[quote]Podle údajů Eurostatu z 20.2. v roce 2016 využívalo v Evropské unii 39 % dětí ve věku 12 let nebo mladších formální péči o děti, přičemž 29 % platilo plnou nebo sníženou cenu a 10 % využívalo bezplatné služby. Placené služby jsou obdobné v městských, příměstských a venkovských oblastech (asi třetina dětí využívala plně placené nebo zčásti placené služby péče o děti ve všech oblastech). Ve vztahu k bezplatným službám je mírný rozdíl: 11 % ve městech a předměstích a jen 6 % ve venkovských oblastech.[/quote]
68 % domácností v EU s alespoň jedním dítětem ve věku 12 let nebo méně je spokojeno s přístupem k formálním službám péče o děti. Důvody, proč podíl není vyšší, jsou finance domácností EU (16 %), žádná místa k dispozici (4 %), nevhodná otevírací doba (3 %), vzdálenost (2 %) a nevyhovující kvalita služeb (1 %).
Péče o děti a podpora dětí je jedním z klíčových evropských pilířů sociálních práv.
Tyto údaje jsou výtahem ze speciálního sběru dat z roku 2016 o přístupu k sociálním službám, jako je dostupnost formálního vzdělání, účast na školení související s profesionální činností nebo hobby, nebo využívání služeb zdravotní péče.
Děti, které využívají formální péči o děti, 2016 (% populace ve věku 12 let nebo méně), zdarma nebo za alespoň dílčí úhradu
Téměř 9 z 10 dětí využívá formální péči o děti v Dánsku
V osmi členských státech EU využívalo formální péči o děti více než polovina dětí věkové skupiny do 12 let včetně. Nejvyšší podíl byl v Dánsku, kde takové služby využívalo téměř 86 % dětí. Vysoké podíly na formálních službách péče o dítě byly ve Švédsku (70 %), Spojeném království (65 %), Německu (64 %), Finsku (59 %), Rakousku a Lucembursku (shodně 58%). Nizozemsku (56 %); do 10% v devíti zemích: Lotyšsku (1%), Chorvatsku (2 %), Slovensku (3 %), Estonsku a Španělsku (4 %), České republice 5 %), Litvě (6 %), Itálii (8 %) a Bulharsku (9%).
Pouze 1 z 10 dětí využívá placenou formální péči o děti v Estonsku, Lotyšsku a Rumunsku
Jedenáct států překračuje evropský průměr (29 %) formální peče o děti, v pěti z nich tyto služby využívá více než polovina: Dánsko (79 %), Švédsko (70 %), Nizozemsko (56 %), Německo a Finsko (52%). Nejnižší podíly jsou v Estonsku, Lotyšsku a Rumunsku (všechny 1 %).
Děti v městských oblastech dostávají více placené formální péče o děti než v příměstských a venkovských oblastech. V městských oblastech má nejvyšší podíl Švédsko (téměř 76 %) a Dánsko (téměř 74%), nejnižší Lotyšsko a Estonsko (oba téměř 1 %). Děti ve venkovských oblastech dostávají více placené formální péče o děti než v městských a příměstských oblastech v Dánsku, Německu, Francii, České republice a na Slovensku. Ve městech a předměstských oblastech dostávají více placené formální péče o děti než v městských a venkovských oblastech Řecko, Itálie, Malta, Maďarsko, Španělsko, Lotyšsko a Estonsko.
Ve většině členských států je podíl placených služeb vyšší než služeb zdarma, mimo Spojené království (28 % placeno, 37% zdarma), Řecko (10% placeno, 13 % zdarma), Malta (5 % placeno, 13 % zdarma), Rumunsko (1% zaplaceno, 13% zdarma) a Estonsko (1% zaplaceno, 4% zdarma).
Nejvyšší spokojenost s přístupem k formálním službám péče o děti v Dánsku, nejnižší ve Španělsku
94 % domácností s alespoň jedním dítětem ve věku 12 let nebo méně v Dánsku je spokojeno s přístupem k formálním službám péče o děti, následuje Chorvatsko (92 %), Bulharsko a Švédsko (89 %).
Finanční důvody jako hlavní důvod nevyužívání nebo menšího využívání uvádí Španělsko (52 %), před Kyprem (40 %) a Irskem (38%). Pouze 1 % domácností ve Švédsku a Dánsku hlásí finanční prostředky jako důvod. Nedostatku míst bylo nejvíce v Lotyšsku (16 %), Francii a Finsku ( 9 %). To je nejčastěji hlášeno v Dánsku, Nizozemsku a na Kypru (5%), následované Finskem, Itálií, Španělskem a Řeckem (celkem 4 %). Kvalita služeb byla problémem v Lotyšsku (3%), na Kypru, v Itálii a v Řecku (2 %).
Metody a definice
Tato tisková zpráva je založena na statistice EU v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC) ad hoc modulu 2016. Šetření EU-SILC je referenčním zdrojem EU pro srovnávací statistiku o rozdělení příjmů, chudoby a životních podmínek. Vzorek sběru dat byl 2% národního obyvatelstva
Formální péče o děti je definována za všechny druhy péče (veřejné, soukromé). Znamená to, že rodiče a pečovatelé nejsou jedinými osobami podílejícími se na péči, bez přímého ujednání mezi pečovatelem, který je často zaměstnavatelem). Například péče o děti v centru, denní péče, organizovaná rodinná denní péče, jesle. Místo péče o děti může být centrum nebo domov pečovatele (např. Organizovaná péče o rodinu). To by mělo zahrnovat i kvalifikované služby dítěti organizované a řízené strukturou, a to i v případě, že jsou přímo hrazeny rodiči. Centrální služby mimo (předškolní) jsou také formou formální péče o děti.
