaměstnanosti, které se týkají osob ve věku 15 až 74 let.

Míra nezaměstnanosti mládeže je počet osob ve věku 15 až 24 nezaměstnaných jako procento pracovní síly stejného věku. Míra nezaměstnanosti mládeže by tedy neměla být interpretována jako podíl nezaměstnaných na celkové populaci. Nejsou-li pro členský stát k dispozici údaje za poslední měsíc, agregáty EU a EA se vypočítají podle posledních údajů dostupných pro daný členský stát.

Poznámky podle zemí

U Německa, Nizozemska, Rakouska, Finska, Švédska a Islandu: namísto volatilnějších sezónně očištěných údajů se používá složka trendů.

Dánsko, Estonsko, Maďarsko, Portugalsko, Spojené království a Norsko: namísto čistých měsíčních ukazatelů se používají 3měsíční klouzavé průměry údajů o VŠPS.

Ve srovnání se sazbami zveřejněnými v tiskové zprávě 22/2018 ze dne 31. ledna 2018 byla nezaměstnanost v prosinci 2017 revidována z 8,7% na 8,6% u EA19 a zůstala nezměněna v EU28. Mezi členskými státy byla výše sazby za Řecko, Lotyšsko, Rakousko a Portugalsko revidována o více než 0,1 % (u všech o 0,2 %, údaje za říjen pro Řecko). Míra nezaměstnanosti byla pro Kypr snížena o více než 0,1 8 (o 0,8 %), Dánsko a Litva (o 0,3 %), Francie a Lucembursko (o 0,2 %).

Nezaměstnaných je v České republice podle závazné evropské metodiky převzaté od ILO po několik let nejnižší v EU; v lednu 2018 byl počet nezaměstnaných celkem 128000 osob, v tom bylo 18000 mladistvých do 25 let, dospělých tedy 110000.

Celková míra nezaměstnanosti byla 2,4 %, u mužů 1,8 %, u žen 3,1 %. Kdyby se vyšlo z podílu mužů a žen na počtu obyvatelstva, bylo by nezaměstnaných mužů něco přes 40000, žen necelých 70 000.Tti všichni se podle ILO a EU počítají za aktivní na trhu práce.

Cca dvojnásobný počet nezaměstnaných vykazovaných úřady práce plyne zřejmě z toho, že se přičítají někteří neaktivní na trhu práce, pobírající jiné dávky z celkových výdajů státu na sociální ochranu ESSPROS.

Odhady celkového poštu neobsazených volných pracovních míst jsou cca 213000 osob. Kromě zapojených neaktivních na trhu práce, možností zapojit všechny práceschopné nezaměstnané třeba ve vazbě dílčí státní podporu a získat chybějící z neaktivních  na trhu práce třeba důchodce, kteří třeba na dílčí pracovní úvazky chtějí a mohou efektivně pracovat v důchodovém věku by s ohledem na potřebný rozvoj v důsledku rozvoje investic, zejména  za Brexitem nezměněného podílu spolufinancování  z EU do roku 2020, navýšené z EFSI, by zřejmě po několika létech bylo možno doplnit jen nabídkou kvalifikace a rekvalifikace mladých nezaměstnaných z jižních států  členských států EU nejvíce postižených nezaměstnaností mladých; ti by pak odpracovali získanou kvalifikaci prací. Šlo by tím zopakovat tedy pomoc, jakou si Československo a Itálie po 2. světové  válce  + dočasný azyl Řeků a později Vietnam  poskytly desítkami tisíc lidí a pracovních míst. Protože pokud se v minulých létech dosáhl přirozený nárůst počtu, plynul z naděje na delší dožití, celý nárůst nesmyslně brzděnou organizovanou migrací.

Ekonom Pražského jara prof. Ota ŠIK doporučoval k restrukturalizaci ekonomiky pro její lepší konkurenceschopnost úvěr ½ mld. USD a 3 % frikční nezaměstnanost.

 

Pardubický kraj chce vlastnit I/36, zakáže pak na ní kamiony

[quote]Pardubický kraj chce vlastnit část silnice I/36, která vede přes Lázně Bohdaneč, zakáže pak na ní kamiony. Se státem jedná o převodu majetku. Očekává ale od něj, že nejdřív komunikaci opraví. ČTK to řekl náměstek hejtmana Michal Kortyš.[/quote]

,,Protože se jedná o silnici první třídy, není možné na ni zakázat vjezd nákladním autům. Nejjednodušším řešením je převést tuto silnici od státu do majetku kraje a udělat z ní silnici druhé třídy. Na ní pak lze za určitých podmínek omezit tranzitní kamionovou dopravu,“ řekl Kortyš.

Kraj by mohl spravovat asi 15 kilometrů dlouhý úsek z Chýště do Rybitví. Se státem jedná o opravách silnice a zaplacení úprav, které povedou ke zklidnění dopravy, například instalace vjezdových bran, osvětlení přechodů, dopravních značek, které sníží tonáž vozidel na komunikaci. Celkové náklady mohou být desítky milionů korun.

Tranzitní nákladní doprava by vedla přes Opatovice nad Labem pak směr na Hradec Králové nebo dálnici D11. Opačným směrem by kamiony například jezdily po dálnici do Opatovic nad Labem a dál po Hradubické silnici do Pardubic.

Panují i obavy, zda tato opatření budou stačit. Hluková zátěž v obcích na silnici I/36 je nadlimitní, zákaz kamionové dopravy stoprocentně pomoct nemusí. A protihluková ochrana je nákladná, což by kraj jako vlastník musel řešit, uvedl ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec.

Na nadměrnou dopravu upozorňují Bohdaneč i další obce dlouhodobě. Obchvat zatím lázeňské město nemá, což by mu významně pomohlo. Hlavní tah protíná centrum města, kde jsou také lázeňské budovy a park. Zatím poslední sčítání vozidel ukázalo, že v Bohdanči intenzita dopravy na silnici I/36 od 2010 do ledna 2014 o více než desetinu na téměř 9700 osobních a nákladních aut denně.

Zdroj: ČTK

Trump v tweetu pohrozil „zavedením daně“ na auta dovážená z EU

Zdroj: Freeimages.com

[quote]Americký prezident Donald Trump v sobotu v příspěvku na sociální síti twitter pohrozil „zavedením daně“ na dovoz automobilů z Evropské unie. Reagoval tak na zprávy o tom, že evropští činitelé zvažují 25procentní clo na některé výrobky ze Spojených států. Tyto úvahy však zase byly reakcí na předchozí Trumpovo prohlášení, že USA se chystají zavést dovozní cla na ocel a hliník.[/quote]

„Tohle je to, čemu se říká obchodní válka,“ komentovala americká zpravodajská společnost Axios.

Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker v pátek uvedl, že opatření ze strany unie by se mohly dotknout ikonických výrobků, jakými jsou džíny Levi’s, motocykly Harley-Davidson a bourbon.

„Jestliže chce EU dále zvyšovat své už tak masivní celní tarify a bariéry pro americké společnosti, které tam podnikají, pak jednoduše zavedeme daň na jejich auta, která volně proudí do USA,“ napsal americký prezident. V jiném sobotním příspěvku nazval stávající obchodní politiku USA „velmi hloupou“.

Spojené státy jsou hlavním odbytištěm motorových vozidel vyrobených v EU. V roce 2016 sem mířila čtvrtina celkového vývozu. Většinu dovozu tvoří auta německé výroby, tamní automobilky ale každoročně statisíce aut vyrobí i na americké půdě, napsal zpravodajský web BBC.

Média podotýkají, že Trumpovy plány na regulaci zahraničního obchodu by neměly nikoho překvapit, neboť zapadají do jeho vize „Amerika na prvním místě“ a také do rétoriky o údajně nespravedlivých obchodních smlouvách s USA.

,,Prezident (Trump) využívá pasáže v předpisech o mezinárodním obchodě, která povoluje dovozní tarify z důvodů národní bezpečnosti,“ dodává BBC.

Čtvrteční Trumpovo oznámení o oceli a hliníku zapříčinilo propad na akciových trzích a podle serveru Politico jej kritizovala řada republikánů. Podle amerického ministra obchodu Wilbura Rosse ale navrhované clo není pro Američany kupující auta důvodem ke znepokojení.

Zdroj: ČTK

Auta si krátí cestu po ledě přes zamrzlou lipenskou přehradu

Zdroj: Freeimages.com

[quote]Řada řidičů využívá v těchto dnech cestu automobilem po ledě přes zamrzlé lipenské jezero. Jedná se hlavně o úsek mezi Horní Planou a Bližší Lhotou. Lidé si tudy krátí cestu na lyže do rakouského střediska Hochficht nebo i trasu do práce. Policisté varují před probořením. Starosta Plané Jiří Hůlka se ale prý těm, kteří jezdí po ledě přes lipenskou nádrž, vůbec nediví.[/quote]

,,Jedna cesta kolem přehrady je 20 kilometrů. To znamená, že pokud jedete po ledu ráno do práce a odpoledne zpátky, ušetříte si 40 kilometrů,“ uvedl Hůlka.

Dodal, že silnice kolem přehrady jsou navíc mnohde úzké a někdy je lze těžko udržovat. Například ve stoupání u nedaleké obce Pernek často uvízne kamion, který pak blokuje průjezd.

Led na lipenské přehradě v těchto dnech dosahuje síly více než 20 centimetrů. Policisté přesto nabádají řidiče, aby po zamrzlé hladině nejezdili.

,,Je to hazard. Stále existuje možnost, že se propadnou do přehrady,“ řekla ČTK policejní mluvčí Štěpánka Uhlířová.

Provoz po ledě mezi Horní Planou a Bližší Lhotou je v těchto dnech někdy frekventovanější než na okolních silnicích. Někteří využívají cestu po zamrzlé hladině jako atrakci a za autem třeba na laně táhnou třeba jezdce na snowboardu.

,,Zatím letos nemáme evidovaný případ proboření automobilu na lipenské přehradě, ale může to nastat hlavně ve chvíli, kdy se trochu oteplí a lidé přesto budou po ledě dále jezdit,“ řekla Uhlířová.

Podle Hůlky však lidi, kteří znají místní podmínky, vědí, kdy mohou na zamrzlou hladinu s vozem.

,,Když se oteplí, tak navíc dáme zábranu na silnici, která vede k přehradě, a auta se tam tak nedostanou,“ řekl Hůlka.

Zdroj: ČTK

ČSAD zruší na Plzeňsku některé spoje, které jezdil na své náklady

[quote]ČSAD autobusy Plzeň, největší veřejný autobusový dopravce na západě Čech, zrušilo od neděle 4. března některé spoje a za některé linky si cestující připlatí. ČTK to řekl Miroslav Slaný, mluvčí ČSAD autobusy z holdingu Z-Group.[/quote]

Dopravce se v polovině února dohodl s Plzeňským krajem, že mu vrátí téměř 123 milionů Kč, které podle kraje neoprávněně inkasoval v letech 2013 až 2015 na zajištění dopravní obslužnosti regionu. Uznal výsledky rok trvající kontroly smluv uzavřených s krajem. ČSAD dluh uznaly a uhradí ho ve 34 splátkách ve třech letech.

ČSAD zruší s úpravou jízdního řádu některé spoje, které Plzeňský kraj dlouhodobě neplatí a dopravce je dosud jezdil na své náklady. Dalšími důvody jsou slabá vytíženost a nedostatek řidičů.

Jde například o komerční nedotovanou linku Domažlice – Plzeň – Praha.

,,Z ekonomických důvodů a kvůli nedostatečné vytíženosti se na ní ruší dva páry posilových spojů v pracovní dny, první v úseku Stod – Plzeň a zpět, druhý v úseku Holýšov – Plzeň a zpět,“ uvedl mluvčí.

Dále se ruší dva páteční posilové spoje z Domažlic do Plzně a zpět a jeden pár dopoledních spojů v pracovní dny z Domažlic do Plzně a zpět.

ČSAD dále upraví zvláštní ceníky jízdného pro vybrané autobusové linky Domažlice – Plzeň – Praha a Tachov – Bor – Nýřany – Plzeň – Rokycany – Praha.

,,U vybraných tarifních pásem dojde ke srovnání cen se základním ceníkem jízdného. Cestující si tak mírně připlatí,“ uvedl Slaný.

Na lince z Plzně do Karlových Varů jsou pak jednotlivá tarifní pásma navýšena o dvě až deset korun. U všech třech linek bude nově desetiprocentní sleva ISIC pro studenty u všech tarifních pásem.

Podle Slaného najezdil dopravce v minulých letech každým rokem 1,6 milionu kilometrů na vlastní náklady na linkách, které Plzeňský kraj, ani nikdo jiný nehradil.

,,To si už nyní nemůžeme dovolit, zvlášť v situaci, kdy musíme kraji splácet mnohamilionové částky, které nám neuznal jako oprávněné náklady,“ uvedl Slaný.

Část dosud nehrazených linek kraj nyní dodatečně objednal, některé ne.

,,Proto musíme některé omezit či dokonce zrušit. Snažili jsme se postupovat citlivě a rušíme nejméně vytížené spoje. U ostatních musíme upravit jízdné, abychom je mohli zachovat,“ řekl.

ČSAD autobusy loni zajišťovaly v Plzeňském kraji dopravní obslužnost na 254 linkách a provozují městskou hromadnou dopravu v Domažlicích, Tachově, Klatovech, Stříbře a Přešticích. Z-Group podnikatele Zdeňka Zemka vlastní 1300 autobusů jezdících v několika krajích ČR.

Zdroj: ČTK

Italská Atlantia koupila podíl na Getlink

[quote]Italská společnost Atlantia koupila podíl na 15,49 procenta ve francouzském Getlinku za více než jednu miliardu eur (25,4 miliardy Kč). Stala se tak předním investorem do provozovatele tunelu spojujícího Británii s evropským kontinentem. Dohoda Italům v Getlinku dává 26,66 procenta hlasovacích práv.[/quote]

Akcie společnosti Getlink, která je zapsána na pařížské a londýnské burze, po zprávě zesílily o 13 procent, akcie Atlantie o necelá dvě procenta klesy.

V rámci smlouvy, jejíž platnost končí v roce 2086, Getlink provozuje tři tunely pod kanálem La Manche a dva terminály. Každým rokem přepraví přes 20 milionů cestujících, 1,6 milionu nákladních automobilů a 2,6 milionu osobních vozů. Getlinku patří také přepravní firma Europorte a energetická ElecLink.

V loňském roce dosáhly tržby společnosti Getlink 1,033 milionu eur a její zisk před úroky, zdaněním a odpisy (EBIDTA) dosáhlo 526 milionů. Tržní kapitalizace činí 5,7 miliardy eur.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář